English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Keňa je liberální ekonomika se silným soukromým sektorem a podnikatelským duchem. Keňa je třetí největší a jednou z nejvíce diverzifikovaných ekonomik Subsaharské Afriky. V roce 2022 vzrostlo HDP v Keni o 5,2 % a to i přes vnější tlaky, jakými bylo zvyšování cen pohonných hmot, hnojiv, potravin či sucho v určitých oblastech. Nicméně i tento vzrůst je současně znatelným poklesem oproti roku 2021, kdy byl růst HDP 7,5 %. Tak jako v jiných zemích, měla válka na Ukrajině dopad na keňskou ekonomiku v podobě zvýšení cen pohonných hmot, poklesu dovozů z Ruska a Ukrajiny o více než 66 % (hnojiva, obilí), ale také na vývoz zboží do Ruska, který poklesl cca o 50 % (hlavně čaj a káva) a u čerstvého zboží až o 90 % (avokáda). Země je na hranici únosného zadlužení s půjčkami odpovídajícím 65,4 % HDP a náklady na financování státního dluhu, které dnes představují 54 % domácích příjmů. Země navíc prochází obdobím vysoké inflace, která v roce 2022 kulminovala na 7,6 %. V průběhu roku došlo také k depreciaci šilinku vůči americkému dolaru až o 6 %. To mělo za následek zdražení úvěrů. Česká republika má s Keňou pozitivní obchodní bilanci. Do České republiky se dováží hlavně potraviny a nepoživatelné suroviny s výjimkou paliv. Do Keni české firmy vyvážejí hlavně anorganické chemikálie a příbuzné látky, papírové výrobky, potraviny (obiloviny), stroje a dopravní prostředky, stroje a zařízení, oděvní výrobky a doplňky, textilní příze a tkaniny či plasty v prvotní formě.
| Ukazatel | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |
| Růst HDP (%) | 7,5 | 5,2 | 5,0 | 5,3 | 5,5 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 63,6 | 61,1 | 62,2 | 61,5 | 60,2 |
| Míra inflace (%) | 6,1 | 7,6 | 6,9 | 5,8 | 5,6 |
| Populace (mil.) | 53,0 | 54,0 | 55,1 | 56,2 | – |
| Nezaměstnanost (%) | – | – | – | – | – |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 5 211,0 | 5 730,0 | 6 120,0 | 6 430,0 | 9 770,0 |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | -6,1 | -7,1 | -7,0 | -7,1 | -7,4 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -11,3 | -13,2 | -13,3 | -13,6 | -13,9 |
| Průmyslová produkce (% změna) | 7,1 | 4,3 | 4,4 | 5,0 | 5,2 |
| Exportní riziko OECD | 6/7 | 7/7 | 7/7 | 7/7 | – |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 5 import dle zemí (%) | |
| Čína | 20,5 |
| Indie | 10,8 |
| Spojené arabské emiráty | 8,3 |
| Saudská Arábie | 5,3 |
| Japonsko | 4,6 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
| Celkem | 19,6 |
| Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 3,0 |
| Tuky, oleje nevysychavé rostlin. surové (ne „vláčné“) | 1,0 |
| Léčiva (vč. léčiv veterinárních) | 0,6 |
| Pšenice (vč. špaldy) a sourež nemleté | 0,6 |
| Ploché válc.výr.ze železa,neleg.oceli,ne plátované ap. | 0,5 |
| Zdroj: EIU | |
Zdravotnictví a farmacie
Zdravotnictví je jedním z priorit obsažených v Kwanza manifestu prezidenta Ruta. Keňa je na dobré cestě zajistit občanům kvalitní zdravotní péči, nicméně nemá dostatek financí pro nové výdaje. V budoucích letech je tedy potřeba (jak vláda sama říká) najít inovativní řešení.
Prioritami jsou především zajištění všeobecné zdravotnické péče (Universal Health Coverage, UHC) prostřednictvím dobře financovaného státního zdravotnictví, fungující zdravotní pojišťovny zahrnující NHIF (National Hospital Insurance Fund) a vládou a pojišťovnami financované služby pro chronické a smrtelné nemoci (“catastrophic”). S rozvojem zdravotnictví počítá i plán Ekonomické transformace a druhý střednědobý plán Vision 2030. Zaměřené jsou hlavně na zlepšení péče o matku a dítě, především program “Linda Mama”, který začal již v roce 2016 a v rámci kterého je ošetřeno zhruba milion žen ročně. Na péči o matku je v současném rozpočtu alokováno 4,1 miliardy šilinků, na nákup zdravotnického vybavení pak 5,2 miliardy šilinků. 62,3 miliardy šilinků jsou alokovány na zlepšení zdravotního pojištění. Zvýšené výdaje do zdravotnictví představují příležitost pro české dodavatele vzhledem k tomu, že většina zdravotních zařízení se do Keni dováží.
V současném státním rozpočtu Keni bylo pro zlepšení státní péče navrženo 18,1 mld. Ksh pro Kenyatta National Hospital; 11,7 miliardy Ksh pro Moi Teaching and Referral Hospital; 7,7 miliardy Ksh pro Kenya Medical Training Centres; 2,9 miliardy Ksh pro Kenya Medical Research Institute; 1,1 miliardy Ksh na výstavbu Keňské národní nemocnice pro popálené a pediatrického centra; 1,2 miliardy Ksh na nákup vybavení pro zlepšení péče o matku a dítě a reprodukčního zdraví; 300 milionů Ksh na nákup zařízení kybernetického nože pro radioterapii; 1,3 miliardy Ksh na výstavbu centra pro léčbu rakoviny v nemocnici 5 stupně v Kisii; a 619,0 milionu Ksh na pořízení vybavení Národní krevní banky a transfuzní služby.
Příležitosti představuje i současný růst spotřeby léčiv na úrovni 35 mil. USD, při celkové velikosti trhu 490 mil. USD. 95 % léčiv na tanzanském trhu přitom pochází z dovozu, chybí místní výroba. To je příležitostí pro české firmy, stejně jako dodávky zdravotnického vybavení a přístrojů. Nedostatkovým zbožím jsou také veterinární léky.
Ve zdravotnictví jsou vyhledávaná takzvaná veřejno-soukromá partnerství (Private Public Partnership, PPP), která mohou být uskutečněná prostřednictvím vlád regionů (County Governments).
Regionální vláda nabídne například pozemek ke stavbě, zařídí potřebné certifikace a partner ze soukromého sektoru pak projekt provozuje. Další formou takové spolupráce je tzv. Build Operate and Transfer (BOT).
Zemědělství a potravinářství
Zemědělství zaměstnává zhruba 75 % pracovní síly, představuje 30 % HDP a je významné v boji proti chudobě a ke zvýšení zaměstnanosti v zemi. Růst produktivity v zemědělství a zpracování zemědělských plodin s přidanou hodnotou je však stále nedostatečné. Méně než 5% keňské půdy je zde zavlažováno a vstupní suroviny (semena, hnojiva) jsou nízké kvality, ačkoliv je Keňa čím dále tím více vystavena klimatickým výkyvům.
Vývoz čaje, kávy a čerstvých květin tvoří spolu s cestovním ruchem pilíře keňské ekonomiky. Země se rovněž zaměřuje na chov mořských i sladkovodních ryb, který plánuje rozvíjet. Rozvíjí se také vývoz zemědělských plodin na trhy v sousedních státech a nových trzích, například na Blízkém Východě. Nabízejí se také možnosti v mlékárenském oboru či v inseminaci skotu. Východoafričané jsou též milovníci piva, a ač jsou keňané velmi citliví na cenu, nabízejí se zde možnosti spolupráce při zakládání minipivovarů.
Zemědělský sektor zaměstnává více než 40 % celkové populace, 70 % venkovského obyvatelstva a představuje 65 % příjmů z vývozu. Je také hnací silou nezemědělského hospodářství, včetně výroby, poskytování vstupů a trhů pro nezemědělské sektory, jako jsou stavebnictví, doprava, cestovní ruch či vzdělávání.
Kukuřice zůstává nejdůležitější základní potravinou v Keni a její spotřeba se nadále zvyšuje navzdory snahám keňské vlády o diverzifikaci stravy obyvatel. Kukuřice je také klíčovou surovinou v krmivech pro zvířata. Keňa je zemí s deficitem produkce kukuřice, což vyžaduje dovoz hlavně ze zemí EAC, přičemž významná část dovozu se uskutečňuje neformálním přeshraničním obchodem.
Domácí produkce pšenice pokrývá méně než třetinu poptávky, což vytváří potřebu dovozu. Zvýšení poptávky po pšenici je poháněno značným rozšířením domácího a průmyslového pečení. Kromě tradičních pekáren přední řetězce supermarketů otevřely ve svých prodejnách také pekařské jednotky. Převážná část dovozu pšenice pochází z oblasti Černého moře (Rusko, Ukrajina a Kazachstán), Pákistánu, Brazílie, Argentiny a Austrálie.
Rýže je, po kukuřici a pšenici, třetí nejdůležitější potravinářskou plodinou v Keni. Místní produkce se sotva dokáže vyrovnat s rostoucí poptávkou, a tak se velká část dováží. Dovoz rýže do Keni je hlavně z Pákistánu, Vietnamu, Thajska a Indie.
Keňa je země s deficitem produkce cukru. Místní produkce je omezena neefektivitou na úrovni zpracování a uvádění na trh. Keňa však nadále chrání svůj domácí průmysl tím, že omezuje bezcelní dovoz cukru ze zemí COMESA na 350 000 metrických tun ročně.
Mezi 650 000 drobnými chovateli mléčného skotu, kteří vlastní 80 % zvířat, je výrazná poptávka po genetice dojnic. Vzhledem ke klesající velikosti farem a opakujícím se suchům se zdá, že keňští producenti mléka upřednostňují plemena, jako je Ayrshire, kvůli jejich nižší poptávce po krmivech. V současné době jsou největším dodavatelem genetiky skotu v Keni Spojené státy s 35% podílem na trhu (údaje TDM za rok 2019). Mezi další klíčové dodavatele spermatu skotu na keňský trh patří Nizozemsko, Spojené království a Kanada.
Růst poptávky po zemědělských spotřebitelských produktech je poháněn rostoucí střední třídou s vyšším disponibilním příjmem, zvýšenou urbanizací, rozšiřujícím se sektorem stravovacích služeb a maloobchodu s potravinami. Keňa dováží více než 72 % zemědělských spotřebitelských produktů hlavně z Ugandy, Jižní Afriky, Egypta, Belgie, Itálie a Nizozemska.
Dobré prodejní vyhlídky mají zemědělské chemikálie (pesticidy) a hnojiva. Keňa dováží prakticky všechny své zemědělské chemikálie kvůli nedostatku významné místní produkce. Polovina všech pesticidů dovážených do Keni jsou fungicidy, 20 % insekticidy plodin, 20 % jsou herbicidy, akaricidy, rodenticidy a nematicidy a zbývajících 10 % jsou „ostatní“. Nejpoužívanějším hnojivem je di-amonný fosforečnan (DAP). Mezi další patří dusičnan fosforečnan draselný (NPK), jediný superfosfát (SSP), dusičnan vápenato-amonný (CAN) a močovina.
Nové investice do výroby jsou podporovány keňskou vládou a čeští výrobci /dodavatelé chemikálií mohou zvážit využití Keni jako základny pro pronikání na trh. Keňská vláda má zájem o zřízení zařízení na výrobu hnojiv v rámci Vize 2030 na podporu potravinové bezpečnosti a nižších cen potravin.
Kromě toho existují velké příležitosti v oblasti zemědělských zařízení, včetně zavlažovací technologie, sušiček, skladování, zpracování potravin a obalů pro sezónní potřeby během vegetačního období kukuřice, pšenice, čaje a kávy.
Keňa je jednou z mála afrických zemí s plně funkčním systémem bio bezpečnosti, který reprezentuje National Biosafery Authority (NBA). Doposud existoval zákaz dovozu geneticky modifikovaných plodin, tedy i kukuřice. I to má dopad na vysoké náklady na krmiva v Keni. To bylo upraveno nařízením vlády v 2022 a částečně GMO modifikované plodiny do země dovážet lze. Cena krmiv je přesto závratná. V roce 2021 získala holandská firma Nutreco International souhlas s vytvořením joint venture TUNGA NUTRITION pro Keňu a Ugandu.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že v Keni je asi 18 milionů kusů dobytka, 18 milionů ovcí, 28 milionů koz, 3 miliony velbloudů, asi 400 000 prasat a 32 milionů drůbeže. Dobytek chová asi 7 milionů malých domácností.
Stavebnictví
I přes vysokou zadluženost státu a rostoucí inflaci se v Keni překotně investuje do výstavby jak komerčních, tak soukromých staveb. Země trpí velkým nedostatkem dostupného bydlení, které musí řešit hlavně ve velkých městských aglomeracích. Proto je velká poptávka po stavebních materiálech a chytrých, ale finančně dostupných řešeních.
Voda a životní prostředí
Velké aglomerace, jako například Nairobi, Kisumu či Mombasa, se potýkají s nepravidelnými dodávkami vody, velkými ztrátami ve vodovodní síti, špatnou dostupností kanalizace a se zpracováním odpadů. Města se doslova „utápějí“ v odpadcích, znečištěná voda uniká dále do přírody. Řešení těchto problémů je nyní v kompetenci regionálních vlád.
Výrazně více Keňanů má nyní přístup k nezávadné pitné vodě (59 %) než k základním hygienickým zařízením (29 %). Od roku 2000 se přístup k nezávadné pitné vodě zvýšil o 12 %, zatímco přístup k základním hygienickým zařízením klesl o 5 %. V Keni pije 9,9 milionu lidí přímo z kontaminovaných zdrojů povrchové vody a odhaduje se, že pět milionů lidí praktikuje otevřenou defekaci. Pouze 25 % z nich má doma prostory pro mytí rukou mýdlem a vodou.
Nezávadná pitná voda, základní hygienická zařízení a správné hygienické postupy jsou nezbytné pro přežití hlavně dětí. Globální důkazy ukazují, že lepší voda, sanitace a hygiena by mohly zabránit úmrtí 297 000 dětí mladších pěti let každý rok po celém světě. Dosažení všeobecného přístupu k pitné vodě a hygienickým zařízením do roku 2030 bude náročné splnit vzhledem k současné úrovni investic, předpokládanému růstu populace a změně klimatu.
V Keni působí Programy WASH, které podporuje keňské ministerstvo zdravotnictví, rozvojové organizace a partneři ze soukromého sektoru. Účelem projektů je integrovat lepší vodní, sanitární a hygienické postupy (WASH) do komunální politiky. Projekt úzce spolupracuje s místními komunitami, povzbuzuje domácnosti v zavedení hygienických postupů, identifikujte malé, proveditelné akce, které mohou vést ke zlepšení zdraví a předcházení infekcí.
USAid společně s keňskou vládou iniciovali program KIWASH, který umožnil téměř 900 000 Keňanům v devíti krajích získat přístup ke zlepšeným službám WASH. KIWASH spolupracuje s vládami krajů, soukromým sektorem a subjekty občanské společnosti. Cílovými kraji pro implementaci programu byly v roce 2021 Busia, Kakamega, Kisumu, Kitui, Makueni, Migori, Nairobi, Nyamira a Siaya.
Dalšími zeměmi které se aktivně zapojují v programech WASH jsou především Holandsko a Švédsko.
Přístup k pitné vodě a sanitaci je velký problém také ve velkých městech. Hlavní město Nairobi zápasí se špatným či neexistujícím zásobováním pitnou vodou v neformálních čtvrtích (slumech), ale i s velkými ztrátami na vodovodní síti. 3,5 miliardy litrů jsou ročně promrhány ať už z důvodu prasklých trubek, krádeží či odběrů „na černo“.
Podobné problémy mají i další velká města – Mombasa, Kisumu, Nakuru, Ruiru či Eldoret.
Obranný a bezpečnostní sektor
Potenciál pro dodávky obranného průmyslu vyplývá z hrozby teroristických útoků ze strany somálských Al Shabaab. Z tohoto důvodu bude vláda i v post-koronavirovém období věnovat vysoké finanční prostředky na vybavení armády a policie. I přes škrty ve státním rozpočtu se očekvá, že Keňa dodrží závazky do investic v rámci svého pětiletého plánu technické modernizace vybavení armády a stejně jako v posledních pěti letech i nadále zústane regionálním lídrem jak ve velikosti rozpočtu, tak i v dynamice růstu výdajů.
