Korejská republika

TV show jako Hra na oliheň, rytmy skupiny BTS nebo barevné videoklipy plné módních kreací. To vše je součástí tzv. korejské vlny neboli hallyu. Četné filmy, dramata, hudba, tzv. webtoony, hry a televizní pořady vyrobené v Koreji neustále přitahují pozornost na globálním trhu. 

Anglický pojem „K-content“, který odkazuje na kreativní obsah pocházející z Jižní Koreje, se na globální pop-kulturní scéně stal mainstreamem. V roce 2022 dosahovala velikost tohoto segmentu přibližně 111,6 miliardy USD, což představovalo nárůst o 9,9 % oproti předchozímu roku. Jedná se o velmi rostoucí segment s vysokou přidanou hodnotou, který pokračuje v růstu bez ohledu možný hospodářský pokles jinde ve světě. V globálním měřítku Korea zaujímá 8. místo. Korejský rozpočet pro tento sektor na rok 2024 se oproti loňskému roku zvýšil o 18 % a poprvé tak přesáhl hodnotu v přepočtu 740 milionů USD. Tento průmysl je možné označit jako národní a strategický a místní vláda do něj směle investuje. Prostřednictvím rozšířených investic plánuje Korea stát se od roku 2023 jedním ze čtyř největších hráčů v této oblasti na světě. 

Jihokorejská vášeň pro K-pop je úzce spojená se znatelnou poptávkou po hudebních nástrojích. Příležitosti se tak nabízí výrobcům v širokém spektru – od klávesových nástrojů po elektrické kytary.

České a zejména pražské kulisy Korejce velmi přitahují a povědomí o ČR i zkušenost s cestováním k nám je mezi místními velmi silná. Toho lze využít například prostřednictvím spolupráce mezi korejskými a českými produkčními společnostmi a natáčení obsahu v českých lokacích.

Významnou roli v životě Korejců hrají rovněž videohry a tento segment je zde významný nejen ekonomicky ale i společensky. Dle odhadů generoval globální herní trh v roce 2023 až 184 miliard USD, což představovalo meziroční růst o 0,6 %. Jižní Korea patří celosvětově mezi pět zemí s největším podílem na tomto trhu.

Korejský herní trh dosahoval v roce 2022 velikosti v přepočtu 16 miliard USD a celosvětově je tak na 4. místě. Při pohledu na rozložení podílu herních platforem zabírají největší část mobilní hry s 64,4 %, následují PC hry s 28,6 %, konzolové hry s 5,5 % a arkádové hry s 1,5 %.

S herním průmyslem je v Koreji neodmyslitelně spojené odvětví e-sportu a to zde v roce 2022 dosahovalo velikosti 111 milionů USD. Nejpopulárnější hrou je League of Legends, jejíž světový šampionát hostily v roce 2023 města Busan a Soul..

Největšími jihokorejskými herními společnostmi jsou tzv. 3N: Nexon, NCSoft Corp and Netmarble Corp. 

Významné akce v tomto sektoru: Cheonan K-culture Expo, Busan International Film Festival, Global Game Exhibition G-STAR, DESIGN KOREA.

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: produkci audiovizuálního obsahu, designu a videohrách, hudebních nástrojích

Korejci při cestování hledají především únik ze stereotypu, stresu tradiční kultury, soutěživé společnosti a pracovního vytížení. Motivuje je rovněž možnost ukázat statut a získat zážitek kulturního dobrodružství. Hlavní turistická sezóna je pro ně je v létě na přelomu července a srpna, kdy se snaží řada lidí vycestovat do zahraničí s cílem utéct horkému místnímu klimatu. Dále pak zářijový svátek díkuvzdání tzv Chuseok, který cestovatelům možnost napojit dovolenou na víkend a vycestovat tak na delší dobu s využitím menšího počtu dnů volna v práci. Korejci mají méně dnů dovolené (kolem 2 – 3 týdnů) a to ovlivňuje jejich cestovatelské preference. Průměrná délka jejich cesty je 5 dnů.

Hlavním zdrojem korejských turistů je oblast Soulu, která ve spojení metropole se satelitními městy čítá až 25 milionů lidí. Zároveň platí, že Soul je nejvíce vyvinutým trhem s bonitní skladbou obyvatel, která má vyspělejší cestovatelské návyky, je obeznámenější s řadou destinací a má obecně zkušenější a náročnější cestovatele, větší podíl individuálních cestovatelů, rodin či korporátních cestujících. Druhým trhem je oblast Busanu se spádovou oblastí Ulsanu, která se zpravidla vymezuje vůči Soulu, čemuž je třeba upravit marketing. Místní cestující preferují odlety z busanského letiště. Třetím trhem je město Daegu jako relativně uzavřená lokace s velkým potenciálem pro cesty zaměřené na líbánky či turistické skupiny a řadou lokálních cestovních kanceláří i operátorů, které disponují menší znalostí evropských či vzdálených destinací. V neposlední řadě následuje město Gwangju s odlišným socio-politickým i společenským profilem. Díky levicové orientaci, historii povstání či významné přítomnosti Korejců navrátivších se z Ruska je zde zájem o střední a východní Evropu.

Segmenty korejských turistů, které se momentálně nejvíce hlásí o slovo, jsou rodiny s dětmi, matky s dcerami a individuální cestovatelé v podobě mladých lidí po první práci, kteří podnikají delší pobyty na zkušenou trvající týden až 14 dnů. Výrazný vliv na korejské trendy mají místní influenceři zaměření na toto téma. Mezi ty známé patří například influencerská platforma Yeomi Travel, dále poté Ddoddunam namja, Travel Alice, Hada-kr, Cho Seungyeon, Seosum či Travel Bellauri.

Česko je dostupnou, přístupnou a romantickou destinací a Praha je pak pro Korejce slavnou a jednou z nejvíce fotogenických a „instagramovatelných“ destinací. Česko nabízí dobrou kvalitu, zážitek evropské kultury za výhodnou cenu (ve srovnání se západní Evropou). Je přitom romantické, bezpečné a s dostačující infrastrukturou (oproti východní Evropě). Rovněž blízká je Korejcům česká gastronomie a její speciality, které jsou mnohdy podobné místní kuchyni. Starší korejská generace si dobře pamatuje TV seriál „Milenci z Prahy“, ale i řadu korejských reality show či programů natočených v ČR. Několik korejských fotografů či influencerů žije v ČR.

V roce 2023 do ČR přicestovalo 234 810 korejských turistů, což je oproti roku 2022 nárůst o 250 %. Tento nárůst byl způsoben opětovným spuštěním přímé linky mezi Soulem a Prahou, kterou přerušila pandemie koronaviru. V tom samém roce tak v celkovém počtu zahraničních turistů představovali podíl 1,06 %. Průměrná doba jejich pobytu trvala 2,60 dnů.

Výrazným aspektem korejského turismu do ČR je přímé spojení mezi Soulem a Prahou, které zajišťuje letecká společnost Korean Air. V současnosti se jedná o jednu z pouhých dvou přímých leteckých linek mezi Českem a východní Asií. Frekvence tohoto dopravního spojení je v současnosti až čtyřikrát týdně a ČR se aktivně snaží v jednáních s korejskou stranou toto číslo výhledově dále navyšovat.

Významné akce v tomto sektoru: The Korea World Travel Fair (KOTFA), Seoul International Travel Fair, Busan International Travel Fair

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: poskytování služeb v poznávací či konferenční turistice, rekreaci, ubytování, gastronomii, prodeji upomínkových předmětů

Aktuálně platná je v září 2022 představená strategie Digitální Korea. Ta předestírá konkrétní budoucí korejské priority v digitální oblasti s cílem  jít příkladem světu a zároveň realizovat digitální ekonomiku a společnost. Mezi hlavní body patří investice do šesti hlavních inovativních digitálních technologií: umělá inteligence (AI), AI polovodiče, 5G a 6G komunikace, kvanta, metaversum a kybernetická bezpečnost. Strategie počítá mezi lety 2022 až 2026 s přidělením financí v podobě v přepočtu 222 milionů USD na další generaci AI a 752 milionů USD na základní technologie pro AI polovodiče. Od roku 2023 rovněž cílí na stavbu šesti next-gen superpočítačů a vytvoření farm Neural Processing Unit (NPU).

V prosinci 2023 bylo vládou rovněž potvrzeno 12 oblastí kritických a nových technologií zahrnujících klíčové oblasti nezbytné pro úspěch země v technologické dominanci. Tyto oblasti zahrnují polovodiče a displeje, sekundární baterie, pokročilou mobilitu, jadernou energii další generace, pokročilou biotechnologii, leteckou a námořní technologii, vodík, kybernetickou bezpečnost, AI, komunikace další generace, pokročilou robotiku a výrobu a kvantovou technologii.

Po zavedení sítě 5G nyní Korea upírá svou pozornost k 6G. V listopadu 2023 představila svůj plán výzkumu a vývoje pro služby sítě šesté generace v hodnotě v přepočtu 324,5 milionu USD. Plán zahrnuje vývoj technologií souvisejících s bezdrátovou komunikací, jádry mobilních sítí, 6G kabelovými sítěmi nebo systémy a standardizací 6G. Cílem je poskytnout služby integrované s touto technologií, včetně městské mobility a virtuální reality, prostřednictvím vývoje ultrarychlého a velkokapacitního optického přenosového systému, který snižuje latenci. Plán zahrnuje i vývoj technologií pro středně-vysoký pásmový rozsah od 7 GHz do 24 GHz, aby vylepšil služby sítě 5G.

Korejské firmy čím dál více využívají umělou inteligenci k podpoře digitální transformace. Příkladem jsou hlavní hráči jako Samsung Electronics, LG Electronics, Kakao, Naver, SK a KT. Například Samsung otevřel sedm AI center po celém světě zabývajících se pokročilými algoritmy strojového učení, čipy AI a velkými jazykovými modely. Naver v roce 2017 koupil Xerox AI výzkumné centrum v Evropě a vyvíjí vlastní AI jádra pro úkoly jako modelování velkých jazyků a rozpoznávání řeči/obrazu. KT do roku 2027 investuje 1,2 miliardy USD do svého obchodu s AI/roboty, což signalizuje významné investice do inovací a vývoje AI.

Polovodiče jsou klíčovým pilířem exportně orientované ekonomiky Jižní Koreje. V dubnu 2024 si vláda stanovila cíl, aby se země stala jednou z top tří zemí v oblasti AI technologií včetně čipů a do roku 2030 si získala minimálně 10 % podíl na celosvětovém trhu polovodiči. V březnu 2024 dosáhly vývozy čipů svého největšího objemu za téměř 2 roky, a to 11,7 miliard USD, což představuje téměř pětinu celkových vývozů této země. Jižní Korea bude do roku 2027 investovat v přepočtu 6,94 miliard USD do AI jako součást úsilí o udržení vedoucí pozice ve výrobě pokročilých čipů. Nadto ustanovila také samostatný fond ve výši 1 miliardy USD na podporu firem v oblasti AI polovodičů. Země plánuje významně rozšířit výzkum a vývoj v oblasti AI čipů jako umělé neuronové procesní jednotky (NPUs) a čipy s pamětí vyššího šířkového pásma nové generace. Úřady rovněž podporují vývoj obecné umělé inteligence (AGI) nové generace a bezpečnostní technologie, které přesahují stávající modely. V lednu 2024 představila země iniciativu do roku 2047 vybudovat v provincii Kjonggi-do největší klastrové centrum polovodičů na světě. Investici ve výši v přepočtu 470 miliard USD po dobu následujících 23 let mají být partnery Samsung Electronics a SK Hynix a země si klade za cíl do roku 2030 zvýšit soběstačnost v materiálech pro výrobu čipů na 50 %. V současné době Korea dominuje ve výrobě paměťových čipů DRAM a NAND, kde drží více než 60 % podíl na světovém trhu. 

S ohledem na vysokou úroveň konektivity, rozšířené používání mobilních zařízení a významné držení duševního vlastnictví je Korea významným cílem cílem kybernetických hrozeb. Tyto útoky útoky stále narůstají, jak co do četnosti, tak složitosti. Podle Národní zpravodajské služby byla země v roce 2022 zasažena každý den v průměru 1,2 miliony pokusů o hacking. Tyto útoky zahrnují použití pokročilých malwarů a ransomwarů, útoky na dodavatelské řetězce, crypto-jacking a zero-day útoky. Korea považuje tuto oblast za záležitost národní bezpečnosti. I přesto, že země má pověst jedné z nejlepších IT infrastruktur na světě, zůstává zranitelná vůči kybernetickým hrozbám, což zdůrazňuje nutnost zlepšení ochranných opatření.

Významné akce v tomto sektoru: AI EXPO Korea, AI Korea/AI World Congress, SEMICON KOREA, SECON & eGISEC, Korea Electronics Show

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: antivirových programech, systémech hlasové biometrie a rozpoznávání řeči, GSM technologiích, AI, cloudových technologiích, elektronových mikroskopech, pecích pro polovodičový a fotovoltaický průmysl

Jižní Korea je jednou ze zemí s nejnižší mírou potravinové soběstačnosti v rámci OECD a navíc od roku 2017 klesala. Cílem vlády stanoveným v loňském roce je trend otočit a stanovila nový cíl míry této soběstačnosti na 55,5 %. V roce 2023 dosáhl celkový korejský vývoz potravinářských produktů hodnoty v přepočtu 11 mld. USD, z čehož mezi deset nejvýznamnějších položek patřily těstoviny, ryby či nealkoholické nápoje. Dovoz dosáhl hodnoty 41,9 mld. USD a mezi hlavními položkami byly například kukuřice, hovězí a vepřové maso či káva. Korea se snaží překonat globální výzvy v oblasti potravinové bezpečnosti a rovněž vytvořit základy pro soběstačnost v základních potravinách, zajištění specializovaných výrobních komplexů pro pšenici a sóju a vyhrazených zásobovacích zařízení, postupné rozšíření veřejného zásobování a posílení ochrany a podpory kvalitní zemědělské půdy. Kromě toho vláda poskytuje finanční prostředky nezbytné pro soukromé společnosti k zajištění zahraničního dovozu obilovin. Vláda očekává, že samostatnost v oblasti pšenice a sóji, která byla v roce 2020 na hodnotách 0,8 % a 30,4 % by se měla do roku 2027 zvýšit na 7,0 % a 37,9 % a že bude udržován stabilní systém přísunu potravin zabezpečením zahraničního dodavatelského řetězce.

Rozpočet Ministerstva zemědělství KR byl na rok 2024 stanoven výši v přepočtu 13,4 miliardy USD, což představuje nárůst o 718 milionů USD oproti předchozímu roku (12,7 miliardy USD). Růst rozpočtu tohoto ministerstva v roce 2024 činí 5,7 %. Tento růst je důsledkem rostoucího povědomí o důležitosti zemědělství jako národního základního odvětví a budoucího růstového segmentu zodpovědného za zajištění potravin pro obyvatele i v obtížných finančních podmínkách. Rozpočet ministerstva na rok 2024 bude přidělen zejména na následující oblasti: 1) projekty zaměřené na rozšíření příjmů a záchranné sítě pro farmáře; 2) projekty na zajištění potravinové soběstačnosti, jako je rozšíření podpory pro průmyslové zpracování strategických plodin; 3) projekty na podporu mladých farmářů, jako je rozšíření podpory pro mladé farmáře, kteří se usazují na venkově, a podpora pronájmu půdy; 4) vytvoření smart zemědělského komplexu pro podnikání mladých lidí a digitální transformace zemědělství; 5) zřízení systému pokročilé analýzy ekologicky šetrné biotechnologie (zelené bio), s budoucím růstovým potenciálem v oblasti pokročilé potravinářské technologie (food tech) a ekologicky šetrné biotechnologie (zelené bio); 6) projekty na zlepšení schopností reagovat na přírodní katastrofy, jejichž frekvence a intenzita rostou v důsledku změny klimatu.

Korea disponuje silným průmyslem zpracování potravin, který vyrábí širokou škálu výrobků. Segment však silně závisí na dovozu surovin. V důsledku toho nabízí vynikající příležitost pro dovoz zemědělských produktů určených k zpracování jako pšenice a sójové boby, rostlinné oleje a koncentráty ovocných šťáv či přísady jako jsou ochucovadla a barviva. Zastupitelský úřad však eviduje rovněž zájem korejských zpracovatelů o produkty jako pohanka, syrovátka či houby rybniční.

Dovoz potravin podléhá poměrně přísným předpisům o bezpečnosti, které vyžadují nejen testování, ale i registraci zahraničního výrobního závodu. V případě dovozu potraviny živočišného původu (např. maso a zpracované masné výrobky, syrové mléko a mléčné výrobky, zpracované vaječné výrobky atd.) je třeba o registraci závodu žádat prostřednictvím vlády vyvážející země, nikoliv výrobního podniku. V případě, že je dovozce ze země, která má s Koreou dohodu o produktech rybolovu, je třeba o registraci rovněž žádat prostřednictvím vlády. Normy bezpečnosti potravin se často mění s cílem zajištění vyšší kvality a bezpečnosti, neboť korejští spotřebitelé jsou na tyto otázky velmi citliví. Zvláště přísné jsou požadavky na čerstvé produkty, a to včetně čerstvého ovoce a zeleniny a nesterilizovaných živočišných produktů. Dodavatelský řetězec nejen dovážených produktů, ale také těch domácích zahrnuje několik stakeholderů, jako jsou zprostředkovatelé a zástupci, což zvyšuje náklady a tím i cenu produktů.

Korejci hledají nové chutě, lepší hodnotu, pohodlí, vysokou kvalitu a především bezpečné a zdravé potraviny. Po pandemii se spotřebitelé zaměřují zejména na své zdravotní potřeby a pohodlí. Spotřebitelé jsou stále více uvědomělí ke svému zdraví a hledají produkty bez pesticidů a škodlivých chemikálií. Tento trend podporuje růst trhu s organickými zemědělskými produkty, který se očekává i v nadcházejících letech. Trh s balenými jídly, hotovými jídly a balenými restauračními jídly budou růst taktéž. Rychlý růst online nákupů je také spojen s poptávkou po pohodlí. Navíc roste poptávka po rostlinných produktech, jako jsou náhražky masa a alternativy mléčných výrobků, což podporuje inovace a investice v zemědělském průmyslu. Výborný zvuk má v Koreji české pivo a rovněž populární je trvanlivé cukrářské zboží a další sladké výrobky. Místní záliba v pivu a „sladkém“ tak otevírá možnosti dalším produktům z tohoto ranku.

Významné akce v tomto sektoru: K-FARM, Smart Farm Korea, International Agriculture Exhibition, Agri & Food Tech Start-Up Rising Expo (AFRO)

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: pivo, víno, trvanlivé cukrářské výrobky, obiloviny, chytrá řešení v zemědělské technice

Korejská spotřeba elektřiny, která se vysokou měrou podílí na energeticky náročných zpracovatelských odvětvích, jako je ocelářský, chemický a polovodičový průmysl nadále roste. Země v souladu s tím plánuje reagovat na nárůst poptávky po elektřině výstavbou nových elektráren a rozšířením nabídky obnovitelné energie. Současný energetický mix země spoléhá nejvíce na energii z fosilních paliv jako uhlí a plyn. Tyto zdroje energie představují okolo 60 % z celkového objemu, přičemž mírně větší zastoupení má uhlí – zhruba 31 %. Následuje jaderná energie s 29%  podílem. Ve zbytku jsou zastoupené obnovitelné zdroje, kterými jsou například solární nebo vodní energie. Konkrétně solární energie tvoří lehce přes 5 % z celkového mixu. 

Podle 10. základního plánu dodávky a poptávky po elektřině, jehož cílem je zvýšit energetickou bezpečnost a splnit klimatické cíle, se očekává, že poptávka po elektřině dosáhne v roce 2036 maximálně 118,0 GW. Na základě této projekce poptávky plán počítá s produkcí 201,7 TWh elektřiny cestou jádra do roku 2030, což představuje 32,4 % celkové výroby v zemi. Tento nárůst podílu jaderné energie odráží spuštění 6 nových reaktorů v období nahoru do roku 2033 a také pokračování provozu stávajících reaktorů. Obnovitelné zdroje by měly do roku 2030 generovat 134,1 TWh, což představuje 21,6 % z celkové výroby elektřiny. Portfolio obnovitelných zdrojů se přeorientuje tak, aby se snížila současná velká závislost na solární energii a místo toho se zvýšil podíl větru. Poměr solární a větrné kapacity se sníží z 66 MW na 34 MW. Vláda odhaduje, že až 32,5 miliardy USD bude zapotřebí k tomu, aby nová zařízení pro skladování obnovitelné energie zavedla nové investice. Předpokládá se, že role uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG) bude nadále klesat. Podíl fosilních paliv a LNG klesne ze 41,9 % a 26,8 % v roce 2018 na 19,7 % a 22,9 % v roce 2030 a na 14,4 % a 9,3 % v roce 2036. Vláda do roku 2036 postupně odstaví 28 zastaralých uhelných bloků (z 58 v roce 2023 a 41 v roce 2030), 26 z těchto bloků však bude přeměněno na zařízení na LNG. Plán rovněž navrhuje, aby se ve stávajících uhelných elektrárnách používal modrý vodík na bázi LNG a čpavek pro spoluspalování jako metody snižování emisí skleníkových plynů. Tato dvě paliva budou v roce 2036 společně tvořit více než 7 % energetického mixu. Podíl uhlí v energetickém mixu bude postupně snižován na 19,7 % v roce 2030 a 14,4 % v roce 2036. Vodík by měl v roce 2036 tvořit téměř 7,1 % energetického mixu země.

V oblasti jaderného výzkumu je hlavní korejskou autoritou Korea Atomic Energy Research Institute (zkr. KAERI). Ta se ve své činnosti zabývá zejména vývojem technologií jaderné bezpečnosti (bezpečnostní výzkum a vývoj, včetně prevence nehod, zmírňování nehod a rychlé reakce v případě havárie, vývoj pokročilých technologií pro bezpečné nakládání s vyhořelým palivem od původu až po likvidaci), technologií radiační fúze (stabilizovaná výroba a dodávka radioizotopů, radiační biotechnologie, materiály, vývoj plodin) a možnostem budoucí aplikace jaderné energie (navázání na technologie 4. průmyslové revoluce, jako je AI či IoT, vývoj ICT materiálů jako jsou pokročilé supravodiče, materiály pro skladování energie či inteligentní elektronické biosenzory). Prostor věnuje rovněž základnímu výzkumu v oblastech jako vývoj kvantových materiálů pomocí komplexních svazků částic, výzkum dynamiky materiálů a biologického chování v extrémních podmínkách a vývoj protirakovinných a diagnostických materiálů. S KAERI již navázal spolupráci v oblasti zejména podpory provozu a bezpečnosti jaderných reaktorů a při vývoji malých modulárních reaktorů ÚJV Řež a Centrum výzkumu Řež. Za zmínku stojí rovněž každoroční účast českých studentů z ČVUT, VUT Brno a ZČU Plzeň ve studijních pobytech na korejské jaderné univerzitě KINGS. Země je od roku 2003 rovněž členem projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER). 

V případě malých modulárních reaktorů korejská vláda výrazně zvýšila rozpočet na vývoj a export inovativních malých modulárních reaktorů (tzv. i-SMR) na rok 2024. Částka byla zvýšena devětkrát ve srovnání s rokem 2023 a dosáhla v přepočtu 49 miliard USD. S cílem podpořit jaderný průmysl plánuje vláda vytvořit centra pro výrobu SMR ve městě Changwon. Země hodlá investovat do vývoje a exportu i-SMR s cílem prosadit se na globálním trhu. Zvýšení rozpočtu na tyto účely očekává vláda nárůst výzkumných a vývojových investic v tomto sektoru o více než 740 tisíc USD. Vláda také plánuje zřídit zvláštní zákon pro jaderný průmysl a nabídnout daňové výhody výrobcům jaderných elektráren. Jde o součást komplexního plánu, který zahrnuje vše od výstavby až po provoz jaderných elektráren, podporu souvisejícího průmyslu, výzkum a vzdělávání lidských zdrojů.

Šesté korejského zasedání Výboru pro vodíkovou ekonomiku konané v prosinci 2023 nastínilo hlavní politiky pro urychlení přechodu k čisté vodíkové ekosystému a podporu vodíkového průmyslu. Mezi čtyři hlavní agendy patří systém správy certifikace čistého vodíku (tedy podpora certifikace výroby a dovozu vodíku a poskytování pobídek v případě, že množství emisí skleníkových plynů klesne pod určitou úroveň a zde komise stanovila emise ve výši 4 kg nebo méně na každý 1 kg vodíku jako standard pro certifikaci čistého vodíku), strategie pro rozvoj odvětví MPE (pozn. materials, parts, equipment) vodíkového průmyslu (bylo vybráno 40 klíčových položek napříč 10 hlavními oblastmi včetně elektrolýzy vody, kapalných nosičů vodíku a vodíkových turbín), opatření pro rozšíření distribuce vozidel s palivovými články (s cílem distribuce 300 tisíc jednotek a vybudování více než 660 nabíjecích stanic pro vodík do roku 2030) a také opatření pro správu národních prioritních vodíkových výzkumných a vývojových center (s cílem zřídit prioritní vědeckovýzkumná centra zaměřená na všechny technologie elektrolýzy vody). V březnu 2024 došlo k podpisu memoranda o porozumění mezi Strojírenským zkušebním ústavem, Korejským inovačním centrem  vodíkových palivových článků a českou vodíkovou technologickou platformou HYTEP s cílem výměny informací v oblasti technologií vodíku a palivových článků s důrazem na specializované technologie v oblasti hodnocení výkonu a kontroly certifikace bezpečnosti vodíkových výrobků.

Významné akce v tomto sektoru: International Nuclear Energy Expo (INEX), Korea Atomic Power Annual Conference, H2 Meet

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: vodíkovém pohonu a skladování energie, zavádění malých modulárních reaktorů a vědecko-výzkumné spolupráci

Korejský obranný rozpočet se každým rokem zvyšuje. Během posledních pěti let od roku 2018 do roku 2022 rostl jihokorejský rozpočet na obranu průměrným tempem 6,3 % ročně. V roce 2024 to bylo v přepočtu 43,6 miliardy USD, což je o 4,2 % více než v předchozím roce. Podle údajů Stockholm International Peace Research Institute z března 2024 zaujímala mezi roky 2019 – 2023 Korea v globálním měřítku 10. místo mezi exportéry obranné techniky s 2 % podílem na trhu, což představuje 12 % nárůst od předchozího hodnotícího období mezi lety 2014 – 2018. V případě dovozu této techniky patřila v tomto období zemi 9. příčka, což představuje 3,1 % podíl trhu s nárůstem o 6,5 % od minulého období. Korejské rozšiřování svých vojenských schopností a dovoz zbraní jsou spojeny s napětím v regionu v posledních letech. USA jsou hlavním dodavatelem, přičemž zabírá 72 % dovozu zbraní do Jižní Koreje. Země silně investuje do schopností úderu s dlouhým dosahem. USA dodaly Koreji dosud 40 letounů F-35A a dalších nákup dalších 20 byl podepsán v prosinci 2023.

V souladu s národní strategií obrany již několik let Jižní Korea aktivně sleduje programy modernizace sil. Nejnovější iniciativa nazvaná Defense Innovation 4.0 byla představená v březnu 2023 si klade za cíl vytvořit efektivní ozbrojené sílu schopné čelit se měnícím se bezpečnostním hrozbám a zároveň minimalizovat závislost na zahraniční obranné technologii. Důraz se klade na rozvoj domácí technologie a lokální výrobu zbraní jak komponent, tak i celých systémů. Země tak prioritizuje získávání doma vyvinutých a vyráběných obranných prostředků. Iniciativa se snaží využít nejmodernější vědu a technologii k modernizaci a posílení obranných schopností. To zahrnuje nasazení bojového systému řízeného umělou inteligencí a využití pilotovaných i bezpilotních systémů. Na strategii má vliv také klesající porodnost a zmenšující se populace, což bude mít v budoucnosti pravděpodobně vliv na snížení počtu členů ozbrojených sil.

S cílem zlepšit obranné schopnosti Koreje a podporovat obranný průmysl byla v roce 2006 založena Agentura pro akvizici obranných programů (zkr. DAPA) jako centrální správní orgán pro akvizici obranných prostředků. Plní funkci centrálního pořizování obranných prostředků, plánuje, provádí a dohlíží na nákupy zbraní, vojenského vybavení a potřeb jménem Ministerstva obrany ve všech oblastech. Organizace dále vyjednává požadavky na obranné produkty a služby, schvaluje offsetové podmínky, určuje podmínky a změny dodacích termínů nebo požadované dodávky. Kontroluje všechna oficiální jednání o ceně, transferu technologie či podílu zapojení místního průmyslu. Kontaktními body pro hlavní obranné programy jsou jednotlivé vojenské složky, včetně letectva, armády a námořnictva, nicméně tyto vojenské složky většinu vybavení a systémů nakupují prostřednictvím DAPA. Zahraniční obranní dodavatelé, kteří se chtějí účastnit vládních programů vyžadujících místní společnou výrobu nebo vývoj, často vytvářejí konsorcia s předními korejskými obrannými firmami, jako jsou Korea Aerospace Industries (KAI), Korean Air, Hanwha, LIG NEX1, Hyundai Rotem a další. Většina zahraničních dodavatelů, kteří se chtějí účastnit místních obranných zakázek a programů, spolupracuje s místními partnery, kteří mohou zahrnovat distributory či obchodní zástupce. Spolupráce s místními partnery je pro zahraniční obranné dodavatele považována za klíčovou k překonání jazykových bariér, zajištění networkingových příležitostí s klíčovými stakeholdery, získání místních informací o trhu a navigaci v administrativních a logistických výzvách spojených s procesem nákupu.

Offsetové programy byly poprvé zavedeny v Jižní Koreji v roce 1982 s cílem rozvíjet domácí letecký průmysl. Postupně se však staly důležitým prostředkem k získání klíčových technologií pro rozvoj místního obranného průmyslu. DAPA spravuje offsetovou politiku celkově, hodnocení zajišťování kvality technologií provádí Defense Agency for Technology and Quality (DTaQ), která pod DAPA spadá.

V březnu 2024 oznámila DAPA svůj „Hlavní realizační plán pro rok 2024“ jako reakci na zvýšené hrozby ze strany Severní Koreje a narůstající konkurenci v globálním obranném průmyslu. Podporován novým obranným rozpočtem Jižní Koreje na rok 2024 a přidruženým pětiletým finančním plánem, má za cíl posílit vojenské schopnosti, aby podpořil obranný program Korejských ozbrojených sil „tří os“ zahrnující preemptivní raketové útoky, protivzdušnou a raketovou obranu i pozemní operace. DAPA plánuje v roce 2024 alokovat na tento program v přepočtu 5,27 miliard USD, což představuje 12% nárůst oproti roku 2023. Mezi klíčové iniciativy patří stavba raketových torpédoborců Sejong Daewang (KDX-3), vývoj nových ponorek KSS-III a systému obrany proti nízkému letu (LAMD). Kromě toho v rámci plánu DAPA posune 57 projektů a investuje 1,7 miliard USD do výzkumu a vývoje obranných technologií v roce 2024, a to včetně 476 milionů USD do strategických technologií, jako jsou umělá inteligence, bezpilotní systémy, kvantové technologie a kybernetika, s cílem zvýšit financování pro vývoj strategických technologií na 2,4 miliardy USD do roku 2027.

Vzhledem k důrazu, který Korea klade rovněž na civilní ochranu v souvislosti s krizovými situacemi se příležitosti naskýtají také ve vybavení pro bezpečnostní a záchranné složky – od ochranných obleků po slaňovací vybavení.  

Významné akce v tomto sektoru: Seoul International Aerospace and Defense Exhibition (ADEX), KADEX, Defense Expo Korea (DX-Korea), International Fire & Safety Expo Korea, International Maritime Defense Industry Exhibition (MADEX)

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: palných zbraních, radarových systémech, spolupráci s korejskou stranou na bázi společného vývoje nových technologií, zahraniční spolupráci na třetích trzích nebo zapojení jako subdodavatel, vybavení pro bezpečnostní a záchranné složky

Jihokorejský letecký průmysl je převážně řízen hlavními hráči jako Korean Air a Korea Aerospace Industries (KAI). Korean Air je největší komerční leteckou společností a národním leteckým dopravcem země. KAI vyrábí a montuje díly a komponenty pro Boeing a Airbus a navíc navrhuje, vyvíjí a vyrábí letadla s využitím domácí technologie, jako jsou bezpilotní letouny (UAV), vrtulníky a letadla s pevnými křídly. Kromě toho jsou další klíčovou oblastí, kde mají KAI a Korean Air významnou přítomnost na místním trhu, služby údržby, opravy a přestavby (MRO) pro komerční a obranná letadla. Boom v Koreji zažívají v současnosti drony a své využití nacházejí v mnoha oblastech – od záchranných složek až po zemědělství. Jihokorejský segment bezpilotních letounů v posledních letech rychle roste a pomáhá tomu i příznivá vládní politika, která cílí na rozvoj tohoto odvětví. Velikost domácího trhu s drony dosahovala v roce 2022 726 milionů USD. Do roku 2028 pak odhady hovoří o tom, že se na místním trhu bude pohybovat až 60 000 těchto strojů. Roste rovněž rozsah využití, které tyto prostředky v Koreji nachází. Mezi ty patří oblasti jako záchrana osob, logistika, stavebnictví, doprava, infrastruktura či dokonce zemědělství. Právě zde zažívá země prudký nárůst využití těchto strojů za účelem hubení škůdců, setby či monitoringu plodin. 

Po úspěšném uvedení do vesmíru svého vlastního nosného raketového systému „Nuri“, potvrdila Korea svou pozici jako 7. země na světě schopné vypouštět rakety s domácí technologií. Hlavním zaměřením pro rozvoj domácího vesmírného programu je rozšíření vývoje civilních satelitních programů, včetně mikrosatelitů, satelitů na geostacionární oběžné dráze a Korejského polohového systému (tzv. KPS). Vláda věří, že rozšíření nabídky civilních satelitů poskytne základ pro budoucí růst místního vesmírného odvětví. To také vysvětluje, proč se vláda snaží zlepšit kvalitu satelitních informačních služeb, které lze aplikovat na různé oblasti včetně námořní dopravy, životního prostředí, počasí a zemědělství. V oblasti nosných raketových systémů je zaměření na vývoj další generace „Nuri (KSLV-II)“ a následného modelu „KSLV-III“. Země plánuje dopravit vypustit lokálně vyvinutý robotický přistávací modul na Měsíc do roku 2032 a tento program bude vyvíjen Korejským institutem pro výzkum v leteckém průmyslu (KARI). Do roku 2045 pak plánuje Korea vztyčit svou vlajku na Marsu. Pro posílení svých obranných schopností ve vesmíru Jižní Korea vyvíjí průzkumné satelity a mikrosatelitní konstelaci v rámci vládního programu, který bude pokračovat do roku 2030. Vesmírný trh v Koreji představuje příležitosti v oblasti poskytování služeb pro vypouštění satelitů, vyspělých senzorů a optických zařízení pro nosná zařízení.

V lednu 2024 ohlásila Korea cíl v květnu téhož roku spustit fungování plnohodnotné vesmírné agentury v květnu. Korea AeroSpace Administration (tzv. KASA) bude odpovědná za vedení vesmírných programů země a také letecký a kosmický výzkum, včetně projektů průzkumu Měsíce a Marsu. V březnu 2024 bylo oznámeny plány na zřízení nového vesmírného průmyslového klastru, který bude schopen nejen výroby satelitů a raket, ale také výcviku astronautů. K tomu bude do roku 2027 alokováno v přepočtu přibližně 1,1 miliardy USD, což představuje nárůst oproti letošnímu rozpočtu ve výši 619 milionů USD. Země plánuje navýšit svůj podíl na světovém trhu leteckého průmyslu z aktuálního 1 procenta na 10 procent do roku 2045, a vytvořit také přibližně 250 tisíc nových pracovních míst. Nový klastr bude v tomto hrát hlavní roli. Celkem v přepočtu 740 milionů USD poputuje do tří lokalit: Sacheon (sídlo KASA a centra pro vývoj a výrobu satelitů); Goheung (vesmírné středisko s kosmodromem, montážními a testovacími zařízeními) a Daejeon (nové letecké výcvikové a výzkumné centrum schopné každý rok vyškolit 1500). Země slíbila vytvoření alespoň 10 „světových“ společností věnujících se letecké technologii do roku 2045, částečně s rozšířením fondu pro venture kapitál.

Významné akce v tomto sektoru: Seoul International Aerospace and Defense Exhibition (ADEX), Drone Show Korea

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: bezpilotních prostředcích, avionice, pohonných leteckých jednotkách, přistávacích systémech, systémech pro vypouštění satelitů, vyspělých senzorech a optických zařízení pro nosná zařízení

Podle údajů International Institute for Management Development se v roce 2023 Korejská republika zařadila na 6. místo v digitální konkurenceschopnosti, 10. ve vědomostech a 12. v technologiích. Celkově jí pak globálně náleží 27. místo. Vládní rozpočet na vědu, výzkum a vývoj činí pro rok 2024 19,7 miliard USD, což je oproti minulému roku pokles o 14,7 %. Dle Světového inovačního indexu byla země v roce 2023 na 10. místě.

V prosinci 2023 bylo vládou potvrzeno 12 oblastí kritických a nových technologií zahrnujících klíčové oblasti nezbytné pro úspěch země v technologické dominanci. Tyto oblasti zahrnují polovodiče a displeje, sekundární baterie, pokročilou mobilitu, jadernou energii další generace, pokročilou biotechnologii, leteckou a námořní technologii, vodík, kybernetickou bezpečnost, AI, komunikace další generace, pokročilou robotiku a výrobu a kvantovou technologii.

Právě stran kvantové technologie oznámila v únoru 2024 korejská vláda spuštění cloudových služeb využívající kvantové počítače, a to od druhé poloviny tohoto roku. V srpnu zahájí v hlavním městě testovací lety pro městskou leteckou mobilitu (UAM). Plán v rámci strategie „New Growth 4.0“ zahrnuje spuštění domácího kvantového počítače s 20 qubity pro soukromý sektor. Cílem je dosáhnout technologie 50 qubitů do roku 2026 a do roku 2032 počet rozšířit na 1 000 qubitů. Pro komercializaci UAM příští rok vláda zahájí reálné ověřovací testy v městských oblastech. Plně autonomní vozidla cílí na komercializaci do roku 2027 s plány letos stanovit bezpečnostní standardy a rozvoj systému pojištění. Kromě toho plánuje vláda otevřít v Busanu v první polovině roku první plně automatizovaný jihokorejský přístav.

Korea oznámila v lednu 2024 „Plán implementace projektů základního výzkumu na rok 2024“ s rozpočtem ve výši v přepočtu 1,5 miliardy USD, což představuje významný nárůst o 50 milionů USD oproti předchozímu roku. Hlavní body plánu zahrnují: navýšení počtu plánovaných nových výzkumných projektů na 759 oproti loňským 400; navýšení jednotkové ceny grantů na výzkum na až 222 tisíc USD oproti loňským 111; s cílem pomoci postdoktorandům a pedagogickým pracovníkům bez trvalého místa výzkumu provádět náročný výzkum se oproti loňsku zvýšila podpora Sejongova vědeckého stipendia na 96 milionů USD a počet nových projektů na 500; ztrojnásobení rozpočtu pro dlouhodobý výzkumný program se na hodnotu 6,6 milionů USD; zahájení nové iniciativy „Projekt podpory infrastruktury pro mladé výzkumníky“ s rozpočtem 44,4 milionu USD podporující 200 nových projektů částkou od 74 do 370 tisíc USD ročně. Výzkumníci budou mít rovněž větší autonomii a zvýšenou podporu pro výzkum na globální úrovni prostřednictvím mezinárodní spolupráce a pro zlepšení účinnosti výzkumu a vývoje byl rovněž zrušen systém kopírování fiskálního roku pro realizaci projektů.

V březnu 2024 uzavřely EU a Jižní Korea, jako první východoasijská země vůbec, jednání o jeho přidružení k programu Horizon Europe s předpokladem, že proces přidružení bude finálně dokončen 1. ledna 2025. Od tohoto data se budou moci korejské výzkumné subjekty zapojit pilíře 2 tohoto programu financování výzkumu v hodnotě 104 miliard USD. Místní vědci tak budou moci žádat o dotace a vést projekty v rámci programu Horizon na rovnocenné úrovni s vědci z členských států EU. Výzkumníci, instituce a firmy v přidružených zemích mohou žádat o granty z fondu ve výši 57,5 miliard USD z druhého pilíře financování, který podporuje výzkum v oblastech globálních výzev, jako jsou zdraví, změna klimatu, energetika a průmyslová konkurenceschopnost. 

Významnými autoritami v této oblasti jsou instituce Korea Institute for Advancement of Technology (zkr. KIAT) a Korea Institute of Energy Technology Evaluation and Planning (zkr. KETEP). Zatímco spolupráce s KIAT je zaměřena především na automobilový průmysl, strojírenství, elektroniku, ICT, umělou inteligenci, robotiku a kybernetiku, spolupráce s KETEP se směřuje na energetiku (klasickou a jadernou) a přenosových systémů.

V roce 2024 bude TA ČR vyhlašovat bilaterální spolupráci s Koreou v rámci programu SIGMA (8. veřejná soutěž – dílčí cíl 4). Vyhlášení veřejné soutěže je plánováno na 15. května 2024. Soutěž bude vyhlášena spolu s partnery z KIAT (zelená auta a díly pro automobily, zelené stroje, elektronika/elektrotechnika, ICT (včetně kybernetické bezpečnosti), umělá inteligence, robotika a kybernetika) a KETEP (jaderný výzkum).

Ve spolupráci Ministerstva průmyslu ČR a korejskou agenturou Korea Development Institute (zkr.  KDI) existuje rovněž tzv. Knowledge Sharing Program (KSP). Jeho cílem je sdílení know-how a informací v oblasti ekonomiky, vědy, vzdělávání, výměny mládeže a kultury. Program funguje od roku 2004 na bilaterální úrovni s vybranými zeměmi a zabývá se tématy jako makroekonomické řízení a finance, průmyslová politika a podpora exportu, průmyslová inovace, regionální rozvoj, vzdělání a rozvoj lidských zdrojů, reforma vlády a veřejné správa.

Významné akce v tomto sektoru: Daejeon Science Festival, KSA Science Fair

Příležitosti pro českou vědu se tak skýtají zejména v: kvantové technologii, energetice, biotechnologii, jaderném výzkumu, vodíku a umělé inteligenci