Litva

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Litva je parlamentní republika v čele s přímo voleným prezidentem. Funkční období prezidenta je 5 let, s možností znovuzvolení. Litevský politický systém lze charakterizovat jako poloprezidentský. Výkonnou moc má vláda, kterou řídí premiér. Jednokomorový parlament (Seimas) má 141 poslanců volených na 4 roky. Litva je od roku 2015 v eurozóně od roku 2018 v OECD. Litevská ekonomika se řadí mezi malé a vnějšími vlivy zranitelné ekonomiky. Doposud prokazovala poměrně vysokou odolnost vůči dramatickým hospodářským výkyvům, ekonomický růst země je dlouhodobý.V roce 2024 se očekává růst HDP na 1,6 %. K zpomalení ekonomiky přispívá nejen rekordní inflace – průměrná roční inflace v zimních měsících roku 2023 dosáhla 20,7 %, ale také složitá geopolitická situace a pokles domácí i zahraniční poptávky v důsledku zvýšených cen světových surovin.   Vzájemný obchod mezi ČR a Litvou se vyznačuje dlouhodobým pozitivním saldem a potenciálem na obou stranách, v roce 2020 poprvé překročil 1 mld. EUR. Příležitosti pro české firmy vyplývají zejména z přijatých vládních programů a směrů dalšího rozvoje země. Jde mj. o železniční dopravu – vláda rozhodla o opravách a modernizaci cca 850 km kolejí a obnově vozového parku, zásadním rozvojovým směrem je letecká doprava – vláda počítá s modernizací tří litevských mezinárodních letišť do roku 2028. Další příležitosti jsou při modernizaci městské dopravy a v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Významnou příležitostí je odstavování jaderné elektrárny Ignalina. Při obchodním jednání je třeba vystupovat racionálně, pragmaticky a kvalifikovaně a nenechat se odradit počáteční nepřístupností Litevců

Souhrnná teritoriální informace (STI) Litva (403.31 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Litevská republika (Lietuvos Respublika, Lietuva; Republic of Lithuania)

Hlava státu: prezident Gitanas Nausėda (od července 2019, první mandát)

Podle ústavy z 25. 10. 1992 je Litva „nezávislá demokratická republika“. Z ústavněprávního hlediska je Litva státem se semiprezidentským politickým systémem. Ústava připouští prezidentův přímý vliv na formování vlády. Konečná rozhodnutí v souvislosti s formováním a fungováním vlády náleží Seimasu jakožto instituci, které je vláda přímo odpovědná. Prezident může jmenovat kandidáta na post premiéra, pověřit ho sestavením vlády a schválit její složení. Nicméně Seimas může prezidentova kandidáta na post premiéra odmítnout a stejně tak může odmítnout programové prohlášení vlády. Prezident má právo odvolat premiéra, ale pouze se souhlasem Seimasu. Na návrh premiéra jmenuje nebo odvolává ministry, je oprávněn premiérova kandidáta odmítnout.

Po prezidentských volbách mandát vlády trvá, vláda pouze svěřuje do rukou nově zvoleného prezidenta pověřovací listiny, jakožto vyjádření respektu k jeho osobě. Prezident je povinen opětovně jmenovat stávajícího premiéra „novým“ premiérem automaticky. Prezident musí v procesu formování vlády zohlednit složení Seimasu, většina jeho nařízení v oblasti zahraniční politiky, obrany a bezpečnosti státu podléhá kontrasignaci premiérem nebo příslušným ministrem. Největší prostor je prezidentu ponechán při uplatňování pravomocí v zákonodárném procesu – legislativní iniciativy a suspensivního veta.

Seimas schválil 11. 12. 2020 programové prohlášení nové koaliční vlády, kterou tvoří konzervativní Národní unie – Litevští křesťanští demokraté (TS-LKD), liberální Strana svobody (LP) a Liberální hnutí (LRLS). Vládní program je směsí konzervativních, liberálních, sociálnědemokratických a „zelených“ prvků. Hlavními programovými směry nové vlády jsou reforma školství, reformy ve zdravotnictví, do r. 2024 zajistit, aby výroba špičkové technologie činila alespoň 7 procent litevského průmyslu, do r. 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality a kompletní cirkulární ekonomiky. V otázkách zahraniční politiky se vláda nehodlá zásadně odchýlit od dosavadního směřování Litvy, explicitně se zavazuje podporovat ve světě ty, kdo bojují za svou svobodu.

Složení vlády:

• předsedkyně vlády: I. Šimonytė (TS-LKD)
• ministr životního prostředí: S. Gentvilas (LRLS)
• ministr energetiky: D. Kreivys (TS-LKD)
• ministryně hospodářství: A. Armonaitė (LP)
• ministryně financí: G. Skaistė (TS-LKD)
• ministr národní obrany: L. Kasčiunas (TS-LKD)
• ministryně sociálního zabezpečení a práce: M. Navickienė (TS-LKD)
• ministr dopravy: M. Skuodis (LP)
• ministr zdravotnictví: A. Dulkys (nestraník, nominován TS-LKD)
• ministryně vzdělávání, vědy a sportu: M. Navickienė (TS-LKD) – pověřena řízením
• ministryně spravedlnosti: E. Dobrowolska (LP)
• ministr zahraničních věcí: G. Landsbergis (TS-LKD)
• ministryně vnitra: A. Bilotaitė (TS-LKD)
• ministr zemědělství: K. Navickas (TS-LKD)
• ministr kultury: S. Kairys (LRLS)

1.2. Zahraniční politika země

Hlavním zahraničněpolitickým cílem Litvy je funkční a vzájemně přínosné členství v NATO, v EU a dobré vztahy se sousedy a dalšími státy baltského a skandinávského regionu. V roce 2018 se Litva stala se členem OECD, v roce 2024 oslavila 20. výročí svého členství v NATO a EU.

Z bezpečnostně politického a geografického hlediska (kaliningradská enkláva Ruska na jihozápadní hranici) se Litva nachází v oblasti přímého střetávání vlivu Ruska a NATO/EU. V roce 2018 podepsaly litevské parlamentní strany dohodu o postupném zvyšování výdajů na obranu až na 2,5 % HDP v roce 2030 , čehož litevský obranný rozpočet dosáhl – na pozadí války na Ukrajině – již v roce 2022 (v roce 2024 činí 2,75 % HDP). Litva usiluje o stálé rozmístění amerických jednotek v zemi a posílení vojenské přítomnosti NATO v regionu, což se realizuje v podobě postupného rozmisťování německé brigády.

V rámci EU jsou pro Litvu hlavními prioritami transatlantické vztahy, Východní partnerství, energetická bezpečnost, rozšiřování EU a ochrana lidských práv. Při vyjednávání o víceletém finančním rámci pro léta 2021–2027 byly pro Litvu prioritní otázky financování kohezní politiky a společné zemědělské politiky, zejména přímé platby pro litevské zemědělce, dále financování CEF a odstavení jaderné elektrárny Ignalina.

Mezi dlouhodobé cíle Litvy patří nezávislost na dodávkách plynu z Ruska, stejně jako odpojení od energetického systému BRELL a synchronizace s kontinentální Evropou. Litva od počátku ostře kritizovala projekt Nord Stream 2 (plynovod vedoucí z Ruska Baltským mořem do Německa), který považuje za nástroj ruské státní politiky s cílem zvýšit závislost Evropy na ruských dodávkách. Jadernou elektrárnu Astravec v Bělorusku vnímá Litva jako bezpečnostní hrozbu pro Litvu i celou EU.

Vláda deklaruje podporu strategického partnerství s USA, Velkou Británií a Polskem při zajišťování litevské bezpečnosti a posílení spolupráce s Německem a Francií v rámci EU.

Nejdůležitějším litevským zahraničním partnerem je Polsko, s nímž Litvu pojí strategické partnerství. Mezi oběma zeměmi panuje shoda v otázkách bezpečnosti a úlohy USA, v pohledu na problematiku Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Východního partnerství. Neméně důležitá je spolupráce v energetické politice a společné litevsko-polské infrastrukturní projekty.

V litevsko-běloruských vztazích dominuje od prezidentských voleb v Bělorusku v srpnu 2020, které Litva označila za netransparentní, nedemokratické a nesvobodné, aktivní podpora běloruské občanské společnosti v boji za demokratické hodnoty a lidská práva. Litva vznáší tuto otázku společně s právem na svobodné a transparentní volby na mezinárodních fórech a podporuje sankce EU vůči představitelům běloruského režimu.

Litevsko-ruské vztahy jsou dlouhodobě zatíženy minulostí (sovětská okupace, pokus násilně potlačit obnovení litevské nezávislosti), dialog aktuálně probíhá pouze k technickým záležitostem dvoustranných vztahů. V r. 2015 byla dokončena demarkace 286 km státní hranice mezi Litvou a Kaliningradskou oblastí. Z důvodu šíření nepravdivých informací Litva zakázala vysílání některých ruskojazyčných televizních kanálů. Litva patří k nejaktiovnějším zastáncům mezinárodních sankcí vůči Rusku.

Litva od počátku konfliktu s Ruskem vyjadřovala aktivní a konzistentní podporu Ukrajině v jejím úsilí o stabilizaci situace a obnovení kontroly nad územím země. Litva plně podporuje zemi v rámci projektu Východního partnerství i na bilaterální úrovni, pomáhá v oblasti reforem státní správy, soudů, při budování demokratických institucí, od napadení Ukrajiny Ruskem se primárně zaměřuje na pomoc vojenskou a humanitární.

Litva dlouhodobě úzce spolupracuje s dalšími dvěma pobaltskými státy – Lotyšskem a Estonskem – v politické i ekonomické oblasti.

1.3. Obyvatelstvo

V období od znovunabytí nezávislosti Litvy v roce 1990 do roku 2020 se počet obyvatel snížil cca o 900 tisíc osob z cca 3,7 mil. na současných cca 2,8 mil., hustota zalidnění je 43 obyvatel na km². Na úbytku obyvatel se podílí jak nízká porodnost, tak vysoká ekonomická emigrace zejména mladých (73 % emigrantů je ve věku 15–44 let) a dobře vzdělaných. Úbytek kvalifikovaných sil se projevuje hlavně v IT a zdravotnictví. Od roku 2018 se čistá migrace každoročně snižuje cca o 11 % zejména z důvodu navracejících se občanů Litvy mj. v souvislosti s brexitem, zbytek představují uprchlíci z Ukrajiny a Běloruska.

Přetrvává relativně velký nepoměr mezi muži a ženami (cca 46,7 % proti 53,3 %), podobně jako rozdělení populace mezi město (71,3 %) a venkov (28,7 %). Z hlediska věkové struktury obyvatelstva je podíl osob mladších 15 let (15,1 %) nižší než počet osob v důchodovém věku (19,9 %). Porodnost meziročně klesá, nyní činí průměrný počet narozených dětí na jednu ženu 1,7.

Etnická struktura obyvatel Litvy je stabilní. V roce 2020 tvořili Litevci 86,4 %, Poláci 5,6 %, Rusové 4,5 %, Bělorusové 1,5 %, Ukrajinci 1 % a ostatní cizinci 1%. Hlavní město Vilnius si zachovalo mnohonárodnostní charakter, kde převažují Litevci, významné je zde i zastoupení polské, ruské a běloruské menšiny. Druhé největší litevské město Kaunas je etnicky v zásadě pouze litevské.

Přes tři čtvrtiny obyvatel vyznávají římsko-katolické náboženství (77,3 %), k pravoslaví se hlásí 4,1 % obyvatel, 0,8 % jsou pravoslavní starověrci (stoupenci původního pravoslaví před náboženskou reformou v 17. století), 0,8 % protestanté, ostatní bez vyznání.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Rok 2023 byl pro litevskou ekonomiku velmi proměnlivým rokem. Po silné negativní změně v I. čtvrtletí (-2,7 %) se litevská ekonomika dokázala zotavit a ve II. se meziročně zvýšila o 2,9 %, nicméně po zbytek roku zůstala stagnovat. Největší negativní vliv na meziroční změnu HDP měla výkonnost litevského průmyslu (-5,2 %), ale průmyslový pokles byl amortizován stavebním sektorem (13,1%). Nejvíce – o 28,5 %  vzrostl objem inženýrských staveb, podíl inženýrských staveb činil 46,7 % všech stavebních prací provedených v zemi.

Litevský export se oproti roku 2022 snížil o 10,5 %, dovoz o 13,6 %. Deficit mezinárodního obchodu zbožím činil 5,7 mld. EUR. K zpomalení ekonomiky přispěla nejen (od roku 2008/09 rekordní) inflace – průměrná roční inflace v zimních měsících roku 2023 dosáhla 20,7 %, ale také složitá geopolitická situace, pomalu stabilizující energetická krize a pokles domácí i zahraniční poptávky v důsledku zvýšených cen světových surovin. Přes všechny potíže roční výsledek HDP se nijak výrazně neliší od dosaženého v roce 2022 – za celý rok 2023 dosáhl litevský HDP 72,1 mld. EUR, tj. 0,2 % méně než před rokem. Odhaduje se, že v roce 2024 může litevská ekonomika vzrůst o 1,6 – 1,8 %, významně k tomu přispějí investice veřejného sektoru, směřující do rozvoje energetické infrastruktury a dalších oblastí.

V současné době se předpokládá, že inflace bude v roce 2024 činit 1,9-2% a v dalším roce stoupne na 2,7 %. Očekává se, že negativní dopady vysoké inflace zmírní i vládní záchranný balíček a zvýšení příjmů zaměstnanců o 6,5-8,5%, které výrazně překročí tempo růstu cen. Míra nezaměstnanosti se v následujících letech měla držet na úrovní 6-7 %. V blízké budoucnosti bude pravděpodobně pociťován nedostatek pracovních sil v sektoru služeb, protože pracovníci se stěhují do jiných odvětví ekonomiky, která rostla během pandemie. Problém s nedostatkem pracovních sil budou částečně řešit uprchlíci z Ukrajiny, kterých by se podle odhadu mělo na trhu práce Litvy úspěšně uplatnit cca 15 tisíc.

Litva je průmyslová země s podílem průmyslu na HDP ve výši 20,2%. Díky úspěšné integraci do hodnotových řetězců výroby EU tvoří průmyslové zboží více než 80% litevského vývozu zboží a služeb, a proto je pro Litvu obzvláště důležité udržovat v zemi silný a konkurenceschopný průmysl. Hlavní průmyslová odvětví země tvoří zpracovatelský, chemický, nábytkářský, dřevozpracující, oděvní a textilní a elektronický průmysl.  Průmysl je soustředěn zejména do větších měst, jako jsou Vilnius, Kaunas, Klaipėda a Šiauliai. I přes dynamický růst určuje lineární struktura litevské ekonomiky, že dominuje zakázková výroba a vytváří se relativně nízká přidaná hodnota.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Příjmy státního rozpočtu v roce 2024 dosáhnou 17, 009 mld. EUR, včetně 2,487 mld. EUR z fondů EU a dalších mezinárodních finančních institucí, a výdaje 20,502 mld. EUR, včetně 3,174 mld. EUR z evropských a dalších mezinárodních fondů.  Předpokládaný deficit státního rozpočtu bude v roce 2024 činit 2,9% HDP. Větší část nárůstu tohoto deficitu je způsobena jednorázovými náklady souvisejícími s řízením inflace a energetické krizí.

Největší výdaje v roce 2024 budou na sociální ochranu (37 %), zdravotnictví (14 %), vzdělávání (14 %),  obecné veřejné služby (9 %), obranu (9 %) a hospodářství (7 %). Očekává se, že prostředky na obranu státu budou činit 2,75 % HDP, ale zůstává možnost je navýšit až o 3 %. V roce 2024 financování vzdělávání se zvýší o 14 % s dodatečnou alokací přes 387 mil. EUR, z toho 219 mil. EUR bude přiděleno na platy učitelů a pedagogických pracovníků. Dodatečnou finanční podporu ve výši 715 mil. EUR dostanou i litevské silnice, z toho 543 mil. EUR je vyčleněno na Program údržby a rozvoje silnic.

Očekává se, že v roce 2024 bude přiděleno více než 1,7 mld. EUR na zvýšení příjmů lidí, 423,4 mil. EUR na posílení bezpečnosti a 3,3 mld. EUR na investice do budoucnosti Litvy. Veřejný dluh Litvy během pandemie vyskočil z 35,9% HDP v roce 2019 na 49,5%  a od tě doby mírně klesá (43,7 % HDP v roce 2021, 41,4% HDP v roce 2022, 37,9% HDP v roce 2023 ). Předpokládá se, že veřejný dluh dosáhne do konce roku 2024 přibližně 29,6 mld. EUR nebo-li 39,8%. Potřeba financování v roce 2024 se odhaduje na přibližně 7,283 mld. EUR. Největší část prostředků – 3,493 mld. EUR – bude použita na splacení schodku státního rozpočtu, cca. 3,287 mld. EUR na splacení dluhu, z toho 2,350 mld. EUR na splacení domácího dluhu, 0,937 mld. EUR na splacení zahraničního dluhu. V roce 2024 rozpočtový schodek Litvy bude 2,9%. V roce 2025 je plánován 2,5% a v roce 2025 – 2,2% schodek.

2.3. Bankovní systém

Litevský bankovní sektor se skládá ze 17 bank, z nichž 10 má buď bankovní, nebo specializovanou bankovní licenci, zatímco 7 bank vykonává svoji činnost jako pobočky zahraničních bank. Specializované banky jsou spojeny s vývojem FinTech v Litvě. Podle těchto údajů je Litva druhým (za Velkou Británií) největším FinTech centrem v Evropě podle počtu licencovaných společností a největším v EU.

Litevská národní banka (Lietuvos bankas) nabízí pomoc a vedení potenciálním účastníkům finančního trhu prostřednictvím svého Programu pro nováčky, který přitahuje nové společnosti a podporuje je při vývoji nových produktů v zemi. V litevském bankovním sektoru dominují dceřiné společnosti velkých skandinávských bank. Dvě největší banky – SEB a Swedbank – vlastní jejich mateřské banky ve Švédsku. Další tři banky – AB Šiaulių bankas, UAB Medicinos bankas a AB Mano bankas – jsou podstatně menší a jsou vlastněny skupinami místních a zahraničních investorů.

V pobočkách zahraničních bank dominuje také skandinávský kapitál. Litevská centrální úvěrová unie sdružuje 45 družstevních záložen. Litevská vláda nemá žádný vlastnický podíl v bankovním sektoru.

Obezřetná úvěrová politika a dobré výsledky litevské ekonomiky umožnily bankám udržet poměr nesplácených úvěrů na velmi nízké úrovni 1,6 %, což je nejnižší ukazatel za deset let v Litvě. Litevské banky jsou navíc stabilní, odolné a dobře kapitalizované, protože všechny dodržují stanovené obezřetnostní standardy. Poměry kapitálové přiměřenosti překračují stanovené standardy a podle indexu CET1 patří Litva mezi top 5 zemí EU s velmi vysokým ukazatelem. Úroveň likvidity bank zůstala vysoká a objem likvidních aktiv v držení bank se zvyšuje. Uvedené skutečnosti umožňují litevským bankám stabilní fungování a plnění jejich přirozené funkce, tj. financování ekonomiky a stimulace hospodářského růstu.

2.4. Daňový systém

Litva je jedna z nejméně zdanitelných zemí EU.

Základní členění daní v Litvě:

• daň ze zisku PO
• daň z příjmu FO
• DPH
• zdravotní a sociální pojištění
• spotřební daň
• poplatek za státní přírodní zdroje
• ekologický poplatek
• pozemková daň a daň z nemovitostí
• poplatek za používání silnic a dálnic
• daň ze zisku právnických osob
• daň za ukládání odpadu na skládky.

DPFO má základ 20 % plus 6,98 % zdravotního a 2,1–3 % sociálního pojištění. Daň z úroků je 15 % z příjmu nepřesahujícího 120 násobek průměrné mzdy. Příjem nad tento limit se daní 20% sazbou. Ztrátu z prodeje cenných papírů lze až 5 let přenášet do dalšího zdaňovacího období. DPPO činí 15 %.

Zahraniční investor investující více než 1 mil. USD a přitom vlastnící alespoň 30 % základního kapitálu firmy po dobu 5 let neplatí žádnou daň a dalších 10 let platí jen 50 % daně ze zisku. Na malé firmy (do 10 zaměstnanců a obratu 300 000 EUR) se vztahuje snížená sazba 0 % v průběhu prvního zdaňovacího období a sazba 5 % v následujících zdaňovacích obdobích. DPPO se zvyšuje o dalších 5 % pro příjmy přesahující 2 mil. EUR u komerčních bank, družstevních záložen a centrálních družstevních záložen. Nově založené podniky mohou v prvním roce působení uplatňovat nulovou procentní sazbu z příjmu PO.

DPH je stanovena na 21 %. Redukovaná DPH je 9 %, 5 % a 0 %. DPH se neplatí za humanitární a dobročinnou pomoc, zboží a finanční prostředky získané od vlád cizích států nebo mezinárodních organizací a za dovoz osobních předmětů. Ve snížené sazbě 9 % byly zatím ponechány knihy a výdaje za otop a ve snížené sazbě 5 % léky kryté státním zdravotním pojištěním. Firmy s ročním obratem nad 45 000 EUR mají povinnost účtovat DPH.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2020 přesáhl bilaterální obchodní obrat poprvé 1 mld. EUR. ČR si ve vzájemném obchodu udržuje rostoucí aktivní saldo, které v roce 2022 vzrostlo o 33 %.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Litva disponuje poměrně dobře diverzifikovanou obchodní základnou. Lze očekávat, že si místní exportéři udrží pozitivní trend růstu komkurenceschopnosti, jakkoli se jim nedaří dlouhodobě zvyšovat produktivitu rychleji, než rostou nominální mzdy.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Navzdory příležitostem, které nabízí obchodní dohody EU se zeměmi mimo EU, existují hrozby mající negativní dopad na litevský export, jako potenciální obchodní spory mezi EU a USA či obchodní embargo vůči Litvě ze strany Číny za litevský souhlas s otevřením zastoupení Tchaj-wanu ve Vilniusu.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2023 Litva aktivně navazovala ekonomické vazby s asijskými trhy – Japonskem, Jižní Koreou a Tchaj-wanem v oblastech pokročilé výroby, mikromobility a biologických věd. Dominuje fintech sektor, který nadále úspěšně roste.

Během roku 2023  Litva bylo přilákala 53 zahraničních investičních projektů, investiční rekord v hodnotě 207 mil. EUR byl dosažen ve výrobním sektoru. Akumulované PZI v Litvě se meziročně zvýšily o 11 % a na konci roku 2023 činily 33,2 mld. EUR, neboli 46 % HDP země. Průměrné PZI na obybvatele v Litvě činily 10 454 EUR. Největšími investory v Litvě jsou Německo (5,7 mld. EUR), Estonsko (3,7 mld. EUR) a Švédsko 3,3 mld. EUR). Největší PZI v LT směřovaly do finančních a komunikačních společností (97,4 mil. EUR).

3.3. FTA a smlouvy

Po vstupu do EU se mezi Litvou a členskými státy EU jedná o intrakomunitární obchod, na který se vztahují stejné předpisy jako na obchod s jinými ČS EU. Vnitrounijní obchod nepodléhá celnímu dohledu ani kontrolním režimům. Existuje však evidenční povinnost v systému statistiky INTRASTAT a opatření vyplývající z uplatnění národních daňových předpisů v oblasti DPH a spotřební daně.

Základními předpisy jsou Celní zákon společenství (Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93). Vnitrounijní obchod ale nelze považovat za obchod vnitrostátní, protože neexistuje společný institut soukromého práva. Při sjednávání jakéhokoliv obchodněprávního vztahu mezi dvěma subjekty se sídlem v různých členských státech se v praxi jedná o vztah s cizím mezinárodně právním subjektem. Případné kolize se řeší soudní cestou nebo arbitrážemi.

Podrobnosti o sběru statistických údajů pro systém INTRASTAT a z toho vyplývající povinnosti pro naše podniky jsou publikovány na internetové stránce Českého statistického úřadu, nebo na stránce Celní správy.

3.4. Rozvojová spolupráce

Litva není příjemce žádné oficiální rozvojové pomoci ze strany ČR. Litva je beneficientem Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) s celkovou alokací až 14,5 mld. EUR v období 2021–2027, což je o 1,7 mld. EUR více, než jí bylo přiděleno v letech 2014–2020 (12,8 mld. EUR). Odhaduje se, že 1 euro zaplacené do rozpočtu EU přinese pro Litvu 4 eura podpory EU.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Strategickými sektory pro česká řešení zůstávají i v roce 2023 civilní letectví a vesmír, dopravní infrastruktura, energetika, železniční sektor a obranný a bezpečnostní sektor, kde se příležitosti pro české firmy odvíjejí od dlouhodobých litevských vládních strategií.

▶Civilní letectví, vesmír

Litevská vláda spatřuje v rozvoji letecké dopravy a s tím spojených podpůrných činností jeden z potenciálních směrů do budoucna. Z toho důvodu patří oprava a údržba letadel mezi prioritně podporované směry pro podporu PZI v Litvě. Litva nabízí dobré příležitosti při rozšiřování a modernizaci mezinárodních letišť ve Vilniusu, Kaunasu a Šiauliai. Vláda odhaduje tyto investice do roku 2028 na cca 700 mil. EUR. Poptávka se zřejmě zaměří zejména na dodávku a montáž letištních zařízení a technologií. Litva je nesporným lídrem v oblasti vesmírných technologií v pobaltském regionu. V r. 2021 ve Vilniusu byl založen klastr vesmírných technologií, ve stejném roce Litva stala přidruženým členem Evropské vesmírné agentury (ESA).

V současné době Litva rozvíjí průmysl vesmírných technologií, který je primárně určen pro „lidi na zemi“, ale v blízké budoucnosti se zaměří na více – vláda je připravena vyčlenit prostředky na místo pro spolupráci v oblasti vesmírných technologií. Za tímto účelem byla také založena inovační agentura ,,Space Hub“, která v r. 2023 společně s ESA na 6 litevských vesmírných projektů vyčlenila 1 mil. EUR. Litva si klade za cíl do roku 2027 desetinásobně zvýšit vesmírný sektor země – až o 1 % HDP. Očekává se, že do 5 let se počet kosmických společností v Litvě zvýší více než 2,5krát a dosáhne přibližně 80 společností.

▶ Dopravní infrastruktura

Litva doposud nedisponuje kvalitní a hustou silniční sítí – statistika místního ministerstva dopravy uvádí 309 km dálnic a 1 639 km silnic I. třídy. Na druhé straně se hustota litevských silnic nižších tříd (19 592 km) přiblížila průměru EU. Přes území Litvy prochází celkem šest evropských silničních koridorů. V současné době je největší důraz kladen na mezinárodní dopravní koridor Via Baltica, dálnici byl udělen status zvláštního státního významu. Rekonstrukce více než 40 km dlouhého úseku Kaunas – Marijampolė – Suwałki má být dokončena do roku 2026, celkové náklady jsou 44,6 mil. EUR. Zajímavými projekty jsou zvláště dostavba silničního obchvatu hlavního města, renovace úseku dálnice A1 poblíž Kaunasu spolu s výstavbou nového mostu,  silnice z Kaunasu na hranice s Lotyšskem a rozvoj elektromobility. Podle ministerstva dopravy  se počet silnic celostátního významu, které nesplňují index stavu vozovky,  musí snížit z 38 % na 10 % do roku 2035. V roce 2023 bylo na silnice vyčleněno 543,2 mil. EUR, 2024 rozpočet předpokládá dodatečné financování ve výši 715 mil. EUR. Vzhledem k rychlému zhoršování stavu hlavních komunikací se plánuje, že v horizontu 5-10 let budou vyžadovat zásadní opravy úseky hlavních dálnic Vilnius-Kaunas-Klaipėda a Vilnius-Panevėžys.  Mezi priority patří modernizace silnice A14 Vilnius–Utena (s financováním EIB), úseků regionální silnice č. 130 Kaunas–Prienai–Alytus a dalších silnic důležitých pro civilní i vojenskou mobilitu, asfaltování štěrkových komunikací, instalace ženijních dopravních bezpečnostních opatření – přechodů pro chodce, cyklostezek, křižovatek a rozvoj elektromobility.

Litva si stanovila dlouhodobý cíl zajistit do r. 2050 nulové emise oxidu uhličitého. Bylo schváleno 20 plánů udržitelné mobility, které mají být do r. 2030 realizovány v 5 největších městech – Vilniusu, Kaunasu, Klaipedě, Šiauliai a Panevežysu, 10 středně velkých městech a 4 lázních. Jejich implementací budou města rozvíjet svoji dopravní infrastrukturu, která nebude představovat pro životní prostředí emisní zátěž. Do r. 2026 mají ekologické autobusy tvořit 80 % nákupů, do r. 2030 potom 100 %. Podle vládního programu bude veškerá veřejná doprava v Litvě muset od roku 2027 využívat obnovitelné zdroje energie.

▶ Energetika

V roce 2018 Litva schválila novou národní strategii energetické nezávislosti. Hlavní vizí dokumentu je zajistit úplnou nezávislost země v oblasti energetiky, čehož chce Litva docílit posílením propojení s kontinentální Evropou, odpojením od dosavadního systému rozvodné sítě BRELL (Rusko, Bělorusko a Pobaltí), diverzifikací dodávek energetických surovin, posílením domácí výroby elektrické energie a dosažením úplné nezávislosti na fosilních palivech do roku 2050. Dle nového plánu hospodářské obnovy ministerstvo financí hodlá poskytnout pro zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetické účinnosti a konkurenceschopnosti energetického sektoru 311 mil. EUR. To představuje konkrétní příležitosti pro české firmy v podobě podporovaného rozvoje obnovitelných zdrojů energie (do roku 2030 má podle plánu jejich podíl činit 45 % a v roce 2050 až 80 %), zejména větrné a solární energie.

Chystá se obnova a modernizace přečerpávací vodní elektrárny Kruonis, zlepšit se má situace v oblasti energetické efektivity, snižování spotřeby a ztrát při výrobě, přenosu a spotřebě, využívání moderních technologií (Smart Grids). Litva a Polsko podepsaly v roce 2020 dohodu o výstavbě podmořského vysokonapěťového kabelu Harmony Link mezi oběma státy. Evropská komise poskytla na druhou fázi synchronizačního projektu pobaltské elektrické sítě s kontinentální Evropou 720 mil. EUR, z čehož 300 mil. EUR bylo přiděleno Litvě. Nejméně po celé další desetiletí bude probíhat odstavování jaderné elektrárny Ignalina financované z větší části z EU, tendry jsou vyhlašovány průběžně. Na konci r. 2023 se ministři energetiky EK, pobaltských států a Polska shodli na nahrazení podmořského kabelu pobřežním připojením, levnější alternativou, která by mohla být implementována v roce 2028.

▶ Železniční sektor

Železniční síť v Litvě dosahuje méně než poloviny průměru EU (27 km/1000 km²) s celkovou délkou tratí 1 869 km, z čehož je pouze 731 km elektrifikovaných. Odhaduje se, že cca 850 km kolejí potřebuje opravu a modernizaci. Pokračují mohutné investice ze státního rozpočtu a především z fondů EU na projekt Rail Baltica (propojení baltských států s EU a sjednocení rozchodu kolejí). Celkový objem projektových nákladů je odhadován na 5,8 mld. EUR a 13 tisíc pracovních míst, plánované dokončení a zprovoznění je v roce 2026. Kromě tohoto projektu investují Litevské železnice do obnovy vozového parku (většina lokomotiv i vagónů je zastaralá a vyžaduje modernizaci či výměnu), elektrifikace (do konce r. 2024 by měl podíl elektrifikované tratí na celé infrastruktuře dosáhnout cca 35 % ) a modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení. 

Nejzajímavější příležitosti pro české firmy představují projekty Rail Baltica, elektrifikace tratě Vilnius–Klajpeda, vilniuský intermodální terminál, modernizace lokomotiv a vagónů. Prioritou v osobní železniční dopravě jsou v Litvě do budoucna vysokorychlostní vlaky. S tím souvisí potřeba upgradovat či vybudovat odpovídající infrastrukturu pro umožnění přepravy v rychlostech přes 200 km/h.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Litevský obranný sektor je v současnosti jedním z nejrychleji rostoucích. Trend růstu litevských společností v obranném a bezpečnostním sektoru je 2x vyšší než celostátní průměr a v letech 2018–2023 dosáhl cca 14 %. Průměrná mzda firem pracujících v obranném průmyslu byla o 21 %  vyšší než celostátní průměr. Litevské společnosti mají největší potenciál ve výrobě dronů, laserů, optiky a dalších inovativních zbraňových komponentů a příslušenství. Výdaje na obranu v r. 2024 budou 2,09 mld. EUR, tj. více než 2x větší ve srovnání s rokem 2020 (1,03 mld. EUR). 

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Češi jsou v Litvě přijímáni se sympatiemi, na vstup do Litvy je však třeba být připraven nejen nabídkově, ale i jazykově. Minimum je angličtina, ideálně v kombinaci a ruštinou zvláště v tradičních technických oborech. Nezbytná je připravenost propagace, webových stránek. Zásadní je dobrá příprava na jednání, nepodcenit prezentaci, oblečení, vystupovat profesionálně a zdvořile. Je třeba vnímat, že výraznou litevskou vlastností je pragmatismus a určitá rezervovanost.

4.2. Oslovení

Mezi vhodné způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery a získání informace o trhu patří mezinárodní veletrhy. Velvyslanectví ČR může být nápomocno jak při průzkumu místního trhu, tak při vyhledání potenciálních litevských partnerů, jejich oslovení a pozvání na firemní stánek. Podpora ze strany velvyslanectví je důležitým prvkem při demonstraci serióznosti české firmy zvláště pro jednání s centrálními úřady a státními podniky a Velvyslanectví ČR tuto podporu nabízí.

Vhodným způsobem navázání prvních kontaktů s místními partnery jsou obchodní mise a prezentace českých firem pořádané v prostorách velvyslanectví pro definovaný okruh zákazníků. Zaštítění velvyslanectvím je ceněno, prezentované firmy se tak těší vyšší úctě.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzka se domlouvá většinou předem telefonicky či e-mailem. O schůzku je dobré žádat s týdenním předstihem a jasně specifikovat téma jednání, aby na schůzce byly přítomny relevantní osoby. Pracovní jednání běžně probíhají v kanceláři. Po úspěšném jednání může dojít ke společné večeři a v případě významné obchodní události i k návštěvě společenského či kulturního podniku. Stávají se i případy, že k obchodnímu jednání dojde přímo v restauraci například jako součást oběda.

Při prvním setkání si partneři většinou vymění vizitky. Vizitky je vhodné mít vytištěné v angličtině. Na typu vizitky příliš nezáleží, nezvykle či originálně provedená vizitka může vzbudit uznání. Dárky patří k běžným pomůckám při jednání. České výrobky zde mají dobrý zvuk a jsou známé. Jako dárek se doporučuje becherovka, slivovice, české víno, české sklo, kvalitní psací souprava či kalendář apod. Pokud se jednání účastní dáma, velmi vhodným dárkem jsou květiny. Samozřejmostí je vkusný a reprezentativní obal pro předávaný dárek.

V Litvě pracovní doba začíná v 8–9 h. Přestávka na oběd bývá zpravidla hodinu, buď v rozmezí 12–13 h nebo 13–14 h. Končí se obvykle v 17–18 h. Nejvhodnější dobou pro zahájení obchodního jednání je 10–11 h. Možnost úspěchu jednání se bezpochyby zvýší, může-li pokračovat v době oběda v restauraci. Při pracovních obědech je možné, že vám hostitel nabídne skleničku vína či piva k jídlu. Večerní schůzky nejsou moc obvyklé. Vždy ovšem záleží na dohodě a na dalších okolnostech jednání. Termíny schůzek nutno dodržovat. Česká strana se musí připravit na to, že přítomnost na prezentacích, koktejlech či jiných obchodních, marketingových či společenských akcích se nepotvrzuje, i když jsou k tomu příjemci pozvánky vyzváni. Naopak potvrzení účasti není zárukou, že příslušný zájemce na akci opravdu přijde.

Prestiž a vlastní prezentace má v Litvě větší váhu než v ČR. Automobil má kromě dopravní funkce i významnou funkci reprezentační. Dosud platí, že větší ojetý automobil reprezentuje lépe než malý nový vůz. Značka Škoda má v Litvě dobrý zvuk, je považována za kvalitní a dražší. Proto např. Octavia vás bude dobře reprezentovat, Superb ještě lépe.

Oblékání se příliš neliší od zvyklostí u nás. Klasický tmavší oblek s kravatou se hodí pro většinu příležitostí. V letním období lze použít i světlé sako nebo méně formální oblečení. Zjevná ležérnost, náušnice u mužů a zlaté řetězy nejsou nejlepší vizitkou pro vstup do seriózních obchodních kruhů. Formální dokonalost, která je projevem úcty k partnerovi, je vždy oceněna.

Zásadní je dobrá příprava jednání a profesionální a zdvořilý projev. Většina Litevců vyjednává tvrdě – nespěchají s ústupky a neradi to dělají. Ptají se hodně na podrobnosti, protože si cení opatrnosti, pečlivě se připravují na schůzky a jdou přímo k cíli. Během jednání nevykazují žádné emoce a vždy si všimnou, jakou značku oblečení má jejich partner na sobě.

Litevci jsou v naprosté většině křesťané, převažují katolíci a lze konstatovat, že pro ně jsou domov, rodina a práce na prvních místech žebříčku hodnot a z křesťanské morálky převážně pramení i vzory chování a jednání. V obchodním jednání je vysoký stupeň serióznosti a spolehlivosti, přesto však je v přístupu k obchodním partnerům nutná opatrnost. Doporučujeme každé závažnější jednání stvrdit zápisem, pokud se dospělo k dohodě o termínech a o finančních věcech, je třeba vždy uzavřít řádnou písemnou obchodní smlouvu. ČR i Litva se pravidelně umisťují na posledních příčkách žebříčku platební morálky zemí EU.

Při vyjednáváni s Čechy Litevci vždy raději zdůrazňují spíše podobnosti než rozdíly obou národů. Jako občan ČR budete v Litvě přijímán se sympatiemi. ČR je vnímána jako země, která rovněž trpěla v područí Sovětského svazu a nyní se jí daří dobře. Pokud i Vy projevíte sympatie a porozumění pro Litvu, vytvoříte si předpoklady pro úspěch ve své obchodní záležitosti.

Mlčení a neverbální komunikace při obchodních jednáních v Litvě nefunguje. Věci je třeba předložit racionálně a kvalifikovaně. I v nepříjemných fázích jednání se doporučuje zachovat klid a neodhalit své emoce či pocity zklamání. Pokud je třeba vyjádřit nesouhlas, doporučuje se učinit tak nepřímo, ale jasně. Na nepřijatelný návrh lze reagovat oznámením, že přijetí návrhu je sice možné, avšak vyplývají z toho ty a ty konsekvence, které by byly pro protější stranu těžko přijatelné. Pádnými argumenty jsou nekalkulované zvýšené výdaje. Pokud litevská strana sdělí svůj závěr, je obtížné ho změnit.

V litevské podnikové kultuře se hierarchické rozdíly projevují důsledněji než v ČR. Na jednání proto nelze souběžně pozvat ředitele a níže postaveného pracovníka. Je nutné, aby i na české straně byl při jednání partner na odpovídající hierarchické úrovni. Pokud chcete jednat s někým na nižší úrovni, musí o tom vědět jeho nadřízený. Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli, nejčastěji jednání vede ředitel nebo někdo jím pověřený a s ním zástupci pro jednotlivé projednávané oblasti, kteří se vyjadřují pouze k nim.

Rozdíly v obchodním jednání mezi městem a provincií v Litvě jsou podobné jako v jiných zemích. Postupně stále méně záleží i na tom, zda jednání probíhá s etnickými Litevci, nebo zda je partnerem v jednání litevský Polák, Rus či příslušník jiné menšiny. Ze zkušenosti českých obchodníků vyplývá, že Rusové mají tendenci orientovat se v obchodu na východ, Litevci a Poláci dávají přednost obchodu směrem na západ. Kontakty s Rusy tak mohou napomoci dalším kontaktům, například na Lotyšsko, Bělorusko či Rusko.

4.4. Komunikace

V obchodních stycích se projevují dobré jazykové znalosti Litevců. Prakticky všichni (95,6 %) hovoří alespoň jedním cizím jazykem, většina umí anglicky i rusky. Mladí si pro jednání se zahraničními partnery většinou vybírají angličtinu, někteří však stále preferují ruštinu. Ostatní jazyky se prakticky nepoužívají a tlumočníci se při běžných obchodních jednáních téměř nevyskytují. Pokud jde o vyjednávání na úřadech, je dobré mít s sebou litevského pomocníka, který kromě jazyka zvládá i „technologii“ úředního zařizování. Pokud jde o závažná jednání, je vhodné si zajistit řádného tlumočníka, kterého může doporučit i Velvyslanectví ČR ve Vilniusu.

V Litvě se oslovuje v písemné formě „Vážený pane/vážená paní“ (Gerbiamas pone/gerbiama ponia). Běžně se v Litvě setkáte s užíváním křestního jména a vykáním, což je věc příjemná, neboť mnohá litevská příjmení jsou pro Čechy zpočátku těžko zapamatovatelná. Přechod k tykání není příliš obvyklý.

Každé setkání vždy předem potvrďte a buďte přesní: k úspěšnému vyřízení všech obchodních záležitostí je třeba si pečlivě naplánovat svůj čas předem a získat konečné potvrzení několik dní před konáním schůzek. Je to dáno vysokou mírou obsazení manažerů každé společnosti, které musíte oslovit, pokud chcete dosáhnout jakéhokoli komerčního pokroku (je vhodné vyhnout se středním a nízkým manažerům, kromě případů, kdy vám mohou pomoci dostat se k nejvyššímu vedení firmy). Dochvilnost je v Litvě základní vlastností (na schůzky se účastníci běžně dostavují 5 minut před dohodnutým časem) a nedochvilnost se běžně chápe jako zjevný nedostatek respektu.

Snažte se být při obchodních jednáních v Litvě seriózní a efektivní: litevští manažeři neztrácejí během svých obchodních rozhovorů čas. Půjdou přímo k jádru každého problému a pokusí se určit, v jakých aspektech spolupráce může vzniknout vzájemný prospěch. Stejně tak nedostatek vážnosti (slibovat něco, co je nad rámec vašich možnosti, kompetencí a schopnosti, slibovat a nedodržovat sliby, měnit agendu na poslední chvíli, vtipkovat o místní kultuře nebo osobních zvycích) může vážně poškodit váš image vůči potenciálním litevským zákazníkům a partnerům.

Litevští obchodní partneři jsou vůči cizincům zpravidla pohostinní a přátelští. Při vlastním jednání je vhodné se – jde-li o první kontakt – zmínit o pozitivních zkušenostech z Litvy nebo vyjádřit obdiv k bohaté litevské historii. Dobrým tématem je upozornit na prvky společné česko-litevské historie či současnosti (Jan Hus, Jan Žižka, Praha, Karlovy Vary, Krkonoše).

Litevci jsou patrioti a na svou zemi i na symboly státnosti jsou hrdí ve vyšší míře než Češi. Dějiny země tu jsou vnímány citlivěji než v Čechách. Pokud se rozhovor dotkne některých litevských problémů, doporučuje se zaujmout chápavý postoj a s vědomím našich vlastních poměrů věc nerozvádět. Litevci nejsou ochotni hovořit o soukromém životě a chlubit se svými úspěchy, rádi však s vámi podiskutují o sportu, zejména o basketbalu, který je v Litvě považován za druhé náboženství. Hodí se ukázat partnerům fungování firmy v Česku, aby se ujistili o vaší serióznosti. V zájmu sblížení a prohloubení důvěry je dobré kontakt neustále udržovat.

4.5. Doporučení

Litevský trh je globalizovaný. Základní podmínkou je kvalitní zboží a konkurenční cena doplněná o výhodné platební podmínky. Dodavatel musí splnit veškeré požadavky na logistiku, jako jsou termíny dodávek, značení a balení zboží apod. Cenová úroveň v litevském obchodním sektoru se odvíjí především od výrobních nákladů, nicméně poměrně vysoký podíl různých zprostředkovatelů přispívá k jejímu dalšímu zvyšování, stejně jako snížená úroveň konkurence.

Před vstupem na trh je nutné provést důkladný průzkum trhu a připravit si alespoň základní podnikatelský záměr – očekávaný objem obchodu, sortiment, náklady na proniknutí na litevský trh, rozbor konkurence, způsob propagace apod. Představy, že by se zde mohlo uplatnit zboží, které nepřijme západoevropský trh, jsou mylné. Litevci uplatňují dobrý vkus, a to nejen v oblečení a osobní prezentaci. Nově budované komerční stavby mají zajímavou architekturu, interiéry restaurací a hotelů bývají originální. Vedoucí pracovníci firem mají dobrou osobní úroveň a dobrou představu o tržní situaci v oboru.

Trh v zemi je relativně malý a lidé v podnikatelských kruzích se dobře znají, proto se mnoho obchodních záležitostí řeší přes známého nebo známého známého. Pro české firmy, které chtějí být trvale přítomny na trhu, je důležité mít zde svého člověka, který do těchto vztahů pronikne a dokáže se stát jejich součástí. Mezilidské vztahy a příslušné konexe (i v pozitivním smyslu) mají pro obchod v Litvě mimořádný význam.

4.6. Státní svátky

Přehled státních svátků:

• 1. ledna – Nový rok
• 16. února – Den obnovení litevského státu (hlavní svátek roku). V r. 1918 Rada Litvy podepsala Deklaraci o nezávislosti Litvy.
• 11. března – Den obnovení nezávislosti Litvy. V r. 1990 Nejvyšší rada Litevské republiky odhlasovala a podepsala Deklaraci o obnovení nezávislého státu.
• Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
• 1. května – Svátek práce
• 1. neděle v květnu – Den matek
• 1. neděle v červnu – Den otců
• 24. června – Svatý Jan
• 6. července – Den státu. Korunovace velkoknížete Mindaugase (r. 1253)
• 15. srpna – Nanebevstoupení Panny Marie
• 1.–2. listopadu – Dušičky – Den všech svátých
• 24.–26. prosince – Vánoční svátky

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Díky svému daňovému systému podporujícímu podnikání a investování, relativně nízkým indexům korupce a cenové stabilitě si Litva získala pověst spolehlivého a důvěryhodného partnera v mezinárodní obchodní komunitě. Odrazem je 11. místo Litvy ze 190 zemí v žebříčku Doing Business 2020 sestavovaném Světovou bankou. Toto je nejvyšší pozice, jaké kdy Litva od zahájení tohoto reportu dosáhla. Pro srovnání Estonsko obsadilo ve stejném hodnocení 18. příčku, Lotyšsko 18., Finsko 20., Německo 22., Polsko 40. a ČR 41.

Po několik po sobě jdoucích let je Litva ze všech oblastí pokrývaných Světovou bankou nejlépe hodnocena v registraci majetku (4. místo) a má vysokou pozici (7. místo) v oblasti vymáhání smluv. Litva se rovněž umístila na 10. místě ve vyřizování stavebních povolení. Již třetí rok po sobě si Litva udržuje stabilní pozici v oblasti placení daní a přeshraničního obchodování se zbožím (18. a 19. pozice). Nejproblematičtější oblast z pohledu hodnocení Světovou bankou je pro Litvu insolvenční řízení (89. pozice). V ratingovém hodnocení Moody’s má Litva A3, tj. je za ČR (Aa3) a Estonskem (A1), ale před Lotyšskem (Baa1).

Pokud jde o podnikání, Litevci oceňují tři klíčové vlastnosti, které jsou zásadní: přesnost, účinnost a důležitost osobních vztahů. Čeští podnikatelé, kteří chtějí rozvíjet své podnikání v Litvě, by měli zvážit několik užitečných věcí:

Spolupracujte s místními společnostmi a hledejte veřejnou podporu: dosažení oboustranně výhodných dohod s místními firmami a využití vysoké ochoty místních orgánů přijímat zahraniční investory jsou dva základní pilíře k dosažení udržitelného úspěchu v Litvě. Hledejte oficiální veřejné kanály, které podpoří investice a využijte je.

Postarejte se o svoji reputaci a ujistěte se, že reputace vašeho obchodního partnera je bezvadná: malá velikost litevského trhu znamená, že se všichni účastníci v mnoha konkrétních sektorech navzájem dobře znají. Špatná zpětná vazba a nevhodné komentáře se mohou šířit velmi rychle a zničit vaše obchodní očekávání. Pro vstup na litevský trh je nutné najít silného a renomovaného místního partnera a dobrou síť kontaktů, které by pomohly prosadit váš produkt a jednat dle požadavků trhu.

Investujte do své značky a marketingu: dokonce i výrobky, které jsou všeobecně známé v ČR, se v Litvě nebudou snadno prodávat, pokud o nich nikdo neslyšel. I zde byste měli využít místního partnera, který může sdílet vaše reklamní náklady a/nebo vám pomoci vyvinout úspěšnou marketingovou strategii na základě svých zkušeností na cílovém trhu. Někdy nemusí uznání produktu vyžadovat přímou investici, ale exkluzivitu nebo distribuci pod již konsolidovanou značkou vašeho litevského partnera. Tato poslední možnost může být obzvláště užitečná při uvádění na trh českých produktů, které jsou v regionu stále neznámé.

Využijte mimořádný vývoj nových technologií v Litvě: Litva je ve světě na druhém místě za Singapurem, pokud jde o rychlost internetu, a její hlavní město Vilnius vede v celkovém hodnocení rychlosti nahrávání dat. Od pandemie covidu-19 v Litvě významně roste elektronický obchod se všemi druhy zboží a služeb. To vše vytváří velmi zajímavou platformu pro zahraniční podniky připravené těžit z nejmodernějších komunikačních infrastruktur za cenu, která je někdy až čtyřikrát nižší než západní standardy.

Vytvořte strategii, která vám umožní pokrýt několik zemí najednou: v Litvě existují všechny druhy společností, které nejen pokrývají tři pobaltské státy, ale jsou činné, ať již přímo nebo prostřednictvím strategických partnerů, ve Skandinávii, ve Společenství nezávislých států (SNS) a v ostatních sousedních regionech. Geopolitická situace země, právní jistota, konkurenceschopné ceny a jednoduchost byrokratických postupů učinily z Litvy výjimečnou logistickou platformu pro rozvoj podnikání všeho druhu jak v regionálním, tak v globálním rozsahu (exponenciální růst datových center a outsourcingových služeb).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Nejběžnější formou investice v Litvě je akvizice akcií. Pro založení společnosti s ručením omezeným je nutný minimální kapitál 2 500 EUR. Minimální počet akcionářů je 1, maximum 100. U akciové společnosti je minimální kapitál 25 000 EUR, minimální počet akcionářů je 1, maximální počet není omezen. U veřejné akciové společnosti je nutná registrace u Komise pro cenné papíry. Dále je nutné složit základní kapitál, doklad o pronajaté nemovitosti, kde bude firma sídlit, je nutné připravit schůzi akcionářů, kde budou zvoleny statutární orgány. Vlastní registrace se provádí ve veřejnoprávním Registračním centru, kde lze zjistit další relevantní informace. Centrum slouží k registraci firem fyzických i právnických osob a také jako katastr nemovitostí.

Po registraci firmy před zahájením činnosti firmy je nutné učinit další registrace:

• registrace na daňovém úřadu (Tax Inspectorate)
• registrace na úřadu sociálního zabezpečení (SoDra)
• otevření bankovního účtu
• registrace jako plátce DPH (pokud je nutné)
• získání příslušných licencí, pokud jsou nutné k činnosti firmy. Více na Doing Business.

Firma je povinna se registrovat jako plátce DPH jen v případě, kdy obrat společnosti za posledních 12 měsíců činil 45 000 EUR a více. Detaily lze získat na informačním oddělení daňového úřadu.

Protože se litevské právo stále vyvíjí, založení firmy bez pomoci litevské právní kanceláře je obtížné. Základní informaci, resp. rozcestník pro různé typy a obory podnikání v Litvě lze nalézt na webu Inovaciju Agentura (Innovation Agency Lithuania) v podobě Průvodce (Handbook for Doing Business).

Zahraniční firmy mohou v Litvě působit jako reprezentační kancelář (nemůže provádět obchod na svůj účet, může reprezentovat svou mateřskou společnost, hájit její zájmy, navazovat kontakty) nebo jako pobočka (může se angažovat v obchodních aktivitách v rozsahu, v jakém ji pověří mateřská firma). Jde o typ aktivit, které nemají status právnické osoby. Jinými formami aktivit v zemi je založit společný podnik nebo získat litevskou firmu akvizicí, příp. vybudovat svoji dceřinou společnost. Tyto firmy mají již status právnické osoby.

5.3. Marketing a komunikace

Nejúčinnější propagací je televize, rozhlas, inzerce v denním tisku. Levná nebo bezplatná inzerce zde neexistuje. Základním problémem českého zboží bývá nízké povědomí plynoucí ze špatného marketingu. Většina firem spoléhá na místního partnera, který by si měl podle jejich představ veškerý marketing financovat, což bývá v rozporu s praxí úspěšných (zpravidla západních) firem. Pro akvizici mohou být užitečné obchodní mise, výstavy a účasti v projektech ekonomické diplomacie velvyslanectví. Účast na veletrhu bez připravených jednání a cílených akcí má nízkou účinnost. Firemní prezentace lze uspořádat jak v rámci specializovaných veletrhů, tak s využitím prostor na velvyslanectví, s jeho podporou a po vzájemné dohodě.

Největšími litevskými PR agenturami jsou Publicum, Berta&, Fabula Hill+Knowlton Strategies, Co:agency, Idea Prima, Integrity PR, INK Agency, Headline, Ad Verum, Maniakai, PR Servise, Nova Media, 1323 Agency, KPMS ir partneriai, Bosanova.

Nejnavštěvovanějším HR portálem v Litvě je CVbankas, k němuž se každý měsíc přihlásí v průměru přes 330 tis. osob. Nabídka inzerce na portálu stojí 99 EUR + DPH (1 měsíc). CVmarket je druhý nejnavštěvovanější HR portál, k němuž se každý měsíc přihlásí v průměru 208 tisíc osob. Nabídka inzerce na portálu stojí 175 EUR + DPH (1 měsíc). Třetím nejnavštěvovanějším HR portálem je CVonline, k němuž se každý měsíc přihlásí v průměru 140 tis. osob. Nabídka inzerce na portálu stojí 160 EUR + DPH (standard services), resp. 240 EUR +DPH (premium services).

Denní zpravodajství:

• Versložinios (hospodářské noviny) (LT)
• Lietuvosrytas (deník z nejvyšším nákladem) (LT)
• 15 min.lt – online zpravodajství (LT, EN, RU)
• DELFI – online zpravodajství (LT, RU, PL)
• ALFA – online zpravodajství (LT)
• TV3 – online zpravodajství (LT)

Odborné časopisy:

• Made in Lithuania (EN)
• Verslas ir Politika (podnikání a politika) (LT, EN)
• Business and Exhibitions (LT, EN)

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je chráněno na standardní úrovni země EU. S reálným stavem ochrany, s prosazováním např. autorských práv a s reálnou jurisdikcí v této oblasti zatím nejsou výrazné zkušenosti. Instituce zodpovědné v Litvě za intelektuální vlastnictví jsou:

• Ministerstvo spravedlnosti – koordinace aktivit ochrany průmyslového vlastnictví
• Státní patentový úřad – koncepce státní politiky ochrany průmyslového vlastnictví, poskytování práv průmyslového vlastnictví, atestace znalců patentového práva
• Litevská technická knihovna – patentové informace a služby vydavatelství Státního patentového úřadu pro vydávání úředních vyhlášek a patentové dokumentace
• Litevský zmocněnec pro patentové právo – reprezentace zahraničních žadatelů a držitelů patentových práv
• Rada pro soutěžní právo – bránění nekalým soutěžním praktikám
• Soud pro soutěžní právo – prosazování a výkon soutěžního práva
• Ministerstvo kultury – koncepce státní politiky ochrany autorských a souvisejících práv
• Rada pro autorská a související práva – zastupování autorských a souvisejících práv
• Nestátní zájmové správní sdružení – zastupování práv litevských i zahraničních autorů
• Celní správa (pod ministerstvem financí) – prosazování opatření v boji proti importu padělaného, napodobeného a pirátského zboží
• Centrum pro výzkum rostlinných druhů (pod ministerstvem zemědělství) – registrace a ochrana odrůd rostlin
• Litevská kriminální policie – administrativní a trestní opatření v boji proti kriminalitě v oblasti ochrany vlastnických práv.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky se v Litvě zadávají podle zákona č. I-1491 o zadávání veřejných zakázek (Viešųjų pirkimųįstatymas) z roku 2017. Podle zákona existují dva typy veřejných zakázek – mezinárodní a zjednodušené. Předpokládaná hodnota mezinárodní zakázky od roku 2021 nesmí překročit hodnotu 139 tis. EUR u dodávek zboží nebo služeb a 5 mil. 350 tis. EUR u nákupu stavebních práci. Mezinárodní zakázky jsou zveřejňovány jak v databázi TED (Tenders Electronic Daily), tak v národním systému CVPIS. Informace o vyhlášených tendrech jsou také zveřejňovány v odborném tisku a zejména v oficiálním věstníku „Informaciniai pranešimai“ (pouze v litevštině). Konkrétní oficiální soutěžní podmínky je možno si zakoupit přímo.

Tendry rovněž vyhlašují jednotlivé instituce nebo firmy a zveřejňují je na svých internetových stránkách. Na webu CPVA jsou vypisovány tendry Agentury pro koordinaci ústředních projektů. Agentura spravuje programy jaderná elektrárna Ignalina, Investice fondu Evropské unie, Fond vnitřní bezpečnosti, Nástroje evropské infrastruktury aj.

Za zjednodušené veřejné zakázky se považují zakázky, jejichž odhadovaná hodnota je pod prahovou hodnotou mezinárodních veřejných zakázek. Zjednodušené veřejné zakázky se objevují v systému CVP IS. Z hlediska práva zjednodušená veřejná zakázka spadá v zásadě pouze do působnosti vnitrostátního práva. Veřejné zakázky malého rozsahu jsou zjednodušené veřejné zakázky, u kterých předpokládaná hodnota nesmí přeskočit 58 tis. EUR (bez daně z přidané hodnoty) u dodávek zboží nebo služeb a 145 tis. EUR (bez daně z přidané hodnoty) u nákupu stavebních práci.

Zakázky s hodnotou menší než 10 tis. EUR zadavatelé nemusí uveřejňovat v centrálním systému veřejných zakázek a k jejich publikaci tak často používají jakékoli formy pro ně přijatelné (vlastní webové stránky, e-mail, fax, telefon atd.). Často je termín pro vypracování nabídky krátký a pro nepřipraveného zájemce nereálný. Výhodné je jít do tendru společně s litevským partnerem.

V zásadě platí, že neměl-li zájemce přímé kontakty se zadavatelem před vyhlášením tendru, má malou naději na úspěch. Ve výjimečných případech je možné zakázku zadat bez výběrového řízení. Takovou zakázku musí schválit úřad Viešųjų pirkimų tarnyba, což je v překladu Úřad veřejných nákupů, a poté musí zakázku schválit vláda. Z procedury je patrné, že jde spíše o výjimečnou záležitost (např. pro speciální složky armády). Pokud se jedná o zakázky spolufinancované EU, jsou zveřejněny standardním způsobem a jsou tak pro české subjekty lépe dostupné.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Jestliže jsou vyčerpány všechny možnosti dohody a za předpokladu perfektně uzavřeného kontraktu je možno spory řešit u rozhodčího soudu Litevské obchodní a průmyslové komory nebo tak, jak stanoví řádně uzavřená smlouva. Pro řešení případů nesplácení doporučujeme obrátit se na společnost Creditreform.

Podle konzultace s vilniuskou pobočkou Creditreformu doporučujeme obracet se na českou pobočku, která řeší problémy Čechů v zahraničí, resp. v Litvě, a naopak, pokud by neplatila česká firma, Litevec se obrátí na zdejší litevskou pobočku Creditreformu. U velkých firem je obvyklá doba splatnosti dodávky 30–60 dnů, platební morálka podobná jako v ČR.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Litva je členským státem EU a součástí schengenského prostoru, občané ČR tudíž nepotřebují k cestě do Litvy víza. K pobytu v trvání do tří měsíců se povolení k pobytu nevyžaduje. Je-li pobyt delší než tři měsíce, musí si osoba zajistit dokumenty potvrzující její právo dočasně (platí 5 let od rozhodnutí o vydání osvědčení nebo předpokládanou dobu pobytu občana EU v Litvě, pokud je kratší než 5 let) nebo trvale žít v Litvě. Právo na trvalý pobyt v Litvě má občan EU po 5 letech nepřetržitého pobytu na území Litvy. Poté, co ohlásí místo pobytu v Litvě, získá občan EU právo na sociální záruky Litevské republiky, pokud tato práva nesouvisí s občanstvím (např. hlasováním). Více informací na webu Ministerstva zahraničních věcí Litevské republiky nebo Migračního odboru Ministerstva vnitra Litevské republiky.

Zdravotní péče má standardní režim zemí EU. Český občan získá bezplatnou zdravotní péči za stejných podmínek jako občan místní. Je nutné mít Evropský průkaz zdravotního pojištění, resp. formulář S1 (E 106) o zaplaceném zdravotním pojištění. Bezplatná zdravotní péče je ve státních zdravotnických střediscích a nemocnicích. Jejich seznam lze najít na stránkách Státního fondu pacientů. U léků je finanční spoluúčast, některé se platí v plné výši. Lékárny volně prodávají řadu léků, které jsou v ČR jen na předpis.

Ve Vilniusu jsou i soukromé kliniky se špičkovým vybavením a vysokou úrovní služeb. Zde je však spoluúčast pacienta na uhrazení nákladů vyšší, často stoprocentní. U zubního ošetření je třeba takřka vždy počítat s úhradou, která nebude kompenzována. Ve velkých městech je mnoho soukromých zubních klinik na dobré úrovni.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Na občany ČR se vztahuje režim volného pohybu pracovních sil v rámci států EU, proto pro zaměstnávání našich občanů není třeba (jak tomu bylo dříve) pracovní vízum ani registrace. V případě potřeby je obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Vilniusu připraven poskytnout podrobnější vysvětlení nebo dodatečné upřesnění. Čeští občané zpravidla v Litvě zaměstnání nehledají vzhledem k nižší úrovni mezd.

Informace k zaměstnávání cizinců v Litvě lze nalézt na webu Innovation Agency Lithuania. Od 1. 7. 2017 platí v Litvě nový Zákoník práce.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy uvádíme níže.

RESTA

RESTA je největší stavební veletrh v Pobaltí věnovaný všem stavitelům. V současné době je RESTA jedním z nejúspěšnějších a nejdelších veletrhů organizovaných litevským Výstavním a kongresovým centrem LITEXPO. V posledních letech se každoročně účastní kolem 500 firem z Litvy a mnoha evropských zemí. Veletrh splňuje nejvyšší požadavky na kvalitu pro mezinárodní výstavy, počet návštěvníků se pohybuje kolem 45 tisíc. Loňský veletrh se uskutečnil 26.–29. 4. 2023.

JSC Lithuanian Congress and Exhibition Centre LITEXPO
Adresa: Laisvės ave. 5, LT- 04215 Vilnius
E-mail: resta@litexpo.lt
Tel.: +370 5 268 6827
Web: www.litexpo.lt

ADVENTUR

Nejrychleji se rozvíjející mezinárodní výstava cestovního ruchu pořádaná litevským Výstavním a kongresovým centrem LITEXPO. Za pět let se počet vystavovatelů zvýšil o 91 %, počet návštěvníků o 52 % a počet zúčastněných zemí se více než zdvojnásobil. Zúčastňuje se cca 350 vystavovatelů, 30 000 návštěvníků. Loňský veletrh se konal 27.–29. 12. 2023.

JSC Lithuanian Congress and Exhibition Centre LITEXPO
Adresa: Laisvės ave. 5, LT- 04215 Vilnius
E-mail: adventur@litexpo.lt
Web: www.litexpo.lt/adventur

BALTTECHNIKA

BALTTECHNIKA je jedinou a nejdůležitější událostí strojírenského průmyslu v Litvě. Výstava pořádaná ve výstavním areálu LITEXPO je určena pro odborníky, obchodní a akademickou společnost. Klíčová témata: průmyslová zařízení a materiály, průmyslové roboty, elektronika, automatizace, svařovací systémy, systémy povrchové úpravy, zařízení pro zpracování kovů, úspora energie, nářadí, potrubní systémy atd. Loňský veletrh se uskuteční 23.–25. 11. 2023.

JSC Lithuanian Congress and Exhibition Centre LITEXPO
Adresa: Laisvės ave. 5, LT- 04215 Vilnius
E-mail: g.barysaite@litexpo.lt
Tel.: +370 (615) 67682
Web: www.litexpo.lt/balttechnika

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu
Čekijos Respublikos ambasada
Birutės gatve 16
LT – 08117 Vilnius
Vedoucí ZÚ: Ing. Aleš Opata, velvyslanec
Spojení: sekretariát tel.: (+370) 52661054
fax: (+370) 52661066
web: mzv.gov.cz/vilnius
e-mail: vilnius@embassy.mzv.cz

Politický, konzulární a obchodně ekonomický úsek – Mgr. Karel Tesař, rada, zástupce vedoucího ZÚ; PhDr. Kristina Karvelyté, expertní ekonomická místní síla
tel.: (+370) 52661043
e-mail: commerce_vilnius@mzv.gov.cz
Politický úsek – Mgr. Marie Stojanovová, I. tajemník
tel.: (+370) 52661045
e-mail: marie_stojanovova@mzv.gov.cz

Kontakty na teritoriální odbory na MZV ČR a na MPO ČR, zastoupení ostatních českých institucí v teritoriu (CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism, Česká centra)

Odbor států západní Evropy MZV ČR
Ředitelka Mgr. Jana Katarina Lolić Šindelková
Loretánské nám. 5, 118 00 Praha 1
tel.: +420 224 182 512
e-mail: OZE@mzv.gov.cz

Odbor zahraničně ekonomických politik I MPO ČR
Ředitel Mgr. Martin Pospíšil
Na Františku 32, 110 15 Praha 1
tel.: +420 224 852 020
e-mail: posta@mpo.cz

Zahraniční kancelář CzechTrade Riga
Ředitelka ZK MPO Ing. Věra Všetičková
Elizabetes iela 29A, 1010 Riga, Latvia
tel.: +371 67287306
mobil: +371 26628156
fax: +371 67508370
e-mail: vera.vsetickova@czechtrade.cz

CzechTourism Varšava
Ředitelka Mgr. Ivana Bílková
Al. Róż 16, 00-556 Warszawa, Polska
tel.: +48 22 629 2616
fax: +48 22 627 9555
e-mail: bilkova@czechtourism.com

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Integrovaná společná nouzová linka (hasiči, policie, první pomoc, ochrana životního prostředí): 112

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda a ministerstva:

• Vláda
• Prezidentská kancelář
• Ministerstvo zahraničních věcí
• Ministerstvo vnitra
• Ministerstvo hospodářství a inovací
• Ministerstvo národní obrany
• Ministerstvo financí
• Ministerstvo zemědělství
• Ministerstvo zdravotnictví
• Ministerstvo energetiky
• Ministerstvo kultury
• Ministerstvo školství, vědy a sportu
• Ministerstvo sociálního zabezpečení a práce
• Ministerstvo životního prostředí
• Ministerstvo dopravy
• Ministerstvo spravedlnosti

Tiskové agentury:

• BNS – Baltic News Service (LT, EN, RU)
• ELTA – Litevská zpravodajská agentura (LT, EN, RU)

Denní zpravodajství:

• Verslo žinios (hospodářské noviny) (LT)
• Lietuvos rytas (deník s nejvyšším nákladem) (LT)
• 15 min.lt – online zpravodajství (LT, EN, RU)
• DELFI – online zpravodajství (LT, RU, PL)
• ALFA – online zpravodajství (LT)
• TV3 – online zpravodajství (LT)

Odborné časopisy:

• Made in Lithuania (EN)
• Verslas ir Politika (podnikání a politika) (LT, EN)
• Business and Exhibitions (LT, EN)

Příručky o podnikání a sektorové publikace:

• Danske Bank (EN)
• PricewaterhouseCoopers (EN)
• Terminal (LNG) (EN)

Další zdroje:

• Lithuanian Free Market Institute (LT, EN)
• Inovaciju Agentura (vládní proexportní agentura) (LT, EN, RU)
• Invest Lithuania (vládní agentura na podporu investic) (LT, EN)
• Investor’s Forum (LT, EN)