Konkurs

Zrušení konkursu

Insolvenční soud svým rozhodnutím zruší konkurs i bez návrhu v následujících případech:

• zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty;
• zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny;
• po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení;
• zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty.

Pokud dojde ke zrušení a zániku dlužníka, který je právnickou osobou, z některého ze dvou posledně uvedených důvodů, neuspokojené pohledávky (popř. jejich části) zanikají v případě, že nebudou uspokojeny ze zajištění a že dlužník zanikl bez právního nástupce.

Proti rozhodnutí o zrušení konkursu mohou podat odvolání pouze insolvenční správce a přihlášení věřitelé.

Insolvenční soud zruší konkurs na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojí listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas. Pravost podpisu osob podepsaných na této listině musí být úředně ověřena.

Zrušením konkursu zanikají veškeré účinky prohlášení konkursu (popsané v úvodu tohoto článku), platnost a účinnost úkonů provedených během konkursu tím však není dotčena. Zrušením konkursu se tak zejména obnovuje jednatelské oprávnění statutárních orgánů, členů statutárního orgánu či likvidátora u dlužníka, který je právnickou osobou.

Pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že se zjistí, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, je toto rozhodnutí podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku, nejde-li o právnickou osobu zřízenou zákonem (§ 312 odst. 3 insolvenčního zákona). Toto ustanovení zákona je zřejmě poněkud nepřesné. Rozumným výkladem lze dospět k tomu, že zrušení konkursu z uvedeného důvodu bude zřejmě podkladem též pro výmaz dlužníka i z jiných rejstříků než z rejstříku obchodního (např. rejstřík obecně prospěšných společností, je-li dlužníkem obecně prospěšná společnost).

Zrušením konkursu končí oprávnění insolvenčního správce nakládat se zbývající částí majetkové podstaty, nekončí však ještě výkon jeho funkce. Insolvenční správce je ke dni zrušení konkursu povinen zejména:

• uzavřít účetní knihy,
• sestavit účetní závěrku,
• splnit povinnosti uložené daňovými předpisy,
• předat dlužníku potřebné účetní záznamy,
• předat dlužníkovi zbývající část majetku,
• zajistit evidenční a archivační činnosti související se zrušením konkursu, popřípadě i další nezbytné činnosti.

Teprve po provedení těchto činností insolvenční soud insolvenčního správce zprostí jeho funkce. Spolu se zproštěním funkce rozhodne insolvenční soud též o výdajích, které insolvenčnímu správci vznikly v souvislosti se zrušením konkursu. Rozhodne též o způsobu jejich úhrady.

Smrt dlužníka

Pokud v průběhu konkursu dojde ke smrti dlužníka, nastupují na jeho místo dědicové, a není-li jich, nastupuje stát. Tento princip je v souladu s principy dědického práva obsaženými v občanském zákoníku.

V případě smrti dlužníka předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu zprávu o dosavadních výsledcích projednání konkursu a vyúčtování své poměrné odměny a vynaložených výloh. Insolvenční soud o této zprávě rozhodne obdobně jako při přezkoumávání konečné zprávy insolvenčního správce. Po právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení zprávy insolvenční soud konkurs zruší a postoupí věc soudu, který je příslušný k projednání dědictví. Tím je insolvenční řízení skončeno a bude pokračovat řízení dědické před příslušným soudem.

Zrušení právnické osoby při osvědčení úpadku

Dle ustanovení §173 odst. 2 občanského zákoníku se právnická osoba zrušuje bez likvidace, pokud je osvědčen její úpadek. Nicméně je třeba mít na paměti, že samotné rozhodnutí soudu o úpadku dlužníka, který je právnickou osobou, (ustanovení §136 insolvenčního zákona) ještě nepostačuje k jejímu zrušení, vzhledem k tomu, že (jak bylo uvedeno výše) po rozhodnutí o úpadku dlužníka může dojít k různým situacím. Ustanovení §173 odst. 2 občanského zákoníku spojuje zrušení právnické osoby bez likvidace pouze se dvěma z nich, a to:

1. zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení
2. zrušení konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující

1. Zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení

Poté co soud obdrží zprávu o splnění rozvrhového usnesení, rozhodne o zrušení konkursu i bez návrhu. Pro úplnost je možné připomenout, že zprávě o splnění rozvrhového usnesení předcházejí následující fáze:

Za prvé, insolvenční soud nejprve přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce (včetně jeho vyúčtování) a po slyšení insolvenčního správce odstraní případné chyby či nejasnosti. Po dané úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení a současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky.

K projednání konečné zprávy nařídí soud jednání, které se zveřejní vyhláškou. Předvolání k tomuto jednání nicméně soud doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům a státnímu zastupitelství, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru. Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování jsou projednány námitky, které byly vzneseny.

Soud poté rozhodne buď tak, že:

• a) schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné,
• b) nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah,
• c) odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí.

Pokud proti konečné zprávě nebyly vydány žádné námitky, rozhodne insolvenční soud i bez nařízení jednání.

Za druhé, po nabytí právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy, předloží insolvenční správce návrh rozvrhového usnesení, v kterém je uveden podíl k vyplacení jednotlivým věřitelům. Po přezkoumání věcné správnosti vydá soud rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny, a zároveň lhůtu (ne více než dva měsíce) insolvenčnímu správci k vyplacení těchto částek. Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna. O splnění rozvrhového usnesení podá insolvenční správce soudu zprávu.

Za třetí, po obdržení této zprávy o splnění rozvrhového usnesení soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu. Právní mocí rozhodnutí, kterým se ruší konkurs, insolvenční řízení končí.

2. Zrušení konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující

Soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu, pokud zjistí, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. Nutno zmínit, že se přitom nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty. Především se jedná o neprodejné věci či nedobytné pohledávky.

V případě, že je konkurs zrušen z důvodu nepostačujícího majetku, insolvenční řízení končí po právní moci rozhodnutí, kterým je konkurs zrušen. Toto rozhodnutí poté slouží jako podklad pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku.

Dojde-li v důsledku zrušení konkursu dle ustanovení § 308 odst. 1 písm. c), d) insolvenčního zákona ke zrušení a zániku dlužníka, který je právnickou osobou bez právního nástupce podle zvláštního právního předpisu, neuspokojené pohledávky nebo jejich neuspokojené části zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění.

Zvláštním právním předpisem ve vztahu k insolvenčnímu zákonu je aktuálně občanský zákoník, který upravuje zrušení právnických osob bez likvidace ve výše uvedeném ustanovení § 173 odst. 2.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.