Libanon

Libanonskému zdravotnickému systému dominuje soukromý sektor, který se zaměřuje spíše na nemocniční léčebnou péči (48 % celkových výdajů na veřejné zdraví) než na primární a preventivní zdravotnická opatření. V roce 2023 se do Libanonu dovezlo zdravotnické vybavení v hodnotě 185 milionů USD, z toho 27 % bylo původem z USA. 

Libanon dováží přibližně 95 % svých farmaceutických produktů. Celková hodnota dovozu léků do země dosáhla v roce 2023 752 milionů USD, z toho z Německa byly dovezeny farmaceutika v hodnotě 112,5 milionů USD.

Místní výroba léků je zaměřena především na výrobu léků v licenci pro mezinárodní společnosti. Hlavními dovozci léčiv do Libanonu jsou Německo (15 %), Spojené státy (11,7 %), Švýcarsko (10 %), Francie (9 %), Itálie (7,3 %) a Irsko (4,7 %).

Místní farmaceutické společnosti se kvůli klesajícím devizovým rezervám a hospodářské krizi snaží zvýšit domácí výrobu léků a nahradily část dovozů. 

Pro mezinárodní farmaceutické společnosti je Libanon dlouho malým, ale důležitým exportním trhem. Až donedávna, s přibližně 50 % celkových výdajů na zdravotní péči a přibližně 3,5 % HDP, patřily výdaje země na léky k nejvyšším v regionu Středního východu.

Plán libanonské vlády na řešení krize ve zdravotnickém sektoru se nadále zaměřuje na zlepšení přístupu ke komplexní primární zdravotní péči (PHC) pro všechny obyvatele, včetně nejnižší příjmové kategorie (i syrské a palestinské uprchlíky) prostřednictvím finančních dotací ve formě:

• poskytování bezplatné léčby chronických onemocnění,
• poskytování léků na akutní onemocnění, zdravotnických potřeb a komodit pro reprodukční zdraví,
• poskytování bezplatného očkování všem dětem do pěti let,
• bezplatné vakcinace proti covidu-19 (prioritním skupinám),
• zlepšení přístupu k nemocničním službám včetně pohotovosti,
• zvýšením přístupu k informacím o zdravotní péči pro nejzranitelnější dospívající a mládež.

V roce 2023 se sektor zdravotnictví nadále věnoval posilování národního zdravotnického systému prostřednictvím různých akcí, včetně posílení lidských zdrojů, finančních mechanismů, správních struktur, iniciativ pro budování kapacit a zdravotnických informačních systémů. Prioritou byla podpora nákupu vakcín, základních léků, komodit pro reprodukční zdraví a dalšího klíčového zdravotnického materiálu a vybavení pro zařízení, včetně center primární zdravotní péče v rámci sítě Ministerstva veřejného zdraví.Do sítě Ministerstva veřejného zdraví bylo začleněno 17 nových středisek primární péče, čímž se jejich celkový počet v Libanonu zvýšil na 303. Přibližně 50 % těchto středisek získává podporu od mezinárodních donorů a organizací. 

V důsledku války v Gaze a probíhajících ozbrojených střetů mezi Izraelem a Hizballáhem na území Libanonu dochází k mobilizaci zdravotnického sektoru tak, aby byl schopen reagovat na zvýšené potřeby. Na pokrytí potřeb cca 200 000 osob z válkou zasažených oblastí bude potřeba přibližně 12 milionů USD.

V roce 2023 došlo k dalšímu 9% poklesu výdajů na zdravotnictví. Zdravotnický sektor trpí akutním nedostatkem finančních prostředků nejen na nákup zdravotnických potřeb, ale i na adekvátní platové ohodnocení zdravotnického personálu a lékařských specialistů. Nemocnice a zdravotnická zařízení potřebují celkově modernizovat. 

Česká republika dlouhodobě aktivně podporuje libanonský zdravotnický sektor (MEDEVAC, vázané peněžní dary, humanitární pomoc), díky čemuž mají české výrobky v zemi velmi dobrý zvuk a česká kvalita zdravotnických výrobků je vysoce ceněna. Dlouhodobá česká podpora zdravotnického sektoru v zemi následně výrazně usnadňuje i komerční vstup českých výrobců a exportérů zdravotnického zařízení na libanonský trh. 

Od roku 2021 je v platnosti rozhodnutí libanonského ministra zdravotnictví o zjednodušení dovozních podmínek pro léky a farmaceutika již certifikované v EU, USA a WTO. Tyto léčiva mohou být dováženy do země bez zdlouhavého testování a licenčních řízení. 

V Libanonu se v posledních letech několikanásobně zvýšila poptávka po potravinových doplňcích, vitaminech a organických produktech, kterých je na trhu nedostatek, čímž se také otevírá prostor pro české exportéry ve farmaceutickém průmyslu.

Libanon si vysoce cení i odbornosti českých lékařů a má zájem o odborná školení a výměnné odborné stáže. 

Energetická soustava Libanonu je zastaralá, ve velmi špatném technickém stavu a nestačí pokrýt základní poptávku po energiích, což je největší brzdou rozvoje ekonomiky země. Dostupná kapacity libanonského energetického systému je dnes méně než dvě třetiny poptávky (3,5 gigawatů), z čehož vyplývá deficit 1,5 gigawattů. V některých částech země je státní elektřina dostupná jen pár hodin denně a soukromé generátory se staly nezbytným vybavením všech domácností a veřejných budov. 

Státní energetická společnost v současnosti provozuje pouze dvě tepelné elektrárny a má monopol na výrobu, přenos a distribuci energie v Libanonu. Vzhledem k politice státních subvencí a nedostatečného výběru daní a poplatků celkové ztráty této společnosti tvoří 40 procent libanonského státního dluhu. 

V důsledku téměř úplného zhroucení státní energetické společnosti Electricité Du Liban (EDL) v posledních letech se mnoho domácností a podniků v Libanonu uchýlilo k instalaci nosičů obnovitelných zdrojů energie (zejména solární) k výrobě elektřiny. V roce 2023 Libanon dovezl celkem 80 315 tun solárních panelů, což je čtyřnásobek toho, co dovezl celkem v předchozích deseti letech. V peněžním vyjádření investoval soukromý sektor během krize do decentralizovaných solárních aplikací více než 500 milionů USD. To nezahrnuje solární elektrárny financované mezinárodními dárci a humanitárními organizacemi. Do června 2023 dosáhla celková kapacita decentralizovaných solárních instalací 1 000 MW.

Dlouhodobým cílem vlády je do roku 2030 zabezpečit 30% potřeb elektřiny z obnovitelných zdrojů. S více než 300 dny slunečního svitu ročně a potenciálem větrné energie v objemu 6,1 giga wattů je Libanon vhodný pro obnovitelné zdroje, chybí však kapitál, vhodný regulační rámec a přenosové soustavy..

Plánovaná rehabilitace ropovodu a plynovodu Jordánsko–Sýrie–Libanon byla dočasně zastavena v důsledku platnosti tzv. Ceasar Actu.

Vzhledem k zastaralé a na dnešní dobu úplně nevyhovující přenosové síti v Libanonu vidíme příležitosti pro české firmy v projektech spojených s výstavbou nového elektrického vedení, distribučních sítí, přenosových soustav, trafostanic a řídících center.

Odpadní průmysl: 

Téma zpracování a recyklace odpadů se v posledním období dostává v Libanonu do popředí nejen na národní úrovni, ale i mezi mezinárodními donory. Produkce odpadu v Libanonu v průběhu posledních let výrazně vzrostla především v důsledku urbanizace, přílivu uprchlíků a zvyšujícího se počtu obyvatel. Nakládání s pevným odpadem je zásadní pro ochranu životního prostředí a ochranu lidského zdraví. V poslední době je Libanon svědkem krize v sektoru nakládání s odpady, která má za následek rozmach satelitních skládek a spálenišť po celé zemi, což má negativní dopady na zdraví obyvatel, ekonomiku a životní prostředí.

Libanonci produkují 1,05 kg (6500 tun v zemi denně) pevného odpadu na osobu denně. Libanon utrácí 154,5 USD za správu každé tuny pevného odpadu. V průměru Libanon utratí za nakládání s pevným odpadem přibližně 420 milionů USD ročně, zatímco země jako Jordánsko a Tunisko utratí 48 až 54 milionů dolarů ročně.

Náklady na znečištění životního prostředí nelegálním ukládáním odpadů a spalováním odpadu představují přibližně 10 milionů USD ročně a náklady na degradaci životního prostředí v důsledku nesprávného nakládání s pevným odpadem jsou 66,5 milionů USD ročně. 

Vylepšené postupy nakládání s odpady, jako je recyklace a kompostování, by mohly ušetřit 74 milionů USD ročně. V současné době jde asi 85 procent pevného odpadu na otevřené skládky nebo skládky. Důvodem je silný nedostatek finančních prostředků na komunální úrovni, která v rozvinutých zemích spravuje a provozuje lokální spalovny. Spalování odpadu je energeticky velmi náročný proces a vzhledem k tomu, že Libanon trpí akutním nedostatkem energií, zůstávají veškeré vládní plány a záměry na výstavbu spaloven nadále jenom na papíře.

Časový rámec Národní strategie integrovaného nakládání s pevným odpadem je 20 let, rozdělený do 3 implementačních období: Krátkodobé 2024-2028, Střednědobé 2029-2033 a Dlouhodobé 2023-2043, Strategie by měla být novelizována po max. 10 let. Strategie upřednostňuje prevenci vzniku odpadů, po níž následuje recyklace, využití a bezpečná likvidace.

Mezi klíčové složky patří:

• Tříděný sběr: Postupné zavádění odděleného sběru druhů odpadu u zdroje, aby se minimalizovala křížová kontaminace a zvýšila se kvalita recyklovatelného materiálu.

• Cílené kategorie odpadu: Podřízení konkrétních kategorií odpadu (např. biologický odpad, papír, plasty, nebezpečný odpad) tříděnému sběru.

• Zamezení spalování: Odpad shromážděný za účelem opětovného použití a recyklace by neměl být spalován, s výjimkou případů, kdy přináší nejlepší environmentální výsledky.

• Metody sběru: Využití systémů door-to-door, výdejních míst, míst občanské vybavenosti a komunitních center.

• Technologie zpracování: Možnosti zpracování biologického odpadu zahrnují kompostování, anaerobní digesci a biologické sušení. U směsného komunálního odpadu lze použít mechanickou biologickou úpravu (MBT) nebo tepelnou úpravu.

Libanon potřebuje pomoc v první řadě v zaměření na třídění odpadu a následně odborným kompostováním a recyklací (jenom 12% všeho pevného odpadu nelze dále recyklovat, či kompostovat).

Příležitosti pro české firmy jsou zejména v oblasti dodávek zařízení pro likvidaci a zpracování komunálního odpadu včetně recyklace. Vzhledem k stávající hospodářské krizi v Libanonu a finanční náročnosti podobných projektů stojí za úvahu vytvoření twinningového programu se zapojením českých odborníků v oboru, a to buď na dvoustranné, nebo mnohostranné evropské úrovni.

Vodohospodářský průmysl:

Libanon čelí smutnému paradoxu: zatímco je jednou z mála zemí regionu bohatých na vodní zdroje, až 70 % přírodních zdrojů vody v Libanonu je kontaminováno bakteriemi. V roce 2022 vypukla v důsledku silné kontaminace v zemi epidemie cholery. Podle aktuálních informací je 71 % domovních odpadních vod vypouštěno do přírodního prostředí bez jakékoliv formy čištění. Jedná se o více než 300 milionů metrů krychlových kontaminovaných odpadních vod, které končí ve vodonosných vrstvách (převážně krasové povrchy Libanonu), nebo v moři. Čistírny odpadních vod jsou z velké části nefunkční, což přispělo v loňském roce k vypuknutí cholery v zemi.

U příležitosti Světového dne životního prostředí oznámilo Ministerstvo energetiky a vody a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou unií a UNICEFem zahájení nového projektu na udržení kontinuity služeb čištění odpadních vod v Libanonu v kontextu mnoha krizí. Tento projekt si klade za cíl uvést do provozu 11 velkých čistíren odpadních vod na různých místech v Libanonu během dvou let. Více než 70 čistíren odpadních vod, které v zemi existují, však vyžaduje mnohem více investic a podpory.

Vodní krize v Libanonu představuje nejen trvalé náklady na životní prostředí, vodní a mořskou flóru a faunu, ale i vysoké náklady na související zdravotní péči. 

Nadále zůstává v platnosti „Národní vodohospodářská strategie“ vypracovaná Ministerstvem veřejných prací, s cílem optimalizovat vodní zdroje a umožnit lepší hospodaření. Byla schválena v roce 2012. Při přípravě však strategie vycházela z předpokládaného počtu obyvatel 5,3 milionu v roce 2020, ale příliv uprchlíků v roce 2015 zvýšil ve stejném roce číslo na odhadovaných 5,9 milionu obyvatel. Strategie byla aktualizována v roce 2019 s podporou Libanon Crisis Response Group prostřednictvím shromažďování údajů a analýz o vodohospodářských a odpadních službách. Libanonské Rotary kluby vyvinuly projekt instalace UV systémů filtrace vody pro pitnou vodu ve všech veřejných školách v Libanonu (asi 1200 škol).

K prioritám Národní vodohospodářské strategie patří:

• Řízení vodních zdrojů s cílem zvýšení dodávek pitné a užitkové vody využitím přírodních vodních zdrojů a zaměřením na snižování přepravních ztrát. (Lze předpokládat, že poptávka v nejbližších letech vyroste z 1,5 miliardy metrů krychlových v roce 2020 na 1,8 miliardy v roce 2035); zpracováním auditů a bilancí, plánů povodí a integrovaného hospodaření s vodou; zachycováním dešťové vody, terénními úpravami pro zadržování vody.
• Čištění a opětovné použití odpadních vod: domácí, komerční, průmyslové čištění odpadních vod. V současnosti vyvíjí největší aktivity v této oblasti v Libanonu německá agentura KFW. Českým firmám doporučujeme navázat pracovní kontakt právě s touto agenturou s cílem vyhledání možností vzájemné spolupráce českých a německých firem. Libanon potřebuje komplexní dodávky technologií čištění odpadních vod.
• Udržitelné zemědělství: vodní zavlažování, akvaponie. Příležitost pro české firmy vidíme v dodávce technologických zařízení, odborných školení navazujících na dlouholeté působení českých vodohospodářských firem v regionu BVA (Sigma).

Libanonská armáda (Lebanese Armed Forces – LAF) v současné složité hospodářské situaci výrazně přispívá k udržení stability, bezpečnosti a pořádku v zemi. Armáda je složena rovnoměrně ze zástupců všech konfesních skupin obyvatelstva a má celkově 80 000 členů. Výdaje na armádu činí 2 miliardy USD ročně. 

Cílem LAF je rozvoj a profesionalizace libanonských ozbrojených sil prostřednictvím hledání způsobů, jak posílit soudržnost, odolnost a stabilitu armády a případně i vnitřních bezpečnostních sil. 

Armáda organizuje pravidelná školení a pořádá výměnné stáže jak v USA, tak v Evropě. Česká republika se do podobných akcí v zemi aktivně zapojuje od roku 2015.

Libanonská armáda prochází transformací v armádu 21. století, který bude umožněn dovozem bojových vozidel pěchoty, dopravních letadel a systémem protiletecké raketové obrany.

Vzhledem k tomu, že Libanon nemá vlastní obranný průmysl a je v této oblasti stoprocentně závislý na dovozu, skýtá tato realita velké příležitosti pro české zbrojní výrobce. Tyto příležitosti je potřeba rozdělit do dvou skupin: 1. dodávky speciální techniky v souladu s tendry a soutěžemi MO Libanonu; 2. dodávky zbraní a munice pro civilní sektor (sportovní zbraně a střelivo), včetně vybavení tréninkových center. 

Libanonská armáda oznámila pětiletý plán (2022-2027), jehož cílem je „posílit budování kapacit svých jednotek“. Rozpočet na obranu dosáhl v roce 2022 hodnotu 1,87 miliardy USD a očekává se, že v letech 2022–2027 dosáhne roční tempo růstu (CAGR) méně než 1%. Klíčovými sektory na libanonském obranném trhu jsou vojenská munice, námořní plavidla, vojenská pozemní vozidla, taktická komunikace a systémy EOIR (elektro optické infračervené systémy). Vojenská munice je největším sektorem na libanonském obranném trhu a následují námořní plavidla a povrchoví bojovníci. Přední obranné společnosti na libanonském obranném trhu jsou AM General LLC a Oshkosh Defense LLC.

Z důvodu zvýšení bezpečnosti příslušníků libanonské vězeňské služby při realizaci eskort nebezpečných osob, pracuje Libanon v současné době na specifikaci modulárního ochranného kompletu, který bude splňovat propojení balistické a protiúderové ochrany.

Pro zvýšení bezpečnosti na mezinárodním letišti v Bejrútu a nákladních námořních přístavech, zejména v oblasti kontroly a analýzy chemického složení přepravovaných látek ve formě nákladu, poštovních zásilek či v zavazadlech cestujících, potřebuje Libanon moderní technologie založené na principu spektrometrie a rentgenového záření.

V zemi určitě najdou uplatnění modulární zdravotní kontejnery vyvinuté v ČR, ze kterých je možné postavit celou polní nemocnici.

Dále jsou v zemi potřeba bezpečnostní skenery a přístroje pro noční vidění.

Libanon vyhledává inovační řešení, která jsou rychle dostupná a která se umí přizpůsobit koncovému zákazníkovi.

V oblasti dopravní infrastruktury je největším problémem Libanonu neexistence veřejné vnitrostátní dopravy. Obyvatelé jsou odkázáni na soukromou dopravu (vlastní automobily, taxislužby nebo soukromí provozovatelé mini autobusů). 

Pobřeží Libanonu v délce cca 250 km bylo v minulosti propojeno železnicí, která byla zničena v průběhu občanské války (1975–1990) a od té doby nebyla nikdy rehabilitována, i přesto, že ve městě Tripolisu stále existuje a z poplatků daňových poplatníků se nadále platí provoz nefunkčního nádraží se 120 státními zaměstnanci. Vláda v posledních letech vypracovala dopravní strategii na oživení železniční dopravy, vybudování železničních tratí kolem celého Libanonu s cílem propojit Libanon dále přes Sýrii až do Iráku. Za nejpravděpodobnější v dnešní krizové situaci v zemi přichází do úvahy rehabilitace železniční tratě mezi Tripolisem a syrským městem Homs. Pro české exportéry se v této souvislosti do budoucna naskýtají možnosti zejména v oblasti modernizace samotné tratě (výhybky, signalizační zařízení).

Libanonská vláda připravila také rozsáhlý projekt k zavedení veřejné městské dopravy v hlavním městě Bejrútu. Vládní projekt městské dopravy Velkého Bejrútu zamýšlí autobusové propojení mezi Bejrútem a druhým největším městem v zemi Tripolisem. 

V oblasti silniční dopravy ve městech a v celé zemi připravuje vláda tendry na dodávky silničního signalizačního zařízení, včetně zavedení důležitých bezpečnostních prvků, jako jsou číselná označení sloupů veřejného osvětlení. Cílem je zabezpečit komunikační a orientační spojení mezi bezpečnostními a záchrannými složkami – zprovoznění záchranného bezpečnostního systému. 

V oblasti letecké dopravy si je Libanon vědom, že mezinárodní letiště v Bejrútu je vstupní bránou do země a je třeba dodržovat veškeré bezpečností standardy letecké dopravy. Začátkem roku 2023 byl MInisterstvem dopravy Libanonu oznámen podpis kontraktu na výstavbu nového letištního terminálu mezinárodního letiště v Bejrútu. Terminál má být zprovozněn do roku 2030. Generálním investorem bude irská letecká společnost Daa. Tento projekt skýtá zajímavé možnosti pro české výrobce signalizačního zařízení, kteří by se mohli stát subkontraktory irského investora. 

V oblasti námořní dopravy probíhá modernizace námořního dopravního přístavu v Tripolisu, s cílem zvýšit přepravní kapacity dovážených komodit. Modernizace přístavu v Tripolisu je první čínskou investicí do libanonské infrastruktury. 

Po výbuchu sila v bejrútském přístavu převzal přístav v Tripoli skladovací kapacity pro obiloviny a probíhá modernizace místního sila. V této souvislosti se otevírá možnost dodávek řídicích zařízení pro monitorování kapacity sila a taktéž pro řízení samotné logistiky vykládek a nakládek nákladních lodí. Vzhledem k vysoké technologické náročnosti daných zařízení doporučujeme účast českých technologických výrobců a dodavatelů s orientací na zboží s vysokou přidanou hodnotou. 

V důsledku výbuchu v bejrútském přístavu je plánovaná jeho rehabilitace a rozšíření kapacit vzhledem k tomu, že 80 % všeho zboží se do Libanonu dováží. Přístavy jsou jedny z mála ziskových státních institucí, které pravidelně generují volně směnitelné měny, což skýtá záruku solidní návratnosti a profitability komerčních transakcí.

Dlouhodobou vládní strategií v oblasti zemědělského a potravinářského průmyslu na roky 2020 – 2025 je učinit agropotravinářský systém hlavním přispěvatelem k dosažení potravinové bezpečnosti a klíčovým motorem odolnosti a transformace z libanonské na dovoz orientované ekonomiky na ekonomiku lokálně produktivní. 

Celkovým cílem strategie je přispět ke zvýšení životní úrovně libanonského lidu, včetně farmářů a všech aktérů v zemědělsko-potravinářském systému. To bude provedeno s ohledem na následující konečný cíl: transformovat zemědělsko-potravinářský systém tak, aby byl odolnější, inkluzivní, konkurenceschopný a udržitelný. Za tímto účelem se strategie zaměří jak na stranu produkce (farmy a další agropodniky tvořící zemědělsko-potravinářský sektor), tak na stranu místní spotřeby (zajištění potravin a výživy domácností) a zvýšení proexportního potenciálu. 

Strategie odráží priority zemědělsko-potravinářského sektoru v Libanonu prostřednictvím pěti pilířů, které byly strukturovány do prioritních programů a intervencí. Na jedné straně se zaměřuje na obnovu živobytí a výrobních kapacit zemědělců, výrobců a všech aktérů v zemědělsko-potravinářském hodnotovém řetězci, s cílem zvýšit jejich výrobní kapacity a odolnost. Na druhé straně se strategie zaměřuje na zvýšení produkce a produktivity, s cílem zvýšit zisky ze zemědělské produkce a současně snížit náklady na dovoz, zvýšit konkurenceschopnost s cílem zvýšit zemědělský export a zajistit udržitelné hospodaření s přírodními zdroji.

V současné době se Libanon intenzivně zaměřuje na zvýšení vlastní zemědělské produkce. V roce 2021 došlo k podepsání dohody o spolupráci s WFP, s cílem podpory zemědělství v Libanonu. Taktéž americká agentura USAID zahájila v roce 2021 v Libanonu program posílení venkova a podpory libanonského zemědělství a potravinářství. V roce 2022 EU pokračovala ve finanční pomoci na podporu zemědělství v Libanonu, se zaměřením na zvýšení standardů zemědělské výroby, podporu malých potravinářských podniků, s cílem zlepšit produktivitu a zvýšit finanční příjem ze zemědělských činností. 

Ostřelování fosforem dále kontaminovalo plodiny a vodní zdroje, což představuje hrozbu pro hospodářská zvířata, lesy, pastviny, vodní plochy, kvalitu ovzduší a půdu. Údajně bylo zničeno 97 800 m2 olivových hájů (47 000 olivovníků), 66 000 m2 citrusových farem a 98 800 m2 banánových farem a 20 800 m2 pastvin. Konflikt dále způsobil velké ztráty v chovu dobytka, drůbeže a akvakultury. Údajně zabitá hospodářská zvířata zahrnují přibližně 200 000 drůbeže a 700 kusů dobytka, stejně jako 250 zničených včelích úlů a 60 skleníků. K posouzení úplného dopadu je zapotřebí další zkoumání. To vytváří příležitost pro Českou republiku investovat nebo vyvážet zemědělské produkty do postiženého regionu, což nabízí obchodní růst v oblasti obnovy zemědělské infrastruktury, jako jsou skleníky, farmy na chov hospodářských zvířat nebo zavlažovací systémy v postižených oblastech.

Česká republika má s Libanonem dlouhodobou aktivní obchodní bilanci, nejvýznamnějšími položkami vyváženými z ČR jsou sušené mléko, sýry, pekařské zboží, přípravky používané k výživě zvířat, živý skot, výrobky z obilí a ječmene a cukrovinky. Perspektivní oblastí pro české exportéry je oblast zemědělského strojírenství a technologií. 

Mezi prioritní intervence v této oblasti v Libanonu patří podpora inovativních zemědělských systémů a technologií, dodávky kvalitní zavlažovací techniky, a pomoc v oblasti vzdělávání se zaměřením na zvýšení kvality produkce, způsobu zpracování a skladování zemědělských plodin s důrazem na dodržování mezinárodních hygienických standardů a norem. 

Libanon je země s bohatou historií a kulturními kořeny, která se stala centrem vědeckého výzkumu a inovací v regionu Středního východu. V posledních letech se v oblasti výzkumu a vývoje v zemi významně investuje, aby se Libanon mohl stát předním hráčem v této oblasti.

Vláda Libanonu zavedla několik programů a iniciativ, aby podpořila vědecký výzkum a vývoj v zemi. Jedním z takových programů je Národní výzkumný a inovační program, který se zaměřuje na podporu inovativních projektů a rozvoj nových technologií v oblasti zdravotnictví, životního prostředí a dalších klíčových odvětví.

Výzkum a vývoj jsou klíčové pro rozvoj jakékoliv ekonomiky, a proto se v Libanonu věnuje značná pozornost rozvoji vědeckého výzkumu a technologického pokroku. V zemi se nachází několik významných vědeckých institucí, jako je například Libanonská univerzita v Bejrútu, která je jednou z nejprestižnějších vzdělávacích institucí v oblasti. Tato univerzita má dlouholetou tradici v oblasti vědy a technologie a její výzkumníci se podílejí na projektech v oblastech jako je biomedicína, inženýrství nebo informační technologie. Dalšími vzdělávacími institucemi jsou Université St-Joseph (USJ) a Americká univerzita v Bejrútu (AUB). Často spolupracují s jedním ze čtyř specializovaných výzkumných center Národní rady pro vědecký výzkum (NCSR) a/nebo Libanonského zemědělského výzkumného institutu (LARI). V posledních letech se v Libanonu také objevily iniciativy, které mají za cíl zlepšit vzdělání a zvyšovat jeho dostupnost. Například projekt Edraak je online platforma, která umožňuje zdarma přístup ke vzdělávacím materiálům v arabštině. Tento projekt byl spuštěn s cílem zlepšit přístup ke vzdělání pro všechny obyvatele Libanonu, bez ohledu na jejich ekonomické nebo sociální postavení.

V posledních letech se v Libanonu objevily iniciativy, které mají za cíl podporovat inovace a podnikání. Jedním z příkladů je Beirut Digital District, který je novým technologickým centrem v Bejrútu. Toto centrum přináší inovativní a kreativní společnosti do jednoho prostoru, ve kterém mohou sdílet své nápady a spolupracovat na projektech. Další iniciativou je například Beirut Creative Cluster, který je společným projektem vlády a soukromého sektoru, jehož cílem je podporovat kreativní průmysly v zemi. V posledních letech se v Libanonu objevily také nové technologické start-upy, které se zaměřují na inovativní produkty a služby. Tyto start-upy jsou podporovány vládou a různými investory, kteří vidí potenciál pro růst a rozvoj těchto nových společností.

V Libanonu neexistuje žádné ministerstvo odpovědné za tvorbu národní politiky v oblasti vědy a techniky. Tuto funkci plní Národní rada pro vědecký výzkum (NCSR), která byla založena v roce 1962 jako veřejná agentura s administrativní a finanční autonomií pod vedením předsedy vlády. NCSR spravuje a provozuje čtyři výzkumná centra: Centrum pro geofyziku, Centrum pro mořské vědy, Centrum pro dálkový průzkum Země a Libanonskou komisi pro atomovou energii.

Pro oblast výzkumu a inovací v zemědělství funguje od roku 1957 v Libanonu Libanonský zemědělský výzkumný ústav (LARI). Zabývá se zemědělstvím, vodou, klimatickými změnami, potravinovou bezpečností, nemocemi zvířat, výrobou semen, ochranou rostlin, ekologií.

Vzhledem k politickým a ekonomickým problémům, kterým Libanon čelí, je však stále mnoho výzev, které brání rozvoji v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a vzdělávání. Jednou z hlavních výzev je nedostatek finančních prostředků pro výzkumné a inovační projekty. Další výzvou je nedostatek podpory ze strany vlády a soukromého sektoru pro výzkumné a inovační aktivity.

Nicméně, i přes tyto výzvy pokračuje Libanon v investování do výzkumu, vývoje a vzdělávání, aby se mohl stát předním hráčem v oblasti inovací v regionu Středního východu. S podporou vlády a soukromého sektoru, může Libanon dále rozvíjet své vědecké schopnosti a přinášet inovativní řešení pro problémy v oblasti zdravotnictví, technologie a dalších odvětví.