Kontrola orgány inspekce práce – práva a povinnosti inspektorů

Výstupy z kontroly a opravné prostředky

Protokol o kontrole

Skutečnosti vztahující se k vykonané kontrole jsou obsaženy v protokolu o kontrole. Jeho minimálními náležitostmi jsou:

• a) označení kontrolního orgánu a kontrolujícího (tedy Inspektorátu a inspektora);
• b) označení ustanovení právního předpisu vymezujícího pravomoc kontrolního orgánu k výkonu kontroly;
• c) označení přizvané osoby, včetně důvodu jejího přizvání;
• d) označení kontrolované osoby (zaměstnavatele);
• e) označení předmětu kontroly;
• f) kontrolní úkon, jímž byla kontrola zahájena, a den jeho provedení;
• g) poslední kontrolní úkon předcházející vyhotovení protokolu o kontrole a den jeho provedení;
• h) kontrolní zjištění obsahující zjištěný stav věci s uvedením nedostatků, označení právních předpisů, které byly porušeny, a také podkladů, ze kterých kontrolní zjištění vycházejí;
• i) poučení o možnosti podat proti kontrolním zjištěním námitky s uvedením lhůty pro jejich podání a informace o tom, komu se podávají;
• j) datum vyhotovení;
• k) podpis kontrolujícího.

Protokol o kontrole musí být vyhotoven do 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu. Ve zvláště složitých případech se lhůta pro vyhotovení protokolu prodlužuje na 60 dnů.

Jeden stejnopis protokolu musí kontrolní orgán doručit kontrolované osobě, tedy zaměstnavateli, přičemž doručování probíhá podle obecných pravidel správního řádu.

Námitky a jejich vyřizování

Řízení o námitkách proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole je jednoinstanční.

Lhůta pro podání námitek činí 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li v protokolu stanovena delší lhůta. Oprávnění podat námitky má pouze kontrolovaná osoba (tedy nikoli povinná osoba).

Námitky se podávají písemně. Musí z nich být zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, a dále musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s kontrolním zjištěním.

Po podání námitek se jimi nejprve zabývá inspektor nebo vedoucí kontrolní skupiny, který jim může do 7 dnů ode dne jejich doručení zcela vyhovět. Jestliže tak neučiní, vyřídí námitky nadřízená osoba kontrolujícího do 30 dnů od jejich doručení tak, že jim buď zcela vyhoví, částečně vyhoví, nebo je zamítne. Ve zvlášť složitém případě se lhůta pro vyřízení námitek nadřízenou osobou prodlužuje o 30 dnů, o čemž musí být kontrolovaná osoba vyrozuměna.

Obsahují-li námitky formální vady (tj. není z nich zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, příp. jim chybí odůvodnění, jsou opožděné nebo podané neoprávněnou osobou), nadřízená osoba kontrolujícího je zamítne jako nedůvodné.

Jestliže je do vyřízení námitek v souvislosti se skutečností obsaženou v protokolu zahájeno s kontrolovanou osobou správní řízení o uložení sankce nebo opatření k nápravě, mohou být se souhlasem nadřízené osoby kontrolujícího námitky vyřízeny v tomto správním řízení. Není-li kontrolní orgán oprávněný k vedení správního řízení, může příslušnému správnímu orgánu námitky předat k vyřízení.

Ukončení kontroly

Kontrolní řád zná tři možné způsoby ukončení kontroly prováděné orgány inspekce práce:

• marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky;
• dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě;
• event. dnem, ve kterém byly námitky předány k vyřízení správnímu orgánu.

Oprava nesprávností a došetření věci

Jestliže protokol o kontrole obsahuje nesprávnosti (má se na mysli zejm. zjevné nesprávnosti, např. překlepy, chyby v datech apod.), může je kontrolní orgán opravit sám z vlastního rozhodnutí, tedy z moci úřední, a to formou dodatku k protokolu o kontrole. Stejnopis takového dodatku se doručí kontrolované osobě a také se přiloží k protokolu o kontrole.

Dále § 21 odst. 2 KŘ řeší situaci, kdy na základě podaných námitek (nebo k opravě zjištěných nesprávností) je zapotřebí došetření věci. To může kontrolující za splnění předpokladů uvedených v předchozí větě provést a výsledek došetření věci pak zaznamená do dodatku k protokolu o kontrole. Rovněž stejnopis tohoto dodatku se doručí kontrolované osobě a také se přiloží k protokolu o kontrole.

Přestupky

Shledá-li orgán inspekce práce spáchání přestupku, postupuje ve správním řízení v souladu se zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, příp. správním řádem. Speciální úpravu ale upravuje samotný zákon o inspekci práce.

ZoIP totiž obsahuje celý katalog přestupků v pracovněprávní oblasti (nesouvisejících s procesní stránkou kontroly). Zejména se jedná o přestupky na úseku:

• a) rovného zacházení (např. diskriminace, zvýhodnění apod.);
• b) pracovního poměru nebo dohod konaných mimo pracovní poměr (např. i nezajištění toho, aby zaměstnanec nepřekročil rozsah práce stanovené na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti);
• c) odměňování zaměstnanců (např. neposkytnutí stejné mzdy za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, neposkytnutí mzdy ve stanoveném termínu, neposkytnutí mzdy nebo náhradního volna za práci přesčas, neposkytnutí příplatků apod.);
• d) náhrad (mzdy či výdajů spojených s výkonem práce);
• e) pracovní doby (např. nestanovení začátku a konce pracovní doby a rozvrhu pracovních směn, neposkytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech, nevedení evidence pracovní doby apod.);
• f) dovolené;
• g) bezpečnosti práce (např. neposkytnutí osobních ochranných pracovních prostředků, neohlášení pracovního úrazu apod.);
• h) zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců (např. neposkytnutí tzv. mateřské nebo rodičovské dovolené apod.);
• i) bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví;
• j) vyhrazených technických zařízení;
• k) agenturního zaměstnávání;
• l) výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti.

Zákon o inspekci práce stanovuje maximální výše pokut za jednotlivé přestupky různě. Za spáchání přestupku může být fyzické, právnické či podnikající fyzické osobě uložena pokuta v řádu statisíců až milionů korun. Pro zajímavost, nejvyšší maximální pokuta ve výši 10 milionů korun může být uložena za přestupek spočívající v neuzavření pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti v písemné podobě.

Podle ust. § 15 kontrolního řádu se pak budou postihovat přestupky kontrolovaných či povinných osob spočívající v nedodržení povinností vyplývajících z procesních ustanovení uvedených zákonů, tedy např. při neposkytnutí součinnosti.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce