Kuvajt

Ministerstvo pro elektrickou energii, vodní a obnovitelné zdroje Státu Kuvajt zahrnulo počátkem roku 2022 do svého plánu 16 projektů v oblasti obnovitelné energie, čímž potvrdilo svůj záměr realizovat projekty v oblasti obnovitelných zdrojů v souladu s cílem vize šejcha Sabáha využít alternativní technologie a generovat 4500 až 5000 MW s pomocí zapojení udržitelných zdrojů do roku 2030. Ambicí je, aby se v Kuvajtu podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) v energetickém mixu do roku 2030 zvýšil na 15 % ze současného 1 %. 

Plán počítá s realizací dalších dvou fází obřího fotovoltaického projektu Shaqaya na západě země. Projekt Shagaya II a III plánuje využít solární a větrnou energii a napomoci zajistit podstatnou část doplňkových zdrojů energie pro zásobování Kuvajtu elektrickou energií, zejména v létě kdy je poptávka nejvyšší. Průměrná roční spotřeba elektrické energie, jež je využívána na klimatizaci přesahuje 45 % celkové spotřeby, přičemž v letních špičkách je to až 70 %. Plán ministerstva zařazuje mezi další významné projekty projekt fotovoltaických panelů na střechách budov v Subhanu s výrobní kapacitou 3,7 MW, fotovoltaické panely na přístřešcích pro parkovací stání a na budovách v elektrárně Al-Zour s kombinovanou kapacitou 4000 kW, stejně jako projekt fotovoltaických panelů na přístřešcích pro parkovací stání pro automobily a na budovách v Al-Sabiya s kombinovanou kapacitou 3 000 kW a na pozemních cisternách s kapacitou 30 000 kW a řadu dalších projektů.

Kromě fotovoltaiky a urychlení dosažení 15 % podílu OZE se pětiletý rozvojový plán Kuvajtu na roky 2020 až 2025 zaměřuje na zvýšení podílu plynu v energetickém mixu za účelem diverzifikace a dekarbonizace, vybudování infrastruktury pro LNG (v lednu 2022 byl dokončen LNG terminál v Al-Zour), maximalizaci výroby elektrické energie z plynu, zavedení opatření s cílem zvýšit energetickou účinnost budov, např. aktualizací stavebních předpisů, posílení okenních systémů, instalaci integrovaných solárních systémů, rekonstrukci budov, zavedení dálkového chlazení, zavedení standardizovaného programu označování spotřebičů, zavedení smart měřičů, podporu ekologičtějších technologií, zavedení inovativních systémů chlazení, skladování energie a IT a smart řídicích systémů atp. 

Kuvajt má velké rezervy v zavádění systému energetických úspor. V klimaticky náročných pouštních podmínkách, kde letní teploty přesahují 50 stupňů Celsia, se jedná o velké energetické ztráty např. v obytných komplexech a veškerých průmyslových provozech. Důvodem nejsou jen nedostatečné izolační technologie, ale i špatné řízení, pokud jde o management budov a štědrá dotační aktivita státu, která přispívá k plýtvání, jež nezpůsobuje citelné finanční ztráty odběratelům.

Výroba elektrické energie byla dle poslední dostupné zprávy Ministerstva elektrických, vodních a obnovitelných zdrojů za rok 2021 následující. Celkové kapacity výroby elektrické energie z elektráren v Kuvajtu dosahují 20 2028 MW, z toho je 8970 MW vyráběno parními turbínami (44,3 %), 8151 MW jde z plynových turbín (40,1 %), 3032 MW z kombinovaných turbínových jednotek (15,3 %) a 73 MW z obnovitelných zdrojů (0,3 %). Energetický sektor (výroba elektrické energie a vody) se podílí 70 % na tvorbě emisí CO₂ (20 % je pak způsobeno dopravou). Emise CO₂ na obyvatele dosáhly 22 tun (světový průměr je 4,4 t). 

Vzhledem ke stále stoupající spotřebě elektrické energie musí tedy Kuvajt modernizovat a stavět nové elektrárny, rozšiřovat podíl OZE a zvýšit energetickou účinnost a úspory. Čeští dodavatelé by se mohli uplatnit jak při modernizaci konvenčních elektráren, tak i v rámci zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie, ale i zapojením inovativních smart technologií. Ve velkých veřejných či PPP tendrech běžně vítězí velké nadnárodní korporace původem z USA, Koreje, Japonska, Evropy či Číny. České firmy však mají určitý potenciál získat kontrakty na subdodávky dílů, inovativních technologií či služeb. Mají rovněž dobré šance na úspěch v oblasti smart building management a IoT.

Kuvajt má rostoucí mladou generaci, kterou vehementně podporuje, včetně snahy zajistit dostupné bydlení pro své vlastní obyvatele. Vlastnictví nemovitostí je omezeno pouze na Kuvajťany. Za posledních dvacet let se populace v Kuvajtu více než zdvojnásobila. Podíl cizinců, kteří se do velké míry na stavebních projektech podílejí, vzrostl z 1,4 na 3,3 milionů obyvatel a představuje tak zhruba trojnásobek počtu Kuvajťanů. 

Ve stavebním rozvoji se Kuvajt stále nevzdal určité ambice dohánět Spojené arabské emiráty či Saúdskou Arábii. Stavební zakázky se dlouhodobě podílejí vysokou měrou na objemu zadávaných veřejných prací. Výstavba obřích infrastrukturních a nových rezidenčních projektů, zejména megalomanského města Silk City, jež se má tyčit na konci velkolepého mostu šejcha Džábera přes severní část zálivu, tvoří jeden z ambiciózních pilířů vize Nový Kuvajt 2035. Tento projekt má navazovat na zbudování Severní ekonomické zóny v blízkosti hranice s Irákem a přístav Mubarak Al Kábir v hodnotě 6,5 mld. USD. Tyto projekty jsou považovány za klíčové pro budoucí rozvoj Kuvajtu.

Mezi další významné stavební projekty, jež jsou plánovány na severu země patří rozvoj ostrovů Bubiyan a Failaka. Vláda je plánuje přeměnit v hlavní turistická letoviska. Oba projekty, tak jako Silk City, mají navázat na 36 km dlouhý dálniční most šejcha Džábera, který vede z Kuvajt City přes severní část kuvajtského zálivu směrem k ostrovu Bubiyan. Ostrov Bubiyan je větším z těchto dvou ostrovů. Zaujímá svou rozlohou 530 km2 a nachází se na hranici s Irákem a poblíž hranice s Iránem. Projekt má zahrnovat výstavbu bytů, hotelů, chat, rekreačních zařízení, kempů, mol a terminálů pro lodní dopravu. Finanční objem projektu činí zhruba 6 mld. USD.  Ostrov Failaka se nachází jižně od Bubiyanu a zaujímá plochu 43 km2. Je významný svým historickým nalezištěm z dob Alexandra Velikého. Projekt počítá s výstavbou přístavu, 10 tisíc ubytovacích jednotek, výstavbou luxusních hotelů, sportovních center, golfových hřišť, nákupních a kulturních středisek, science centrem, zoologickou zahradou a se zbudováním sedmikilometrové umělé řeky k rekreačním účelům. Návštěvníkům budou rovněž zpřístupněny historické vykopávky. Náklady mají činit 3 mld. USD. Rozvoj ekonomické zóny a dvou ostrovních projektů jsou příklady kolosálních investic, na něž kuvajtská vláda plánuje alokovat značné finanční prostředky. 

V rámci pětiletého rozvojového plánu  pokračuje v Kuvajtu výstavba řady projektů. Mezi nejvýznamnější patří např. rezidenční projekt města Al-Mutlaa pro 400 tisíc obyvatel. Mezi města, jejichž rozvoj je stále ve fázi plánování či návrhu, se řadí např. rezidenční projekt Khiran na jihu země o rozloze 140 km2; Nawaf al-Ahmad o rozloze 80 km2 či Sabriya s plánovanou rozlohou 80 km2, dále projekt Jaber Al-Ahmad City, projekt Dhahiya Abdullah Al-Mubarak a inovativní projekt smart city South Saad Al-Abdullah o rozloze 64,42 km², jenž je situován 35 km západně od Kuwait City, s předpokládaným termínem dokončení v roce 2029. Smart City má být rozvíjeno s aspektem na udržitelnost životního prostředí a obnovitelné zdroje s cílem vytvořit atraktivní a vibrující městský ekosystém. 

V příštích letech mají pokračovat práce na dobudování silniční infrastruktury. Dále mají být rozvíjeny projekty veřejné dopravy, v plánu dlouhodobého charakteru je výstavba (cca 110 km) železniční trati, která je součástí širšího projektu, jenž má propojit země Zálivu a pokračovat směrem na sever k irácké hranici. Investice mají směřovat do digitalizace veřejné dopravy, telematiky a dalších souvisejících IT systémů.  

Potenciál pro české dodavatele je například v tvorbě infrastrukturních sítí budov, jež zajišťují chytrá řešení, digitálně monitorují a administrují bezproblémový chod budov, inovativní a udržitelná řešení nebo technologie v digitalizaci ve veřejné dopravě aj. V oblasti sustainability a zelených budov je uznávána certifikace LEED nebo GSAS. Inovativní technologická řešení, která přinášejí nejvíce bodů v rámci těchto certifikací jsou při plánování nové výstavby investory upřednostňována.

Kuvajt vzhledem ke své geografické poloze a geopolitické situaci v regionu udržuje investice do obranných a bezpečnostních technologií na relativně nadprůměrné hranici. Výdaje v posledních pěti letech oscilují okolo 6 % hrubého domácího produktu Kuvajtu, v roce 2019 dosáhly 7,71 mld. USD, tj. cca 164 mld. Kč. V minulosti svou traumatizující roli sehrála irácká invaze, přičemž v roce 1991 dosáhly výdaje rekordních 117 % HDP.

Hlavními partnery a spojenci jsou tradičně Spojené státy americké a Velká Británie, dále Francie, Německo či Itálie. Spojené státy americké mají tisíce vojáků umístěných v Kuvajtu jako součást obranné dohody. Největší částí je Centrální velitelství americké armády (ARCENT), které je součástí Centrálního velitelství Spojených států (USCENTCOM). 

Česká republika má díky spolupráci z minulosti v Kuvajtu dobře našlápnuto, ačkoli potenciál trhu není zdaleka využit. Příležitosti skýtají jak dodávky a spolupráce v oblasti moderních technologií v EW, bezpečnostních a monitorovacích technologií, ale i určitého typu tradičních a loveckých zbraní a munice. Při proniknutí na tento specifický trh je třeba vynaložit dlouhodobou snahu, obrnit se trpělivostí a spoléhat výhradně na prověřeného obchodního partnera. 

V dodávkách v tomto citlivém sektoru kuvajtská strana jednoznačně upřednostňuje jednání na G2G úrovni, která v počáteční fázi účinně otevírají dveře. Důvěra je pro realizaci spolupráce zcela zásadní. Mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany Státu Kuvajt bylo v roce 2002 uzavřeno memorandum o spolupráci, na které je možné v obecné rovině navázat. V případě konkrétních dodávek je vhodné postupovat ve spolupráci a sjednat dohodu na dodávky do Kuvajtu prostřednictvím agentury AMOS Ministerstva obrany ČR. 

V Kuvajtu jsou vítána zejména komplexní řešení včetně patřičného zaškolení konečného uživatele a patřičné podpory. Často nejde jen o nákup zboží či vybavení, ale i o související servis nebo modernizaci. Významným partnerem na kuvajtské straně je kromě Ministerstva obrany rovněž Kuvajtská národní garda (KNG), případně Ministerstvo vnitra.

Součástí strategických záměrů vlády (i za pomoci komerčních poskytovatelů) je zvýšení soběstačnosti v některých oblastech medicíny, které byly v minulosti zajišťovány dotovanými zahraničními léčebnými pobyty kuvajtských pacientů. Vysoce postavené kuvajtské rodiny se přitom v léčbě stále často spoléhají na renomované zahraniční kliniky. 

Kuvajt vydává na zdravotní péči cca 5 % HDP, tj. 1 711 USD na obyvatele (EU 10 % HDP), což je srovnatelné s ČR. Vysoká kupní síla skýtá v Kuvajtu velké rezervy a rozvojový potenciál. Přes určité rozpočtové škrty je i nadále 80 % výdajů na zdravotní péči v Kuvajtu hrazeno vládou a nemocnice Ministerstva zdravotnictví pokrývá 83 % z celkového počtu lůžkových kapacit. Na vysoké úrovni je např. oblast dentální péče či diabetologie. Česká republika a její zdravotnický personál má dobré renomé zejména v oblasti rehabilitační medicíny či chirurgie.

Zlepšení a dostupnost kvalitní zdravotní péče se řadí mezi priority vize Nový Kuvajt 2035. Tento cíl byl ještě umocněn pandemickou situací. V rámci této vize byla definována řada rozvojových projektů zahrnujících jednak výstavbu nových nemocnic a rozšíření lůžkových kapacit, ale i zvýšení erudice místních lékařů. Kuvajt dlouhodobě trpí nedostatkem kvalifikované pracovní síly ve zdravotnictví, zejména nedostatkem lékařů. Snaží se posílit vlastní kapacity, vyškolit lékaře Kuvajťany, a proto podporuje jejich studium v zahraničí.  Přesto se kuvajtské zdravotnictví musí i nadále spoléhat na zahraniční pracovníky především z Egypta a dalších zemí. 

Velkým nedostatkem jsou především lékařky, vzhledem k místní kultuře a náboženství Kuvajtské ženy preferují péči lékařek, zejména v porodnictví. Kuvajťanky si neváhají připlatit za nadstandardní péči, např. za samostatný pokoj, kde se sejde k oslavě novorozeněte celá početná rodina. Bohužel jisté nedostatky jsou na straně zkušeností s využitím moderních přístrojů a drahých technologií. I když nemocnice alokuje značné finanční prostředky na nejmodernější vybavení, chybí zaškolený personál, dochází k neefektivnímu řízení lidských zdrojů a technologií. Pracovní podmínky jsou přitom pro lékaře-expaty náročné. Běžnou praxí je šestidenní práce v týdnu a disponibilita i během volna. Zvyšující se nároky na zdravotní systém jsou částečně i důsledkem narůstající populace, nedostatku pohybu místních obyvatel a špatného životního stylu celkově. 

Pro české dodavatele představuje kuvajtský zdravotnický sektor značný potenciál. Uplatnit se mohou dodavatelé zdravotnické techniky, materiálů a léků, případně kvalitní a originální kosmetiky. Uspět mohou i poskytovatelé cílených služeb. Důležitá je kvalita, přitom nelze cenově konkurovat levnému zboží z Číny ani zavedeným západním značkám. Na trhu převažují tradičně výrobky z USA, Francie či Velké Británie. Čeští vývozci mohou nabídnout řadu inovativních technologií, ale i konvenčního vybavení nemocnic. Niku na kuvajtském trhu otevírají výpadky dodávek některých farmaceutik z důvodu narušených odběratelsko-dodavatelských řetězců. Uplatnit se mohou generika, ale i potravinové či vitamínové doplňky. Dalším segmentem, který představuje rostoucí potenciál, je péče v oblasti „beauty“ – kosmetiky, služeb a neinvazivních i invazivních lékařských zákroků. Hollywoodský úsměv a vzhled je pro kuvajtské ženy velkou prioritou, přestože se řada z nich na veřejnosti zahaluje.

Kuvajt se rozkládá na ploše 17 818 kilometrů čtverečních, přičemž se jedná převážně o neúrodnou poušť s minimem ročních srážek a nejvyššími letními teplotami na světě. Orná půda zaujímá zanedbatelné procento celkové plochy. Zemědělství přispívá k tvorbě HDP méně než 0,5 %. Hrubá hodnota zemědělské produkce činí zhruba 300 mld. USD v běžných cenách ročně. Tato domácí výrobní kapacita nepostačuje k uspokojení rostoucí domácí poptávky po ovoci a zelenině. Kuvajt je druhou nejlidnatější zemí v regionu GCC s průměrnou mírou růstu populace 3,5 %. Půda v regionu má nízký obsah organických látek, nízkou schopnost zadržovat živiny a vlhkost. Přírodní vodní zdroje potřebné pro zavlažování jsou minimální, přičemž většina dostupných vodních zdrojů pochází z odsolovacích zařízení, která jsou energeticky značně náročná a tak zavlažování nehospodárné s ohledem na udržitelnost. 

Kuvajt je vzhledem k drsným klimatickým podmínkám a k nedostatečné vlastní produkci importně závislý, dováží více než 96 % potravin. Kuvajtská dotační podpora v oblasti potravin zlepšila dostupnost a výživu místních obyvatel, pro chudé vrstvy zahraničních pracovníků, např. z Indie či Pákistánu, jsou však potraviny v běžných nákupních centrech v Kuvajtu drahé a soustředí se na vlastní velmi úzký segment levnějších potravin. V mezinárodních řetězcích je k dostání široké spektrum potravin, avšak často za mnohem vyšší ceny, než v České republice. Přestože inflace oscilovala okolo 4 %, vláda v posledním roce přijala řadu regulačních opatření proto, aby zabránila růstu cen a zajistila dostupnost potravin. 

Slabiny v tomto sektoru zdůraznila pandemie covid-19, která vyústila v globální narušení dodavatelských řetězců, jež vedlo k nejistotě v zajištění dodávek v Kuvajtu. Kuvajt tak posílil úsilí a podporu směrem k budování vlastních kapacit, většinou ve formě místních farem. V současné době se na farmách pěstuje především zelenina, chová skot či drůbež. Rostoucí trh s ovocem a zeleninou v Kuvajtu je přičítán rostoucím disponibilním příjmům a také zdravotním problémům kuvajtské populace. Kuvajt se snaží posílit svou potravinovou bezpečnost zvýšením mezinárodní spolupráce a investicemi do zemědělských technologií. 

Zajímavou příležitost pro české exportéry může představovat oblast trvanlivých potravin, potravin obsahujících výživové doplňky a oblast cukrovinek. Mohou se uplatnit v oblasti zvyšování úrodnosti půdy, v inovativním „smart agriculture“ (akvaponickém zemědělství) a v dodávkách moderních technologií v rámci zavádění vlastních výrobních kapacit v Kuvajtu.

Kuvajt, který je jednou z nejbohatších zemí světa, patří mezi největší producenty odpadu na obyvatele. Každoročně se v tomto malém arabském státě vyprodukuje více než 2 miliony tun pevného odpadu. Vysoká životní úroveň a rychlý hospodářský růst stojí za velmi vysokou produkcí odpadu na obyvatele – až 1,5 kg denně. Asi 90 % odpadů domácností končí na skládkách a objemy odpadů neustále narůstají. Třídění a recyklace, v našem smyslu chápání, nejsou zatím v Kuvajtu běžnou praxí a zavedení efektivního a ekologického systémového řešení je stále v rovině plánů. V dubnu 2023 se objevilo v místním tisku, že průmyslový úřad PAI (Public Authority for Industry) finalizuje výběr společnosti, která poskytne konzultační služby ve věci projektové studie a zakázkové dokumentace na několikaletý projekt zbudování první průmyslové zóny v oblasti Shagaya za účelem recyklace širokého spektra, zejména však průmyslových odpadů a odpadních vod.

Dosavadní metodou nakládání s pevným odpadem je převážně ukládání na skládky. Přestože je Kuvajt malou zemí, má nebývale vysoký počet skládek. Je zde osmnáct skládek, z toho čtrnáct lokalit je uzavřeno a čtyři lokality jsou stále v provozu. Nekontrolované skládky byly v minulosti řízeny špatně vyškoleným personálem, což vedlo k přeměně skládek v živnou půdu pro patogeny, toxické plyny (metan, oxid uhličitý atd.) a spontánní požáry. Vzhledem k rychlému rozvoji měst se obytné oblasti rozšířily až k okrajům skládek, což představuje vážné ohrožení zdraví obyvatel. Medializovanou kauzou byly opakované požáry největší skládky pneumatik na světě (42 mil. pneumatik), která byla pod tlakem veřejnosti přesunuta a konečně započala postupná recyklace.

Fraunhofer UMSICHT dostal v roce 2017 od kuvajtského veřejného úřadu pro životní prostředí zakázku (EPA), aby připravil národní strategii nakládání s odpady v Kuvajtu. Všechna data jsou v několika fázích sbírána a analyzována s pomocí webového interaktivního GIS systému (Environmental Monitoring Information System for Kuwait, eMISK). Cílem je tvorba právního rámce za účelem změny a tvorby finančních nástrojů jako základ pro budoucí realizaci infrastruktury pro ekologické nakládání s odpady, likvidaci a sanitaci stávajících skládek. V lednu 2022 byla jeho excelenci šejchu Al-Sabáhovi, zástupcům oddělení EPA a dalších kuvajtských úřadů, univerzit a průmyslu, představena Kuvajtská národní strategie nakládání s odpady do roku 2040 a Strategie řízení a obnovy skládek. Implementační fáze má být zahájena a pokračovat v několika příštích letech.

Kuvajt nemá téměř žádné přírodní zdroje pitné vody a vodu získává desalinací. Díky vládním dotacím patří její cena mezi nejnižší na světě. Navzdory tomu, že se Kuvajt řadí mezi země s nejnižšími obnovitelnými vodními zdroji na obyvatele na světě, má jednu z nejvyšších měr spotřeby per capita. V posledních dekádách navíc zažívá země poměrně rychlý růst populace a expanzi měst. Výsledkem je, že se stávající čističky odpadních vod, které byly postaveny daleko od měst, v současné době nacházejí velmi blízko nové obytné zástavby. V plánu je proto výstavba nových čističek v odlehlejších lokalitách nebo např. čistička pro novou rezidenční čtvrť v South Mutlaa za 159 mil. KD (528 mil. USD) s předpokladem dokončení v roce 2025. Kuvajtská vláda považuje revitalizovanou odpadní vodu za cenný zdroj pro zavlažování, který je schopen přispět k národní politice rozšiřování výsadby, zavlažování v zemědělství, zalesňování a k zlepšení životního prostředí v Kuvajtu. 

Kuvajt má ropné zásoby v objemu přibližně 104 mld. barelů a 1 784 mld. metrů krychlových zemního plynu. Je pátým největším producentem na světě a třetím v rámci OPEC. Nejrozsáhlejší jsou ropná pole v oblasti Burgan, která jsou považována za klenot v koruně kuvajtského ropného průmyslu. V roce 2021 byla objevena dvě nová naleziště v této oblasti. 

Kuvajt hodlá postupně navyšovat produkci ropy až na více než 4 mil. barelů denně do roku 2040 a zemního plynu na 4 mld. kubických stop do roku 2030. Téměř veškerá těžba ropy v Kuvajtu pochází z pobřežních polí. V plánu je rovněž snaha rozšířit těžební kapacity na moři. Na průzkum mají být v nadcházejících letech uvolňovány značné investice.

Ropný a plynárenský sektor je v gesci Ministerstva ropy a je prakticky kontrolován prostřednictvím  státní Kuwait Petroleum Corporation (KPC), která má řadu podřízených společností (KOC, KNPC, KIPIC a další). Hlavní rolí Kuvajtské ropné společnosti (KOC) je průzkum, vývoj a těžba ropy a zemního plynu, dále skladování surové ropy a její přeprava do tankerů určených pro export. KPC a KOC si na projekty najímá smluvní partnery, ze zahraničí převážně z USA či z Velké Británie. Mezi největší hráče na trhu patří KPC, BPC, Shell, Chevron, BP. 

V roce 2021 byl dokončen významný projekt čistých paliv “CFP – Clean Fuel Project”, který rozšířil a modernizoval rafinérské komplexy Mina Abdulla a Mina Al-Ahmadí. V roce 2022 byly realizovány významné rozvojové projekty KOC v hodnotě 23 mld. Kč, ceny ropy a zemního plynu dosáhly v prvním čtvrtletí roku 2022 svého maxima a práce v tomto sektoru představovaly většinu zakázek. Největším projektem bylo dobudování další fáze rafinerie Al Zour a dokončení LNG terminálu. Dalším strategickým projektem je rozvoj severních polí a zejména plynových polí. Mezi významné projekty se řadí také potrubní projekt v Abdalí nebo v rafinerii Ahmadí zajišťující přívod do plynovodu elektrárny Subiya, zařízení na odstraňování kyselých plynů, jednotka pro úpravu výfukových kyselých plynů v rafinérii Mina Al-Ahmadí, tranzitní plynovod v západním Kuvajtu. 

V poslední době je kladen akcent na udržitelnost a vývoj paliv s nízkým obsahem síry.  KNPC vyvezla koncem ledna roku 2023 na evropské trhy první naftu splňující přísné standardy. Kuvajt plánuje znásobit vývoz do Evropy a nahradit tak část dodávek z Ruska. Kuvajt také koncem roku 2022 začal vyvážet letecké palivo z nové rafinérie Al-Zour. 

Vzhledem k dominantní závislosti Kuvajtu na těžbě, zpracování a vývozu ropy je vysokoškolské vzdělávání napříč obory na poměrně dobré úrovni ve studijním oboru chemie/petrochemie. Studenti většinou uplatní své znalosti ve státní Kuvajtské ropné společnosti (KOC) či v jiné z podřízených organizací Kuvajtské ropné korporace (KPC). V základním i aplikovaném výzkumu se nabízí možnosti spolupráce v některých specifických medicínských oborech v rámci Kuvajtské univerzity (Health Sciences Centre, Kuwait Faculty of Medicine). Kuvajt má vzhledem k vysokému podílu populace postižené diabetem (cca 25 % populace) velmi renomované centrum zabývající se diagnostikou a léčbou diabetes a nemocí s touto chorobou spojených. Jedná se o Dasman Diabetes Institute v Kuwait City. Další zajímavou výzkumnou institucí, zaměřenou na molekulární medicínu, je Jaber Al Ahmed Centre for Molecular Imaging and Nuclear Medicine. V publikační činnosti jsou nejčastěji partnery Kuvajtské univerzity výzkumníci z USA, Velké Británie, Egypta či Saúdské Arábie. 

Pro české subjekty může být nejvíce perspektivní spolupráce v aplikovaném výzkumu a specificky cílená projektová spolupráce. Ta má potenciál otevřít dveře českým inovativním řešením s aspektem na aktuální problematiku zkoumanou výzkumným institutem KISR, která by mohla přerůst od zapojení v rámci pilotních projektů až v participaci na velkých rozvojových projektech např. v energetice zadávaných Ministerstvem elektřiny, vody a obnovitelných zdrojů či zadávaných formou PPP (Public Private Partnership) projektů prostřednictvím KAPP (Kuwait Authority for Partnership Projects). Vlastní výzkum a vývoj provádí rovněž Ministerstvo ropy za účelem vývoje čistějších paliv, které musí splňovat přísnější normy pro export na evropské trhy. 

Mezi další perspektivní a rozvíjející se obory patří výzkum v oblasti udržitelnosti, snižování dopadů na životní prostředí při těžbě a zpracování fosilních paliv, při dekontaminaci ropou znečištěné půdy (program KERP – Kuwait Environmental Remediation Program), recyklace, čištění odpadních vod, v technologiích přispívajících měření a řízení spotřeby energií a vody, filtrace vzduchu v budovách a obecně smart technologie pro zelené budovy. Perspektivním partnerem ve výzkumu, diseminaci a komercionalizaci výsledků pro průmyslové využití je Kuvajtský institut pro vědecký výzkum KISR (Kuwait Institute for Scientific Research) nebo KFAS (Kuwait Foundation for the Advancement of Sciences), který poskytuje granty v prioritních oblastech na národní úrovni, jimiž jsou pro období let 2022 – 2024 zdravotnictví, vzdělávání, energetika, životní prostředí, vodní zdroje, potravinová bezpečnost a digitální transformace.