Kongo (Brazzaville)

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Konžská republika (République du Congo) je státem střední Afriky. Leží u pobřeží Atlantického oceánu a prochází jím rovník. Sousedí s Angolou, Kamerunem, Středoafrickou republikou, Konžskou demokratickou republikou a Gabonem. Konžská republika, do té doby francouzská kolonie, získala samostatnost v roce 1960. Od roku 1969 až do roku 1990 zde vládl marxistický režim. Až počátkem 90. let byl zaveden systém více politických stran a tehdy nová ústava (přijata 1992) umožnila více transparentní volební procedury a reformy vládních institucí. Nepočetná populace, obrovské přírodní zdroje a značná podpora ze zahraničí pomohly vytvořit z Konga relativně prosperující zemi subsaharské Afriky.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kongo (Brazzaville) (320.83 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Konžská republika (République du Congo) je státem střední Afriky. Leží u pobřeží Atlantického oceánu a prochází jím rovník. Sousedí s Angolou, Kamerunem, Středoafrickou republikou, Konžskou demokratickou republikou a Gabonem. Konžská republika, do té doby francouzská kolonie, získala samostatnost v roce 1960. Od roku 1969 až do roku 1990 zde vládl marxistický režim. Až počátkem 90. let byl zaveden systém více politických stran a tehdy nová ústava (přijata 1992) umožnila více transparentní volební procedury a reformy vládních institucí. Nepočetná populace, obrovské přírodní zdroje a značná podpora ze zahraničí pomohly vytvořit z Konga relativně prosperující zemi subsaharské Afriky.

Kongo je v současné době unitární republikou, praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran, vytvořený na základě ústavy, přijaté v roce 1992 (doplněné v roce 2002). Politickou a výkonnou moc drží pevně v rukách prezident republiky, který je volen na 7-leté funkční období všelidovým přímým hlasováním. Prezident jmenuje členy vlády. Zákonodárnou moc představuje dvoukomorový parlament, tvořený Senátem (72 členů volených nepřímým hlasováním na 5 let) a Národním shromážděním (137 členů volených všeobecným hlasováním na 5 let). Opoziční strany byly legalizovány teprve v roce 1990. Registrováno je již celkem 100 politických stran, vládnoucí je Konžská strana práce (Parti congolais du travail); za opravdovou opozici lze považovat pouze dvě strany (Union panafricaine pour la démocratie sociale a Union pour la démocratie et la République-Mwinda). Většina ostatních prezidenta podporuje nebo s jeho stranou přímo kolaboruje.

Prezidentem je generál Denis Sassou Nguesso, který vedle funkce hlavy státu zastává i funkci předsedy vlády a vrchního velitele ozbrojených sil. Narodil se v roce 1943, prezidentem byl poprvé v letech 1979-1992 a poté znovu v letech 1997-2003 (znovuzvolený 2003 a 2009). Svůj post obhájil i v prezidentských volbách konaných v březnu 2016. Volby doprovázely protesty opozice a policejní represe ze strany vlády. Situace se však v průběhu roku 2017 uklidnila. Hlavní bezpečnostní výzvou pro vládu Sassou Nguessa zůstává tak krize v oblasti Pool západně od Brazzaville, která trvá s větší či menší intenzitou posledních 20 let. V červenci 2017 proběhly parlamentní a místní volby. Hlavní politická strana Konžská labouristická strana (PCT) získala většinu mandátů a dle očekávání nedošlo k žádným zásadním změnám na klíčových ministerských pozicích. Vláda v reakci na pokles cen ropy, na které je ekonomika Konga silně závislá, zahájila sociální projekty pro roky 2016-2021 „Pohyb směrem k rozvoji“, a iniciativu „Vivre ensemble“, které jsou zaměřeny na diversifikaci ekonomiky a mají podporovat dialog a národní soudržnost.

1.2. Zahraniční politika země

Kongo se na regionální úrovni orientuje na země CEMAC, z nich zejména na Rovníkovou Guineu a Gabon. Rodiny gabonského prezidenta a konžského prezidenta jsou příbuzensky propojeny. Intenzivní jsou rovněž styky s Angolou. Vztahy s hlavním sousedem KDR jsou napjaté, Konžská republika však silně závisí na KDR v dodávkách elektřiny. Francie má v zemi tradičně silné postavení, v poslední době jí ale konkuruje Čína. K dalším významným partnerům patří USA, Jižní Korea, Malajsie, Rusko, Itálie, Španělsko a Německo. Kongo je členem OSN, Africké unie, Frankofonie, ACP, Africké rozvojové banky (BAD). Z dalších mezinárodních organizací je členem ACCT, AU, BDEAC, FAO, FZ, G-77, IBRD, ICAC, ICCt, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ITSO, ITU, ITUC, MIGA, NAM, OIF, OPCW, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UNWTO, UPU, WCL, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO a WTO. Je rovněž členskou zemí Hospodářské a měnové unie zemí střední Afriky (CEMAC – Union économique et monetaire de l´Afrique centrale). Dohoda o vytvoření této unie byla podepsána v Brazzaville v roce 1964 (původně jako společenství UDEAC) a jejími členy jsou vedle Konga ještě Čad, Gabon, Kamerun, Středoafrická republika a od roku 1985 také Rovníková Guinea. Hlavním cílem CEMAC je vytvoření jednotného trhu s volným pohybem zboží, osob, kapitálu (www.cemac.int). Unie je však funkční jen velmi omezeně. Existuje totiž nerovnováha mezi pozicemi bohatších a chudších členských států, pohyb zboží a osob je v řadě zemí (Rovníková Guinea, Gabon) silně kontrolován a omezován. CEMAC je součástí širšího celku – „Hospodářského společenství středoafrických států“ (ECCAS; navíc sem patří Burundi, Rwanda, Angola, KDR a Demokratická republika Svatého Tomáše a Princova ostrova).

1.3. Obyvatelstvo

• Počet obyvatel: 5,5 mil.

• Hustota obyvatel: 13,8 obyvatel/km2

• Podíl městského obyvatelstva: 65 % (z nichž většina ve dvou městech: v Brazzaville – cca 1,6 mil. obyvatel a Pointe-Noire – cca 850 tis. obyvatel).  

• Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 1,5 mil. (36 %)

• Roční přírůstek obyvatelstva: 1,94 %

Věková struktura: • 0-14 let 41 % • 15-64 56 % • 65 let a více 3 %  

V zemi žije přibližně 61 etnik. Nejvýznamnějším etnikem jsou Kongové, kteří žijí na západě země mezi Brazzaville a Pointe-Noire. Dalšími významnými etniky jsou Sangha, Teke východně a Mboši. Z cizinců jsou nejvíce zastoupeni Francouzi, Řekové, Italové, Portugalci, Číňané, Libanonci a západoafričané (souhrnné označení pro obchodníky původem z frankofonních států západní Afriky).

K římsko-katolickému vyznáníse hlásí 30 % obyvatel, 20 % obyvatel se hlásí k různým protestantským církvím. 48 % obyvatel jsou animisté nebo praktikují některé z afro-křesťanských náboženství, 2 % obyvatel jsou muslimové.

Úředním jazykem je francouzština. Hlavními místními jazyky jsou monokutuba (kreolština založená na jazyce kikongo), kterou ovládá cca 60 % obyvatelstva a lingala (cca 20 %). Přibližně 97 % obyvatelstva hovoří bantuskými jazyky kikongo, lingala, teke a mboši.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Díky těžbě ropy patří Konžská republika do skupiny zemí s nižším středním příjmem, přesto žije velká část populace v chudobě. Ekonomika země je velmi málo diverzifikovaná, na ropném průmyslu a službách pro toto odvětví je v současnosti zcela závislá. Kongo ve střednědobém horizontu zůstane vývozcem komodit (zejména ropy a dřeva), jeho ekonomika bude proto konjunkturálně kolísat v závislosti na kolísání cen na světových trzích. Země se navíc potýká s mnoha vážnými problémy: zanedbanou infrastrukturou, velmi nepříznivým investičním a podnikatelským klimatem (policejní kontroly v soukromých firmách, vydírání, úplatky, výhružky), obrovskou korupcí, špatným řízením podniků a nevýkonnou státní správou, které její ekonomický rozvoj brzdí. Vláda si uvědomuje nezdravou závislost ekonomiky na těžbě ropy. Realizovala národní rozvojový plán 2012–2016 zaměřený na obnovu a diverzifikaci hospodářství a začala připravovat plán Congo vision 2025, který si klade za cíl dostat zemi do kategorie „nových“ ekonomik a zmírnit jednostrannou závislost země na těžbě ropy a dřeva. Značné finanční prostředky investuje do obnovy infrastruktury (letiště, silnice) i výstavby nových energetických zdrojů, domů a bytů. V souladu s plánem se vláda snaží přilákat do země zahraniční investory, rozvíjí zvláštní ekonomické zóny. Prudce se rozvíjí telekomunikace i bankovní sektor. Hospodářské vyhlídky Konga budou poznamenány prováděním Národního rozvojového plánu 2018–22 a reformami v rámci rozšířeného úvěrového rámce MMF. Autonomní přístav v Pointe-Noire na začátku roku 2020 modernizoval své zařízení, což mu umožnilo stát se během pandemie centrem kontejnerové přepravy regionu. Průmysl se podílí 51 % na tvorbě HDP, průmyslový a zpracovatelský sektor v Kongu zůstává i nadále slabý.

Nejdůležitějšími odvětvími (mimo ropu) jsou těžba a zpracování dřeva, výroba cementu, zpracování palmového oleje a potravinářství. Lokálně a v malých provozovnách jsou vyráběny cukr, mouka, cigarety, nealkoholické nápoje, pivo. Páteří průmyslu je těžba ropy, která je hlavním zdrojem zahraničních deviz a příjmů státního rozpočtu – tvoří cca 60 % HDP a 90 % hodnoty vývozu. Těžba dřeva je druhým nejvýznamnějším devizovým zdrojem Konga. Pralesy pokrývají 60 % plochy země, 2 mil ha je těžitelných. Společně s rybolovem je zemědělství málo rozvinutým a dlouhodobě zanedbaným sektorem hospodářství. Sektor obchodu a služeb se rychle rozvíjí a dnes již vytváří cca 40 % HDP. Největší částí odvětví služeb (vedle služeb pro ropný sektor) zůstávají dopravní služby a logistika pro regionální obchod. Velkou reformu prodělal bankovní sektor a telekomunikace, které se rychle rozvíjí. Kongo dováží prakticky vše, zejména zařízení pro ropný a těžební průmysl, stroje a vybavení pro zpracovatelský průmysl a zemědělství, elektrická zařízení, stavební stroje, stavební materiály, dopravní prostředky, stavební ocel, potraviny, chemikálie, léky, pohonné hmoty.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Po propadu v roce 2020 očekáváme, že vládní příjmy se v důsledku nárůstu cen ropy zvýší. Jelikož však produkce ropy zůstává pod předpandemickým vrcholem, zatímco neropná ekonomika je stále slabá, zůstane fiskální příjem v poměru k HDP v letech 2021-22 nízký. Vláda se pokouší zvýšit daňové příjmy v rámci programu ECF (zjednodušením daňových zákonů, snížením osvobození od daní, provedením reforem správy daní a výběrem daňových nedoplatků). Předpokládá se, že v roce 2021 vzroste podíl výdajů na HDP, což odráží výdaje související s volbami a pokračující podpora související s koronou. Výdaje na zdravotnictví zůstanou zvýšené a některé platby dotací (ke zmírnění úderu klesající ekonomické aktivity) budou pokračovat. Dluhová služba (včetně plateb soukromým věřitelům a oficiálním věřitelům mimo skupinu G20) zůstane významnou součástí výdajů, a to navzdory pokračujícímu pozastavení některých plateb za dluhovou službu prostřednictvím iniciativy G20 pro pozastavení dluhové služby (DSSI).

V roce 2022 očekáváme mírné zmírnění výdajů v poměru k HDP, přičemž opatření v oblasti zdravotní a sociální podpory související s pandemií budou omezena. Předpokládáme, že fiskální deficit se v roce 2021 sníží na 1,7 % HDP (z odhadovaných 3,6 % HDP v roce 2020). V roce 2022, s dalším růstem příjmů a uvolněním výdajů, se fiskální deficit sníží na 0,5 % HDP. Ve výsledku očekáváme, že stav veřejného dluhu poklesne na konci roku 2021 na 81,5% HDP (z odhadovaných 91,1 % HDP na konci roku 2020), než na konci roku 2022 dále poklesne na 74,5 % HDP.

2.3. Bankovní systém

Bankovní soustava Konžské republiky je kontrolována společnou Centrální bankou středoafrických zemí – BEAC se sídlem v kamerunském Yaoundé. Ta dozírá na činnost bank i v ostatních členských zemích středoafrického integračního seskupení UDEAC (měnové zóny CEMAC). CFA-frank může mezi šesti členskými zeměmi CEMAC volně cirkulovat a lze jej směnit na jiné světové měny přes bankovní systém na základě obchodních dokumentů.

Centrální banka BEAC emituje oběživo a dozírá na likviditu uvnitř středoafrické měnové zóny přes rediskontní sazby a kontrolu členských peněžních trhů. Bankovní sektor prošel od roku 2000 zásadní rekonstrukcí, která spočívala v privatizaci převážné většiny komerčních bank.

Hlavní komerční banky: • Afriland Firts Bank • Credit du Congo (Maroko) • BGFI Bank Congo • Banque Commerciale Internationale • Ecobank Congo • UBA Bank • La Congolaise de Banque • Banque congolaise de l´habitat (BCH) • Société Générale • Banque Postale du Congo (BPC)  

Banky postupně rozšiřují paletu bankovních produktů (akreditivy, komerční úvěry) a přijímají více a více pobídek pro poskytování úvěrů pro střednědobé investice soukromých subjektů. Moderní bankovní produkty (elektronický banking) však nejsou zatím příliš rozšířeny.

2.4. Daňový systém

Konžský daňový systém se zvolna přizpůsobuje jednotnému systému v rámci zemí CEMAC, je však stále velmi komplikovaný a díky vysoké korupci jsou velmi časté daňové úniky. Dochází ke dvěma extrémům, buď podnik díky úplatkům neplatí žádné daně, nebo platí přehnaně vysoké daně. Hlavním zdrojem daňových příjmů jsou ropné společnosti a speditéři. Většina obyvatelstva vzhledem k velkému rozsahu neformálního sektoru neplatí žádné daně.  

Konžský daňový systém tvoří následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění zaměstnanců:

1. Daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax) – je progresivní podle příjmu v pásmu 10 – 50 %,

2. Daň podniková – 30 % ze zisku, speciální daňový režim mají investoři první tři roky podnikání (viz níže)

3. Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax – VAT) – 18,0 %, 10 % VAT platí pro balenou vodu, cement, cukr a kuřata původem v Konžské republice, 0% VAT platí pro mléko, obilniny, ovoce a zeleninu, léky a hnojiva konžského původu.

4. Spotřební daň ve výši 25 % na luxusní zboží, 20 % na pivo

5. Sociální pojištění (Social Security Fund) – 22,3 % ze mzdy (+ další 4 % odvádí z platu zaměstnanec), zahrnuje úrazové pojištění ve výši 2-4 %.

Podnikání je zatíženo řadou dalších plateb a odvodů (daň z nemovitosti 15 %, daň za obchodní licenci, srážková daň, daň z převodu 1 %, stavební daň, daň z pronájmů, daň environmentální, daň z vozidla, platí se i různé registrační poplatky atd.).

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU je jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů a současně jedním z nejvýznamnějších donorů rozvojové pomoci.

V roce 2020 dovoz zemí EU z Konžské republiky činil 842 miliony EUR a vývoz 589 milionů EUR.

V roce 2021 země EU dovezly z Konžské republiky zboží v hodnotě 704 milionů EUR a a vyvezly zboží v hodnotě 709 milionů EUR a tím došlo k nárůstu exportu a po dlouhé době k zápornému saldu.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

ČR je vnímána jako tradiční partner i spřátelená země, která nevyužívá možností. V roce 2017 (říjen) se uskutečnil projekt na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) – incomingová mise zástupců zemědělského sektoru do ČR. V březnu 2018 byl realizován další Czech Defence Industry Day v Konžské republice zaměřený na oblast obranného a bezpečnostního průmyslu. Cílem těchto projektů je vzájemné seznámení sektorových podniků a podnikatelů a navázání bilaterální B2B nebo G2B spolupráce. V obchodních vztazích s Kongem pomáhá českému exportu přítomnost honorárního konzula České republiky v Brazzaville, který je sám obchodník.

Hlavními dovozními komoditami byly tropické dřevo surové i profilované, káva a dřevěný nábytek. Vyvážely se zejména plynové turbíny, procesorové jednotky, stroje na třídění zeminy, obnošené oděvy, elektrotechnický izolační papír a ovesné vločky.

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Mezi největší obchodní partnery Konga patří kromě Francie, Čína, Spojené státy americké a Itálie. Čína je největším vývozcem zboží do Konga. Čína a Spojené státy jsou největšími dovozci konžského zboží, většinou ropných produktů.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Konžská vláda vítá PZI ve většině sektorů a zejména v ropném sektoru, který tvoří 90 procent přílivu PZI. Vláda uvedla, že je naléhavě nutné přilákat investice mimo ropný sektor. Ve spojení s rozšířenou úvěrovou facilitou Mezinárodního měnového fondu udělenou v červenci 2019 se Konžská republika zavázala provést legislativní, regulační a institucionální reformy s cílem zlepšit investiční klima.

Toky přímých zahraničních investic do Konžské republiky se v posledních letech pravidelně zvyšují. Stejně jako mnoho zemí v regionu je Kongo bohaté na ropu a další suroviny a je do značné míry ovlivněno poklesem světových cen přírodních zdrojů. Podle zprávy UNCTAD World Investment Report 2021 se příliv přímých zahraničních investic mezi lety 2019 a 2020 zvýšil o 19 % z 3,4 miliardy USD na 4 miliardy USD, a to navzdory celosvětové zdravotní a ekonomické krizi vyvolané pandemií Covid-19. V roce 2020 se objem přímých zahraničních investic odhadoval na 33 miliard USD.

PZI z ČR zatím nejsou.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Post-Cotonou Partnership Agreement: podepsáno v dubnu 2021 jako pokračování dohody mezi EU a africkými zeměmi. Upravuje mimo jiné ekonomické vztahy a rozvojové otázky.  

Economic Partnership Agreements (EPAs): EU patří k nejvýznamnějším donorům zahraniční rozvojové pomoci i významným obchodním partnerům v regionu. Kongo dosud dohodu nepodepsalo, ale čerpá z výhody volného přístupu na EU trh.

Smlouvy s ČR

Dohoda o kulturní spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Republikou Kongo / Brazzaville/, Brazzaville, 29. 11. 1966, č. 64/1967 Sb.

Mezi ČR a Konžskou republikou nejsou v současné době uzavřeny v ekonomické oblasti žádné platné dohody. Od vstupu ČR do EU jsou ekonomické vztahy upravovány společnou politikou EU.

3.4. Rozvojová spolupráce

V rámci 11. EDF (2013-2020) byla poskytnuta pomoc ve výši 103 mil. EUR na zlepšení podnikatelského a obchodního prostředí (včetně usnadnění celních procedur) a podporu místní samosprávy.

Z ČR nebyla v posledních letech poskytnuta žádná zahraniční pomoc.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Konžský trh je malý a kupní síle většiny obyvatel nízká. Vývozce by se měl orientovat na celou oblast CEMACu. Na druhé straně je podíl domácí výroby velmi nízký, téměř všechno zboží se do Konga dováží. Prostor pro uplatnění českého zboží na trhu přes stále silný francouzský vliv a rychle rostoucí čínskou konkurenci nicméně existuje. K perspektivním položkám pro vývoz patří zejména ty výrobky, které vyhovují strategii „Le chemin d’avenir“. Patří k nim v současné době zejména potravinářské komodity a technologická zařízení pro potravinářský průmysl (pekárny, mlýny, zpracování ovoce a zeleniny). Značný zájem by mohl z konžské strany být také o traktory a ostatní zemědělské stroje pro soukromé farmáře, včetně dodávek hnojiv a chemikálií proti škůdcům.

Velký potenciál bude v blízké budoucnosti skýtat program rozšíření mořského i říčního rybolovu a chov sladkovodních ryb (technologie na zpracování ryb, mrazící provozy apod.). Nejperspektivnějšími odvětvími jsou stále ropný a těžební sektor (diamanty, rudy) a sektor zpracování vytěženého dřeva. Očekává se rozvoj těžby zejména nově objevených zásob železné rudy. Využití těchto zásob bude potřebovat dodávky zejména těžebních technologií a příslušných dopravních prostředků. Kongo investuje do rozvoje infrastruktury – perspektivní jsou z tohoto hlediska stavební stroje, vybavení letišť, obytných budov, nemocnic, zařízení pro vodní elektrárny, malé vodní elektrárny, ale i obnovitelné zdroje elektrické energie (solární…), které je možné zapojit off-grid. Kongo má velké zásoby využitelné dřevní hmoty. Konžská vláda omezuje vývoz nezpracovaného dřeva a kulatiny, naskýtá se prostor pro firmy, které budou schopny dodat zařízení/investovat do velkokapacitních pil a linek na zpracování dřeva. Konžský lehký průmysl bude tvořit značný potenciál pro vstup zahraničních společností, pokud se podaří snížit stávající vysoké náklady na energie a dopravní infrastrukturu. Velký potenciál má turistický průmysl. Úspěch by mohla mít rovněž nabídka subdodávek pro zahraniční společnosti působící v Kongu. Kongo nabízí perspektivně dobrý trh také například pro česká malá dopravní letadla, dále stále se rozvíjející trh pro telekomunikační zařízení a služby.

Země potřebuje investice v podstatě do všech sektorů ekonomiky.

Perspektivními oblastmi pro investice jsou:

• geologický průzkum a využití nových ložisek surovin

• výroba stavebních materiálů

• energetika (včetně netradičních zdrojů energie)

• těžba a zpracování dřeva

• rybolov mořských a pěstování sladkovodních ryb

• zpracování zemědělských produktů

• zemědělství (včetně pěstování technických plodin)

• výroba mouky a těstovin

• výroba nápojů (včetně minipivovarů)

• služby (telekomunikace, bankovnictví)

• hotelový průmysl a turistika

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kongo je civilizovaná země v řadě oblastí ovlivněna francouzskou kulturou a zvyklostmi. Řada bohatých a vlivných obchodníků studovala v Evropě a Kanadě a má tudíž vysoce kvalitní vystupování, bohaté zkušenosti ze světového obchodu, používají moderní technologie, a proto je dobré k tomu takto přistupovat (Afričané obecně už nesměňují za barevná sklíčka). Nicméně je třeba počítat s africkými nešvary, jako zejména nedochvilnost a pozor na i v Kongu nechvalně proslulé „nigerijské podvody“.

4.2. Oslovení

V prvním kroku je třeba si uvědomit, zda je Váš produkt či služba uplatnitelná na konžském trhu. Trh je zde z 89 % čistě proimportní a většina věcí se dováží ze zahraničí. Je důležité mít na paměti, že trh je velmi citlivý na cenu. Hodně zboží se dováží z Číny, které konkurovat nemůžete, ale ve velkém počtu se objevují společnosti, které jsou bohaté a preferují kvalitu. Druhým krokem je výběr vhodných klientů. Konžani jsou velmi hrdý národ a rádi předstírají, že chtějí vše a ve velkém. Skutečnost je však taková, že za touto maskou schovávají fakt, že nejsou tak bohatí, aby si mohli Váš produkt koupit.

Výběr partnera je zde zcela klíčový a může Vám přinést buď očekávaný zisk, nebo také velké potíže. Třetím krokem je nalezení partnera (klienta), s kterým můžete obchodovat. V Kongu neexistují kvalitní placené databáze a většina firem uvedených v seznamech různých vyhledávačů nefungují. Obchod se zde dělá z 99 % přes známé. Pokud Vám firma napíše „zašlete oficiální dopis či e-mail“, tak již víte, že se s Vámi bavit nebudou. Osobní kontakt je zde zcela nezastupitelný.

Konžani jsou hrdým národem, a při jednání proto není dobré jim na vše přitakávat. Cena je důležitá a je vždy na prvním místě. Není dobré cenu extrémně navýšit a následně smlouvat. Jelikož při finální ceně, která je o 25 % či více procent nižší, bude mít klient pocit, a to oprávněný, že jste ho chtěli podvést. Je nezbytné si také uvědomit, že většina dopisů, ve kterých Vám někdo tvrdí, že pracuje pro ECOWAS nebo že má zájem o Váš produkt, bez bližší specifikace, je podvod. S těmito firmami neztrácejte čas. Velmi dobře si zajistěte platební instrumenty. Nejčastěji se používá potvrzený neodvolatelný akreditiv (L/C) s co možná nejjednoduššími podmínkami, aby nedocházelo k průtahům s platbami. Snažte se mít většinu svých plateb uhrazených a na svém účtu ještě před odesláním zboží.

4.3. Obchodní schůzka

Pro jednání bohužel nepostačí angličtina. Je velice výhodné ovládat francouzštinu nebo mít tlumočníka. Plánujte cestu mimo období Vánoc a ramadánu. Mějte na paměti etnické, kulturní a náboženské rozdíly země. Velmi obvyklým a častým jevem v Kongu je všeobecná nedisciplinovanost a nedochvilnost. Vnímejte, co se okolo vás děje, buďte obezřetní, opatrní na svůj majetek, dbejte o svou bezpečnost a vyhýbejte se rizikovým situacím. Zjistěte si, kdo je váš obchodní partner, s kterým spolupracujete. Bez kvalitního místního partnera, jenž vám otevře dveře k zákazníkům, se absolutně neobejdete. Lépe si prověřit partnera přes velvyslanectví na místě, aby se předešlo případné podvodné činnosti. Je dobré se s konžským partnerem osobně setkat. Konžani jsou v obchodním styku velmi sebevědomí a asertivní. Jednání může předcházet dlouhá neformální předehra, během které se klient s chutí pochlubí svými úspěchy. Dobře prezentujte především sami sebe.

Při jednáních na centrálních úřadech se vyžaduje oblek s kravatou, při obchodních jednáních se toleruje košile s kravatou. S alkoholem opatrně, minimálně je dobré si předem ověřit, zda obchodní partner není muslim a podle toho postupovat. Nenechte se uchlácholit prvotním dojmem, že klient chce vše a ve velkém. Konžani jsou mistři manipulace a rádi vytváří dojem, že je již obchod sjednán během prvního jednání. Připravte se na neočekávané průtahy a změny v zadání požadavků z konžské strany. V případě schůzek připravovaných na úřadech na pátek je třeba počítat pouze s dopolednem. Muslimská část populace je od polední doby na modlitbách a odpoledne už úřady spíše nefungují. Modlitba je obvyklá na veřejných shromážděních, konferencích a někdy před oficiálním obědem nebo večeří. Nejvhodnější doba na obchodní schůzky je dopoledne 10.00-12.00. Konžané jsou ve většině nedochvilní. Míra nedochvilnosti se zvyšuje v období dešťů. Pro jednání konžských obchodníků je typická zdlouhavost. Styl jednání je hodně ovlivněn francouzskou kulturou s dlouhými obědy. Ženy jsou jako obchodnice respektovány. V Kongu není vyjma ropného sektoru příliš mnoho lidí, kteří mluví anglicky, francouzština je základní podmínkou úspěchu jednání. Vyžadováno je perfektní oblečení, na které si Konžané potrpí. Vzhledem k malému počtu obyvatel se v obchodních kruzích „každý zná s každým“. Zpráva o neobvyklém obchodu či podvodném jednání se rychle rozšíří a nesolidní obchodník, zejména pokud je to cizinec, je vyloučen z obchodnické komunity.

Je nutné se zdržet kritiky politického systému nebo fungování úřadů. Fotografování úředních budov, infrastrukturních staveb atd. je zakázáno, k fotografování osob je lépe si vyžádat předchozí svolení. Dopravní ruch v hlavním městě houstne a je nutné vždy počítat s časovou rezervou. Mimo Brazzaville je třeba počítat se špatným stavem silnic, zejména v období dešťů.

4.4. Komunikace

Úředním a tudíž i hlavním komunikačním jazykem je francouzština. Dalšími většími místními jazyky, jsou: fang, myene, teke, punu, eshira, kikongo, mbere, kota, ndjabi a lumbu. Všechny patří k bantuské jazykové rodině. V Kongu není vyjma ropného sektoru příliš mnoho lidí, kteří mluví anglicky, francouzština je základní podmínkou úspěchu jednání. Je lépe se zdržet kritiky politického systému nebo fungování úřadů. Je třeba se vyhnout fotografování osob, úředních budov atd. bez předchozího svolení. Komunikovat lze emailem i telefonicky, velice populární je Whatsapp a další moderní komunikační technologie. Pro obchodní vztahy lze velice doporučit osobní setkání.

4.5. Doporučení

Jde o malý trh charakterizovaný nízkou kupní silou většiny obyvatel, tradičně orientovaný na francouzské zboží. Vývozce by se měl orientovat na celou oblast CEMAC. Zákazník se orientuje především na cenu, kvalita zboží je až na druhém místě – stále rostoucí dovozy levného čínského zboží představují významnou konkurenční překážku. Základní podmínkou úspěchu na trhu je vedle ceny výrobku dlouhodobá aktivní exportní strategie zaměřená na tuto zemi a šířeji celou zónu CEMAC. Je rovněž třeba mít se na pozoru před podvodnými praktikami (Advance Fee Fraud), kdy jsou ze zahraničního partnera podvodně lákány různé poplatky. Z tohoto důvodu je vždy nutné před navázáním obchodní spolupráce provést důkladné ověření partnera (due dilligence), nejlépe prostřednictvím honorárního konzula.

4.6. Státní svátky

• 1. leden (Nový rok)

• 5. únor (narození prezidenta)

• 8. únor (Den mládeže)

• 8. březen (MDŽ)

• 18. březen (výročí Marien Ngouabi)

• 1. květen (Svátek práce)

• 22. červen (Den armády)

• 31. červenec (Den revoluce)

• 15. srpen (Výročí nezávislosti)

• 31. prosinec (Den republiky).  

Dále se slaví křesťanské svátky: Velikonoční pondělí, Nanebevstoupení Páně (květen), Nanebevzetí Panny Marie (L’Assomption), 1. listopad (Svátek Všech svatých) a 25. prosinec (Vánoce). Pracovní a prodejní doba existuje v dvojím rytmu: buď 8.30 – 18.00, většinou s dlouhou polední přestávkou 12.00-15.00 nebo 7.30-14.00 kontinuálně.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Konžský trh je relativně malý a kupní síla většiny obyvatel stále ještě nízká. Prostor pro uplatnění českého zboží na konžském trhu přes stále silný francouzský vliv a rychle rostoucí čínskou konkurenci nicméně existuje. Zákazník se orientuje především na cenu, kvalita zboží je až na druhém místě – stále rostoucí dovozy levného čínského zboží představují významnou konkurenční překážku. Základní podmínkou úspěchu na trhu je vedle ceny výrobku dlouhodobá aktivní exportní strategie zaměřená na tuto zemi a šířeji celou zónu CEMAC. Na opravdu dobrý kontrakt nelze čekat v ČR. České firmy dosud nemají v Kongu vybudovánu žádnou síť zástupců, kteří by pravidelně ošetřovali místní trh. Při rozšíření obchodních styků by ale mohl napomoci v zemi působící honorární konzul ČR Serges Mpoungui. Do Konga je sice možné vyvážet přímo, spolupráce s místním zástupcem nebo v Kongu registrovanou firmou (dovozcem) je konkurenční výhodou. I tyto osoby je třeba vyhledávat aktivně, nejlépe osobně přímo na místě. Konkurenční výhodu mají firmy, které mají v zemi styčnou osobu hovořící francouzsky nebo přímo zastoupení. Vzhledem ke složitosti místního obchodního prostředí je nanejvýš důležité vyjednat detailně všechny aspekty obchodní smlouvy (nejlépe s pomocí místního právního zástupce). Před uzavřením smlouvy je třeba partnera pečlivě prověřit specializovanou firmou (due dilligence). Jednou ze základních podmínek je zvládnutí francouzštiny v obchodním styku. Zahraniční společnost může prodávat svoje zboží přímo, prostřednictvím agenta nebo distributora, anebo si může otevřít zastoupení nebo uzavřít „joint venture“ s konžským partnerem. Nejvhodnější pro dodavatele  je samozřejmě nalezení bonitního partnera, který by pracoval na svůj účet a sám nabízené zboží hradil při jeho odběru v ČR. Pokud společnost nechce/nemůže vyvážet přímo, bonitní a spolehlivý dovozce/distributor/agent je klíčovou osobností – je třeba s ním udržovat co možná nejčastěji osobní a přímé vztahy. Nejlepší strategie vstupu na trh je prostřednictvím místního zástupce. Místní podmínky jsou natolik komplikované, že prosadit se bez dlouhodobějších zkušeností a kontaktů je nemožné. Zajistit, aby zboží nebylo cestou z přístavu zcizeno nebo poškozeno, je schopen pouze místní zástupce. Nejvhodnějšími zástupci jsou v zemi usedlí cizinci – Portugalci, Řekové, Francouzi, Indové, Pákistánci. Vhodné je také využít v zemi usedlých krajanů nebo absolventů českých vysokých škol (například honorárního konzula ČR). Hlavní distribuční kanály probíhají přes přístav v Evropě do Pointe-Noire. Letecká doprava směřuje na letiště v Brazzaville a v Pointe-Noire. Část zboží se do KR dostává přes přístav Matadi (KDR) dále Kinshasu a trajekty do Brazzaville. Zboží denní potřeby je v Kongu většinou prodáváno v malých obchodech, kterých je velké množství. Větší obchody a supermarkety existují pouze ve velkých městech. Zákazník se orientuje především na cenu, kvalita zboží je až na druhém místě – stále rostoucí dovozy levného čínského zboží představují zásadní konkurenční překážku. Zboží, které potřebuje servis, je vhodnější prodávat prostřednictvím autorizovaného dealera. 

Dovoz zboží do země je technicky poměrně složitý, stejně jako i do ostatních zemí teritoria. Vstupními branami do země jsou přístav Pointe-Noire a letiště Brazzaville a Pointe-Noire. Celní systém patří k nejvíce zkorumpovaným v zemi – nejvhodnější je přenechat proclení na místním partnerovi. V zemi operuje řada licencovaných společností, které zboží proclí, vláda pro urychlení procedury zavedla tzv. „guichet unique“. Na výrobky se zemí CEMAC není aplikováno žádné clo.

Dovozní cla z třetích zemí se liší v závislosti na druhu dováženého zboží. Konžský celní sazebník (který vychází ze sazebníku CEMAC) rozlišuje čtyři základní kategorie:

• základní výrobky (léky, vakcíny, zdravotnické vybavení, rýže a pšenice) – sazba je 5 %

• suroviny pro průmyslový sektor – sazba 10 %

• polotovary (zejména většina dovážených potravinářských výrobků) – celní sazba je 20 %

• běžné spotřební zboží (alkoholické nápoje, parfémy, elektronika apod.) – sazba 30 %  

Další informace:www.ccc.cg,www.douanes.gouv.cg,www.izf.net

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

1. ledna 1998 vstoupila v platnost dohoda mezi 15 africkými zeměmi měnové CFA-zóny (a Guineou), nazvaná OHADA (Organisation pour l’Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique), která podporuje rozvoj afrického hospodářského společenství, společnou obchodní politiku a garantuje obchodníkům a investorům právní jistotu a kompatibilitu. Kongo přistoupilo k dohodě OHADA. Místní obchodní právo (společné v rámci dohody OHADA) umožňuje jak domácím, tak zahraničním firmám fungovat m.j. jako „Société a Responsabilité Limitée“ (SARL – spol. s r.o., minim. kapitál 1 mil. XAF) nebo „Société Anonyme“ (minimální kapitál 10 mil. XAF). Zahraniční investoři mohou vlastnit veškeré podíly ve firmě, mohou uzavřít joint-venture nebo v zemi otevřít pobočku. Zahraniční společnosti registrované v Kongu mají podle zákona stejná práva jako místní společnosti. Pro jejich registraci platí rovněž stejné předpisy a pravidla. Bylo zřízeno Centre de formalités administratives des entreprises, které by mělo vyřídit veškeré formality spojené s registrací firmy. Společnost se zakládá na ustavující valné hromadě, základní jmění se v den valné hromady vloží na účet, společnost také rozhodne o svém sídle a doloží nájemní smlouvu. Založení společnosti se registruje u daňového úřadu, na obchodním rejstříku a Centre de formalités administratives des entreprises. Zahájení činnosti se oznamuje úřadu práce. Je k tomu potřeba notářsky ověřená zakládací smlouva, cizinec ve statutárním orgánu předkládá doklad o pobytu (kopii pasu a víza), výpis z trestního rejstříku domovské země a Konga. Jmenováním cizince do statutárního orgánu je splněna základní podmínka k vyřízení k povolení k pobytu (vystaví ho na základě společenské smlouvy). Na první pohled jde o jednoduchou proceduru, Kongo se ale podle Světové banky řadí k zemím s nejhorším podnikatelským prostředím a založení společnosti trvá až 160 dnů (Doing Business). Zřízení kanceláře je proto lépe ponechat na místním zástupci nebo právníkovi.

5.3. Marketing a komunikace

Největší efekt má mediální reklama, zejména pro zboží s rychlým obratem. Využít lze TV reklamu, denní tisk, rádio, časopisy, velkoplošné bilboardy, internet nebo i mobilní telefony. V reklamě se vedle francouzštiny uplatňují místní jazyky, zejména lingala. Velmi vhodná je účast na místních výstavách, které se však podobají spíše jarmarku (bez výraznější specializace nebo komoditního rozlišení). Jejich efekt pro akvizici a propagaci zboží je však vysoký. Používání moderních sociálních médií je další způsob efektivní propagace.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Práva musí být registrována v místě a vynucována podle místních zákonů. Kongo přijalo zákony vyhlášené African Intellectual Property Office (OAPI), se sídlem v Yaoundé, která si klade za cíl m. j. ochranu patentů.  Jako člen OAPI přijalo Kongo řadu závazků vyplývajících z mezinárodních smluv na ochranu patentů, duševního vlastnictví, včetně Pařížské a Bernské dohody a Úmluvy o zřízení Světové organizace pro duševní vlastnictví. Jako člen WTO je Kongo signatářem dohody TRIPS. Přes exitující smlouvy jsou práva v Kongu hojně a často porušována, soudní ochrana je pomalá a neúčinná.

5.5. Trh veřejných zakázek

Státní zakázky jsou zadávány prostřednictvím tendrů (appel d´offre). Tendry jsou vypisovány na dodávky vybavení v hodnotě nad 100 000 USD a služeb nad 45 000 USD. Účast v zakázkových soutěžích vyžaduje dlouhodobé sledování situace s nutným lobováním na příslušných centrálních úřadech a zajištěním relevantních informací ještě před oficiálním vyhlášením podmínek tendru. To bez stálé přítomnosti a kontaktů není prakticky možné. Důležitější jsou však kontakty na ministerstvech a zejména prezidentské kanceláři. Prosadí se ten, kdo má nejlepší kontakty a dokáže nabídnout dobré platební podmínky. Velké infrastrukturní zakázky (financované ČLR) jsou zadávány přímo čínským firmám bez výběrového řízení.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Republika Kongo je členem Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID). Kongo je členem WTO a od roku 1994 je členem agentury MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency). Jako člen dohody OHADA (Organisation pour l’Harmonisation des Droits des Affaires en Afrique) Kongo přijalo konvenci, která jednotí právní normy patnácti členských zemí se zahraničím v oblasti řešení obchodních a investičních sporů. Oficiální právní spolupráce státu existuje jen s vybranými zeměmi regionu. Zásadní důležitost při řešení obchodních sporů má znění uzavřené smlouvy, kde by měl být způsob řešení sporů přímo zakotven. Podle investičního zákona z roku 2003 by sice měly být obchodní spory řešeny v Kongu, nicméně v rámci konvence OHADA lze případný spor řešit u soudu v Abijanu, což dává větší šanci na úspěch. S řešením sporů jsou však obvykle spojeny vysoké náklady a vynutitelnost práva je obtížná a zdlouhavá. Strany se mohou ve smlouvě proto dohodnout na nezávislém arbitrovi (buď v rámci OHADA nebo ICSIT). Vhodnější je vždy dohoda nebo obchodní mimosoudní vyrovnání. Proti místnímu subjektu bude cizinec vždy v nevýhodě. Dále je vždy třeba plné znalosti francouzského práva, místního zvykového práva a procedurálních zvyklostí (nutný lokální právní zástupce). Právní a podnikatelské prostředí v Kongu patří k nejobtížnějším na světě a cizinec je vždy v nevýhodě.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Kongo patří k zemím, se kterými má ČR zaveden vízový režim. Vízum je nutné získat ještě před cestou. Vedle víza je při vstupu do země vyžadováno potvrzení o očkování proti žluté zimnici.

Víza uděluje: Velvyslanectví Konžské republiky (Ambassade de la République du Congo)

Grabbeallee 47, 13156 Berlin

tel. 004930-4940 0753 fax 004930-4940 0778

e-mail: botschaft.kongobrz@t-online.de  

případně Honorární konzulát Konžské republiky Petrské nám. 1186/1, 110 00 Praha 1 – Nové Město

telefon: 220 809 391 fax: 220 809 394

e-mail: congo-brazzaville@seznam.cz  

Cena běžného víza je cca 2500 Kč, vyřízení trvá cca 1 týden.

Z ČR je možno do Konga cestovat letecky společností Air France, South African Airlines, Kenya Airways, Ethiopian Airlines a Royal Air Maroc. Společnost ASKY spojuje Brazzaville s ostatními hlavními městy zemí západní a střední Afriky. Do Brazzaville létají linky některých okolních států (CamairCo, Ceiba, Rwanda Air). Doporučuje se mít předem zajištěno vyzvednutí na letišti a doprovod místním partnerem nebo známým. Konžská republika je tropická země, ve které se vyskytuje řada nebezpečných tropických chorob (např. Chikungunya, Dengue). Před cestou do zemí subsaharské Afriky regionu by měl proto každý cestovatel navštívit odborného lékaře – specialistu na tropické choroby (v Praze například Klinika geografické medicíny Královské nemocnice Vinohrady, nebo Centrum cestovní medicíny), kde lze absolvovat všechna povinná a doporučená očkování – proti žluté zimnici (povinné, potvrzení je vyžadováno na hraničních přechodech), žloutence typu A i B, břišnímu tyfu, meningitidě, choleře a tetanu. Doporučuje se nechat si před cestou zkontrolovat také protilátky na TBC a dětskou obrnu a případně doplnit i tato očkování. Proti velmi vážné tropické nemoci přenášené komáry – malárii – očkování neexistuje. Pro krátkodobý pobyt je doporučována předběžná profylaxe antimalariky, přičemž na jednotlivé deriváty se po čase v teritoriu vytváří resistence. Proto je nutno typ použitého antimalarika konzultovat před odjezdem se specialistou na tropické nemoci. Při výskytu sebemenších příznaků jakékoliv nemoci (chřipky, angíny, bolesti hlavy, pocity únavy) je nutno navštívit nejbližší laboratoř či nemocnici a nechat si udělat malarický test. Ten je velmi jednoduchý (odběr vzorku krve z polštářku prstu na ruce) a rychlý – trvá cca 15 minut i s rozborem krve. Léky proti již probíhající malárii jsou v Kongu volně v prodeji a jsou účinné – nemoc ustoupí během dvou až tří dnů. Zásadní je nenechat nemoc rozvinout (inkubační doba malárie je cca týden) – pak může mít fatální následky. Rovněž lze doporučit, aby si cestovatel koupil v cílové zemi jedno balení místních protimalarických léků a vzal si ho zpět s sebou do ČR. Vzhledem k inkubační době se malárie může projevit až po návratu zpět do vlasti a s jejím výskytem a tedy i léčením by mohly být v ČR problémy.

Kongo je stabilní a relativně bezpečnou zemí, přenášejí se do ní ale problémy sousedních zemí. Z tohoto důvodu se nedoporučují se cesty do příhraničních oblastí se Středoafrickou republikou. Jako v každé zemi, existuje obecná kriminalita (krádeže, kapsářství, občas se vyskytnou i ojedinělé ozbrojené útoky). Je třeba zachovávat obecná pravidla bezpečnosti, nepohybovat se sám v noci, vyhnout se lidovým a přístavním čtvrtím, hromadným shromážděním, nenosit viditelně cenné předměty, neukazovat peníze, zamykat auto i během jízdy. Politická situace v Kongu je sice stabilní, situace se může prudce změnit v případě zdravotních problémů prezidenta. Před cestou je proto doporučováno informovat se o aktuální bezpečnostní situaci v konkrétní oblasti, případně i informovat ZÚ Abuja o předpokládaném místě pobytu prostřednictvím dobrovolné registrace DROZD. Příslušníci policie, mnohdy podplacení, nevracejí zadrženým a propuštěným osobám jejich doklady, čímž z nich činí svá rukojmí a za navrácení osobního dokladu očekávají úplatky. Doporučuje se nikomu nedávat originály dokladu a předkládat pouze kopie dokladu.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zákon vyžaduje přednostní zaměstnání místních občanů za předpokladu stejné kvalifikace a pracovních zkušeností, nenařizuje ale povinné kvóty. V Kongu je ale velký nedostatek odborných kádrů. Zahraniční (západní) společnosti proto využívají běžně cizích odborníků (stále zejména francouzských), kteří do země přinášejí své know-how. K zaměstnání cizinců je potřeba mít pracovní povolení vydávané místním úřadem práce (l’Office Nationale de la main d’œuvre) na základě předložené pracovní smlouvy a vízum opravňující k dlouhodobému pobytu (visa d´établissement). Zákoník práce z roku 1975 (modifikovaný v roce 1996) vychází z francouzského modelu a velmi silně chrání práva zaměstnanců, m. j. zakotvuje právo na kolektivní vyjednávání, způsob řešení pracovních sporů, 40 hodinový pracovní týden, minimální mzdu (90 000 XAF), stanovuje sociální odvody zaměstnavatelů, dovolenou (min. 26 dní).

5.9. Veletrhy a akce

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu:

• Foire Internationale et nationale de Pointe-Noire: organizuje Centre congolais du Commerce extérieur každoročně koncem srpna – začátkem září

• Salon international de l’alimentation et de l’industrie agroalimentaire v Brazzaville, organizuje Centre congolais du Commerce extérieur – jaro

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky akreditované pro Konžskou republiku se nachází v Nigerijské federativní republice.

Adresa velvyslanectví:

Gnassingbe Eyadema Street Plot No. 5,

P.O.Box 4628, Asokoro, Abuja,

Federal Republic of Nigeria 

tel: +234-7037571096

diplomatická služba: +234-8055056127

ekonomický úsek: +234-8055056091

e-mail: abuja@embassy.mzv.cz,

DEK: Commerce_Abuja@mzv.cz

web: www.mzv.cz/abuja  

V Brazzaville byl otevřen honorární konzulát České republiky s teritoriální působností pro Konžskou republiku. Honorárním konzulem je pan Serges Mpoungui.

Adresa: 74, Av. Marechal Loyautey, Centre Ville,

Brazzaville tel.: 00242 666 89 40, 00242 55 93 391

e-mail: serges_mpoungui@yahoo.fr; serges.mpungui@volny.cz 

Úřední hodiny: úterý a čtvrtek 10 – 12 hod.  

Žádné jiné české státní instituce (CzechTrade, Czechinvest, České centrum) nejsou v Kongu zastoupeny a toto zastoupení se nedá očekávat ani v blízké budoucnosti.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

V Brazzaville a Pointe Noire je řada nemocnic (např. Clinique Pasteur Brazzaville, 88, Rue Djambala Moungali – Brazzaville, (242) 06 990 63 77, cliniquepasteurbzv@cpb-sante.com, Clinique Guenin, Pointe Noire, (242) 05 575 67 73, (242) 22 294 18 86).

Lékařská služba existuje i při Velvyslanectví Francie v Brazzaville.

Na venkově je však i ambulantní ošetřovna pro poskytnutí alespoň první rychlé pomoci dostupná jenom zřídka. Lékařská péče je placená přímo na místě. I u drobných poranění je vyžadován tzv. registrační poplatek, který někdy převyšuje cenu vlastního ošetření. Doporučuje se kvalitní cestovní pojištění s možností evakuace do Evropy.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• www.congo-site.com

• www.congopage.com

• www.presidence.cg/accueil/

• www.starducongo.com

• www.ifz.net

• www.beac.int

• www.cciambrazza.com

• www.unicongo.org