Kolumbie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kolumbie je nejlidnatější španělsky hovořící zemí na jihoamerickém kontinentu. Od dosažení své nezávislosti v r. 1819 procházela neklidným politickým vývojem, který vyvrcholil vnitřním ozbrojeným konfliktem v druhé polovině 20. století a byl ukončen uzavřením mírových dohod mezi vládou a největší místní guerillovou skupinou FARC v roce 2016. Na území země však stále působí různí ozbrojení aktéři včetně disidentských a kriminálních skupin. S některými z nich probíhají jednání o odzbrojení, nicméně bezpečnostní situace se v řadě regionů v poslední době spíš zhoršila.

Jedná se o demokratickou republiku s dvoukomorovým parlamentem. Prezident je hlavou státu a zároveň předsedá vládě. Je volen na čtyřleté období bez možnosti znovuzvolení. Země se vyznačuje relativně silným institucionálním prostředím a nezávislými veřejnými orgány. Obyvatelstvo Kolumbie je etnicky značně různorodé. Jedná se o výsledek historického míšení španělských kolonistů, původních indiánů, obyvatelstva násilně dovlečeného z Afriky a přistěhovalců z Evropy a Blízkého východu, kteří přišli ve 20. století. Největší skupinu tvoří obyvatelstvo evropského původu a mesticové (88 %), následují Afro-Kolumbijci (6,68 %) a původní indiánské obyvatelstvo (4,31 %).  

Kolumbie je čtvrtou největší latinskoamerickou ekonomikou, která po pandemickém poklesu nadprůměrně rostla. V roce 2023 se však růst HDP nečekaně výrazně zpomalil na pouhých 0,6 %. Za tímto výsledkem stojí zejména pokles spotřeby v době vysoké inflace, ale také nižší růst objemu investic, pokles zahraniční poptávky po kolumbijských vývozech a pokles klíčových sektorů, jako je stavebnictví či průmyslová výroba. Kolumbie se tak aktuálně řadí k nejpomaleji rostoucím zemím Latinské Ameriky. Strukturálně je kolumbijská ekonomika stále do velké míry závislá na vývozu ropy, uhlí a nezpracovaných zemědělských produktů. Současný levicově orientovaný prezident Gustavo Petro, který převzal úřad v srpnu 2022, slíbil hlubokou společenskou i ekonomickou změnu založenou na posílení úlohy státu v ekonomice, omezení závislosti země na fosilních palivech a podpoře zemědělství i průmyslové výroby založené na znalostech. Zamýšlené reformy se mu však dosud nedařilo prosadit, a v zemi tak panuje nejistota ohledně dalšího vývoje.

Příležitosti pro české firmy skýtá přechod země na nízkoemisní energetiku. Kolumbie vyrábí velkou část elektrické energie z klasických velkých vodních elektráren, ale masivně podporuje i výstavbu menších vodních zdrojů a energii ze slunce a větru. Velké investice putují do vodohospodářského a odpadního průmyslu, ale také do rozvoje dopravní infrastruktury, včetně systémů MHD a obnovy železniční přepravy. Se sílící digitalizací roste poptávka po odpovídajících technologiích a nástrojích na ochranu kyberprostoru. Dlouhodobě zajímavý je i sektor zdravotnictví, kam směřuje nejen velký objem veřejných prostředků, ale jeho atraktivitu zvyšuje přítomnost kapitálově silných soukromých subjektů, které se profilují v rámci tzv. zdravotnické turistiky. Uplatní se také inovativní nástroje pro zemědělství, které snižují klimatická rizika.

Kolumbie je vzdálený a náročný trh, který vyžaduje velké počáteční investice, znalost španělštiny a trvalou osobní přítomnost nejlépe prostřednictvím důvěryhodného místního zástupce. Čeští podnikatelé při jednání narazí na řadu kulturních rozdílů jako např. odlišné vnímání času, omezenou znalost angličtiny, důležitost osobní chemie při vyjednávání s obchodními partnery.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kolumbie (375.37 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Kolumbie (MZV) (239B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Kolumbijská republika má již od 19. století historii násilných politických střetů mezi liberály a konzervativci. Částečné příměří a rozdělení moci mezi oběma skupinami v polovině 20. století vytvořilo podhoubí pro vznik guerillových odbojových skupin stojících mimo politický systém země. Ze střetu těchto uskupení se státní mocí vzešel tzv. vnitřní ozbrojený konflikt, který se navíc ještě prolínal se vznikem globálního organizovaného obchodu s kokainem, ve kterém hrála Kolumbie prominentní roli. Vnitřní ozbrojený konflikt byl ukončen až uzavřením mírových dohod v roce 2016. Tato událost společně se zmírněním násilí páchaného drogovými kartely vedly k přechodnému zlepšení bezpečnostní situace. V současné době však opět roste aktivita různých ozbrojených skupin i násilí proti lidskoprávním a komunitním lídrům. Prezidentova politika tzv. totálního míru (paz total), kdy chce dojednat ukončení násilí a odzbrojení různých organizovaných aktérů i zločineckých gangů, zatím nemá hmatatelné výsledky a vyvolává velké kontroverze.

Kolumbie je demokratická republika s prezidentským systémem. Prezident reprezentuje stát navenek a zároveň je hlavou exekutivy. Funkční období je na čtyři roky bez možnosti znovuzvolení. Dvoukomorový Kongres se skládá ze Senátu, který má 108 členů a Sněmovny reprezentantů, která má 172 přímo volených členů s volebním obdobím čtyři roky. V srpnu 2022 nastoupil do prezidentského úřadu historicky první levicový prezident Gustavo Petro. Senátor koalice Pacto Histórico a bývalý starosta Bogoty (2012-2015), ale i bývalý člen partyzánského hnutí M-19 slíbil přeměnit ekonomický i politický model země. Pilířem jeho agendy jsou sociální otázky a ochrana životního prostředí.

Většina představených reforem však zatím narazila v Kongresu, kde má prezident jen slabou podporu. Odmítnuta byla reforma zdravotního systému i zákoníku práce, v jednání je změna penzijního systému. Otazníky visí také nad pokroky v zemědělské reformě a změnách v těžebním odvětví. Kvůli fiskálním nedostatkům zrušil Ústavní soud vytvoření Ministerstva pro rovnost, které vede viceprezidentka. Petro proto v poslední době posílil populistickou rétoriku a navrhnul mj. zřídit ústavodárné shromáždění, které by upravilo ústavu a umožnilo zavést vládní reformy. Roste tedy nejistota ohledně jeho dalších kroků. Prezidentově popularitě nepomáhá ani řada korupčních a dalších skandálů, včetně obvinění jeho syna Nicoláse z praní špinavých peněz či podezření na nelegální financování volební kampaně. Na zamýšlené reformy a sociální programy má navíc omezené finance. I přes přijetí daňové reformy, která vstoupila v platnost 1. ledna 2023, se do státního rozpočtu nepodařilo vybrat očekávané prostředky.

Většinová nespokojenost s Petrovou vládou se promítla do výsledků komunálních voleb v říjnu 2023, ve kterých vládní koalice Pacto Histórico utrpěla těžkou porážku. Neuspěla nejen v tradičně pravicových baštách, jako je Medellín a Barranquilla, ale propadla také v Bogotě, která byla dlouhodobě pevností levice. Politické rozdíly mezi ústřední vládou a starosty významných kolumbijských měst mohou dále prohloubit politické napětí. Ačkoli prezident opakovaně vyzval své podporovatele z řad široké veřejnosti k pouličním stávkám za schválení vládních reforem, k větším sociálním protestům zatím nedošlo. Riziko občanských nepokojů však zůstává v hluboce rozdělené společnosti relativně vysoké a to i s ohledem na zhoršující se bezpečnostní situaci a investiční klima v zemi.

1.2. Zahraniční politika země

Dlouhodobými zahraničně-politickými prioritami Kolumbie jsou vztahy s USA, prohlubování spolupráce s členy Tichomořské aliance (Mexiko, Chile a Peru), EU, Kanadou a zeměmi jihovýchodní Asie, aktivní účast v Limské skupině a řešení venezuelské krize demokratickou cestou, obrana lidských práv v regionu i v globálním měřítku, posilování role Organizace amerických států, boj proti mezinárodnímu terorismu, obchodu s drogami a proti klimatickým změnám.

Po vítězství radikálně levicového kandidáta Gustava Petra však došlo k postupné změně kurzu zahraniční politiky. Velmi těsné bezpečnostní a ekonomické vazby na USA oproti minulým rokům ochabují, ačkoli to neznamená úplný konec klíčového spojenectví. Naopak postupně posiluje spolupráce s Čínou, ovšem ani zdaleka ne tak dynamicky, jak mnozí od kolumbijského prezidenta očekávali. Čínská přítomnost zůstává nejviditelnější v infrastrukturních projektech a roste i v oblasti informačních technologií. Kolumbie se však zatím nepřipojila k iniciativě Pás a stezka a bude v obdobných krocích opatrná, aby nepoškodila vztahy s USA.

Velký obrat nastal ve vztazích s Venezuelou, se kterou Kolumbie obnovila přerušené diplomatické vztahy a zaměřila se na vzájemnou spolupráci i s ohledem na velký počet venezuelských uprchlíků v zemi. Petro dokonce přijal pozvání Venezuely, aby dohlížel na její červencové prezidentské volby, které pravděpodobně nebudou ani svobodné, ani spravedlivé. Prezident posiluje vazby také s dalšími zeměmi regionu, zejména s Chile pod vládou levicového prezidenta Gabriela Borice a Brazílií pod vedením ideologicky spřízněného LuizeInácia Luly da Silvy. Opakovaně vyjádřil svůj záměr revidovat smlouvy o volném obchodu s hlavními ekonomickými partnery. V praxi však dosud ke konkrétním krokům nedošlo.

V květnu 2024 přerušil prezident Petro diplomatické vztahy s Izraelem kvůli izraelské ofenzívě v Pásmu Gazy. Izrael byl přitom dlouhodobým spojencem země v boji proti terorismu a kolumbijským ozbrojeným silám dodával zhruba tři čtvrtiny používaného vojenského materiálu. V ohrožení jsou například bojové letouny Kfir či bojové vrtulníky Arpia, kterým izraelské společnosti zajišťují údržbu. Rozhodnutí Petra může mít z dlouhodobého hlediska také nepříznivý dopad na vztahy s USA. Ještě více by se mohla relace zkomplikovat při případném návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Kolumbijský prezident ostatně nikdy neodsoudil nejen akci Hamásu, ale ani ruskou invazi na Ukrajinu.

1.3. Obyvatelstvo

Kolumbie je se svými více než 50 mil. obyvateli třetí nejlidnatější zemí Latinské Ameriky. Rychlé přírůstky obyvatel v druhé polovině 20. století vystřídal udržitelnější roční růst ve výši necelého 1 % ročně. Kolumbie je jednou z nejvíce urbanizovaných zemí regionu a ve městech žije skoro 80 % obyvatel. V hlavním městě Bogota žije téměř 8 mil. obyvatel a celkem jsou v zemi 4 města s více než 1 mil.  

Etnická skladba Kolumbie je velmi pestrá. Jedná se o výsledek historického míšení španělských kolonistů, původních indiánů, obyvatelstva násilně dovlečeného z Afriky a přistěhovalců z Evropy a Blízkého Východu, kteří přišli ve 20. století. Největší skupinu tvoří obyvatelstvo evropského původu a mesticové (88 %), následují Afro-Kolumbijci (6,68 %) a původní indiánské obyvatelstvo (4,31 %).

Černošské obyvatelstvo se výrazněji koncentruje na pacifickém a karibském pobřeží, zatímco indiáni tvoří velkou část populace na jihozápadě země, v departamentu La Guajira při hranicích s Venezuelou a dále v řídce osídlených oblastech Amazonie. V ekonomickém životě země stojí za zmínku výrazný vliv libanonských přistěhovalců, kteří do země ve velkém přicházeli na začátku 20. století.

Složité zeměpisné podmínky a různorodost klimatu způsobují, že v Kolumbii panují značné kulturní rozdíly napříč regiony. Hustota zalidnění je v rámci země distribuována značně nerovnoměrně. Poměrně hustě osídlený střed a západ země kontrastuje s řídce osídlenými oblastmi tzv. llanos (východní nížiny) a Amazonií na jihovýchodě. Kolumbie patří s GINI indexem 55 % k zemím s největšími sociálními nerovnostmi na světě. Nedávná pandemie nerovnoměrné rozložení bohatství v zemi ještě umocnila. Počet lidí žijících v extrémní chudobě se aktuálně pohybuje okolo 14 %, v monetární chudobě se nachází téměř 37 % obyvatel.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Kolumbie je čtvrtou největší latinskoamerickou ekonomikou. Strukturálně je kolumbijské hospodářství stále do velké míry závislé na vývozu nezpracovaných zemědělských produktů, ropy, uhlí a zlata, a tedy cenách těchto komodit na světových trzích. Země dováží celou řadu položek s přidanou hodnotou, které není schopna sama vyrobit, počínaje potravinami a konče strojním zařízením a automobily. Současná administrativa se zavázala, že podpoří místní zemědělskou produkci a průmyslovou výrobu založenou na znalostech, aby tuto závislost na dovozech omezila. Zatím se jí to však příliš nedaří.

Zatímco v roce 2022 vzrostlo HDP o 7,5 %, v roce 2023 se ekonomický růst zpomalil mnohem více, než předpovídaly odhady. HDP vzrostlo o pouhých 0,6 % a ve třetím čtvrtletí roku ekonomika dokonce poklesla. Data z prvních tří měsíců roku 2024 potvrzují tuto tendenci s růstem hospodářství o 0,7 %. Pokleslo 6 klíčových z celkem 12 sledovaných sektorů, nejvíce zpracovatelský průmysl, finanční aktivity, informační a telekomunikační služby, těžební odvětví a obchod. Na tyto výsledky má dále vliv výrazný pokles soukromé spotřeby a zahraniční poptávky po kolumbijských vývozech, ale také nižší objem investic. Růst naopak podpořily zemědělské aktivity, veřejný sektor (obrana, zdravotnictví a školství) či umělecké odvětví. V roce 2024 se očekává hospodářský růst kolem 1,5 %, což Kolumbii řadí k nejpomaleji rostoucím ekonomikám regionu.

Inflace sice postupně klesá, nicméně roční hodnota i v dubnu 2024 přesáhla 7 %, což je vysoce nad cílenými 3 %. Pokles cenové hladiny bude navíc limitován postupným rušením dotací na pohonné hmoty i suchem způsobeným klimatickým fenoménem El Niňo. Ten totiž dopadá na ceny elektrické energie a vody a může vést i k navýšení cen potravin. Také nezaměstnanost zůstává relativně vysoká a pohybuje se kolem 10,5 % (duben 2024). Přetrvává chronický problém neformálního zaměstnání, kdy se přes 56 % pracujících pohybuje v šedé ekonomice; ve 13 největších kolumbijských městech a jejich metropolitních oblastech je to přes 41 %. Společně se stále vysokými úrokovými mírami tyto faktory ovlivní výši soukromé spotřeby i v dalším období.

Silný vliv na ekonomiku budou nadále mít politiky zaváděné vládou prezidenta Petra a s nimi spojená nejistota, která již nyní odrazuje zahraniční investory. Nejvíce zasažen je v tomto ohledu těžební průmysl. Rychlému odklonu od fosilních paliv však brání jejich podíl na příjmech do rozpočtu a úloha tepelných elektráren při pokrytí spotřeby energie v zemi v době sucha, které omezuje činnost vodních elektráren. V rámci podpory diverzifikace ekonomiky a rozvoje regionů sází vláda také na růst cestovního ruchu. Překážkou zůstává omezená infrastruktura v řadě oblastí i zhoršující se bezpečnostní situace.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejný dluh představuje v současnosti jedno z hlavních makroekonomických rizik budoucího vývoje země. Tlak na veřejné finance navíc v důsledku cílů sociálního rozvoje Petrovy vlády roste. Nová administrativa hned po svém nástupu v srpnu 2022 představila návrh nové daňové reformy, která relativně hladce prošla Kongresem a v platnost vstoupila již 1. ledna 2023. Progresivně zvýšila daňové zatížení pro nejbohatší Kolumbijce i sektor těžby ropy a uhlí. Ani ona však neřeší jeden z hlavních strukturálních problémů daňového systému, tj. velmi malou základnu plátců daně z příjmu. Vláda od reformy očekávala dodatečné příjmy do státního rozpočtu ve výši 4 mld. USD, což se jí však v roce 2023 nepodařilo. Výběr daní do dubna 2024 se navíc snížil o zhruba 10 % v meziročním srovnání. Prezident Petro již oznámil, že v roce 2025 představí úpravu stávající daňové reformy zaměřenou na snížení daně ze zisku právnických osob, která patří k nejvyšším na světě.

Veřejný dluh na konci roku 2023 dosahoval 68,6 % HDP a fiskální deficit 4,2 % HDP. Rostou zároveň obavy z fiskální udržitelnosti plánovaných vládních reforem. Současná administrativa již naznačila, že možná nedodrží tzv. fiskální pravidlo, tj. daný strop výdajů a dluhu země. Na fiskální situaci země v době zpomalujícího se hospodářského růstu zareagovala v lednu 2024 ratingová agentura S&P Global Ratings, která sice zachovala stávající hodnocení úvěrového rizika, nicméně změnila výhled ze stabilního na negativní. Agentury Fitch Ratings a Moody’s zatím vyčkávají. Kolumbie si však stále udržuje relativně dobrý přístup na mezinárodní finanční trhy.

Deficit běžného účtu platební bilance činil v roce 2023 -9,7 mld. USD a představoval 2,7 % HDP, což je výrazně méně než v předchozím roce. Za tímto výsledkem stojí zejména pokles dovozů o více než 15 % v důsledku poklesu domácí spotřeby i mezinárodních cen zboží. Pomohlo také posílení kolumbijského pesa vůči dolaru. Do Kolumbie proudí čím dál větší objem remitencí, které do země pravidelně posílají více než 4 mil. kolumbijských krajanů, z toho zhruba 40 % žije v Evropě (především ve Španělsku).

2.3. Bankovní systém

V Kolumbii existuje přes 140 finančních institucí, jako jsou obchodní banky, spořitelny a záložny, finanční korporace a obchodně finanční společnosti. Dále pak pojišťovny sociálního zabezpečení, směnárny, tzv. sociedades capitalizadoras na kapitalizaci úspor, pojišťovací a zajišťovací společnosti, investiční fondy, burzy aj.

Základním prvkem kolumbijského finančního sektoru je centrální banka – Banco de la República (BdR), která kontroluje měnovou zásobu prostřednictvím operací na otevřeném trhu. Mezibankovní operace jsou kontrolovány mezibankovními sazbami (tasas interbancarias). Kolumbie má volně plovoucí kurz – floating systém. Určitou raritou je bankovní poplatek tzv. 4×1000.

Nejčastější formou platby za zboží ze zahraničí je předplatba. Akreditivy nebývají při exportu využívány příliš často, protože vstup kolumbijské banky transakci neúměrně prodražuje.

Drtivá většina bankovních institucí v Kolumbii je sdružena v tzv. Asobancaria. Jejími členy jsou národní i zahraniční obchodní banky, veřejné i privátní, včetně nejvýznamnějších finančních korporací a pojišťovacích společností. Nejvýznamnější banky:

Bancolombia – jedná se o největší soukromou banku v zemi, pokud jde o kapitál a aktiva. Zároveň jde o jednu z největších bank v Americe s centrálou v Medellínu. Pokrývá cca 20 % bankovního trhu v Kolumbii.

Banco de Bogotá – nejstarší bankovní instituce v Kolumbii založená v r. 1870 se sídlem v Bogotě. Mezinárodní operace provádí prostřednictvím dohod, které má s korespondenčními bankami z celého světa a jejich dceřinými společnostmi a agenturami v zahraničí. 

Davivienda – kromě Kolumbie má zastoupení v Panamě, Kostarice, Hondurasu, Salvadoru a USA. V poslední době získává ocenění za úroveň svého klientského servisu a jednoduchost vedení účtů.

BBVA Colombia – kolumbijská filiálka kapitálově silné mezinárodní banky se sídlem ve Španělsku.

2.4. Daňový systém

Daňový systém v Kolumbii je značně složitý, nepřehledný a oplývá celou řadou těžko ekonomicky obhajitelných výjimek jak pro právnické, tak fyzické osoby. Některé však byly v poslední daňové reformě, platné od 1. ledna 2023, zrušeny.  Sazba daně z příjmu právnických osob je 35 %. Nicméně zavedena je také daň z neočekávaných zisků na těžbu ropy a uhlí a mimořádnou daň musí hradit i vodní elektrárny a bankovní sektor. Sazba 20 % se vztahuje na průmyslové a servisní společnosti se sídlem v zónách volného obchodu, pokud splní vládou stanovené podmínky.

Daň z příjmů fyzických osob se pohybuje v pásmech od 0 % do 39 %. Více než polovina pracujících obyvatel funguje mimo formální ekonomiku a většina formálně zaměstnaných spadá do daňového pásma 0 %. V současné době tak pouze 5 % Kolumbijců platí daň z příjmu. Nová reforma však progresivně zvyšuje odvody pro výdělky vyšší než je desetinásobek minimální mzdy. Zavádí také daň z majetku v pásmech 0 – 0,5 – 1 – 1,5 %, když čisté jmění překročí cca 875 tis. USD (pro rok 2024).

Spotřební daň (impuesto al consumo), která se vybírá při prodeji automobilů, telekomunikačních služeb, jídla a pití, činí od 4 % do 16 %. Finanční operace (GMF, gravamen de movimientos financieros) jsou zdaněny 0,4 % z každé transakce. Dále existuje průmyslová a obchodní daň, kterou vyžadují departamenty a obce z příjmu firem působících na jejich území. Na regionální úrovni se vybírá také daň z nemovitosti (0,3 – 3,3 %) či registrační daň (pro registraci kontraktů od 0,5 – 1 % z hodnoty). Od listopadu 2023 vstoupila v platnost na přechodné období do roku 2025 dodatečná daň na sladké nápoje a vysoce zpracované potraviny.

Seznam hlavních daní v Kolumbii:

daň z příjmu PO = 35 %

daň z příjmu FO = 0 – 39 %

spravedlnostní daň (CREE) = 9 %

DPH = 0 % – 5 % – 19 %

spotřební daň = 2 % – 16 %

daň z bankovních operací (GMF) = 0,4 %

daň z průmyslové a obchodní činnosti = 0,2 – 1 %

Kompletní přehled kolumbijského daňového systému je dostupný na stránkách Daňové a celní správy (DIAN). Od 1. 1. 2016 vstoupila v platnost dvoustranná smlouva mezi ČR a Kolumbií o zamezení dvojího zdanění.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna s ČR v roce 2023 oproti předchozímu roku mírně poklesla a dosáhla 3,0 mld. CZK, přičemž Kolumbie měla stejně jako v předchozích dvou letech negativní saldo. Hlavní objem vývozů z ČR do Kolumbie představují osobní automobily a jiná vozidla pro dopravu osob, naopak do ČR se nejvíce dováží ovoce a ořechy a dále uhlí.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Z teritoriálního hlediska byli 3 největšími kolumbijskými obchodními partnery USA, EU a Čína. Se zeměmi EU byla v roce 2023 realizována obchodní výměna ve výši 15,1 mld. USD, což je o 2,8 mld. USD méně než v předchozím roce. Význam EU jako obchodního partnera Kolumbie vzrostl v souvislosti se vstupem v platnost mnohostranné obchodní dohody mezi EU a Kolumbií/Peru (srpen 2013). V roce 2023 výrazněji poklesly zejména kolumbijské exporty do EU poté, co se v roce 2022 kvůli energetické krizi vyvolané ruskou agresí více než zdvojnásobily. Kolumbie je totiž největším neevropským dovozcem uhlí do Evropy. Saldo obchodní bilance se z pohledu Kolumbie vrátilo do záporných čísel, jelikož země z EU dlouhodobě importuje velké množství zboží s vysokou přidanou hodnotou.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Po postpandemickém růstu poklesla v roce 2023 také obchodní výměna se zeměmi mimo EU, která dosáhla zhruba 88,8 mld. EUR, tj. o více než 17 mld. EUR méně než v roce 2022. Kolumbie se dlouhodobě potýká se zápornou obchodní bilancí. Její schodek se však v roce 2023 snížil díky výraznějšímu poklesu dovozů. K hlavním vývozním komoditám stále patří ropa a ropné deriváty, uhlí a káva. Vývozy směřují zejména do USA, zemí Latinské Ameriky a EU. Kolumbie pak dováží širokou škálu surovin i zboží s vysokou přidanou hodnotou a to především z USA a Číny.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2023 narostly přímé zahraniční investice (PZI) v meziročním srovnání jen o 1,5 % a dosáhly 17,5 mld. USD. Jde tak o podstatné zpomalení růstu investic po rekordním roce 2022, kdy PZI narostly o více než 80 %. Největšími investory v zemi zůstávají USA, které stojí za zhruba třetinou všech investic v zemi. Následuje Španělsko a dále Anguilla, Velká Británie a Švýcarsko. Zahraniční investice v roce 2023 směřovaly především do težařsko-energetického průmyslu, zpracovatelského průmyslu a finančních a obchodních služeb, dále pak do restaurací a hotelnictví, komunikací a dopravní infrastruktury.

Poslední údaje z dubna 2024 hovoří dokonce o meziročním poklesu investic o zhruba 20 %. O polovinu se totiž snížily investice do ropného a těžebního sektoru, tedy odvětví, která chce současná vláda v rámci energetické tranzice omezit. Ratingové agentury začínají poukazovat na narůstající investiční rizika v zemi v důsledku některých plánovaných reforem, administrativních překážek i bezpečnostních hrozeb.

Investice českých subjektů v zemi jsou zatím jen velmi okrajové. Aktuálně se největší z nich soustřeďují v sektoru energetiky a obranném průmyslu.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Mnohostranná obchodní dohoda mezi EU a Kolumbií/Peru (2013)

Díky prozatímnímu provádění této dohody došlo k výraznému zlepšení přístupu českých exportérů na kolumbijský trh, a to zejména v oblasti textilního průmyslu, automotive, lehkého průmyslu, potravinářství, ale také v oblasti služeb. Úspory na clech mohou dosahovat až 30 %. Smlouva také na přechodné období zavedla kvóty na dovoz určitého typu zboží (např. mléko, mléčné výrobky, léčiva aj.). Ty bývají zpravidla hned zpočátku roku vyčerpány. Obchodní dohoda výhledově předpokládá postupné odbourání kvót.

Smlouvy s ČR

• Základní dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi ČSSR a Kolumbijskou republikou (1971)
• Dohoda o kulturní výměně mezi vládou ČSSR a vládou Kolumbijské republiky (1979)
• Ujednání o technické a vědecké spolupráci mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství a rozvoje venkova Kolumbijské republiky v oblasti zemědělství, chovu skotu, lesnictví, rybářství a rozvoje venkova (2002)
• Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Ministerstvem zahraničních věcí Kolumbijské republiky pro zavedení mechanismu politických konzultací v otázkách společného zájmu (2004)
• Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem národní obrany Kolumbijské republiky o spolupráci v oblasti obranného materiálu (2006)
• Rámcová dohoda o spolupráci v oblasti energetiky a hornictví mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hornictví a energetiky Kolumbijské republiky (2008)
• Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem životního prostředí, bydlení a územního rozvoje Kolumbijské republiky (2008)
• Smlouva mezi ČR a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (uplatňována od 2016)

3.4. Rozvojová spolupráce

Země je v současné době příjemcem zahraniční rozvojové pomoci, přičemž zdaleka největšími poskytovateli jsou mezinárodní instituce, USAID a EU. Hlavním nástrojem evropské rozvojové pomoci je EU Trust Fund, z něhož jsou financovány projekty zaměřené především na rozvoj kolumbijského venkova v období po ukončení ozbrojeného konfliktu v Kolumbii.

V současné době Kolumbie nefiguruje mezi prioritními zeměmi ČR pro poskytování rozvojové pomoci. Z hlediska poskytování rozvojové spolupráce připadá v úvahu pouze realizace tzv. malých lokálních projektů (MLP) a program B2B ČRA. V kraji Caquetá byl v průběhu roku 2021 úspěšně realizován malý lokální projekt zaměřený na zvýšení produkce mléka na statcích drobných farmářů. Součástí byla i vůbec první dodávka inseminačních dávek českého strakatého skotu do Kolumbie. Ty byly aplikovány počátkem roku 2022 a tak se po zhruba devíti měsících, tedy koncem roku 2022, narodila první česko-kolumbijská telátka. Díky prostředkům české rozvojové spolupráce se v roce 2022 podařilo v zemi finančně podpořit dva malé lokální projekty. Jeden z nich měl za cíl vybudovat zónu s pitnou vodou ve vesnické škole, druhý se zaměřil na řešení problematiky zpracování organického odpadu. V roce 2023 proběhl v Kolumbii jeden projekt, jehož výsledkem byla zóna s pitnou vodou pro školáky ve vesničce Mesetas (kraj Meta). Obdobně v roce 2024 probíhá malý lokální projekt na vybudování zóny s pitnou vodou ve vesnici Restrepo (kraj Meta).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Národní plán rozvoje 2022 – 2026 administrativy prezidenta Petra počítá s investicemi ve výši zhruba 248 mld. USD. Mezi priority patří energetická tranzice a čisté technologie, dodávání přidané hodnoty zemědělským a průmyslových produktům, budování nezbytné infrastruktury a zavádění moderních digitálních technologií. Vláda zároveň představila ambiciózní záměr rozvoje dopravní infrastruktury s předpokládanými investicemi 18,7 mld. USD. Mezi projekty nechybí výstavba silnic, obnova železničních tratí, rozšiřování a budování nových letišť či zajištění splavnosti důležitých vodních toků. Dopravní infrastrukturu, včetně smart řešení, budují i velká kolumbijská města. Chytrých technologií chce vláda využít také k posílení sociálního a ekonomického rozvoje venkova.

▶ Energetika

Kolumbie je díky svým přírodním podmínkám potenciálním lídrem energetické tranzice v Latinské Americe. Emisní neutrality chce dosáhnout do roku 2050 a to výrazným zvýšením podílu energie ze solárních a větrných zdrojů, které momentálně představují necelých 5 % instalované kapacity. Jen v roce 2024 se v tomto sektoru očekávají investice ve výši 2,2 mld. USD.Pokračuje výstavba malých vodních elektráren a v zemi probíhají první projekty zaměřené na výrobu a vývoz „zeleného“ vodíku. Za tímto účelem bude nucena dovážet příslušné technologické vybavení.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Pandemie v zemi uspíšila masivní využívání on-line bankovnictví, bankovních karet a plateb přes mobilní telefon. Finanční sektor pokračuje v zavádění příslušných nástrojů FinTech, včetně softwaru pro internetové bankovnictví, zabezpečení kreditních karet a dalších forem bezhotovostních plateb. Ministerstvo informačních a komunikačních technologií(IKT) chce jen v roce 2024 investovat 1 mld. USD do zvyšování konektivity, digitalizace státní správy a digitálního vzdělávání. S ohledem na rostoucí počet kybernetických útoků v Kolumbii, která je druhou nejohroženější zemí Latinské Ameriky, budují kolumbijský veřejný i soukromý sektor robustní infrastrukturu kybernetické bezpečnosti a neobejdou se bez řešení k zabezpečení přenosu a ukládání dat, aplikací a procesů. Koncem roku 2023 proběhla veřejná soutěž na sítě 5G, které umožní větší zavádění umělé inteligence a internetu věcí.

▶ Voda a životní prostředí

Více než 10 % kolumbijských domácností nemá přístup k zásobování pitnou vodou. Téměř polovina odpadních vod se stále vypouští přímo do řek a ostatních vodních zdrojů. Většina shromážděného odpadu se uchovává na skládkách, jen 17 % se recykluje. V roce 2019 přijatá Národní strategie oběhového hospodářství odhaduje tržní potenciál tohoto odvětví v Kolumbii na 11,7 mld. USD ročně. Příležitosti pro české firmy se nachází v čističkách odpadních vod, technologiích na úpravu vody, technologiích na zpracování organického odpadu, recyklaci odpadu či jeho ekologicky šetrného spalování, které v zemi prakticky neexistuje.

▶ Dopravní infrastruktura

Velká a střední kolumbijská města rozšiřují a modernizují svou dopravní infrastrukturu. Budují a plánují se nové linky nadzemního i podzemního metra, kabinkové lanovky i příměstské vlakové trasy, které mají být integrovány s existujícími systémy MHD. Důraz je přitom kladen na inovativní technologická řešení podporující udržitelnost, ale také kvalitu a bezpečnost poskytovaných služeb v rámci systému městské dopravy. Roste poptávka po dopravních prostředcích různého typu zejména na elektrický či hybridní, případně vodíkový pohon, po chytrých nástrojích integrace a řízení dopravy, ale i po produktech a službách pro cyklisty a chodce. V roce 2024 se plánují vládní investice do dopravní infrastruktury ve výši rekordních 3,4 mld. USD.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Kolumbie má jako středně-příjmová země omezené kapacity v oblasti vědy a výzkumu, ale i přesto zde existují zajímavé výzkumné iniciativy a poměrně vysoká úroveň více než 20 tisíc odborných výzkumných pracovníků v celé řadě sektorů. Velkou prioritou jsou projekty v oblasti zemědělství a životního prostředí s cílem zlepšit ekologické hospodaření a snížit dopady klimatických změn, které způsobují v zemi škody vyčíslené na 4,3 mld. USD ročně. Podpora směřuje také do výzkumu a inovací v oblasti zdravotnictví, včetně projektů zaměřených na healthtech či nanobioinženýrství. Zatímco v Bogotě momentálně vzniká první továrna na výrobu vakcín v zemi, v Medellínu bylo loni otevřeno takto zaměřené výzkumné centrum.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kolumbijci jsou příjemní a velmi uctiví lidé. Dobrá osobní chemie mezi obchodními partnery je pro ně důležitou součástí úspěšného obchodu. Dostatečné vzájemné osobní poznání bude pro místní podstatné před uzavřením jakékoliv dohody, byť to pro ně bude znamenat větší časovou investici.

4.2. Oslovení

Prvotní kontakt se běžně realizuje telefonicky za účelem zjištění kontaktní osoby. Dále lze tuto osobu kontaktovat písemně prostřednictvím emailu. Je vhodné udat velmi formální tón a používat vykání – usted. Často se do méně formální roviny (tykání, oslovení jménem) přechází velice rychle i po pár emailech.

Doporučujeme však tento krok nechat na partnerovi. Kolumbijské partnery oslovujeme pomocí señor/señora, příp. lze v písemné komunikaci použít zkratku Sr./Sra. Kolumbijci mají běžně dvě křestní jména a dvě příjmení – jedno po otci, druhé po matce. Celé jméno známého kolumbijského spisovatele je Gabriel José García Márquez, nicméně při oslovování v pracovním styku by se použilo zpravidla jen první příjmení čili Sr. García.

Častou chybou česky hovořících je podvědomé používání toho úplně posledního příjmení, čili druhého namísto prvního. Češi by měli být připraveni, že u řady osob s vyšším společenským statusem je běžné takřka univerzální oslovování “doctor”, jakkoliv dotyčný doktorským a dokonce ani vysokoškolským titulem nedisponuje.

4.3. Obchodní schůzka

Je vhodné domlouvat schůzky s kolumbijskými partnery s týdenním předstihem, a to emailem nebo telefonicky. Zároveň se doporučuje si potvrdit schůzku ještě den dopředu nebo ještě ten samý den – telefonicky, emailem anebo přes WhatsApp, a to ideálně přímo s osobou, se kterou se hodláme sejít (nikoliv s jeho asistentem/asistentkou). První jednání se odehrávají zpravidla v kanceláři firmy.

Následné schůzky se mohou konat i v restauraci či kavárně. Úhrada společného oběda bude oceněna, ale místní partner bude pravděpodobně sám trvat na zaplacení, pokud je v pozici hostitele. Dárky potěší, ale nejsou nutností. Předání vizitek je součástí obchodní kultury.    

V Kolumbii je běžné formální oblékání na většinu typů pracovních jednání. Kolumbijci na základě upraveného zevnějšku nezřídka posuzují i důvěryhodnost a finanční zajištěnost obchodního partnera. Dobře padnoucí oblek a smysl pro detail bude pozitivně kvitován. Kolumbijci bez ohledu na pohlaví až úzkostlivě dbají o vzhled (upravené vlasy, nehty, u mužů vousy, make-up u žen).

Oblékání v teplejších a přímořských oblastech bývá uvolněnější (společensky akceptovatelná karibská košile „guayabera“). V zemi panuje řada regionálních rozdílů. Obecně platí, že atmosféra v teplejších oblastech v kolumbijském Karibiku a Pacifiku je uvolněnější, čas plyne pomaleji a vše je méně uspořádané. V těchto regionech je také koncentrován větší podíl afro-kolumbijského obyvatelstva.

Složení jednacího týmu nemusí mít žádná genderová specifika. Ačkoliv země je do jisté míry obětí machismu, ženy v byznysovém prostředí nejsou ničím vzácným. Kolumbijci se nevyhýbají alkoholu, ale vhodnější je rozhodně večer než přes den a ani pod rouškou tmy není dobré jeho konzumaci před místními partnery přehánět. Pozvání domů může Kolumbijec navrhnout relativně brzo, ale není to žádným pravidlem.

4.4. Komunikace

Kokain a Pablo Escobar. Jsou to většinou první dvě věci, které ve spojitosti s Kolumbií vytanou Evropanovi na mysli. Avšak s ohledem na traumata, která jsou s nimi v místní společnosti spojena, se jedná o absolutně nevhodná témata konverzace. Je lepší se vyhnout i politice a náboženství. Kolumbijci poměrně podrážděně reagují na jakoukoliv kritiku, byť by byla konstruktivní.

Vyvarujte se přímých dotazů typu „kdy uděláte objednávku“. Spíše se ptejte, jak se partnerovi daří, jak se má rodina, případně navažte na téma z minulosti a až pak mezi řečí můžete zmínit, jestli je něco s čím potřebuje pomoci ohledně společného projektu.

Řada Kolumbijců bude tvrdit, že ovládá angličtinu a u manažerů ve vysokých pozicích to bude nejspíš i pravda. Pokud si ale nejsme perfektní úrovní angličtiny našich kolumbijských protějšků jisti, je určitě vždy lepší zvolit jako jazyk komunikace španělštinu a to i za cenu potřeby tlumočníka.

Prvotní kontakt je vhodný e-mailem. U manažerů malých a středních firem Vás může zaskočit, že používají pro pracovní účely gmail nebo hotmail. V další komunikaci lze využít i telefonického kontaktu, ale zdaleka nejdostupnější jsou Kolumbijci na aplikaci WhatsApp. Hojně přitom používají hlasové zprávy v této aplikaci. V rámci emailové komunikace nemusí být Kolumbijci vždy mistři v rychlé reakci. Krátká přátelská zpráva na WhatsApp ale pomůže k tomu se připomenout.

4.5. Doporučení

1. Kolumbijci jsou velmi přátelští a vřelí.

2. Je naprosto běžné používání aplikace WhatsApp v obchodní komunikaci.

3. Úvodní zdlouhavý zdvořilostní „small talk“ před přistoupením „k věci“. 

4. Hierarchie – striktně se dodržuje úroveň přijetí. Občasné ukazování společenské nadřazenosti vůči obslužnému personálu může Čecha zaskočit. Avšak to neznamená, že by se cizinec nutně musel chovat stejně přezíravým způsobem.  

5. Bohatství vyšších vrstev – nerovnoměrné rozdělení bohatství v Kolumbii má za následek propastné sociální rozdíly. Bohatí Kolumbijci jsou opravdu bohatí a nezřídka se vyskytují právě v byznysu. Mají prestižní – často zahraniční – školy, jsou kulturní a kultivovaní. Od svého obchodního partnera mohou proto očekávat určité standardy chování.  

6. Naprosto zásadní důležitost osobních vazeb (např. rodinných, společná studia atp.) při realizaci obchodů v Kolumbii.

7. Zdánlivá bezproblémovost obchodu – Kolumbijci neumí moc říci ne a zároveň mají tendenci přeceňovat svoje možnosti a podceňovat potenciální rizika. Často to u českého obchodníka vyvolává falešný dojem zájmu z kolumbijské strany. Výše uvedená kombinace vlastností pak často vede k tomu, že ve zdánlivě bezproblémovém byznysu se mohou časem začít objevovat původně neočekávané komplikace. 

8. Ačkoliv bezpečnostní situace v Kolumbii je výrazně lepší než dříve, násilná minulost země je stále živé a emocionální téma. Není dobré jej proto aktivně zvedat.  

9. Aspekt korupce se vyskytuje ve dvou podobách – oproti ČR je dle příslušných statistik běžnější praxe uplácení, a naopak se zase lze setkat s panickou hrůzou pracovníků ve veřejném sektoru, že by z ní mohli být obviněni.

4.6. Státní svátky

Kolumbijci mají v roce celkem 18 státních svátků a některé z nich se dokonce posouvají tak, aby o den prodloužily víkend do tzv. „puentes“. Mimoto existuje i řada regionálních svátků a oslav. Je vhodné to při výběru návrhu data schůzky vzít v potaz. Období od tzv. svátku svíček 7. prosince a zejména pak od vánočních svátků až do poloviny ledna je v Kolumbii obdobím dovolených a snížené pracovní aktivity.

V roce 2024 připadají státní svátky na následující dny:

1. 1. Nový rok

6. 1. Tři králové (posunuto na pondělí 8. 1.)

19. 3. Sv. Josef (posunuto na pondělí 25. 3.)

28. – 29. 3. Zelený čtvrtek, Velký pátek (Velikonoce)

1. 5. Svátek práce

9. 5. Nanebevzetí (posunuto na pondělí 13. 5.)

30. 5. Corpus Cristi (posunuto na pondělí 3. 6.)

10. 6. SagradoCorazón

29. 6. Sv. Petr a Pavel (posunuto na pondělí 1. 7.)

20. 7. Den nezávislosti

7. 8. Bitva u Boyacá

15. 8. Nanebevzetí Panny Marie (posunuto na pondělí 19. 8.)

12. 10. Den rasy (posunuto na pondělí 14. 10.)

1. 11. Svátek všech svatých (posunuto na pondělí 4. 11.)

11. 11. Nezávislost Cartageny

8. 12. Neposkvrněné početí

25. 12. Vánoční svátek

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Klíčem k úspěchu na kolumbijském trhu je nalezení důvěryhodného místního zástupce. Ti pracují na provizní bázi, v menším objemu na vlastní účet, s celostátní působností nebo pro některé regiony. S místním partnerem pak odpadá velká část neúnosné administrativní zátěže spojené s vyřizováním spletitých dovozních podmínek a sháněním všemožných dokumentů s odpovídajícími formálními náležitostmi. S vyhledáním místního zástupce může pomoci Zahraniční kancelář CzechTrade.  

Pro dovoz do země je třeba, aby byl některý ze subjektů obchodního vztahu zaregistrován jako dovozce. To obnáší zapsání u místní obchodní komory a subjekt musí mít také jedinečné daňové číslo tzv. RUT. Nejčastěji tak na sebe tuto povinnost bere místní dovozce. Dále si musí firma dle celního kódu zboží ověřit, zda se na něj nevztahují zvláštní regulatorní požadavky stran věcně příslušných úřadů (ICA, INVIMA, Ministerstvo těžby atp.).

V poslední době se zlepšila situace v možnostech poskytování výhodných úvěrů dovozcům, zejména u investičních celků. V řadě případů je však stále citelný malý zájem českých výrobců o tento vzdálený, i když relativně solventní latinskoamerický trh. K přetrvávajícím slabinám českých exportérů patří nedostatečný předprodejní obchodní servis, absence reklamy, neúčast na výstavách, veletrzích a specializovaných akcích, slabá prodejní a zastupitelská síť, nedostatek katalogů, obtížný garanční, montážní a opravárenský servis a složité dodávky náhradních dílů.

České firmy také nezřídka podceňují právní, logistické a celní aspekty vstupu na trh.

Ke stálým výhodám vzájemných hospodářských styků lze zařadit příznivou zbožovou strukturu poptávky, kompatibilní s potenciální exportní nabídkou ČR. Doposud Kolumbie úspěšně pokračovala v liberalizaci místního trhu a až na pandemický propad trvale hospodářsky rostla. Aktuální politická a socio-ekonomická pnutí však znamenají určité otazníky nad těmito doposud stabilními determinanty. Agentury S&P a Fitch snížily v roce 2021 rating Kolumbie na BB+ a momentálně vyčkávají dalšího vývoje, který mohou ovlivnit zaváděné reformy vlády prezidenta Gustava Petra.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Hlavní formou působení českých firem na trhu je skrz důvěryhodného místního partnera. V případě zájmu o zřízení místní pobočky je nutný notářský zápis v místě sídla pobočky s uvedením druhu obchodní aktivity v Kolumbii, výše autorizovaného kapitálu a sídla hlavní kanceláře. Pro pořízení notářského zápisu je vyžadováno:  

• společenská smlouva společníků o zřízení firmy
• registrace úkonu a dokumentů, které prokazují zapsání firmy v obchodním rejstříku u obchodní komory v místě sídla firmy
• registrace oficiálních knih organizace (hlavní kniha, pokladní deník aj.) u obchodní komory
• žádost o číslo daňové registrace RUT u daňového úřadu DIAN
• otevření běžného účtu na jméno společnosti k deponování zahraničního kapitálu
• zaregistrování investice v mezinárodním technickém oddělení centrální banky do 3 měsíců od provedení investice; portfoliové investice
• musí být registrovány u centrální banky do 30 dnů od data prodeje měny na směnném trhu
• jakékoliv změny v registraci musí být schváleny centrální bankou  

V Kolumbii jsou nejrozšířenější tyto formy společností:

• akciová společnost (S.A.)
• společnost s ručením omezeným (SRL)
• zjednodušená akciová společnost (S.A.S.)
• pobočka zahraniční společnosti
• konsorcia  

Existují i další formy (komanditní, apod.), které jsou však využívány jen velmi zřídka. Ke zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku aj. formy podnikání je zákonem stanovena povinnost využít služeb místních specializovaných advokátních kanceláří.

5.3. Marketing a komunikace

V zemi jsou k prezentaci výrobků a služeb využívány veškeré formy propagace, tj. rozhlas, televize, inzerce, odborné publikace, denní tisk a reklama. Neméně důležitou součástí je propagace na prodejních místech a ve vozidlech taxislužby. Klíčovým momentem pro rozhodování partnera je prezentace výrobků na výstavách, veletrzích a specializovaných akcích.

Naprostou nezbytností pro všechny formy marketingu je příprava materiálů ve španělštině. V marketingové komunikaci je třeba se vyhnout složitým textům. Prakticky všichni Kolumbijci jsou sice gramotní, ale i v regionálním srovnání silně pokulhávají v porozumění složitějšího psaného textu.    

V zájmu provádění akvizice je vhodné, aby čeští zájemci o vstup do obchodní spolupráce s kolumbijskými partnery vybavili velvyslanectví a kancelář CzechTrade v dostatečném množství katalogy, prospekty, cenovými informacemi, referenčními listy a dalším obchodně technickým propagačním materiálem ve španělském jazyce, eventuálně poskytli dostatek dalších informací o svých výrobně komerčních možnostech.

Doporučujeme také, aby české firmy před zahájením obchodní spolupráce s kolumbijskými partnery konzultovaly s velvyslanectvím a CzechTrade své obchodní záměry v teritoriu. Taktéž je důležité dopředu počítat s výdaji na vzorky pro firmy, včetně jejich přepravy.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika duševního vlastnictví je zpracována vyhláškou Ministerstva obchodu, průmyslu a turistiky 486 uvedenou na webu MINCIT, případně též na Comunidad Andina.

Téma duševního vlastnictví je také částečně pokryto Mnohostrannou obchodní dohodou mezi EU a Kolumbií/Peru, která je v platnosti od srpna 2013.

Ve věci ochranných známek doporučujeme provést registraci ochranné známky lokálně co nejdříve, aby o ni česká firma nepřišla. Toto se stalo i velkým nadnárodním firmám typu McDonald’s. Ohledně podrobnějších informací k problematice ochranných známek se lze obrátit i na obchodně-ekonomické oddělení velvyslanectví a zahraniční kancelář CzechTrade.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou přidělovány na základě vypsaných národních nebo mezinárodních licitací. V ojedinělých případech se mohou realizovat i přímo, a to u dodávek zboží, které jsou pro stát strategicky důležité, v případech náhlé nouze a mimořádných událostí nebo v podobě partnerství veřejného a tzv. lidového sektoru (místní sociální, etnické, kulturní a jiné obdobné subjekty).

Všechny kolumbijské subjekty, které nakupují z veřejných peněz (federální vláda, departamenty, municipality a jim podřízené organizace), mají povinnost zveřejňovat veškeré informace o zakázkách na stránkách elektronického systému veřejných zakázek – Sistema Electrónico de Contratación Pública -SECOP. Přes tuto online platformu jsou dostupné kompletní informace o zadavateli veřejné zakázky, specifikace samotného tendru, požadavky na potenciální dodavatele a procesní specifikace zakázky. V systému se lze orientovat za pomocí tohoto návodu.

Potenciální dodavatelé do veřejných zakázek musí splňovat určitá kvalitativní kritéria. České firmy bez místní entity v Kolumbii jsou povinny zmocnit zástupce, který bude jejich jménem jednat v rámci příslušného výběrového řízení. Protože zahraniční firmy zpravidla vstupují do veřejných zakázek v Kolumbii společně s kolumbijskými partnery, je důležité zmínit i kvalifikační požadavek, který se vztahuje právě na kolumbijské subjekty. Tím je zapsání kolumbijské společnosti na zvláštní seznam Registro Nacional de Proponentes (RUP). RUP je spravován sítí kolumbijských hospodářských komor.

O každém zapsaném subjektu jsou v registru uvedeny základní informace o jeho právní formě, předmětu činnosti a finančních a organizačních náležitostech. Dále se do registru zapisuje veškerá historie účasti na veřejných zakázkách v Kolumbii, ale i případné postihy či neplnění z titulu účasti na těchto zakázkách. Registrované subjekty jsou povinny pravidelně aktualizovat informace v RUP a to vždy mezi 1. lednem a 5. dubnem každého nového roku.

V případě, že tak včas neučiní, o registraci přichází. Na základě registrace vydává hospodářská komora certifikát, který pak musí kolumbijský uchazeč o veřejnou zakázku v rámci procesu dokládat. Existuje okruh výjimek, kdy uchazeč o veřejnou zakázku nemusí být zaregistrován v systému RUP. Jednou z nich je právě případ, kdy se jedná o nekolumbijský (např. tedy český) subjekt, který pak musí veškeré náležitosti dokládat zvlášť v rámci konkrétního výběrového řízení.

Jednou z důležitých podmínek účasti ve výběrovém řízení je povinnost uchazeče pojistit se u kolumbijské pojišťovny (tzv. Poliza de Seriedad). Tato podmínka se vztahuje i na zahraniční subjekty. Pojistka má poptávající kolumbijské veřejné instituci zaručit, že pokud uchazeč ve výběrovém řízení uspěje, tak dostojí svému závazku. Výše pojistky se může pohybovat okolo 1 % z celkové ceny tendru, což může znamenat pro firmu značnou finanční zátěž.

V některých oborech je pro účely výběrového řízení potřeba disponovat potřebnými certifikacemi (týká se např. certifikací INVIMA pro zdravotnické prostředky atp.). Všechny požadované certifikace v rámci veřejné zakázky bývají uvedeny právě v systému SECOP. Veškerou dokumentaci pro potřeby účasti na veřejné zakázce je nutné přizpůsobit místním normám a zvyklostem.

Českým exportérům proto doporučujeme při účasti na veřejné zakázce využít služeb místního partnera. Dle situace může s výběrem důvěryhodného místního partnera pomoci přímo Velvyslanectví ČR v Bogotě nebo místní zahraniční kancelář CzechTrade.

Veřejná tendrová řízení v projektech financovaných Světovou bankou, BIDem a mezinárodními finančními institucemi zejména v oblasti infrastruktury, ochrany životního prostředí, energetiky a zemědělství kontrolují majoritně tradiční velké zahraniční společnosti nebo konsorcia. Mají totiž vybudovány rozsáhlé místní kontakty, disponují kvalitními informacemi, mají podporu místních vlád a také vlastní dlouhodobou strategii v regionu a dostatek finančních prostředků na efektivní lobby.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Nejčastěji je obchod domlouván na základě předplatby, standardně je hrazeno 30 – 50 % při objednávce a zbytek proti dokumentům po odeslání zboží. Jakékoliv splatnosti jsou rizikové, ale pokud není zbytí a je třeba splatnost nabídnout, doporučujeme využít pojištění pohledávek. Pro větší typy zakázek lze použít neodvolatelný potvrzený akreditiv a la vista s odloženou splatností. Je nutné počítat s tím, že zapojením kolumbijských bank do celého procesu se výrazně navýší cena celé transakce. 

Pro úvěrové dodávky investičního zboží z ČR se doporučuje vyžadovat nejširší možné zajištění návratnosti dodávky, bankovní garance, bankovní avaly, využití možnosti předtermínového odprodeje pohledávky před její splatností (forfaiting, u opakovaných expedic factoring) a vládní garance pro dodávky investičních a technologických celků.  

Za nedostatečné zajištění lze považovat aplikaci zástavního práva na zboží až do úplného zaplacení mezi českým dodavatelem a konečným uživatelem, a to z důvodů rozlehlosti území Kolumbie a možného volného pohybu osob a zboží po celé zemi. Zboží lze proto jen těžko lokalizovat a zabavit, přičemž náklady na samotné zabavení předmětu kontraktu, bez ohledu na značná bezpečnostní rizika, jsou vysoké a riziko ztráty nepřiměřeně velké.

V případě nezaplacení za zboží je třeba se obrátit na místní právní kancelář. Soudní procesy v Kolumbii nejsou z povahy věci diskriminační vůči zahraničnímu subjektu, ale bývají zdlouhavé. Dohoda s obchodním partnerem i za cenu dodatečných nákladů je tak vždy upřednostňovaným řešením.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Délka povoleného bezvízového pobytu pro občany ČR závisí na účelu pobytu a poskytuje se na základě vstupního razítka s uvedením délky pobytu vydaného na letišti. K turistice je povolen bezvízový pobyt 90 dnů s možností prodloužení o dalších 90 dnů, přičemž tato povolená délka pobytu se týká každého kalendářního roku.

Za účelem akademické činnosti, účasti na seminářích, konferencích, výstavách, při krátkodobém studiu, léčebném pobytu je povolen bezvízový pobyt 180 dnů v rámci kalendářního roku (více informací o podmínkách vstupu a pobytu bez víz). Veškeré úkony spojené s konzulární a vízovou činností pro ČR vykonává kolumbijské velvyslanectví ve Vídni.  Připravuje se však otevření kolumbijského velvyslanectví v Praze.

Bezpečnostní situace se v poslední době v některých regionech zhoršila. Dlouhodobě rizikové oblasti jsou hranice s Ekvádorem, části departamentu Cauca a Valle del Cauca, departament Choco a města Buenaventura a Tumaco na tichomořském pobřeží. Mezi oblasti s narůstajícím bezpečnostním rizikem v důsledku imigrace Venezuelanů a přítomnosti ozbrojených skupin patří dále příhraniční oblast s Venezuelou, zvláště Norte de Santander, Arauca, Vichada a Guainia, ale také Guajira na pobřeží Karibiku. Výjimečné nejsou ani případy loupežných přepadení turistů, a to i v jinak bezpečných turistických destinacích jako je např. Bogota, Medellín a Santa Marta.

Pokud to není nutné, doporučujeme omezit pohyb venku v nočních hodinách a nenosit s sebou cennosti, velké částky v hotovosti ani originály cestovních dokladů. Obecně platí, že velká města jsou místy větší kriminality. Taxi je lepší objednávat dopředu telefonem či zvláštními telefonními aplikacemi.  

Velvyslanectví v Bogotě doporučuje všem cestovatelům informovat se o aktuálních bezpečnostních podmínkách na  stránkách MZV ČR a zaregistrovat se v databázi pro cestovatele DROZD.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Cizí občané kontrahovaní u kolumbijských nebo zahraničních firem musí mít tzv. dočasné pracovní vízum (TP-4) a podepsanou pracovní smlouvu. Toto vízum je platné po dobu platnosti pracovní smlouvy, maximálně však na dobu 3 let a umožňuje více vstupů na území Kolumbie. O první vízum tohoto druhu nebo o vízum po skončení platnosti předchozího víza je nutné požádat výhradně na konzulárních úřadech Kolumbie v zahraničí. Pokud jde o druhé nebo další vízum a je o něj žádáno ještě před skončením platnosti předchozího víza, lze žádost podat v hlavním městě Bogotě.  

Aby cizinec mohl vykonávat pracovní činnost nebo činnost regulovanou a uvedenou ve vízu, musí splňovat všechny zákonné požadavky jako běžný kolumbijský občan. V případě, že udělené pracovní vízum má platnost delší než 3 měsíce, cizinec musí již na území Kolumbie požádat o zapsání do registru cizinců a vystavení cizineckého průkazu (Cédula de Extranjería).

Minimální mzda v Kolumbii v roce 2024 je 1 300 000 COP (cca 7 700 CZK) + příspěvek na dopravu ve výši 162 000 COP (cca 955CZK). Odvody z platu zaměstnance se řídí kolumbijským zákoníkem práce. V současnosti penzijní pojištění činí 16 % (12 % zaměstnavatel + 4 % zaměstnanec), zdravotní pojištění tvoří 12,5 % (8,5 % zaměstnavatel + 4 % zaměstnance). Dále musí zaměstnavatel povinně odvádět 4 % na rekreační fond, parafiskální odvody ve výši 5 % a odvody do fondu pracovních rizik, které jsou odstupňovány dle rizikovosti profese, nicméně minimum je 0,522 %.

V případě pracovního úrazu jsou náklady na léčbu hrazeny z fondu pracovních rizik. Každý zaměstnanec má z titulu placení zdravotního pojištění nárok na bezplatnou základní zdravotní péči, která je v Kolumbii na relativně dobré úrovni.

5.9. Veletrhy a akce

• Expodefensa – pravidelně se konající obranný veletrh v Bogotě
• Expoconstrucción y Expodiseño – specializovaný bienální veletrh v sektoru stavebnictví a designu v Bogotě
• Alimentec – každoroční potravinářský veletrh v Bogotě
• TecnoCárnicos Andina– velethr a kongres o masných a mléčných produktech
• Meditech – specializovaný bienální veletrh zdravotnických prostředků v Bogotě
• Feria Internacional de Bogotá – bienální mezinárodní průmyslový veletrh v Bogotě
• Agroexpo – veletrh kolumbijského venkova  
• Vitrina Turística ANATO – kažodroční veletrh cestovního ruchu
  

Mimo uvedené veletrhy jsou v zemi organizovány i specializované regionální výstavy:

• Colombia Moda – veletrh oděvního a textilního průmyslu v Medellínu
• F-AIR – veletrh leteckého průmyslu v Medellínu
• MinExpo – veletrh těžebního průmyslu v Medellínu
• Gift Show – veletrh specializovaný na dárky pro firmy v Medellínu
• ACODAL – veletrh vodohospodářství, úpravy a čištění vody v Cartageně
• Feria de las 2 Ruedas Colombia – veletrh motocyklů v Medellínu
• Trafic Latinoamérica – Fórum a veletrh pro města o chytré mobilitě, udržitelnosti a inovacích v Medellínu
• FISE – Mezinárodní veletrh pro odvětví elektrické energie v Medellínu

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Bogotě
Calle 98 No. 9A – 41, oficina 602 (Edificio AB Proyectos) Bogotá
telefon: +57 601 742 9142
web: mzv.gov.cz/bogota
e-mail: bogota@mzv.gov.cz 

Obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví
Bohdan Malaniuk
Vedoucí obchodně-ekonomického úseku
telefon: +57 601 742 9142
e-mail: bogota.commerce@mzv.gov.cz

CzechTrade Kolumbie
Nikola Hanková Palinková
Ředitelka zahraniční kanceláře
telefon: +57 601 742 9142
web: www.czechtrade.cz
e-mail: nikola.palinkova@czechtrade.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie (včetně dopravní policie), záchranná služba, hasiči: 123
Infolinka hlavního města Bogota: 195

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Prezidentská kancelář
Presidencia
web: www.presidencia.gov.co

Ministerstvo vnitra
Ministerio del Interior
e-mail: servicioalciudadano@mininterior.gov.co
web: www.mininterior.gov.co

Ministerstvo spravedlnosti
Ministerio de Justicia
e-mail: reclamos.minjusticia@minjusticia.gov.co
web: www.minjusticia.gov.co

Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerio de Relaciones Exteriores
web: www.cancilleria.gov.co

Ministerstvo hospodářství a financí
Ministerio de Hacienda y Crédito Público
e-mail: atencioncliente@minhacienda.gov.co
web: www.minhacienda.gov.co

Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova
Ministerio de Agricultura y Desarrollo Rural
e-mail: Minagric@minagricultura.gov.co
web: www.minagricultura.gov.co

Ministerstvo zdravotnictví
Ministerio de Salud
e-mail: notificacionesjudiciales@minsalud.gov.co
web: www.minsalud.gov.co

Ministerstvo těžby a energetiky
Ministerio de Minas y Energía
e-mail: menergia@minminas.gov.co
web: www.minenergia.gov.co

Ministerstvo obchodu, průmyslu a turistiky
Ministerio de Comercio, Industria y Turismo
e-mail: atencionalciudadano@mincomercio.gov.co
web: www.mincit.gov.co

Ministerstvo dopravy
Ministerio de Transporte
e-mail: mintrans@mintransporte.gov.co
web: www.mintransporte.gov.co

Národní plánovací úřad
Departamento Nacional de Planeación – DNP
web: www.dnp.gov.co

Daňová a celní správa
Dirección de Impuestos y Aduanas Nacionales – DIAN
e-mail: dian@dian.gov.co
web: www.dian.gov.co

Statistický úřad
Departamento Nacional de Estadística – DANE
e-mail: contacto@dane.gov.co
web: www.dane.gov.co

Kolumbijská banka zahraničního obchodu
Banco de Comercio Exterior de Colombia – BANCOLDEX
e-mail: contactenos@bancoldex.com
web: www.bancoldex.com

Procolombia
Agentura na podporu obchodu a investic
web: www.procolombia.co

Národní asociace kolumbijských podnikatelů
Asociación nacional de empresarios Colombia – ANDI
e-mail: mtorres@andi.com.co
web: www.andi.com.co

Kolumbijský zemědělský institut
Instituto Colombiano Agropecuario – ICA
e-mail: quejas@ica.gov.co
web: www.ica.gov.co

Národní institut pro dohled nad léky a výživu
Instituto Nacional de Vigilancia de Medicamentos y Alimentos – INVIMA
e-mail: invimaqr@invima.gov.co
web: www.invima.gov.co

Kolumbijská ropná společnost – ECOPETROL
web: www.ecopetrol.com.co