English version
Řízení, mise, vize, strategie a podnikatelský plán malé firmy
Ukázka z knihy „Základy podnikání – Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2010.
Můžeme říci, že řízení malé firmy je specifické v mnoha ohledech. Vzhledem k malému počtu zaměstnanců i vedoucích pracovníků například dochází k soustředění řady funkcí do kompetence několika málo pracovníků, často je to jeden až dva lidé. Zpravidla přitom neexistuje žádná rozsáhlá evidence činností, která by umožňovala jednotlivé funkce jednoduchým způsobem přerozdělovat a delegovat.
V malých firmách také obvykle převládá operativní řízení nad strategickým, přičemž naprosto převažuje ústní komunikace nad psanou. Práce se mezi zaměstnance rozděluje za chodu a spíše spontánně, jakékoli rozhodnutí vychází obvykle z aktuálního rozpoložení podnikatele či vedoucího pracovníka.
To všechno s sebou přináší řadu nároků, problémů i výzev, s kterými se musí majitel a manažer (často jedna a tatáž osoba) takové firmy vypořádat. Začíná to stanovením strategie a pokračuje organizací práce a času, často velmi vytíženého podnikatele, výběrem vhodných spolupracovníků, zastupujících manažerů nebo externích partnerů, formalizací některých procesů fungování firmy, inovační činností, zaváděním podpůrných technologií a informačních systémů, budováním firemní kultury atd.
Podívejme se nyní podrobněji na to, jak se v praxi podnikatelé s těmito jednotlivými oblastmi řízení vypořádávají a uveďme si i některé příklady firem a podnikatelů, kteří obdobné situace řešili.
Mise, vize, strategie, podnikatelský plán malé firmy
Někteří začínající podnikatelé si myslí, že stanovení mise a vize není u malé firmy nutné. Často to pramení i z nepřesné interpretace těchto termínů. Přitom stanovení kvalitních cílů je jedním ze základních kamenů úspěchu firmy.
Mise je to, čeho chceme podnikáním dosáhnout. Co děláme, pro koho, jak a proč. Misi je přitom vhodné průběžně aktualizovat s ohledem na aktuální vývoj ve firmě.
Vize je naopak něco, co popisuje naší ideální budoucnost a co nás žene stále vpřed. Pokud se s ní dokážeme my i naši zaměstnanci ztotožnit, může se stát největším motivačním faktorem ve firmě.
Dalšími někdy opomínanými oblastmi při startu nového podniku je stanovení strategie a příprava podnikatelského plánu. Přitom by mělo jít o vůbec první činnosti, které bychom měli jako začínající podnikatelé realizovat. Strategie určuje, kam budeme nás podnik směrovat. Obvykle se od ní odvíjí úspěch, či neúspěch firmy. Může jít například o rozhodnutí, zda budeme poskytovat úplně nové produkty a služby, nebo zvolíme některé již existující. Dále můžeme například zvážit, zda budeme nabízet spíše širší portfolio produktů a služeb v menším množství, nebo naopak pár vybraných v masivním objemu. Do strategického rozhodnutí patří i například zacílení naší nabídky na běžnou či luxusní a podobně.
Příklad:
Začínající podnikatel v oblasti prodeje zdravého občerstvení se rozhodl vytvořit vhodnou vizi pro své podnikání. Nejprve zvážil, co v oblasti svého podnikání považuje za vítězství, a vyšlo mu, že mít svou restauraci každý den plnou lidí. Následně zvážil, jak tento úspěch měřit, a rozhodl se pro průměrnou denní naplněnost restaurace, míru opakovaných návštěv a spokojenosti zákazníků. Následně svůj vítězný bod zkombinoval s měřítky úspěchu a rozhodl se pro vizi: „Stát se vyhledávanou pražskou restaurací pro lidi se zdravým životním stylem, která bude mít 70 % průměrnou naplněnost, 30 % stálých zákazníků s minimálně 95 % úrovní spokojenosti.“
Klíčem k podnikatelskému úspěchu je rovněž příprava reálného podnikatelského plánu v písemné podobě. Jde o dokument, který by měl popisovat, v jaké fázi se firma či jeho myšlenka nachází, kam se chce v určitém dlouhodobějším horizontu dostat, a cesty, kterými se tam chce ubírat. Současně definuje, kolik peněz či jiných zdrojů bude pro realizaci plánu potřeba. Pro člověka mimo firmu by mělo být po přečtení podnikatelského plánu jasné, co firma dělá, pro koho to dělá a jakým způsobem.
Přestože je potřeba podnikatelského plánu nejčastěji zmiňována v souvislosti s prezentací záměrů investorům, je důležité si uvědomit, že by měl sloužit především podnikateli samotnému. Nejenže mu umožňuje stanovit si přesněji cíle, ale pomůže mu i uvědomit si bariéry plánovaného rozvoje. Při samotné realizaci podnikatelského projektu pak podnikateli pomáhá sledovat rozdíly mezi očekáváním a realitou a vhodným způsobem na ně reagovat.
Příklad:
Vyučený umělecký truhlář se rozhodl založit vlastní firmu. Nejdřív ze všeho vytvořil podnikatelský plán. Na jeho úvodní straně shrnul nejdůležitější údaje, tedy že jeho podnikatelským záměrem jsou zakázkové truhlářské práce, jeho zákazníky budou zejména provozovatelé historických objektů, jeho strategií bude vyrábět méně za více peněz a počáteční investice bude činit 300 tisíc korun. Na dalších 10 stranách pak již podrobně popsal svou nabídku, trh, na který vstupuje, přehled konkurence, vývoj předpokládaných zakázek, výpočty v oblasti financí a na závěr uvedl rizika svého podnikatelského záměru.
Převzato z knihy „Základy podnikání – Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2010.
