English version
Zvláštní ustanovení o nepatrném konkursu
Insolvenční zákon obsahuje zvláštní ustanovení o tzv. nepatrném konkursu. Jde o zvláštní případ konkursu, který se použije v relativně jednoduchých případech konkursu. O tom, že jde o nepatrný konkurs, rozhoduje insolvenční soud buď spolu s prohlášením konkursu, nebo kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení. Toto rozhodnutí může insolvenční soud vydat na základě návrhu (zpravidla dlužníka) i bez návrhu.
O nepatrný konkurs jde, jestliže:
- dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo
- nebyl zjištěn celkový obrat dlužníka podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu přesahující 2 000 000 Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů.
O nepatrný konkurs tedy půjde u fyzické osoby – nepodnikatele vždy, a to bez ohledu na počet věřitelů či výši dluhů. U ostatních dlužníků (právnických osob a fyzických osob – podnikatelů) bude nutné posoudit počet přihlášených věřitelů a výši obratu za poslední účetní období před prohlášením konkursu.
Pokud v průběhu insolvenčního řízení vyjde najevo, že konkurs neměl být považován za nepatrný, insolvenční soud takové rozhodnutí bez zbytečného odkladu zruší, a to i bez návrhu.
Insolvenční zákon stanoví pro nepatrný konkurs následující odchylky od běžných postupů platných pro standardní konkursy. Užití těchto odchylek může být vyloučeno rozhodnutím schůze věřitelů. Jedná se o následující odchylky:
1. Namísto věřitelského výboru mohou věřitelé ustanovit zástupce věřitelů.
Obecně pro standardní konkursy platí, že je-li přihlášených věřitelů více než 50, je schůze věřitelů (shromáždění všech věřitelů) povinna ustanovit věřitelský výbor a zvolit jeho členy.
Věřitelský výbor má 3 až 7 členů a jeho hlavním cílem je chránit společný zájem věřitelů. Hlavním důvodem pro tuto zákonnou konstrukci je učinit zástupce věřitelů akceschopnými, což by v případě schůze věřitelů, jež se může skládat i ze stovek či tisíců věřitelů, nebylo dobře možné.
Podle zákona věřitelský výbor vykonává zejména následující činnosti:
- dohlíží na činnost insolvenčního správce;
- poskytuje insolvenčnímu správci podporu při jeho činnosti;
- uděluje insolvenčnímu správci nebo dlužníku s dispozičními oprávněními souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování;
- schvaluje průběžně výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty;
- může nahlížet do dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu;
- může rozhodnout o ověření řádné účetní závěrky nebo mimořádné účetní závěrky auditorem;
- může nahlížet do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu jako insolvenční správce;
- plní další úkoly stanovené zákonem nebo uložené mu insolvenčním soudem;
- je oprávněn podávat insolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízení, včetně návrhů na uložení procesních sankcí.
Tato výjimka tedy umožňuje namísto vícečlenného věřitelského výboru jmenovat jednoho zástupce věřitelů, který bude plnit úkoly věřitelského výboru. Tím má být zaručena větší pružnost při projednávání konkursu.
2. K účinnosti dohody o vypořádání společného jmění manželů není potřeba schválení insolvenčním soudem ani souhlasu věřitelského orgánu.
Ve standardním konkursu prohlášením konkursu zaniká společné jmění manželů a je nutné jej vypořádat. Právo uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění přechází na insolvenčního správce. Taková dohoda ve standardním konkursu ke své účinnosti vyžaduje schválení insolvenčního soudu, ke kterému nedojde, pokud s dohodou o vypořádání společného jmění nesouhlasí věřitelský výbor, nebo je-li v rozporu s právními předpisy. U nepatrného konkursu však není potřeba schválení insolvenčním soudem ani souhlasu věřitelského orgánu.
Tato výjimka pro nepatrné konkursy tedy snižuje administrativní zátěž (ale i kontrolu) insolvenčního správce při uzavírání dohody o vypořádání společného jmění manželů.
3. K vyloučení nedobytných pohledávek a věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které není možné prodat, není nutný souhlas insolvenčního soudu ani věřitelského orgánu.
Ve všech typech insolvenčního řízení (a tedy i ve standardním konkursu) může insolvenční správce z majetkové podstaty kdykoliv v průběhu řízení vyjmout věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, které nemohou sloužit k uspokojení věřitelů, zejména neprodejné věci a nedobytné pohledávky. K tomu insolvenční správce obecně potřebuje souhlas věřitelského výboru a insolvenčního soudu, v případě nepatrného konkursu souhlas však nutný není.
Tato výjimka proto výrazně posiluje insolvenčního správce v nepatrném konkursu a zároveň snižuje jeho administrativní zátěž.
4. O včasných námitkách proti konečné zprávě a vyúčtování lze rozhodnout i bez nařízení jednání.
Ve standardním konkursu je konečná zpráva a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce insolvenčním soudem zveřejněna vyhláškou a účastníci insolvenčního řízení mají právo proti nim podat námitky. Ve standardním konkursu je insolvenční soud k projednání podaných námitek povinen nařídit jednání.
V případě nepatrného konkursu lze o podaných námitkách rozhodnout i bez nařízení jednání. Toto ustanovení má za cíl snížit administrativní zátěž všech zúčastněných a mělo by též přispět k urychlení soudního rozhodnutí o námitkách.
5. Při přezkumném jednání lze současně projednat všechny otázky, o kterých by jinak byla oprávněna rozhodnout pouze schůze věřitelů, a je-li to účelné, lze přednést také konečnou zprávu a vyúčtování a projednat námitky proti nim.
K přezkoumání přihlášených pohledávek nařizuje insolvenční soud tzv. přezkumné jednání. Touto výjimkou stanovenou pro případy nepatrného konkursu má dojít zejména ke zjednodušení a urychlení vyřízení případů nepatrného konkursu.
6. Předloží-li insolvenční správce společně s konečnou zprávou návrh rozvrhového usnesení, insolvenční soud může spojit rozhodnutí o schválení konečné zprávy s rozvrhovým usnesením, přičemž rozvrhové usnesení nabude právní moci nejdříve dnem právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy.
Insolvenční soud může pro nepatrný konkurs stanovit i další odchylky od pravidel pro standardní konkurs, pokud tyto odchylky povedou k rychlému a hospodárnému průběhu řízení a pokud to není v rozporu s rozhodnutím schůze věřitelů. Takovými výjimkami nesmí být dotčeno postavení zajištěných věřitelů ani zásady insolvenčního řízení. Insolvenční soud může toto rozhodnutí vydat spolu s rozhodnutím o nepatrném konkursu nebo kdykoliv později.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
