Kypr

Počet investičních projektů zahraničních společností v kyperských zdravotnických zařízeních roste. Investice se týkají buď akvizice stávajících nemocničních jednotek, nebo výstavby jednotek nových. Zdravotnické  odvětví má značný růstový potenciál. Vláda by chtěla z  Kypru učinit regionální zdravotnické centrum atraktivní nejen pro investory, ale i pro pacienty-cizince, kteří by přispívali k rozvoji zdravotní turistiky na ostrově. Od roku 2021 do poloviny roku 2023 bylo zahraničními investory podáno 28 žádostí o realizaci nových nemocnic nebo infrastruktury související se zdravotnictvím. V roce 2022 bylo podáno 13 žádostí, 15 v roce 2021, 2020 sedm a 2019 čtyři. Americká společnost CVC Capital se pouští do akvizice dalších nemocnic na ostrově. Společnost již koupila nemocnice Apollonio a Aretaion v Nikósii, plánuje nákup diagnostického centra Prognosis v Larnace a některých dalších zdravotnických center v Limasolu i Nikósii.

Kypr nemá domácí zdravotnický průmysl, všechny zdravotnické prostředky se dovážejí. Hodnota jejich dovozu na Kypr dosáhla v roce 2021 61,5 milionu EUR. Přibližně 75 procent zdravotnických prostředků bylo dovezeno ze zemí EU (zejm. Německo, Nizozemí, Řecko a Belgie), zbytek z ČLR, Koreje, USA a dalších zemí. Současná poptávka zahrnuje hlavně laboratorní a zdravotnické vybavení, služby pro nervová onemocnění, rakovinu prsu, nefrologická, ortopedická a kardiovaskulární onemocnění. Perspektivní jsou také farmaceutika.

Skupina Vivant Medical Investments PLC zahájila projekt výstavby AHEPA University Hospital Cyprus jako součást multifunkční budovy s předpokládanými investicemi ve výši 80 mil. €. Vybavena by měla být 200 lůžky, součástí by mělo být 10 operačních sálů a mnoho specializovaných oddělení a laboratoří. Ambicí investorů je realizace zdravotnického zařízení, které by získalo, jako první na ostrově, mezinárodní akreditaci. Zároveň je plánována i těsná spolupráce s lékařskou fakultou Evropské kyperské univerzity.

Pokračuje projekt výstavby psychiatrické kliniky Athalassa v Nikósii s kapacitou 50 lůžek pro akutní pacienty. Oddělení péče o osoby závislé na návykových látkách bude sestávat z 18 lůžek spolu s tělocvičnou, místností pro školení personálu, místností pro ošetřovatelský a zdravotnický personál a víceúčelovým prostorem pro pracovní terapii. Rozpočet druhé fáze projektu v tomto a příštím roce by měl dosáhnout 28 mil. € (717 mil. CZK).

Výstavba zdravotnického centra Hadassah Health Park (izraelský investor) v hlavním městě Nikósii se blíží do finále. Se svými pěti nemocničními budovami a více než 266 jednolůžkovými nemocničními pokoji, 15 nejmodernějšími operačními sály a pohotovostním oddělením, onkologickým a specializovaným rehabilitační centrem stále skýtá příležitosti pro realizace českých firem. Podobné centrum společnost plánuje realizovat i v Limasolu.

Podle plánu ministerstva pro výzkum a inovace investuje Kypr 283 milionů EUR z fondu pro obnovu a odolnost podporovaného EU do digitalizace státní správy s cílem posílit ekonomiku a prosperitu země. Plán byl vypracován v souladu s rámcem digitálního desetiletí EU, jehož cílem je učinit zemi do roku 2030 lídrem v digitálním sektoru. Částka 283 milionů EUR odpovídá 23 % celkových investic v programu „Kypr – zítřek“  a je  určena na opatření týkající se digitálního přechodu a/nebo k němu přispívajícím. Navrhovaná opatření zahrnují reformy a investice do elektronické veřejné správy, a to jak ústřední, tak místní, elektronické justice, přeshraničního elektronického zdravotnictví, posílení širokopásmového připojení, digitálního spojení mezi Kyprem a Řeckem pomocí podmořského optického kabelu, budování inteligentních měst, digitální transformace ve školách, inteligentních systémů vodního hospodářství, podpory inovativního podnikání a podpory malých a středních podniků při digitální transformaci. Úsilí vlády o digitalizaci přímo implementuje ministerstvo pro výzkum a inovace na jehož webových stránkách lze stáhnout dokument Digitální strategie Kypru do roku 2025. Z dlouhodobější perspektivy je důležitý kyperský plán National Digital Decade Strategic Roadmap. 

Realizovány budou menší projekty s nižšími náklady a rychlou realizací, které mají okamžitý pozitivní dopad na ekonomiku, i dlouhodobější projekty s vyššími náklady, jejichž realizace trvá dva až pět let. Jedná se mimo jiné o zřízení elektronické identity, elektronického soudnictví, platformy obchodního rejstříku a elektronického systému pro nemocnice. Aplikace “Digitální občan” by měla být spuštěna již v druhé polovině tohoto roku. Jedním z nejdůležitějších dlouhodobých projektů je kybernetická bezpečnost. Do konce roku 2024  je na tento cíl v oblasti digitálních služeb vyhrazeno 700 tis. EUR (17,9 mil. CZK).

V rámci Evropské unie je Kypr jedním z nejpříhodnějších míst pro solární elektrárny, a to hlavně vzhledem k vysokému  počtu slunečných dnů v roce (300-340). Kyperská vláda se snaží využití obnovitelných zdrojů podporovat nejen kvůli Green Deal EU, ale také kvůli závislosti na dovozu při výrobě energie, která je na ostrově poměrně drahá, a její výroba se většinově spoléhá na nákladný a hlavně neekologický těžký topný olej. Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie na Kypru dosáhl v roce 2022 18 %. I přesto, že se podle údajů Eurostatu podíl OZE na Kypru každoročně mírně zvyšuje, v porovnání s ostatními evropskými zeměmi se pohybuje na posledních místech. Na ostrově je proto v tomto oboru stále velký prostor pro investice a podnikání. V boji proti změně klimatu bude Kypr přijímat nejen komplexní opatření vyplývající zejména ze společných závazků EU, ale bude posilovat i spolupráci se zeměmi východního Středomoří a Blízkého východu.

Na Kypru je za výrobu, přenos, distribuci a dodávky elektřiny konečným spotřebitelům už přes 50 let zodpovědná společnost Kyperský úřad pro elektřinu (Kyperská elektrárenská společnost AEC, Elecricity Authority of Cyprus). V roce 2003 byly v souladu s příslušnými směrnicemi EU založeny instituce Kyperský provozovatel přenosové soustavy (TSOC – Transmission System Operator) a Kyperský energetický regulační úřad (CERA), čímž byl učiněn první krok k přechodu na liberalizovaný trh s elektřinou. Doposud však v liberalizaci trhu nebyl učiněn patřičný pokrok stejně tak jako při modernizaci elektrické rozvodné soustavy, což je brzdou zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie. Pro české firmy je zde velký potenciál, a to jak ve výše zmíněné oblasti, tak i v oblasti instalace a následného provozu elektráren a v neposlední řadě  také ve výzkumu a vývoji nových solárních technologií.

V roce 2023 byly zahájeny přípravy na výstavbu Euroasijského podmořského elektrického kabelu (1 208 km), který propojí elektrické soustavy Kypru a EU. První fáze projektu bude propojení Kypru s Řeckem (přes Krétu), v plánované druhé fázi projektu by mohl být elektrický kabel veden až do Izraele. EU kofinancuje tento projekt společného zájmu částkou 657 mil. EUR (16,8 mld. CZK). Další finanční prostředky (samostatný grant ve výši 100 mil. EUR) budou použity na sladění  přechodu na obnovitelné zdroje v souladu s dlouhodobou evropskou politikou čistší energie, zejména v oblasti výroby elektřiny.

Evropská unie na Kypru spolufinancuje projekt zaměřený na infrastrukturu a systém sběru recyklovatelného a bio degradovatelného odpadu. Projekt podporuje zelené cíle EU – klimatickou neutralitu a nulové znečištění ovzduší do roku 2050. Celkový rozpočet projektu LIFE-IP CYzero WASTE je 14,8 mil. EUR. Další kofinancování projektu bude plynout ze strukturálních fondů EU a RRF. Projekt byl zahájen koncem roku 2021 a bude pokračovat až do září 2029. Kyperská republika má v poměru na obyvatele jedno z největších množství domácího odpadu, který je z větší části ukládán na pozemní skládky (67 %), méně než 20 % je recyklováno. Kypr tak neplní cíle akčního plánu cirkulární ekonomiky a skládkování odpadu EU. Projekt proto bude mj. zahrnovat vytvoření systému třídění bioodpadů v padesáti zejména venkovských oblastech a zlepšení třídění suchých recyklovatelných odpadů (papír, hliník, apod.) instalací dvaceti nových sběrných míst. Sedm měst vybuduje opravny s prodejnami znovu využitelných materiálů/výrobků.

V některých oblastech ostrova je stále značně zanedbaná vodovodní a kanalizační síť, někde úplně chybí. S úbytkem deštivých dnů se na ostrově zvyšuje poptávka po čističkách pitné i užitkové vody, jak už pro samostatné domácnosti, tak pro hotely, ale i pro velké podniky a zemědělství. Evropská investiční banka spolufinancuje na Kypru projekt zaměřený na výstavbu kanalizačních sítí a čistírenských zařízení pro příměstské komunity, s celkovými náklady 206 mil. EUR. Kyperské ministerstvo financí uzavřelo s EIB smlouvu o poskytnutí půjčky ve výši 100 mil. EUR, jejímž cílem je zajistit soulad se směrnicemi EU a posílit ochranu životního prostředí v oblasti čištění odpadních vod ve městech Nikósie, Limasol a Larnaka. Na jihu ostrova, poblíž Kourionu, bude vybudován kanalizační systém o délce 250 km s náklady přibližně 120 mil. EUR (3 mld. CZK).

Příležitostí k zapojení do výstavby jsou také projekty cílené na bikomunální spolupráci řeckých a tureckých Kypřanů v oblasti severního Kypru. Na těchto projektech se finančně podílí Evropská unie a Rozvojový program Spojených národů.

V roce 2023 navštívilo Kyperskou republiku 3,2 mil. turistů. V měsících leden – říjen 2023 dosáhly příjmy z turismu 2,8 mld. EUR. Rozpočet ministerstva cestovního ruchu na rok 2024 činí 65 mil. EUR (v roce 2023 to bylo 54 mil.). Ministerstvo pro turistiku stanovilo pro rozvoj sektoru šest hlavních tematických celků, které jsou plánovány na několik let. První z nich se týká digitálního marketingu, zahrnuje propagaci Kypru jako turistické destinace doma i v zahraničí prostřednictvím inzerce. Druhé téma se týká zkvalitnění nabízeného produktu, podpory specifických forem cestovního ruchu a výdajů na zlepšení infrastruktury. Třetí se týká rozvoje oblastí z hlediska cestovního ruchu, jako jsou horské, venkovské a okrajové oblasti, a to prostřednictvím akcí, jako je například trasa „Heartland of Legends“. Čtvrté opatření se týká rozvoje domácího cestovního ruchu, na který je cílen Program mimořádné podpory domácího cestovního ruchu. Pátá oblast zahrnuje spolupráci s cestovními kancelářemi a leteckými společnostmi a cílené partnerství v oblasti společné reklamy. Šesté téma se týká provádění opatření zahrnutých v plánu obnovy a odolnosti, na něž jsou v rozpočtu vyčleněny přibližně 3 mil. EUR (76,9 mil. CZK).

Vláda hodlá pojmout rozvoj turistiky komplexně. Kromě modernizace stávající dopravní infrastruktury (zejm. silnice a přístavy) podporuje i výstavbu nových přístavů, hotelů, lékařských a diagnostických center, univerzitních budov, studentských kolejí, golfových hřišť, škol a komerčních i rezidenčních nemovitostí. Např. projekt golfového resortu Limassol Greens má rozpočet 400 mil. EUR, Eagle Pine Golf Resort a Minthis Resort shodně  500 mil. EUR. Investice do nové Mariny v Larnace přesáhne 1,2 mld. EUR.  

Kypr uzavírá smlouvy na letecká spojení s mnoha novými destinacemi. Cílem strategie je, aby se do roku 2030 zvýšil celkový počet turistů, kteří Kypr každoročně navštíví, a aby se podíl lidí, kteří Kypr navštíví v zimních měsících, zvýšil z 25 na 40 %. Jedním z důležitých cílů je rozšířit turistickou sezónu ostrova na celý rok, tedy i v zimních měsících (listopad – březen), jejichž potenciál je v tomto ohledu nevyužitý.

V Kyperské republice má na vládní úrovni agendu vědy, výzkumu a inovací (VVI) na starost Ministerstvo pro výzkum, inovace a digitální strategii (MVIDS). Základním strategickým dokumentem ministerstva je Národní strategie digitalizace 2020 – 2025. Jedná se o klíčový dokument k urychlení digitální transformace Kypru. Jejím úkolem je dosažení čtyř strategických cílů: technologie sloužící lidem; pulzující udržitelná a odolná digitální ekonomika; otevřená demokratická a inkluzivní digitální společnost a zelený digitální přechod pro Kypr. Z konkrétních projektů lze jmenovat např. projekt E-government 2020 – 2025 zahrnující digitalizaci a zabezpečení vládních systémů (vytvoření společné vládní sítě, data centrum, centrální antivirový systém, Business Management systém), digitalizaci databází a systémů státní správy (např. celní správa, justice, zdravotnictví) i samosprávy.

Nadace pro výzkum a inovace (RIF) je národní orgán, který má na starosti podporu a propagaci výzkumu, technologického rozvoje a inovací na Kypru. Na stránkách RIF lze nalézt komplexní informace o VVI na Kypru, včetně vyhlašovaných tendrů.

Důležitým článkem v kyperském systému VVI je The Cyprus Institute (CYI), což je nezisková výzkumná a vzdělávací instituce s vědecko-technickou orientací. Je kyperským centrem excelence, které se zabývá otázkami regionálního zájmu, ale i globálního významu, s důrazem na mezioborový výzkum a mezinárodní spolupráci. CYI spolupracuje s řadou evropských sítí, které se zaměřují na otevřené inovace a podnikání založené na vědě.

Pro využití možností financování v rámci různých programů nebo režimů je třeba předložit návrh ke schválení – po vyhlášení výzvy k předkládání návrhů – buď organizací / jednotlivcem, nebo společně s jinými organizacemi, v závislosti na podmínkách programu. Programy financování jsou rozděleny do těchto kategorií: EU Competitive Programmes, Co-Financed Programmes, Cyprus Recovery And Resilience Plan, Cyprus National Grant Schemes a další finanční nástroje.

Národní a unijní grantová schémata VVI obsahuje Programy kyperské Nadace pro výzkum a inovace.

V oblasti VVI na Kypru hrají svou nezastupitelnou roli samozřejmě také univerzity. Nejvýznamnější jsou Cyprus University of Technology, European University Cyprus, University of Nicosia a University of Central Lancashire.

Příležitost pro české firmy, výzkumné ústavy a univerzity spatřujeme v možnosti navázání spolupráce ve vědě a výzkumu s relevantními kyperskými partnery a při realizaci konkrétních unikátních technologických řešení pro vládní i nevládní sektor.