Keňa

Prioritami jsou především zajištění všeobecné zdravotnické péče (Universal Health Coverage, UHC) prostřednictvím dobře financovaného státního zdravotnictví, fungující zdravotní pojišťovny zahrnující NHIF (National Hospital Insurance Fund) a vládou a pojišťovnami financované služby pro chronické a smrtelné nemoci (“catastrophic”). S rozvojem zdravotnictví počítá i plán Ekonomické transformace a druhý střednědobý plán Vision 2030. Zaměřené jsou hlavně na zlepšení péče o matku a dítě, především program “Linda Mama”, který začal již v roce 2016 a v rámci kterého je ošetřeno zhruba milion žen ročně. Na péči o matku je v současném rozpočtu alokováno 4,1 miliardy šilinků, na nákup zdravotnického vybavení pak 5,2 miliardy šilinků. 62,3 miliardy šilinků jsou alokovány na zlepšení zdravotního pojištění. Zvýšené výdaje do zdravotnictví představují příležitost pro české dodavatele vzhledem k tomu, že většina zdravotních zařízení se do Keni dováží.

Ve zdravotnictví jsou vyhledávaná takzvaná veřejno-soukromá partnerství (Private Public Partnership, PPP), která mohou být uskutečněná prostřednictvím vlád regionů (County Governments). 

Regionální vláda nabídne například pozemek ke stavbě, zařídí potřebné certifikace a partner ze soukromého sektoru pak projekt provozuje. Další formou takové spolupráce je tzv. Build Operate and Transfer (BOT).

Bílá kukuřice zůstává nejdůležitější základní potravinou v Keni a její spotřeba se nadále zvyšuje navzdory snahám keňské vlády o diverzifikaci stravy obyvatel. Kukuřice je také klíčovou surovinou v krmivech pro zvířata. Keňa je zemí s deficitem produkce kukuřice, což vyžaduje dovoz hlavně ze zemí EAC, přičemž významná část dovozu se uskutečňuje neformálním přeshraničním obchodem.

Domácí produkce pšenice pokrývá méně než třetinu poptávky, což vytváří potřebu dovozu. Zvýšení poptávky po pšenici je poháněno značným rozšířením domácího a průmyslového pečení. Kromě tradičních pekáren přední řetězce supermarketů otevřely ve svých prodejnách také pekařské jednotky. Převážná část dovozu pšenice pochází z oblasti Černého moře (Rusko, Ukrajina a Kazachstán), Pákistánu, Brazílie, Argentiny a Austrálie.

Rýže je, po kukuřici a pšenici, třetí nejdůležitější potravinářskou plodinou v Keni. Místní produkce se sotva dokáže vyrovnat s rostoucí poptávkou, a tak se velká část dováží. Dovoz rýže do Keni je hlavně z Pákistánu, Vietnamu, Thajska a Indie.

Keňa je země s deficitem produkce cukru. Místní produkce je omezena neefektivitou na úrovni zpracování a uvádění na trh. Keňa však nadále chrání svůj domácí průmysl tím, že omezuje bezcelní dovoz cukru ze zemí COMESA na 350 000 metrických tun ročně.

Mezi 650 000 drobnými chovateli mléčného skotu, kteří vlastní 80 % zvířat, je výrazná poptávka po genetice dojnic. Vzhledem ke klesající velikosti farem a dopadu klimatických změn keňští producenti mléka upřednostňují plemena, jako je Ayrshire, kvůli jejich nižší poptávce po krmivech. V současné době jsou největším dodavatelem genetiky skotu v Keni Spojené státy s 35% podílem na trhu (údaje TDM za rok 2019). Mezi další klíčové dodavatele spermatu skotu na keňský trh patří Nizozemsko, Spojené království a Kanada.

Růst poptávky po zemědělských spotřebitelských produktech je poháněn rostoucí střední třídou s vyšším disponibilním příjmem, zvýšenou urbanizací, rozšiřujícím se sektorem stravovacích služeb a maloobchodu s potravinami. Keňa dováží více než 72 % zemědělských spotřebitelských produktů hlavně z Ugandy, Jižní Afriky, Egypta, Belgie, Itálie a Nizozemska.

Dobré prodejní vyhlídky mají zemědělské chemikálie (pesticidy) a hnojiva. Keňa dováží prakticky všechny své zemědělské chemikálie kvůli nedostatku významné místní produkce. Polovina všech pesticidů dovážených do Keni jsou fungicidy, 20 % insekticidy plodin, 20 % jsou herbicidy, akaricidy, rodenticidy a nematicidy a zbývajících 10 % jsou „ostatní“. Nejpoužívanějším hnojivem je di-amonný fosforečnan (DAP). Mezi další patří dusičnan fosforečnan draselný (NPK), jediný superfosfát (SSP), dusičnan vápenato-amonný (CAN) a močovina.

Nové investice do výroby jsou podporovány keňskou vládou a čeští výrobci /dodavatelé chemikálií mohou zvážit využití Keni jako základny pro pronikání na trh. V Keni bude brzy ve spolupráci s německými partnery zahájena stavba na umělá hnojiva za použití zeleného vodíku.

Kromě toho existují velké příležitosti v oblasti zemědělských zařízení, včetně zavlažovací technologie, sušiček, skladování, zpracování potravin a obalů pro sezónní potřeby během vegetačního období kukuřice, pšenice, čaje a kávy.

Keňa je jednou z mála afrických zemí s plně funkčním systémem bio bezpečnosti, který reprezentuje National Biosafery Authority (NBA). Doposud existoval zákaz dovozu geneticky modifikovaných plodin, tedy i kukuřice. I to má dopad na vysoké náklady na krmiva v Keni. To bylo upraveno nařízením vlády z roku 2022 a částečně GMO modifikované plodiny do země dovážet lze. Cena krmiv je přesto závratná. V roce 2021 získala holandská firma Nutreco International souhlas s vytvořením joint venture TUNGA NUTRITION pro Keňu a Ugandu.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že v Keni je asi 18 milionů kusů dobytka, 18 milionů ovcí, 28 milionů koz, 3 miliony velbloudů, asi 400 000 prasat a 32 milionů drůbeže. Dobytek chová asi 7 milionů malých domácností.

Cílem projektu “Digitální přístup a kreativní ekonomika” je využít informační a komunikační technologie ke zvýšení pracovních příležitostí pro mladé lidi. Zahrnuje  zřízení 25 000 bezplatných veřejně přístupných Wi-Fi po celé zemi (JiKonnect Hotspots); zřízení 1 450 školících míst pro veřejnost, inovačních center (digitálních hubů); školení 100 000 mladých lidí ročně prostřednictvím programu Ajira Youth (Ajira Youth) a vybavení 400 škol TVET. Projekt podpory kreativní ekonomiky se zaměřuje na posílení talentu a zaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím zřízení 18 dalších studijních míst v jednotlivých okresech. Dále zahrnuje školení pro 5 000 pracovníků v oblasti informační komunikace, uměleckých a tvůrčích činností z největších keňských médií.

Projekt rozvoje infrastruktury a služeb mobilních sítí II. fáze, III a IV  zahrnuje připojení infrastruktury a služeb mobilní sítě (3G/4G) v 379 dílčích lokalitách ve 42 okresech.

Projekt připojení k internetu v okrese Poslední míle, fáze IV a V: Projekt je zaměřen na připojení  2 280 veřejných institucí k internetu v provinciích a regionech a poskytování bezpečného, spolehlivého a cenově dostupného širokopásmového připojení, které umožní sdílení informací a služby elektronické veřejné správy.

Cílem projektu Zelená iniciativa v oblasti ICT je podpořit ekologickou ekonomiku a omezit negativní dopady  na životní prostředí vznikající v důsledku používání technologií. Odvětví ve spolupráci s Národním úřadem pro správu životního prostředí (NEMA) vytvoří centrum pro nakládání s elektronickým odpadem, které bude sloužit k bezpečné likvidaci elektrického a elektronického odpadu (e-odpad). Kromě toho dojde k modernizaci KBC prostřednictvím zajištění alternativních zdrojů energie tím, že 42 míst bude převedeno z elektrické sítě na solární systém.

Výroba elektrické energie:

V keni byla v roce 2021 instalovaná elektrická kapacita na 2 990 MW a vláda se snaží zvyšovat výrobu a snižovat závislost na drahých elektrárnách používajících naftu (heavy fuel oil plants, HFO). Do roku 2030 by země měla dosáhnout výrobu elektrické energie 5 000 MW. Kenya v roce 2023 také schválila vybudování jaderné elektrárny do roku 2035. 

Na spolupráci v jaderném výzkumu se podílí IAEA v budování kapacit, ale i Čína. Keňa podepsala také partnerskou smlouvu se třemi jadernými firmami z Jižní Koreji a dohodu o spolupráci s Ruskem a Slovenskem. Keňa se snaží také o uzavření dokumentu o spolupráci se Spojenými státy. 

Přibližně ⅓ keňské instalované kapacity vlastní nezávislí výrobci energií (malé vodní elektrárny, thermo elektrárny, elektrárny na biomasu, vítr či solární energii). 70 % vyrábí a provozuje Kenya Electricity Generation Company (KenGen). 

Přenos elektrické energie:

V Keni během přenosu energie dochází k 16% ztrátě z důvodu stárnoucích přenosových sítí. Kenya Electricity Transmission Company (KENTRACO) proto buduje 4 500 km nového elektrického vedení, což více než zdvojnásobí současnou síť a buduje první trasu vysokého napětí (400kV a 500kV), které Keňu propojí s Etiopií, Ugandou a Tanzanií. Celková síť by se měla podle KENTRACA rozšířit o dalších 4 200 km. 

Distribuce elektrické energie:

Jediným distributorem elektrické energie v Keni je firma Kenya Power (KP), která distribuuje jak z jednotné sítě, tak z tzv. off grid stanic, které jsou především v severním regionu. KP více než zvýšila přístup k elektrifikaci pro domácnosti z 26 % v roce 2013 na 77 % v roce 2018. S tím jí pomáhá Rural Electrification and Renewable Energy Corporation (REREC).

Hlavní možnosti pro české firmy jsou v dodávkách řešení pro nové elektrárny, ale také pro přenosové sítě. Vzhledem k velkým plánům růstu jsou též vítány možnosti financování těchto projektů. 

Výrazně více Keňanů má nyní přístup k nezávadné pitné vodě (59 %) než k základním hygienickým zařízením (29 %). Od roku 2000 se přístup k nezávadné pitné vodě zvýšil o 12 %, zatímco přístup k základním hygienickým zařízením klesl o 5 %. V Keni pije 9,9 milionu lidí přímo z kontaminovaných zdrojů povrchové vody a odhaduje se, že pět milionů lidí praktikuje otevřenou defekaci. Pouze 25 % z nich má doma prostory pro mytí rukou mýdlem a vodou.

Nezávadná pitná voda, základní hygienická zařízení a správné hygienické postupy jsou nezbytné především pro přežití dětí. Globální důkazy ukazují, že lepší voda, sanitace a hygiena by mohly zabránit úmrtí 297 000 dětí mladších pěti let každý rok po celém světě. Dosažení všeobecného přístupu k pitné vodě a hygienickým zařízením do roku 2030 bude náročné splnit vzhledem k současné úrovni investic, předpokládanému růstu populace a změně klimatu.

V Keni působí Programy WASH, které podporuje keňské ministerstvo zdravotnictví, rozvojové organizace a partneři ze soukromého sektoru. Účelem projektů je integrovat lepší vodní, sanitární a hygienické postupy (WASH) do komunální politiky. Projekt úzce spolupracuje s místními komunitami, povzbuzuje domácnosti v zavedení hygienických postupů,  identifikujte malé, proveditelné akce, které mohou vést ke zlepšení zdraví a předcházení infekcí.

USAid společně s keňskou vládou iniciovali program KIWASH, který umožnil téměř 900 000 Keňanům v devíti krajích získat přístup ke zlepšeným službám WASH. KIWASH spolupracuje s vládami krajů, soukromým sektorem a subjekty občanské společnosti. Cílovými kraji pro implementaci programu byly v roce 2021 Busia, Kakamega, Kisumu, Kitui, Makueni, Migori, Nairobi, Nyamira a Siaya.

Dalšími zeměmi které se aktivně zapojují v programech WASH jsou především Holandsko a Švédsko.

Přístup k pitné vodě a sanitaci je velký problém také ve velkých městech. Hlavní město Nairobi zápasí se špatným či neexistujícím zásobováním pitnou vodou v neformálních čtvrtích (slumech), ale i s velkými ztrátami na vodovodní síti. 3,5 miliardy litrů jsou ročně promrhány ať už z důvodu prasklých trubek, krádeží či odběrů “na černo“.

Podobné problémy mají i další velká města – Mombasa, Kisumu, Nakuru, Ruiru či Eldoret.

Boj proti teroristické skupině al-Šabáb zůstává hlavním cílem Kenya Defence Forces (KDF). Tento důraz se odráží v pořizování protiminových systémů chráněných proti přepadení (MRAP) a vrtulníků. Až do nedávné zakázky na turecká MRAP, KDF nakupovala obrněné transportéry, což vedlo k tomu, že KDF a policie nyní provozují různá zařízení. Několik nákupů mezitím vzbudilo pozornost, včetně přebytečných jordánských stíhaček F-5 a čínských Z-9W vrtulníků. Keňská média informovala, že auditoři prošetřují tyto nákupy. Námořnictvo obdrželo nejméně investic. Dodávka hlídkového plavidla postaveného ve Španělsku v rámci smlouvy z roku 2003 byla zpožděna kvůli smluvním sporům a Keňa proto pozastavila platby. 

Celkově má KDF různorodou dodavatelskou základnu, ale v rozmezí od roku 2004 do současnosti dodala nejvíce pozemních i leteckých systémů Čína. Dodávky z USA se zaměřily na letecké prostředky a USA poskytly Keni více darů než prodejů.  Zároveň se některé plány potýkaly s problémy. Od zvažovaného nákupu letky AT-802L v roce 2017 od společnosti L-3 Communications (nyní L3Harris) bylo po volbách upuštěno. Keňský nejdražší nákup byl od roku 2000 nákup tří dopravních letounů C-27J Spartan v hodnotě 197,48 milionu USD.

Modernizace Kenya coast Guard je jedním z priorit státního plánu MTP IV. Loděnice v Kisumu na břehu Viktoriina jezera uvedla v roce 2021 do provozu dopravní loď MV Uhuru II. Loď se stavěla za minulého prezidenta ve spolupráci s nizozemskou společností Damen Schelde. Jedná se o první plavidlo významné velikosti, které bylo  v zemi postaveno. Společnost Kenya Shipyards Limited (KSL), kterou vlastní keňská státní pokladna, byla založena v roce 2020 a provozují ji Keňské obranné síly (KDF). Druhá loděnice byla uvedena do provozu na východním pobřeží v prosinci 2021 a nyní se v ní provádí přestavba hlídkového plavidla KNS Shupavu. Kromě toho, že obě loděnice poskytují další obranně-průmyslové kapacity, jsou klíčem k vládnímu úsilí o rozvoj „modré ekonomiky“ země. Pokud bude do KSL trvale investovat, může existovat potenciál pro stavbu hlídkových plavidel pro KDF a další subjekty.

Výdaje na modernizaci armády jsou v Keni relativně vysoké (cca 1,35 miliard USD) a mají tendenci růst. Modernizace armády je v Keni realizována prostřednictvím dovozů, protože sama Keňa strategické systémy pro armádní použití nevyrábí. S rozvojem se počítá i v případě policie a plánuje se s navýšením počtu policejních složek tak, aby se poměr policistů na obyvatele byl blíže k hranici doporučené OSN 1:450. 

Velkým úkolem v rámci plánu růstu ekonomiky MTP IV je také zlepšení kybernetické bezpečnosti a vytvoření forenzní laboratoře Národní policie.