Kosovo se řadí mezi nejchudší evropské země. Je to trh s 1,8 mil. obyvateli, kde HDP na osobu v roce 2022 činilo 5.055 EUR. V roce 2020 zasáhla kosovskou ekonomiku pandemie, která zapříčinila pokles ekonomiky o 5,3 %. V roce 2021 zaznamenalo kosovské hospodářství obnovení růstu, který dosáhl 9,5 %. V roce 2022 dosáhl růst ekonomiky 2,7 %. Hospodářský růst v roce 2023 by měl dosáhnout 3,5 %, v letech 2024-2025 pak 3,9 %. Ekonomiku pozitivně ovlivňuje rostoucí export, který se v roce 2022 zvýšil o 20,4 %. Mezi nejvýznamnější exportní položky patří železo a ocel a výrobky z nich, minerální a rostlinné produkty a výrobky spotřebního průmyslu. Mezi nejvýznamnější kosovské dovozní položky lze zařadit ropu, dopravní prostředky, stroje a zařízení pro energetický sektor. Inflace v roce 2022 dosáhla 11,0 %. Ovlivnil jí především růst cen komodit a zvýšené ceny dováženého zboží. Nezaměstnanost se mírně snižuje, v současné době dosahuje 28 %. Vzhledem k podpoře sociálně slabých skupin obyvatelstva a vládním investicím především do energetiky, životního prostředí a obrany dochází k růstu veřejného dluhu, který se v roce 2022 zvýšil na 29,0 % HDP. Vývoj hospodářství Kosova bude záležet na tom, zda se podaří urychlit ekonomické reformy, zlepšit podmínky pro investory a snížit korupci.
Ukazatel
2021
2022
2023
2024
2025
Růst HDP (%)
3,7
3,8
3,9
3,8
3,9
Veřejný dluh (% HDP)
26
21,0
22,0
23,0
24,0
Míra inflace (%)
3,4
12,0
5,0
2,6
2,2
Populace (mil.)
1,77
1,8
1,8
1,8
1,8
Nezaměstnanost (%)
20,7
18,0
23,5
23,2
22,5
HDP/obyv. (USD, PPP)
4,55
14,4
15,4
16,4
17,3
Bilance běžného účtu (mld. USD)
–
-1,0
-0,9
-0,8
-0,8
Saldo obchodní bilance (mld. USD)
–
–
–
–
–
Průmyslová produkce (% změna)
–
–
–
–
–
Exportní riziko OECD
6/7
6/7
6/7
6/7
–
Predikce EIU
Zdroj: EIU, OECD, IMD, BQK, KAS
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
Top 5 import dle zemí (%)
Německo
15,3
Turecko
13,2
Čína
10,2
Makedonie
7,5
Srbsko
6,2
Zdroj: EIU
Top 5 import dle zboží (mld. USD)
Celkem
3,4
Stroje, zaříz. ost. pro určitá odvětví průmyslu, díly
0,5
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa)
0,4
Tabák zpracovaný, obsahující i náhražky tabákové
0,4
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob
0,3
Chemikálie organické ostatní
0,3
Zdroj: EIU
Těžební a ropné technologie
Kosovská vláda zařadila rozvoj důlního průmyslu mezi své priority. Investice do tohoto sektoru by měly v roce 2023 dosáhnout 9 mil. EUR. Kosovo má páté největší zásoby hnědého uhlí na světě, kterých je více jak 13 mld. tun. Při současném výkonu těžebního průmyslu by podle odhadu vydržely více jak 600 let. Kromě zdrojů hnědého uhlí má Kosovo řadu využitelných ložisek zlata, stříbra, chromu, niklu, hliníku, mědi, železných rud, olova a zinku. Kosovský důlní a těžební průmysl je však zastaralý a neefektivní. Doly potřebují moderní zařízení na těžbu, přepravu a třídění materiálu, bezpečnostní a řídicí systémy, průmyslové výbušniny apod.
Na území Kosova se nacházejí významná ložiska hnědého uhlí a rud obecných kovů. Těžba nerostných surovin je prováděna především státními společnostmi. V případě těžby uhlí se jedná o státní společnost Kosovo Energy Corporation, která zásobuje a v zásadě i ovládá nejen důlní, ale též kosovský energetický průmysl. Kosovský důlní a těžební průmysl je zastaralý a nevyhovující nejen z hlediska produktivity, ale i bezpečnosti práce. Proto kosovská vláda zařadila důlní průmysl mezi své ekonomické, ekologické a sociální priority, které hodlá realizovat v rámci Strategií na rozvoj průmyslu a podnikání v letech 2023-2030. Cílem je zvýšení výkonnosti těžebního sektoru a optimální využívání kosovského nerostného bohatství. V letošním roce hodlá vláda analyzovat ekonomickou situaci v nejvýznamnějším důlním komplexu Trepča a rovněž i v dalších dolech. Záměrem je identifikovat potenciál dolů a zvýšit jejich výkonnost. Plánované aktivity v tomto sektoru jsou zaměřené na obnovu činnosti zatopených dolů a výstavbu nových kapacit, které vláda podpoří ekonomicky a technologicky. V příštích letech hodlá vláda investovat rovněž do moderních bezpečnostních systémů a technologií, které zajistí efektivní těžbu surovin při dodržování ekologických postupů. Doly potřebují nové těžební stroje, nákladní automobily, nakladače, přepravní pásy, zařízení na třídění materiálu, moderní systémy řízení, bezdrátové komunikační systémy pro horníky, technologie na alternativní spalování metanu, bezpečnostní systémy pro sledování pohybu osob pod zemí, průmyslové výbušniny apod. České firmy by se mohly uplatnit rovněž v oblasti průzkumu nových nalezišť včetně studií proveditelnosti.
Energetika
Cílem energetické strategie Kosova na léta 2023-2031 je zajistit transformaci energetického sektoru při zachování cenové dostupnosti. Celkem 95 % výroby elektrické energie zajišťují tepelné elektrárny. Vláda hodlá zvýšit podíl obnovitelných zdrojů ze současných 5 % na 25-30 % do roku 2031. Bude nezbytná výstavba nových kapacit a modernizace stávajících elektráren, a dále širší zavádění obnovitelných zdrojů energie. Kosovská vláda chce v roce 2023 investovat do energetického průmyslu 380 mil. EUR.
Kosovský energetický průmysl je zařazen mezi strategické sektory. Elektrická soustava Kosovské republiky je zastaralá, neadekvátní a nespolehlivá. V této souvislosti dala kosovská vláda prioritu modernizaci a zlepšení energetického sektoru země a požádala o podporu a pomoc své rozvojové partnery, včetně Světové banky a Evropské komise. Hlavním cílem je zvýšit energetickou účinnost a podíl výroby zelené energie, zajistit integraci na regionální energetické trhy a podpořit výrobu spolehlivé, udržitelné a cenově dostupné výroby energie. Celkem 95 % výroby elektrické energie v Kosovu zajišťují tepelné elektrárny Kosovo A a Kosovo B, které z technických důvodů nemohou pracovat na plný výkon. Pro další vývoj kosovského energetického sektoru bude nezbytná výstavba nových kapacit, zvýšení účinnosti stávajících zdrojů a širší zavádění obnovitelných zdrojů energie. Kosovská vláda připravuje též program na podporu rodin s nízkými a středními příjmy, které se rozhodnou pro instalaci solárních panelů a zavádění opatření v oblasti energetické účinnosti. V energetickém plánu je výstavba solárních a větrných elektráren a příprava přenosové a distribuční sítě na integraci elektrické energie z nových obnovitelných zdrojů. Předpokládá se, že výroba elektrické energie ze solárních a větrných zdrojů se do roku 2031 zvýší šestinásobně. Mezi nejvýznamnější projekty v této oblasti patří plánovaná výstavba solární elektrárny o výkonu 100 MW nedaleko Prištiny. Projekt nazvaný Solar4Kosovo v hodnotě 64 mil. EUR bude financován s podporou EU, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a německé banky KfW. Realizace projektu bude probíhat v letech 2023-2025. Na tento projekt naváže výstavba systému ukládání nevyužité energie do akumulátorů. I tento projekt bude financován s podporou mezinárodního společenství. Nové zdroje elektrické energie zajistí přístup k systému centrálního vytápění pro zhruba 38 000 občanů, který nahradí individuální topné systémy a zároveň přispěje k částečnému řešení problému znečištěného ovzduší v Prištině. Solární elektrárna s napojením na akumulátory tak podpoří energetickou transformaci a další iniciativy udržitelného rozvoje Kosova. Pro české firmy, které se zabývají solární energetikou, se tak v Kosovu naskýtá příležitost spolupracovat na jednom z nejmodernějších energetických projektů na západním Balkáně. Kromě solární energetiky by se české firmy mohly uplatnit v oblasti subdodávek turbín, filtrů a odsiřovacích zařízení, řídicích systémů a dalších částí pro výstavbu, modernizaci a zvýšení efektivnosti tepelných elektráren. Další možností účasti našich firem do modernizace kosovského energetického sektoru je v plánované výstavbě větrných elektráren. České firmy by se mohly zapojit například dodávkami řídicích systémů, generátorů, ložisek, ventilátorů, případně i celých věží (tubusů) pro větrné elektrárny. Kvůli přetrvávajícím výpadkům elektřiny existuje i poptávka po záložních zdrojích, především po naftových generátorech.
Voda a životní prostředí
Nedostatek moderních čistíren odpadních vod, špatný stav vodovodních rozvodů a nevyhovující nakládání s odpady způsobuje znečištění povrchových zdrojů pitné vody. Proto kosovská vláda začlenila vodohospodářský a odpadní průmysl do programových priorit na léta 2023-2030. Na modernizaci sektoru se podílí i EIB a EU. V plánu jsou investice do infrastruktury a výstavby čistírny odpadních vod pro 213 tisíc osob v obci Mitrovice v hodnotě 20 mil. EUR a modernizace kanalizace v Prištině v hodnotě 21 mil. EUR.
Vodohospodářský a odpadní průmysl a všeobecně životní prostředí se dostává do popředí zájmu kosovské veřejnosti. Tato oblast byla dlouhodobě zanedbávána. Výsledkem je nevhodná kvalita vody dodávané do veřejné vodovodní sítě. Zcela nevyhovující je též stav vodovodních rozvodů, které bude třeba modernizovat. Rovněž odpadní průmysl potřebuje obnovu, jež si vyžádá rozsáhlé investice do moderních technologií. Proto kosovská vláda začleňuje projekty na zlepšení životního prostředí do svých programových priorit. Nakládání s odpady počítá s rozšířením skládek, konsolidací veřejných společností pro svoz odpadu, výstavbou převozních a recyklačních středisek a výstavbou čistíren odpadních vod. Významnou příležitost představují zelené technologie na zpracování odpadu a jeho energetické využití. Nové vládní iniciativy jsou vítány i ze strany municipalit, kde je patrný zvýšený zájem o komplexní řešení vodního a odpadového hospodářství. Řada projektů bude financována s podporou EU, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a dalších mezinárodních institucí. Mezi nejvýznamnější připravované projekty v oblasti vodohospodářského a odpadního průmyslu lze zařadit např. výstavbu čistírny odpadních vod pro 213 tis. osob ve městě Mitrovice v hodnotě 20 mil. EUR, či modernizaci kanalizačního a odpadního systému v hlavním městě Priština v hodnotě 21 mil. EUR. Kosovská republika tak do budoucna skýtá zajímavé možnosti pro český export. České firmy by se mohly uplatnit dodávkami technologických zařízení pro čistírny odpadních vod, měřící techniky a zařízení na snížení spotřeby vody v průmyslových odvětvích, případně též dodávkami technologií pro likvidaci, recyklaci a třídění komunálního, stavebního a nebezpečného odpadu apod.
Zdravotnictví a farmacie
Kosovská vláda chce podpořit celkový rozvoj zdravotnického systému. Kromě výstavby a renovace nemocnic bude zdravotnictví potřebovat moderní vybavení z dovozu. Rozvoj sektoru bude Kosovo financovat jak z domácích zdrojů, tak od mezinárodního společenství, které přislíbilo zemi pomoc ve formě výhodných půjček. V letech 2023-2025 by mělo jít o 167 mil. EUR.
Kosovo, kteréje jednou z nejchudších evropských zemí, zdědilo slabý zdravotnický systém z jugoslávské éry. Kosovské zdravotnictví se tak již desetiletí potýká s nedostatkem investic. Špatný stav kosovského zdravotnictví vede mnoho obyvatel k využívání zdravotnických služeb v zahraničí. Kosovský zdravotnický systém bude třeba od základů zmodernizovat. Proto vláda Kosovské republiky zařadila zdravotnictví do programových priorit na léta 2023-2030. Kosovský zdravotnický systém čelí významným výzvám. Kosovská zdravotnická zařízení jsou silně závislá na dováženém lékařském vybavení. Rostoucí poptávka po kvalitní zdravotní péči a nedostatek vládních zdrojů k uspokojení těchto potřeb vytváří příležitosti pro zahraniční investice a vzhledem k poměrně nízké zadluženosti Kosova (v roce 2022 činil veřejný dluh 30 % HDP) též k mezinárodním půjčkám a dovozům potřebného zdravotnického vybavení. Existuje tak reálný potenciál pro český export v této oblasti. Kosovská vláda hodlá rovněž zprůhlednit i proces zadávání veřejných zakázek ve zdravotnictví, který byl až dosud vnímán jako obtížný a časově náročný. Kromě kompletní výstavby a renovace nemocnic bude kosovské zdravotnictví potřebovat moderní vybavení, jako například lékařské nástroje, zdravotnická lůžka, operační techniku, diagnostická zařízení a rehabilitační přístroje. Mezinárodní společenství přislíbilo na rozvoj kosovského zdravotnictví finanční pomoc ve formě výhodných půjček – Evropská banka pro obnovu a rozvoj 35 mil. EUR, Evropská unie 85 mil. EUR a Světová banka 47 mil. EUR. České firmy by mohly tyto finanční zdroje využít a zapojit se do modernizace kosovského zdravotnictví.
Železniční sektor
Mezi priority patří především celková rekonstrukce a modernizace severojižní železniční trasy (Raute 10) mezi hranicí se Srbskem a Severní Makedonií v délce 150 km. Tento projekt získal finanční příslib od Evropské banky pro obnovu a rozvoj ve výši 97 mil. EUR. První stavební práce proběhnou v letech 2023-2025 na trati mezi městy Fushe Kosova a Mitrovice. S modernizací železniční dopravní infrastruktury souvisí i potřeba celkové modernizace technického zázemí a vozového parku dopravců.
Rekonstrukce stávajících a výstavba nových železničních tratí je součástí plánů na rozvoj konektivity zemí západního Balkánu. Prioritním projektem v Kosovu je celková rekonstrukce severojižní železniční trasy (Raute 10) mezi hranicí se Srbskem a Severní Makedonií (Leshak – Kosovo Polje – Elez Han) v délce cca 150 km. Uvedený projekt byl zařazen mezi prioritní a získal finanční podporu Evropské banky pro obnovu a rozvoj. EU hodlá prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán financovat technickou pomoc na obnovu severní části kosovské železniční trasy Raute 10 z Mitrovice do Leshaku. Vedoucí mezinárodní finanční institucí projektu, jehož hodnota se odhaduje na 97 mil. EUR, je Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Hlavním cílem projektu je zajistit celkovou obnovu a modernizaci trati, která umožní zrychlit pohyb obyvatelstva, zboží a služeb. Realizace projektu bude mít obrovský ekonomický, sociální a environmentální přínos nejen pro Kosovo, ale i pro celý region. Kosovské podniky budou mít po dokončení projektu mnohem lepší podmínky pro ekonomický rozvoj díky novým možnostem v oblasti distribuce a exportu zboží. Trať bude koncipována tak, aby bylo možné ji začlenit do evropské integrální sítě. S modernizací železniční dopravní infrastruktury souvisí modernizace technického zázemí a vozového parku dopravců, kde by se mohly uplatnit české firmy, které dodávají například řídicí a bezpečnostní systémy, komponenty na kolejová vozidla, případně provádějí generální opravy lokomotiv, vagonů apod.
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
ICT sektor v Kosovu má velmi dobré podmínky pro rychlý růst, mezi které je možno zařadit vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, strategickou polohu země a nízké náklady na pracovní sílu. V zemi působí v současné době 120 aktivních firem z oboru ICT, z nichž 78 % své produkty a služby vyváží na zahraniční trhy. ICT sektor je jeden z mála odvětví kosovské ekonomiky, který vykazuje pozitivní obchodní bilanci. Jeho další vývoj je podporován i novou kosovskou Strategií na rozvoj průmyslu a podnikání v letech 2023-2030, kde jsou moderní technologie a jejich využití na domácím trhu zařazeny mezi prioritní nástroje na zvýšení a zkvalitnění kosovské průmyslové výroby, kosovského exportu, a na snížení nezaměstnanosti a neúměrně vysokého obchodního deficitu.
I přes velmi dobré podmínky pro rozvoj ICT patří Kosovo mezi země s nízkým využíváním moderních technologií v domácím průmyslu. Pouze pětina podniků používá digitální nástroje ve výrobních procesech. Nízká digitalizace kosovského hospodářství se odráží v nedostatečné výkonnosti průmyslu a exportu, což přispívá k záporné bilanci kosovského zahraničního obchodu. Většina průmyslového zboží i potravin je tak do země dovážena. Kosovský dovoz byl v roce 2022 více jak 6x vyšší než vývoz. Dalším důvodem, proč kosovské průmyslové firmy zaostávají za vyspělým světem, je nedostatek kosovských certifikačních institucí. Složitosti s certifikací kosovských výrobků v zahraničí vedou k tomu, že firmy nemají příliš zájem zavádět moderní technologie a vyrábět nové inovativní výrobky. Toto by se mělo v průběhu několika let změnit. Kosovská vláda vypracovala Strategii na rozvoj průmyslu a podnikání v letech 2023-2030, kde rozvoj ICT a moderních technologií (včetně vybudování certifikačních institucí s mezinárodním přesahem) patří mezi prioritní nástroje na podporu rozvoje kosovské průmyslové výroby a exportu. Snahou vlády je motivovat výrobce k využití moderních technologií a zvýšení konkurenceschopnosti kosovských výrobků a služeb. Rychlý růst exportně orientovaného sektoru ICT vytváří příležitosti též pro technologická partnerství se zahraničními firmami. Vzhledem k tomu, že v Kosovu je dostatek mladých a vystudovaných IT odborníků, země by se do budoucna mohla stát regionálním centrem služeb pro IT outsourcing, který už nyní využívají některé západní země (USA, Kanada, Německo a Švýcarsko). Kosovský ICT sektor se rovněž profiluje jako vysoce perspektivní pro vytváření nových pracovních míst.V letošním roce hodlá stát podpořit rozšiřování exportních trhů pro kosovské ICT produkty a služby a také příliv zahraničních investic do kosovského ICT průmyslu.Pro české firmy z ICT sektoru se otevírají možnosti spolupráce nejen v průmyslu, ale i v dalších oblastech, kde Kosovo zaostává za ostatními zeměmi. Jedná se o energetiku (úsporná řešení, zelená energetika, skladování energie), odpadové a vodní hospodářství (moderní řídicí systémy třídění komunálního odpadu a čištění odpadních vod), zdravotnictví (diagnostická zařízení a zdravotnické technologie) a dopravu (řídící dopravní a parkovací systémy včetně oblasti “smart cities“). Země má značné potřeby i v oblasti digitalizace firemní sféry včetně obchodních a průmyslových komor. České firmy z oblasti ICT by se mohly účastnit i projektů na digitalizaci kosovské státní správy. Mezi prioritní oblasti je zařazeno soudnictví, kde první změny proběhnou s podporou EU již v letošním roce.
Registrací získáte možnost využívat portál naplno. Použít k tomu můžete klasicky e-mail a heslo, nebo se zaregistrovat pomocí svého účtu na sociální sítě (Google, Facebook, X, LinkedIn).
English version
