Konkurs

Nakládání s výtěžkem zpeněžení

Z výtěžku zpeněžení se hradí dva okruhy pohledávek, a to každý z těchto okruhů v různém časovém období. Těmito okruhy jsou:

• 1. pohledávky hrazené kdykoliv v průběhu konkursu, tj.
  • a) pohledávky za majetkovou podstatou,
  • b) pohledávky jim na roveň postavené,
  • c) zajištěné pohledávky;
• 2. pohledávky hrazené na základě tzv. rozvrhu, blíže viz podkapitola „Rozvrh“

Výtěžek zpeněžení je určen výhradně k úhradě shora uvedených položek. Z toho důvodu zákon insolvenčnímu správci výslovně zakazuje, aby výtěžek zpeněžení použil k podnikatelské činnosti nebo k jiné výdělečné činnosti. Důvodem pro tento zákaz je skutečnost, že užitím výtěžku zpeněžení k podnikatelským účelům by tento výtěžek nutně byl ohrožen podnikatelským rizikem; výtěžek zpeněžení má nicméně sloužit zejména k uspokojení shora uvedených pohledávek.

Pro úplnost je možné zmínit, že insolvenční zákon též uvádí skupinu pohledávek, která není v rámci insolvenčního řízení uspokojována. Tyto pohledávky jsou definovány v § 170 insolvenčního zákona, spadají do nich zejména úroky, pohledávky věřitelů z darovacích smluv apod.

Jak již bylo výše uvedeno, pohledávky, které mohou být hrazené kdykoli v průběhu konkursu, jsou:

A) Pohledávky za majetkovou podstatou:

Dle insolvenčního zákona (§168) se pohledávky za majetkovou podstatou dělí na pohledávky, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení (popř. vyhlášení moratoria), a na pohledávky, které vznikly až po samotném rozhodnutí po úpadku.

Do prvně jmenované skupiny patří zejména pohledávky věřitelů z úvěrového financování, náhrada nutných výdajů a odměna členů a náhradníků věřitelského výboru apod. (blíže viz §168 odst. 1 insolvenčního zákona).

Do druhé skupiny pak lze zařadit především hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce; daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka apod. (blíže viz § 168 odst. 2 insolvenčního zákona).

B) Pohledávky postavené na roveň pohledávek za majetkovou podstatou:

Tento druh pohledávek je blíže definován v ust. § 169 insolvenčního zákona. Patří mezi ně např.:

• pohledávky věřitelů na výživném podle zákona,
• pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví,
• pohledávky státu – tj. např. pohledávky Úřadu práce ČR za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům, pohledávky správce daně apod.
• pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria a další.

C) Zajištěné pohledávky:

Zajištěný věřitel je definován v ust. § 2 písm. g) insolvenčního zákona. Je jím věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy.

Zajištění věřitelé mají právo na to, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. Pořadí uspokojení věřitelů je stanoveno podle doby vzniku zajištění (tedy např. dle doby vzniku zástavního práva), zajištění věřitelé se nicméně mohou písemně dohodnout jinak. Výtěžek zpeněžení předá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce.

Zákon stanoví limity pro odečtení uvedených nákladů z výtěžku zpeněžení, jenž má být předán zajištěnému věřiteli takto:

• náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení,
• náklady spojené se správou lze odečíst nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení.

Zajištěný věřitel ovšem může souhlasit, aby byly odečteny náklady i ve větším rozsahu.

Insolvenční správce je povinen v průběhu zpeněžení majetkové podstaty podávat zprávy insolvenčnímu soudu a věřitelskému výboru, a to na základě jejich žádosti či z vlastní iniciativy. Jestliže zpeněžením majetkové podstaty zanikají věcná práva ke zpeněženému majetku, vydá insolvenční správce nabyvateli zpeněženého majetku neprodleně potvrzení o zániku těchto věcných práv.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.