Libanon

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Libanon je parlamentní republika založená na ústavě z roku 1926 s novelou z roku 1943 (vyhlášení nezávislosti). Novela byla doplněna Táifskými ujednáními z roku 1989, kterým byla ukončena 15 let trvající občanská válka (1975 – 1990).

Specifikem Libanonu je přítomnost 18 náboženských komunit a současný systém je nastaven na zamezení střetů mezi nimi. Vrcholné ústavní funkce jsou zejména s cílem zachování základní rovnováhy mezi křesťany a muslimy rozděleny mezi prezidenta (maronitský křesťan), předsedu parlamentu (šíita) a premiéra (sunnita).

V roce 2023 se politická a ekonomická situace v Libanonu dále zhoršovala kvůli rostoucím sociálním a ekonomickým problémům, které stále více ohrožují stabilitu země. Zhoršení situace bylo dále ovlivněno rostoucím napětím a ozbrojenými konflikty mezi Hizballáhem a Izraelem. Libanon zůstal nadále uvězněn v politickém impasu  kvůli nedostatečnému pokroku v řešení korupce, vládní krizi a odporu vůči reformám. Libanon je nadále  bez výkonné vlády a od konce října 2022 i bez prezidenta. Neschopnost politických stran dosáhnout dohody vedla k dlouhodobým blokádám a neschopnosti vyřešit klíčové otázky, jako je reforma volebního systému a zajištění efektivní správy a nadále odsouvá realizaci domluvených podmínek o finanční pomoci MMF (Staff level agreemet podepsaný 7. dubna 2022) a dalších mezinárodních donorů.

Před začátkem konfliktu v Gaze existoval předpoklad růstu libanonské ekonomiky v roce 2023 o 0,5, díky vysokému přílivu remitencí (6,4 mld. USD v roce 2023) a zvýšenému cestovnímu ruchu. Válka v Gaze ale tento pozitivní trend narušila a výkon libanonské ekonomiky v roce 2023 nadále klesala. Válka v Gaze ovlivnila libanonský zahraniční obchod  a narušila odvětví cestovního ruchu; velké ztráty utrpěl zemědělský sektor a libanonská infrastruktura, v důsledku čeho pokles v roce 2023 HDP o 2,6 %.

Přetrvávající nedostatek politické vůle k realizaci nevyhnutných ekonomických reforem a nedůvěra občanů ve veřejné instituce a bankovní sektor v roce 2023  nadále vyvolávali vysokou poptávku po dolarech a způsobovali volatilitu liry na černém trhu, v důsledku čeho se celková inflace nadále zvyšovala na 221% v roce 2023.   Bankovní sektor zůstává v insolvenci, finanční ztráty bankovního sektoru  převyšují  72 miliard USD, což je víc než trojnásobek HDP.  Devizové rezervy Centrální banky BdL nadále klesaly a na konci roku 2023 dosáhly hodnoty 9 mld. USD, rezervy zlata pak hodnoty 19 mld. USD. Hrubý domácí produkt se ke konci roku odhaduje na 23 miliard USD, přičemž státní dluh představuje 206 % HDP.

Politická stagnace, ekonomické potíže přiživované ekonomickým dopadem ukrajinského konfliktu a válečným konfliktem v Gaze ještě prohloubily finanční, fiskální, dluhovou a měnovou krizi. Nedostatečné a nespolehlivé dodávky energie zůstávají hlavním omezením hospodářské činnosti.  Křehké vztahy s investičními a obchodními partnery nadále omezovaly  exportéry, stavební sektor, zemědělství a průmyslová odvětví.  V důsledku krize se zvyšuje počet obyvatel žijících pod hranicí chudoby (více než 70%) a nezaměstnaných.

Libanon je rozvojovou zemí se svobodným trhem a silnou tradicí „laissezfaire“. Malá rozloha a tradiční skladba ekonomiky (5 % zemědělství, 15 % průmysl, 80 % služby) předurčují Libanon k silné závislosti na bezpečnostní situaci v regionu.

Libanon je země závislá na dovozu. Téměř 80 % veškerého zboží se dováží. Libanonský zahraniční obchod v roce 2023 v porovnání s rokem 2022 poklesl v důsledku války v Gaze a napětí v Rudém moři, celkové dovozy do země dosáhly hodnoty 16,37 mld. USD (oproti 19,05 mld. USD v r. 2022), vývozy byly v hodnotě 2,98 mld. USD (oproti 3,49 mld. USD v r. 2022). Rehabilitace vlastní produkce s využitím vhodného klimatu a přírodních zdrojů je nevyhnutelná. V této souvislosti je pro české exportéry příležitost v oblasti potravinářského strojírenství. Další příležitosti pro české podnikatele se nabízejí v energetickém sektoru (obnovitelné zdroje), vodohospodářském a odpadním průmyslu (čističky odpadních vod, zpracování pevného odpadu), v dopravním průmyslu a infastruktuře (modernizaci pozemní (rehabilitace a modernizace silničních komunikací), letištní (rozšíření mezinárodního letiště v Bejrútu, modernizace signalizačního zařízení a energetických zdrojů letiště) i námořní dopravy), v obranném průmyslu (bezpečnostní skenery, bezpilotní letadla, detektory výbušnin) a ve zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu (zdravotnický materiál, zařízení a technika, generické léky, organická kosmetika, vitamíny a výživové doplňky).

Souhrnná teritoriální informace (STI) Libanon (418.7 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Libanonská republika (Al-Džumhúríja al-Lubnáníja)

Libanon je parlamentní republika založená na ústavě z roku 1926 s novelou z roku 1943 (vyhlášení nezávislosti). Novela byla doplněna Táifskými ujednáními z roku 1989, kterým byla ukončena 15 let trvající občanská válka. Specifikem Libanonu je přítomnost 18 náboženských komunit, systém je nastaven na zajištění rovnováhy v zastoupení hlavních konfesních skupin ve státní správě a ve státních institucích.   Vrcholné ústavní funkce jsou proto rozděleny – prezident (maronitský křesťan), předseda parlamentu (šíitský muslim) a premiér (sunnitský muslim).  

Hlava státu: funkce je v současné době neobsazena

Parlament: Volby do jednokomorového parlamentu (Národní shromáždění, 128 členů) probíhají na 4 leté volební období na základě tzv. politického konfesionalismu založeného na Taifských ujednáních. 128 křesel je proporčně rozděleno do okrsků podle náležitosti k určitému vyznání (křesťanské i muslimské strany mají k dispozici identický počet křesel – 64). Z deseti náboženství přítomných v parlamentu je nejsilněji zastoupena křesťanská maronitská církev (33 křesel), následovaná šíity a sunnity (po 27 křeslech). Předsedou parlamentu je od roku 1992 Nabíh Berrí (předseda šíitského hnutí Amal). Poslední volby se uskutečnily v květnu 2022.

Vláda: Stávající vláda v čele s Najibem Mikatim  byla zformována v září 2021. Vláda premiéra Mikatiho je formálně, po ukončení funkčního období prezidenta Michela Aouna v říjnu 2022, v demisi. Po zvolení prezidenta republiky (parlamentem) dojde k sestavení nové vlády, případně stávající vláda získá důvěru parlamentu. Současnou vládu tvoří 24 ministrů.

Politické tendence: Libanon se v současné době potýká s mnohočetnými krizemi od vnitropolitické, ekonomické, finanční po sociální či zdravotní. Ekonomická situace se navzdory přetrvávající vnitropolitické krizi začala pozvolna lepšit, nicméně konflikt v Gaze (od 7. 10. 2023) a angažmá Hizballáhu na jižní hranici země tento trend nepodpořily. Nejvíce postiženými hospodářskými sektory jsou cestovní ruch a zemědělství, zejména potom na jihu země. Libanon prozatím nijak významněji nepokročil ani v implementaci reforem dohodnutých v dubnu 2021, po jejichž splnění by země mohla obdržet finanční pomoc ve výši 3 miliard USD. Od listopadu 2022 je post prezidenta vakantní, politické elity se prozatím nedohodly na osobě kompromisního kandidáta. Dosavadní hlasování v parlamentu skončila patem. Řešení vnitropolitické situace neurychlilo ani vypuknutí konfliktu v gaze a přestřelky na jižní hranici mezi Hizballáhem a izraelskou armádou. Úspěšná volba nové hlavy státu je považována za nutnou podmínku pro zahájení reforem a řešení vleklé politické a ekonomické krize.

1.2. Zahraniční politika země

Význam Libanonu převyšuje jeho geografickou velikost. Zahraničí si je toho vědomo a regionální i světové mocnosti mu věnují pozornost. Tradiční zahraničněpolitickou doktrínou země je pragmatická politika, zaměření na nejbližší okolí. Jistý vliv na zahraniční vztahy mají parciální zájmy jednotlivých politických a náboženských skupin.

Regionální vztahy

Vztahy s Izraelem komplikuje historická zátěž (přítomnost palestinských uprchlíků, konflikty v letech 1982 a 2006) i nové výzvy (podmořská ložiska plynu, konflikt Izrael-Hamás). Formálně jsou země od roku 1948 ve válečném stavu. I přesto došlo k poměrně pozitivnímu vývoji, když na podzim 2022 bylo v rámci nepřímých jednání dosaženo dohody o demarkaci námořní hranice (výlučné ekonomické zóny). Tato dohoda, kterou zprostředkovaly USA, nakrátko přispěla ke snížení rizika ozbrojeného střetu mezi Hizballáhem a Izraelem. Libanonští představitelé neopomněli zdůraznit, že dosažení dohody neznamená uznání Izraele ani uzavření sporu o suchozemskou hranici. Pouhý den po zahájení konfliktu v Gaze (7. 10. 2023) se Hizballáh „ze solidarity“ odhodlal k ostřelování pozic izraelské armády (IDF) na jižní hranici v okolí v tzv. Modré linii. Tento střet postupně eskaluje, což se projevuje využitím sofistikovanějších zbraní ze strany Hizballáhu či odvetných útoků IDF na cíle hnutí v hloubce libanonského území.

Vztahy se Sýrií určují etnické, náboženské a ekonomické vazby. Mezi léty 1976 a 2005 v Libanonu působila syrská vojska. Původní LB pozvání bylo revidováno po atentátu na premiéra Harírího (2005), z něhož byl nepřímo viněn Damašek. Tzv. Deklarací z Baabdy (2012) se Libanon přihlásil k neutralitě ve vztahu k SY konfliktu, jeho důsledků země nicméně nebyla ušetřena (angažmá Hizballáhu v Sýrii, výroba a distribuce drog a přítomnost velkého množství uprchlíků). Libanon v současné době, mimo jiné i v důsledku nepříznivé hospodářské situace, usiluje o návrat syrských uprchlíků do vlasti. UNHCR oficiálně registruje na 840 tis. syrských uprchlíků, neoficiální odhady uvádějí počet až dvakrát vyšší.

Důležitá je pro Libanon, zejména z ekonomického hlediska, relace se státy Zálivu / GCC. Tyto vztahy jsou významnou měrou ovlivňovány vztahy mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Libanon doufá, že normalizace vztahů mezi oběma zeměmi v únoru 2023 bude mít pozitivní vliv na vývoj v Libanonu.

Vztahy s USA a EU

USA jsou nejvýznamnějším donorem, Libanon je v současné době na rozvojové a humanitární pomoci v aktuální nepříznivé politické a ekonomické situaci závislý. Část humanitární pomoci je realizována prostřednictvím agencií OSN. Zcela klíčová je materiální a technická podpora libanonské armádě. Základní rámcem pro politické a obchodní vztahy s EU představuje Asociační dohoda, která je doplněna o Nový rámec partnerství se třetími zeměmi k migraci (červen 2016) a tzv. migračními kompakty. Vztahy jsou dlouhodobě bez vážnějších problémů – EU představuje pro Libanon významného donora a exportní trh. Navzdory asociační dohodě však došlo na libanonské straně ke zvýšení celních sazeb z důvodu hospodářské stagnace a finanční krize.

Multilaterální záležitosti

RB OSN pravidelně hodnotí implementaci svých rezolucí 1701 (2006) a 1559 (2004):

Rezoluce 1701 (2006) vyzvala k ukončení násilí mezi Hizballáhem a Izraelem a rozšířila mandát mise UNIFIL (United Nations Interim Force in Lebanon). Úkolem mise zůstává posilování bezpečnosti a stability země. ČR nemá v UNIFIL zastoupení, na její činnost ale každoročně mandatorně přispívá (cca 20 mil. Kč). V r. 2009 v jejím rámci působila odminovací skupina AČR.

Rezoluce 1559 (2004) vyzvala ke stažení cizích jednotek, k odzbrojení milicí, k rozšíření kontroly libanonské vlády nad celým územím Libanonu a k uspořádání svobodných a spravedlivých prezidentských voleb. RB OSN mandát mise pravidelně prodlužuje. V současné době slouží v misi na 10.000 osob ze 49 zemí. Ze zemí EU se mise účastní 16 zemí – AT, CY, DE, EE, ES, FI, FR, GR, HU, HR, IE, IT, LV, MT, NL a PL.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 6,8 mil.

K počtu obyvatel dlouhodobě chybí oficiální libanonské statistické údaje. Světová banka uvádí 6,8 mil. obyvatel 2020, kteří však vedle cca 4,85 milionu Libanonců zahrnují dlouhodobé palestinské uprchlíky (475 000 podle údajů UNRWA z roku 2020), 950 000 syrských uprchlíků (registrovaných u UNHCR, libanonská vláda udává více než 1,5 milionu) a naopak nezohledňuje cca 170 000 – 500 000 neregistrovaných palestinských uprchlíků a cca 18 500 uprchlíků z Etiopie, Súdánu, Iráku ad. Ze stejného důvodu neexistuje ani oficiální údaj k hustotě osídlení (669.5 obyvatel/km² podle údajů Světové banky z r. 2018). Osídleno je zejména pobřeží se zástavbou jednotlivých vesnic a měst a pohoří Libanon v okolí Bejrútu (88 % obyvatelstva žije ve městech nebo v jejich okolí). Ve světě existuje silná zahraniční diaspora pravděpodobně přesahující 12 milionu Libanonců (dle některých údajů až 15 mil. osob). Průměrný roční přírůstek je 4,2 %, porodnost 1,7 (2019, údaj Světové banky).

Národnostní složení:

Z hlediska současného počtu obyvatel (včetně neregistrovaných uprchlíků ze Sýrie) tvoří libanonští občané cca 68 % (z nich cca 10 % jsou Arméni, Kurdové a jiní), Syřané cca 24 % a palestinští uprchlíci cca 8 % obyvatelstva (oficiální údaje se liší – podle sčítání v palestinských táborech z roku 2017 má být v zemi cca 177 000 Palestinců, neoficiální odhady hovoří až o 500 000). Libanonští občané jsou z 95 % arabského původu, avšak zvláště křesťanští Libanonci se často jako Arabové neidentifikují.

Náboženské složení:

V Libanonu je oficiálně registrováno 18 náboženských komunit – 12 křesťanských, 5 muslimských a 1 židovská. Největší komunitou jsou křesťané (cca 34 %), kteří se dělí do několika dalších skupin (maronité, řečtí pravoslavní, římský katolíci; arménští křesťané, aj.). Muslimové tvoří cca 61 % obyvatel (30 % šíité, 30% sunnité a menší skupiny Alavitů a Ismaelů). Politicky významní jsou drúzové, k nimž se hlásí přibližně 5 % obyvatelstva. Náboženské komunity jsou na území Libanonu zastoupeny nerovnoměrně: šíité žijí zejména na jihu země, v údolí Bekáa a na jižním předměstí Bejrútu, sunnité obývají okolí Tripoli, Saidy a Bejrútu, drúzské osídlení je významnější v pohoří Šúf. Převaha maronitské komunity je v oblasti Mount Lebanon a ve východním Bejrútu. K židovskému vyznání se hlásí Libanonci v řádu stovek osob.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Před začátkem konfliktu v Gaze existoval předpoklad růstu libanonské ekonomiky v roce 2023 o 0,5 a o 1,2 % v roce 2024, přičemž fiskální deficit se měl snížit z 5,1% HDP v roce 2023 na 2% HDP v roce 2024 a devizové rezervy centrální banky Libanonu (BdL) měly v letech 2023 i 2024 dosahovat hodnoty 8,5 mld. USD. Tato pozitivní trajektorie byla přičítána vysokému přílivu remitencí od libanonské diaspory a nárůstu cestovního ruchu.

Válka v Gaze tento pozitivní trend narušila, ovlivnila libanonský zahraniční obchod i odvětví cestovního ruchu; velké ztráty utrpěl zemědělský sektor a libanonská infrastruktura, v důsledku čeho pokles v roce 2023 HDP o 2,6 %. Výkon libanonské ekonomiky v roce 2024 bude záviset na délce a rozsahu konfliktu. Očekává se však další pokles HDP, nárůst fiskálního deficitu a pokles devizových rezerv libanonské Centrální banky.

Přetrvávající nedostatek politické vůle k realizaci nevyhnutných ekonomických reforem a nedůvěra občanů ve veřejné instituce a bankovní sektor v roce 2023  nadále vyvolávali vysokou poptávku po dolarech a způsobovali volatilitu liry na černém trhu, (v současnosti činí v průměru 89 700 LBP za 1 USD), v důsledku čeho se celková inflace nadále zvyšovala  ze 171 % v roce 2022 na 221,34 % v roce 2023 a ceny nadále rostou (v průměru o více než 7% měsíčně, způsobeno zejména růstem cen potravin a pohonných hmot). 

Bankovní sektor zůstává v insolvenci, finanční ztráty bankovního sektoru  převyšují  72 miliard USD, což je víc než trojnásobek HDP.  Devizové rezervy Centrální banky BdL nadále klesaly a na konci roku 2023 dosáhly hodnoty 9 mld. USD, rezervy zlata pak hodnoty 19 mld. USD. Deficit běžného účtu byl  i nadále financován z větší části použitím devizových rezerv BdL. Největší příjmovou položkou byly příjmy od libanonské diaspory (remitence), které dosáhly v roce 2023 hodnoty 6,4 mld. USD.

Hrubý domácí produkt se ke konci roku odhaduje na 23 milard USD, přičemž veřejný dluh představuje 206 % HDP.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Libanonská vláda schválila státní rozpočet na rok 2023 současně s rozpočtem na rok 2024 v lednu 2024.  Rozpočet předpokládá nulový deficit, příjmy a výdaje ve výši 295,113 miliard LBP (17,1% HDP). Přijatý rozpočet neřeší příčiny krize a  neodráží potřebné strukturální reformy. Od února 2023 byl zaveden nový oficiální směnný kurz ve výši 15.000 LBP/USD. Na trhu  se 1 USD obchoduje za 89 700 LBP. Rozpočet na rok 2024 používá ve většině výpočtů kurz 89 000 LBP/USD, některé položky vycházejí z kurzu 50 000 LBP/USD.

Největší podíl běžných výdajů (51,3%) představují  náklady na platy ve veřejném sektoru (20,2 %). Daňové příjmy tvoří 77,9%  všech příjmů (DPH  a služby 57,1% příjmů). 

76,2% nedaňových příjmů  je ze státních nemovitostí a veřejných institucí.

Reálný HDP v roce 2023 zaznamnal pokles o 2,6 % a odhaduje se na 23 miliard USD, přičemž veřejný dluh představuje 206 % HDP. Celková inflace se nadále zvyšovala na 221,3 % v roce 2023 a ceny nadále rostou (v průměru o více než 7% měsíčně, způsobeno zejména růstem cen potravin a pohonných hmot).

Veřejný dluh dosahuje  přibližně 75 mld. USD, přibližně 206 % HDP. Největší výdaje ve druhém pololetí 2022 vynaložil stát na obsluhu veřejného dluhu, na platy ve veřejné sféře a na nákup volně směnitelných finančních prostředků, které sloužily na subvencované nákupy základních komodit (v roce 2023 už jenom pšenice a léky proti rakovině).

Bankovní sektor zůstává v insolvenci, finanční ztráty bankovního sektoru  převyšují  72 miliard USD, což je víc než trojnásobek HDP.  Devizové rezervy Centrální banky BdL nadále klesaly a na konci roku 2023 dosáhly hodnoty 9 mld. USD.

Deficit běžného účtu vzrostl na 20,6 % HDP z důvodu nárůstu dovozů a poaklesu exportu a byl i nadále financován většinou použitím devizových rezerv BdL. Největší příjmovou položkou byly remitence od libanonské diaspory, které dosáhly v roce 2023 hodnoty 6,4 mld. USD.

Od roku 2023 vyšší náklady na obsluhu dluhu zvýší výdaje. Podle dostupných zdrojů dosáhl fiskální deficit v roce 2023 kolem 3,5 % HDP.  Úpravy důchodového a daňového systému budou ústředním bodem snah o fiskální reformu, ale kvůli jejich politické citlivosti mohou být problematické. Je potřeba resktrukturalizovat bankovní sektor. 

2.3. Bankovní systém

V roce 2023 se libanonský bankovní sektor nadále potýkal s mnoha problémy, včetně kapitálových kontrol, nedostatku likvidity a nedostatku devizových rezerv. Tyto problémy vedly ke ztrátě důvěry v bankovní systém, což přimělo mnoho libanonských občanů k hledání alternativních prostředků chránit svůj majetek. Ani v tomto roce nebyla přijatá žádná nápravní optaření k zastavení dalšího propadání ekonomiky, (zejména reformní program požadovaný MMF.) Neschopnost přijmout zákon o kontrole kapitálu (jedna z podmínek uvolnění finanční pomoci od MMF) od začátku krize vedl k tomu, že se banky musely uchýlit k neformálnímu, ale poréznímu kapitálu kontroly, zejména ve vztahu k mezinárodním převodům. Na druhou stranu byly banky v posledních dvou letech vystaveny různým regulačním opatřením ze strany Centrální banky (limity finančních výběrů, aplikace různých směnných kurzů pro převod LBP/USD, zavedení platformy Sayrafa).

Podle Heritage Foundation měl Libanon do r. 2019 nejliberálnější bankovní systém na celém Blízkém Východě, 6 libanonských bank (Audi Saradar, BLOM, BankMed, Byblos, Fransabank a Banque Libano-Française) bylo vedeno mezi první tisícovkou nejlepších ve světě. Největší míru kapitalizace a počty klientů měly 4 bankovní domy: Blom, Audi-Saradar, Bank of Beirut a Byblos. 50 % veškerých vkladů zůstalo zmraženo v těchto 4 libanonských bankách.

Libanonské banky zavedly neformální kapitálovou kontrolu v roce 2019, kdy se začala projevovat krize likvidity země. Jako takový byl bankovní sektor svědkem pozoruhodné finanční krize počet poboček v Libanonu klesl z 1058 na konci roku 2019 na 744 v červnu 2023. Počet komerčních bank klesl nevýznamně ze 47 v prosinci 2019 na 46 v roce 2023. Počet poboček libanonských bank v zahraničí však klesl ze 73 v roce 2019 na 49 v roce 2023.

2.4. Daňový systém

Fiskální rok se v Libanonu kryje s kalendářním: od 1. ledna do 31. prosince běžného roku.

Daňový systém je přehledný a stabilní, nicméně všichni (privátní i státní sektor) se ho snaží obcházet, systém postrádá kontrolní mechanismy a tudíž je výběr daní oproti všem prognózám pouze teoretický.

Základní daně a poplatky:

Korporátní daň z příjmu: Standardní sazba daně z příjmu právnických osob je 17 %. Pro ropné a plynárenské společnosti je sazba 20 %

Zdanitelné příjmy: Daň z příjmů se odvádí ze zdanitelných příjmů souvisejících s veškerou podnikatelskou činností, pokud tyto příjmy nejsou osvobozeny ze zákona. Zdanitelný příjem se obecně vypočítá jako příjem snížený o způsobilé výdaje. Nicméně pro pojišťovny veřejné dodavatelů, ropných rafinérií a provozovatelů mezinárodní dopravy se zdanitelný příjem vypočítá jako procento z celku příjmy. l

Daň z příjmu fyzických osob: progresivní daň 4 % až 25 %. Zdanitelné příjmy zahrnují příjmy z povolání nebo osobního podniku a příjmy z a partnerství. Jednotlivci jsou považováni za rezidenty, pokud splňují jednu z následujících podmínek: • Mít stálé místo podnikání v Libanonu; • mít trvalé bydliště v Libanonu, které slouží k jejich obvyklému pobytu nebo k obvyklému pobytu jejich rodiny; nebo • nepřetržitý pobyt v Libanonu déle než šest měsíců, nebo přerušovaně v po sobě jdoucím období 12 měsíců. Nerezidenti jsou zdaněni pouze z příjmů v Libanonu.  

Kapitálové zisky: Zisky z prodeje dlouhodobého majetku obecně podléhají 15% dani z kapitálových výnosů. Daň z kapitálových výnosů z prodeje nemovitostí vlastněných fyzickými osobami nepovinnými k dani se postupně snižuje ve výši 8 % ročně od datum pořízení. Zisky z prodeje až dvou primárních rezidencí na jednotlivce jsou osvobozeny od daně. Srážky a příspěvky: Rodinné srážky se poskytují při výpočtu zdanitelného příjmu. Zahraniční daňová úleva: Neexistuje žádná zahraniční daňová úleva.

Daně z příjmu z movitého majetku: 10 %

Dědičská daň: 12% – 45% podle úrovně příbuzenského vztahu l

Daň z nemovitosti: od 0 do 14 %

Daň z přidané hodnoty: 11 % .

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Bilaterální obchodní bilance byla i v roce  2023 výrazně aktivní ve prospěch ČR. Dle dostupných statistických údajů vyvezla ČR do Libanonu zboží v hodnotě 1 miliardy Kča libanonský vývoz do ČR  dosáhl hodnoty 0,06 miliardy Kč.  Obchodní vazby České  a Libanonu jsou nejsilnější v zemědělství a potravinářství, strojírenském průmyslu a obranném průmyslu. 

Mezi nejvýznamnější položky českého exportu se v roce 2023 řadili: sušené mléko a mléčné výrobky, papírové výrobky, automobily, zařízení k automatickému zpracování dat a výrobky obranného průmyslu. Z Libanonu do ČR dovážíme: železné výrobky, kaučuk, tabák a tabákové výrobky, potraviny a pochutiny.

Perspektivní oblasti pro české exportéry: obranný průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl, zemědělský a potravinářský průmysl, zemědělské strojírenství.

V současné době je největší překážkou pro obchodní aktivity a celkovou ekonomickou činnost v Libanonu limitovaná koupěschopnost Libanonců a vysoká inflace. Nadále platí, že dalšími překážkami pro firemní působení v Libanonu jsou byrokracie, svévolné postupy ve správním rozhodování (např. při udělování licencí, registrování ochranných známek apod.), komplikované celní řízení a korupce. Aktuálně je překážkou v obchodu rozšíření konfliktu v Gaze na území Libanonu (probíhající ozbrojené střety mezi Hizballáhem a Izraelem) a zasažení libanonské infrastruktury (zejména letiště a přístavy).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Základním rámcem pro politické a obchodní vztahy mezi Libanonem a EU zůstává Asociační dohoda, která je doplněna dokumentem Nový rámec partnerství se třetími zeměmi k migraci (červen 2016) a tzv. migračními kompakty. Vztahy jsou dlouhodobě bez větších zádrhelů – EU představuje pro Libanon hlavní exportní trh. Navzdory asociační dohodě však došlo na libanonské straně ke zvýšení celních sazeb z důvodu hospodářské stagnace a finanční krize.

Libanon je 61. největším obchodním partnerem EU (2022). EU je největším obchodním partnerem Libanonu a v roce 2023 představuje 28,4 % jejího celkového obchodu se zbožím: 32 % libanonského dovozu pocházelo z EU a 12,4 % libanonského vývozu směřovalo do EU.

Vývoz EU do Libanonu měl v roce 2023 hodnotu 5,40 miliardy EUR a dominovala mu paliva a minerální paliva (2,82 miliardy EUR, (50 %), stroje a dopravní zařízení (0,61 miliardy EUR, 10,9 %), potraviny a živá zvířata (0,58 miliardy EUR, 10,2 %). %) a chemikálie (0,56 miliardy EUR, 9,9 %).

Nejvýznamnějšími unijními exportéry do Libanonu v roce 2023 byly Řecko (1,65 mld. EUR), Itálie (1,13 mld. EUR), Německo (682 mil. EUR), Kypr (413 mil. EUR) a Španělsko (348 mil. EUR).

Dovoz EU z Libanonu činil 0,72 miliardy EUR a sestával hlavně ze surovin (0,2 miliardy EUR), průmyslového zboží (0,12 miliardy EUR) a strojů a dopravních zařízení (0,12 miliardy EUR). Libanon vyvezl nejvíce do Francie (119 mil. EUR), Řecka (97 mil. EUR), Kypru (72 mil. EUR), Španělska (60 mil. EUR), Itálie (45 mil. EUR).

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU 

Mezi hlavní destinace libanonského vývozu do zemí mimo EU v roce 2023 patří: Spojené Arabské Emiráty, Turecko, Irák, Egypt, USA a Švýcarsko. Největšími dovozci ze zemí mimo EU do Libanonu byli v roce 2023: Čína, Turecko, USA, Švýcarsko.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Libanon byl tradičně otevřený přímým zahraničním investicím (PZI), i když nedávná politická nestabilita, makroekonomická nerovnováha a devizová krize atraktivitu země utlumily. Příliv PZI byl v roce 2022 odhadován na 458 mil. USD, což je o 24,3 % méně ve srovnání s předchozím rokem. V minulosti PZI podporovaly vytváření pracovních míst a posilovaly informační, technologický a průmyslový sektor, ale vyhlídky na diverzifikaci PZI ovlivnily regulační a institucionální překážky. V posledních čtyřech letech byl Libanon zasažen řadou otřesů: ekonomickou a finanční krizí, pandemií COVID-19, politickou krizí, výbuchem v přístavu Bejrút a od podzimu 2023 eskalací útoků mezi Izraelem a Hizballáhem. 

Historicky jsou hlavními zahraničními investory v Libanonu Francie, USA, Spojené arabské emiráty, Německo, Spojené království, Nizozemsko, Jordánsko a Egypt; s investicemi orientovanými do nemovitostí, finančních služeb a cestovního ruchu. Velká část investic pochází z libanonské diaspory (zejména nemovitosti) a má formu fúzí a akvizic (95%). Podle posledních údajů zveřejněných Centrální bankou Libanonu činily PZI do země v první polovině roku 2022 celkem 306 milionů USD.

Nejlákavějším sektorem je energetický sektor, zejména pro výrobu elektřiny, obnovitelné energie a těžbu ropy a zemního plynu. Odvětví informačních a komunikačních technologií, zdravotnictví, bezpečnosti a ochrany, nakládání s odpady a franšízy historicky přitahovaly investice ze zahraničí.

Vládní Agentura pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL) je národní orgán odpovědný za podporu místních a zahraničních investic v Libanonu, který pokrývá osm prioritních sektorů: průmysl, média, technologie, telekomunikace, cestovní ruch, zemědělství a agroprůmysl. 

3.3. FTA a smlouvy

Libanon je zemí s režimem volného a otevřeného obchodu. Veškeré úsilí směřující k liberalizaci obchodu bylo vždy zaměřeno na Evropskou unii (EU), WTO a arabský svět. Libanon nemá podepsanou dohodu o volném obchodu s USA.Libanon není doposud členem WTO.

Smlouvy s EU

Právním základem obchodních vztahů Libanonu s EU je Asociační dohoda (AD) z roku 2002 (v platnosti od dubna 2006),  která umožnila reciproční volnou směnu průmyslových a většiny zemědělských produktů. Implementace Dohody zesiluje postavení Libanonu při jednáních o vstupu do Světové obchodní organizace (WTO), který EU podporuje.

Smlouvy s ČR

Mezi ČR a Libanonem existují následující dohody:

• Dohoda mezi ČR a Libanonskou republikou o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou nót (1996).
• Obchodní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Libanonské republiky (Bejrút 1994, č.178/1996 Sb.); ke dni vstupu ČR do EU 1. 5. 2004 došlo k vypovězení, bilaterální obchodní relace se v současnosti řídí pravidly obsaženými v AD mezi EU a Libanonem, zejména jejím Obchodním protokolem,
• Dohoda mezi ČR  a Libanonskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 1997).
• Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic (1997) a Protokol mezi ČR a Libanonskou republikou pozměňující Dohodu mezi ČR a Libanonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, (Pozn. Protokol byl podepsán dne 20. 3. 2010 v Bejrútu. Ratifikační proces byl v ČR ukončen v únoru 2011, ratifikační proces na libanonské straně dosud nebyl ukončen.
  
• Dohoda o spolupráci v civilním letectví (Bejrút 2003): aktualizace smlouvy z r. 1961
• Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy (Bejrút 2004). Prováděcí dokumenty ke kulturní dohodě sjednány nejsou, přes doporučení MZV gestorská ministerstva školství a kultury ČR z rozpočtových důvodů nemohou garantovat naplnění těchto protokolů, a proto jejich podpis odkládají.
• Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (Praha, 24. 2. 2006).

3.4. Rozvojová spolupráce

Libanon je čistým příjemcem rozvojové pomoci. Nepatří mezi prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce ČR, vzhledem k dopadům syrské krize však je prioritou humanitární (MZV i MV).

V rozvojové oblasti jsou v zemi realizovány malé lokální projekty (max. do 500.000,- KČ). V roce 2024 jsou realizovány 2 projekty:  Instalace solárního osvětlení v Deir El Ahmar (500.000 Kč)  a   Zlepšení životních podmínek v ženské věznici v Baabdě (500.000 Kč).

V humanitární oblasti se od roku 2013 každoročně realizují humanitární projekty na podporu syrských uprchlíků a místních hostitelských komunit. V roce 2024 bude pokračovat projekt Diakonie ČCE realizovaný  prostřednictvím komunitního centra Tahhadi: Komplexní podpora nejzranitelnějších domácností syrské a hostitelské komunity,  v oblasti Hay el Gharbeh v jižním Bejrútu. 

Od roku 2017 je realizován program MV ČR MEDEVAC – doposud se  uskutečnilo 7 misí českého oftalmologického týmu, který provádí v Univerzitní nemocnici Rafíka Harírího v Bejrútu operace šedého zákalu  u sociálně nejslabších pacientů (Libanonci i syrští uprchlíci). Celkově bylo dosud provedeno 550 operací šedého zákalu. Od roku 2022 realizuje MV ČR v Libanonu i humnaitární program Pomoc na místě. 

Z  Rekonstrukčního programu vlády ČR pro region Blízkého Východu (2022 – 2024) budou v roce 2024 realizovány 2 projekty vázaných peněžních darů: Dodání zdravotnického vybavení pro neonatální JIP pro Státní nemocnici Karantina v Bejrútu  a  Dodání zdravotnického vybavení pro neonatální JIP pro Státní nemocnici v Mays El Jabal na jihu Libanonu, v celkovíé hodnotě 7,5 mil.Kč.

Ze stejného programu byl v roce 2023 financován 3-letý projekt Spalovny biologického odpadu, který je realizován společně se Slovenskem, Rakouskem a UNEPem.

Od roku 2021 poskytuje Armáda ČR pomoc libanonské armádě ve formě dodávek potravin (těstoviny, cukr, sušené mléko, mouka) a zdravotnického materiálu v objemu cca 25 tun potravin a 1 tuna zdravotnického materiálu ročně. Pomoc pokračuje i v roce 2024.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

K perspektivním oblastem vzájemné obchodní spolupráce patří zdravotnický a farmaceutický průmysl, vzhledem k potřebě zkvalitnění zdravotnické péče ve státních zdravotnických zařízeních, dále strojírenství a zařízení pro energetiku, malé a střední generátory, elektrická zařízení, rozvodny, dodávky materiálů a výrobků využitelných ve stavebnictví, ekologických technologií, čistíren odpadních vod, spaloven odpadu. Dále vidíme perspektivu v oblasti dopravní infrastruktury – potřeba modernizace letiště, silnic a přístavů. Perspektivy v oblasti zbrojního průmyslu jsou zejména v dovozu osobních a loveckých zbraní a munice, vybavení pro vládní bezpečnostní složky. Příležitosti jsou i v dodávkách zařízení pro potravinářský průmysl, potravin, mléčných výrobků, papíru, skla a spotřebního zboží. Ve střednědobém horizontu se rýsují možnosti účasti na modernizaci místní infrastruktury. V oblasti potravinářství je možné uplatnění know-how českých firem, které by mohly takto proniknout na trh. Významnou oblastí ekonomické spolupráce je cestovní ruch. 

▶Zdravotnictví a farmacie

Pokračující ekonomická krize, důsledky pandemie koronaviru a výbuchu v bejrútském přístavu v srpnu 2020 nadále  akcentují akutní potřebu udržení standardů zdravotní péče pro všechny příjmové kategorie obyvatel.  I přes to, že je od prosince 2021 dovoz farmaceutik do země významně usnadněn, Libanon nadále trpí nedostatkem léků a léčivých přípravků. Země potřebuje modernizovat zdravotnická zařízení, včetně odborného zaškolení zdravotnického personálu a výměny profesních znalostí na mezinárodní úrovni.

▶ Zemědělství a potravinářství

V důsledku hospodářské krize a nedostatku financí na dovozy všeobecně, začíná Libanon hledat cesty k maximálnímu využití místního potenciálu v zemědělství. Libanon má příznivé klima pro dvě roční úrody většiny zemědělských plodin, avšak v zemi chybí moderní zpracovatelský průmysl včetně moderních technologií (standardy balení, hygiena, certifikace).

▶ Energetika

I přesto, že je prioritou vlády modernizace stávající energetické sítě v Libanonu, včetně privatizace státních energetických podniků, nedošlo za poslední období k žádnému pozitivnímu vývoji v důsledku kritického nedostatku finančních prostředků v zemi. Libanon plánuje intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů energie, včetně instalace nových přenosových soustav a výstavby vodních zdrojů elektřiny.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Válečný stav s Izraelem a zhoršující se bezpečnostní napětí v zemi poskytuje příležitost pro české výrobce špičkové speciální techniky k navázání spolupráce se všemi silovými složkami Libanonu (policie, armáda, speciální jednotky). Trvá poptávka po bezpečnostních skenerech, dopravních prostředcích, detektorech výbušnin či munici. Vzhledem k tradiční spolupráci zbrojařských firem z ČR a USA se otevírají možnosti pro vzájemnou spolupráci na libanonském trhu.

▶ Dopravní infrastruktura

Dopravní infrastruktura Libanonu vyžaduje rozsáhlou modernizaci prakticky ve všech oblastech – pozemní (rekonstrukce a modernizace silničních komunikací), letištní (plánovaná výstavba nového terminálu  mezinárodního letiště v Bejrútu, modernizace signalizačního zařízení a energetických zdrojů letiště) i námořní dopravy (modernizace přístavů Bejrút, Tripoli, Saida).

▶ Voda a životní prostředí

Zajištění přístupu k nezávadné pitné vodě je prioritou jak libanonské vlády, tak všech mezinárodních organizací působících v zemi. Vládní plán infrastrukturálních projektů (výstavba čistíren odpadních vod, skládek komunálního odpadu, modernizace vodovodních a kanalizačních systémů, a nově uvažované projekty na odsolování mořské vody) je nadále v nedohlednu vzhledem k politické a hospodářské nestabilitě v zemi. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v oblasti dodávek zařízení pro likvidaci a zpracování komunálního odpadu včetně recyklace.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Podle údajů Světové banky z roku 2018 činí výdaje na vědu a technologie v Libanonu přibližně 0,5 % HDP. Tento podíl se v posledních letech zvýšil, nicméně stále zůstává nižší než v mnoha vyspělých ekonomikách. V roce 2016 zavedla vláda Národní výzkumný a inovační program, který má za cíl podporovat inovativní projekty a rozvoj nových technologií v zemi. Program je financován z veřejných zdrojů a také přispívají soukromí investoři.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Libanonská obchodní kultura podobná kultuře ostatních zemí v regionu. Muslimské zvyky utvářejí obchodní praktiky, ale jejich rozsah vlivu je ve srovnání s jinými převážně muslimskými zeměmi omezený v důsledku přítomnosti mnohých náboženství v libanonské společnosti, ve které je přibližně 30% křesťanů. Hierarchie je vysoce respektována a veškeré rozhodování je podřízeno nadřízenému, který má ve společnosti největší moc. Další faktory, včetně jazyka, ve kterém se schůzka koná, a vztah s obchodní partnerkou – ženou, mohou být ovlivněny náboženskou a kulturní příslušností libanonského protějšku.

Libanonští obchodní partneři usilují o dlouhodobé vztahy a při vyjednávání si vysoce cení osobního kontaktu.

4.2. Oslovení

Libanonci se zdráhají pracovat s lidmi, které neznají. Libanonské zákony vyžadují, aby zahraniční obchodní kontakty fungovaly prostřednictvím místního agenta, a je jim doporučeno najít takového, který má kontakty s firmami, o které mají zájem (je potřeba počítat s tím, že dobrý agent si účtuje provizi ve výši 5% transakce). Upřednostňuje se přímý osobní kontakt před komunikací prostřednictvím e-mailu nebo telefonu a doporučuje se co nejrychleji uspořádat osobní schůzku. Víc než email se v Libanonu používá Facebook a Whatsapp, Libanonci rádi a často nahrávají hlasové zprávy.

Pozdravy zahrnují pevné a zdlouhavé potřesení rukou a přímý oční kontakt. Očekává se, že zahraniční obchodní partneři pozdraví každého v místnosti individuálně, počínaje hostitelem nebo nejstarší osobou. Někteří muslimští muži a ženy se mohou zdráhat potřásat si rukou s opačným pohlavím. Pokud libanonský obchodní partner ruku nepodává, doporučuje se přikývnout a usmívat místo potřesení rukou. Libanonci mají v obchodním prostředí tendenci být docela formální a někteří budou rádi osloveni svými profesními tituly. Doporučuje se používat tituly Mr., Mrs. a Miss, následované příjmením, dokud nepřejdete na tykání a budete se oslovovat křesnými jmény. Používání názvu „Ustaz“ (Sir) je běžné při oslovování mužských nadřízených.

4.3. Obchodní schůzka

Libanonci mají sklon k volnějšímu vnímání času než lidé ze Západu a často chodí pozdě. Nedochvilnost je v Libanonu tolerována. Schůzky mají jen zřídka předem určené časové ohraničení a můžou být dlouhé.

Při počátečních obchodních jednáních se dárky nemusí nutně vyměňovat. Je třeba se vyhnout velkým darům, protože je lze považovat za úplatky. Libanonské obchodní kontakty však mohou očekávat, že jim budou poskytnuty výhody a privilegia (obvykle pro jejich rodinu nebo síť) jako součást přímého osobního vztahu. Je potřeba se vyvarovat dárků v podobě alkoholu v případě muslimských obchodních partnerů.

V Libanonu obecně platí, že je vhodné respektovat zvyky oblasti (muslimské, křesťanské), ve které se právě pohybujete. V křesťanských částech neplatí v zásadě žádné omezení. Libanonci se rádi oblékají elegantně, podle nejnovější módy a totéž očekávají od partnerů. Potrpí si na značkové oděvy, obuv a doplňky. Formální pracovní oděv je na pracovišti běžný u mužů i žen. Muži obvykle nosí kravaty a obleky, zatímco ženy nosí šaty a / nebo kostýmy. Dbá se na celkovou upravenost (vlasy, manikúra, doplňky). V muslimských a více náboženských částech země se doporučuje oblékat se konzervativně – hlavně ženy žádné těsné oblečení, hluboké výstřihy, šaty, či sukně nad kolena a oblečení bez rukávů.

Vizitky se rozdávají poměrně rozsáhle; ohledně výměny však není příliš mnoho protokolů. Je důležité zacházet s vizitkou s respektem a zahraniční obchodní kontakty by vizitku neměly skládat ani na ni psát poznámky, pokud jim k tomu jejich libanonské protějšky nedají výslovný pokyn.

Navzdory formálnímu nastavení obchodních jednání, je před samotným jednáním běžná nezávazná společenská konverzace. Jednání mohou být vedena v různých jazycích (arabština, angličtina nebo francouzština) a je doporučeno si vzít tlumočníka. Libanonci jsou otevření a zvyklí obchodovat s cizinci a mají tendenci očekávat podstatné ústupky/úlevy, než s čímkoli souhlasí. Jednání proto mohou být poměrně dlouhá. Doporučuje se nadhodnotit počáteční cenu tak, aby bylo možné slevovat. Upřímnost o ceně je považována za amaterismus. Libanonci mají tendenci živě gestikulovat a v jednání dělat přestávky, ve kterých může probíhat diskuze o nesouvisejících tématech. Skákání do řeči není považované za drzé. Doporučuje se sedět přímo vedle obchodního partnera a učinit obchodní nabídku přímo jemu. Stejně jako v jiných arabských zemích mohou Libanonci reagovat na požadavky svých protějšků slovem „Inshallah“ (pokud Bůh dá). Je to považováno za vyjádření nezávazného souhlasu. Při jednání je vhodné zaměřit se na náznaky váhání a věnovat pozornost tomu, co říkají, a co naopak neřeknou. Zahraniční protějšky jsou obvykle pozváni na pracovní oběd a večeři a očekává se, že jídlo pochválí, aby vyjádřili úctu a důvěru. Pracovní oběd, či večeři lze nabídnout jako způsob budování osobních vztahů; jednání však můžou probíhat v jejich průběhu. Mobilní telefony se vesměs při jednáních nevypínají. Je běžné, že Libanonci vyřizují hovory v přítomnosti obchodního partnera.

Českého obchodníka zpravidla překvapí zdlouhavost jednání, vyjednávání o ceně a společenská konverzace o mimopracovních věcech, která obchodním jednáním předchází.

Libanonci mají ne náhodou pověst vynikajících vyjednavač ů a obchodníků. Někteří libanonští podnikatelé považují jednání za úspěšné jenom tehdy, když vyjednají cenu co nejníže od původní nabídky. To je potřeba mít na paměti při prvotním ocenění nabízeného zboží/služby.

Libanonští obchodníci – zejména arabští Libanonci – ne vždy oddělují své emoce od předmětu jednání a často míchají své pocity do profesionálního prostředí. Projev emocí má z jejich pohledu potenciál dodat jim vážnost a zvýšit vliv při vyjednávání. Pokud k tomu dojde, zůstaňte trpěliví. Vyzývejte k logice a bojujte proti argumentům emocí.

Počet členů jednacího týmu záleží především na velikosti české firmy. Účast vyššího zastoupení společnosti je žádoucí zejména při jednání s majiteli firem a představiteli státních institucí. Věk a genderové složení týmu nehrají zásadní roli, nicméně, větší důvěra je zde nakloněna starším mužům.

4.4. Komunikace

Jednání mohou být vedena v různých jazycích (arabština, angličtina nebo francouzština) a je doporučeno si vzít tlumočníka. Jako jednací jazyk je čím dál tím víc používána angličtina, dnes už míň francouzština. Všichni libanonští obchodníci mluví minimálně jedním z těchto jazyků.

Je vhodné nekomentovat náboženské zvyky a poměry v zemi a v rámci možnosti přizpůsobit své chování konfesijní příslušnosti obchodního partnera.

Osobní setkání je v jednání s libanonským partnerem zásadní. Cestování do země je poměrně jednoduché, víza je možné obdržet při vstupu do země na letišti. K urychlení komunikace doporučujeme používat raději telefon a aplikaci Whatsapp než e-mail.

4.5. Doporučení

Doporučení pro české firmy a podniky, které se chystají vstoupit na libanonský trh jsou následovná:

• Sledovat politický a ekonomický vývoj v zemi,
• Dobře zvážit obchodní rizika,
• Najít si místního agenta,
• Při komunikaci s úřady a bankovními domy se obrnit trpělivostí (počítat s korupcí, netransparentností řízení ve vydávání licencí a složitými celními postupy),
• Z platebních nástrojů akceptovat jenom neodvolatelný potvrzený akreditiv, nebo platbu předem.

4.6. Státní svátky

Státní svátky v Libanonu v roce 2024:

1. 1. Nový rok

6. 1. Svátek vánoční – arménský ortodoxní

9. 2. Den sv. Marouna

14. 2. Den památky Rafika Harírího

25. 3. Zvěstování Panny Marie

29. 3. Velký pátek

31. 3. Velikonoční neděle

1. 4. Velikonoční pondělí

10. -13. 4. Eid Al-Fitr (ukončení Ramadánu)

1. 5. Svátek práce

3. 5. Velký pátek (ortodoxní)

5. 5. Velikonoční neděle (ortodoxní) 

6. 5. Velikonoční pondělí

6. 5. Den mučedníků

25. 5. Den odporu a osvobození

17 (18). 6.  Eid Al-Adha (pohyblivý svátek podle lunárního cyklu)

8. 7. Awal Muharram (Islámský Nový rok)

16. 7. Ašúra

15. 8. Nanebevzetí Panny Marie

15. 9. Narození proroka Mohameda

22. 11. Den nezávislosti

25. 12. Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Dovozy uskutečňují větší obchodní firmy, které zboží prodávají nejen velkoobchodním, ale i maloobchodním distributorům. V zemi je rozsáhlá síť supermarketů a hypermarketů s velmi širokým sortimentem, zejména v potravinářském a spotřebním zboží.

Na libanonském trhu se doporučuje působit prostřednictvím spolehlivého zástupce dobře seznámeného s prodávaným výrobkem, je nutné trh pravidelně navštěvovat a seznamovat se s jeho vývojem a požadavky. Výběru zástupce (zejména výhradního) je vhodné věnovat pozornost (např. prostřednictvím obchodního rejstříku, některých světových agentur typu Dun & Bradstreet nebo libanonské pobočky agentury Kompass), vhodné je i využití služeb spolehlivé místní právní kanceláře.

Při hledání obchodního partnera lze využít podnikatelské svazy jak v ČR, tak v teritoriu, a místních regionálních obchodních, průmyslových a zemědělských komor. Rovněž lze inzerovat v místním tisku, nebo se obrátit na Velvyslanectví ČR v Bejrútu. Vhodnou možností je i účast na specializovaných veletrzích.

Libanon je klasickou zemí volného obchodu, zejm. střední a vyšší vrstva zde tradičně upřednostňuje značkové výrobky, které na trh dovážejí právě výhradní zástupci. V posledních letech roste také podíl zboží dováženého z asijských zemí (Čína, Korea).

Dovozní celní postupy v Libanonu:

Každé celní prohlášení musí obsahovat následující dokumenty:

• originál faktury
• podrobný seznam předmětů / produktů
• kopii nákladového listu nebo jiného dokladu, který jej nahrazuje
• osvědčení o původu v souladu s celními předpisy nebo bilaterálními či multilaterálními smlouvami

Celní systém je harmonizovaný systém Bruselu. Cla se pohybují od 0 % do 70 %. Více než tři čtvrtiny dováženého zboží podléhá pětiprocentnímu či nižšímu clu (liší se v závislosti na povaze zboží a jeho původu). Na určité produkty (např. textilie, alkoholické nápoje, motorová vozidla) mohou být aplikovány dovozní přirážky.

Cla jsou splatná v hotovosti. Informace o dalších dokumentech či procedurách požadovaných ostatními úřady, jako jsou zákazy dovozu, dovozní licence, certifikáty a.j. lze nalézt na webové stránce Celního úřadu Libanonu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Českým firmám, které mají zájem o podnikání v Libanonu, se doporučuje najmout si libanonského agenta, obchodního partnera,  nebo distributora. Zatímco práce prostřednictvím agenta je v Libanonu běžnou praxí,  výběru zástupce (zejména výhradního) je potřebné věnovat pozornost (např. prostřednictvím obchodního rejstříku, některých světových agentur typu Dun & Bradstreet nebo libanonské pobočky agentury Kompass), vhodné je i využití služeb spolehlivé místní právní kanceláře.

Zahraniční společnosti si mohou v Libanonu otevřít pobočku nebo zastupitelství (reprezentaci).

Libanonské právo zahrnuje různé formy obchodního působení v zemi pro libanonské i zahraniční firmy.

Více informací je k dispozici na stránkách Agentury pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL). Zde lze také konzultovat konkrétní postupy pro vyřizování formalit spojených s jakoukoliv investicí, včetně registrace kanceláře, reprezentace nebo společného podniku. Vždy je vhodná spolupráce se specializovanou právní kanceláří. Bližší informace lze získat také na stránce www.mideastlaw.com.

5.3. Marketing a komunikace

Marketing v Libanonu je již dlouho dynamickou a konkurenční arénou, která kombinuje tradiční strategie s inovativními přístupy. V průběhu let toto odvětví vzkvétalo, poháněno živou kulturou, bohatou historií a různorodou populací, která pro obchodníky představuje jedinečné příležitosti a výzvy.  Marketingové prostředí v Libanonu dnes prochází významnými změnami v důsledku technologického pokroku a posunů v chování spotřebitelů. To zahrnuje výrazný nárůst digitální reklamy, marketingu na sociálních sítích a spolupráce s influencery.

S tím, jak se libanonští spotřebitelé při rozhodování o nákupu stále více spoléhají na online platformy, roste poptávka po strategiích digitálního marketingu napříč různými kanály, jako jsou sociální média, vyhledávače a mobilní aplikace. Tento posun vedl ke zvýšeným investicím do optimalizace pro vyhledávače (SEO), marketingu na sociálních sítích (SMM) a reklamy s platbou za proklik (PPC) a elektronického obchodování, což značkám umožňuje zlepšit svou online viditelnost a spojit se přímo se zákazníky.

Značky navíc využívají sponzorství akcí a sportovních turnajů, aby se dále propojily se svou cílovou skupinou a také navazují partnerství s místními influencery za účelem propagace svých produktů nebo služeb.

Navzdory příležitostem, které nabízí digitální marketing, tradiční strategie nadále hrají významnou roli v libanonském marketingovém ekosystému. Televize, rádio, venkovní reklama (velkoplošní billboardy), reklamní šoty v kinech před hlavním programem, výstavy a veletrhy, národní dny, oslavy státních svátků apod. zůstávají vlivnými kanály pro oslovení masového publika, doplňují digitální úsilí a zajišťují komplexní pokrytí napříč mnoha kontaktními body.

Nejsledovanější TV stanicí využitelnou k reklamě je zřejmě LBCI, při úvahách o rozhlasové propagaci pak rádio Sawt Al-Ghad. Nejčtenějším deníkem je An-Nahar. Hlavní odborné obchodní časopisy využitelné k propagaci jsou anglické Lebanon Opportunities, Executive Magazine a Arab Ad, francouzský Le Commerce du Levant a arabský Al-Iktissad Wal Amal.

Nejvýznamnější reklamní agenturou je Impact BBDO, k významným patří i H&C Leo Burnett, Grey Worldwide, Publicis Graphics, Fortune Promoseven, TMI/JWT, Saatchi & Saatchi Beirut, Memac Ogilvy, TBWA/Rizk a Team Young & Rubicam.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

I když Libanon přijal dostatečnou legislativu na ochranu práv duševního vlastnictví, v minulých letech byl pravidelně mezinárodním společenstvím (zejména USA, ale také Velkou Británií a Francií) kritizován za jejich nedostatečnou ochranu v oblasti softwaru, audiovizuální produkce nebo farmaceutického průmyslu. Kritika se týká především nízkého povědomí soudců o škodlivých dopadech porušování příslušných práv a s tím souvisejícího nedostatečně prohibitivního trestání.

Pokud jde o průmyslové vlastnictví, dovozcům a distributorům českých výrobků se doporučuje co nejdříve v zemi zaregistrovat příslušnou ochrannou známku. Velvyslanectví ČR v Bejrútu registrovalo případy, kdy libanonský subjekt bez jakékoliv vazby na českého výrobce (a patrně i jeho výrobek) využil skutečnosti, že výrobek nepožíval v Libanonu ochrany, zaregistroval jej u příslušného úřadu a následně zabraňoval legitimnímu dovozci v jeho řádných obchodních aktivitách. Možnosti velvyslanectví jsou v těchto případech velice omezené, řešení jsou schůdná zpravidla pouze soudní cestou. Ministerstvo pro ekonomiku a obchod Libanonu spustilo v lednu 2013 na adrese portal.economy.gov.lb portál umožňující online registraci autorského práva a ochranných známek. Tento nástroj zjednodušil registrační proces natolik, že dnes již 80 % všech registrací probíhá elektronicky. Přechod od vkladového systému k námitkovému v případě ochranných známek zatím uzákoněn nebyl, v praxi se však již uplatňuje.

5.5. Trh veřejných zakázek

I když Libanon přijal dostatečnou legislativu na ochranu práv duševního vlastnictví, v minulých letech byl pravidelně mezinárodním společenstvím (zejm. USA, ale také Velkou Británií a Francií) kritizován za jejich nedostatečnou ochranu v oblasti softwaru, audiovizuální produkce nebo farmaceutického průmyslu. Kritika se týká zejm. nízkého povědomí soudců o škodlivých dopadech porušování příslušných práv a s tím souvisejícího nedostatečně prohibitivního trestání.

Pokud jde o průmyslové vlastnictví, dovozcům a distributorům českých výrobků se doporučuje co nejdříve v zemi zaregistrovat příslušnou ochrannou známku. Velvyslanectví ČR v Bejrútu registruje případy, kdy libanonský subjekt bez jakékoliv vazby na českého výrobce (a patrně i jeho výrobek) využil skutečnosti, že tento výrobek nepožíval v Libanonu ochrany, zaregistroval jej u příslušného úřadu a následně zabraňoval legitimnímu dovozci v jeho řádných obchodních aktivitách. Možnosti velvyslanectví jsou v těchto případech velice omezené, řešení jsou schůdná zpravidla pouze soudní cestou. Ministerstvo pro ekonomiku a obchod spustilo v lednu 2013 na adrese portal.economy.gov.lb portál umožňující online registraci autorského práva a ochranných známek. Tento nástroj zjednodušil registrační proces natolik, že dnes již 80% všech registrací probíhá elektronicky. Přechod od vkladového systému k námitkovému v případě ochranných známek zatím uzákoněn nebyl, v praxi se však již uplatňuje.

Většina veřejných zakázek je směřována přes Council for Development and Reconstruction – CDR, jež je vládním výkonným úřadem zodpovědným za zadávání významných projektů, obstarávání jejich financování a za výkon správního dozoru. Významné projekty z oblasti dopravy, energetiky, telekomunikací, vzdělávání, odpadu, zadávané CDR v koordinaci s dotčenými ministerstvy, naleznete zde.

Tendry plánované na příslušný rok jsou zveřejňovány v prvním čísle týdeníku Journal Officiel (v arabském jazyce), v jeho dalších číslech bývají informace o nově schválených tendrech. Průběžně jsou veřejné zakázky publikovány hlavně v arabském a francouzském denním tisku (v anglickém jen výjimečně) a lze je nalézt i na internetových stránkáchLebanon Opportunities.

Detailní podmínky každého tendru a technické požadavky lze na místě prostudovat přímo v sídle CDR a potom zakoupit na příslušných odborech CDR nebo na jednotlivých ministerstvech a dalších rezortech (též např. v centrále energetické společnost EDL). Tzv. Tender-books (Conditions) stojí řádově 500–5000 USD a jsou často vydávány v relativně krátkém předstihu před uzávěrkou výběrového řízení, což v praxi na prostudování podmínek a zpracování rozsáhlejší nabídky nemusí postačit.

S nákupem tendrových podmínek může případně logisticky pomoci velvyslanectví, nejvhodnější je ale spolupráce s místními zástupci se zájmy v příslušných sektorech, kteří jsou pro tendry příslušně předregistrováni, sami jejich vypisování hlídají, zakoupí dokumentaci a ve spolupráci s dodavatelem připraví nabídku. Je nutno počítat se zdlouhavým schvalováním kontraktů vládou. Vzhledem k dlouhodobě složité vnitropolitické situaci nejsou procesy vždy průhledné a tendry se často odkládají, opakují nebo ruší.

Některé velké projekty předpokládají účast dodavatele na bázi dlouhodobé investice v systému B.O.T. (Build – Operate – Transfer), případně B.O.O.T. (Build – Operate – Own – Transfer), nebo D.B.O.T. (Design – Built – Operate – Transfer), což přináší pro investora vyšší rizika. I v případech, kdy projekt financuje přímo příslušný libanonský rezort, CDR nebo finanční instituce (Světová banka, Evropská investiční banka, Arabský investiční fond či jiná entita ze Zálivu), je požadována vyšší finanční záruka a cash-flow se občas zpožďuje, což brání plynulé realizaci projektů. České firmy tak mohou dávat přednost méně odvážné variantě účasti na již udělených zakázkách formou subdodávek.

Nabídky do tendrů se předkládají podle předepsaného postupu v uzavřených obálkách, většinou odděleně část technická a cenová. Nabídky hodnotí odborné komise, které zpravidla v den uzávěrky a otevření obálek i vyhlašují výsledek.

Komunitární tendry na EuropeAid

Českým firmám a nestátním neziskovým organizacím se také doporučuje pravidelně sledovat tendry EU (https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/) . Pokud jsou podmínky způsobilosti pro menší firmu příliš náročné, lze do tendru vstoupit v rámci konsorcia (kritéria platí pro konsorcium jako celek, nikoliv pro jeho jednotlivé členy) či se zárukou ekonomického operátora.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Přesný vzor pro řešení obchodních sporů není možné vypracovat, nicméně s ohledem na pomalé fungování místních soudů (sporná soudní řízení v komerčních věcech trvají 5 až 6 let, výkon soudního rozhodnutí dalších 6 měsíců až 2 roky) lze obecně doporučit využívat alternativních/smírčích forem jejich urovnávání.

Libanon je členem Mezinárodního střediska pro řešení kapitálových sporů (ICSID) a účastníkem konvence z roku 1958 o uznávání a vymáhání rozhodnutí zahraničních rozhodčích soudů. Závazky z těchto konvencí jsou dostatečně promítnuty do libanonského práva.

Ekonomické organizace vč. obchodních, průmyslových a zemědělských komor vytvořily v r. 1995 Libanonské centrum pro arbitráž, které přebírá řešení sporů mezi účastníky trhu v obchodních a investičních záležitostech. Procedurální pravidla jeho smírčího a arbitrážního řízení jsou prakticky totožná s pravidly Mezinárodní obchodní komory v Paříži.

Doporučení českým firmám:

• Důkladně studovat smluvní dokumenty (zejména obecné obchodní podmínky a ustanovení o rozhodném právu – význam prosadit příslušnost českého soudu);
• Vzhledem k trvale napjaté bezpečnostní situaci v zemi a regionu pojistit investice i proti nekomerčním rizikům;
• Pro vývoz z ČR do Libanonu je vhodný platební styk na bázi prosté platby předem, nebo oproti bankovní garanci vystavené jinou než libanonskou bankou;
• Nejvhodnější dodací podmínkou pro české vývozce je EXW, ze které pro dodavatele nevyplývají žádné další závazky;
• Pro dovoz z Libanonu je naopak vhodné podmínit platbu doručením zboží dovozci nebo překročením hranice ČR.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Mezi oběma zeměmi platí vízová povinnost. Od 21. 12. 2007 využívají držitelé libanonských cestovních dokladů k cestám do ČR do 90 dnů schengenské vízum, které vydává Velvyslanectví ČR v Bejrútu (žádá se prostřednictvím VFS Global) a ostatní státy schengenského prostoru.

Pro občany ČR:

Povolení pro vstup do země pro krátkodobý pobyt turistického charakteru (1 měsíc, s možností prodloužení na 3 měsíce) je možné získat na libanonských hraničních přechodech a na mezinárodním letišti v Bejrútu formou razítka do CP (bezplatně), nicméně, je-li cesta deklarována jako obchodní, účtují někdy libanonské pohraniční orgány poplatek (25.000,- LBP za pobyt do 15 dnů, 50.000,- LBP za pobyt do jednoho měsíce). Při vstupu je vyžadováno uvedení adresy pobytu v Libanonu. Libanon akceptuje všechny druhy platných cestovních dokladů ČR (cestovní, služební, diplomatický pas). Doba platnosti cestovního dokladu musí překračovat plánovanou dobu pobytu. Letecké společnosti mohou i přesto odmítnout přepravit do Libanonu cizince, jejichž CP má kratší platnost než 3 měsíce od předpokládaného návratu z Libanonu., a i poté  může být vstupní vízum neuděleno libanonskými úřady přímo na letišti v Bejrútu ze 

Užitečné informace v anglickém, francouzském a arabském jazyce jsou rovněž dostupné na webových stránkách libanonské General Security, sekce „Entry Visas“  (Sûreté Générale).

V případě, že chce občan cestující do Libanonu zažádat o udělení řádného víza, musí tak učinit ještě před cestou a to na Zastupitelském úřadu LR v Praze. Vážné problémy při vstupu na území Libanonu může způsobit, pokud se v cestovním dokladu nachází otisk razítka z jakéhokoliv hraničního přechodu do státu Izrael a to i ze strany sousedícího státu (Jordánsko, Egypt), kde je zřejmé, že cestující logicky pokračoval do Izraele. Z Libanonu a Sýrie není možné běžným způsobem hranice do Izraele překročit. 

Bezpečností situace v Libanonu není stabilní a neustále se mění, před cestou doporučujeme sledovat stránky MZV ČR – doporučení k cestám a registrovat se v systému Dobrovolné registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí (DROZD).

Kontakty:

Zzastupitelský úřad ČR v Libanonu: viz kapitola 6.1.

Zastupitelský úřad Libanonu v ČR:

Embassy of the Republic of Lebanon

Lazarská 6 120 00 Praha 2 Tel.: + 420 224 934 656 , + 420 224 930 029

email: prague.leb@gmail.com

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané EU mohou zastávat jakékoli místo v soukromé firmě, podmínky pro získání pracovního povolení v jednotlivých profesích jsou však velmi rozdílné a často administrativně náročné. Cizinci potřebují po dobu svého pobytu v Libanonu za účelem práce pracovní vízum. Pracovní vízum, známé také jako pracovní povolení, musí získat zaměstnavatel osoby. Po zajištění pracovního povolení může jednotlivec požádat o pobyt v Libanonu.

Dokumenty pro získání pracovního víza v Libanonu: •mezinárodní pas; •Vyplněný formulář žádosti; •2-4 fotografie; •pracovní povolení (kopie a originál); •úřední dopis od zaměstnavatele; •informace o pracovní pozici, platu a stavu účtu žadatele.

5.9. Veletrhy a akce

Nejdůležitějším libanonským veletrhem s významným přesahem do dalších zemí regionu je Project Lebanon (23. – 25. duben 2024). K výstavním artiklům patří běžně vše, co se týká výstavby v nejširším slova smyslu, stavebních technologií, stavebních materiálů, stavebního vybavení domů (sanitární výrobky, kuchyně, obklady, podlahy, bazény), osvětlení a ekologických a vodohospodářských technologií. Dalším důležitým veletrhem zaměřeným na elektrotechniku, osvětlení, výrobu a distribuci elektřiny je Energy Lebanon, který se uskuteční v červnu 2024.

Dalším důležitým veletrhem  je Horeca Lebanon, přední veletrh v oblasti  hotelnictví, restauratérství  a cateringového průmyslu. Uskuteční se ve dnech 16. – 19. 4. 2024.

Každoročně se v Libanonu uskutečňuje taky veletrh zaměřený na odpadové hospodářství, recyklaci a životní prostředí Lebanon Waste Management Exhibition and Conference RAWMEC (březen 2025).

Každoročně (v květnu) se pořádá veletrh Middle East Clean Energy –  první a jediný veletrh čisté a obnovitelné energie v Libanonu.

Libanonský mezinárodní solární týden (LISW) je každoroční událost (červen 2024), která sdružuje odborníky a profesionály z odvětví obnovitelné energie, kde se představují nejnovější pokroky v technologiích solární energie.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

1) Velvyslanectví ČR v Bejrútu

Ambassade de la République Tchèque – Embassy of the Czech Republic

17, 419th Street (St. Becharra Church Street) Mount Lebanon,

Baabda LIBAN / LEBANON

Telefony: 00961 – 5 – 929 010, 929 011, 929 012, 929 013 Pohotovost: 00961 – 3 – 332291 (telefon je užíván v mimopracovní dobu velvaslanectví a pouze pro urgentní případy)

E-mail: beirut@embassy.mzv.cz (e-mail zastupitelského úřadu) consulate.beirut@embassy.mzv.cz (e-mail konzulárního úseku) commerce_beirut@mzv.cz (e-mail obchodního úseku) petr_sochor@mzv.cz (e-mail zemědělského úseku) Web: www.mzv.cz/beirut

Facebook: https://www.facebook.com/czechembassybeirut/

Twitter: @CzechEmbassyLB

2) Delegace Evropské unie v Libanonu

Delegation of the European Union to Lebanon

City Hill bloc 61-10, Zokak El Blat Barbir Street, Facing Mouawad Museum, Beirut

Tel.: 00961 1 569400 Fax: 00961 1 569415

Email: delegation-lebanon@eeas.europa.eu

web: https://eeas.europa.eu/delegations/lebanon_en

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• První pomoc: 140 nebo (05) 921 675
• Policie: 112 nebo (01) 752 428/9
• Požárníci: 175 nebo (01) 445 300
• Civilní obrana: 125
• Hasiči: 175
• Červený kříž, záchranná služba: 140
• Červený kříž, operační centrum: 05/458 200 nebo 05/458 205
• Americká univerzitní nemocnice: (01) 350 000
• Hospital Saint Charles: 05/953 444
• Hospital Hotel Dieu de France: 01/615 300
• Informace o počasí: 1722
• Informace o telefonních číslech: 120
• Bejrútské letiště: (01) 628 000 až 009

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Přehled důležitých internetových adres využitelných českými podnikateli se zájmem o spolupráci s Libanonem (adresy vládních institucí, ekonomických a finančních institucí a profesních svazů) je k dispozici na internetovém portálu Agentury pro investičnírozvoj Libanonu (IDAL) nebo na portálu Centrální banky Libanonu.

Při vyhledávání obchodních partnerů je vhodné využít internetové stránky Federace obchodních, průmyslových a zemědělských komor. Tendrové příležitosti v oblasti investičních projektů jsou zveřejňovány na webovém portálu Rady pro rozvoj a rekonstrukci(CDR). Výroční zprávy této organizace dostupné na uvedené internetové stránce vhodně mapují situaci poválečné obnovy a rozvoje jednotlivých sektorů. Informace o celních náležitostech jsou k dispozici na www.customs.gov.lb, v případě českých exportérů však doporučujeme se seznámit i s vývojem celních tarifů mezi Libanonem a členskými státy EU dohodnutým v rámci Asociační dohody na www.eeas.europa.eu.

Užitečné informace k navázání obchodních vztahů s Libanonem jsou rovně ž obsahem kapitoly obchod a ekonomika na webu Velvyslanectví ČR v B e j r ú t u www.mzv.cz/beirut.

Vyhledavače libanonských hotelů, restaurací, obchodních a zábavních center, půjčoven automobilů apod. jsou dostupné na http://www.lebanon.com/. Kalendář akcí odehrávajících se v Libanonu je dostupný na www.lebtivity.com.

Libanonské vládní instituce:

• Ministerstvo zemědělství: http://www.agriculture.gov.lb/
• Ministerstvo průmyslu: http://www.industry.gov.lb/
• Ministerstvo ekonomie a obchodu: www.economy.gov.lb
• Ministerstvo dopravy a veřejných prací: www.transportation.gov.lb
• Ministerstvo financí: www.finance.gov.lb
• Ministerstvo telekomunikací: www.mpt.gov.lb
• Centrální banka: www.bdl.gov.lb
• Rada pro rozvoj a rekonstrukci (CDR): www.cdr.gov.lb
• Agentura pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL): www.idal.com.lb
• Generální ředitelství celnic: www.customs.gov.lb

Další zdroje informací o Libanonu:

• všeobecné informace: www.lebanon.com

Turistické informace:

• https://visit-lebanon.org/leisure/
• https://www.living-lebanon.com/
• https://lebtivity.com/
  

Obchodní komory a profesionální asociační svazy:

• Federace obchodních, průmyslových a zemědělských komor: www.cci-fed.org.lb
• Obchodní, průmyslová a zemědělská komora pro Bejrút a Mount Libanon: www.ccib.org.lb
• Asociace libanonských bank: https://www.abl.org.lb/
• Asociace libanonských průmyslníků: www.ali.org.lb

Statistiky:

• www.databank.com.lb
• www.cas.gov.lb
• www.indexmundi.com
• www.customs.gov.lb

Další užitečné informace:

• Zpravodajský portál: https://www.newsnow.co.uk/h/World+News/Middle+East/Lebanon
• Zpravodajský portál L’Orient-Le Jour (ve francouzštině): https://www.lorientlejour.com/·         
• Libanonská cizinecká policie: https://www.general-security.gov.lb/en
• Žluté stránky Libanonu: https://www.yellowpages.com.lb/
• Asociační dohoda Libanonu a EU: https://trade.ec.europa.eu/