Kuba

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kuba je největším ostrovním státem v Karibiku, je socialistickou zemí s vládou komunistického režimu a má celkem 11,21 milionů obyvatel. Prezident Miguel Díaz-Canel ztělesňuje kontinuitu komunistického vedení jeho předchůdců bratrů Castro. Ekonomika je centrálně plánovaná a stát má veškerou kontrolu nad výrobními procesy. Výrazný pokles turismu z důvodu pandemie se projevil v r. 2020 propadem HDP o 11,3 %. V letech 2021, 2022 a 2023 se i přes snahy kubánské vlády nepodařilo dosáhnout zásadnějšího růstu. V roce 2022 došlo k pozvolnému růstu o 2 % avšak v roce 2023 ekonomika naopak poklesla o 1,3 %. V roce 2024 je pravděpodobné mírné ekonomické oživení. Pro rok 2025 se odhaduje růst ekonomiky o 2 %.  Podstatným zdrojem příjmů nad rámec cestovního ruchu je poskytování zdravotnických služeb v zahraničí a remitence. Měnová reforma zavedená v r. 2021 a kritický nedostatek devizových zdrojů měly za následek obrovský nárůst inflace. V roce 2022 ceny meziročně vzrostly o více než 76 % a v roce 2023 o 62,3 %. Nízká míra nezaměstnanosti (1,8 %) je způsobena silnou vlnou migrace osob v produktivním věku ze země.  V roce 2023 EIU odhadoval veřejný dluh na úrovni 122,5 % HDP, nicméně kubánská vláda údaje o veřejných financích nezveřejňuje. Obchodní bilance je dlouhodobě v deficitu, neboť až 80 % potravin a zboží je na ostrov dováženo. Hlavními vývozními artikly jsou alkoholické nápoje, tabák, nikl. Kuba usiluje o zvýšení produkce a exportu a nalákání zahraničních investorů.

Příležitosti pro český export existují zejména v zemědělské a potravinářské produkci, dále pak ve zdravotnickém, energetickém, stavebním a těžebním sektoru a službách. Veškerý zahraniční obchod probíhá skrze státní podniky zahraničního obchodu. V obchodním styku se očekává formálnost, kontakt s kubánskou stranou je nutné udržovat pravidelně, doporučuje se vždy osobně. Podstatná je dobrá znalost španělského jazyka. Kuba i přes současnou složitou ekonomickou situaci zůstává z dlouhodobého hlediska zajímavým trhem, avšak v současnosti s řadou výzev. Kuba se dlouhodobě potýká s vážným nedostatkem devizových rezerv a dlouhodobě se nachází v 7., tedy nejhorší kategorii úvěrové rizikovosti OECD, což se odráží na nedostatečné atraktivitě pro potenciální český export a investice. V platnosti nadále zůstává americké embargo.

Zhoršující se ekonomická situace v zemi vede k nervozitě komunistického režimu a k nárůstu represí vůči nezávislým novinářům a zástupcům občanské společnosti.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kuba (326.25 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Kuba (MZV) (235B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název země: Kubánská republika

Kuba je socialistickou zemí s vládou komunistického režimu. Dne 10. dubna 2019 byla na Kubě vyhlášena nová ústava, která poprvé od kubánské revoluce v r. 1959 zavádí funkce prezidenta republiky a premiéra.

Prezident Miguel Díaz-Canel ztělesňuje kontinuitu komunistického vedení jeho předchůdců bratrů Castro. Kubánská ústava deklaruje Komunistickou stranu Kuby jako „nadřazenou vedoucí politickou sílu společnosti a státu“, která deklaruje neodvolatelnost socialismu a revolučního politického a sociálního systému a socialistický charakter ekonomického systému.

Prezident země a zároveň 1. tajemník Komunistické strany Kuby: Miguel Díaz-Canel Bermúdez

Viceprezident: Salvador Valdés Mesa

Předseda vlády: Manuel Marrero Cruz 

5 místopředsedů vlády: Ramiro Valdés Menéndez, Inés María Chapman Waugh, Jorge Luis Tapia Fonseca, Ricardo Cabriras Ruíz, Jorge Luis Perdomo Di Lella

Rada ministrů:

Tajemník: José Amado Ricardo Guerra

Ministr ozbrojených revolučních sil: Álvaro López Miera

Ministr vnitra: Lázaro Alberto Álvarez Casas

Ministr zahraničních věcí: Bruno Eduardo Rodríguez Parrilla

Ministr zahraničního obchodu a investic: Oscar Pérez-Oliva Fraga

Ministr ekonomiky a plánování: Joaquín Alonso Vázquez

Ministr stavebnictví: René Mesa Villafaña

Ministr dopravy: Eduardo Rodríguez Dávila 

Ministryně vědy, technologie a životního prostředí: Eduardo Martínez Díaz

Ministr spravedlnosti: Oscar Manuel Silveira Martínez

Ministryně vnitřního obchodu: Betsy Díaz Velázquez

Ministr kultury: Alpidio Alonso Grau

Ministryně komunikací: Mayra Arevich Marín

Ministr zdravotnictví: José Ángel Portal Miranda

Ministr zemědělství: Ydael Jesús Pérez Brito

Ministryně práce a sociálních věcí: Marta Elena Feitó Cabrera

Ministr cestovního ruchu: Juan Carlos García Granda

Ministryně – Prezidentka Kubánské centrální banky: Juana Lilia Delgado Portal

Ministr potravinářské výroby: Alberto López Díaz

Ministr průmyslu: Eloy Álvarez Martínez

Ministr energetiky a těžby: Vicente de la O Levy

Ministryně školství: Naima Ariatne Trujillo Barreto

Ministr vyššího vzdělávání: Walter Baluja García

Ministr financí a cen: Vladimir Regueiro Ale

Předseda Národního institutu hydraulických zdrojů: Antonio Rodríguez Rodríguez

Předseda Národního ústav sportu, tělesné výchovy a rekreace: Osvaldo Caridad Vento Montiller

Předseda Institutu pro informace a sociální komunikaci: Alfonso Noya Martínez

Předseda Národního ústavu územního plánování a urbanizace: Raúl Omar Acosta Gregorich

Národní shromáždění lidové moci (celkem 470 poslanců)

Předseda národního shromáždění: Juan Esteban Lazo Hernández

Místopředsedkyně národního shromáždění: Ana María Mari Machado

1.2. Zahraniční politika země

Kuba je zemí s velmi aktivní zahraniční politikou, a to jak na bilaterální úrovni (zejména v regionu Latinské Ameriky a Karibiku a  zemích „globálního jihu“ obecně), tak na multilaterální úrovni.

Vztah se Spojenými státy americkými tradičně představuje základní prvek kubánské zahraniční politiky. Bidenova administrativa nezrušila žádné významné restriktivní opatření a sankce vůči Kubě z doby D. Trumpa a celkově nezměnila svoji linii vůči Kubě. V platnosti zůstává již více než 60 let hospodářské, obchodní a finanční embargo, které výrazně omezuje dovoz zboží, přístup k financování i investicím, negativně ovlivňuje rozvoj kubánského obchodu a má dopad i na rozvoj turismu, který je dlouhodobě hlavním zdrojem devizových příjmů na ostrově. Kuba také stále figuruje na americkém seznamu států sponzorujících terorismus. Cílem americké administrativy je zabránit kubánské armádě mít díky svému působení v ekonomických strukturách země možnost kontrolovat finanční transakce, z nichž by měl mít prospěch kubánský lid. V platnosti od května 2019 zůstává i aplikace III. hlavy zákona Helms-Burton, který umožňuje americkým občanům u amerických soudů žalovat subjekty, které využívají po kubánské revoluci zabavené nemovitosti. Aplikace této hlavy zákona i přes svoji extrateritoriální povahu přináší právní nejistotu a má odrazující účinek pro zahraniční podniky se zájmem o vstup na kubánský trh a negativně dopadá na finanční komunitu. Administrativa prezidenta J. Bidena zavedená omezení výrazně neuvolnila, došlo ale např. k obnovení služeb Western Union pro zasílaní remitencí rodinným příslušníkům. V květnu 2024 Spojené státy ohlásily uvolnění několika předpisů s cílem umožnit rozšíření přístupu k internetu a podpořit kubánské podnikatele. Americké společnosti budou moci uživatelům na Kubě nabízet širší škálu cloudových služeb. Kubánští podnikatelé si budou moci v USA otevřít účty a provádět mezinárodní platby (dosud si Kubánci mohli otevřít účet v USA, ale nemohli jej používat z Kuby).

Po pádu socialistického bloku se Kuba ocitla v izolaci a přišla o podporu svého největšího partnera – Sovětského svazu. Začala se více opírat o spolupráci se zeměmi Latinské Ameriky, zejména s členy uskupení ALBA (Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky), jako je Venezuela, Bolívie a Nikaragua. S tradičním strategickým partnerem Venezuelou má i nadále Kuba intenzivní vztah, demonstruje kontinuitu podpory režimu N. Madura a pokračuje v intenzitě bilaterálních návštěv. Ve Venezuele působí tisíce kubánských „spolupracovníků“, jak v oblasti zdravotnictví, tak v armádě a tajných službách. Venezuela a Rusko jsou zásadními poskytovateli ropy na Kubě. Havana kultivuje své tradiční vztahy s ideologickými spojenci (Rusko, Čína, Vietnam, Severní Korea, Angola, Írán, Nikaragua).

Kuba ani po napadení Ukrajiny ze strany Ruska v r. 2022 nepřehodnotila svoje přátelské vztahy s putinovým režimem, dokonce se aktuálně snaží o posílení vzájemných vztahů. Mezi Havanou a Moskvou dochází k intenzivní výměně návštěv na vysoké úrovi. 

Kuba v 2023 povolila zavedení ruského platebního systému MIR v kubánských bankomatech a je nadále dovolenkovou destinací pro ruské turisty. Kuba má bezproblémové historické vazby se Španělskem, které udržuje konstruktivní a přátelský vztah s Kubou založený na hlubokých vazbách v oblastech jako je obchod, kultura, sdílená historie a migrační faktory. Kuba se snaží o udržování historických vztahů s africkými zeměmi, zejména v souvislosti s vysíláním kubánských lékařů do většiny afrických zemí a podporou studijních stipendijních programů na kubánských univerzitách.

V multilaterální rovině Kuba pokračuje ve svém dlouhodobě aktivním vystupování na půdě a ve strukturách OSN, především v rámci skupiny G77, které v r. 2023 předsedala.

1.3. Obyvatelstvo

Kuba má celkem 11,21 milionů obyvatel. Potýká se s úbytkem obyvatelstva vlivem stárnutí populace a sílící emigrace z ostrova. Na Kubě existuje pouze kubánská národnost. Kubánské státní občanství se získává automaticky narozením na území Kuby.  

Složení kubánského obyvatelstva: běloši 64,1 %, mulati 26,6 % a černoši: 9,3 %.

Náboženské složení: křestané 59,2 %, ateisté 23 %, afrokubánská náboženství (santería), 17,4 % ostatní 0,4 %

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Kubánská ekonomika je centrálně plánovanou ekonomikou a stát má veškerou kontrolu nad výrobními procesy. Kuba se nachází v nejhorší ekonomické krizi za posledních 30 let způsobené nejen koronavirovou pandemií, ale především dlouhodobými strukturálními problémy centrálně plánovaného hospodářství. Na ekonomické situaci ostrova se negativně podepisuje nedostatek příjmů z cestovního ruchu, velmi slabá produkce a export a americké embargo. Krize kubánské ekonomiky se projevuje zejména špatnou dostupností pohonných hmot a velmi častými výpadky elektřiny, které v létě vzhledem ke zvýšené poptávce po elektřině jsou na denním pořádku a mimo Havanu trvají až 10 i více hodin. Výrazný pokles turismu z důvodu pandemie se projevil v r. 2020 propadem HDP o 11,3 %. V roce 2021 HDP vzrostl o pouhé 0,1 %, v roce 2022 o 2 %, zatímco v r. 2023 se snížil o 1,3 %. V roce 2024 je pravděpodobné mírné oživení ekonomiky. Pro rok 2025 se odhaduje růst ekonomiky o 2 %. Dne 1. ledna 2021 proběhla na Kubě měnová reforma a došlo ke sjednocení původních dvou měn (CUC a CUP). Jedinou oficiální měnou na Kubě zůstalo pouze peso kubánské (CUP). Dále existuje virtuální měna MLC. Měnová reforma a kritický nedostatek devizových zdrojů měly za následek obrovský nárůst inflace. Ceny v r. 2021 meziročně vzrostly o více než 250 %, v r. 2022 o 76 % a v r. 2023 o 62,3 %.

Kuba dlouhodobě vykazuje negativní obchodní bilanci, neboť naprostá většina potravin a zboží je na ostrov dovážena. Průmyslová i zemědělská produkce se potýká s vážnými problémy. V r. 2021 se propadla o 6,8 %, v r. 2022 se ji podařilo mírně posílit o 3,7 % a v r. 2023 poklesla o 1,1 %. Razantněji v r. 2023 poklesla zemědělská produkce, a to o 20 %. Mezi nejvýznamnější vývozní artikly Kuby patří ropa, nikl, lékařské výrobky, tabák, ryby, citrusy, káva. V minulosti byl nejvýznamnějším vývozním artiklem cukr, ten se v dnešní době na Kubu dováží. Mezi dovozní artikly se řadí ropa, potraviny, stroje a zařízení, chemikálie. Kubánské úřady nezveřejňují údaje o zahraniční zadluženosti, se kterou se Kuba dlouhodobě potýká. V roce 2021 schválila kubánská vláda ve sbírce zákonů nový zákon o mikro, malých a středních podnicích (tzv. MIPYMES) č. 46/2021. Umožnění soukromého podnikání přineslo mnohem větší nabídku importovaných produktů na kubánský trh, nicméně nevedlo k očekávanému oživení výroby, především z důvodu chybějících pobídek, právní nejistoty a obav z vyvlastnění. Tato oblast se postupně rozvíjí, dovoz a vývoz ze země ale stále zůstává monopolem státu. Přehled všech fungujících MIPYMES je k nalezení na Guía cubana de negocios.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Kubánská vláda nezveřejňuje oficiální údaje o stavu fiskální politiky země. EIU odhaduje zvýšení fiskálního deficitu z 17,1 % HDP v r. 2022 na 18,5 % HDP v r. 2023. EIU odhaduje, že do r. 2028 se bude fiskální deficit postupně snižovat a klesne až na 6,2 % HDP. Až 70 % fiskálního deficitu je údajně financováno dluhopisy nakoupenými státními bankami. Na běžný účet má pozitivní dopad vývoz zdravotnických služeb, které jsou významným zdrojem deviz, s jehož nedostatkem se Kuba dlouhodobě potýká.

Kubánská vláda má omezené zdroje domácích financí a vlivem amerického embarga i komplikovaný přístup k externímu financování. Veřejný rozpočet dlouhodbě zatěžují subvence na pohonné hmoty a přídělový systém, který na Kubě existuje od r. 1963. V rámci ekonomické reformy dochází k postupnému odstranění subvencovaných položek.

2.3. Bankovní systém

Národní bankovní systém, v jehož čele stojí Kubánská centrální banka (BCC – Banco Central de Cuba), je poměrně malý. Skládá se z 9 komerčních bank, 14 nebankovních finančních institucí, 9 zastoupení zahraničních bank na Kubě a 4 zastoupení nebankovních finančních institucí. Mezi komerční banky se řadí Kubánská národní banka (BNC – Banco Nacional de Cuba), Lidová spořitelna (BPA – Banco Popular de Ahorro), Investiční banka (Banco de Inversiones S.A.), Metropolitní banka (Banco Metropolitano S.A.), Mezinárodní obchodní banka (BICSA – Banco Internacional de Comercio S.A.), Mezinárodní finanční banka (BFI – Banco Financiero Internacional, S.A.), Úvěrová a obchodní banka (Banco de Crédito y Comercio), Zahraniční banka Kuby (Banco Exterior de Cuba), Venezuelská banka (Banco de Venezuela S.A.). Mezi nebankovní instituce se řadí např. směnárny CADECA, finanční společnost Financiera Cimex, S.A. (FINCIMEX), aj.  Bankovní systém funguje značně specificky, uvedené kubánské banky jsou státní. Jakékoli mezinárodní převody odkazující na Kubu jsou zpravidla blokovány, platební karty fungují pouze pokud vydávající banka nemá žádné spojení s USA. Směnárny CADECA dlouhodobě nedisponují dostatkem zahraniční měny. Kuba v r. 2020 zavedla možnosti vlastnit devizovou platební kartu, na kterou mohou zahraniční rodinní příslušníci zasílat peníze svým rodinám. S touto kartou lze nakupovat v devizových obchodech. Dovozní společnosti financují své nákupy zejména prostřednictvím akreditivů banky BFI nebo BICSA. Našim importérům je vždy doporučeno prověřit možnosti financování v případě odložené splatnosti z důvodu ne vždy splněného termínu platby.

2.4. Daňový systém

Od r. 2013 platí na Kubě daňový zákon č. 113, který spolu s rozpočtem a prováděcími předpisy Ministerstva financí představuje základní rámec fiskální struktury země. Daňovou povinnost mají fyzické a právnické osoby, jak kubánské tak zahraniční, které vykonávají činnosti, u kterých je zákonem č. 113 stanovena daňová povinnost. Dle tohoto zákona se uplatňuje více než 20 různých daní, poplatků a příspěvků. Způsob, jakým jsou některé z těchto daní implementovány, se každý rok upravuje v Zákoně o státním rozpočtu. Mezi specifika kubánského daňového systému patří i neexistence DPH.

Cílem této právní úpravy bylo přinést především zvýšení efektivity výběru daní a tím i výnosu z nich, neboť kubánský rozpočet se potýká s chronickým schodkem a na sociální politiky, které tvoří cca 50 % jeho výdajových položek, zbývá čím dál méně prostředků. Současně byl vytvořen daňový rámec pro nově se vytvářející soukromý sektor. Podle tohoto zákona nejsou remitence zdaňovány jako příjmy. Předpis vytváří tzv. „prioritní režimy“ pro některé sektory kubánské ekonomiky, konkrétně např. zemědělský sektor je zvýhodněn oproti jiným až o 50 % daňové zátěže ve snaze podpořit národní produkci potravin. Pachtýři hospodařící na státní půdě jsou od daňové povinnosti částečně osvobozeni po dobu 2 let.

V roce 2021 byla v rámci měnové reformy přijata úprava týkající se daní z příjmu FO. Byla stanovena částka 39 120 CUP jako minimální daňový základ. Také byla stanovena 4% daň uplatňována na sportovce s trvalým pobytem na Kubě, kteří mají kontrakt v zahraničí. Kubánské a zahraniční FO s trvalým pobytem na Kubě, které pracují v pobočkách zahraničních obchodních společností, zahraničních bankovních a nebankovních finančních institucích a jiných zahraničních subjektů akreditovaných na území státu, musí čtvrtletně odvádět poplatky ve výši 5 % svých výdělků.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2023 byl export z ČR na Kubu minimální, stejně jako v roce 2022. Stále se nepodařilo obnovit úroveň před pandemií koronaviru, kdy se na Kubu z ČR v r. 2019 exportovalo zboží v hodnotě 1,3 mld. CZK. Export z Kuby druhým rokem v řadě vykazuje velmi mírný růst o 0,01 mld. CZK.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU je hlavním obchodním partnerem a největším investorem v zemi.  Export na Kubu z EU se dosud nedostal na předpandemickou úroveň. V roce 2023 došlo k nárůstu importu na Kubu na 1,6 5mld. EUR. Export z Kuby se v roce 2023 propadl téměř o čtvrtinu v porovnání s r. 2022, a dosáhl hodnoty pouhých 284 milionů EUR. Podíl Kuby na celkovém zahraničním obchodu s EU činí zhruba 0,1 %. 

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obecně lze konstatovat, že export ze zemí mimo EU na Kubu má v posledních letech klesající tendenci. Import do těchto zemí zaznamenal v r. 2023 také mírný pokles.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Ministerstvo zahraničního obchodu a zahraničních investic (MINCEX) je ústředním orgánem státu, který má na starosti navrhování, řízení, provádění a kontrolování politiky Kuby v oblasti zahraničních investic. Investice se řídí zákonem č. 118 o zahraničních investicích a realizují se ve většině případů formou společného podniku. Kubánská vláda nezveřejňuje data týkající se přímých zahraničních investic v zemi. Investování na Kubě je obecně velmi složité, zejména byrokraticky, a s nejistotou repatriace zisků. Kuba se snaží oslovovat případné investory pravidelně každoročně zveřejňovaným přehledem investic. Největší důraz dlouhodobě klade na rozvoj zvláštní zóny v oblasti přístavu Mariel (Zona Especial de Desarrollo de Mariel, ZEDM), která se nachází na strategickém místě na severním pobřeží Kuby. Celkový přehled možných investic a potřebné informace pro potenciální zájemce o investice na Kubě lze nalézt na webu Cartera de oportunidades de inversión extranjera.

Pro české podniky se otevírá možnost založení smíšeného podniku, takzvaná empresa mixta. Ten v praxi funguje na principu, kdy kubánská strana do smíšeného podniku vloží například významnou místní značku včetně výrobních prostor nebo nemovitostí a zahraniční společnost vloží kapitál, know-how a možnosti expandovat na zahraniční trhy. Tato forma spolupráce se uplatňuje zejména v turistickém průmyslu, kdy zahraniční hotelové řetězce provozují kubánské hotely, ale také v různých odvětvích průmyslu, zejména potravinářském.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Smlouvy s EU Pro obchodování s Kubou neexistuje preferenční obchodní režim. V roce 2014 Kuba coby statisticky středopříjmová země vypadla ze systému Všeobecných celních preferencí (GSP). Vztahy Kuby s EU se řídí Dohodou o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou (PDCA), podepsaná v prosinci 2016 v Bruselu.

Smlouvy s ČR

V květnu 2019 byla úspěšně dokončena jednání s Kubou o sukcesi do dvoustranných smluv. Nejvýznamějšími bilaterálními dohodami jsou: Hospodářská smlouva mezi Československou republikou a Republikou Kuba (Havana, 10. června 1960) a její dodatkový protokol ze dne 10. června 1960 (Praha, 28. října 1960), Konzulární úmluva mezi ČSSR a Kubánskou republikou (Havana, 7. dubna 1973), Smlouva mezi ČSSR a Kubánskou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (Praha, 18. dubna 1980), Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o spolupráci při rozvoji vědy a techniky do r. 1990 (Praha, 29. ledna 1982), Dohoda o obchodně-ekonomické spolupráci mezi ČR a Kubou (Dne 10. prosince 1996 v Singapuru), Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Ministerstvem zahraničních vztahů Kubánské republiky (Havana, 19. 9. 2016), Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ministerstvem veřejného zdraví Kubánské republiky (Havana, 7. 2. 2017), Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství Kubánské republiky (Havana, 21. 3. 2016).

3.4. Rozvojová spolupráce

Rozvojová spolupráce mezi Evropskou unií a Kubou započala v roce 1988. Od té doby EU financovala přes dvě stě projektů za více než 300 mil. EUR. V současné době je realizována zhruba 80 projektů v hodnotě 155 mil. EUR, což představuje trojnásobný nárůst oproti průměrné předchozímu desetiletí. Program rozvojové spolupráce v letech 2021–2027 se zaměřuje na podporu udržitelnosti měst a posílení národního hospodářství s důrazem na malé a střední podniky, dále na sektor zemědělství, energetiky, komunikačních technologií, biotechnologie.

Kuba nepatří mezi prioritní země bilaterální rozvojové spolupráce ČR.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Zemědělství a potravinářství

Vzhledem k chronickému nedostatku potravin a krmiv na Kubě, který je způsobený zastaralou a neefektivní zemědělskou výrobou s omezenou mechanizací, je třeba modernizovat a zvýšit výrobu a zpracování potravin. Zvyšování potravinového zabezpečení vláda označuje za otázku národní bezpečnosti a investice do této oblasti jsou považovány za prioritní. Kuba nabízí možnost investic zejména v oblasti renovace a modernizace výrobních zařízení, cukrovarů a továren na výrobu potravin. Zemědělství patří k sektorům s nejnižším podílem na HDP Kuby a jeden ze sektorů, do kterých směřuje nejméně státních investic.

Energetika

Země se dlouhodobě potýká s chronickým energetickým deficitem a prioritou vlády je vytvářet, rozšiřovat a modernizovat výrobní kapacity obnovitelných zdrojů energie a podporovat projekty na průzkum nalezišť ropy. Potřeba modernizace elektráren na fosilní paliva a oprava zastaralé a ztrátové rozvodné sítě představuje významnou příležitost pro český průmysl. Zajímavou příležitostí se stávají rovněž obnovitelné zdroje energie, jejichž využívání země deklaruje jako součást dlouhodobého Programu hospodářského a sociálního rozvoje země. Kuba má zájem o využívání solární, vodní a větrné energie a energetického využití zemědělsko-průmyslového odpadu, biomasy, a bioplynu.

Stavebnictví

Prioritou Kuby je především výstavba a modernizace průmyslové infrastruktury. Prakticky veškerá kubánská architektura a infrastruktura potřebuje modernizovat. Snahy o její opravy i novou výstavbu ale kromě tradičního nedostatku likvidity narážejí i na nedostatek kvalitního stavebního materiálu. Příležitostí pro český export může být zájem Kuby o nové moderní technologie pro zvýšení výroby stavebních materiálů, ale i rekonstrukce a opravy budov, dále pak výstavba hotelových komplexů.

Zdravotnictví a farmacie

Kuba se snaží profilovat jako země s významným výzkumem v oblasti farmacie a biotechnologie a podporuje investiční příležitosti v této oblasti. Na Kubě probíhá výzkum, výroba, registrace, komercializace národních bio-technologických a farmaceutických produktů, některé farmaceutické výrobky se rovněž vyvážejí do zahraničí. Kubánské zdravotnictví ovšem disponuje pouze zastaralým vybavením nemocnic a diagnostikou a země se dlouhodobě potýká s nedostatkem léků všech druhů. Pro české exportéry se nabízí možnost navázání spolupráce právě v těchto oblastech a zahraničním investorům možnost vybudování výrobních závodů.

Těžební a ropné technologie

Kuba má bohatá nerostná naleziště, zejména nikl je jedním z hlavních vývozních artiklů země. Vzhledem k zastaralé mechanizaci svá naleziště nevyužívá na maximum a nemá možnosti samostatně provádět nové průzkumy. Českým firmám se nabízí možnost investic zejména v oblastech nově identifikovaných nalezišť ropy, zlata a drahých kovů, případně mramoru, minerálů a podobně. Prioritou Kuby jsou projekty průzkumu a těžby nerostných surovin, stejně jako rozšiřování a modernizace infrastruktury a kapacit pro zpracování surovin.

Cestovní ruch, lázeňství, volný čas

Kuba je známou turistickou destinací. V roce 2023 přicestovalo na Kubu 2,4 milionu turistů. Do cestovního ruchu směřuje nejvíce investic. České firmy se mohou podílet na výstavbě a provozování hotelů a turistických center, vybudování zábavních a vodních parků, případně pronajímat či provozovat již vybudovaná ubytovací zařízení.

Mapa oborových příležitostí na Kubě je dostupná na: webu MZV ČR.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Pro navázání dobrého vztahu s obchodními partnery na Kubě je podstatná dobrá znalost španělštiny a častý osobní kontakt. Je třeba si uvědomit, že země je centrálně plánovanou ekonomikou a jednání trvají dlouho. Nelze očekávat, že na první schůzce se uzavře obchod. V obchodním styku se očekává formálnost, a to i přes to, že Kubánci jsou velmi vstřícní a přátelští.

4.2. Oslovení

Oslovuje se akademickým titulem, případně funkcí. Na Kubě se používají dvě příjmení. První po otci, druhé po matce. V obchodním styku lze k oslovení využívat pouze první z nich, tzn. po otci.

4.3. Obchodní schůzka

Pro účast na obchodní schůzce je vyžadováno obchodní vízum. Schůzky probíhají v sídle firem v pracovní době, obvykle 9-11 hod a 14-16 hod, schůzky v sídle státních institucí obvykle pouze 9-11 hod. Pozvání mimo sídlo firmy je obvykle zdvořile odmítnuto. Od zahraničního partnera se očekává dochvilnost a maximální profesionalita. Na jednání se doporučuje přinést malou pozornost pro kubánského partnera, např. typické české produkty, případně reklamní předměty apod.. Při pozdravu Kubánci současně s podáním ruky také často dávají polibek na tvář, který je v dnešní době spíše naznačen. Za kubánskou stranu se obvykle účastní minimálně dvě osoby. Na jednání se doporučuje formální oděv, kravata a oblek u pánů není nutný. Průběh jednání se obvykle neliší průběhem od evropského způsobu, podává se káva, voda. Doporučuje se zaměřit se na téma financování a splatnosti ze strany kubánského partnera. Kontakt s kubánskou stranou je nutné udržovat pravidelně, doporučuje se vždy osobně. I přes zdání, že byla učiněna konkrétní dohoda, je nutné počítat s tím, že kubánskou stranu bude nutné často urgovat a jednání trvají obvykle několik měsíců.

4.4. Komunikace

Úředním jazykem na Kubě je španělština, její znalost je pro úspěšný obchod s kubánskou stranou nezbytná, stejně jako častý osobní kontakt. Ostatní nejčastěji používané jazyky – angličtina v obchodním i turistickém styku, pro styk s turisty dále také francouzština, italština a němčina, z minulosti často také přetrvává znalost ruštiny. 

V rámci obchodního styku se nedoporučuje hovořit o politické situaci, případně komentovat ekonomickou situaci země.

4.5. Doporučení

Pro obchodní jednání s kubánskými partnery je důležité si uvědomit, že Kuba je socialistickou centrálně plánovanou ekonomikou, kde na zahraniční obchod mají monopol tzv. podniky zahraničního obchodu. Při obchodních jednáních je kubánská strana často vázána předpisy, na jaké obchodní podmínky může přistoupit. To znamená, že není zcela v moci obchodního partnera rozhodnout o všech detailech smlouvy. Občas se ale také stává, že se na tuto okolnost kubánská strana záměrně odvolává, aby pro urychlení jednání přinutila protistranu k ústupkům. Při sjednávání platebních podmínek kontraktu je dobré vyžadovat kvalitní zajištění platby, nejlépe předem.

4.6. Státní svátky

1. a 2. leden – Vítězství revoluce (hlavní svátek)

Velký pátek

1. květen – Svátek práce

25. – 27. červenec – Den národního povstání (útok na kasárna Moncada dne 26. 7. 1953)

10. říjen – Začátek bojů za nezávislost, osvobození otroků roku 1867 (Grito de Yara)

25. prosinec – Vánoce – vyhlášeny volným dnem od roku 1998 po návštěvě papeže Jana Pavla II.

31. prosinec – Konec roku

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Kuba je teritoriem se státním monopolem společností zahraničního obchodu dohlížejících na veškerý mezinárodní obchod a s podmínkou financování na 360, v poslední době častěji 720 dní. U větších či strategických zakázek je běžným požadavek na splatnost 7, 15 i více let. Kubánské úřady navíc nevydají dovozní povolení pro zboží, jehož ekvivalent se na kubánském trhu již nachází – ať již z domácí produkce, nebo prostřednictvím již povoleného dovozu. Při zájmu o export je v první řadě nutná registrace na rejstřík dodavatelů příslušného podniku zahraničního obchodu (každý takový státní podnik vede svůj oddělený rejstřík). Zapsání vyžaduje dodání řady dokumentů a celý proces může trvat řádově měsíce i roky. Důležitá je schopnost komunikace ve španělštině. Prvotní kontakt vedoucí ke schůzce u příslušného podniku zahraničního obchodu by měl začít u Kubánské obchodníkomory nebo prostřednictvím nové online platformy pro zájemce o obchod a investice na Kubě VUINEX.

VUINEX (Ventanilla Única para la Inversión Extranjera, v překladu Jednotné elektronické okno pro zahraniční investice) je volně k dispozici a má ambice zrychlit nastartování spolupráce, omezit byrokracii a provést případné zájemce o obchod s Kubou jednotlivými kroky včetně informací, jaké dokumenty předložit k registraci na kubánském trhu, na které importní firmy se obrátit, jaké podklady připravit ke zpracované nabídce apod.  Všechny postupy jsou podrobně popsány krok za krokem a pro každý krok je uvedena osoba a entita, která má být kontaktována, dále nabízí ke stažení kopii formulářů a dalších dokumentů, které mají být dodány, uvádí časový rámec, náklady, dané zákony, apod. Portál obsahuje 125 postupů, do nichž je zapojeno celkem 28 kubánských institucí jako například celní úřad, obchodní komora, ministerstvo veřejného zdraví, ministerstvo práce a sociálního zabezpečení, ministerstvo komunikací, kontejnerový terminál Mariel, ministerstvo vnitra, centrum pro státní kontrolu léčiv a jiné. Díky institucionální spolupráci by měli mít exportéři a importéři spolehlivý zdroj informací o všech potřebných postupech. Další informace o obchodní spolupráci s Kubou lze nalézt na webovách stránkách ProCuba.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zřízení místního zastoupení na Kubě je velmi dlouhodobou záležitostí. Postup při prezentaci žádostí, administrativní i faktické náležitosti a proces schvalování upravuje vládní dekret č. 325/2014. Pro zřízení kanceláře je mj. nutné doložit minimální roční obrat s kubánskými státními podniky ve výši alespoň 500 000 USD ročně za poslední 3 roky, a dále především důvody žádosti (zřízení kanceláře musí být kubánskou stranou vyhodnoceno jako přínosné pro Kubu), všeobecné informace o aktivitách společnosti, zakládací listinu, stanovy, výpis z obchodního rejstříku, pověření a zplnomocnění reprezentanta a jeho životopis, bankovní zprávu některé z bank kubánského bankovního systému a nezávislý audit poslední účetní závěrky. Licence je zpravidla vydávána na 5 let s možností prodloužení. Nemovitost je možné najmout výlučně od kubánského státu, nákup nemovitosti možný není. Pracovní síly mohou být najímány pouze přes kubánskou státní agenturu.

Zahraniční investice se řídí zákonem č 118/2014. Konkrétní ivestiční příležitosti jsou každoročně prezentovány na všeobecném veletrhu FIHAV v Havaně. Jejich přehled lze najít na stránkách ProCuba. Co se týká společného podniku (tzv. empresa mixta), základní právní rámec zahraničních investic na Kubě určuje zákon č. 118/2014, o zahraničních investicích, který rozlišuje 3 jejich podoby: a) smíšený podnik, b) smlouvu o mezinárodním ekonomickém přidružení, či c) podnik s výlučně zahraničním kapitálem. Nová úprava umožňuje (oproti dosavadnímu poměru 49:51 ve prospěch Kuby) podnik až se 100% zahraniční účastí (avšak za cenu ztráty daňových výhod). Nově se ho mohou účastnit i kubánská zemědělská a nezemědělská družstva. V otázce najímání pracovních sil (domácí i zahraniční) v obecné rovině zůstává státní agentura přijímající platy od zaměstnavatele v devizách a vyplácející pracovníka v národní měně.

Od roku 2020 vláda umožnila v omezené míře rovněž soukromým podnikatelům (tzv. cuentapropistas) a od roku 2021 i nově povoleným soukromým malým a středním podnikům (tzv. MIPYMES) dovážet suroviny a vybavení pro své potřeby, a také vyvážet své výrobky do zahraničí. Veškerý styk se zahraničními partnery je však nutné realizovat přes podniky zahraničního obchodu, které si účtují obchodní marži.

5.3. Marketing a komunikace

Vzhledem ke státnímu monopolu na noviny, televizní a rozhlasové vysílání je reklama velmi omezená. Je vhodné spojit se s tiskem (hlavní ekonomickou tiskovinou je týdeník Opciones) či běžnými reklamními kancelářemi, z nichž některé pracují se zahraniční účastí. V poslední době se začíná objevovat častěji reklama v rozhlasových stanicích. Při prezentacích zboží apod. se nedoporučuje otevírat politická témata ani jiným způsobem hodnotit ekonomickou situaci země.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Kuba je členem WIPO (Světové organizace duševního vlastnictví) i signatářem dohody TRIPS v rámci WTO. Nicméně problematikou ochrany práv duševního vlastnictví se v reálu příliš nezabývá. Běžně jsou k dostání pirátské kopie DVD či hudebních CD, ani na oficiálních projekcích nebývá zvykem kubánské strany jakkoli řešit problematiku promítacích práv. Na druhou stranu jsou mediálně známé mezinárodní soudní spory Kuby o používání ochranných známek Bacardí, Havana Club či Cohiba.

5.5. Trh veřejných zakázek

Na Kubě neexistuje zákon o veřejných zakázkách, objednávky jsou zadávány přímo vybraným firmám v neveřejném řízení na základě politického rozhodnutí. Kuba každoročně publikuje poptávku po investicích, tzv. Cartera de Oportunidades, ve které specifikuje prioritní oblasti zájmu. Zveřejňována je vždy v rámci veletrhu FIHAV (začátek listopadu), následně je k dispozici na webu ProCuba.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Snahou kubánského partnera je zpravidla uzavírání kontraktů s kubánským obchodním právem jako právem rozhodným. Režim řešení sporů mezi společníky společného podniku stanovuje v kap. XVII zákon č. 118/2014, o zahraničních investicích. V kubánském velkoobchodě ani pro dodavatele neexistuje žádné ustanovení vztahující se na výši marže. V kubánském maloobchodě se zdražení zboží pohybuje na úrovni mezi 200-300 %. Vyšší nárůst cen praktikují především větší podniky jako např. CIMEX a ABATUR, které si tak řeší vlastní problémy: prostojné v přístavu, špatnou distribuci atd. Zároveň jde o podniky, které z minulosti čelí řadě nesplacených dluhů. Při exportu na Kubu je třeba brát v úvahu riziko chronicky špatné platební morálky způsobené dlouhodobě extrémně nízkou likviditou. Kubánská strana standardně vyžaduje odloženou splatnost na 360, 720, a někdy dokonce i více dní, a bohužel i po takto dlouhých lhůtách dochází k dalšímu, a to i dlouhodobému prodlení plateb, a to vůči partnerům z celého světa. V současné situaci, kdy se po koronavirové pandemii nepodařilo revitalizovat cestovní ruch, hlavní zdroj devizových příjmů Kuby, jsou platební morálka a možnosti importu Kuby ještě více omezené. Kubánské podniky často nenabízejí žádné ručení. Banky poskytují ručení především na strategické zboží (ropa, některé potraviny, energetika).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro informace o aktuálních náležitostech vstupu a pobytu na kubánském území je příslušné konzulární oddělení Velvyslanectví Kuby v České republice:

Velvyslanectví Kubánské republiky
Jinonická 14, 150 00 Praha 5 – Košíře
telefon: (420) 233 322 175
fax: (420) 233 341 029
e-mail: consul@cz.embacuba.cu

Turistické vízum: Občané ČR, držitelé všech druhů pasů, potřebují pro vstup na Kubu vízum. Pokud se jedná o turistický pobyt, uděluje vízum konzulární oddělení Velvyslanectví Kuby v Praze ve formě turistické karty. Tato karta může být vyřízena prostřednictvím cestovní kanceláře. Turistická karta opravňuje k jednomu vstupu, pobytu po dobu 90 dnů a může být na Kubě na cizinecké policii za poplatek prodloužena o dalších 90 dnů. Turistovi během pobytu zůstává druhá polovina turistické karty, která se odevzdává při odletu. Turistická karta nemůže být použita pro účely obchodního jednání.

Obchodní vízum: Pro jakékoliv obchodní jednání je nutné obchodní vízum. Bez něj se zástupci kubánských státních podniků (které jediné mají v centrálně plánované socialistické ekonomice importní/exportní oprávnění) se zahraničním partnerem zcela odmítají setkat. Typy obchodních víz: A7 – vyhledávání příležitostí, vydává se pro průzkum možností obchodu, zpravidla pouze na 7 dnů,  D7 – obchodní vízum, vydává se na základě žádosti kubánského partnera, až na 30 dnů, s možností prodloužení (které musí opět vyřídit kubánský partner). Přiletět na turistické vízum a pak provést změnu na obchodní není možné.

Doklady potřebné pro vstup občanů ČR na Kubu: platný cestovní pas, cestovní pojištění a vyplněný příjezdový formulář. Na Kubě existuje dostatek hotelových zařízení. Doporučuje se zarezervovat si hotel vyšší kategorie, aby služby odpovídaly alespoň částečně evropské úrovni. Existuje možnost ubytování v soukromí (tzv. casas particulares), které většinou nabízí i možnost snídaně a mají kontakty na taxi službu. Doporučuje se mít dostatek hotovosti, neboť bankomaty na Kubě ne vždy přijímají zahraniční karty a často také nedisponují dostatečnou hotovostí.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Soukromé podniky se zahraničním kapitálem nesmějí zaměstnávat zaměstnance volně, nýbrž přes státní zaměstnaneckou zprostředkovatelskou agenturu. Kubánský stát tak má zcela pod kontrolou rozhodování, které zaměstnance podniky zaměstnají, a za jaké platy. V případě, že si žadatel přeje určitého pracovníka, který mu zprostředkovatelnou nebyl nabídnut, předloží této instituci vlastní žádost a ta rozhodne o jeho přijetí nebo nepřijetí. Výplata zaměstnance probíhá rovněž prostřednictvím státní agentury, která si za zprostředkování coby provizi ponechá většinu platu – společnost za zaměstnance platí v konvertibilní měně, státní agentura zaměstnance vyplácí stejnou částkou v národní měně CUP (odpovídá zhruba CZK). Mezi hlavní zprostředkovatelské společnosti patří spol. ACOREC, diplomatickým misím pak státní společnost PALCO, která dále z větší části ovládá i trh s nemovitostmi (i pro zahraniční podniky). Nový investiční zákon účinný od června 2014 nově připouští možnost zaměstnání vlastní pracovní síly na bázi autorizované výjimky. Cizinci krátkodobě žijící na Kubě dále musí získat pracovní povolení. Kubánský občan nesmí být postaven do čela pobočky zahraniční firmy.

5.9. Veletrhy a akce

FERIA INTERNACIONAL DE LA HABANA (FIHAV) všeobecné zaměření, pořádaný v Havaně v období říjen/listopad

FERIA INTERNACIONAL DEARTESANÍA (FIART) řemeslná výroba, výtvarné umění, pořádaný v Havaně v prosinci

FERIA INTERNACIONAL DEL LIBRO (FIL) Knižní veletrh pořádaný v Havaně v únoru

FERIA INTERNACIONAL AGROPECUARIA (FIAGROP) Zaměřený na zemědělství a potravinářství, pořádaný v Havaně v březnu

FERIA INTERNACIONAL DE TURISMO (FITCUBA) Veletrh turistického ruchu s různými místy konání v květnu  

Portál Kubánské obchodní komory poskytuje přehled veletrhů, výstav a kongresů v zemi.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Havaně
Ave Kohly 259, entre 41 y 43 Nuevo Vedado La Habana, Cuba
telefon: (+53) 78833201, 78833467
fax: (+53) 78833596
e-mail: havana@embassy.mzv.cz, obchodně-ekonomický úsek: havana.commerce@mzv.gov.cz
Facebook: facebook.com/EmbajadaChecaLaHabana
Webové stránky: mzv.gov.cz/havana
Teritoriální působnost Velvyslanectví ČR v Havaně: Kuba, Bahamy, Dominikánská republika a Haiti

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie – 106 Hasiči – 105

Ambulance – 104

Hasiči – 105

Taxi služba – 7555555

Mezinárodní klinika Cira García – 7204 2811-14

Letiště José Martí – informace – 7266 4133

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Prezident Kubánské republiky: www.presidencia.gob.cu
• Ministerstvo zahraničních věcí: cubaminrex.cu
• Ministerstvo zahraničního obchodu a investic: www.mincex.gob.cu
• Ministerstvo zemědělství: www.minag.gob.cu
• Ministerstvo ekonomiky a plánování: www.mep.gob.cu
• Ministerstvo průmyslu: www.mindus.gob.cu
• Ministerstvo komunikací: www.mincom.gob.cu
• Ministerstvo dopravy: www.mitrans.gob.cu 
• Ministerstvo kultury: www.ministeriodecultura.gob.cu
• Ministerstvo stavebnictví: inviertaencuba.mincex.gob.cu
• Ministerstvo financí a cen: www.mfp.gob.cu
• Ministerstvo turismu: www.mintur.gob.cu
• Ministerstvo školství: www.mined.gob.cu
• Centrální banka: www.bc.gob.cu
• Kubánská obchodní komora: www.camaracuba.cu  

Noviny a časopisy (oficiální):

• www.granma.cu
• www.cubadebate.cu
• www.juventudrebelde.cu
• somosjovenescuba.medium.com
• www.juventudtecnica.cu
• www.temas.cult.cu
• www.cubaliteraria.com

Rozhlas (veškeré rozhlasové a televizní stanice jsou státní):

• Radio Habana Cuba – www.radiohc.cu
• Radio Progreso – www.radioprogreso.icrt.cu
• Radio Reloj – www.radioreloj.cu
• Notinet del Cubaweb – www.notinet.icrt.cu

Informační a propagační agentury:

• Prensa Latina – www.prensa-latina.cu, www.plenglish.com
• Agencia de Información Nacional – www.ain.cu
• AIN Camagüey – www.adelante.cu/AIN  

Nezávislé informační zdroje:

• www.cibercuba.com
• www.14ymedio.com
• www.cubanet.org
• www.diariodecuba.com
• www.cafefuerte.com