Kuvajt

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kuvajt, původně britský protektorát, získal nezávislost v  roce 1961. Hlavou státu je emír z rodu As-Sabáh, který vládne na základě Ústavy, která stanoví jmenované vlády a volený parlament. Soudní moc je nezávislá. Od prosince 2023, se v důsledku úmrtí emíra, stal novým emírem tehdejší korunní princ šejch Mišál al-Ahamed al-Džábir as-Sabáh. Novým korunním princem byl 1. června 2024 jmenován šejch Sabáh Chalid Al-Hamád As-Sabáh. Podle kuvajtské ústavy musí emír a korunní princ pocházet z rodu šejcha Mubaraka Al-Kábíra, který vládl Kuvajtu v letech 1896 až 1915. V několika uplynulých letech byla kuvajtská politická scéna blokována spory mezi parlamentem a vládou, což vedlo k jejím pádům a k ochromení veškerých snah o implementaci klíčových rozvojových reforem. Emír se proto rohodl využít ústavního práva a nově zvolený (staronový) parlament 10. května až na 4 roky rozpustil. Dva dny po té jmenoval novou vládu. Od tohoto kroku si slibuje zajištění stability, pokroku a prosperity; posílení akceschopnosti v realizaci reforem a strategických projektů s cílem naplnit národní „Vizi Nový Kuvajt“ do roku 2035 a urychlit tolik potřebný rozvoj země. 

Ekonomika je založena na těžbě, zpracování a vývozu ropy a jejích derivátů. Pandemie COVID-19 kuvajtské hospodářství tvrdě zasáhla, hrubý domácí produkt poklesl téměř o 9 %. Od března 2021 došlo k ekonomickému oživení v důsledku skokového růstu světových cen ropy v roce 2022 a kuvajtská ekonomika se stala jednou z nejrychleji rostoucích v rámci regionu (HDP +8 %). Ovšem v roce 2023 došlo, vlivem omezení těžebních kvót v rámci OPEC+, k ekonomickému poklesu s předpokladem mírného oživení v příštích letech. Hlavním motorem hospodářství je export ropných produktů. Ekonomika i státní rozpočet vitálně závisí na stabilně vysokých cenách ropy. Tempo ekonomického růstu má v nadcházejících letech mírně zrychlit vlivem očekávaného růstu objemu produkce ropy při relativně vyšších cenách. Kuvajtský rozpočet počítá, spíše konzervativně, s cenou ropy 70 USD/barel. K diverzifikaci ekonomiky má přispět realizace odkládaných strategických projektů dle schváleného rozvojového plánu a v souladu s cíli „Vize Nový Kuvajt 2035“. Pětiletý plán rozvoje Kuvajtu na období 2020/21 až 2025/26 se zaměřuje na zbudování severní ekonomické zóny, včetně megaprojektu „Silk City“ a přístavu Mubarak Al Kabír v předpokládané hodnotě 6,5 mld. USD. Tyto projekty jsou považovány za klíčové pro budoucí rozvoj Kuvajtu, tak jako nezbytné strukturální reformy, jejichž implementace je elementárním předpokladem pro udržení konkurenceschopnosti kuvajtské ekonomiky v dlouhodobém horizontu. V roce 2022 objem česko-kuvajtské obchodní výměny meziročně vzrostl o 40 %. V roce 2023 pak mírně poklesl, zhruba o 10 %. Objem vzájemné obchodní výměny dosáhl 74 mil. USD. Z toho české vývozy činily 72 mil. USD a dovozy z Kuvajtu jen 2 mil. USD. 

Vzhledem k tomu, že Kuvajt je importně závislou zemí, z důvodu omezené vlastní produkce, představují ve vzájemné obchodní výměně české vývozy do Kuvajtu tradičně více než 90 %. Českému exportu dominují automobily a díly, HVAC zařízení, elektrická zařízení a komponenty, stavební stroje a materiály, český křišťál, potraviny, nábytek, železné výrobky, léky a  textil. V oblasti služeb zaujímá výsostné postavení cestovní ruch do České republiky, přičemž lákadlem pro Kuvajťany je zejména české lázeňství a zdravotní rehabilitační pobyty. České zboží má na kuvajtském trhu šanci na úspěch, pokud je cenově konkurenceschopné, originální a inovativní (např. vyspělé technologie či unikátní design). Prodej musí být doprovázen špičkovou marketingovou kampaní. Perspektivními sektory jsou např. energetický průmysl, stavebnictví, obranný průmysl, ICT, zdravotnický a farmaceutický průmysl, zemědělské technologie a potravinářství. Obchod je v Kuvajtu pevně v rukou etablovaných kuvajtských obchodnických rodin, které v  zemi zastupují zahraniční společnosti (tzv. „sponzorský systém“). Kuvajtští agenti či distributoři za provizi obvykle zajišťují marketing a prodej zahraničních produktů. Tento systém byl v roce 2023 oficiálně zrušen, reálně ke změnám dochází postupně. Pro úspěch v této arabské muslimské zemi je zapotřebí respektovat odlišné kulturní zvyklosti, odlišný průběh jednání, přístup k času a další specifika. Obchod se často realizuje mezi spřízněnými skupinami, záleží na osobních známostech a konexích. K dalšímu rozvoji vzájemných vztahů může přispět i přímé letecké spojení zavedené společností Jazeera Airways, která jej, v sezóně od června do září 2024, provozuje po třetí v řadě.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kuvajt (407.2 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Stát Kuvajt je dědičným emirátem kombinujícím prvky absolutistické a konstituční monarchie, který získal nezávislost na Velké Británii v roce 1961. Moc se soustřeďuje v rukou emíra, který je vždy vybírán z vládnoucího rodu As-Sabáh. Kuvajtského emíra šejcha Naváfa  al-Ahmeda al-Džábira as-Sabáha, který stál v čele země od 30. 9. 2020 do 16. 12. 2023, po jeho smrti nahradil bývalý korunní princ Mišál al-Ahmed al-Džábir as-Sabáh. Emír má výkonnou moc, kterou formálně vykonává prostřednictvím vládního kabinetu. V čele kabinetu stojí jmenovaný předseda vlády, kterého vybírá emír. Emír má dále pravomoc rozpustit parlament, vyhlašuje volby do parlamentu, má právo navrhovat, připravovat a ratifikovat zákony, jmenuje soudce, potvrzuje rozsudky a je vrchním velitelem ozbrojených sil.  Kuvajtským parlamentem je Národní shromáždění, které má 50 volených členů a 15 jmenovaných členů vládního kabinetu. Shromáždění je voleno na základě přímé volby, klasické politické strany jsou v zemi nicméně zakázány. Ústava přijatá v listopadu roku 1962 zaručuje základní svobody a prohlašuje Kuvajt za islámskou zemi, ve které je zdrojem zákonodárství Korán a islámský zákon (šaría). Kromě islámských právních principů se však legislativa země rovněž opírá o  některé prvky britského Common Law a francouzského občanského práva.

Dlouho trvající napětí mezi vládou a parlamentem v posledních letech opakovaně vyústilo v demisi jednotlivých ministrů či celých vlád nebo v rozpuštění parlamentu. Parlament často populisticky blokoval významná opatření a strategické kroky nezbytné pro udržitelný rozvoj země. Z pohledu národního hospodářství tak docházelo k nežádoucím prodlevám v realizaci klíčových reforem a projektů, které země potřebuje pro svoji modernizaci a další hospodářský rozvoj. Po několika letech patové situace a neustálých sporů mezi parlamentem a vládou, opakujícími se volbami ve stále častější frekvenci, se emír rozhodl využít své pravomoci a parlament, který byl zvolen v dubnu ve staronovém složení, 10. května 2024 až na 4 roky rozpustil. Současně pozastavil na dobu do 4 let platnost těch článků Ústavy, které se týkají fungování parlamentu a byl ustanoven zvláštní výbor za účelem revize Ústavy. 12. května 2024 následovalo ustanovení nové vlády složené z předsedy vlády a 13 ministrů. 1. června emír jmenoval korunního prince, šejcha Sabáha Chálida Al-Hamáda as-Sabáha. Podle kuvajtské ústavy musí emír a korunní princ pocházet z rodu šejcha Mubaraka Al-Kabíra, který vládl Kuvajtu v letech 1896 až 1915. Podle ústavy musí být nový korunní princ schválen Národním shromážděním (parlamentem), ale vzhledem k rozpuštění parlamentu nebude emír souhlas potřebovat. Emír však požádal předsedu vlády, šejcha Ahmeda Al-Abdulláha as-Sabáha, aby rozhodnutí předal Radě ministrů za účelem přijetí nezbytných ústavních opatření.

1.2. Zahraniční politika země

Kuvajt je malý stát nacházející se v geopoliticky neklidném regionu Blízkého východu. Jeho geografická poloha v severní části Zálivu je strategicky výhodná z pohledu logistiky a obchodu. Kuvajt musel historicky svoji nezávislost vůči rozlohou i geopoliticky větším sousedům několikrát obhájit. Bezpečnost Kuvajtu zaručují Spojené státy americké, jejichž vojenské jednotky jsou v zemi trvale rozmístěné od osvobození země od irácké armády v roce 1991. Přetrvávající napětí v regionu Zálivu ovlivňuje i zahraniční politiku Kuvajtu, který se snaží udržovat dobré vztahy se všemi sousedy a nebýt součástí koalic či projektů namířených proti konkrétním státům v Zálivu. V minulosti vystupoval Kuvajt aktivně v roli mediátora mezi Katarem na jedné straně a aliancí arabských zemí podílejících se na embargu vůči této zemi na straně druhé. Po nástupu emíra Naváfa al-Ahmeda al-Džábira as-Sabáha do funkce však zprostředkovatelské úsilí Kuvajtu opadlo. Nový emír, šejch Mišál, má ambici vrátit Kuvajt na pozici lídra států GCC a regionu Blízkého východu. 

Vztah s Washingtonem jakožto hlavním garantem kuvajtské bezpečnosti zůstane pro emirát i nadále klíčový. Dlouhodobě dobré jsou i vztahy s EU, která je vnímána vcelku pozitivně, zejména jako hospodářský partner. Země se stále více zapojuje do koordinované politiky zemí GCC v různých oblastech a hledá svůj vzor v reformní Saúdské Arábii. Kuvajt je jedním z hlavních poskytovatelů humanitární pomoci, zejména Palestině a jiným arabským zemím. Došlo k obrovskému obratu v politice vůči Palestině, která se těší bezvýhradné podpoře ze strany Kuvajtu. Kuvajt neplánuje otevřených politických styků s Izraelem dokud nebude splněna podmínka dvoustátního řešení v hranicích z roku 1967. 

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Kuvajtu meziročně vrostl o 2,6 % a v roce 2023 dosáhl 4,86 miliónu. Z toho 1,55 mil. jsou kuvajtští státní příslušníci (Kuvajťané), jejichž počet meziročně vzrostol o 1,9 % a přibližně 3,31 mil. jsou cizí státní příslušníci. V zemi žije přibližně 100 tisíc bidúnů bez státního občanství. Rozloha Státu Kuvajt zaujímá 17 820 km². Hustota obyvatelstva je vysoká, přibližně 242 obyvatel na kilometr čtvereční. Země je vzhledem k malé rozloze převážně urbanizovaná, 100 % obyvatelstva žije ve městech. Kuvajt má mladou populaci, průměrný věk (medián) je 36,8 let. Podle věku je nejpočetnější skupinou mezi Kuvajťany mládež do 15 let (40 %), v produktivním věku je cca 57 % obyvatelstva a obyvatelstvo starší 65 let pak tvoří méně než 3 % z celkového počtu obyvatel.

V procentuálním vyjádření tak populaci žijící v Kuvajtu tvoří Kuvajťané (30 %), ostatní Arabové (Egypťané, Libanonci, Jordánci, Palestinci, a další 27 %), Asiaté (Indové, Pákistánci, Bangladéšané, Filipínci a další 40 %) a další obyvatelstvo zejména z Afriky, Evropy a USA (3 %). V Kuvajtu je zaměstnáno celkem přibližně 2,5 miliónu osob, z toho 85 % cizinců. Většina Kuvajťanů pracuje ve státním sektoru, v soukromém sektoru pak méně než 20 %. Kuvajtské obyvatelstvo vyznává především islám sunitského směru (70 %) a islám šíitského směru (30 %). Cizinci jsou převážně muslimové sunitského směru, křesťané a hinduisté.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Díky zvýšeným cenám ropy na světových trzích v roce 2022 zaznamenala kuvajtská ekonomika dynamický meziroční růst HDP o 8 %. V roce 2023, zejména vlivem dobrovolně přijatým omezením těžby ze strany zemí OPEC+, hospodářsví této ropné velmoci stagnovalo. V příštím období se, v důsledku stabilizace cen ropy, očekává mírný meziroční růst HDP okolo 2 %, což je obdoba predikce vývoje v ostatních zemí GCC. HDP na obyvatele (v PPP) má v roce 2024 činit zhruba 86 tis. USD. Ceny ropy se mají i v příštím roce držet nad hranicí 70 USD/barel, se kterou počítá státní rozpočet jako se zlomovou hodnotou. Export ropných produktů zůstane hlavním tahounem ekonomiky a zdrojem příjmů do státní kasy, které zaručuje převážnou část příjmů pro fiskální politiku. Prudký nárůst cen ropy stál v roce 2022 za popandemickou sanací veřejných financí a fiskální rok 2022/23 překvapil po 8 letech prvním přebytkovým saldem bilance státního rozpočtu. V příštích letech má být fiskální hospodaření opět deficitní. Veřejné zadlužení je, ve světovém srovnání, nízké. Míra inflace, jež během roku 2022 přesáhla 4 % (importovaná inflace regulovaná mj. vládními zásahy proti zvyšování cen), v roce 2023 zaznamenala klesající trend a v dalších dvou letech má oscilovat okolo 2 %. Zákadní bankovní sazba zatím zůstává, ve srovnání s historicky střednědobým průměrem, relativně vysoká, což determinuje úvěrový apetit a využití potenciálu efektů expanzivní monetární politiky a v konečném důsledku i spotřebitelskou poptávku. Míra nezaměstnanosti je relativně nízká, pod 3 %. 

Průmysl představuje páteř kuvajtské ekonomiky. Dominantním sektorem je petrochemický průmysl a v menší míře pak stavebnictví a ocelářský průmysl. Export ropných produktů představuje zhruba 90 % vývozů, hlavní exportní destinací jsou asijské trhy. Většina ostatních produktů a zboží se naopak dováží. Služby v Kuvajtu zajišťují převážně zahraniční pracovníci. Kuvajt má rozvinutý finanční a bankovní sektor, v němž naopak působí ve vedoucích pozicích především Kuvajťané. Kuvajtský investiční úřad (KIA) patří mezi nejbohatší státní suverénní fondy světa. Zároveň je nejstarším státním fondem svého druhu na světě, založeným v roce 1953. Je zdrojem fiskálních příjmů a nástrojem zajištění budoucích generací v období po ropě. Kuvajt má porfoliové i další investice diverzifikované po celém světě. V Evropě investice KIA zajišťuje Kuwait Investment Office v Londýně. Podíl zemědělství v kuvajtské ekonomice je marginální, přesto je, ve světle politiky posilování potravinové soběstačnosti, podporováno. V současné době se 96 % potravin do Kuvajtu dováží, nicméně podporovány jsou i místní farmy a lokální produkce. 

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Kuvajtská ekonomika je dominantně závislá na exportu ropy, což generuje 90 % příjmů státního rozpočtu. Tempo naplňování snah o diverzifikaci ekonomiky je zatím velmi liknavé. Stabilně vyšší ceny ropy umožňují komfortní hospodaření s veřejnými financemi. Návrh rozpočtu na období 2024/25 počítá (při konzervativním odhadu ceny ropy 70 USD/barel) opět s deficitem, a to ve výši 5,8 miliard dinárů. Předchozí rozpočet na období 2023/24 byl schválen s deficitem 6,8 mld. KWD, poté co bylo poprvé po osmi letech (díky vysokým cenám ropy v roce 2022) dosaženo přebytku salda ve výši 6,4 mld. KWD. 10 % ropných příjmů každoročně směřuje do Fondu budoucích generací, jenž spravuje Kuvajtský investiční úřad (KIA). Kuvajtský investiční úřad je jedním z nejbohatších státních suverénních fondů světa. Výtečně plní sveřenou roli správce národního bohatství, které má sloužit jako polštář v éře „po ropě“. Svojí profesionální investiční politikou úspěšně zhodnocuje aktiva, která přesahují hodnotu 930 mld. USD. Dalším fondem, který KIA spravuje je Všeobecný rezervní fond sloužící ke krytí rozpočtových schodků. 

Po rozpuštění parlamentu emírem by vláda měla přistoupit k dlouho očekávané realizaci ekonomických reforem, přijmout dluhový zákon či zavést DPH, aby zajistila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Financování deficitů ohrožuje volatilita cen ropy a nemožnost čerpat Fond budoucích generací nebo si vypůjčovat.  Kuvajt je jednou z nejméně zadlužených zemí světa, což reflektuje mezinárodní rating, proto by si mohl půjčovat poměrně levně na mezinárodních finančních trzích v případě neočekávaného ropného šoku, potažmo výpadku na příjmové straně státního rozpočtu. Kuvajtská centrální banka plní své funkce svědomitě, kuvjatský dinár je dlouhodobě silný vůči klíčovým měnám, základní úroková sazba zůstává zvýšená. Míra inflace se má dostat pod 3 %. Devizové rezervy přesahují 40 mld. USD. Běžný účet platební bilance má v roce 2023-24 dosáhnout dobrého výsledku, přestože jeho výše mírně poklesne v důsledku nižší hodnoty kuvajtských exportů a rostoucích dovozů zboží a služeb.

2.3. Bankovní systém

Sektor bankovnictví je velmi rozvinutý a relativně otevřený. Kuvajt je jedním z center finančnictví a investičního bankovnictví v oblasti Zálivu. Monetární politiku a dohled nad bankovním sektorem v zemi vykonává centrální banka – Central Bank of Kuwait, která je hlavním regulátorem trhu. V jejím čele stojí guvernér Basil Al-Haroun. Centrální banka pečlivě sleduje americkou politiku FED, jelikož kuvajtský dinár je, krom jiných měn, dominantně vázán na americký dolar. Na základě vývoje stěžejních světových a domácích indikátorů autonomně provádí potřebné intervence. Centrální banka Kuvajtu v minulosti velmi úspěšně intervenovala na udržení stability měny. Základní sazba CBK byla v červenci 2023 zvýšena na 4,25 %, což převyšuje dlouhodobý průměr, který mezi roky 1999 – 2024 činil 3,49 %.

Mezi nejvýznamnější banky patří National Bank of Kuwait (NBK), Kuwait Finance House (KFH), Burgan Bank, Gulf Bank a Commercial Bank of Kuwait. Nabízejí široké portfolio služeb v segmentu retailového a privátního bankovnictví, firemního bankovnictví, investičního bankovnictví a správy aktiv, i služby islámského bankovnictví. Poskytují širokou nabídku různých typů akreditivů a bankovních garancí. Např. NBK nabízí veškeré běžné typy akreditivů (neodvolatelný, potvrzený, převoditelný, revolvingový, stand-by akreditiv) zahraničním exportérům. Banka dále nabízí i tzv. službu „documentary collection“ nebo bankovní záruky. Zvláštností kuvajtského bankovního systému je skutečnost, že řada místních bank se řídí principy islámského bankovnictví, které pracuje bez fixních úrokových sazeb pro vkladatele. Důvodem je zákaz půjčování peněz za úrok zakotvený v islámské víře. Proto jsou úvěry vedeny jako spoluúčast na podnikatelských záměrech (zisk z podnikání je islámem přípustný). Klientem islámských bank může být i nemuslimský subjekt.

2.4. Daňový systém

Kuvajtský daňový systém je specifický tím, že v zemi neexistuje většina daní. Například neexistuje daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických osob, silniční daň, spotřební daň, apod. Kuvajt uplatňuje daň ze zisku ve výši 15 % na zahraniční právnické osoby, které drží podíl v kuvajtských obchodních společnostech (do roku 2023 platilo pravidlo, že zahraniční partner mohl mít v kuvajtské společnosti podíl v maximální výši 49 %). Na kuvajtské společnosti, které jsou plně vlastněny Kuvajťany (či příslušníky z jiných států GCC), se daň ze zisku nevztahuje. V praxi je tak tato daň aplikována pouze na zahraniční právnickou osobu s podílem v kuvajtské obchodní společnosti. Stejnou sazbou jsou daněny veškeré zisky zahraničních korporací vzešlé z dividend, franšíz, licenčních patentových poplatků, či poplatků spojených s využíváním ochranných známek v Kuvajtu. Blíže na https://dits.deloitte.com/#TaxGuides

Výjimky z daně ze zisku zahraničních korporací se vztahují na podnikání zahraničních právnických osob dle zákona č. 116 z roku 2013 o přímých zahraničních investicích (umožňuje až 100 % vlastnictví), zákona o partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) a podnikání v rámci tzv. zón volného obchodu. Od daně ze zisku jsou rovněž osvobozeny zahraniční subjekty obchodující na kuvajtské burze. Zahraniční korporace registrované v  Kuvajtu podle zákona o  přímých zahraničních investicích a zákona o PPP jsou osvobozeny od daně ze zisku až na 10 let.

V roce 2021 měla v Kuvajtu vstoupit v platnost daň z přidané hodnoty ve výši 5 %, avšak tento krok byl již několikrát odložen. O zavedení jednotné DPH bylo rozhodnuto v rámci GCC v roce 2018. Na rozdíl od většiny ostatních členských zemí GCC, které DPH již do praxe zavedly, Kuvajt tento nepopulární, avšak pro udržitelnost veřejných financí nezbytný, krok opakovaně odsouvá a není jasné, kdy k zavedení skutečně dojde. K takto důležitému rozhodnutí by bylo bývalo potřebné nalezení shody mezi vládou a parlamentem, což v minulých letech nebylo možné. Parlament zavedení DPH a dalších daní, jež by zatěžovaly obyvatelstvo, důrazně odmítal. Případná změna leží na bedrech nové vlády v nové politické konstalaci bez parlamentu.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Kuvajt, vzhledem ke své struktuře hospodářství, většinu zpracovaného zboží a potravin dováží. Je otevřen dovozům z celého světa, nejvíce dováží z Asie, dalších arabských zemí, z USA a z EU.

Obchodní vztahy s ČR

Mezi roky 2023 a 2022, po více než 40 % nárůstu v předchozím období, došlo k mírnému meziročnímu poklesu dovozů z ČR do Kuvajtu, a to o necelých 10 %. Objem vzájemné obchodní výměny v roce 2023 meziročně mírně poklesl. Avšak dovozy z ČR se vracejí k dříve dosaženým hodnotám před pandemií COVID-19. V roce 2023 představovaly dovozy 97,5 % podíl ve vzájemné obchodní výměně. Dovozům dominují převážně automobily s 60 % podílem na celkových dovozech z ČR, dále zařízení k automatickému zpracování dat, elektrické součástky, spínače, monitory, stroje, zařízení pro stavebnictví, které se na kuvajtském trhu uplatňují díky dynamickému rozvoji a výstavbě rezidenčních a komerčních budov v zemi. Na předních příčkách se rovněž umisťují dovážené čokolády a jiné kakaové potravinářské zboží. Kuvajt do ČR vyváží zejména petrochemické produkty, železo, slitiny a plasty. Kuvajtský export do ČR měl 2,5 % podíl na česko-kuvajtské obchodní výměně. Přebytek salda obchodní bilance dosáhl 1,5 mld. Kč ve prospěch ČR.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Mezi hlavní importéry z EU se řadí Německo, Itálie, Francie, Velká Británie a Polsko. Kuvajt nejvíce dováží výrobky z automobilového průmyslu, plyn, elektroniku, zlato a šperky, zdravotnické pomůcky a léky. 

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejvýznamnějšími obchodními partnery mimo EU jsou Čína, Spojené arabské emiráty, USA, Saúdská Arábie, Japonsko, Katar a Indie. Z pohledu kuvajtských vývozů v tomto pořadí: Indie, SAE a SAK, z pohledu dovozů:  Čína, SAE a USA.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Vytvoření vhodného podnikatelského prostředí s aspektem na růst soukromého sektoru a zahraničních investic patří mezi klíčové cíle kuvajtské strategie New Kuwait Vision 2035. Lákáním přímých zahraničních investic do země se zabývá agentura KDIPA (Kuwait Direct Investment Promotion Authority). Kuvajtské investiční prostředí umožňuje v jistých specifických případech podpořit až 100 % vlastnictví a poskytuje investiční pobídky. Zákon č. 116 z roku 2013 o podpoře přímých zahraničních investic specifikuje podporované hospodářské sektory pro vstup zahraničních investorů, kritéria která musí splnit, státní podporu pro příliv PZI do země. S výhradou schválení povoluje tento zákon  až 100% zahraniční vlastnictví v následujících odvětvích: infrastruktura (vodní zdroje, energetika, čištění odpadních vod a komunikace); pojišťovnictví; vývoj informačních technologií a softwaru; zdravotnická zařízení a léčiva; letecká, pozemní a námořní přeprava; cestovní ruch, hoteliérství; bytové projekty a rozvoj měst; a řízení investic. Zákonem byla zřízena agentura KDIPA, aby získala investiční návrhy, vyhodnotila jejich potenciál a pomohla zahraničním investorům s licencováním. Vláda zamýšlí poskytnutím většího přístupu zahraničním společnostem na kuvajtský trh podpořit investice do iniciativy Northern Gateway / Five Islands a dalších projektů, které tvoří páteř rozvojového plánu Kuvajtu. Reálné příležitosti PZI pro české subjekty jsou však značně omezené, větší perspektiva se jeví v opačném směru, spíše ve formě portfoliových investic prostřednictvím jednoho z nejbohatších státních suverénních fondů světa – Kuvajtské investiční agentury.  PZI Kuvajtu napříč sektory ve více než 125 zemích vyneslo v roce 2022 zhruba 1 mld. USD.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Obchodní vztahy mezi Kuvajtem a EU je zapotřebí vnímat v širším rámci ekonomicko-obchodní spolupráce EU a Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (Gulf Cooperation Council – GCC). Oficiální spolupráce mezi EU a GCC se rozvíjí od roku 1988, kdy byl vytvořen základní institucionální rámec pro spolupráci ve formě uzavření kooperační dohody, k jejímž cílům patřilo i prohloubení vzájemných hospodářských vztahů a rozvoj vzájemného obchodu a investic. Dohodu o volném obchodu (FTA) se však uzavřít nepodařilo. Od roku 2017 probíhá mezi EU a GCC institucionalizovaný obchodní a investiční dialog, který má v rámci konferencí, seminářů a diskuzních panelů mezi EU a GCC podpořit vzájemnou hospodářskou a obchodní spolupráci. Dialog má přispět i k obnovení zamrzlých jednání o uzavření FTA. Kuvajt byl první zemí GCC, která v roce 2016 podepsala dohodu o spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ), jež představuje platformu pro pravidelné politické konzultace týkající se společných regionálních výzev, energetiky, bezpečnosti a boje proti terorismu, rozvojové spolupráce a hospodářská spolupráce.

Smlouvy s ČR

V hospodářsko-obchodní oblasti jsou nejvýznamnějšími uzavřenými dohodami dohoda o zamezení dvojímu zdanění a dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. Aktuální zůstává sjednání dohody o hospodářské a technické spolupráci mezi ČR a Kuvajtem, která se stane významným nástrojem podpory vzájemných hospodářských a obchodních vztahů mezi oběma zeměmi. Návrh dohody byl na expertní úrovni oboustranně odsouhlasen a při nejbližší příležitosti má dojít k jejímu podpisu. Prioritními oblastmi spolupráce jsou např. energetika, dopravní a automobilový průmysl, zdravotnické přístroje a zařízení. Návrh počítá s vytvořením smíšeného hospodářského výboru, kterému bude předsedat zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a zástupce kuvajtského ministerstva financí.

3.4. Rozvojová spolupráce

Kuvajt je zemí s vysokým příjmem na obyvatele, není příjemcem rozvojové pomoci. Kuvajt sám poskytuje rozvojovou pomoc ve výši přibližně 1 % HDP, a to prostřednictvím Kuvajtského fondu pro arabský ekonomický rozvoj (Kuwait Fund for Arab Economic Development – KFAED). Tato organizace rozhoduje o grantech a půjčkách za výhodných platebních podmínek, které jsou udělovány zejména rozvojovým zemím s muslimským či arabským obyvatelstvem (např. Egypt, Tunisko, Libanon, Jemen, Irák, Pákistán, ale i řada afrických či latinsko-amerických zemí, Čína či Bosna a Hercegovina). Půjčky či granty technické asistence jsou poskytovány na konkrétní projekty, většinou v oblasti rozvoje dopravní, vodohospodářské a energetické infrastruktury země. Výběrových řízení na realizaci projektů se mohou zúčastnit i české firmy, a to přímo v konkrétní zemi realizace příslušného projektu a v souladu s místními pravidly výběrového řízení. V uplynulých letech kuvajtská vláda např. hostila tři humanitární donorské konference k Sýrii a Kuvajt na zlepšení tamní situace přispěl celkovou částkou přes 1 mld. USD. V únoru 2018 se v zemi konala mezinárodní dárcovská konference k Iráku spojená s konferencí o obchodních a investičních příležitostech v Iráku.

Kuvajt také financuje rovojové projekty v arabských zemích prostřednictvím Arabského fondu – Arab Fund for Economic and Social Development (AFESD), jehož hlavním cílem je dosažení arabské integrace a upevnění spolupráce mezi členskými zeměmi. Prioritou je financování společných arabských projektů zvláštního významu, a zejména těch, které zvyšují vzájemnou závislost arabských zemí, např. v oblastech propojení sítí elektrické energie, dopravy a komunikací či v oblasti sociálního rozvoje a snižování chudoby financováním projektů zahrnujících zdravotní péči, školství, pitnou vodu, rozvoj venkova a sociální péči. V květnu 2024 Arabský fond hostil Arab DAC Dialogue OECD v roli hráče v rozvojové politice s aspektem na rekonstrukci Palestiny. 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetika

Vzhledem ke stále stoupající spotřebě elektrické energie Kuvajt plánuje modernizaci a výstavbu nových elektráren a posílení kapacity o 14 000 MW, a to s aspektem na udržitelnost. Kuvajt se hodlá zaměřit i na energetickou účinnost a úspory. Čeští dodavatelé by se mohli uplatnit jak v subdodávkách při modernizaci konvenčních elektráren, tak i v rámci zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie, jelikož cílem země je urychleně zvýšit jejich podíl až na 15 % do roku 2030. Největším projektem je rozšíření parku OZE Shagiya, fáze II a III, jež mají být dokončeny do roku 2028. Příležitosti jsou v dodávkách přenosových kabelů, rozvaděčů či transformátorů a v oblasti inovativních smart technologií. Ve velkých veřejných či PPP tendrech běžně vítězí velké nadnárodní korporace původem z USA, Koreje, Japonska, Evropy (Německa, Francie) či Číny. České firmy mají potenciál získat kontrakty na subdodávky dílů, inovativních technologií, mají rovněž dobré šance uspět v oblasti energetických úspor.

▶ Stavebnictví

V zemi pokračuje realizace velkých stavebních projektů, stavební průmysl. Jedná se zejména o výstavbu nových rozvojových projektů zahrnujících administrativní, rezidenční výškové budovy, nová města a související infrastrukturní projekty (smart cities, severní ekonomická zóna a rozvoj ostrovů Failaka a Bubiyan, dokončení přístavu Mubarak Al Kabeer a nového mezinárodního letiště, příprava projektu výstavby železnice). Pro české exportéry se objevují příležitosti v dodávkách smart technologií (např. BMS a IoT), zabezpečovacích zařízení, inteligentních systémů, klimatizačních jednotek, čističek vzduchu, generátorů a dalších souvisejících zařízení, velký potenciál je v energeticky úsporných a udržitelných technologiích. Ve výstavbě je nově kladen důraz na využití inovací, monitoring spotřeby energií, recyklaci, využití zelených technologií, dosažení certifikací směrem k zajištění udržitelnosti budov a měst, která mají být zároveň unikátní svým designem, architektonickým zpracováním a použitými materiály. Potenciál pro české dodavatele je například v tvorbě infrastrukturních sítí budov, jež zajišťují chytrá řešení, digitálně monitorují a administrují bezproblémový chod budov, inovativní a udržitelná řešení nebo technologie v digitalizaci ve veřejné dopravě aj. V oblasti sustainability a zelených budov je uznávána certifikace LEED nebo GSAS. Inovativní technologická řešení, která přinášejí nejvíce bodů v rámci těchto certifikací jsou při plánování nové výstavby investory upřednostňována.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Česko má v zemi v této oblasti vybudované dobré jméno. Avšak vládní podpora, budování vztahů a důvěra hraje prim; konkurence je velmi silná a trh do velké míry uzavřený. Čeští exportéři mají určitý potenciál uplatnit se jak ve státních zakázkách na výzbroj, například v dodávkách munice, obrněné techniky, dílů, ošacení, CBRN pomůcek, bezpilotních vrtulníků či dronů, tak i v poskytování radarových a jiných systémů v EW a v kybernetice. Perspektivní jsou i dodávky sportovních či loveckých zbraní a nábojů. V Kuvajtu jsou vítána zejména komplexní řešení včetně patřičného zaškolení konečného uživatele a podpory. Často se nejedná jen o nákup vybavení, ale i o související servis, případně modernizaci. Významným partnerem na kuvajtské straně je kromě Ministerstva obrany rovněž Kuvajtská národní garda (KNG) či Ministerstvo vnitra.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Země pokračuje v investicích do veřejného zdravotnictví, chce dále rozšiřovat kapacity a zvyšovat kvalitu služeb státních nemocnic i soukromých poskytovatelů. Vzhledem k nedostatku vlastní kvalifikované pracovní síly může být rovněž zajímavá nabídka systémů zefektivňujících práci lékařů. V Kuvajtu se mohou uplatnit dodavatelé zdravotnické techniky, materiálů a léků, případně kvalitní a originální kosmetiky, i poskytovatelé cílených služeb. Důležitá je kvalita, přitom nelze cenově konkurovat levnému zboží z Číny ani zavedeným západním značkám. Na trhu převažují tradičně výrobky z USA, Francie či Velké Británie. Čeští vývozci mohou nabídnout řadu inovativních technologií, ale i konvenčního vybavení nemocnic. Niku na kuvajtském trhu otevírají výpadky dodávek některých farmaceutik z důvodu narušených odběratelsko-dodavatelských řetězců. Dalším segmentem, který představuje rostoucí potenciál, je péče v oblasti „beauty“ – kosmetiky, služeb a neinvazivních i invazivních lékařských zákroků. Snaha o podporu sportu, šíření zdravého životního stylu a důraz na vzhled otevírají možnosti pro uplatnění výživových doplňků a nápojů pro fitness, vitamínů, ale i kosmetiky a přípravků pro beauty salony.

▶ Zemědelství a potravinářství

Zemědělství, v drsných klimatických podmínkách pouštní země, přispívá k tvorbě HDP méně než 0,5 %. Kuvajt zhruba 96 % potravin dováží, ač se v poslední době snaží o posílení potravinové bezpečnosti, podporuje vlastní autonomii a lokální produkci; populární jsou místní farmy. České firmy by se mohly prosadit v dodávkách zemědělských inovativních technologií a systémů s aspektem na náročné klimatické podmínky. Příležitost je například v dovozu embryí či krmných směsí, dále v dodávkách zejména trvanlivých potravin, některé čerstvé zeleniny, ovoce, cukrovinek, sušených mléčných výrobků, tvrdých sýrů nebo potravinových doplňků. Přitom je nutné splnit náročné požadavky na certifikaci a přepravu, uspět v testování kvality a v případě masných výrobků zajistit certifikaci „halal“. Mohou se také uplatnit v oblasti zvyšování úrodnosti půdy, v inovativním „smart agriculture“ (hydroponické či akvaponické zemědělství) a v dodávkách moderních technologií v rámci zavádění vlastních výrobních kapacit v Kuvajtu.

▶ Voda a životní prostředí

Kuvajt nedisponuje přírodními zdroji pitné vody, její nedostatek řeší odsolováním mořské vody. Je jedním z největších producentů CO² na světě s ambicí snížit emise skleníkových plynů o 7,4 % do roku 2035. Musí rovněž sanovat zátěž z minulosti způsobenou iráckou invazí a v důsledku nerozvinutého systému likvidace odpadů. Kuvajt spouští programy v oblasti udržitelnosti (SDGs) a obnovy životního prostředí, k čemuž bude zapotřebí použití sofistikovaných technologií. České firmy by mohly přispět svými inovativními technologiemi, například v oblasti ekologické recyklace, sanace půdy, systémy pro získávání pitné vody a v oblasti čištění a znovu využití odpadních vod.

▶ Těžební a ropné technologie

Kuvajt jakožto přední světový ropný producent bude i nadále poptávat technologie, služby a materiál pro udržení chodu, modernizaci a rozšíření své těžební, rafinérské, zpracovatelské a distribuční infrastruktury. České firmy by se mohly uplatnit například subdodávkami ventilů, pump, kompresorů, inteligentní měřící či řídící techniky a dalších souvisejících technologií.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Pro české subjekty může být perspektivní spolupráce v aplikovaném výzkumu a specificky cílená projektová spolupráce. Ta má potenciál otevřít dveře českým inovativním řešením s aspektem na aktuální problematiku zkoumanou výzkumným institutem KISR, která by mohla přerůst od zapojení v rámci pilotních projektů až v participaci na velkých rozvojových projektech. Perspektivním partnerem ve výzkumu, diseminaci a komercionalizaci výsledků pro průmyslové využití je KISR nebo KFAS, který poskytuje granty v prioritních oblastech na národní úrovni, jimiž jsou pro období let 2022-24 zdravotnictví, vzdělávání, energetika, životní prostředí, vodní zdroje, potravinová bezpečnost a digitální transformace.

Blíže viz MOP Kuvajt.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Následující odstavce nabízejí základní orientaci v neformálních pravidlech a zvyklostech, které se vztahují k vedení obchodního jednání v Kuvajtu. Netřeba zdůrazňovat, že tyto normy se v mnohém odlišují od toho, na co jsme zvyklí v Čechách. Klíčem k úspěchu v teritoriu je nepochybně nalezení kvalitního a důvěryhodného obchodního zástupce či partnera, který bude hrát hlavní roli při překonávání mnohých komplikací daných značnou kulturní, mentální a jazykovou odlišností místního prostředí. Při jednání s místními obchodními zástupci, partnery, zadavateli projektů či klienty a budování osobního vztahu s nimi mohou být užitečné následující základní poučky.

4.2. Oslovení

Kontaktování firem či úřadů v Kuvajtu „na dálku“, například e-mailem, či telefonicky, bez předchozí osobní známosti, nefunguje. Pro prvotní kontakt je ideální navštívit teritorium osobně, dobře funguje navazování kontaktů např. v rámci návštěvy veletrhu, výstavy, či konference. Samozřejmě výhodné je osobní doporučení prostřednictvím již etablovaných firem, obchodníků či prostředníků. Pomoci s navázáním prvotního kontaktu může i zastupitelský úřad, který prostřednictvím obchodně-ekonomického diplomata může předat kontakt, domluvit schůzku, atd.

4.3. Obchodní schůzka

První jednání mezi potenciálními partnery se obvykle koná v Kuvajtu, standardně v kanceláři místního partnera. Po domluvě s obchodně-ekonomickým diplomatem je případně možné uspořádat jednání v prostorách zastupitelského úřadu. Další schůzky a jednání lze absolvovat již i méně formálně, např. v restauraci či kavárně. Je zcela běžné, že kuvajtský partner např. po jednání v kanceláři pozve zahraničního hosta na oběd, který poté i uhradí. Je dobré mít na paměti, že v Kuvajtu se v restauracích, ani v hotelech, nepodává alkohol. Ten nepatří ani k obchodnímu jednání. Vzhledem k muslimskému charakteru země v Kuvajtu panuje striktní zákaz výroby, dovozu, prodeje a konzumace alkoholu na veřejnosti. Alkohol není možné dovézt ani při osobní návštěvě země (např. jako dar) a pokus o jeho dovoz může vést k zamítnutí vstupu do země. Dary při prvním jednání vyžadovány nejsou, přesto malá pozornost vždy potěší. V případě dobrých vyhlídek a vážného zájmu o spolupráci většinou po návštěvě českého obchodníka v Kuvajtu dojde na návštěvu kuvajtského partnera v ČR.

Je zapotřebí počítat s tím, že prvotní návštěva teritoria k úspěšnému završení obchodu zpravidla stačit nebude. Ve většině případů bude zapotřebí teritorium navštěvovat opakovaně, a to poměrně často. V závislosti na velikosti, složitosti a typu obchodu mohou od prvního jednání až do proplacení kontraktu uplynout dlouhé měsíce, případně roky. V Kuvajtu se obchody dělají „mezi přáteli“ – navázání osobního vztahu s obchodním zástupcem/partnerem se očekává. Na prvním „seznamovacím“ jednání tak může být kromě vlastního obchodního jednání věnován poměrně velký prostor soukromému životu, včetně dotazů na věk, rodinný status, děti, osobní zájmy a koníčky, náboženskou orientaci atd. Od západních obchodních zástupců se očekává formálnější úbor (oblek/kravata) v případě jednání na veřejných institucích (ministerstva, státní korporace, atd.), méně formální (sako/košile/rozhalenka) v případě B2B jednání. Vizitky jsou poměrně rozšířené, zejména zástupci místních veřejných institucí je však často nemají.

Vzhledem k místnímu přístupu k času by neměl zarazit pozdní příchod místního partnera na jednání. Půlhodinové zpoždění není považováno za nezdvořilé, v případě že se opozdilec za pozdní příchod alespoň formálně omluví. Od západních návštěvníků se však očekává dochvilnost. Běžné je domlouvání schůzek a jednání operativně, i v řádu dnů, či dokonce pouhých hodin před jednáním. Zrušení domluvené schůzky i na poslední chvíli není považováno za neslušné – očekává se, že partner omluvu přijme s klidem, projeví porozumění a bude schopen se operativně domluvit na náhradním termínu.

Návštěvník Kuvajtu by se neměl nechat překvapit i opakovaným přerušováním jednání, např. vyřizováním telefonátů či krátkými rozhovory kuvajtského partnera např. s kolegy, kteří budou volně vstupovat do kanceláře v průběhu jednání. Takové chování je v místním prostředí zcela běžné a není považováno za nezdvořilé. Co se týče projevů emocí v průběhu jednání – samozřejmě to do značné míry závisí na individuálním naturelu dotyčného, avšak v zásadě platí, že sebeovládání a mírnění přílišných projevů emocí při obchodním jednání či na veřejnosti je považováno za ctnost. Vzhledem k dominantnímu postavení mužů v rámci převážně patriarchální kuvajtské společnosti nalezneme v čele velkých společností, na vysokých manažerských postech a v technických profesích převážně muže, kteří povedou většinu obchodních jednání v Kuvajtu. Ženy vedoucí jednání za západní firmy díky tomu mohou mít ztíženou situaci, a to i v případě, že jim kuvajtští muži projeví sympatie. Ideální je tak do Kuvajtu vysílat jednací týmy vedené muži – přítomnost ženy v týmu však není problém.

Zejména při opakované návštěvě teritoria a úspěšně postupující spolupráci je poměrně běžné pozvání zahraničního firemního zástupce do domu místního partnera. Pokud se bude jednat o Kuvajťana, půjde zřejmě o vymezený prostor v domě, který je určen k posezení mužů (tzv. diwaniya), oddělený od zbytku domu, kde se pohybují ženy (manželka/y, dcera/y). Oblíbené jsou rovněž pozvání na obědy a večeře do restaurací, či do rozšířených čajoven a kuřáren (vodní dýmka). V případě přátelštějšího vztahu může následovat například i pozvání k projížďce lodí po moři spojené s rybařením, či návštěvě víkendového domku u moře spojené například se společenským podnikem.

4.4. Komunikace

V arabském prostředí je většinou preferována přátelská a neformální komunikace. Po seznámení se běžně oslovuje křestním jménem s oslovením „Mr.“ (např. Mr. Abdullah, Mr. Faisal, Ms. Noura, Mme Samira), případně méně formálně pouze křestním jménem. Oslovování příjmením je pro místní nezvyklé. Avšak je zdvořilé oslovovat obchodní partnery dosaženými tituly (např. doktorským, inženýrským) nebo vojenskou hodností (General, Colonel, atp.). V případě ministrů a náměstků, velvyslanců či dalších nejvýše postavených přestavitelů veřejných instutucí používat při oslovení „Excellency“, v případě emíra, korunního prince a předsedy vlády „Highness“. 

Většina místních obchodníků či vyšších firemních manažerů a zástupců ovládá velmi solidní angličtinu, tudíž není nezbytné brát na jednání tlumočníka se znalostí arabštiny. Avšak zejména u starší generace ojediněle dochází k případům, kdy je tlumočník nezbytný. Je proto lepší předem ověřit, zda bude angličtina jednacím jazykem. K vhodným tématům rozhovoru, kterými je možné vyplnit prostoje v samotném obchodním jednání, patří například počasí, (pozitivní) první dojmy z Kuvajtu, (vhodné) dotazy na zem, jeho kulturu a společnost atd. Naopak v žádném případně nedoporučujeme kritiku, vést konverzace na citlivá témata související s politikou či islámem s osobami, které dobře neznáme. Dalším citlivým tématem může být pro některé místní alkohol.

Po navázání osobního kontaktu lze ke komunikaci využít všechny běžně používané formy, včetně e-mailu, telefonátu, apod., jednoznačně nejrozšířenější forma komunikace v zemi je však v současnosti prostřednictvím mobilní aplikace WhatsApp, a to překvapivě i v obchodním či úředním styku.

4.5. Doporučení

Respektujte místní zvyklosti a pravidla související s kulturou a náboženstvím Kuvajtu – znalostí a ohleduplností si získáte respekt místních. Čas v Kuvajtu plyne pomaleji a pracovní tempo je volnější – prioritu mají rodinné aktivity a velký prostor je věnován scházení se s přáteli, často u příležitosti velkorysých pokrmů, jejichž konzumaci je věnován značný prostor. Naučte se pracovat s přístupem místních k času a připravte se na to, že od vás může být naopak očekáván „západní“ přístup k času, tzn. dochvilnost.

4.6. Státní svátky

Kuvajt má množství pohyblivých svátků, jejichž přesné stanovení je v některých případech určeno teprve několik dnů předem muslimskými institucemi. Nejvýznamnějším pohyblivým svátkem trvajícím cca 1 měsíc, s omezenou pracovní dobou a výkonností v důsledku půstu od východu slunce do jeho západu, je Ramadán. V době Ramadánu je třeba respektovat místní zvyklosti, na veřejnosti nekonzumovat jídlo, nepít a nežvýkat. Většina restaurací a kulturních památek je obvykle v tomto období uzavřena. Při plánování obchodní cesty do Kuvajtu je vhodné brát tuto skutečnost v úvahu a raději přicestovat mimo tento svátek. 

Po Ramadánu následuje Eid al-Fitr a další zpravidla minimálně třídenní oslavy. Za dalších 60 dnů následuje Eid al-Adha. Důležité je také vědět, že Kuvajt je muslimskou zemí, kde se neslaví křesťanské svátky. K nejvýznamnějším pevným svátkům patří Národní den připadající na 25. 2. a Den osvobození připadající na 26. 2. V týdnu okolo svátků si Kuvajťané většinou berou volno a často cestují mimo Kuvajt. Obdobím, kdy řada Kuvajťanů tráví čas cestováním mimo zemi je letní období, kdy v Kuvajtu teploty přesahují 50 stupňů Celsia. Obvykle toto období začíná druhou polovinou června a končí první polovinou září, v závislosti na školní docházce. 

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

České zboží má na kuvajtském trhu šanci na úspěch, musí však být cenově konkurenceschopné, originální a inovativní, např. vyspělé technologie a systémy. Prodej musí být doprovázen špičkovou marketingovou kampaní z důvodu velké konkurence na trhu. Obchodní aktivity lze provozovat prostřednictvím místního podnikatelského subjektu vlastněného kuvajtským občanem, nebo nově je umožněno založit 100 % vlastní pobočku v Kuvajtu. Obchod je tradičně pevně v rukou etablovaných kuvajtských obchodnických rodin, jež se stávají tzv. sponzorem. Ten nově není zapotřebí pro realizaci veřejných zakázek. Sponzor zpravidla zahraniční společnost provádí labyrintem místních pravidel a zvyklostí, vyřídí povolení a formality a dokáže zajistit nezbytný marketing.

Klíčové právní normy a předpisy týkající se obchodně-podnikatelské činnosti v Kuvajtu:

• zákon č. 25/2012 o obchodních společnostech („Companies Law“), vč. novel obsahuje klíčová ustanovení k založení, formy, organizace statutárních orgánů, právního vymezení odpovědnosti, dělení zisků, atd.

• zákon č. 13/2016 o obchodním zastoupení („Commercial Agency Law“), který stanovuje pravidla pro obchodní zastoupení zahraničních společností v Kuvajtu. Zavádí možnost využívat několika obchodních zástupců (agentů či distributorů) zároveň, čímž se ruší dříve platný princip výhradního zástupce (exkluzivita).

• zákon č. 116 z roku 2013 o podpoře přímých zahraničních investic specifikuje podporované hospodářské sektory pro vstup zahraničních investorů, kritéria která musí splnit, státní podpory pro příliv PZI do země, atd. Za určitých podmínek umožňuje až 100 % vlastnictví kuvajtské společnosti zahraničním subjektem.

Z pohledu úrovně a přívětivosti podnikatelského prostředí „Doing Business“ Světové banky (World Bank Group – WBG) patří k nejproblematičtějším oblastem patří založení společnosti/zahájení podnikání, možnost získání půjček/kapitálu zejména pro MSP, přeshraniční obchod se zbožím, vyřízení stavebních povolení či insolvenční řízení a ochrana zahraničních minoritních akcionářů.

Kuvajt  je vázán jednotným celním sazebníkem Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (Gulf Cooperation Council – GCC), který osvobozuje pohyb zboží a služeb v rámci GCC od veškerých cel a stanovuje společný vnější celní tarif ve výši 5 % pro většinu zboží dováženého ze zemí mimo GCC. Osvobozeny od vnějšího tarifu jsou některé základní potraviny a léky či zdravotnické prostředky. Na vybrané výrobky, zejm. některé produkty stavebního, chemického či petrochemického průmyslu, materiály, atd., se naopak vztahuje zvýšená celní sazba ve výši 10 – 12 % z důvodu ochrany místního průmyslu. Na tabákové výrobky se vztahuje clo ve výši 100 %. Celní poplatky je třeba zaplatit v místní měně.

V Kuvajtu platí zákaz dovozu alkoholu, nealkoholického piva a vína se zbytkovým obsahem alkoholu, či potravin s obsahem alkoholu. Zakázán je dovoz vepřového masa a pornografie. Dovoz zbraní a munice je možný výhradně po udělení zvláštního povolení ministerstva vnitra. U dodávek zboží z masa nutno přiložit tzv. Halal Certificate o tom, že zvíře, z něhož maso pochází, bylo zabito dle muslimského rituálu. Kuvajt nadále dodržuje bojkot izraelského zboží a zboží vyrobeného i zčásti z izraelských komponentů – na aktuální omezení a podmínky bojkotu je zapotřebí se informovat u kuvajtského ministerstva obchodu a průmyslu (Ministry of Commerce and Industry – MOCI) nebo na kuvajtské hospodářské komoře (Kuwait Chamber of Commerce and Industry – KCCI).

Dovozní licenci uděluje MOCI místním společnostem zapsaným na kuvajtské hospodářské komoře, ta zpravidla platí jeden rok, je obnovitelná a pro více zásilek. Vyžadují se také speciální dovozní licence pro průmyslové stroje a náhradní díly, které vydává veřejný úřad pro průmysl. Pro speciální produkty, např. střelné zbraně, výbušniny, léčiva či exotická zvířata jsou zapotřebí speciální povolení a licence specializovaných úřadů či ministerstev.

K proclení zásilky na kuvajtském celním úřadu jsou pověřeni pouze místní obchodní zástupci/agenti na základě oficiálního zmocnění, případně distribuční/agenturní smlouvy, a rovněž dopisu se souhlasem koncového zákazníka. V rámci proclení musí být předložena faktura, osvědčení o původu zboží/země původu, položkový itinerář k zásilce a nákladní list nebo letecký nákladní list. Některé druhy zboží mohou vyžadovat další specifické licence, povolení či certifikáty. Bývá vyžadováno i osvědčení o původu zboží/zemi původu, které na vyžádání vydává Hospodářská komora ČR. Vyžadují se zpravidla jeden originál a dvě kopie faktury a dalších přiložených vývozních dokumentů. Faktura, osvědčení a další vývozní dokumenty musí být ověřeny HK ČR, následně legalizovány na Odboru ověřování MZV a konečně superlegalizovány na velvyslanectví Státu Kuvajt v Praze. Dokumenty běžně postačují v angličtině. Detailní a aktuální informace o postupu při legalizaci vývozních dokumentů může poskytnout Hospodářská komora ČR a Celní správa ČR.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V případě prodeje/distribuce zboží či služeb do/v Kuvajtu zahraniční exportéři běžně využívají nejrozšířenějšího typu obchodního vztahu, kterým je agenturní či distribuční dohoda, v souladu s ustanoveními novelizovaného zákona o obchodním zastoupení z roku 2016 (zákon č. 13/2016). Tuto formu lze využít i za účelem účasti ve veřejných zakázkách. Výhodou je, že nevyžaduje založení nové právní entity a umožňuje ponechat většinu administrativní zátěže na místním zástupci (agent/distributor), který disponuje příslušným zázemím, licencemi, marketingovým aparátem, znalostí místního trhu, prostředí a lidí. Ačkoliv většinou kuvajtský zástupce požaduje po zahraničním subjektu uzavření exkluzivní smlouvy, zákon č. 13/2016 explicitně umožňuje využívat několik zástupců (agentů či distributorů) zároveň. Aby byla platná, musí být smlouva o obchodním zastoupení vypracována v souladu s právními předpisy Kuvajtu i země původu zahraniční společnosti. Doporučujeme proto využít profesionálních služeb některé z etablovaných právně-poradenských společností působících v Kuvajtu – přehled vysoce hodnocených právních společností poskytuje například The Lawyers Global.

Další formou vstupu zahraničního subjektu na kuvajtský trh je založení obchodní společnosti registrované v Kuvajtu. Zakládání obchodních společností se v Kuvajtu řídí zákonem č. 25/2012 o obchodních společnostech („Companies Law“). Většina zahraničních exportérů či investorů pro své podnikatelské záměry v zemi využívá obdoby v Čechách dobře známé s.r.o., v místním prostředí známé jako tzv. „Limited Liability Company“, pro kterou se vžila zkratka WLL. Firma musí být formálně zapsána v obchodním rejstříku kuvajtského ministerstva obchodu. Počet vlastníků/partnerů ve společnosti může být maximálně 50 a minimální základní kapitál činí 1000 KWD (cca 75 tis. Kč). WLL dle zákona nesmí působit v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví či činnosti investičních fondů.

Dalším hojně využívaným nástrojem zakotveným v zákoně č. 25/2012 je tzv. společný podnik („Joint Venture Company“), což je spojení dvou nebo několika obchodních společností (právnických osob), které nemá povahu právnické osoby a nevyžaduje ani registraci v obchodním rejstříku. Je běžné, že několik zahraničních dodavatelů za účelem účasti v tendru vytvoří joint venture nebo konsorcium s hlavním kuvajtským kontraktorem, který konsorcium v Kuvajtu zastupuje vůči klientovi (např. ministerstvu).

5.3. Marketing a komunikace

Rozšířeným místním marketingovým nástrojem je inzerce v tisku, reklamní spoty zaměřené přímo na kuvajtský trh na místních televizních stanicích jsou spíše vzácností. Převážně je k vidění televizní reklama širšího regionálního zaměření, a to buď na kuvajtských či regionálně působících televizních stanicích (zejména původem z Egypta, Libanonu, KSA či SAE). Na segment spotřebitelů starších 50 let (zejména ženy) je v televizní reklamě vhodné cílit v arabském jazyce. Střední a  mladší generace sledují často anglickou mutaci místní televize. Většina místních občanů čte téměř výhradně arabský tisk. Běžná je i reklama na internetu.

Řada kuvajtských firem má své webové stránky, avšak zdaleka jim nevěnují takovou pozornost jako české firmy. Webové stránky obecně v Kuvajtu nemají stejně velký význam, jako v ČR či Evropě. V Čechách všudypřítomné googleads/adwords v Kuvajtu sice nalezneme také, nemají však stejně masivní prezenci. Naprostou nezbytností naopak je propagace firmy/výrobku prostřednictví sociálních médií – nejvíce rozšířená je inzerce/propagace na Facebooku a Instagramu. Pro některé typy zboží (např. móda) údajně v Kuvajtu bez instagramového účtu nemá smysl podnikat – zejména Kuvajťané v mladším a středním věku sledují své oblíbené značky a módní influencery prostřednictvím jejich instagramových účtů.  V neposlední řadě nesmíme zapomenout na mimořádné postavení ústní komunikace (tzv. Word of Mouth či WoM marketing), která má mezi místní kuvajtskou komunitou tradičně silné postavení. V prostředí velmi malé země s malou populací, kterou Kuvajt je, se informace ústy šíří bleskovou rychlostí. Tento způsob šíření informací (i dezinformací) dále umocňuje síla působení sociálních médií, v Kuvajtu mimořádně oblíbených.

Rozesílání reklamních letáčků na adresy obyvatel není využíváno zejména vzhledem k tomu, že všichni obyvatelé Kuvajtu dostávají poštu přes P.O. Box (na domácí adresy se nedoručuje). Letáčky lze však vidět často za stěrači automobilů na parkovištích, rozvoz zboží pak zajišťuje levná pracovní síla expatů z Indie či Bangladéše. Častou formou propagace jsou u spotřebního zboží předváděcí či výstavní akce (ochutnávky v supermarketech apod.), které využívají zejména zahraniční importéři. Lze také vidět reklamu na billboardech nejprestižnějších značek, a to především v těsné blízkosti hlavních nákupních středisek, jako je například Avenues Mall či 360 Mall. Při ztvárnění reklamních kampaní je zapotřebí dbát na to, aby byly v souladu s místními specifickými náboženskými či kulturními konvencemi, např. při zobrazení ženského těla, náboženských témat/symbolů apod.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Kuvajt je od roku 1995 členem WTO a signatářem Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights – TRIPS). Jakožto člen WTO a  signatář TRIPS je Kuvajt povinen přijetím příslušné legislativy zajistit minimální standardy ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví stanovené v této dohodě. Od roku 1998 je Kuvajt rovněž členem Světové organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization – WIPO). Kuvajt má základní legislativu pro ochranu práv duševního vlastnictví (IPR), v posledních letech navíc některé zastaralé zákony novelizoval či přijal zákony nové. Nejdůležitější legislativou je v roce 2016 přijatý zákon na ochranu autorského práva a práv souvisejících (Law No. 22 of 2016 on Copyright and Related Rights), který měl za cíl zásadní modernizaci ochrany autorských děl a souvisejících práv v Kuvajtu v souladu s aktuálními mezinárodními standardy.

Problematika ochrany patentů, průmyslových vzorů, designu a obchodních značek je ošetřena zejména novelizací zákona o ochraně průmyslového vlastnictví z roku 2001 a patentovým zákonem z roku 2013. Problematika obchodních značek je upravena v příslušných specializovaných zákonech a částečně i v obecné obchodní legislativě. Pro ochranu autorských práv je příslušným úřadem Kuvajtská národní knihovna, pro ochranu průmyslového vlastnictví, patentů a obchodních značek pak Ministerstvo průmyslu a obchodu.

I přes existenci příslušné legislativy je Kuvajtu často vyčítáno její liknavé uplatňování v praxi a nedostatečné mechanismy pro její vymáhání. Kuvajt byl dlouho (do května 2022) zařazen na tzv. Watch List Úřadu obchodního zmocněnce USA (Office of the United states Trade Representative – USTR), který sleduje vývoj v zemích, které jsou ze strany USTR obviňovány za porušování IPR. Mezi hlavní nedostatky patří nízká vůle a schopnost příslušných kuvajtských policejních a justičních orgánů zajistit stažení padělaného zboží z trhu a vymáhat odškodnění pro poškozené, netransparentnost administrativních a soudních procesů a nedostatečná odhodlanost trestat pachatele vysokými peněžními a vězeňskými tresty.

5.5. Trh veřejných zakázek

Všechny veřejné zakázky v hodnotě nad 75 000 KWD (cca 240 000 USD) jsou vypisovány prostřednictvím Ústřední agentury pro veřejné zakázky (Central Agency for Public Tenders – CAPT), která byla ustanovena zákonem č. 49/2016 o veřejných zakázkách („New Public Tenders Law“) z roku 2016. Výjimku z tohoto pravidla mají ministerstvo obrany, ministerstvo vnitra, kuvajtská národní garda (KNG) a centrální banka (CBK), které si své tendry vypisují samy. Kuvajtská státní ropná společnost Kuwait Oil Company (KOC) a její dceřiné společnosti si vypisují tendry v hodnotě do 5 mil. KWD (cca 16 mil. USD) samostatně, nad 5 mil. KWD pak jsou vypisovány prostřednictvím CAPT. Všechny vypsané tendry jsou publikovány v  úředním věstníku („Al Kuwait Al Youm Gazette“). Nový zákon o veřejných zakázkách oproti předchozí úpravě zavádí princip ochrany kuvajtských občanů (a firem) na místním trhu před zahraniční konkurencí. Zahraniční dodavatel je nově povinen nakoupit nejméně 30 % materiálu a prací pro realizaci zakázky od místních dodavatelů registrovaných u CAPT.

Nový zákon navíc zakotvuje preferenci lokálně vyráběného zboží, které může být až o 10 % dražší než srovnatelný zahraniční výrobek. Zákon dále zavádí bodový hodnotící systém, který umožňuje objektivní hodnocení a porovnání jednotlivých nabídek, a zřizuje tzv. výbor pro stížnosti („Grievance committee“), který umožňuje podání stížnosti na neférové praktiky v průběhu výběrového řízení. Ačkoliv nový zákon formálně umožňuje zahraničním subjektům podávat nabídky do tendrů na veřejné zakázky napřímo bez místního zástupce, v praxi je pro získání zakázky a její následnou realizaci kuvajtský obchodní zástupce/partner nezbytný. Kromě nezbytného lokálního know-how, kontaktů a vazeb je totiž ve většině případů zapotřebí, aby byla společnost ucházející se o zakázku registrovaná u CAPT, případně u jednotlivých ministerstev, které zakázku vypisují. Tento typ registrace se v místním žargonu nazývá „předkvalifikace“ (prequalification). Zahraniční uchazeč se může o zakázku ucházet prostřednictvím registrované místní společnosti, někdy je však zapotřebí registrovat i zahraniční společnost. Vyřízení registrace může trvat různě dlouho – běžně několik týdnů až měsíců, v mimořádných případech i roky. Po registraci je možné se ucházet o jednotlivé zakázky a účastnit se tendrů.

Po zakoupení a vyzvednutí zadávací dokumentace, jejíž originály společně s potvrzením o zaplacení je nutné pečlivě uschovat, je někdy organizováno tzv. „před-tendrové“ setkání (pre-tender meeting) mezi zájemci o zakázku a zadavatelem projektu, kde mohou být získány důležité informace, či oznámeny změny tendrových podmínek. Nabídka musí dokonale splňovat veškeré požadované náležitosti a formální kritéria – jejich nesplnění nezvratně vede k vyřazení z tendrového řízení. S podáním tendrové nabídky je nutno u CAPT složit jistotu tzv. bezpodmínečný bid bond, zpravidla 2 % či 5 % nabízené ceny. Bid bond může mít formu bankovního šeku nebo bankovní záruční listiny vydané bankou registrovanou v Kuvajtu. Bid bond je neúspěšným uchazečům vrácen po ukončení výběrového řízení, které by nemělo přesáhnout 90 dnů, je však možné jej prodloužit – v tom případě jsou uchazeči vyzváni k prodloužení bid bondu. Řízení je ukončeno oznámením vítězné nabídky a uzavřením smlouvy o udělení zakázky s vítězem. Pokud by vítěz tendru do 30 dnů od ukončení řízení nepodepsal smlouvu, propadne jeho bid bond CAPT. Vítěz tendru s podepsáním smlouvy musí zároveň složit jistotu plnění tzv. performance bond, čímž se zaručuje realizace zakázky. Performance bond má formu bankovní záruční listiny a v případě, že by klient na zhotoviteli po dokončení zakázky uplatňoval penále, budou hrazeny právě z performance bondu.

Celý tendrový proces vyžaduje silného agenta/partnera se znalostí nepsaných pravidel hry a  osobními vazbami. Bez místního subjektu nemá zahraniční společnost příliš velkou šanci na úspěch, zejména pokud se jedná například o malou či středně velkou společnost. Větší zahraniční společnosti, které v zemi působí dlouhodobě a pravidelně se ucházejí o velké tendry (např. investiční celky), mají většinou místního agenta/partnera a zároveň etablovaného vyslaného obchodního zástupce či celý tým.  Detailnější informace lze získat na webových stránkách CAPT, kde je dostupný i zákon o veřejných zakázkách.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

OECD řadí Kuvajt do kategorie států s mírným investičním rizikem kategorie 2 na škále 0 až 7, kde 7. kategorie představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika. Dle barometru rizikovosti české Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) má Kuvajt hodnocení „B“ na škále A až F. Hodnocení rizikovosti země EGAP vychází z komplexního interního hodnocení politické, ekonomické a finanční situace země. Zohledňuje nejen suverénní riziko země, ale také platební zkušenosti EGAP a OECD, rizika plynoucí ze struktury ekonomiky, politické situace, právního, bezpečnostního a podnikatelského prostředí, bankovního sektoru a další.

I přes poměrně příznivé hodnocení obchodních a investičních rizik české velvyslanectví v Kuvajtu z prostředí místní obchodní komunity opakovaně dostalo informaci o odložených či liknavě proplácených fakturách, a to jak soukromými klienty, tak státními institucemi. Komplikacemi může být provázeno i navrácení bid/performance bondu po dokončení veřejné zakázky. Sebemenší odchylka od původního zadání/technických specifikací v kontraktu může způsobit neproplacení kontraktu, požadování opravy díla na náklady dodavatele či další nepříjemné komplikace a průtahy v proplacení zakázky. Zahraniční společnosti si často stěžují na průtahy při navrácení tzv. zadržovací daně („witholding tax“) ministerstvem financí po dokončení zakázky. Obchodní spory se většinou řeší před místními soudy, zejména pokud se jedná o veřejné zakázky. S ohledem na velkou míru provázanosti místních rozvětvených rodin a klanů, by mohl kuvajtský soud spíše favorizovat kuvajtského občana před cizincem.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občané ČR mohou požádat on-line o turistická víza tzv. „e-visa“ prostřednictvím portálu ministerstva vnitra. Poplatek za vízum činí 3 KWD. Cestovní pas by měl být platný minimálně 6 měsíců od data vstupu, nesmí v něm být vyznačeno izraelské vízum. Je vyžadováno uvedení adresy pobytu v Kuvajtu a další náležitosti.  Vydání víza pak trvá 1-2 dny. Od toho data je možné do země vstoupit do 1 měsíce. Kuvajtské úřady si však vyhrazují právo odmítnout vstup bez udání důvodu. Maximální délka pobytu na turistické vízum činí 3 měsíce. Turistická víza lze bez problémů využít i pro cestu za obchodním účelem. Vízum lze rovněž získat po příletu na letišti (visa „on arrival“). Další možost získat víza je prostřednictvím hotelu, ve kterém bude turista ubytován. Za účelem obchodní cesty mohou být víza zprostředkována místním obchodním partnerem na jeho žádost. Při odjezdu ze země mohou místní úřady vymáhat úhradu veškerých pohledávek, např. zaplacení pokuty za dopravní přestupek, atd. Zákaz odjezdu ze země však osobě hrozí i v jiných případech, např. pokud má nedořešené finanční spory s místními obchodními partnery. Je striktně zakázán dovoz alkoholických nápojů do země – nalezení alkoholu u cestujícího může vést k jeho deportaci. Aktuální podmínky týkající se vstupu do země jsou pravidelně uveřejněny na webových stránkách zastupitelského úřadu. 

Přeprava v Kuvajtu je dominantně založená na osobních motorových vozidlech. MHD je omezená a málo využívaná. Doporučujeme používat všudypřítomné cenově dostupné taxi. Zahraniční kreditní a debetní karty lze v Kuvajtu většinou bez problémů využít, existuje zde rovněž hustá síť bankomatů a bankovních poboček. Místní měnou je kuvajtský dinár (KWD), který lze směnit za EUR na letišti či v místních směnárnách a bankovních pobočkách s nutností předložit cestovní pas. Pro ubytování lze využít hustou síť hotelů mezinárodních řetězců. Voda z kohoutků je téměř všude pitná a její kvalita je dostatečně vysoká (získává se odsolováním mořské vody). Kriminalita je obecně velmi nízká, Kuvajt je mimořádně bezpečnou zemí. Zvýšenou pozornost je zapotřebí věnovat specifikům země daným muslimským charakterem státu, např. nutností konzervativního oděvu pro ženy a zákaz alkoholu. Po dobu náboženského svátku Ramadán platí od úsvitu do západu slunce řada omezení, včetně zákazu pití, kouření, požívání jídla atd.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Český občan může v Kuvajtu oficiálně pracovat pro společnost registrovanou v Kuvajtu, která se tak stane jeho sponzorem v zemi. Jedině prostřednictvím sponzora je možné získat pracovní vízum a povolení k pobytu v zemi (rezidenci). Nejprve je potřeba, aby kuvajtský sponzor vyřídil pracovní povolení na příslušném ministerstvu, což trvá cca 2 týdny – v této době uchazeč nesmí pobývat v Kuvajtu. Dalším krokem je zaslání pracovního povolení na adresu uchazeče v ČR. Na základě pracovního povolení následně kuvajtská ambasáda v Praze vyřídí potřebné vízum pro vstup do země. Kromě povinné zdravotní prohlídky a potvrzení od lékaře, je potřeba ambasádě dodat výpis z trestního rejstříku a vysokoškolské diplomy ověřené Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Celková doba vyřízení se pohybuje v řádu dnů.

Po obdržení víza je možné vycestovat do Kuvajtu, další kroky pro získání pracovního povolení následují v Kuvajtu za asistence sponzora/zaměstnavatele. Zdravotní pojištění je automaticky zajištěno sponzorem, avšak do sociálního pojištění nejsou cizinci zahrnuti. Výše mzdy se liší podle kategorie profese. U námezdních pracovníků z nejchudších zemí se může pohybovat i okolo 300 – 500 dinárů. Naopak v případě vysoce kvalifikovaných odborníků ze západu, např. lékařů nebo inženýrů, i v řádu několika tisíců KWD. Mzda nepodléhá žádnému zdanění, častým benefitem bývá příspěvek na bydlení, či dopravu. Standardní výpovědní lhůta je 3 měsíce. Je důležité mít na paměti, že povolení k pobytu je závislé na kuvajtském sponzorovi a po ukončení pracovního poměru zaniká. Zdravotní péče je ve veřejných nemocnicích doposud téměř zdarma. Nicméně, většina expatů volí, i z důvodu jazykové vybavenosti personálu, zdravotní kliniky soukromé, které jsou vždy plně za úhradu. Značná část majetnějších Kuvajťanů poměrně často využívá zdravotní péče v zahraničí.

5.9. Veletrhy a akce

Kuvajtská nabídka veletrhů a podobných akcí je spíše provinční úrovně a nemůže konkurovat vyhlášeným veletrhům a kongresům v Dubaji. Část místních veletrhů je spojená s přímým prodejem spotřebního zboží a je zaměřena vyloženě na místní konzumenty, nikoliv na B2B. Účast na těchto prodejních akcích pro české firmy nemá větší smysl. Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu pro české firmy vytipoval několik zajímavých veletrhů v teritoriu z oblasti energetiky, potravinářství a obranného, bezpečnostního a leteckého průmyslu. Pro aktivní české firmy se skutečným zájmem o teritorium může být účast na některém z těchto veletrhu vstupní branou na kuvajtský trh. Většina těchto akcí se pořádá v prostorách Kuwait International Fair, což je největší organizátor veletrhů v zemi.  Významnou akcí v sektoru energetiky je Kuwait Downstream Summit (KDS), což je konference věnovaná rafinérskému sektoru a distribučním sítím. Více informací o akci je k dispozici u organizátora (tel.: 00968/24788476, e-mail: robert@wpsummits.com).

Pro české exportéry v oblasti branně-bezpečnostních technologií a leteckého průmyslu může být zajímavým veletrhem Gulf Defense and Aerospace Exhibition (GDA), která je největší a nejvýznamnější akce svého druhu v Kuvajtu pod záštitou kuvajtského ministerstva obrany, ministerstva vnitra a Kuvajtské národní gardy. Koná se v dvouletém intervalu. Účast je pro návštěvníky bezplatná po registraci na portále gdavisitors.tntexpo.net. Více informací je k dispozici na www.gulfdefense.com, případně u  organizátora (tel.: 0040/213276651, e-mail: adelina@tntexpo.com). Hned po GDA se v  lednu v  Kuvajtu každoročně pořádá přehlídka aviatického průmyslu Kuwait Aviation Show. Více informací o akci je k dispozici na webu organizace, případně u organizátora (tel.: 00965/22433765, e-mail: n.hussien@kuwaitaviationshow.com). 

Pro české producenty potravin a zemědělských technologií pak může být zajímavým veletrhem Kuwait International Agro Food Expo (KIAFE), který se každoročně koná v dubnu, dále vyhlášená Kuwait HORECA, která se každoročně pořádá v lednu. V červnu se koná Kuwait Medica. Významné akce jsou zpravidla uveřejňovány na webu Velvyslanectví ČR v Kuvajtu.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Zastupitelský úřad ČR v  Kuvajtu (ZÚ Kuvajt) byl otevřen v  r. 1965 a  má úroveň velvyslanectví s diplomatickou, konzulární a obchodní působností pro Stát Kuvajt, do roku 2022 i pro Stát Katar. V roce 2022 došlo k otevření samostatného zastupitelského úřadu ČR v Kataru, který byl dříve přiakreditován k ZÚ Kuvajt. ZÚ Dauhá již plnohodnotně pokrývá diplomatickou, konzulární a obchodní agendu. V Dauhá bylo také otevřeno zahraniční zastoupení agentury CzechTrade. 

Současným pověřeným a zplnomocněným velvyslancem je Mgr. Jaroslav Siro.

Agentury CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism v Kuvajtu zastoupení nemají.

• Velvyslanectví ČR v Kuvajtu: Lokalita: čtvrť Khaldiya, blok 1
• Poštovní adresa: Ghazza Street, House 31B, Kuwait
• Mezinárodní volací znak pro Kuvajt (převolba) je 00965.
• Telefonní spojení na ZÚ: sekretariát, víza, informace: 2252 9018;
• fax: 2252 9021;
• e-mail ZÚ: kuwait@embassy.mzv.cz,
• konzulární a vízový úsek: consulate_kuwait@mzv.cz
• Pracovní doba: neděle – čtvrtek 7:45 až 16:15 hod.
• Mapka úřadu je k dispozici na webové stránce ZÚ: www.mzv.cz/kuwait.

Spojení z letiště a z centra města: Pro dopravu z letiště na velvyslanectví je možné použít taxi, vůz s řidičem, případně využít autobusu z letiště provozovaného soukromým operátorem. U nás známá MHD, s výjimkou několika autobusových linek, v Kuvajtu neexistuje. Doporučujeme používat všudypřítomné taxi, které jsou cenově dostupné. Vzhledem k tomu, že často nepoužívají taxametr, je zapotřebí taxikáře upozornit nebo se domluvit se na ceně dopředu. Letiště leží na okraji města a je poměrně dobře dostupné ze všech částí města. Cesta z letiště na velvyslanectví by v závislosti na aktuální dopravní situaci neměla zabrat více než 30 minut.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

112 – tísňové volání – pohotovost (policie, ambulance, hasiči)

101 – informační služba – kuvajtská státní správa

161 – letiště

2242 2366, 2245 0005 – první pomoc – Amiri Hospital

104 – informace o počasí

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Ministerstvo zahraničních věcí: www.mofa.gov.kw
• Ministerstvo obchodu a průmyslu: www.moci.gov.kw
• Ministerstvo financí: www.mof.gov.kw
• Ministerstvo obrany: www.mod.gov.kw
• Ministerstvo školství: www.moe.edu.kw
• Ministerstvo zdravotnictví: www.moh.gov.kw
• Ministerstvo plánování: www.mop.gov.kw
• Ministerstvo veřejných prací: www.mpw.gov.kw
• Ministerstvo pro ropu: www.moo.gov.kw
• Ministerstvo pro elektrickou energii, vodní a obnovitelné zdroje: www.mew.gov.kw
• Kuvajtská samospráva: www.baladia.gov/kw
• Kuvajtská hospodářská komora: www.ekcci.org.kw/newweb/
• Centrální banka: www.cbk.gov.kw
• Central Agency for Public Tenders: www.capt.gov.kw
• National Bank of Kuwait: www.nbk.com
• Insitute of Banking Studies: www.kibs.edu.kw
• Kuwait International Fair Co. (KIF): www.kif.net
• Kuwait Times (deník, anglicky): news.kuwaittimes.net
• Arab Times (deník, anglicky): www.arabtimesonline.com/arabtimes
• Kuwait News Agency: www.kuna.net.kw
• Kuwait University: www.kuniv.edu.kw 
• Kuwait Investment Authority: www.kia.gov.kw/kia

Kuvajtská obchodní a průmyslová komora (KCCI) má velmi významné postavení, které je podtrženo nařízením, že pouze členové KCCI mohou vyvíjet zahraničně obchodní činnost a mohou se účastnit v místních tendrech. V představenstvu komory se střídají představitelé nejvlivnějších obchodnických rodin (zakládajících si na značné autonomii od státních orgánů). Komora má k dispozici základní informace o registrovaných firmách, jejich kapitálu, platnosti licencí, majitelích apod., ale také informace obecného obchodního charakteru. Kontakt: Kuwait Chamber of Commerce and Industry P.O.Box 775 Safat, 13008 Kuwait tel: 2241-7825, 2243-3854 fax: 2240-4110 web: www.kuwaitchamber.org.kw

Kuvajtská investiční agentura (KIA) je autonomním vládním orgánem odpovědným za řízení a administraci všeobecného rezervního fondu (GRF) a aktiv Fondu budoucích generací (FGF) i za další fondy svěřené ministrem financí a vládou. Je nejstarším suverénním fondem na světě (zal. v r. 1953) s odhadovaným kapitálem více než 930 mld. USD, což jej řadí na přední příčky v rámci zemí GCC a na 6. světově. KIA investuje na místním, arabském i mezinárodním trhu, hlavní kancelář má v Kuvajtu a pobočku v Londýně a v Shanghaii. Kontakt: Kuwait Investment Authority – Sharq, Kuwait City, e-mail: information@kia.gov.kw web: www.kia.gov.kw/kia