English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Kosovo se řadí mezi nejchudší evropské země. Jedná se o trh s 1,8 mil. obyvateli a s HDP (PPP) 15.400 USD/os. v roce 2023. Pokles ekonomiky v roce 2020 o 5,3 % vystřídal setrvalý růst, který v roce 2023 dosáhl 3,8 %. Hospodářský růst táhly zejména zvýšené veřejné investice, soukromá a veřejná spotřeba. Růst kolem 4 % je očekáván i v roce 2024.
Rekordní příliv zaznamenaly v roce 2023 přímé zahraniční investice (9 % HDP). FDI jsou již více diverzifikované, aktuálně směřují do finančního a pojišťovacího sektoru a nově i do projektů menšího rozsahu v telekomunikacích a marketingu. Diaspora nadále investuje převážně do nemovitostí. Po prudkém nárůstu v roce 2022 (11,6 %, v důsledku vysokých světových cen komodit) klesla inflace v roce 2023 na úroveň 4,7 %. Klesající trend by se měl v roce 2024 udržet. Vyšší veřejné investice a přímé zahraniční investice vedly ke zvýšenému dovozu zboží, který však dorovnal vyšší vývoz služeb spolu s remitencemi od migrantů (nejvíce jich pocházelo z Německa, Švýcarska a USA).
Schodek běžného účtu platební bilance se podařilo z 10,5 % v roce 2022 snížit na 8,1 % HDP v roce 2023. V roce 2024 se očekává další pokles na 7 % HDP. Kosovo dováží většinu spotřebního zboží, což způsobuje vysoký deficit zahraničního obchodu. Záporná bilance kosovského zahraničního obchodu se zbožím činila v roce 2023 více než 5 mld EUR při dovozu 5,913 mld EUR a vývozu 0,863 mld EUR. Hlavními obchodními partnery Kosova jsou v případě vývozu země EU, MKD, AL a dovozu země EU, TR, AL, CN. Mezi nejvýznamnější kosovské exportní položky se řadí železo a ocel a výrobky z nich, minerální a rostlinné produkty a výrobky spotřebního průmyslu; mezi dovozní položky pak ropa, dopravní prostředky, stroje a zařízení pro energetický sektor. V exportu služeb je Kosovo naopak značně přebytkové, hnací silou je cestovní ruch a internetové technologie. Export služeb činil v roce 2023 2,7 mld EUR, dovoz 1,2 mld. EUR.
Kosovská vláda si uvědomuje nutnost reforem právního státu a investičního prostředí. Zavádění zákonů do praxe je však pomalé, korupce přetrvává. Míra nezaměstnanosti dosahovala na konci roku 2023 23,50 %, chudoba 28,6 %. Na průmysl a zejména odvětví dopravy a cestovního ruchu negativně dopadá absence Kosova v systému zelených karet.
V roce 2023 přijalo Kosovo novou energetickou strategii 2022-2031, ve které si klade za cíl zvýšení obnovitelných zdrojů energie o dalších 600 MW větrných elektráren, 600 MW fotovoltaických elektráren, 100 MW střešní fotovoltaiky, 170 MW flexibilní regulační kapacity z bateriových úložišť a snížení výroby elektřiny z hnědého uhlí. Pozitivní pro kosovskou ekonomiku jsou mezinárodní úvěrová aktivita, financování ze strany diaspory, vízová liberalizace účinná od 1. 1. 2024, uznávání kosovských cestovních dokladů ze strany dalších zemí, vzájemné uznávání SPZ aut mezi Srbskem a Kosovem, povinné úhrady za spotřebovanou elektrickou energii na severu Kosova zavedené vládou od 1. 1. 2024.
| Ukazatel | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
| Růst HDP (%) | 3,8 | 3,9 | 3,8 | 3,9 | 3,6 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
| Míra inflace (%) | 12 | 5 | 2,6 | 2,2 | 1,9 |
| Populace (mil.) | 1,8 | 1,8 | 1,8 | 1,8 | 1,8 |
| Nezaměstnanost (%) | 18 | 23,5 | 23,2 | 22,5 | 10,9 |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 14,4 | 15,4 | 16,4 | 17,3 | 14,6 |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | -1.0 | -0,9 | -0,8 | -0,8 | -0,6 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | – | – | – | – | – |
| Průmyslová produkce (% změna) | – | – | – | – | – |
| Exportní riziko OECD | 6/7 | 6/7 | 6/7 | 6/7 | 6/7 |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD, BQK, KAS | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 5 import dle zemí (%) | |
| Německo | 15,3 |
| Turecko | 13,2 |
| Čína | 10,2 |
| Makedonie | 7,5 |
| Srbsko | 6,2 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
| Celkem | 3,4 |
| Stroje, zaříz. ost. pro určitá odvětví průmyslu, díly | 0,5 |
| Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa) | 0,4 |
| Tabák zpracovaný, obsahující i náhražky tabákové | 0,4 |
| Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 0,3 |
| Chemikálie organické ostatní | 0,3 |
| Zdroj: EIU | |
Těžební a ropné technologie
Kosovská vláda zařadila rozvoj důlního průmyslu mezi své priority. Kosovo má páté největší zásoby hnědého uhlí na světě, kterých je více jak 13 mld. tun. Při současném výkonu těžebního průmyslu by podle odhadu vydržely více jak 600 let. Kromě zdrojů hnědého uhlí má Kosovo řadu využitelných ložisek zlata, stříbra, chromu, niklu, hliníku, mědi, železných rud, olova a zinku. Kosovský důlní a těžební průmysl je však zastaralý a neefektivní. Doly potřebují moderní zařízení na těžbu, přepravu a třídění materiálu, bezpečnostní a řídicí systémy, průmyslové výbušniny apod.
Energetika
Cílem energetické strategie Kosova na léta 2023-2031 je zajistit transformaci energetického sektoru při zachování cenové dostupnosti. Celkem 95 % výroby elektrické energie zajišťují tepelné elektrárny. Vláda hodlá zvýšit podíl obnovitelných zdrojů ze současných 5 % na 25-30 % do roku 2031 a do roku 2050 postupně činnost uhelných elektráren ukončit a nahradit je obnovitelnými zdroji energie. Zavádění nových kapacit obnovitelných zdrojů energie v Kosovu je klíčové pro dosažení dekarbonizačních cílů stanovených v návrhu národního energetického a klimatického plánu.
Kosovský energetický průmysl je zařazen mezi strategické sektory. Elektrická soustava Kosovské republiky je zastaralá, neadekvátní a nespolehlivá. V této souvislosti dala kosovská vláda prioritu modernizaci a zlepšení energetického sektoru země a požádala o podporu a pomoc své rozvojové partnery, včetně Světové banky a Evropské komise. Hlavním cílem je zvýšit energetickou účinnost a podíl výroby zelené energie, zajistit integraci na regionální energetické trhy a podpořit výrobu spolehlivé, udržitelné a cenově dostupné výroby energie. Celkem 95 % výroby elektrické energie v Kosovu zajišťují tepelné elektrárny Kosovo A a Kosovo B, které z technických důvodů nemohou pracovat na plný výkon. Pro další vývoj kosovského energetického sektoru bude nezbytná výstavba nových kapacit, zvýšení účinnosti stávajících zdrojů a širší zavádění obnovitelných zdrojů energie. Kosovská vláda vyhlásila též program na podporu rodin s nízkými a středními příjmy, které se rozhodnou pro instalaci solárních panelů a zavádění opatření v oblasti energetické účinnosti. Aktuálně je prodloužena lhůta do 30.9. a 30.11.2024 pro podávání žádostí v rámci dvou veřejných výzev na dotace na fotovoltaické (FV) systémy pro výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu pro domácnosti a malé a střední podniky, které finančně podporuje Evropská unie v Kosovu.
V energetickém plánu je výstavba solárních a větrných elektráren a příprava přenosové a distribuční sítě na integraci elektrické energie z nových obnovitelných zdrojů. Předpokládá se, že výroba elektrické energie ze solárních a větrných zdrojů se do roku 2031 zvýší šestinásobně. Mezi nejvýznamnější projekty v této oblasti patří výstavba solární elektrárny o výkonu 100 MW nedaleko Prištiny. Projekt nazvaný Solar4Kosovo v hodnotě 100 mil. EUR je financován s podporou EU, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a německé rozvojové banky KfW. Investice byla podepsána v březnu 2024. Na tento projekt naváže výstavba systému ukládání nevyužité energie do akumulátorů. I tento projekt bude financován s podporou mezinárodního společenství. Nové zdroje elektrické energie zajistí přístup k systému centrálního vytápění pro zhruba 38 000 občanů, který nahradí individuální topné systémy a zároveň přispěje k částečnému řešení problému znečištěného ovzduší v Prištině. Solární elektrárna s napojením na akumulátory tak podpoří energetickou transformaci a další iniciativy udržitelného rozvoje Kosova. Pro české firmy, které se zabývají solární energetikou, se tak v Kosovu naskýtá příležitost spolupracovat na jednom z nejmodernějších energetických projektů na západním Balkáně. Kromě solární energetiky by se české firmy mohly uplatnit v oblasti subdodávek turbín, filtrů a odsiřovacích zařízení, řídicích systémů a dalších částí pro výstavbu, modernizaci a zvýšení efektivnosti tepelných elektráren. Další možností účasti našich firem do modernizace kosovského energetického sektoru je v plánované výstavbě větrných elektráren. České firmy by se mohly zapojit například dodávkami řídicích systémů, generátorů, ložisek, ventilátorů, případně i celých věží (tubusů) pro větrné elektrárny. Kvůli přetrvávajícím výpadkům elektřiny existuje i poptávka po záložních zdrojích, především po naftových generátorech.
Další příležitosti:
- Turbíny
- Generátory
- Těžební zařízení
- Náhradní díly pro energetické systémy
- Služby v oblasti provozu a údržby elektráren
- Právní a poradenské služby
Voda a životní prostředí
Nedostatek moderních čistíren odpadních vod, špatný stav vodovodních rozvodů a nevyhovující nakládání s odpady způsobuje znečištění povrchových zdrojů pitné vody. Proto kosovská vláda začlenila vodohospodářský a odpadní průmysl do programových priorit na léta 2023-2030. Na modernizaci sektoru se podílí i EIB a EU. V plánu jsou investice do infrastruktury a výstavby čistírny odpadních vod pro 213 tisíc osob v obci Mitrovice v hodnotě 20 mil. EUR a modernizace kanalizace v Prištině v hodnotě 21 mil. EUR.
Vodohospodářský a odpadní průmysl a všeobecně životní prostředí se dostává do popředí zájmu kosovské veřejnosti. Tato oblast byla dlouhodobě zanedbávána. Výsledkem je nevhodná kvalita vody dodávané do veřejné vodovodní sítě. Zcela nevyhovující je též stav vodovodních rozvodů, které bude třeba modernizovat. Rovněž odpadní průmysl potřebuje obnovu, jež si vyžádá rozsáhlé investice do moderních technologií. V Kosovu chybí řádné odpadové hospodářství prakticky pro všechny druhy pevného odpadu: domácího, průmyslového, zdravotnického i nebezpečného. Systémy sběru, třídění, recyklace a zpracování odpadu, stejně jako infrastruktura pro komunální odpad, zcela chybí nebo jsou na velmi nízké úrovni.
Proto kosovská vláda začleňuje projekty na zlepšení životního prostředí do svých programových priorit. Nakládání s odpady počítá s rozšířením skládek, konsolidací veřejných společností pro svoz odpadu, výstavbou převozních a recyklačních středisek a výstavbou čistíren odpadních vod. Významnou příležitost představují zelené technologie na zpracování odpadu a jeho energetické využití. Nové vládní iniciativy jsou vítány i ze strany municipalit, kde je patrný zvýšený zájem o komplexní řešení vodního a odpadového hospodářství. Řada projektů bude financována s podporou EU, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a dalších mezinárodních institucí. Mezi nejvýznamnější připravované projekty v oblasti vodohospodářského a odpadního průmyslu lze zařadit např. výstavbu čistírny odpadních vod pro 213 tis. osob ve městě Mitrovice v hodnotě 20 mil. EUR, či modernizaci kanalizačního a odpadního systému v hlavním městě Priština v hodnotě 21 mil. EUR. Kosovská republika tak do budoucna skýtá zajímavé možnosti pro český export. České firmy by se mohly uplatnit dodávkami technologických zařízení pro čistírny odpadních vod, měřící techniky a zařízení na snížení spotřeby vody v průmyslových odvětvích. Zvyšující se produkce odpadů a nedostatek vhodné infrastruktury vytváří pro české firmy příležitost pro dodání služeb, strojů a zařízení pro nakládání s odpady, tj. sběr, likvidaci, recyklaci a třídění komunálního, stavebního a nebezpečného odpadu apod.
Příležitosti:
- Sběr odpadů
- Zpracování odpadů
- Likvidace odpadů
- Recyklační zařízení a vybavení
- Recyklace elektronického odpadu, fyzická recyklace a chemická recyklace
- Právní a poradenské služby
Zdravotnictví a farmacie
Kosovská vláda chce podpořit celkový rozvoj zdravotnického systému. Kromě výstavby a renovace nemocnic bude zdravotnictví potřebovat moderní vybavení z dovozu. Rozvoj sektoru bude Kosovo financovat jak z domácích zdrojů, tak od mezinárodního společenství, které přislíbilo zemi pomoc ve formě výhodných půjček. V letech 2023-2025 by mělo jít o 167 mil. EUR.
Kosovo, které je jednou z nejchudších evropských zemí, zdědilo slabý zdravotnický systém z jugoslávské éry. Kosovské zdravotnictví se tak již desetiletí potýká s nedostatkem investic. Špatný stav kosovského zdravotnictví vede mnoho obyvatel k využívání zdravotnických služeb v zahraničí. Kosovský zdravotnický systém bude třeba od základů zmodernizovat. Proto vláda Kosovské republiky zařadila zdravotnictví do programových priorit na léta 2023-2030. Kosovský zdravotnický systém čelí významným výzvám. Kosovská zdravotnická zařízení jsou silně závislá na dováženém lékařském vybavení. Rostoucí poptávka po kvalitní zdravotní péči a nedostatek vládních zdrojů k uspokojení těchto potřeb vytváří příležitosti pro zahraniční investice a vzhledem k poměrně nízké zadluženosti Kosova (v roce 2022 činil veřejný dluh 30 % HDP) též k mezinárodním půjčkám a dovozům potřebného zdravotnického vybavení. Zahraniční investory již v tomto duchu vyzývá starosta Prištiny, který podporuje výstavbu centrální nemocnice v hlavním městě. Existuje tak reálný potenciál pro český export v této oblasti. Kosovská vláda hodlá rovněž zprůhlednit i proces zadávání veřejných zakázek ve zdravotnictví, který byl až dosud vnímán jako obtížný a časově náročný. Kromě kompletní výstavby a renovace nemocnic bude kosovské zdravotnictví potřebovat moderní vybavení, jako například lékařské nástroje, zdravotnická lůžka, operační techniku, diagnostická zařízení a rehabilitační přístroje. Mezinárodní společenství přislíbilo na rozvoj kosovského zdravotnictví finanční pomoc ve formě výhodných půjček – Evropská banka pro obnovu a rozvoj 35 mil. EUR, Evropská unie 85 mil. EUR a Světová banka 47 mil. EUR. České firmy by mohly tyto finanční zdroje využít a zapojit se do modernizace kosovského zdravotnictví.
Oblasti s příležitostmi pro český export:
- Nemocnice, kliniky a další zdravotnická zařízení
- Služby a vybavení pro pohotovostní lékařskou péči
- Léky, farmaceutické výrobky a lékárny
- Řízení nemocnic, školení personálu a právní služby
- Zdravotnická zařízení primární, sekundární a terciární úrovně
- Soukromé nemocnice, kliniky a zdravotnická zařízení záchranné služby
- Zdravotnické potřeby a lékárny
Železniční sektor
Mezi priority patří především celková rekonstrukce a modernizace severojižní železniční tratě 10 (Raute 10) mezi hranicemi se Srbskem a Severní Makedonií v délce 150 km. Projekt financuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj.
Ze tří fází aktuálně probíhají dvě, které se týkají obnovy 67 km železniční tratě a 13 železničních stanic a zastávek z Prištiny k hranici Severní Makedonie s náklady 100 mil. EUR a obnovy 35 km železniční trati, 5 železničních stanic a 5 zastávek z Prištiny do Mitrovice s náklady 67 mil. EUR. 3. fáze, resp. obnova 47 km trati z Mitrovice na srbskou hranici se plánuje.
Projekt zahrnuje modernizované nebo nové značení vysoké úrovně, telekomunikační zařízení, výhybky, koleje, kolejové dno, propustky, mosty a tunely. Celkově projekt představuje největší investici do kosovské železniční dopravní infrastruktury za poslední desetiletí.S modernizací železniční dopravní infrastruktury souvisí i potřeba celkové modernizace technického zázemí a vozového parku dopravců.
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
ICT sektor v Kosovu má velmi dobré podmínky pro rychlý růst, mezi které je možno zařadit vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, strategickou polohu země a nízké náklady na pracovní sílu. V zemi působí v současné době 120 aktivních firem z oboru ICT, z nichž 78 % své produkty a služby vyváží na zahraniční trhy. ICT sektor je jeden z mála odvětví kosovské ekonomiky, který vykazuje pozitivní obchodní bilanci. Jeho další vývoj je podporován i novou kosovskou Strategií na rozvoj průmyslu a podnikání v letech 2023-2030, kde jsou moderní technologie a jejich využití na domácím trhu zařazeny mezi prioritní nástroje na zvýšení a zkvalitnění kosovské průmyslové výroby, kosovského exportu, a na snížení nezaměstnanosti a neúměrně vysokého obchodního deficitu.
I přes velmi dobré podmínky pro rozvoj ICT patří Kosovo mezi země s nízkým využíváním moderních technologií v domácím průmyslu. Pouze pětina podniků používá digitální nástroje ve výrobních procesech. Nízká digitalizace kosovského hospodářství se odráží v nedostatečné výkonnosti průmyslu a exportu, což přispívá k záporné bilanci kosovského zahraničního obchodu. Většina průmyslového zboží i potravin je tak do země dovážena. Kosovský dovoz byl v roce 2022 více jak 6x vyšší než vývoz. Dalším důvodem, proč kosovské průmyslové firmy zaostávají za vyspělým světem, je nedostatek kosovských certifikačních institucí. Složitosti s certifikací kosovských výrobků v zahraničí vedou k tomu, že firmy nemají příliš zájem zavádět moderní technologie a vyrábět nové inovativní výrobky. Toto by se mělo v průběhu několika let změnit. Kosovská vláda vypracovala Strategii na rozvoj průmyslu a podnikání v letech 2023-2030, kde rozvoj ICT a moderních technologií (včetně vybudování certifikačních institucí s mezinárodním přesahem) patří mezi prioritní nástroje na podporu rozvoje kosovské průmyslové výroby a exportu. Snahou vlády je motivovat výrobce k využití moderních technologií a zvýšení konkurenceschopnosti kosovských výrobků a služeb. Rychlý růst exportně orientovaného sektoru ICT vytváří příležitosti též pro technologická partnerství se zahraničními firmami. Vzhledem k tomu, že v Kosovu je dostatek mladých a vystudovaných IT odborníků, země by se do budoucna mohla stát regionálním centrem služeb pro IT outsourcing, který už nyní využívají některé západní země (USA, Kanada, Německo a Švýcarsko). Kosovský ICT sektor se rovněž profiluje jako vysoce perspektivní pro vytváření nových pracovních míst. V letošním roce hodlá stát podpořit rozšiřování exportních trhů pro kosovské ICT produkty a služby a také příliv zahraničních investic do kosovského ICT průmyslu. Pro české firmy z ICT sektoru se otevírají možnosti spolupráce nejen v průmyslu, ale i v dalších oblastech, kde Kosovo zaostává za ostatními zeměmi. Jedná se o energetiku (úsporná řešení, zelená energetika, skladování energie), odpadové a vodní hospodářství (moderní řídicí systémy třídění komunálního odpadu a čištění odpadních vod), zdravotnictví (diagnostická zařízení a zdravotnické technologie) a dopravu (řídící dopravní a parkovací systémy včetně oblasti “smart cities“). Země má značné potřeby i v oblasti digitalizace firemní sféry včetně obchodních a průmyslových komor. České firmy z oblasti ICT by se mohly účastnit i projektů na digitalizaci kosovské státní správy. Mezi prioritní oblasti je zařazeno soudnictví, kde první změny proběhnou s podporou EU již v letošním roce.
ICT, elektronika, kyberbezpečnost
Kosovští telekomunikační operátoři poskytují služby 3G a 4G. V únoru 2023 udělil regulační úřad oběma hlavním telekomunikačním společnostem (Kosovo Telecom, IPKO) licence na přidělování frekvencí 5G. Cílem kosovské vlády je, aby do roku 2025 bylo 5G signálem pokryto 50 % populace a alespoň jedna státní komunikace. Kosovo má ambice stát se regionálním hubem pro produkty a služby související s informačními technologiemi, přičemž staví na silných znalostech IT a angličtiny u pracovní síly. Roste počet IT společností zaměřených na outsourcing od evropských společností a roste také počet call center.
Mobilní sítě pokrývají 100 % obytných zón a 94 % území Kosova. Telekomunikační sektor v Kosovu je sice jedním z nejlevnějších v regionu, nicméně má podobnou kvalitu hlasových služeb jako v ostatních zemích. Pět hlavních společností – IPKO; Kosovo Telecom (KT); ArtMotion; Kujtesa a pobočka srbské telekomunikační společnosti MTS – poskytuje internetové služby pro přibližně 80 % kosovského trhu, přičemž KT, IPKO a MTS poskytují také mobilní internet (3G a 4G). Společnost Kosovo Telecom nabízí mobilní telefonní služby prostřednictvím své dceřiné společnosti Vala a má přibližně 50 % podíl na trhu.
Příležitosti:
- GSM operátor
- dodávky, zařízení a technologie sítě GSM
- Správa sítě
- Rozvoj telekomunikační infrastruktury, včetně WiMaxu a dalších městských bezdrátových internetových služeb
- Digitalizace televizního vysílání
