Kypr

V posledních dvou letech se zvýšil počet investičních projektů zahraničních společností v kyperských zdravotnických zařízeních. Investice se týkají buď akvizice stávajících nemocničních jednotek, nebo výstavby jednotek nových. Zdravotnické  odvětví má značný růstový potenciál, který by mohl z  Kypru učinit regionální zdravotnické centrum. To by mohlo být atraktivní nejen pro investory, ale i pro pacienty-cizince, kteří by mohli přispět k rozvoji zdravotní turistiky na ostrově.

V současnosti je realizována první fáze projektu výstavby psychiatrické kliniky Athalassa v Nikósii,  s odhadovanými náklady 12 mil. EUR (307 mil. CZK) . Tento projekt je z poloviny financován z Fond EU pro odolnost a obnovu. Nemocnice bude mít kapacitu padesáti lůžek pro pacienty ve vážném stavu, dále zde bude klinika elektrokonvulzivní terapie  a pokoje pro ošetřovatelský a zdravotnický personál. Oddělení péče o osoby závislé na návykových látkách bude sestávat z  osmnácti lůžek spolu s tělocvičnou, místností pro školení personálu, místností pro ošetřovatelský a zdravotnický personál a víceúčelovým prostorem pro pracovní terapii. Rozpočet druhé fáze projektu v tomto a příštím roce by měl dosáhnout 28 mil. EUR (717 mil. CZK).

Výstavba zdravotnického centra Hadassah Health Park v hlavním městě Nikósie již byla zahájena. Centrum by mělo být uvedeno do provozu v roce 2024 a bude se skládat z pěti nemocničních budov s více než 266 jednolůžkovými nemocničními pokoji, s 15 nejmodernějšími operačními sály a s pohotovostním oddělením. Nemocnice bude zároveň obsahovat onkologické centrum a specializované rehabilitační centrum s 90 pokoji. 

V nikosijské čtvrti Engomi vzniká soukromý nemocniční areál  s moderním rehabilitačním centrem, které by mělo být jedním z nejkomplexnějších a nejmodernějších robotických rehabilitačních oddělení poskytující vysoce kvalitní rehabilitační a fyzioterapeutické služby, srovnatelné s nejmodernějšími centry v mezinárodním měřítku. Nemocniční část projektu bude mít 145 lůžek,  hybridní operační sály, čekárny a oddělení první pomoci. Nemocnice by měla začít fungovat v roce 2024. Areál bude vybaven a provozován podle nejmodernějších evropských a mezinárodních norem.

Podle plánu ministerstva pro výzkum a inovace investuje Kypr 283 milionů EUR z fondu pro obnovu a odolnost podporovaného EU do digitalizace státní správy s cílem posílit ekonomiku a prosperitu země. Plán byl vypracován v souladu s rámcem digitálního desetiletí EU, jehož cílem je učinit zemi do roku 2030 lídrem v digitálním sektoru. Částka 282 milionů EUR odpovídá 23 % celkových investic v programu „Kypr – zítřek“  a je  určena na opatření týkající se digitálního přechodu a/nebo k němu přispívajícím. Navrhovaná opatření zahrnují reformy a investice do elektronické veřejné správy, a to jak ústřední, tak místní, elektronické justice, přeshraničního elektronického zdravotnictví, posílení širokopásmového připojení, digitálního spojení mezi Kyprem a Řeckem pomocí podmořského optického kabelu, budování inteligentních měst, digitální transformace ve školách, inteligentních systémů vodního hospodářství, podpory inovativního podnikání a podpory malých a středních podniků při digitální transformaci. Zřízení ministerstva pro výzkum a inovace (jaro 2019) má toto úsilí ještě více podpořit, Digitální transformace státní správy by se měla řídit dvoustupňovým plánem, kdy malé projekty budou dokončeny rychle, zatímco ty větší budou mít delší časový rámec. Na roky 2022 a 2023 je vyčleněno 202 milionu EUR (5,1 mld. CZK).

Realizovány budou menší projekty s nižšími náklady a rychlou realizací, které mají okamžitý pozitivní dopad na ekonomiku, i dlouhodobější projekty s vyššími náklady, jejichž realizace trvá dva až pět let. Jedná se mimo jiné o zřízení elektronické identity, elektronického soudnictví, platformy obchodního rejstříku a elektronického systému pro nemocnice. Kybernetická bezpečnost je jedním z nejdůležitějších projektů, neboť v oblasti digitálních služeb počítá rozpočet s investicemi ve výši 700 tis. EUR (17,9 mil. CZK) ročně do roku 2024.

V rámci Evropské unie je Kypr jedním z nejpříhodnějších míst pro solární elektrárny, a to hlavně vzhledem k vysokému  počtu slunečných dnů v roce (300-340). Kyperská vláda se snaží využití obnovitelných zdrojů podporovat nejen kvůli Green Deal EU, ale také kvůli závislosti na dovozu při výrobě energie, která je na ostrově poměrně drahá, a její výroba se většinově spoléhá na nákladný a hlavně neekologický těžký topný olej. Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie na Kypru dosáhl v roce 2021 18,4 %. I přesto, že se podle údajů Eurostatu podíl OZE na Kypru každoročně mírně zvyšuje, v porovnání s ostatními evropskými zeměmi se pohybuje na posledních místech. Na ostrově je proto v tomto oboru stále velký prostor pro investice a podnikání. V boji proti změně klimatu bude Kypr přijímat nejen komplexní opatření vyplývající zejména ze společných závazků EU, ale bude posilovat i spolupráci se zeměmi východního Středomoří a Blízkého východu.

Na Kypru je za výrobu, přenos, distribuci a dodávky elektřiny konečným spotřebitelům už přes 50 let zodpovědná společnost Kyperský úřad pro elektřinu (Kyperská elektrárenská společnost AEC, Elecricity Authority of Cyprus). V roce 2003 byly v souladu s příslušnými směrnicemi EU založeny instituce Kyperský provozovatel přenosové soustavy (TSOC – Transmission System Operator) a Kyperský energetický regulační úřad (CERA), čímž byl učiněn první krok k přechodu na liberalizovaný trh s elektřinou. Doposud však v liberalizaci trhu nebyl učiněn patřičný pokrok stejně tak jako při modernizaci elektrické rozvodné soustavy, což je brzdou zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie. Zatím existuje celkem 15 nezávislých licencovaných dodavatelů, kteří se připravují a postupně se snaží zapojit do systému po dobu přechodného období. Pro české firmy je zde velký potenciál, a to jak ve výše zmíněné oblasti, tak i v oblasti instalace a následného provozu elektráren a v neposlední řadě  také ve výzkumu a vývoji nových solárních technologií.

V minulém roce byly také zahájeny přípravy na výstavbu Euroasijského spojovacího kabelu na dodávku elektřiny (1 208 km), díky kterému bude kyperská elektrická rozvodná síť propojena  se sítí zemí EU. První fáze projektu bude propojení Kypru s Řeckem (přes Krétu), v plánované druhé fázi projektu by mohl být elektrický kabel veden až do Izraele. EU nejenže bude financovat tento projekt společného zájmu částkou 657 mil. EUR (16,8 mld. CZK), ale Kypr obdrží další finanční prostředky (samostatný grant ve výši 100 mil. EUR) v rámci sladění  přechodu na obnovitelné zdroje a energie, v souladu s dlouhodobou evropskou politikou čistší energie, zejména v oblasti výroby elektřiny.

Evropská unie bude na Kypru spolufinancovat projekt zaměřený na infrastrukturu a systém sběru recyklovatelného a bio degradovatelného odpadu. Projekt by měl podpořit zelené cíle EU – klimatickou neutralitu a nulové znečištění ovzduší do roku 2050. Celkový rozpočet projektu LIFE-IP CYzero WASTE (součást projektu LIFE) je 14,8 mil. EUR, ze kterého zaplatí Kypr téměř 6 mil. EUR. Kyperská republika má v poměru na obyvatele jedno z největších množství domácího odpadu, který je z větší části ukládán na pozemní skládky, méně než 20 % je recyklováno. Kypr tak neplní cíle akčního plánu cirkulární ekonomiky a skládkování odpadu EU. Projekt proto bude mj. zahrnovat vytvoření systému třídění bioodpadů v padesáti zejména venkovských oblastech a zlepšení třídění suchých recyklovatelných odpadů (papír, hliník, apod.) instalací dvaceti nových sběrných míst. Sedm měst vybuduje opravny s prodejnami znovu využitelných materiálů/výrobků.

V některých oblastech ostrova je stále značně zanedbaná vodovodní a kanalizační síť, někde úplně chybí. S úbytkem deštivých dnů, se na ostrově zvyšuje poptávka po čističkách pitné i užitkové vody, jak už pro samostatné domácnosti, tak pro hotely, ale i pro velké podniky a zemědělství. Město Nikósie proto iniciovalo projekt „Green City“ jehož první fáze bude stát přibližně 4,3 mil. EUR. Jeho součástí je i komplexní řešení odpadového hospodářství, odpadních vod a recyklace. Hlavní část projektu má být dokončena v průběhu 3 let. Na počátku roku byl v jedné z městských částí Nikósie zahájen projekt zaměřený  na úsporu a recyklaci 3 mil. litrů vody pro zavlažování veřejných zelených ploch. V oblasti Kourion na jihu ostrova bude vybudován kanalizační systém o délce 250 km s náklady přibližně 120 mil. EUR (3 mld. CZK). 

Příležitostí k zapojení do výstavby jsou také projekty cílené na bikomunální spolupráci řeckých a tureckých Kypřanů v oblasti severního Kypru. Na těchto projektech se finančně podílí Evropská unie a Rozvojový program Spojených národů.

Rozpočet ministerstva cestovního ruchu na rok 2023 činí 54 mil. EUR. Ministerstvo pro turistiku stanovilo pro rozvoj sektoru šest hlavních tematických celků, které jsou plánovány na několik let. První z nich se týká digitálního marketingu, zahrnuje propagaci Kypru jako turistické destinace doma i v zahraničí prostřednictvím inzerce. Druhé téma se týká zkvalitnění nabízeného produktu, podpory specifických forem cestovního ruchu a výdajů na zlepšení infrastruktury. Třetí se týká rozvoje oblastí z hlediska cestovního ruchu, jako jsou horské, venkovské a okrajové oblasti, a to prostřednictvím akcí, jako je například trasa „Heartland of Legends“. Čtvrté opatření se týká rozvoje domácího cestovního ruchu, na který je cílen Program mimořádné podpory domácího cestovního ruchu. Pátá oblast zahrnuje spolupráci s cestovními kancelářemi a leteckými společnostmi a cílené partnerství v oblasti společné reklamy. Šesté téma se týká provádění opatření zahrnutých v plánu obnovy a odolnosti, na něž jsou v rozpočtu vyčleněny přibližně 3 mil. EUR (76,9 mil. CZK) a pro něž budou vypracovány čtyři projekty. Největší část rozpočtu, tj. 40 % z výše uvedené částky 53,7 mil. EUR, je určena na marketing, 25 % na platy zaměstnanců a 25 % na modernizaci produktů cestovního ruchu. Ministerstvo dále vyhlásilo pro rok 2023 celkem 18 grantových projektů pro jednotlivé specifické formy cestovního ruchu zejm. na venkově, nebo pro zimní období, na které je z rozpočtu vyhrazeno 15 mil EUR. Na reklamu vyhradilo téměř 20 milionů EUR, z čehož 5 milionů EUR je určeno na digitální reklamu (3 miliony EUR na zimní měsíce).

Kypr uzavírá smlouvy na letecká spojení s mnoha novými destinacemi. Cílem strategie je, aby se do roku 2030 zvýšil celkový počet turistů, kteří Kypr každoročně navštíví, a aby se podíl lidí, kteří Kypr navštíví v zimních měsících, zvýšil z 25 na 40 %. Jedním z důležitých cílů je rozšířit turistickou sezónu ostrova na celý rok, tedy i v zimních měsících (listopad – březen), jejichž potenciál je v tomto ohledu nevyužitý.

V Kyperské republice má na vládní úrovni agendu vědy, výzkumu a inovací (VVI) na starost Ministerstvo pro výzkum, inovace a digitální strategii (MVIDS). Základním strategickým dokumentem ministerstva je Národní strategie digitalizace 2020 – 2025. Jedná se o klíčový dokument k urychlení digitální transformace Kypru. Jejím úkolem je dosažení čtyř strategických cílů: technologie sloužící lidem; pulzující udržitelná a odolná digitální ekonomika; otevřená demokratická a inkluzivní digitální společnost a zelený digitální přechod pro Kypr. Z konkrétních projektů lze jmenovat např. projekt E-government 2020 – 2025 zahrnující digitalizaci a zabezpečení vládních systémů (vytvoření společné vládní sítě, data centrum, centrální antivirový systém, Business Management systém), digitalizaci databází a systémů státní správy (např. celní správa, justice, zdravotnictví) i samosprávy.

Nadace pro výzkum a inovace (RIF) je národní orgán, který má na starosti podporu a propagaci výzkumu, technologického rozvoje a inovací na Kypru. Na stránkách RIF lze nalézt komplexní informace o VVI na Kypru, včetně vyhlašovaných tendrů.

Důležitým článkem v kyperském systému VVI je The Cyprus Institute (CYI), což je nezisková výzkumná a vzdělávací instituce s vědecko-technickou orientací. Je kyperským centrem excelence, které se zabývá otázkami regionálního zájmu, ale i globálního významu, s důrazem na mezioborový výzkum a mezinárodní spolupráci. CYI spolupracuje s řadou evropských sítí, které se zaměřují na otevřené inovace a podnikání založené na vědě.

Pro využití možností financování v rámci různých programů nebo režimů je třeba předložit návrh ke schválení – po vyhlášení výzvy k předkládání návrhů – buď organizací / jednotlivcem, nebo společně s jinými organizacemi, v závislosti na podmínkách programu. Programy financování jsou rozděleny do těchto kategorií: EU Competitive Programmes, Co-Financed Programmes, Cyprus Recovery And Resilience Plan, Cyprus National Grant Schemes a další finanční nástroje.

Národní a unijní grantová schémata VVI obsahuje Programy kyperské Nadace pro výzkum a inovace.

V oblasti VVI na Kypru hrají svou nezastupitelnou roli samozřejmě také univerzity. Nejvýznamnější jsou Cyprus University of Technology, European University Cyprus, University of Nicosia a University of Central Lancashire.

Příležitost pro české firmy, výzkumné ústavy a univerzity spatřujeme v možnosti navázání spolupráce ve vědě a výzkumu s relevantními kyperskými partnery a při realizaci konkrétních unikátních technologických řešení pro vládní i nevládní sektor.