English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Kuba je největším ostrovním státem v Karibiku, socialistickou zemí s vládou komunistického režimu a má celkem 11,2 milionů obyvatel. Ekonomika je centrálně plánovaná a stát má veškerou kontrolu nad výrobními procesy. Zahraniční obchod probíhá skrze státní podniky zahraničního obchodu. HDP ani návštěvnost turistických destinací se zatím nedostala na předpandemickou úroveň. V roce 2023 kubánská ekonomika poklesla o 1,3 %. V roce 2024 je pravděpodobné mírné oživení ekonomiky. Pro rok 2025 se odhaduje růst ekonomiky o 2 %. Měnová reforma zavedená v roce 2021 a chronický nedostatek devizových zdrojů způsobily nárůst inflace. Ceny meziročně vzrostly o 62,3 %. Nízká míra nezaměstnanosti (1,8 %) je způsobena velkou migrací osob v produktivním věku ze země. Firmy na Kubě mají problém sehnat kvalifikované zaměstnance, a pokud je seženou, hrozí, že emigrují. V roce 2023 EIU odhadoval veřejný dluh na úrovni 122,5 % HDP, kubánská vláda údaje o veřejných financích nepublikuje. Obchodní bilance je dlouhodobě v deficitu, neboť přibližně 80 % potravin a zboží je na ostrov dováženo. Hlavními vývozními artikly jsou alkoholické nápoje, tabák a nikl. Kuba usiluje o zvýšení produkce a exportu a nalákání zahraničních investorů. Kuba se dlouhodobě nachází v 7., tedy nejhorší kategorii úvěrové rizikovosti OECD, což se odráží na nedostatečné atraktivitě. Atraktivitu Kuby snižují také americké sankce.
| Ukazatel | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
| Růst HDP (%) | 1,8 | -1,3 | 1,2 | 2 | 2,1 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 138,6 | 122,5 | 125,8 | 125,2 | 125 |
| Míra inflace (%) | 76,1 | 62,3 | 11,4 | 11,3 | 5,9 |
| Populace (mil.) | 11 | 10,8 | 10,6 | 10,5 | 10,4 |
| Nezaměstnanost (%) | 1,8 | 1,8 | 1,7 | 1,7 | 1,6 |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 14 880,0 | 15 530,0 | 16 450,0 | 17 290,0 | 18 150,0 |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | -1,6 | -1,2 | -1 | -0,1 | 0,5 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -7,7 | -7 | -6,9 | -6,6 | -6,5 |
| Průmyslová produkce (% změna) | -6,7 | -1,1 | 2 | 2,1 | 2,6 |
| Exportní riziko OECD | 7/7 | 7/7 | 7/7 | 7/7 | 7/7 |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 5 import dle zemí (%) | |
| Venezuela | 20,5 |
| Čína | 11,7 |
| Španělsko | 10,3 |
| Brazílie | 3,5 |
| Mexiko | 3 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
| Celkem | 9,8 |
| Předměty obchodu zvláštní | 3,5 |
| Maso ostatní (ne hovězí) a vnitřnosti poživatelné | 0,5 |
| Rýže | 0,3 |
| Tuky, oleje nevysychavé rostlinné „vláčné“ surové ap. | 0,2 |
| Pšenice (vč. špaldy) a sourež nemleté | 0,2 |
| Zdroj: EIU | |
Zemědělství a potravinářství
Vzhledem k chronickému nedostatku potravin a krmiv na Kubě, který je způsobený zastaralou a neefektivní zemědělskou výrobou s omezenou mechanizací, je třeba modernizovat a zvýšit výrobu a zpracování potravin. Zvyšování potravinového zabezpečení vláda označuje za otázku národní bezpečnosti a investice do této oblasti jsou považovány za prioritní. Kuba nabízí možnost investic zejména v oblasti renovace a modernizace výrobních zařízení, cukrovarů a továren na výrobu potravin. Zemědělství patří k sektorům s nejnižším podílem na HDP Kuby a jeden ze sektorů, do kterých směřuje nejméně státních investic.
Kuba dováží ze zahraničí 80 % veškerých potravin a píce pro zvířata, což v souvislosti s hlubokou ekonomickou krizí na Kubě a stoupajícími cenami na světových trzích vyvíjí čím dál vyšší tlak na centrální plánování ekonomiky. Kromě uspokojení domácí poptávky má Kuba velký zájem i o export potravin. Zájem je především o investice do modernizace produkce ovoce, zeleniny, medu, obilovin, cukrovinek, těstovin, vepřového masa, drůbeže, masných výrobků, krmiv a mléka. Zahraniční investoři naopak nemohou investovat do produkce tabáku. Vzhledem k zastaralé a neefektivní zemědělské výrobě existuje akutní potřeba modernizovat výrobu, zpracování a skladování potravin. Většina půdy je v rukou státu, důležitou roli hrají zemědělská výrobní družstva. Země disponuje 6,3 mil. ha zemědělské půdy, z toho je pouze 2,7 mil. ha obdělávaných. Zahraniční investor se nemůže stát vlastníkem půdy, ta mu může být pouze propůjčena k užívání. Význam a potenciál pěstování cukrové třtiny a cukrovarnického průmyslu na Kubě je značný. Existuje potenciál pro obchodní a investiční spolupráci, neboť Kuba se snaží zaručit udržitelnost produkce cukrové třtiny, maximalizovat výrobní kapacitu cukru, alkoholu a dalších derivátů, a proto má zájem o investice do modernizace stávajících cukrovarů a stavby nových. Vzhledem k tomu, že většina cukrovarů ještě pracuje s technologiemi z původního socialistického bloku a hlavní část zařízení byla vyrobena v tehdejším Československu, je zde zajímavá příležitost pro naše strojírenství. Cukr stále patří mezi jeden z hlavních vývozních artiklů země a zaměření na zvýšení produktivity je tedy na místě. Kuba představila 235 investičních projektů v sektoru zemědělství a potravinářství. Zvyšování potravinového zabezpečení je dokonce kubánskou vládou označováno za otázku národní bezpečnosti a investice do této oblasti jsou považovány za prioritní. Celý proces realizace investičních projektů se zahraniční účastí je však poměrně vleklý a zahraniční obchod a jeho financování naráží na dlouhodobé problémy s likviditou. Od roku 2020 některé obchody s potravinami na Kubě přešly na platbu v tzv. MLC, tedy prostřednictvím magnetických karet vázaných na účty ve volně směnitelné měně. Vzhledem ke generaci příjmů v cizí měně bývá importované zboží, které je určeno do těchto obchodů, bez velkého prodlení kubánskou stranou placeno. Od roku 2022 dochází k uvolnění importu také pro malé a střední podniky (tzv. MIPYMES). Pod záštitou státních organizací mohou dovážet vybrané položky a následně je uplatnit na místním trhu formou prodeje hotových výrobků, tak mohou dovážet i výrobní linky, obalový materiál apod. do svých malých výroben a manufaktur. Proces je poněkud komplikovaný, naráží zejména na potíže s platbami bankovními převody přímo z Kuby.
Energetika
Země se dlouhodobě potýká s chronickým energetickým deficitem a prioritou vlády je vytvářet, rozšiřovat a modernizovat výrobní kapacity obnovitelných zdrojů energie a podporovat projekty na průzkum nalezišť ropy. Potřeba modernizace elektráren na fosilní paliva a oprava zastaralé a ztrátové rozvodné sítě představuje významnou příležitost pro český průmysl. Zajímavou příležitostí se stávají rovněž obnovitelné zdroje energie, jejichž využívání země deklaruje jako součást dlouhodobého Programu hospodářského a sociálního rozvoje země. Kuba má zájem o využívání solární, vodní a větrné energie a energetického využití zemědělsko-průmyslového odpadu, biomasy, a bioplynu.
Stavebnictví
Prioritou Kuby je především výstavba a modernizace průmyslové infrastruktury. Prakticky veškerá kubánská architektura a infrastruktura potřebuje modernizovat. Snahy o její opravy i novou výstavbu ale kromě tradičního nedostatku likvidity narážejí i na nedostatek kvalitního stavebního materiálu. Příležitostí pro český export může být zájem Kuby o nové moderní technologie pro zvýšení výroby stavebních materiálů, ale i rekonstrukce a opravy budov, dále pak výstavba hotelových komplexů.
Zdravotnictví a farmacie
Kuba se snaží profilovat jako země s významným výzkumem v oblasti farmacie a biotechnologie a podporuje investiční příležitosti v této oblasti. Na Kubě probíhá výzkum, výroba, registrace, komercializace národních bio-technologických a farmaceutických produktů, některé farmaceutické výrobky se rovněž vyvážejí do zahraničí. Kubánské zdravotnictví ovšem disponuje pouze zastaralým vybavením nemocnic a diagnostikou a země se dlouhodobě potýká s nedostatkem léků všech druhů. Pro české exportéry se nabízí možnost navázání spolupráce právě v těchto oblastech a zahraničním investorům možnost vybudování výrobních závodů.
Těžební a ropné technologie
Kuba má bohatá nerostná naleziště, zejména nikl je jedním z hlavních vývozních artiklů země. Vzhledem k zastaralé mechanizaci svá naleziště nevyužívá na maximum a nemá možnosti samostatně provádět nové průzkumy. Českým firmám se nabízí možnost investic zejména v oblastech nově identifikovaných nalezišť ropy, zlata a drahých kovů, případně mramoru, minerálů a podobně. Prioritou Kuby jsou projekty průzkumu a těžby nerostných surovin, stejně jako rozšiřování a modernizace infrastruktury a kapacit pro zpracování surovin.
Cestovní ruch, lázeňství, volný čas
Kuba je známou turistickou destinací. V roce 2023 přicestovalo na Kubu 2,4 milionu turistů. Do cestovního ruchu směřuje nejvíce investic. České firmy se mohou podílet na výstavbě a provozování hotelů a turistických center, vybudování zábavních a vodních parků, případně pronajímat či provozovat již vybudovaná ubytovací zařízení.
