English version
Chyby v podnikání a ukončení podnikání
Chyby v podnikání
Každý rok vznikají v České republice desetitisíce nových firem. Obdobné množství podnikatelů a firem však rovněž každý rok svou činnost ukončí. Důvodů je mnoho. Mezi ty šťastnější patří například prodej firmy velkému investorovi, který ji integruje do svých struktur a činnost firmy tak formálně ukončí. Mnohem častěji však jde o některý z méně šťastných důvodů, kdy se firma například dostane do finančních problémů a zkrachuje.
Faktorů, které mohou podnikatele přivést k neúspěchu a krachu, je celá řada, od nedostupnosti kapitálu pro malé a střední firmy přes nedostatečnou státní podporu podnikání či momentální náladu na trhu až po schopnosti a mentalitu samotného podnikatele. Některé z těchto faktorů podnikatel ovlivnit může, jiné ne. Na většinu z nich se však může minimálně vhodně připravit či jim předejít, pokud se poučí z chyb a zkušeností svých předchůdců.
Podnikatelé se dopouštějí chyb v celém spektru podnikatelských aktivit, například v plánování, marketingu, obchodu, personalistice, financích, účetnictví, řízení vztahů se zákazníky a podobně. Nebudeme zde zabíhat do hloubky každé z těchto oblastí a zmíníme jen nejčastější chyby, které mají na úspěch či neúspěch malé firmy největší vliv.
Založení firmy
Jednou z prvních chyb, kterých se začínající podnikatelé dopouštějí, je podcenění přípravy podnikatelského záměru, který by měl zahrnovat podrobnou definici cílů, strategie, průzkum cílového trhu, analýzu oboru a konkurence, marketingový plán i finanční a obchodní plán. Podnikatelé se do podnikání často vrhají po hlavě a zapomínají na stanovení reálných cílů i cest k jejich dosažení.
Podnikání vyžaduje značnou dávku všestrannosti, proto by měl podnikatel také předem objektivně zvážit, zda jeho schopnosti a dovednosti, ať už jde o fyzické, technické, psychické, organizační nebo řídicí předpoklady, odpovídají nárokům kladeným na podnikatelský život. To samé platí i pro znalosti podnikatele. Stejně tak, jak se nějakou dobu musíme učit řídit auto, abychom s ním mohli vyrazit do provozu, neobejde se začínající podnikatel bez alespoň základní znalosti pravidel pro úspěšné řízení firmy.
Obchod a marketing
Každý podnikatel by si měl umět před zahájením podnikání odpovědět minimálně na otázky co, komu a proč chce prodávat. V tomto směru je důležitá realizace marketingového průzkumu, na který začínající podnikatelé často zapomínají. Takový průzkum nejen umožní udělat si představu o konkurentech na trhu, ale také odhadnout, jak budou přijímány produkty či služby firmy. S tím souvisí i vytvoření podrobné výrobní či obchodní strategie, která bude odrážet skutečný zájem spotřebitelů.
Z obchodního hlediska je velmi důležité zvolit pro podnikání správné místo provozovny. Nízký nájem nám bude k ničemu, pokud kolem našeho obchodu neprojde žádný zákazník. Nikdy však nebudeme tak blízko všem zákazníkům, abychom si mohli dovolit neinvestovat do propagace. Ani sebelepší produkt nám nepřinese zisk, pokud o něm nebudou zákazníci vědět a uvědomovat si jeho užitečnost. Na druhou stranu, dělat masivní propagaci podprůměrnému zboží či službě dnes už také příliš nefunguje. V takovém případě je lepší nejdříve investovat do zlepšení naší vlastní nabídky a teprve poté do propagace.
S propagací souvisí i stanovení správné cílové skupiny. Budeme-li se snažit oslovit úplně všechny, pravděpodobně naše snahy vyjdou naprázdno. Zvolená cílová skupina by měla mít o naši nabídku zájem a rovněž mít dostatečné finanční prostředky k jejímu pořízení.
Řízení vztahů se zákazníky
Chybou začínajících podnikatelů někdy bývá, že jsou tak zahleděni na získávání nových zákazníků, že se zapomínají dostatečně věnovat klientům, které již získali. Tento přístup je však rychlou cestou k zániku. Získání nového zákazníka totiž ze zkušenosti zabere násobně více času a úsilí než prodej již existujícímu zákazníkovi. Základním pravidlem i pro malé začínající firmy by proto mělo být vytvoření a udržování dobrého systému řízení vztahů se zákazníky.
Specifickou oblast pak představuje komunikace se zákazníky v okamžiku, kdy ze strany podnikatele dojde k nějakému problému či chybě. Začínající podnikatelé mívají tendenci ze strachu a obav takové chyby zamlčovat a posouvat jejich řešení, přitom cestou k minimalizaci ztrát je naopak jejich otevřené přiznání a snaha o co nejrychlejší nápravu, včetně například nabídky nějakého speciálního bonusu nebo nadstandardní služby.
Lidské zdroje
Velkou pozornost je při podnikání třeba věnovat výběru a výchově lidí. Velké společnosti si zde mohou dovolit dělat chyby, malá firma si však tento luxus dovolit nemůže. V praxi například při výběru spolupracovníků často dochází k upřednostňování rodiny a přátel před ostatními kandidáty, protože je to pro podnikatele mnohem jednodušší. Je to v pořádku pouze do chvíle, pokud profil hledaného kandidáta opravdu odpovídá profilu podnikatelova známého. V opačném případě je obdobný přístup jen počátkem řady budoucích komplikací.
U začínajících firem je rovněž třeba velkou pozornost věnovat motivaci a ohodnocení zaměstnanců. Získání nového pracovníka je totiž obvykle dražší než udržení stávajícího. Nejde však jen o peníze. U začínajících firem je takřka pravidlem, že jeden pracovník vykovává řadu různorodých činností, jejichž popis se neeviduje, a nahrazení takové člověka někým novým je vždy mnohem složitější.
Finance a účetnictví
Řadu chyb dělají podnikatelé rovněž v oblasti financí a účetnictví. Před zahájením podnikání by si měl každý podnikatel spočítat, kolik ho bude start firmy stát peněz. Stejně tak by měl objektivně stanovit náklady na realizaci obchodní strategie a provést reálnou projekci tržeb a zisku. Podnikání by mělo být zahájeno skromně a uváženě, tedy neutrácet příliš brzy mnoho peněz za fixní kapitál, zařízení nebo dokonce luxusní vybavení kanceláře.
Po zahájení podnikání je pak velmi důležité vyvarovat se nedostatku oběžného kapitálu. Musíme si například paradoxně dávat pozor na příliš rychlý rozvoj. Často u podnikatelů panuje představa, že finanční problémy pominou, jakmile se začnou hrnout první zákazníci, někdy však právě zde mohou problémy teprve nastat. Nabývá-li totiž objem podnikání na objemu, je třeba stále více peněz v hotovosti na zajištění tohoto růstu. To může vést až k tomu, že počet zakázek roste tak rychle, že jejich realizaci nestačí tržby financovat.
Velmi častou chybou začínajících podnikatelů je, že si pletou hotové peníze se ziskem. Hotovost proudící do firmy ale není to samé jako mzda, kterou vyplácí zaměstnavatel. Podnikatel často využije tuto částku k vylepšení vlastního životního standardu, a když pak přijdou účty od dodavatelů a od daňového úřadu, není čím zaplatit. Podnikatel by rovněž neměl podceňovat řádné vedení účetnictví. Řada začínajících podnikatelů to považuje za byrokratický přežitek, který slouží pouze k potěšení daňového úřadu. Pro tyto podnikatele se konec daňového období někdy může stát i koncem jejich podnikatelské činnosti.
Ukončení podnikání
Pokud podnikatel dospěje do fáze, že chce nebo musí z různých důvodů své podnikání ukončit, má několik možností. Základní variantou je provést klasickou likvidaci, kdy se k danému dni ukončí činnost firmy, zaplatí se všechny pohledávky a mezi podnikatele či společníky firmy se rozdělí případný zbytek.
Pokud je firma úspěšná, může být vhodnější variantou připravit ji k prodeji. Nemusí jít přitom vždy o externího investora. Firma může být prodána některému zaměstnanci, ale i někomu z rodiny podnikatele. V tomto případě obvykle financuje prodej sám podnikatel, přičemž kupující mu smluvenou částku splácí v průběhu podnikání.
Nejčastěji však dochází k prodeji prostřednictvím akvizice jinou firmou. Určení hodnoty naší firmy je v takovém případě často obtížné a hodně se odvíjí od schopností podnikatele svou firmu dobře „prodat“. Někdy může být prodej ztížen závislostí firmy na samotném podnikateli.
Příklad:
Pražský podnikatel založil společnost, která vyráběla dřevěná sila na sůl a jiné dřevostavby. Používal speciální technologie, které nikdo jiný v Česku neznal. Když chtěl přestat pracovat, nedokázal firmu prodat, přestože jinak prosperovala. Hlavním odmítavým argumentem zprostředkovatelských agentur bylo, že společnost stojí a padá na osobě podnikatele.
Ukázka z knihy „Základy podnikání – Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing. Autor: Jitka Srpová, Václav Řehoř a kolektiv.
