Lucembursko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Lucemburské velkovévodství je konstituční monarchií a tradiční liberální demokracií. Předseda vlády je jmenován velkovévodou, kterému je ústavně svěřena výkonná moc, ačkoli v praxi má pouze ceremoniální funkci. Již druhé vládní období tvoří koalici středopravá a liberální Demokratická strana (DP) vedená premiérem Xavierem Bettelem, Socialistická dělnická strana (LSAP) a Zelení (Greng).

Mapa globálních oborových příležitostí – Lucembursko (MZV) (62.35 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Lucembursko (312.97 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Lucemburské velkovévodství / Groussherzogtum Lëtzebuerg / Grand-Duché de Luxembourg / Großherzogtum Luxemburg.

Lucemburské velkovévodství je konstituční monarchií a tradiční liberální demokracií. Předseda vlády je jmenován velkovévodou, kterému je ústavně svěřena výkonná moc, ačkoli v praxi má pouze ceremoniální funkci. Zákonodárná moc je dána Poslanecké sněmovně (60 členů), volí se do ní každých 5 let poměrným systémem. Platí všeobecné přímé volební právo pro občany starší 18 let. Poslední volby do Poslanecké sněmovny se konaly v říjnu roku 2023. Po dvou vládních období středolevé koalice došlo k výrazné změně. Novou vládní koalici tvoří vítěz voleb Křesťansko-sociální lidová strana (CSV) vedená premiérem Lucem Friedenem a středopravá a liberální Demokratická strana (DP) bývalého premiéra a nyní ministra zahraničí Xaviera Bettela. Bývalé vládní strany Socialistická dělnická strana (LSAP) a Zelení (Greng) jsou v současnosti v opozici.

Složení vlády:

• předseda vlády:  Luc Frieden (CSV)
• místopředseda vlády, ministr zahraničních a evropských záležitostí, zahraničního obchodu a humanitární pomoci: Xavier Bettel (DP)

Další členové vlády: 

• ministryně obrany, mobility a veřejných prací, rovnosti pohlaví a diverzity: Yuricko Backes (DP)
• ministr financí: Gilles Rothes (CSV)
• ministr hospodářství, malých a středních podniků,  energetiky a turismu: Lex Delles (DP)
• ministr školství, vzdělávání, pro děti a mládež, bydlení a územního plánování: Claude Meisch (DP)
• ministr pro rodinu, solidaritu a integraci: Max Hahn (DP)
• ministr vnitra: Léon Gloden (CSV)
• ministryně zdravotnictví a sociálního zajištění: Martine Deprez (CSV)
• ministryně pro digitalizaci, výzkumu a vysokého školství: Stéphanie Obertin (DP)
• ministryně zemědělství, vinařství a ochrany spotřebitele: Martine Hansen (CSV)
• ministr životního prostředí, klimatu, udržitelného rozvoje a státní službu: Serge Wilmes (CSV)
• ministr sportu a práce: Georges Mischo (CSV)
• ministr kultury a turismu: Eric Thill (DP)
• ministryně spravedlnosti, komunikací a vztahů s parlamentem: Elisabeth Margue (CSV)

1.2. Zahraniční politika země

Lucembursko je aktivním členem většiny mezinárodních organizací (Organizace spojených národů / OSN 1945, Severoatlantická aliance/ NATO 1949), Rada Evropy / RE 1949, Evropské společenství uhlí a oceli / CECA 1952), Evropské hospodářské společenství / EHS /1957//Evropská unie / EU 1993, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj / OECD 1960, Schengenská dohoda a Schengenská prováděcí úmluva / „schengen“ 1985, území EU, kde se užívá společná evropská měna euro / eurozóna 1999, European High Performance Computing Joint Undertaking / euro-HPC 2017, evropský cloud GAIA 2021).

Lucembursko je poprvé členem Rady pro lidská práva OSN pro období 2022–2024. V EU patří Lucembursko k zakládajícím, aktivním členům (u zrodu EHS, pozdější EU, stál Lucemburčan, pozdější ministr zahraničí Francie Robert Schuman); stojí i za řadou programových inovací EU (euro/1999, schengen/1999, superpočítačová síť euro-HPC/2017).

K nejbližším partnerům se řadí země Beneluxu a FR/DE (tzv. Pentaterála).  Zahraniční obchod a investice hrají v případě malé (2 586 km², 672 050 obyvatel), dynamické, otevřené, integrované ekonomiky zásadní roli. Většina produkce (85 %) je určena k exportu, z toho na 87 % do ostatních členských států EU (jeden z důvodů, proč právě LU iniciovalo vznik eura). Mezi důležité obchodní partnery se ovšem postupně zařazují i asijské (8,2 %), americké (5,84 %, africké (1,8 %) i oceánské země (0,2 %).

Se změnou vlády v říjnu 2023 Lucembursko mírně pozměnilo svůj doposud velmi otevřený přístup k migraci a uplatňuje přísnější pravidla podmínek přijetí uprchlíků. Dlouhodobě negativně vystupující Lucembursko vůči jaderné politice některých ČS EU (FR, CZ, BE) se také zmírnilo, nicméně země se i nadále výrazně se zasazuje o přechod na ekologické a udržitelné zdroje energie, mj. investovalo do větrných elektráren v Dánsku a Belgii.

1.3. Obyvatelstvo

• Počet obyvatel: 672 050 (k 1. 1. 2024; z hlediska počtu obyvatel druhý nejmenší členský stát EU po Maltě).
• Hustota: 259,8 obyvatel/km².
• Přírůstek obyvatel cca 10 000 ročně (většinově migrace).
• Průměrný věk obyvatelstva je 39,9 let. 
• Věková skladba: děti do 14 let 16,1 %; aktivní populace 69,5 %; senioři nad 65 let 14,3 % (průměrný věk dožití 72 let muži, 82,8 let ženy).
• Národnostní složení: 52,1 % Lucemburčanů; 47,9 % cizinců (z toho 39 % EU).
• Jazyková skladba: francouzsky hovoří 96 %, lucembursky 78 %, německy 75 % rezidentů. Jazyk největší zahraniční komunity, portugalštinu, ovládá 11 % obyvatel.
• Náboženské složení: převažuje katolické vyznání (73,7 %), existují ovšem i menší protestantské a židovské komunity (2,3 %). S migrační vlnou narostl počet muslimských obyvatel (zatím 4 %).
• Největší města dle počtu obyvatel:
• Lucemburk 130 000 osob
• Esch-sur-Alzette 35 000 osob
• Differdange 26 200 osob
• Dudelange 20 900 osob
• Pétange 18 700 osob

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Lucembursko je stabilní, rozvinuté a vysoko příjmové hospodářství, roční hrubý plat 51 000 a čistý plat 38 000 eur). Země má stabilně nízkou nezaměstnanost (kolem 5 %), solidní růst (obvykle nad průměrem eurozóny) a optimální hodnocení/AAA. Patří mu přední příčky ve výši HDP/počet obyvatel. Výjimkou je nárůst inflace v roce 2022, která vlivem ekonomických dopadů války na Ukrajině vystoupala v jarních měsících 2022 přes 8 %. Následné ekonomické kroky vlády ji v roce 2023 dokázaly snížit na hodnoty kolem 4 %. Výše veřejného dluhu činí 24,8 % HDP. Lucemburská centrální banka a statistický úřad (STATEC)  uvádějí, že podle prvních předběžných výsledků vykazuje běžný účet za rok 2023 přebytek ve výši 5 376 milionů eur, což je o 558 milionů eur méně než v předchozím roce. Deficit bilance zboží činil 182 milionů eur, zatímco v roce 2022 byl přebytek 104 milionů eur. Pokud jde o vývoz a dovoz zboží, došlo k mírnému poklesu o 3 % u vývozu a 2 % u dovozu.

Vzhledem k malé rozloze a výhodné poloze je ekonomika otevřená, orientovaná na zahraniční obchod, integraci do větších ek. celků (EU; OECD, WTO). Ekonomika je založena především na sektoru financí a přeshraničních pracovnících (47,9 % pracovní síly/210 000 osob, zj. ze sousedních BE, FR a DE).

Průmysl: 7,2 % HDP: nejméně v EU (pův. zj. ocelářství, nyní i chemický, strojírenský, sklářský, gumárenský a zpracovatelský průmysl, food processing, biotechnologie, doprava/logistika, telekomunikace/média, ICT, stavebnictví a obchod s nemovitostmi, architektonické a inženýrské služby, pojišťovací, účetní a daňoví experti, reklamní agentury, konzultanti, realitní kanceláře, turistika).

Zemědělství: 0,2 % HDP (zj. vinařství, obilnářství, ovocnářství, chov skotu).

Služby: 88,7 % (zj. finanční/27 % HDP LU, mj. 2. nejv. glob. centrum invest. fondů, po New Yorku a právně-poradenské kabinety).

Zdroj: EIU, OECD, IMD, STATEC

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V roce 2024 se hospodářský růst v Lucembursku zvýší z odhadovaných 0,4 % v roce 2023 na přibližně 2 %. Po mírném poklesu růstu HDP v roce 2023, reálný HDP v roce 2024 oživí. Růst bude tažen zpomalující inflací (která posílí výdaje domácností), uvolněním měnové politiky od druhé poloviny roku a oživením růstu vývozu. Tradiční hnací silou růstu v Lucembursku je vývoz finančních služeb a toto odvětví zůstane dominantní i v roce 2024. Růst reálného HDP se v roce 2025 zrychlí.

Po všeobecných volbách v říjnu 2023 se rozpočet na rok 2024 výjimečně skládá ze dvou částí: rozpočtového provizoria, které pokrývá období do 30. dubna („provizorium 12“), a rozpočtu, který nabyl účinnosti 1. května 2024 a pokrývá období do 31. prosince 2024. Rozpočet na rok 2024 počítá se složitou geopolitickou situací, včetně agrese Ruska vůči Ukrajině a konfliktu na Blízkém, východě, které mohou mít přímý dopad na lucemburskou ekonomiku prostřednictvím zvýšených cen energií. Očekává se, že schodek státního rozpočtu se zvýší z 1,2 % v roce 2023 na 1,8 % HDP v roce 2024, protože vláda bude pokračovat v sociálních výdajích pro své občany. V roce 2025 se fiskální deficit sníží na 1,5 % HDP. Je nepravděpodobné, že by se Lucembursko dostalo pod tlak po znovuzavedení nových fiskálních pravidel EU, protože jeho fiskální deficit zůstává v rámci 3% referenční hodnoty EU.

2.3. Bankovní systém

Lucembursko jako jedno z významných finančních center EU, je sídlem více než 120 bank, z nichž většina jsou pobočky a dceřiné společnosti zahraničních bank. Finanční sektor země má největší podíl na domácí ekonomice, podílí se na ekonomice v rozmezí od 25–30 % HDP a přispívá více než 35 % daňových příjmů a proto je systém velmi vstřícný k investorům.

Z hlediska geografického zastoupení v lucemburském finančním centru stále tvoří největší skupinu německé banky (17,2 %), následují čínské banky a francouzské banky, obě s 10,9 %, a švýcarské banky s 10,2 %. Vývoj úrokových sazeb je dlouhodobě stabilní a pohybuje se kolem 1,5 % v závislosti na typu úvěru.

Nejvýznamnějšími bankami v zemi jsou:

• Banque et Caisse d’Épargne de l’Etat (Spuerkeess, 1856) – původní spořitelna, nyní banka s jediným akcionářem – státem. Banka nabízí širokou škálu služeb komerčního a podnikového bankovnictví, včetně správy aktiv, financování projektů a specializovaného privátního bankovnictví.
• Deutsche Bank Luxembourg S.A. – Německý bankovní gigant Deutsche Bank založil v létě 1970 dceřinou společnost v Lucembursku, svou první zahraniční dceřinou společnost po druhé světové válce. Banka poskytuje služby správy soukromého majetku, mezinárodní půjčky a zprostředkování, služby podnikového a investičního bankovnictví a retailové investiční služby.
• BGL BNP Paribas (LU část Fortis byla přejmenována na BGL a v 2009 převzata FR bankou BNP Paribas (65,96 %), při transakci byla vytvořena největší LU banka současnosti); Banka nabízí produkty a služby související s retailovým bankovnictvím, správou osobního majetku a podnikovým a institucionálním investičním bankovnictvím a správou.
• Banque Internationale à Luxembourg (BIL) byla založena v roce 1856 a je nejstarší soukromou bankovní skupinou v zemi. BIL nabízí služby retailového, privátního a firemního bankovnictví.
• ING Luxembourg – banka poskytuje produkty a služby retailového a podnikového bankovnictví.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Lucemburska je s ohledem na fakt, že ekonomická orientace země je z velké části zaměřena na finanční sféru, stabilní a výhodný.

Sazby:

• DPH a spotřební: 17 % (snížená 3 %, 8 %, 14 %).
• Daň z obratu PO: 21 % pokud příjem nepřesahuje 15 000 eur, 21 % v ostatních případech (+9 % příspěvek do fondu zaměstnanosti).
• Daň FO: 0–43,6 (+9 % příspěvek do fondu zaměstnanosti); horní sazba 38,9 % při ročních příjmech vyšších než 150 000 €.
• Průměrné zdanění: 38 % (vs. EU 40,7 %).
• Korporátní daň: 21 %.
• U finančních služeb a služeb elektronickou cestou (e-shopping, telekomunikace aj.)

Po nástupu nové vlády se vede debata o zrychlení odpisů a snížení daní z kapitálových výnosů u investic do nájemních nemovitostí, zvýšení daňových úlev pro začínající kupce a daňové úlevy pro mladé lidi, kteří dostávají od zaměstnavatele příspěvek na bydlení. Počítá se také s daňovými úlevami pro investory, kteří pronajímají nemovitosti nevládním organizacím působícím v sociální oblasti, s potenciálně zvýšeným zdaněním neobývaných nemovitostí a se zdaněním kapitálových výnosů z prodeje nemovitostí.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Setrvalý nárůst vývozu z ČR do Lucemburska je dlouhodobým trendem, zásadní komoditou je především oblast automobilového průmyslu, dále suroviny (zejména železo/ocel a surový kaučuk), hnojiva. 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obchodní aktivity se třemi sousedními zeměmi představují více než 50 %. V roce 2022 byly jeho hlavními odběrateli Německo (25,5 %), Francie (15,3 %), Belgie (12,4 %), Nizozemsko (6,9 %) a Itálie (4,3 %), zatímco dovoz pocházel především z Belgie (24,3 %), Německa (22,1 %), Francie (10,7 %), Nizozemska (4,8 %) a Itálie (3,1 % – údaje Comtrade).

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejvýznamnějším mimoevropským partnerem Lucemburska jsou Spojené státy (cca 2,5 %) před Čínou (cca 1,6 %) a Japonskem (1,3 %).

Zdroj: EIU, Eurostat, trendeconomy.com

3.2. Přímé zahraniční investice

Lucembursko nabízí příznivé podnikatelské prostředí pro zahraniční investice a velmi atraktivní daňový systém. Podle zprávy UNCTAD World Investment Report 2023 byl příliv přímých zahraničních investic v roce 2022 záporný ve výši 322 miliard USD, a to v důsledku velkého stažení kapitálu telekomunikační nadnárodní společností působící v Lucembursku.

Podle údajů OECD pochází polovina přímých zahraničních investic přijatých Lucemburskem ze zemí Evropské unie, i když hlavním investorem jsou Bermudy (13,5 %), následované Spojeným královstvím (13,1 %), Irskem (12,1 %) a Nizozemskem (9,3 %). Z hlediska odvětví přitahují finanční a pojišťovací činnosti více než čtyři pětiny všech investic (81,6 %), přičemž na zpracovatelský průmysl připadá pouze 2,8 %.

Z hlediska odvětví přitahují finanční a pojišťovací činnosti více než čtyři pětiny všech investic (81,6 %), přičemž na zpracovatelský průmysl připadá pouze 2,8 %. Lucembursko rovněž patří k největším světovým investorům. Podle nejnovějších údajů OECD činil v prvních šesti měsících roku 2022 příliv přímých zahraničních investic do země 13,3 mld. USD, zatímco ve stejném období o rok dříve to bylo 11,3 mld. USD. 

Podle Světového ekonomického fóra (WEF) je země na 20. místě v žebříčku globální konkurenceschopnosti pro rok 2023. Lucemburská vláda zavedla některá opatření, která mají zemi ještě více zatraktivnit pro přímé zahraniční investice, jako jsou daňové výhody, vybavení a stavební projekty. Vláda se zaměřila na klíčová inovativní odvětví, jako je logistika; informační a komunikační technologie; zdravotnické technologie včetně biotechnologií a biomedicínského výzkumu; technologie čisté energie; vesmírné technologie a technologie finančních služeb.

Zdroj: Lloyds Bank. EY

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Obchodní vztahy Lucemburska s dalšími členskými státy EU jsou upraveny v rámci vnitřního trhu (včetně kolektivní úpravy vztahů se 3. zeměmi, na základě společného celního sazebníku, resp. spol. obch. politiky Unie)

Smlouvy s ČR

Bilaterální smluvní základna je velmi široká a odpovídající kvalitě, délce a rozvinutosti vzájemných vztahů.

• Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol.
• Bezpečnostní smlouva mezi vládou České republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vzájemné výměně a ochraně utajovaných informací.
• Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o sociálním zabezpečení.
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o přijímání stážistů.
• Správní ujednání o podmínkách provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o sociálním zabezpečení.
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o mezinárodní silniční přepravě zboží.
• Prováděcí protokol k Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o mezinárodní silniční přepravě zboží.
• Dohoda mezi Československou republikou ze strany jedné a Belgií a Lucemburským velkovévodstvím ze strany druhé o náhradě za jisté belgické a lucemburské zájmy v Československu a Dodatkový protokol.
• Dodatek k Dohodě mezi Československou republikou ze strany jedné a Belgií a Lucemburským velkovévodstvím ze strany druhé o náhradě za jisté belgické a lucemburské zájmy v Československu a k Dodatkovému protokolu ze dne 30. září 1952.
• Dohoda o letecké dopravě mezi Československou socialistickou republikou a Lucemburským velkovévodstvím.
• Úmluva o řízení smírčím, rozhodčím a soudním mezi Republikou československou a Velkovévodstvím lucemburským.
• Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství.

3.4. Rozvojová spolupráce

Lucembursko patří mezi přední poskytovatele v rámci rozvojové spolupráce. Celková suma poskytnutá v roce 2023 činila kolem 500 milionů eur, přičemž cílem Lucemburska je udržet ji dlouhodobě na úrovni 1 % hrubého domácího důchodu. Lucembursko tak patří mezi přední světové poskytovatele rozvojové pomoci.

Spolupráce Lucemburska, zaměřená na cílená partnerství, je založena na klíčových zásadách spolehlivosti, angažovanosti a kompetentnosti. V zájmu účinnosti a dopadu se lucemburská politika spolupráce zaměřuje na omezený počet partnerských zemí. Při výběru zeměpisných oblastí spolupráce Lucembursko zohledňuje index lidského rozvoje Rozvojového programu OSN a také úvahy týkající se regionálního přístupu a nestabilních situací. Lucembursko realizuje víceleté programy spolupráce nazvané indikativní programy spolupráce (ICP) se šesti „partnerskými zeměmi“, z nichž pět se nachází v západní Africe, a podporuje také projekty v sedmi dalších zemích známých jako „projektové země“. Prioritními oblastmi spolupráce jsou vzdělávání, včetně odborné přípravy a profesní integrace, zdravotnictví a sociální rozvoj. Lucembursko nabízí možnost zapojení prostřednictvím Business Partnership Facility, kde jsou zveřejňovány projekty a nabídky zpravidla v ročním cyklu s termínem do 30. dubna.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Civilní letecký průmysl

Lucembursko intenzivně podporuje dlouhodobě výzkum a vývoj v oblasti kosmických technologií. Pro firmy nejen z tohoto odvětví, ale i specialisty na moderní technologie a akademickou sféru se tak naskýtá příležitost vzájemné spolupráce.

▶ Dopravní infrastruktura

Lucembursko je závislé na pracovnících z okolních zemí, a potýká se tak s hustým provozem osobních automobilů, zejména jižní část země a hlavní město Lucemburk. To v současné době připravuje výraznou změnu fungování dopravy a zahájilo veřejnou debatu o plánu mobility pro hlavní město a napojení na bezprostřední okolí.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Země je dlouhodobě podporovatelem moderních ICT řešení a digitalizace. Nabízejí se příležitosti ve specifických oblastech zejména umělé inteligence a digitalizaci finanční sféry a také kybernetické bezpečnosti. Podporu v tomto sektoru mají i startupy.

▶ Voda a životní prostředí

Lucembursko v rámci své národní strategie a zelené vládní politiky silně podporuje projekty udržitelného rozvoje, dosažení uhlíkové neutrality a oběhového hospodářství, což zároveň zapadá i do koncepce podpory nových technologií a startupů. Součástí vládní politiky je i fungování Luxembourg Circular Businness Hub, jehož prostřednictvím se mohou firmy zapojit do tohoto odvětví.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Lucembursko ve zdravotnictví výrazně podporuje vědu a výzkum zejména v rámci své univerzity. Nové trendy medicíny stejně jako výzkum a vývoj v biotechnologiích patří mezi priority. Vzhledem k zaměření na moderní a inovativní technologie je zde prostor i pro oblast nanotechnologií. Pro výzkumná pracoviště a firmy by se tak mohla otevřít možnost spolupráce na akademické i firemní úrovni.

▶ Výzkum, věda, inovace a vzdělávání

Lucembursko investuje do vědy a výzkumu a systematicky podporuje svou jedinou univerzitu (Université de Luxembourg) založenou v roce 2003. Univerzita má 3 fakulty (přírodní vědy, humanitní vědy a právo/ekonomie) a nabízí studium a výzkum v moderních, inovativních a interdisciplinárních oborech. V oblasti vědy, výzkumu a inovací velmi úzce spolupracuje s Lucemburským Institutem pro vědu a technologie (LIST) a vládní agenturou LuxInnovation.

Mapa globálních oborových příležitostí | BusinessInfo.cz

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

V Lucembursku obecně platí zásada, že o uplatnění na trhu významně rozhoduje vztah kvalita–cena. Důležitá je proto zj. finální fáze vstupu na trh a definice nabídky, se znalostí pozice komodity, volba marketingové studie, ideálně za využití místního zástupce (výběr je ovlivněn zvyklostmi v segmentu, především v případě dodávek technicky vyspělého zařízení, kde se doporučuje disponovat skladem náhradních dílů a kompletním a kvalitním poprodejním servisem).

Nezbytná je komunikace aspoň jednom z místně užívaných oficiálních jazyků (francouzština, němčina), bezproblémová je i možnost komunikace v angličtině.

4.2. Oslovení

Obvyklá forma prvotního kontaktu je e-mailem, ne vždy lze očekávat okamžitou odpověď. Předpokládá se jazyková kultivovanost, zdvořilost a přímá komunikace v některém v místě obvyklém jazyce, včetně angličtiny.

4.3. Obchodní schůzka

Neexistují zásadní kulturní odlišnosti oproti České republice. Ke sjednání schůzky bývá nutná e-mailová i následná ústní komunikace, partneři jsou obvykle zdrženliví přesouvat se mimo vlastní firmu. Předpokládá se dochvilnost, odpověď v adekvátním časovém horizontu. Předání vizitky je považováno za automatické. Na jednání je třeba se obléci pečlivě, Lucemburčané si na vzhled velmi potrpí. S dary je naproti tomu třeba zacházet opatrně, zejména při prvních kontaktech obvyklé nejsou. Alkohol je možno nabídnout jen při konzumaci v restauraci, ve firmě k jednání nepatří.

Obchodníci jsou Lucemburčané velmi zdatní, zřetelně preferovány jsou zejména lokální, popř. regionální firmy. Kulturní/náboženské/etnické odlišnosti nejsou registrovány, mentalita není vzdálena CZ, DE. Teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země vzhledem k rozloze LU žádné neexistují. Ideální jednací tým nemusí být velký, věk ani gender nerozhoduje, zásadní je kompetence, přesnost, jazyková vybavenost.

4.4. Komunikace

Lucembursko nevybočuje z obvyklých evropských norem. Komunikační tabu – nad rámec obvyklých kontur vhodné společenské konverzace a vybraného chování – neexistují. Komunikace obvykle začíná e-mailem, s ústním follow-up, přítomnost tlumočníka není hodnocena dobře (Lucemburčané jsou jazykově výborně vybaveni – francouzština, němčina či angličtina; obdobnou samostatnost očekávají i u partnerů).

Předpokládá se zdvořilé, korektní chování, dochvilnost, pravdomluvnost, aktivita, automatická vybavenost vizitkami, písemnými podklady, nákresy, fotografiemi. Lucemburčané patří i k pragmatickým, jakkoli i v zásadě transparentním partnerům. Zvláštní zacházení nemá žádný z obchodníků. Vzhledem k přesycenosti trhu lze ovšem prorazit jen za předpokladu výhodných finančních pobídek.

4.5. Doporučení

Vzhledem k saturovanosti (řadou dlouhodobých kontraktů svázaného) trhu a silnými kontakty na sousední země (i vzhledem k absenci jazykové bariéry) musejí podnikatelé překonat dojem domnělého nezájmu partnerů o navázání kontaktu. Dbát je třeba na úpravu zevnějšku, dochvilnost, slušnost výraziva, jazykovou vybavenost; vyloučit kritiku jiných partnerů či zemí.

4.6. Státní svátky

Lucembursko je zemí katolické tradice/slaví se většina katolických svátků a panovníkovy narozeniny.

Oficiální kalendář registruje 11 významných dní v roce:

• Nový rok / Nouvel An (1. 1.)
• Karneval / Carnaval (únor / pohyblivý svátek)
• Velikonoce / Pâques (březen či duben / pohyblivý svátek)
• Svátek práce / Fête du Travail (1. 5.)
• Svátek EU / Journée de l’Europe (9. 5. – od 2019)
• Svátek Nanebevstoupení Páně / Assencion (květen či červen / pohyblivý svátek, odvislý od termínu Velikonoc)
• Letnice / Pentecôte (květen či červen / pohyblivý svátek, odvislý od termínu Velikonoc)
• Státní svátek – veřejné oslavy narozenin velkovévody / Fête nationale (23. 6.)
• Svátek Nanebevzetí Panny Marie / Assomption (15. 8.)
• Svatodušní svátky / Toussaint (1. 11.)
• 1. a 2. svátek vánoční / Noël (25.–26. 12.)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

K výhodám patří centrální poloha země v prostoru EU, silná personální i lingvistická vazba na okolní země tzv. Velkého regionu, relativní bezpečnost, atraktivní kvalifikovaná pracovní síla, kvalitní telekomunikační standardy, vysoce výhodný fiskálně-daňový systém, investiční stimuly SMEs (prostřednictvím kreditní společnosti National Society of Investment Credit) a podpora etablování podnikatelů (prostřednictvím agentury LuxInnovation). K nevýhodám se naopak řadí vysoké náklady (nájmy i zaměstnanecké platy), saturovanost trhu, zvykovost a přesycenost spotřebitelů i jejich orientace na cenu, složitá dopravní situace, malá produktivita vybraných služeb (stavební a opravárenské firmy, kosmetické služby) a úroveň technického školství.

Vzhledem k faktu, že ČR i Lucembursko jsou členskými státy EU je vývoz/dovoz vnitro-komunitárním obchodem, tedy bezcelně. Jakkoliv je plně liberalizován, mohou pohyby některých výrobků podléhat zákazům/omezením (ohrožení veřejné morálky, politiky, bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí nebo zvířat a rostlin, porušování pravidel hospodářské soutěže, nekalé obchodní praktiky, plus výjimky strategické povahy/zbrojní materiál, kde platí oznamovací povinnost/avis d’exportation). Běžnými průvodními doklady v obchodním styku jsou faktura (s hodnotou zboží, DPH i mezinárodním DIČO) a přepravní doklad (nákladní/náložný list).

Existuje systém investičních pobídek, k dispozici jsou zj. zvýhodněné podmínky pro (re)investice v bývalých průmyslových zónách, kapitálové granty formou úvěrů, platformy inovačních center na podporu začínajících podnikatelů či start-upů. U všech společností se předpokládá registrace v Obchodní komoře (www.guichet.lu, investinluxembourg.lu). Uplatňována není diskriminační strategie, screening je na identické úrovni u domácích i zahraničních investorů. Limity v podílech mimo-lucemburského vlastnictví stanoveny nejsou, zahraniční investoři se mohou účastnit i privatizačních programů. Tendry jsou v zásadě (až na citlivé sektory/vojenství, vesmír) transparentní. Se stimuly lze počítat dokonce i v projektech PPP (zj. v oblasti inovativních odvětví s vysokou přidanou hodnotou / finance, ICT, eko-provozy, biotechnologie, cirkulární ekonomika).

Z hlediska dodržování pravidel konkurenceschopnosti/competition law přezkoumává případy Inspektorát ministerstva hospodářství. Země přistoupila ke všem platným úmluvám o arbitrážní m řízení International Center for Settlement of Investment Disputes Convention, Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Povolení k podnikatelské činnosti v Lucembursku vydává Ministerstvo hospodářství (Ministère de l´économie). Ke zřízení společnosti (s.r.o./a.s. ) je třeba u banky deponovat základní kapitál a získat příslušné osvědčení, vyhotovit finanční plán firmy, uložit jej u notáře a zajistit předepsané notářské ověření zakládací listiny ve vztahu k místně příslušnému obchodnímu soudu, který zajistí registraci v obchodním rejstříku. Následně firma dostane přiděleno IČO a DIČ. Všechny firmy musí mít otevřený bankovní účet a své pracovníky registrovat u Úřadu sociálního zabezpečení.

Firemní poradenství provozuje Lucemburská obchodní komora (Centre de Formalité et d’Information de la Chambre de Commerce, 7, rue Alcide de Gasperi, L-2981 Luxembourg, tel.: +352/42.39.39.330, fax: +352/43.83.26, e-mail: centre.de.formalites@cc.lu), jíž je třeba notifikovat i vysílání pracovníků k provedení práce (tj. bez založení lucemburské firemní pobočky). Pracovníci podléhají pracovnímu právu, pracovní povolení nepotřebují.

Od roku 2017 mohou v Lucembursku fyzické osoby podnikat s využitím varianty klasické společnosti s ručením omezeným, tzv. „zjednodušené společnosti s ručením omezeným“ („Société à responsabilité limité simplifiée, S.à r.l.-S. či „S.à r.l.-S. à 1 euro“). Zřídit tuto tzv. „s.r.o. za euro“ lze nejen bez větších nákladů (od 1 do 12 000 eur), ale i zvláštních formalit (zápis do registru lze učinit bez notářsky ověřeného podpisu).

Obchodní společnost je určena výhradně fyzickým osobám, simplifikované s.r.o. vlastník nemůže kumulovat. Z důvodu ochrany případných věřitelů bude však dvacetina každoročního čistého zisku odváděna do povinné rezervy společnosti. Povinnost pomine v okamžiku, kdy rezervní fond dosáhne částky 12 000 €, tedy sumy běžné v případech klasických s.r.o. Snížení nákladů má založení firmy usnadnit především začínajícím podnikatelům bez většího vstupního kapitálu (konzultanti, drobní prodejci, agentury pro průzkum trhu). Pro společnosti s nezbytnými úvodními finančními parametry, př. restaurace či farmy, zůstává řešením klasická s. r. o.

5.3. Marketing a komunikace

Speciální marketingové a PR firmy na trhu vzhledem k velikosti země nefungují.  S ohledem na propojení trhu i absenci jazykové bariéry tuto agendu pokryjí firmy z okolních větších zemí. Reklama tedy funguje v omezené míře standardně v TV, rozhlase a novinách, resp. billboardy a reklamní plochy na zastávkách veř. dopravy. Využití sociálních sítí lze též využít s vědomím omezené velikosti trhu. V marketingu není záhodno používat příliš provokativní, resp. jazykově obhroublé výrazivo, případně kritické bonmoty.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Lucembursku platí standardně společné předpisy EU také v této oblasti. Na národní úrovni se zaměřuje na ochranu duševního vlastnictví, boj s podvody, zlepšování registrace patentů a zvyšování veřejného povědomí o důležitosti této oblasti Národní program pro inovace a plnou zaměstnanost. Agenda patří do gesce Ministerstva hospodářství (ředitelství pro nástroje na ochranu společností i individuálních tvůrců). Autorské právo je chráněno až 70 let po autorově smrti. Práva zahrnují dědické a morální aspekty.

Případy porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům nebyly ze strany ZÚ Lucemburk dosud zaznamenány.

Od roku 1995 je LU členem WTO (je konsistentní s požadavky TRIMs / Trade Related Investment Measures i TRIPs / Trade-Related aspects of Intellectual Property Rights). Ke všem platným dohodám (Bern Convention, Patent Cooperation Treaty, Paris Convention, Patent Law Treaty, Madrid Agreement and Protocol, European Patent Convention) přistoupilo LUi v oblasti ochrany intelektuálního vlastnictví (je členem World Intellectual Property Organization).

5.5. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek se řídí platnou právní úpravou EU. Informace o veřejných zakázkách vypisovaných na území EU a o programech a projektech Unie jsou pravidelně, transparentně zveřejňovány (Journal officiel, v Office des publications officielles de l’UE, rue Mercier 2, L-2144 Luxembourg). Dalším zdrojem informací je národní portál veřejnýchzakázek.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Rizika místního trhu:

Lucemburský trh nepředstavuje jiná rizika než trhy ostatních zemí EU. Specifikem je pouze malá rozloha země, nedostatek domácích distribučních sítí, velká přítomnost zahraničního kapitálu, saturovanost trhu výrobky a silné národní cítění obyvatel.

Platební morálka:

Evropský standard. Trend k prodlužování délky splatnosti faktur (rozdíly jsou v platebních lhůtách v jednotlivých sektorech a komoditách) jsou dodavatelé nuceni akceptovat (jakkoli se vývozci snaží o maximální ochranu před inkasními riziky, zejména jde-li o zahajovací nebo ad hoc dodávky, resp. o spolupráci s partnerem, s nímž dodavatel nemá předchozí zkušenost). V případě pochyb se doporučuje evt. si vyžádat si bankovní i obchodní reference předem, (LU obchodní rejstřík, zaslání výpisu je zpoplatněno).

Proti úvěrovým rizikům se je možno pojistit u EGAP či u jiných obchodních bank.

Obchodní spory:

Nejčastějším důvodem obchodních sporů je vymáhání pohledávek. V oblasti fungují lucemburské inkasní či specializované poradenské kanceláře (LU těží z FR právní tradice, od FR práva však existují zásadní odchylky – v procesním právu platí zj. zásada, že odsouzená strana nehradí náklady soudního řízení (dlužník může tudíž kalkulovat s tím, že jde-li o menší finanční nároky, nebude pro poškozeného s ohledem na relativně vysoké náklady spojené s řízením výhodné obracet se na soud).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Lucembursko je stejně jako Česká republika členem EU/Schengenského prostoru, vízová povinnost tedy neexistuje, přeshraniční pohyb je možný na kterémkoliv místě bez hraničních kontrol. V Lucembursku lze využít veřejnou dopravu zdarma, což je mnohdy i výhodnější vzhledem k nadprůměrné dopravní zatíženosti. Hotely jsou běžně dostupné, cenově převyšují běžný evropský průměr a během konání Rad EU v Lucemburku (říjen, duben, červen) mohou být ceny velmi exponované.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní trh zcela dle pravidel EU. Občané EU tudíž nemusejí v Lucembursku žádat o pracovní povolení, pouze se registrují za účelem sociálního pojištění u úřadu sociálního zabezpečení, Centre Communde la Sécurité Sociale). Podrobnější informace jsou k nahlédnutí na stránkách lucemburského úřadu práce.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy a výstavy v teritoriu se konají v LuxExpo (The Box, SA, 10 Circuit de La Foire Internationale, 1347 Luxembourg, tel. 00.352/43. 991).

• leden: Expo Creativ (veletrh firem působících v oblasti umělecké tvorby) a Vakanz (veletrh cestovního ruchu).
• březen: SpringBreakLuxembourg (veletrh spotřebního zboží).
• červen:
• Smart Manufacturing week (možnosti udržitelného rozvoje v tradičních výrobních oborech a stavebnictví)
• Nexus2050 (veletrh oboru Informačních a komunikančních technologií)
• říjen: Luxembourg Healthcare Summit (veletrh zdravotnictví a bezpečnosti v práci) a Home & Living Expo (life-stylový veletrh).

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Ambassade de la République tchèque
2, rond-point Robert Schuman, L-2525 Luxembourg
tel.: +352/264 778 11
fax: +352/264 778 20
e-mail: luxembourg@mzv.gov.cz; commerce_luxembourg@mzv.cz
web: www.mzv.gov.cz/luxembourg
pracovní doba 8:30–17:00.
ZÚ se nachází v bezprostřední blízkosti tzv. velkého lucemburského divadla (Grand Théâtre de la Ville de Luxembourg). Spojení je možné městskou hromadnou dopravou (zdarma/autobusová zastávka Fondation Pescatore, tramvajová zastávka Theater) nebo autem (k dispozici rozsáhlá parkovací plocha a zároveň podzemní parkoviště). Z letiště je ZÚ dosažitelný přímou autobusovou linkou č. 6 (dle provozu, do 1h).

Další kontakty s působností pro Lucembursko:

CzechTrade
Martina Paříková
Paleisstraat 4 Den Haag, The Netherlands
tel.: +31 70 313 0017
mobil: +31 639 354 689
web: www.czechtrade.cz
e-mail:  martina.parikova@czechtrade.cz

České centrum Brusel/Centre tchèque, Bruxelles
Kristýna Halounová
150 – 152, Avenue Adolphe Buyl/Adolphe Buyllaan 150 – 152 1050 Bruxelles/Brussel
tel.: +32/26.41.89.48
e-mail: brussels@czech.cz
web: brussels.czechcentres.cz

CzechTourism, Amsterodam
Tsjechisch Bureau voor Toerisme-CzechTourism
Petra Palečková
Warmoesstraat 155 1012 JC Amsterdam
The Netherlands tel.: +31/615.696.875
e-mail: amsterdam@czechtourism.com
web: www.czechtourism.cz/

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• záchranná služba: 112
• hasiči: 112
• lékařská a lékárenská pohotovost: 112
• policie: 113
• infolinky:
• 124 20 – telekomunikace
• 4088-1 – pošta
• 450202-1 – Červený kříž

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Obecné informace:

• www.etat.lu
• www.luxembourg.public.lu
• www.gouvernement.lu
• www.luxembourg.lu
• www.monarchie.lu
• www.citoyens.lu

Administrativa:

• www.gouvernement.lu
• www.fonction-publique.public.lu
• www.etat.lu

Justiční systém:

• www.guichet.lu
• www.justice.public.lu
• www.jurad.etat.lu
• www.conseil-etat.lu
• www.cour-des-comptes.lu
• www.legilux.lu

Sněmovna: www.chd.lu

LU v EU: www.europaforum.public.lu

Hospodářství:

• www.statistiques.public.lu
• www.bcl.lu
• www.luxembourgforfinance.lu
• www.cc.lu
• www.marches.public.lu
• www.statec.lu
• meco.gouvernement.lu
• www.etat.lu/fi
• www.abbl.lu
• www.eib.org
• www.alfi.lu
• www.snci.lu

Média: www.luxembourg.public.lu

Sousedská spolupráce:

• www.benelux.int
• www.granderegion.net

Turistika, umění, kultura, sport:

• www.resto.lu
• www.musee.lu
• www.visitluxembourg.com
• culture.luxweb.lu
• www.sport.public.lu

Vybrané profesní asociace:

• Bankovní asociace: www.abbl.lu
• Svaz obchodu: www.clc.lu
• Svaz průmyslu: www.fedil.lu
• Svaz pracovníků v pohostinství: www.horesca.lu
• Svaz řemeslníků: www.fda.lu

Další odkazy:

• Veletrhy, výstavy: thebox.lu
• Rozvojové programy: www.lux-development.lu
• Burza: www.bourse.lu
• Aktuality: www.rtl.be
• Internetový vyhledávač: www.editus.lu