Kreativní ekonomika a kreativní manažer



Tvořivost a inovace nejsou jenom záležitostí psychologů, a proto se používá pojem kreatologie, aby se zdůraznila multioborovost. Týká se ekonomiky, protože je zdrojem rozvoje a zisku, týká se řízení, protože očekává takové přístupy v organizaci, které organizují, podporují a rozvíjejí tvůrčí potenciál, vytváří zázemí a určitou podnikovou kulturu a image, které jsou inspirativní pro zaměstnance. Takže celá organizace je pak vnímána jako tvůrčí, jako otevřená a flexibilní.

Ovšem za určitých okolností mohou vznikat pochybnosti nad tvůrčí podstatou celé společnosti nebo organizace. Jednostranná ekonomická orientace na zisk může tvůrčího ducha i pohřbít. Například nakladatelství, které tiskne bulvár.

Vlivy sociálního prostředí výrazně ovlivňují chování v tom smyslu, že vyžadují respektování závazných norem, určitou míru poslušnosti (což tvůrčí pracovníci moc rádi nemají) a umožňují zachovávat určitou míru autonomie.

Skupina vlastností jednotlivce označená jako citlivost k problému ovlivňuje způsob práce, způsob zpracovávání informací, soustředění na detaily, a nebo spíše celostní způsob nazírání. Tvůrčí osobnost je flexibilní, takže škála forem jeho práce bývá obvykle pestřejší. Dovede se soustředit na detaily, ale dovede vnímat celostně, dovede myslet divergentním i konvergentním způsobem.

Manažer, který vede tvůrčí tým, by měl rozumět lidem i jejich práci. Měl by skupinu sestavovat vždy tak, aby byla heterogenní v osobnostních rysech. Měl by umět zhodnotit kvalitu, která je nezbytná, aby náklady do ní vložené byly rentabilní. Takže nezbytné je umět zvládnout odhad míry rizika. Umět odlišovat tvůrce, kteří přicházejí s novými myšlenkami od těch, kteří tvůrčí nápady dovedou realizovat. Že není důležitá jenom logika, ale i inspirace a intuice. Logika má organizovat intuitivní myšlenky tím, že jim propůjčuje tvar a strukturu. Bez disciplíny a řádu, který poskytuje logika, by se naše intuitivní myšlenky nikdy nemohly realizovat. Často však logika vystupuje jako dráb, který brání intuitivní aktivitě, představám a imaginaci.

Řízením tvůrčích pracovníků je míněno: získat ty nejlepší, ale také je umět udržet, umět je zaujmout něčím, co je pro ně v našem podniku přitažlivé, motivovat, vytvářet jim optimální klima a podporu.

Zdroje pro získávání tvůrčích pracovníků jsou v okolí i ve vlastní firmě. Obvykle pracují v laboratoři, v technologii nebo konstrukci, v obchodním oddělení, v reklamě, v oddělení pro styk s veřejností a na dalších místech.

Tvořiví lidé musí být motivováni. Pozitivně působí zejména motivace primární, vnitřní, potřeba tvořit, zvídavost, nadšení, posedlost, ale také snaha vejít ve známost, vyniknout v oboru, získat honorář, vykonat něco významného. Čili částečně i motivace extrinzická. Vnější motivace může působit někdy pozitivně, někdy negativně, záleží na míře stimulování a na správném načasování. Odměňování a pochvaly by měly být přiměřené a až po dosažení úspěchu (Mikuláštík, 2010).

Manažer by měl vůči tvůrčímu pracovníkovi být velkorysejší při dodržování organizačních pravidel, dát mu prostor pro autonomii v práci, měl by převzít riziko odpovědnosti za případné neúspěchy tvůrčího pracovníka, bránit jej proti útoku jiných, zejména netvůrčích pracovníků. Málo užívanou strategií je poskytování tvůrčího volna s výjezdem za zkušenostmi do zahraničí.

Tvořivost a inovace hrají stále důležitější roli ve společnosti. Celá civilizace je produktem tvořivosti. K dosažení kreativních schopností člověk potřebuje pracovní podmínky, talent, výcvik a také štěstí. I kdyby osobní tvořivost nevedla ke slávě a velkým úspěchům, vede k něčemu, co je pro jedince mnohem důležitější. Změní jeho život, naplní ho smyslem, vzrušením.

Cílem této kapitoly je přispět k pochopení významu tvořivosti v ekonomice v pracovních podmínkách firmy, zefektivnit inovační procesy, nastínit možné postupy v prvé řadě v postojích k tvůrčí a inovační politice společnosti, vytvářet motivační atmosféru, vést lidi k identifikaci s úkoly, se skupinou i s firmou, charakterizovat, co je nejdůležitější v organizacích pro vytvoření tvůrčího klimatu a postupně všechny pracovníky zařazovat do tréninkových programů. Každý, kdo už se tvořivost trénovat rozhodne, se nestane vynikajícím tvůrcem. Každý má individuálně odlišné možnosti, ale každý má možnost se výrazně zlepšit (Mikuláštík, 2010).

Tvořivost a inovace jsou důležité pro ozdravování národní ekonomiky i pro růst kvality života. Je to univerzální aktivita, která se projevuje v různých formách a v různých činnostech u zaměstnanců na pracovišti i v soukromém životě.

Mnohé organizace nevytváří nejlepší klima pro tvůrčí práci. V inzerátech lákají mladé tvůrčí pracovníky, ale ve firmě je nutí k plnění rutinních úkolů.

Ukazuje se, že alokované přidělování zdrojů k projektu je přímo spojováno se stupněm projektové tvořivosti. Míra přístupu ke zdrojům určuje určité hranice pro práci i motivační zaujetí. Neměla by být ani diskriminující, ani příliš extrémně uvolněná a přehnaná. Určitá míra optimálního zatížení je nezbytná a má pozitivní vliv, ale jakmile přesáhne hranici, kdy začne působit jako stresující, působí demotivačně. Negativně působí vnitřní spory, konzervatismus, formální organizační struktura, nepružnost, byrokratismus (Mikuláštík, 2010).

Cílem autora bylo odpovědět na otázky v rámci psychologické kompetence. Nedělá si iluze, že lze změnit vše a rychle. Minimalistickým záměrem bylo potvrdit opodstatněnost používání aktivačních a tvůrčích metod při přípravě budoucích manažerů i přípravě manažerů v praxi. Autor sám používá aktivační metody v rámci sociálního výcviku manažerů a dealerů se záměrem vytvořit nové postoje, nové návyky, zbavit se návyků nevhodných, rozšířit potenciál tvořivosti, umožnit větší škálu alternativních možností řešení problému, a to s pomocí tvůrčích technik.

A další otázkou je také to, zda by se měla rozvíjet tvořivost specifikovaná, zaměřená výlučně jen na přístupy specifické pro určitý obor a oblast činnosti (specifičnost oboru specifikuje i tvořivý přístup), a nebo by to mělo být rozvíjení tvořivosti v širším smyslu. Příliš časná specializace vede k určité bariéře v tvořivém přístupu. Smysl má v prvé řadě rozvíjet univerzální podobu tvořivosti, specifická forma by měla následovat jako další fáze.

Převzato z knihy „Kreativní ekonomika“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2010.