Lotyšsko

Z celkových  finančních prostředků je 42% určeno pro vnitrostátní silniční odvětví. Jedním z opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu je provozování radarů na měření průměrné rychlosti na státních silnicích, které se již realizuje na 16 úsecích silnic. V 2024 se plánují stavební práce na silnicích v rámci územně správní reformy a zajištění přístupu občanů do nových správních center (vzdělávací instituce, zdravotnická zařízení atd.).

Lotyšsko si je velmi dobře vědomo, že atraktivitu veřejné dopravy je potřeba zvýšit. Hlavní prioritou je větší snížení emisí v odvětví dopravy, která je v Lotyšsku největším zdrojem emisí. 30 % emisí skleníkových plynů pochází přímo z dopravy, například při spalování paliva pro provoz automobilů se spalovacím motorem. Vozový park se obnovuje jen pomalu, pravděpodobně v důsledku omezených finančních zdrojů domácností a firem na nákup automobilů. Nákup ojetých vozů na diesel je proto zcela běžný. V důsledku toho má Lotyšsko jeden z nejstarších vozových parků.  

Společnost Rīgas satiksme (Rižská doprava) a Centrální finanční a smluvní agentura (CFCA) podepsaly smlouvu o spolufinancování z Fondu obnovy Evropské unie (EU) na realizaci projektu „Snížení emisí ve státním městě Riga – dodávka elektrobusů a rozvoj elektrických dobíjecích stanic. Celkové plánované náklady projektu činí 16,7 milionu EUR, z čehož spolufinancování EU činí 14,3 milionu EUR. Projekt zahrnuje nákup 17 nově vyrobených elektrobusů, které nahradí zastaralé, přibližně 20 let staré autobusy, které se v současné době používají. V rámci projektu bude také zřízeno 7 rychlodobíjecích stanic, čímž vznikne jednotný nabíjecí systém pro elektrobusy. 

V Lotyšsku roste popularita elektromobilů. Rozpočet poskytuje finanční prostředky na provoz 139 elektrických dobíjecích stanic, které přispějí k udržitelné mobilitě a podpoří používání elektromobilů v celé zemi. K 1. lednu letošního roku bylo registrováno 6 576 elektromobilů, což představuje téměř 60% nárůst oproti 1. lednu 2023. Právě výhody, stejně jako rozvoj infrastruktury dobíjecích stanic, zvyšují zájem o elektromobily, které mohou pomoci splnit ambiciózní ekologické cíle.

S ohledem na podporu rozvoje elektromobility ze strany lotyšské vlády, zásadní navýšení vládních cílů v této oblasti a související infrastruktury, investice a aktuální data a trendy se nabízejí příležitosti pro uplatnění českých řešení zejména v oblasti veřejných dobíjecích stanic, dobíjecích stanic pro domácnosti, rezidenční a kancelářské budovy či elektrobusy. Další zajímavé příležitosti se otevírají v oblastech s dobíjením souvisejících jako např. jejich propojení s platebními aplikacemi, on-line služby a údržba související s provozem stanic, interaktivní mapy dobíjecích bodů apod. Rostoucí prostor se nabízí i pro spolupráci v oblasti jednotlivých komponentů bateriových systémů. S nárůstem elektromobility v Lotyšsku obecně poroste i poptávka po jednotlivých komponentech elektropohonů, řídících jednotek, převodovek apod.

Také realizace projektu Rail Baltica  je v Lotyšsku stálou v prioritou ministerstva dopravy. Rail Baltica je projekt, který má zásadní význam jak pro propojení pobaltských států, tak pro integraci do jednotného evropského železničního systému a koridoru hospodářského rozvoje. Tato infrastruktura má v ideálním případě do roku 2030 zajistit funkční spojení mezi Tallinnem na severu a litevsko-polskou hranicí na jihu. Současně je prioritou Lotyšska zajistit plnou integraci Rigy. V této souvislosti také stále probíhají plány na pokračující modernizaci nástupišť – plánuje se dokončit modernizaci nástupišť do poloviny 2024 roku.  

V oblasti námořní dopravy stále probíhá legislativní dokončení reformy správy námořních přístavů – nebyla dokončena ani v roce 2023. Rozhodnutí předchozí Saeimy ztratilo politickou podporu. Zároveň již v letošním roce Saeima přijala změny zákona o přístavech, které v případě potřeby umožní zahájit přezkoumání pokroku v reformě přístavů. Zákon předpokládá, že kabinet ministrů do 30. června 2024 předloží Saeimě zprávu o provádění reformy správy přístavů.

Výzvy pro Lotyšsko také zahrnují plán investovat více než 12 milionů EUR z fondů EU na podporu obnovy pro vytvoření cloudu zpracování dat v národním měřítku. Pro realizování projektu jsou zvoleny 4 instituce – Lotyšské státní centrum pro rádio a televizi, Lotyšská národní knihovna, Informační centrum ministerstva vnitra a datové Centrum zemědělství ministerstva zemědělství. Důvodem je rozvoj technologií, kdy se technologie stávají složitější a úřady si tak nemohou dovolit na 13 institucích udržovat IT specialisty. Zároveň se mají stát údaje obyvatel bezpečnějšími a státní správa efektivnější.

Lotyšsko také schválilo Strategii kybernetické bezpečnosti na období 2023-2026, která si vyžádá celkem 20,4 milionu EUR. Strategie vymezuje hlavní směry činnosti národní politiky kybernetické bezpečnosti a identifikuje budoucí výzvy. Spolu s tím, Kabinet ministrů podporuje návrh zákona o Národní kybernetické bezpečnosti. Cílem návrhu zákona je posílit kybernetickou bezpečnost v Lotyšsku a také implementovat požadavky revidované směrnice EU o bezpečnosti sítí a informačních systémů (NIS2).  Zákon o kybernetické bezpečnosti zavádí oproti stávajícímu zákonu o informačních technologiích řadu významných změn. Bude zřízeno Národní centrum kybernetické bezpečnosti, které bude fungovat jako jednotné kontaktní místo pro otázky kybernetické bezpečnosti a bude sledovat provádění vnitrostátních požadavků na kybernetickou bezpečnost a vyvíjet iniciativy v oblasti vnitrostátní politiky kybernetické bezpečnosti.

Lotyšsko již také dokončilo projekt týkající se digitální knihovny, která  poskytuje přístup k obrázkům, dokumentům, periodikům, knihám, mapám, muzejním předmětům, obrazům, hudebninám, filmům, zvukovým a video nahrávkám, které shromáždily archivy, muzea, knihovny, organizace, obce a jednotlivci v Lotyšsku. Celkem lze nyní nalézt více než 3,8 milionu digitálních položek na jakékoli téma.

Rada pro národní bezpečnost včera podpořila vytvoření Národního centra pro umělou inteligenci. Cílem tohoto centra bude vytvoření kompetenčního jádra pro uplatňování umělé inteligence pro účely státní bezpečnosti a ekonomického rozvoje. Spolupracovat má Lotyšská Univerzita, Rižská technická univerzita a Rižská univerzita Stradiņa.

Země intenzivně pracuje na projektu obnovy elektrické přenosové soustavy a její synchronizace s kontinentální Evropou – hlavním úkolem v roce 2024 je připravit se na odpojení od soustavy BRELL, ke kterému dojde za rok. 

Prioritou v této oblasti je vývoj programu financování RePowerEU (134,4 milionů EUR), kde finanční prostředky budou použity na projekt synchronizace napájení, a také vstup do Mezinárodní energetické agentury (IEA). Účast v IEA zajistí posílení národní energetické bezpečnosti a zapojení Lotyšska do práce IEA poskytne příležitost posílit analytickou práci v oblasti energetiky s využitím údajů, prognóz, analýz a doporučení.

Rekonstrukce dalších dvou stávajících elektrických vedení (Valmiera-Tartu a Valmiera-Tsirgulin) se dostává do závěrečné fáze. Rekonstrukce trati Valmiera-Tartu byla dokončena loni v létě. Zároveň výstavba elektrického vedení z Valmiery do Tsirguliny se blíží k závěru – všechny podpěry vedení jsou postaveny a více než 80% vedení je zapojeno.

Několika plánovaných nebo rozestavěných rozsáhlých solárních projektů položilo v Lotyšsku základy pro udržitelnou energetickou budoucnost, podporuje zelené technologie a uhlíkovou neutralitu. Lotyšské podniky se v poslední době v této oblasti dočkaly významné finanční podpory, což svědčí o odhodlání investorů a vlády podporovat růst zelené ekonomiky a udržitelných technologií. Nedávné financování společnosti PurpleGreen Energy, jedné z předních lotyšských společností zabývajících se obnovitelnými zdroji energie, je dosud největší – 250 milionů EUR.

Lotyšský energetický sektor plánuje svůj rozvoj až do roku 2050. Podle společnosti AS Latvenergo koncern má v Pobaltí ve fázi projektování nebo výstavby solární a větrné parky o celkové kapacitě přibližně 400 MW, – včetně rozšíření portfolia Latvenergo v oblasti výroby energie z OZE o dalších sedm projektů solárních elektráren v Lotyšsku. Projekty solárních parků se stávají významnými výrobními kapacitami v portfoliu Latvenergo, do nichž bylo v ročním zúčtovacím období investováno 34,9 milionu EUR, což představuje téměř 1/5 celkových investic. Latvenergo plánuje, že do roku 2024 bude mít instalovaný výkon solárních parků 100 MW, což je polovina výkonu elektrárny Ķegums. V letošním roce probíhá výstavba nových solárních parků v několika regionech Lotyšska, a jejich výstavba je plánována na několik příštích let. Projekty směřují ke strategickému cíli vybudovat do roku 2026 600 MW solární kapacity.

Jedním z důležitých projektů v Lotyšsku bude výroba vodíku v průmyslovém měřítku. Do roku 2029 bude v přístavu Liepaja postaven závod na výrobu vodíku, který bude schopen vyrábět přibližně 150 000 tun vodíku ročně. Při výrobě se bude využívat energie z větrných elektráren plánovaných v Baltském moři, přičemž většina vyrobeného vodíku se bude vyvážet do zemí EU.

Lotyšsko také plánuje zahájit jednání s Estonskem o spolupráci při vývoji technologie jaderné energetiky. Plánuje se, že do 1. července 2024 by měl Ministerstvo pro klima a energetiku (KEM) vypracovat zprávu o výsledcích zahájených jednání. KEM poukazuje na to, že aktualizovaný návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 předpokládá, že Lotyšsko dosáhne do roku 2030 57% podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie. 

Za účelem dlouhodobého rozvoje vojenského průmyslu v Lotyšsku byla na konci 2023 roku zaregistrována státní společnost Státní obranná korporace. Společnost bude nepřímo zajišťovat výrobu a integraci vojenského zboží nebo komponentů a technologií, které obranný sektor kriticky potřebuje. Už v březnu 2024 Lotyšsko společně s Francií, Itálií, Finskem a Norskem obdrželo z fondu Evropské komise grant o výši 41 milionu EUR na projekt, který se bude týkat podpory výroby munice. Během projektu má být v Lotyšsku vytvořena továrna na dělostřelecké modulární náboje.

Na začátku roku 2024 země Pobaltí podepsaly společnou dohodu o zřízení Baltské obranné linie, která má posílit východní hranici pobaltských států a NATO. Plán počítá s budoucím rozvojem a rozmístěním různých protimobilních opatření podél vnější hranice NATO a EU. Podle ministra obrany by výstavba Baltské obranné linie v Lotyšsku mohla trvat příští desetiletí, přičemž náklady budou značné. Byl také schválen plán posílení vojenských sil a boje proti mobilitě na východní hranici. Plán je součástí Baltské obranné linie, která bude zahrnovat zřízení opěrných bodů jednotek Národních ozbrojených sil podél celé rusko-běloruské hranice. Sektor obrany pokračuje v praktických pracích na posílení východní hranice od března 2024 a v příštích pěti letech investuje 303 milionů EUR. Spolu s tím byla schválena aktualizovaná verze Národního plánu civilní ochrany (plán CO).

Podle komerčních bank je národní bezpečnost pro Lotyšsko, pobaltské státy i celou Evropu existenční otázkou, a proto jsou připraveny poskytovat více finančních prostředků vojenským společnostem, které rozvíjejí a posilují národní obranné schopnosti. Lotyšské komerční banky již financují řadu projektů ve vojenském a obranném sektoru, protože finanční sektor zrušil po desetiletí trvající přísná omezení pro financování vojenských projektů po ruské invazi na Ukrajinu v plném rozsahu. 

Lotyšsko mívá specifické nároky na vojenskou, případně hasičskou či záchrannou techniku vzhledem k terénu svého území, které se z velké části rozkládá na měkkém písečném podloží. V Lotyšsku se navíc nachází velké plochy lesů, které jsou v letních měsících i přes severské přímořské klima náchylné na lesní požáry. Charakteristické pro tuto pobaltskou zemi jsou i méně dostupné odlehlé vesnice, ke kterým nezřídka vedou jen prašné cesty.

V Lotyšsku již několik let působí  jednotky Armády ČR v rámci alianční předsunuté přítomnosti (eFP NATO). Jednotky Armády ČR tedy přímo používají českou výzbroj na území Lotyšska a tím mohou partnerům ukázat nejnovější trendy a vybavení.

V neposlední řadě čelí Lotyšsko v současné době i hybridním či kybernetickým útokům. V této oblasti má Česká republika co nabídnout a mnohé české firmy si zde budují silné renomé. Vzhledem ke geopolitickému vývoji situace v regionu bude zcela jistě i nadále sílit poptávka po řešení v oblasti electronic warfare či odhalování fake news.

Ministerstvo obrany aktuálně posuzuje možnost výroby min v Lotyšsku. Vzhledem k tomu, že Lotyšsko rozvíjí své odborné znalosti a technologie v oblasti výroby munice a výbušnin, může začít uvažovat o dalších krocích ve spolupráci s partnery a v současné době posuzuje možnost montáže nebo výroby min. V tomto směru budou zcela jistě důležitá mezinárodní partnerství. 

V Lotyšsku stále existuje stále poptávka po speciálních zdravotnických prostředcích a ve velkých státních nemocnicích i soukromých zdravotnických zařízeních je poptávka po novém vybavení, například speciálních lůžkách a podobně.

Mnohá zdravotnická zařízení nebyla až do koronavirové krize i desítky let modernizována, takže se počítá s investicemi do modernějšího zázemí, které bude v souladu se současnými ekologickými trendy např. nakládání s odpady, zvyšování energetické účinnosti a podobně. V mnoha případech půjde o komplexní přestavbu velkých nemocnic, na které vláda plánuje čerpat prostředky z fondů EU. Tyto plány mají dlouhodobý charakter, ale koronavirová krize uspíšila jejich přípravu a snad i realizaci. Lotyšsko se bude v dlouhodobějším horizontu muset zaměřit též na obnovu zdravotnické infrastruktury a dosažitelnosti lékařské péče ve všech regionech, která utrpěla nejen kvůli koronavirové situaci, ale také kvůli dlouhodobému úbytku obyvatel země.

Na konci roku 2023 Lotyšsko dokončilo formální proces vstupu do evropských mezinárodních vědeckých organizací v oblasti molekulární biologie a stala se členem 31. evropské konference pro molekulární biologie a 29. evropské laboratoře molekulární biologie. Přistoupení k oběma organizacím podpoří rozvoj odvětví biomedicíny, biotechnologií, bioekonomiky a informačních technologií v Lotyšsku. Tato odvětví jsou základem dvou oblastí specializace lotyšské strategie inteligentní specializace – biomedicíny, zdravotnických technologií a léčiv a náročné bioekonomiky.

Lotyšsko by během roku 2024 mělo obdržet další dodávku nových elektrických příměstských vlaků, s čímž souvisí i plány na pokračující modernizaci nástupišť a posílení některých příměstských tratí. To bude znamenat příležitosti pro firmy, které dodávají signalizační systémy nebo se zabývají modernizací stávajících tratí a infrastruktury. Vzhledem k tomu, že se díky nasazení nových vlaků očekává nárůst počtu uživatelů veřejné dopravy, je v plánu i spuštění společného systému prodeje jízdenek na vlakovou a autobusovou dopravu. Zde by se mohly uplatnit IT firmy nabízející mobilní aplikace nebo zabezpečení platebních procesů.

Lotyšský Národní plán obnovy na období 2021-2027 přisuzuje vědě dostatečně významnou roli. Hlavní úkoly strategie rozvoje vědy ve vztahu k jednotlivým odvětvím jsou uvedeny v hlavních směrech vědy, technologického rozvoje a inovací na období 2021-2027. Zaměřují se na dvě hlavní oblasti: jednou z nich je podpora výzkumu a mezinárodní spolupráce a druhou je propojení výzkumu s inovacemi, zvýšení jeho kapacity a společenské a ekonomické hodnoty znalostí a výzkumu.

Kabinet ministrů koncem roku 2023 schválil předpisy vypracované ministerstvem školství a vědy, které mají zajistit plnou účast Lotyšska v programu Horizont Evropa s podporou fondů EU. Účast v programu pomůže v příštích šesti letech posílit lotyšskou výzkumnou a inovační kapacitu tím, že se zvýší počet nových zahraničních partnerů a počet kvalitních projektových žádostí programu Horizont Evropa a zároveň se podaří získat 150 milionů EUR z fondů Evropské komise pro vědecké instituce. Podpůrná opatření podpoří mezinárodní výzkumnou spolupráci a propojí se s rozvojem oblastí specializace lotyšské strategie inteligentní specializace. Deklarace vládního akčního plánu předpokládá zvýšení celkového financování výzkumu a vývoje o nejméně 1,5% HDP prostřednictvím realizace lotyšské strategie inteligentní specializace, mezinárodní spolupráce a spolupráce s průmyslem, získávání mezinárodních finančních prostředků s primárním zaměřením na program Horizont Evropa a účast ve výzkumných organizacích světové úrovně, jakož i rozšíření Inovačního fondu v souladu se zásadami transparentnosti, spravedlivé hospodářské soutěže a efektivity.

S ohledem na rozvoj infrastruktury Ministerstvo dopravy se zavázalo podporovat rozvoj mobilní a pevné širokopásmové infrastruktury, včetně cíle pokrýt do roku 2026 70% obydlených oblastí Lotyšska sítí 5G, která plně umožní práci na dálku, vzdělávání, lékařské a vládní služby. Cílem ministerstva je podporovat další rozvoj digitalizace, zejména v oblastech, jako jsou inovace a věda, vzdělávání, zdravotnictví, inkluzivní společnost, trh práce, regionální rozvoj a další oblasti, a také podporovat využívání digitálních technologií ve všech regionech Lotyšska pro občany i podniky. Již na konci roku 2023 podnik Bite  investoval do rozvoje sítě 17 milionů EUR, z nichž polovina byla určena na rozvoj 5G. Zároveň v zájmu dalšího rozšíření a rozvoje infrastruktury 5G v Lotyšsku podepsal mobilní operátor a technologická inovační společnost LMT v roce 2023 dohodu s Evropskou investiční bankou o financování zavádění technologie 5G v Lotyšsku ve výši 50 milionů EUR, což umožní investovat do telekomunikační infrastruktury země celkem 101 milionů EUR. 

V oblasti zdravotnictví se vláda chce věnovat též oblasti rozvoje a inovací v některých konkrétních oblastech. Podle Ministerstva zdravotnictví se chce soustředit zejména na posílení výzkumu v oblasti onkologie, rozšíření diagnostických možností, zlepšení dostupnosti a kvality péče, ale i poskytování specializované stravy a vývoj nových léků. Velmi žádaná je expertíza v oblasti bio-medicíny, výzkumu v oblasti farmacie a poptávka je i po chytrých materiálech využitelných ve zdravotnictví. Jedná se o materiály pro implantáty, bio materiály, kompozity a polymery. 

V lotyšském přístavním městě Ventspils bude postavena továrna na zelený vodík. Uzavřením smlouvy mezi společností SIA „PurpleGreen Energy C“ a Ventspils Freeport o udělení stavebního práva na pozemek o rozloze 10 hektarů začíná proces hloubkového výzkumu, jehož výsledky ukáží, jak by měl tento projekt v přírodě vypadat. Společnost „PurpleGreen Energy C“ vede jednání s mezinárodními společnostmi o odbytištích a vývozu vyrobených produktů a také identifikuje potenciální příležitosti pro spolupráci se stávajícími společnostmi ve Ventspilsu. Potenciálně by závod také vyráběl produkty využívající zelený vodík jako surovinu.