English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Kuba je největším ostrovním státem v Karibiku, socialistickou zemí s vládou komunistického režimu a má celkem 11,2 milionů obyvatel. Ekonomika je centrálně plánovaná a stát má veškerou kontrolu nad výrobními procesy. Zahraniční obchod probíhá skrze státní podniky zahraničního obchodu. V posledních letech se i přes snahy kubánské vlády nepodařilo dosáhnout zásadnějšího růstu. V roce 2022 kubánská ekonomika rostla o 2 %. Silnější růst je pravděpodobný až v letech 2024–25. Měnová reforma zavedená 1. ledna 2021 a chronický nedostatek devizových zdrojů způsobily nárůst inflace. Ceny meziročně vzrostly o 76,1 %. Míra nezaměstnanosti je stabilní, pohybuje se okolo 3 %. V roce 2022 EIU odhadoval veřejný dluh na úrovni 122,3 % HDP, kubánská vláda údaje o veřejných financích nepublikuje. Obchodní bilance je dlouhodobě v deficitu, neboť až 80 % potravin a zboží je na ostrov dováženo. Hlavními vývozními artikly jsou alkoholické nápoje, tabák a nikl. Kuba se dlouhodobě nachází v 7., tedy nejhorší kategorii úvěrové rizikovosti OECD, což se odráží na nedostatečné atraktivitě. Východiskem ze současné krize je zvýšení produkce a exportu, znovunastartování cestovního ruchu po pandemii a nalákání zahraničních investorů. Kuba i přes současnou složitou ekonomickou situaci zůstává perspektivním trhem, nicméně velmi složitým.
| Ukazatel | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |
| Růst HDP (%) | 1,3 | 2,0 | 3,8 | 3,6 | 4,1 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 131,9 | 122,3 | 113,6 | 115,5 | 115,3 |
| Míra inflace (%) | 152,0 | 76,1 | 62,3 | 11,4 | 5,8 |
| Populace (mil.) | 11,2 | 11,2 | 11,2 | 11,2 | 11,2 |
| Nezaměstnanost (%) | 2,8 | 3,0 | 2,6 | 2,4 | 2,2 |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 13 460,0 | 14 650,0 | 15 780,0 | 16 640,0 | 17 670,0 |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | -1,3 | -1,6 | -1,5 | -1,4 | -0,4 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -6,4 | -7,5 | -8,4 | -9,4 | -10,2 |
| Průmyslová produkce (% změna) | -6,8 | 3,7 | 2,9 | 3,4 | 4,0 |
| Exportní riziko OECD | 7/7 | 7/7 | 7/7 | 7/7 | – |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 5 import dle zemí (%) | |
| Španělsko | 18,9 |
| Čína | 15,1 |
| Argentina | 7,5 |
| Spojené státy americké | 7,5 |
| Mexiko | 5,7 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
| Celkem | 5,3 |
| Předměty obchodu zvláštní | 0,7 |
| Maso ostatní (ne hovězí) a vnitřnosti poživatelné | 0,4 |
| Pšenice (vč. špaldy) a sourež nemleté | 0,2 |
| Mléko, smetana a mléčné výrobky (ne máslo a sýry) | 0,1 |
| Mýdla, přípravky čistící a leštící | 0,1 |
| Zdroj: EIU | |
Zemědělství a potravinářství
Vzhledem k chronickému nedostatku potravin a krmiv na Kubě, který je způsobený zastaralou a neefektivní zemědělskou výrobou prakticky bez jakékoli mechanizace, je třeba modernizovat výrobu, zpracování a skladování potravin. Zvyšování potravinové soběstačnosti vláda označuje za otázku národní bezpečnosti a investice do této oblasti jsou považovány za prioritní. Kuba nabízí možnost investic zejména v zóně volného obchodu Mariel, dále pak existují příležitosti v oblasti renovace vlastních výrobních zařízení a továren na výrobu potravin. Zemědělství aktuálně produkuje 2,8 % HDP a patří k sektorům s nejnižším podílem.
Kuba dováží ze zahraničí 80 % veškerých potravin a píce pro zvířata, což v souvislosti s hlubokou ekonomickou krizí na Kubě a stoupajícími cenami na světových trzích vyvíjí čím dál vyšší tlak na centrální plánování ekonomiky. Vzhledem k zastaralé a neefektivní zemědělské výrobě prakticky bez jakékoli mechanizace existuje akutní potřeba modernizovat výrobu, zpracování a skladování potravin. Vlastnictví půdy je ze 70 % v rukou státu, zbylých 30 % obhospodařují zemědělská výrobní družstva. Země disponuje 6,3 mil. ha zemědělské půdy, z toho je pouze 2,7 milionu obhospodařováno. Význam a potenciál pěstování cukrové třtiny a cukrářského průmyslu na Kubě je značný. Existuje potenciál pro obchodní a investiční spolupráci, neboť Kuba se snaží zaručit udržitelnost produkce cukrové třtiny, maximalizovat výrobní kapacitu cukru, alkoholu a dalších derivátů. Země se snaží postupně modernizovat svých současných 50 cukrovarů a postupně vypisuje výběrová řízení na dodávky nových strojírenských zařízení a součástek. Vzhledem k tomu, že většina cukrovarů ještě pracuje s technologiemi z původního socialistického bloku a hlavní část zařízení byla vyrobena v tehdejším Československu, je zde zajímavá příležitost pro naše strojírenství. Cukr stále patří mezi hlavní vývozní artikly země a zaměření na zvýšení produktivity je tedy na místě. V zemědělské výrobě a přepravě jsou ve velkém měřítku stále využívána tažná zvířata, většina používaných traktorů jsou dosluhující zbytky sovětských a československých dodávek ze 70. let. Potřeba jejich modernizace, ať už prostřednictvím dodávek náhradních dílů a servisu, nebo nákupem zcela nových strojů, rovněž vytváří nezanedbatelnou exportní příležitost. Kuba představila více než 195 investičních projektů v sektoru zemědělství a potravinářství. Dle prohlášení kubánské vlády budou pro následující období prioritní zejména tyto komodity: sójový olej, sušené mléko, hovězí a vepřové maso a uzeniny, sycené nealkoholické nápoje, pivo, pšeničná mouka, cukrovinky, těstoviny. Zvyšování potravinové soběstačnosti je dokonce kubánskou vládou označováno za otázku národní bezpečnosti a investice do této oblasti jsou považovány za prioritní. Celý proces je však poměrně vleklý a naráží na dlouhodobé problémy s likviditou. Od roku 2020 některé obchody s potravinami na Kubě přešly na platbu v tzv. MLC, tedy prostřednictvím magnetických karet vázaných na účty ve volně směnitelné měně. Vzhledem ke generaci příjmů v cizí měně bývá importované zboží, které je určeno do těchto obchodů, bez velkého prodlení kubánskou stranou placeno. Od roku 2022 dochází k uvolnění importu také pro malé a střední podniky (tzv. MIPYMES). Pod záštitou státních organizací mohou dovážet vybrané položky a následně je uplatnit na místním trhu formou prodeje hotových výrobků, tak mohou dovážet i výrobní linky, obalový materiál apod. do svých malých výroben a manufaktur. Proces je poněkud komplikovaný, naráží zejména na potíže s platbami bankovními převody přímo z Kuby.
Energetika
Země se dlouhodobě potýká s chronickým energetickým deficitem a prioritou vlády je vytvářet, rozšiřovat a modernizovat výrobní kapacity a podporovat projekty na průzkum nalezišť ropy. Potřeba modernizace elektráren na fosilní paliva a oprava zastaralé a ztrátové rozvodné sítě představuje významnou příležitost pro český průmysl. Zajímavou příležitostí se stávají rovněž obnovitelné zdroje energie, jejichž využívání země deklaruje jako součást dlouhodobého Programu hospodářského a sociálního rozvoje země.
Stavebnictví
Prakticky veškerá kubánská architektura a infrastruktura potřebuje modernizovat. Snahy o její opravy i novou výstavbu ale kromě tradičního nedostatku likvidity narážejí i na nedostatek kvalitního stavebního materiálu. Příležitostí pro český export může být zájem Kuby o nové moderní technologie pro zvýšení efektivity výstavby, výroby materiálů, náhradních dílů, ale i rekonstrukce a opravy budov, dále pak navrhování a výstavba hotelových komplexů.
Zdravotnictví a farmacie
Kuba se snaží profilovat jako země s významným výzkumem v oblasti farmacie a biotechnologie a podporuje investiční příležitosti v této oblasti. Na Kubě probíhá výzkum, výroba, registrace, komercializace národních biotechnologických a farmaceutických produktů, některé farmaceutické výrobky se rovněž vyvážejí do zahraničí. Kubánské zdravotnictví ovšem disponuje pouze zastaralým vybavením nemocnic a diagnostikou a země se dlouhodobě potýká s nedostatkem léků všech druhů. Pro české exportéry se nabízí možnost navázání spolupráce právě v těchto oblastech a zahraničním investorům možnost vybudování výrobních závodů, léčebných center a lázní, případně center zaměřených na plastickou chirurgii a estetickou medicínu.
Těžební a ropné technologie
Kuba má bohatá nerostná naleziště, zejména nikl je jedním z hlavních vývozních artiklů země. Vzhledem k zastaralé mechanizaci svá naleziště nevyužívá na maximum a nemá možnosti provádět ani nové průzkumy. Českým firmám se nabízí možnost investic zejména v oblastech nově identifikovaných nalezišť ropy, zlata a drahých kovů, případně mramoru, minerálů a podobně.
Cestovní ruch, lázeňství, volný čas
Kuba je oblíbenou turistickou destinací. V roce 2022 přicestovalo na Kubu 1,7 milionu turistů. V rámci HDP pro Kubu tento sektor představuje více než 70% podíl a zaměstnává 65 % populace. České firmy se mohou podílet na výstavbě a provozování hotelů a turistických center, vybudování zábavních a vodních parků, případně pronajímat či provozovat již vybudovaná ubytovací zařízení.
