Litva

Litevská vláda spatřuje v rozvoji letecké dopravy a s tím spojených podpůrných činností jeden z potenciálních směrů do budoucna. Z toho důvodu patří oprava a údržba letadel mezi prioritně podporované směry pro podporu přímých zahraničních investic v Litvě. Firmy se sídlem na letištích ve Vilniusu a Kaunasu nabízejí základní údržbu, přestavbu kabin, údržbu součástek i pozemní letištní služby pro střední i větší letadla (až po A320 či B737). Příležitosti v tomto sektoru je též zájem Litvy o opětovné zprovozuschopnění cca 100 českých výcvikových dvousedadlových celokovových kluzáků Blaník.

Většina současných investic směřuje na renovaci hlavních litevských mezinárodních letišť – v r. 2023 začala výstavba nového odletového terminálu letiště ve Vilniusu, hodnota zakázky je 50,2 mil. EUR. Tento projekt je nejvýznamnějším projektem společnosti Litevská letiště (Lietuvos oro uostai) na několik příštích let, termín dokončení byl stanoven na r. 2025. Po vybudování nového terminálu se celková plocha terminálů na letišti ve Vilniusu zvýší o třetinu a kapacita cestujících se zdvojnásobí z 1 200 cestujících za hodinu na 2 400. Odhaduje se, že po rekonstrukci bude letiště Vilnius schopno obsloužit až 8 mil. cestujících za rok. Výstavba nového odletového terminálu o ploše 14 400 m² je pouze první etapou rekonstrukce celého letiště, mezi plánované projekty patří přistavení trati evropské železnice „Rail Baltica“ na letiště, reorganizace prostoru starého terminálu, rozšíření parkovací plochy, instalace nejnovějších technologií apod.

Letiště Kaunas se připravuje na rozšíření terminálu v hodnotě 30 mil. EUR, práce byly zahájeny v březnu r. 2024. Architektonická řešení směřují především ke zvýšení komfortu cestujících a zdvojnásobení počtu odbavených cestujících na cca 2 miliony za rok. Během rekonstrukce je plánováno vybudování dvou nových přístaveb a zvětšení hlavní budovy letiště ze stávajících 7 300 m² na 10 800 m².

Mezinárodní letiště Šiauliai s největší vzletovou a přistávací dráhou – 3,5 km – v pobaltských státech, aktuálně plánuje souhrnné investice ve výši cca 25 mil. EUR, z toho do pozemní infrastruktury 9,7 mil. EUR mj. pro efektivnější servis největších letadel. Jedním z nejdůležitějších nákupů letiště Šiauliai má být 60tunový těžký tahač pro extrémně velká letadla kategorie D a E.

Litva je nesporným lídrem v oblasti vesmírných technologií v pobaltském regionu. V r. 2021 byl ve Vilniusu založen klastr vesmírných technologií, ve stejném roce se Litva stala přidruženým členem Evropské vesmírné agentury (ESA). Litevské firmy se již účastní společných projektů a misí s NASA, ESA, Airbus Defence & Space, Thales Alenia Space, British Telecom, Space X atd. Země má v dané oblasti silnou akademickou komunitu mj. v oblasti vývoje optických komunikačních systémů, laserového satelitního komunikačního systému aj. Vedoucí roli zde zaujímá Vědecké centrum pro mikrosystémy a nanotechnologie Fakulty matematiky a přírodních věd Technické univerzity v Kaunasu (KTU), které vyvinulo pro ESA technologii umožňující posouzení vhodnosti materiálů a stanovení množství uvolňovaných škodlivin  podle citlivosti molekul. V současné době Litva rozvíjí průmysl vesmírných technologií, který je primárně určen pro „lidi na zemi“, ale v blízké budoucnosti se zaměří na více – vláda je připravena vyčlenit prostředky na místo pro spolupráci v oblasti vesmírných technologií – tzv. hub. Za tím účelem byla také založena inovační agentura ,,Space Hub“, která v r. 2023 společně s ESA vyčlenila 1 mil. EUR  na 6 litevských vesmírných projektů.  Litva si klade za cíl do roku 2027 desetinásobně zvýšit investice do vesmírného sektoru, a to až o 1 % HDP. Očekává se, že do 5 let se počet kosmických společností v Litvě zvýší více než 2,5krát a dosáhne přibližně 80 společností.

V r. 2018 Litva schválila novou národní strategii energetické nezávislosti. Hlavní vizí dokumentu je zajistit v oblasti energetiky úplnou nezávislost země, čehož chce Litva docílit posílením propojení s kontinentální Evropou, odpojením od dosavadního systému rozvodné sítě BRELL (Rusko, Bělorusko a Pobaltí), diverzifikací dodávek energetických surovin, posílením domácí výroby elektrické energie a dosažením úplné nezávislosti na fosilních palivech do r. 2050. Vláda plánuje dosáhnout odpojení od BRELL a synchronizace s kontinentální elektrickou rozvodnou sítí do r. 2025. 

V r. 2050 má být veškerá spotřebovaná elektrická energie vyráběna v Litvě. To představuje konkrétní příležitosti pro zahraniční firmy v podobě podporovaného rozvoje obnovitelných zdrojů energie (do r. 2030 má podle plánu tento podíl činit 45 % a v r. 2050 až 80 %), zejména větrné a solární energie. Litva v posledních letech dosáhla největšího pokroku v rozvoji kapacit pro výrobu solární a větrné energie v oblasti Pobaltí. V současnosti téměř 70 % vygenerované elektřiny v Litvě pochází z obnovitelných zdrojů energie. V r. 2023 energie vyráběná větrnými a solárními elektrárnami poprvé předstihla vodní akumulační elektrárny. V r. 2023 Litva vyráběla cca 15% elektřiny z větru. Očekává se, že toto číslo během příštích tří let vzroste na 50 %,  a v tom případě se Litva může velmi rychle stát zemí vyvážející elektřinu. Na investice soukromých a veřejných právnických osob do zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie bylo oproti roku 2023 letos alokováno dodatečných 58,2 mil. EUR. Velká pozornost se slibuje také věnovat energetickému zdroji budoucnosti – vodíku. Cílem Litvy je připojení se k Evropské síti zeleného vodíku.

V roce 2024 ministerstvo energetiky navrhlo v budoucnu v Litvě vyvíjet nízkoenergetické jaderné reaktory čtvrté generace, které by stavěly soukromé podniky. K tomu, aby Litva měla kolem roku 2040 jaderný reaktor s nízkým výkonem, budou muset být v letech 2028-2030 učiněna politická rozhodnutí. Skutečný rozvoj kapacity litevské jaderné energetiky bude v budoucnu záviset na ceně technologie a iniciativě soukromých společností takovou kapacitu rozvíjet.

Litevská vláda schválila lokality v Baltském moři pro výstavbu mořských větrných elektráren o výkonu 700 MW + 700 MW s vyhlášením výběrových řízení na developery v průběhu let 2023 – 2024. Očekává se, že tyto mořské větrné farmy přilákají přes 4 mld. EUR investic a vytvoří okolo 1 300 nových pracovních míst. Se zahájením operability se počítá v r. 2028, nejpozději v r. 2030. Připravovaná výstavba větrných elektráren v litevských vodách představuje pro české stavební firmy a subdodavatele v oblasti větrné energetiky zejména jako subdodavatele enormní potenciál.

Letos EIB poskytla půjčku 105 mil. EUR na rozvoj vodní elektrárny Kruonis u Kaunasu. Tyto investice budou směřovat do výstavby 5. bloku ve výkonu 110 MW. Půjčka se poskytuje na dobu až 16 let. Po instalaci 5. bloku se kapacita Kruonis HAE zvýší na 1 010 MW (z 900 MW) a bude jedním z největších energetických zásobníků v Evropě. Plánovaný termín dokončení 5. bloku je rok 2026. Chystá se rovněž obnova a modernizace přečerpávací vodní elektrárny – zlepšení se má týkat energetické efektivity, snižování spotřeby a ztrát při výrobě, přenosu a spotřebě a využívání moderních technologií (Smart Grids). Finální kapacita elektrárny má být 1 600 MW.

V r. 2022 EU schválila podporu druhé fáze energetických projektů pro pokračování synchronizace litevské elektroenergetické soustavy s kontinentální evropskou. Evropské investice mají být v Litvě vynaloženy na posílení a modernizaci místní elektrorozvodné sítě, na zařízení pro regulaci frekvence a na modernizaci IT řídících systémů. Financovány mají být např. rozvodna Darbenai, rekonstrukce přenosového vedení 330 kV Klajpeda-Grobine a systémy informačních technologií přenosové soustavy. Společnost Litgrid zatím realizovala 6 z 20 strategických státních projektů, které mají zajistit synchronizaci energetického systému Litvy s kontinentální Evropou. Synchronizace vyžaduje nejen vybudování nového spojení s Polskem, ale také posílení vnitřních elektrických přenosových sítí, přípravu systémů na odpojení od sítě IPS/UPS a nezávislý frekvenční management. 

Nejméně do r. 2038 má ještě probíhat odstavování jaderné elektrárny Ignalina financované z větší části z EU, tendry jsou vyhlašovány průběžně.

Železniční síť v Litvě dosahuje méně než poloviny průměru EU (27 km/1 000 km²) s celkovou délkou tratí 1869 km, z čehož je pouze 731 km elektrifikovaných; menší podíl elektrifikované sítě byl v roce 2024 pouze v Irsku a Kosovu. Odhaduje se, že cca 850 km kolejí potřebuje opravu a modernizaci. 

Navzdory válce na Ukrajině a sankcím uvaleným na Bělorusko, které zásadně změnily litevský železniční trh, Litva s Lotyšskem nadále vedou z hlediska intenzity využití infrastruktury pro činnosti nákladní dopravy – v Litvě připadá na vlakový kilometr o 245 % více tun nákladu než v průměru v Evropě (v Lotyšsku o 335 více). Objem přepravy cestujících po železnici v Litvě v roce 2023 byl o 32 % vyšší v počtu osobokilometrů, zatímco Železniční doprava v Evropě za stejnou dobu zvýšila počet o 52 % osobokilometrů. Významně k tomu přispělo otevření nové mezinárodní trasy Vilnius-Riga. 

Pokračují mohutné investice ze státního rozpočtu a především z fondů EU do projektu Rail Baltica (propojení pobaltských států s EU a sjednocení rozchodu kolejí), jehož celkové náklady se odhadují na 5,8 mld. eur a plánované dokončení je v r. 2026. Celková délka železniční trati Rail Baltica v pobaltských státech je 870 km, z čehož na Litvu připadá 392 km.

Konstrukční rychlost vlaků, které budou jezdit po nové železnici Rail Baltica, dosáhne 249 km/h, proto bude při výstavbě této tratě věnována zvláštní pozornost bezpečnosti. Celá trať bude chráněna plotem, součástí projektu má být řada mimoúrovňových přechodů a průchodů pro chodce a zvířata a viaduktů pro automobilovou dopravu. Z prostředků EU má být v rámci výstavby vysokorychlostní tratě Rail Baltica financována rovněž výstavba přípojky Kaunas – Vilnius.

V současné době se Litva intenzivně připravuje na vybudování části evropské železnice z Kaunasu k lotyšským hranicím. V tomto úseku je již ukončen výkup pozemků a byla vyhlášena výběrová řízení na výstavbu 29 km železniční infrastruktury v okrese Jonava – vybudování chodníků, inženýrských staveb a souvisejících komunikací. Průběžně probíhá zadávání veřejných zakázek na výstavbu železničního uzlu Panevėžys, územní plánování regionálních stanic a posuzování vlivu na životní prostředí. Plánuje se, že součástí tratě bude jeden z nejdelších železničních mostů v pobaltských státech (1,5 km).

Kromě tohoto projektu investují Litevské železnice do obnovy vozového parku, elektrifikace (do konce r. 2024 by měl podíl elektrifikované tratí na celé infrastruktuře dosáhnout cca 35 % ) a modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení. Nejzajímavější příležitosti pro české firmy představují kromě projektu Rail Baltica elektrifikace tratě Vilnius – Klajpeda, vilniuský intermodální terminál a modernizace lokomotiv a vagónů.

Prioritou v osobní železniční dopravě jsou v Litvě do budoucna vysokorychlostní vlaky. S tím souvisí potřeba upgradovat či vybudovat odpovídající infrastrukturu pro umožnění přepravy v rychlostech přes 200 km/h. Jde o konkrétní příležitost v poměrně blízkém horizontu pro zahraniční firmy mající zkušenost s výstavbou vysokorychlostních železniční infrastruktury. Úspěšným příkladem česko-litevské spolupráce v této oblasti je probíhající rekonstrukce jednoho z nejdůležitějších železničních mostů v zemi českou firmou. 

Litevský obranný sektor je v současnosti jedním z nejrychleji rostoucích. Trend růstu litevských společností v obranném a bezpečnostním sektoru je dvakrát vyšší než celostátní průměr a v letech 2018–2023 dosáhl cca 14 %. Průměrná mzda firem pracujících v obranném průmyslu byla o 21 %  vyšší než celostátní průměr. Litevské společnosti mají největší potenciál ve výrobě dronů, laserů, optiky a dalších inovativních zbraňových komponentů a příslušenství. Výdaje na obranu v r. 2024 budou 2,09 mld. EUR, tj. více než dvakrát větší ve srovnání s rokem 2020 (1,03 mld. EUR). V letošním roce činí financování obrany 2,75 % HDP, včetně dočasné bankovní daně solidárnosti, nicméně od roku 2025 bylo vládou přislíbeno zvýšit tento podíl do výše 3 % (2,38 mld. EUR v r.2025, 2,5 mld. EUR v r.2026, 2,6 mld. EUR v r. 2027 a v roce 2030 dosáhnout 2,84 mld. EUR). V návrhu rozpočtu Ministerstva národní obrany Litevské republiky jsou prioritami tyto oblasti: modernizace a rozvoj litevské armády (posílení palebné síly a manévrovacích schopností, zlepšení ochrany vojáků a zvýšení zásob munice), zlepšení platového ohodnocení příslušníků armády včetně sociálních záruk, rozvoj nejdůležitější armádní infrastruktury litevských ozbrojených sil, aktivní účast občanů na posilování národní bezpečnosti (např. 13,6 mil. EUR bude vyčleněno Litevskému střeleckému svazu) a posilování kybernetické bezpečnosti. Zvláštní pozornost je věnována posilování spolupráce mezi obrannými strukturami, státem, vědou a byznysem a využívání potenciálu Litvy v oblasti laserových technologií a zpracování dat. V této souvislosti lze zmínit úspěchy českého obranného a bezpečnostního průmyslu – v roce 2022 byla litevská armáda vybavena moderními optickými zaměřovači za téměř 4 mil. EUR.

V r. 2024 nadále probíhají nejdůležitější zbrojní projekty litevských ozbrojených sil – akvizice systémů vícehlavňových raketometů, 155mm houfnic, mobilních radarů středního dosahu, dělostřeleckých radarů, protitankových zbraní, projekt protiminových, pátracích a záchranných lodí, začíná akvizice vrtulníků, systémů bezpilotních letadel, elektronické bojové techniky aj.

Litva bude i v roce 2024 věnovat velkou pozornost rozvoji vojenské infrastruktury – rozvoji cvičišť, výcvikové infrastruktury, muničních skladů a další infrastruktury. V r. 2022 se z projektové fáze posunula realizace tří kasárenských komplexů o rozloze 7,8 ha, 9,47 ha a 17,7 ha pro jednotky velikosti praporů, v nichž bude moci sloužit a pracovat až 2,5 tisíce vojáků a civilních pracovníků. Smlouvy s developery byly podepsány na dobu 15 let, z toho 2,5 roku je určeno na projektování a výstavbu a 12,5 roku na údržbu a servis infrastruktury. Celková hodnota dotčených tří kontraktů je cca 168 mil. EUR, na financování se bude podílet jak veřejný, tak soukromý sektor. Ministerstvo národní obrany na rozvoj vojenské infrastruktury v roce 2024 vyčlení 230,8 mil. EUR., včetně 127,8 mil. EUR (prostředky příspěvku Solidarity nabízené Litevskou bankou).

Zvýšená alokace prostředků z obranného rozpočtu na nákupy munice (o 15 % v r. 2021 a o 17 % v r. 2022) vytvořila v posledních dvou letech podmínky pro rychlejší rozvoj infrastruktury pro skladování munice litevských ozbrojených sil. Kromě skladů pro vznikající brigádu Bundeswehru se v nejbližších letech plánuje výstavba 40 nových skladů.

V r. 2022 bylo na Ministerstvu národní obrany Litvy zřízeno Národní koordinační centrum (NCC), jehož úkolem je podporovat rozvoj průmyslu kybernetické bezpečnosti v zemi. NCC hraje roli koordinátora v oblasti kybernetické bezpečnosti a poskytuje odbornou podporu. Od r. 2023  ministerstvo vyhlašuje výběrová řízení na financování projektů v oblasti kybernetické bezpečnosti. Plánuje se, že litevské komunitě kybernetické bezpečnosti budou během následujících dvou let přiděleny až 2 mil. eur.

Stavební sektor tvoří cca 7,2 % litevského HDP. Rozsah prací provedených stavebními společnostmi v Litvě v roce 2023 činil 5,4 mld. EUR (v roce 2022 – 4,6 mld EUR). Podle expertů se litevská ekonomika v r. 2023 vyhnula velké recesi díky téměř třetinovému nárůstu státních investic do inženýrských sítí: silnic, mostů, elektrické infrastruktury. Snížená výkonnost litevského průmyslu (-5,2%) byla amortizována stavebním sektorem (+13,1 %). Nejvíce – o 28,5 % vzrostl objem inženýrských staveb, podíl inženýrských staveb činil 46,7 % všech stavebních prací provedených v zemi.

V r. 2021 bylo v Litvě podáno 784 žádostí o renovaci bytových domů v celkové hodnotě cca 435 mil. EUR. V r. 2023 se vlivem inflace renovace bytových domů zastavila, očekává se však, že tempo renovací zejména ve třech největších městech Vilniusu, Kaunasu a Klajpedě se v krátkodobém horizontu opět zrychlí a tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Magistráty budou pravděpodobně pokračovat v opravách celých čtvrtí – budou rekonstruovat nejen domy, ale i zpevněné plochy, zeleň, instalovat lavičky a další městskou infrastrukturu. Občané se stále více zajímají nejen o prostou renovaci domů, ale také o inovativnost řešení. V poslední době v této souvislosti roste zájem o obnovitelné zdroje energie.

Příležitost pro české firmy představuje rozhodnutí vlády z r. 2023 o rekonstrukci a dobudování krytů civilní obrany v celé zemi.

Do konce r. 2025 se ve Vilniusu plánuje postavit Litevský národní stadion sestávající z fotbalového stadionu s multifunkčním sportovním areálem splňujícím podmínky UEFA, který by kromě národního stadionu tvořilo dalších 15 sportovišť – atletické hřiště, 6 basketbalových hal, 3 fotbalová tréninková hřiště, házenkářské a boxerské haly. Má vzniknout také sportovní muzeum, knihovna a školka. Magistrát plánuje v r. 2023 zpracovat technický návrh, samotná výstavba by začala ještě koncem r. 2023, dokončení se předpokládá do konce r. 2025. Rozpočet činí 156 mil. EUR, hlavní město má přispět ze svého rozpočtu 101,5 mil. EUR, 54,5 mil. EUR pokryje stát.

V příštích letech by měl být ve Vilniusu dokončen další dlouhodobý projekt – výstavba Národní koncertní síně (tzv. Národní dům) zahrnující velký sál pro 1 600 posluchačů a malý pro 550 posluchačů. Upravený (zvýšený) rozpočet činí 74 mil. EUR, inaugurace má proběhnout v r. 2025.

Řada dalších velkých projektů buď již probíhá, nebo je plánována ve druhém největším litevském městě Kaunasu. V r. 2023 byl připraven technický návrh Koncertního centra M. K. Čiurlionise, poté bude vypsáno výběrové řízení na práce a zahájena výstavba. Multifunkční prostory budou určené nejen pro špičkové hudební akce, ale také pro kongresy a sympozia. Příležitosti pro české firmy spočívají zejména v oblasti interiérového vybavení a technickém zázemí.

Litevská města aktivně vyvíjejí nové strategie, které mají pomoci přejít k ekologičtějším a udržitelnějším dopravním systémům, podporovat zdravý životní styl a implementovat ustanovení mezinárodní dopravní politiky. V hlavním městě Vilniusu se cca 50 % všech cest uskutečňuje autem, cca 24 % veřejnou dopravou, stejný podíl pěšky a cca 2 % na kole. Cílem Plánu udržitelné mobility města Vilnius je, aby do r. 2030 vzrostl podíl chodců cca na 30 %, veřejná doprava by zajišťovala rovněž cca 30 % stejně jako osobní auta, a cca 7,5 % by tvořili cyklisté, resp. uživatelé jiných nemotorových vozidel. Menší města si kladou ještě ambicióznější cíle, např. Taurage plánuje do r. 2030 zvýšit podíl cestujících na kole nebo jiném nemotorovém vozidle až na 30 %. 

Plánuje se, že do r. 2030 budou ve Vilniusu tvořit nejméně 55 % všech vozidel trolejbusy (159) a elektrické autobusy (221) a 45 % vozidla poháněná alternativními palivy (299 plynových autobusů). Město chce efektivně využívat stávající síť trolejbusů a další infrastrukturu systému veřejné dopravy. Na nákup autobusů a trolejbusů Vilnius v letech 2022–2031 plánuje dát celkem 245 mil. EUR včetně soukromých investic. Město chce nakoupit elektrické a plynové autobusy a trolejbusy, z nichž některé mají být autonomní. Na novou infrastrukturu nebo její renovaci – na instalaci zastávek vybavených video displeji, obnovu trolejového vedení, nabíjecí stanice a čerpací stanice na plyn a nový systém elektronických jízdenek se plánuje vyčlenit cca 52 mil. EUR.

Odhaduje se, že pro realizaci celého balíčku opatření předpokládaných v Plánu udržitelné mobility města Kaunasu (druhé největší litevské město) do r. 2030 budou potřeba investice ve výši cca 300 mil. EUR. Záměr počítá s novou platformou řízení dopravy integrující inteligentní parkovací systém a upřednostňující veřejnou dopravu na světelně řízených křižovatkách a přechodech. Během několika příštích let chce Kaunas investovat do inteligentních dopravních systémů, renovace pěší infrastruktury, pilotního projektu úschoven kol na sídlištích a informačních tabulí MHD v reálném čase cca 12 mil. EUR. Největší výzvou a inovací bude vytvoření nízkoemisní zóny. V další fázi implementace Plánu udržitelné mobility města Kaunasu mají hlavní investice směřovat do veřejné a nemotorové dopravy a její adaptace pro osoby se speciálními potřebami. 

V současné době je v Litvě registrováno přes 8 tisíc minibusů, autobusů a trolejbusů, z nichž 88 % je poháněno naftou a pouze 5 % elektřinou a 3 % zemním plynem. Zbytek MHD pohání kombinovaná paliva. 

Na podporu ekologické městské veřejné dopravy mimo městské aglomerace a zvýšení podílu ekologických autobusů plánuje vláda vyčlenit do r. 2026 z Plánu ekonomické obnovy (RRF) na nákup 230 nových elektrobusů 69 mil. EUR a 6 mil. EUR na dobíjecí infrastrukturu. Tato finanční pobídka je určena malým obcím, které nemají vytvořené plány udržitelné mobility. 

Velká města se schválenými plány udržitelné městské mobility, která chtějí modernizovat svůj vozový park, obdrží z fondů EU na období 2021–2027 cca 160 mil. EUR, což by jim mělo umožnit pořídit až 630 ekologických městských autobusů. 

V roce 2023 na silnice bylo vyčleněno 543,2 mil. EUR, rozpočet na rok 2024 předpokládá dodatečné financování ve výši 715 mil. EUR. Vzhledem k rychlému zhoršování stavu hlavních komunikací se plánuje, že v horizontu 5-10 let budou vyžadovat zásadní opravy úseky hlavních dálnic Vilnius-Kaunas-Klaipėda a Vilnius-Panevėžys. V současné době je největší důraz kladen na mezinárodní dopravní koridor Via Baltica, dálnici byl udělen status zvláštního státního významu. Rekonstrukce více než 40 km dlouhého úseku Kaunas – Marijampolė – Suwałki má být dokončena do roku 2026, celkové náklady jsou 44,6 mil. EUR. Mezi priority patří modernizace silnice A14 Vilnius–Utena (s financováním EIB), úseků regionální silnice č. 130 Kaunas–Prienai–Alytus a dalších silnic důležitých pro civilní i vojenskou mobilitu, asfaltování štěrkových komunikací, instalace ženijních dopravních bezpečnostních opatření – přechodů pro chodce, cyklostezek, křižovatek a rozvoj elektromobility.

V r. 2022 litevská vláda schválila Program rozvoje vědy, na jehož realizaci se plánuje vyčlenit téměř 350 mil. EUR ze strukturálních fondů EU a z litevského Fondu hospodářské revitalizace a odolnosti. Kromě plánovaných prostředků z evropských fondů plánuje Litva více než ztrojnásobit státní financování vědeckého výzkumu a experimentálního vývoje. V Programu je velká pozornost věnována transferu vědeckých poznatků, spolupráci s podnikatelskou sférou a podpoře rozvoje vědecky náročných podnikatelských sektorů. Očekává se, že příjmy vědeckých a vzdělávacích institucí na vědecký a experimentální výzkum pro firmy v r. 2023 dosáhnou 21 mil. EUR (v r. 2020 to bylo 13,9 mil. EUR). Plánuje se vytvoření sítě vědeckých a inovačních úředníků zahrnujících všechna ministerstva a Úřad vlády, kteří k tomuto cíli přispějí.

Podle Programu rozvoje vědy Litva plánuje přilákat více výzkumných pracovníků ze zahraničí a povzbudit litevské výzkumné pracovníky k aktivnější účasti na programu výzkumu a inovací Evropský horizont. Litva je zatím v tomto programu čistým plátcem a nikoli příjemcem; v současné době se z 1 vloženého eura vrací pouze polovina. Podle počtu účastníků je Litva mezi členskými státy EU na 24. místě a dle přidělených finančních prostředků na 23. místě. Rozpočet uzavřených litevských projektů je 39,3 mil. EUR (0,3 % celkového rozpočtu programu), z čehož financování ze strany EU činí 32,7 mil. EUR (0,28 % z celkových finančních prostředků rozdělených Evropskou komisí). V r. 2023 Litva na propagaci programu Evropský horizont vyčlenila 40 mil. EUR. Litevští vědci a zástupci podniků jsou aktivně vybízeni k rozvíjení síťové spolupráce v mezinárodních výzkumných sdruženích a konsorciích, což představuje příležitost i pro česká výzkumná a vědecká pracoviště, ke spojení s malými a středními podniky oceněnými Evropskou komisí za pokrok a k realizaci projektů stáží v programu Marie Skłodowska-Curie Actions.

Financování vědeckého výzkumu a experimentálního vývoje ze státního rozpočtu v posledních letech výrazně roste. Prostředky na tento účel vzrostly z 206,1 mil. EUR v roce 2022 na 276,4 mil. EUR v r. 2023, tj. téměř 34 %. Plánuje se další navýšení finančních prostředků. V Dohodě o litevském vzdělávání r. 2021–2030 se politické strany dohodly, že od roku 2022 při každoročním trvalém růstu státního financování dosáhnou do konce roku 2030 alokace státního rozpočtu na vědecko-výzkumnou a experimentální vývojovou činnost ve vysokém školství a ve vládním sektoru minimálně 1 % HDP, do konce roku 2024 – minimálně 0,75 % HDP (hodnota 2018 – 0,3 procenta).

Nejaktivnějšími účastníky mezinárodních výzkumných a vědeckých projektů jsou Litevská vědecká rada (LMT), Univerzita ve Vilniusu (VU), Technická univerzita v Kaunasu (KTU) a Litevské inovační centrum. Nejčastějšími oblastmi výzkumu jsou digitalizace, průmysl, vesmír, potravinářství, biohospodářství, zemědělství a životní prostředí. Zvláštní zmínku si zaslouží rychle se rozvíjející sektor biologických věd. S více než 1 mld. EUR investovanou do vědecké infrastruktury za poslední desetiletí nyní v oboru pracuje více než 15 000 specialistů a tento počet každým rokem roste díky šesti univerzitám nabízejícím biotechnologické studijní programy. Největší líhní talentů v oblasti biologických věd v Litvě je Life Sciences Center Univerzity ve Vilniusu, které zaměstnává cca 1 500 mladých i zkušených vědců, přes 1 000 studentů všech akademických úrovní a více než 140 doktorandů. Litva je také domovem více než 60 startupů a spinoffů v oblasti biologických věd, přičemž každý rok přibývá kolem deseti nových. Toto tempo růstu se však má změnit, protože Litva hodlá do r. 2030 zvýšit jejich počet alespoň na 500.