Manažerská smlouva

Důležitá ustanovení o příkazní smlouvě

Příkazní smlouvu upravuje OZ v § 2430 až 2444. ZOK v ust. § 59 odst. 1 stanoví, že se ustanovení o příkazní smlouvě použijí „přiměřeně“ na práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu. V následujících řádcích se budeme věnovat popisu ustanovení o příkazní smlouvě a rozboru těch ustanovení, která lze použít na vztahy mezi obchodní společností a jejím statutárním orgánem či členem jejího statutárního orgánu.

Z právní úpravy příkazní smlouvy jsou pro vztah mezi osobou vykonávající funkci statutárního orgánu společnosti a společností důležité zejména následující znaky.

Pojednání o každém z níže uvedených znaků se dělí do dvou částí; první část popisuje ustanovení příkazní smlouvy a druhá část si klade za cíl osvětlit, do jaké míry a případně s jakými modifikacemi jsou tato ustanovení použitelná na vztah obchodních společností a jejich statutárních orgánů či členů jejich statutárních orgánů.

Odměna

Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Pokud úplata nebyla v příkazní smlouvě sjednána a poskytování odměny není obvyklé, příkazník nemá nárok na poskytnutí odměny. Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal. To neplatí v případě, že byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. Stejně tak příkazce poskytne odměnu příkazníkovi i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

Obdobně pro vztah mezi společností a jejím statutárním orgánem je třeba vycházet z toho, že výkon funkce statutárního orgánu probíhá za sjednanou odměnu, přičemž zákon o obchodních korporacích v ust. § 61 odst. 1 stanoví, že jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené podle § 59 odst. 2 nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen.

Bez ohledu na vše, co bylo shora uvedeno, ztrácí osoba vykonávající funkci statutárního orgánu nárok na jakoukoliv odměnu ze strany společnosti tehdy, pokud výkonem své funkce zřejmě přispěla k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, ledaže ten, kdo schválil smlouvu o výkonu funkce, rozhodne jinak – cílem tohoto ustanovení je ochrana společnosti před nekompetentností osob vykonávajících funkci jejích statutárních orgánů.

Zároveň je vhodné uvést, že bylo-li v insolvenčním řízení, zahájeném na návrh jiné osoby než dlužníka, soudem rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, pak podle § 66 odst. 1 písm. a) zákona o obchodních korporacích vydají členové jejích orgánů, vyzve-li je k tomu insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi, a to za období 2 let zpětně před právní mocí rozhodnutí o úpadku, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné a pokud není vydání prospěchu možné, tak její statutární orgán nahradí v penězích.

Náležitá pečlivost

Občanský zákoník stanoví, že příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas.

V případě výkonu funkce člena statutárního orgánu v tomto ohledu OZ stanoví, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, přičemž se má za to, že jedná nedbale ten, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

Dle ZOK má člen statutárního orgánu povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. ZOK výslovně stanoví, že člen statutárního orgánu kapitálové společnosti může požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím však není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.

Závaznost pokynů příkazce

Příkazník je povinen svou činnost uskutečňovat v souladu s pokyny příkazce a v souladu s jeho zájmy, které zná, nebo znát musí. Od pokynů příkazce se může příkazník odchýlit jen tehdy, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. Obdrží-li příkazník od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá.

Statutárním orgánům náleží tzv. obchodní vedení společnosti. Jde o každodenní zajišťování chodu společnosti, vyhledávání nových obchodních příležitostí apod. Nejvyšší orgán společnosti (společníci či valná hromada) mohou toto oprávnění omezit, takové omezení však zavazuje pouze statutární orgán a vůči třetím osobám je neúčinné.

Za porušení pokynů nejvyššího orgánu společnosti tak statutárnímu orgánu hrozí zejména odvolání z funkce; právní jednání, jež jménem společnosti učinil, však zůstávají v platnosti. Jestliže zákon vyžaduje, aby k určitému právnímu jednání dal souhlas nejvyšší orgán obchodní korporace, je bez tohoto souhlasu jednání statutárního orgánu neplatné.

Osobní výkon funkce

Podle ustanovení o příkazní smlouvě příkazník provede příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám; dovolil-li však příkazce, aby si ustanovil náhradníka, nebo byl-li tento nezbytně nutný, nahradí příkazník škodu, kterou způsobil chybnou volbou náhradníka.

Závazek k výkonu funkce statutárního orgánu je závazkem osobní povahy. Již výše bylo uvedeno, že toto ustanovení nebrání statutárnímu orgánu dát se při jednotlivých činnostech zastoupit třetí osobou; nepřípustné je dát se zastoupit v celém rozsahu výkonu funkce.

Jednání za jiného

Příkazní smlouva upravuje případ jednání za jiného, jde tedy o zastoupení. Je-li to třeba, je příkazce povinen vystavit příkazníkovi potřebnou plnou moc písemně.

V případě výkonu funkce statutárního orgánu či funkce člena statutárního orgánu jde taktéž o jednání za jiného, kdy člen statutárního orgánu jedná způsobem zapsaným do veřejného rejstříku. Člen statutárního orgánu může zastupovat společnost ve všech záležitostech, přičemž k tomuto nepotřebuje od společnosti plnou moc.

Úhrada nákladů

Dle ustanovení o příkazní smlouvě příkazce složí na žádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil. Příkazce dále příkazníkovi nahradí škodu, která mu vznikla v souvislosti s plněním příkazu.

Otázka, které náklady jsou zahrnuty v úplatě za výkon funkce statutárního orgánu, či člena statutárního orgánu, bude většinou řešena ve smlouvě o výkonu funkce. Podrobnou úpravu této otázky ve smlouvě o výkonu funkce lze jen doporučit za účelem předcházení vzniku případných sporů.

Pokud by tato otázka ve smlouvě o výkonu funkce řešena nebyla, je třeba ustanovení o příkazní smlouvě přiměřeně použít. Za účelně vynaložené náklady, které je třeba proplatit, je tak třeba považovat například náklady na cestu a ubytování, pokud má statutární orgán obchodní jednání mimo místo svého bydliště. Za účelně vynaložený náklad, z jehož povahy vyplývá, že je zahrnut již v úplatě, a proto se neproplácí, lze považovat například náklady na pořízení reprezentativního oblečení osoby vykonávající funkci statutárního orgánu.

Odpovědnost za škodu

Podle ustanovení OZ o příkazní smlouvě, obstarává-li někdo určité záležitosti jako podnikatel, má povinnost, byl-li o obstarání takové záležitosti požádán, dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere nebo ne; jinak nahradí škodu tím způsobenou. Příkazník dále nahradí škodu, kterou způsobil chybnou volbou náhradníka. Vypoví-li příkazník příkaz před obstaráním záležitosti, kterou byl zvlášť pověřen, nebo s jejímž obstaráním začal podle všeobecného pověření, nahradí škodu z toho vzešlou podle obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody.

Odpovědnost za škodu způsobenou statutárním orgánem obchodní korporace se řídí občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Odpovědnost za škodu je konstruována jako odpovědnost objektivní s možností liberace. Ke vzniku odpovědnosti tedy není třeba zavinění. Ten, kdo škodu způsobil, má možnost se odpovědnosti zprostit tehdy, pokud prokáže, že porušení jeho povinností bylo způsobeno některou z okolností vylučujících odpovědnost.

Okolností vylučující odpovědnost je mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na vůli škůdce, která zabránila škůdci ve splnění povinnosti ze smlouvy. Takovouto překážkou však není překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat.

Z toho, co bylo výše uvedeno, vyplývá, že statutární orgán nebo člen statutárního orgánu obchodní společnosti odpovídá společnosti za škodu, kterou jí způsobil porušením svých povinností. Zavinění (úmyslné nebo nedbalostní) není třeba zkoumat. Pokud se takový statutární orgán nebo člen statutárního orgánu bude chtít odpovědnosti zprostit, musí prokázat, že porušení právní povinnosti bylo způsobeno okolností vylučující odpovědnost.

Základní povinností statutárních orgánů všech obchodních společností je vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře.

Ustanovení § 159 OZ dále stanoví, že nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.

Zánik vzájemného závazku

Podle ustanovení o příkazní smlouvě může příkazce příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka. Příkazník může příkazní smlouvu vypovědět nejdříve ke konci měsíce následujícím po měsíci, v němž byla výpověď doručena.

Závazek z příkazu zaniká smrtí příkazce i smrtí příkazníka. To platí i tehdy, zanikne-li právnická osoba, aniž má právního nástupce.

Při zániku příkazu odvoláním, výpovědí, anebo smrtí příkazce zařídí příkazník vše, co nesnese odkladu, dokud příkazce nebo jeho právní nástupce neprojeví jinou vůli.

Ustanovení upravující zánik závazku z příkazu nejsou v praxi aplikovatelná na vzájemný vztah obchodních společností a jejích statutárních orgánů, neboť ZOK obsahuje zvláštní úpravu zániku právního vztahu mezi obchodní společností a osobou vykonávající funkci jejího statutárního orgánu, ať už z vůle společnosti, nebo z vůle osoby vykonávající funkci statutárního orgánu.

Tato zvláštní ustanovení jsou popsána na následujících řádcích. Přičemž obecně platí, že nestanoví-li speciální právní předpis jinak, platí dle § 160 OZ, že odstoupí-li člen voleného orgánu ze své funkce prohlášením došlým právnické osobě, zaniká funkce uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení.

Veřejná obchodní společnost

Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti jsou všichni společníci; společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem jsou pouze někteří společníci.

Společník, který se rozhodl ukončit svůj výkon funkce statutárního orgánu, doručuje své odstoupení společnosti a ostatním společníkům. Odstoupení je pak účinné uplynutím jednoho měsíce ode dne, kdy bylo společnosti doručeno.

Pokud by se společnost (resp. ostatní společníci) rozhodla, že společník, který byl určen společenskou smlouvou, již nemá vykonávat funkci statutárního orgánu, musí postupovat cestou změny společenské smlouvy. Ke změně společenské smlouvy je však třeba souhlasu všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

Jestliže však společník zvlášť závažným způsobem porušuje své povinnosti, ačkoliv byl k jejich řádnému plnění společností vyzván a na možnost vyloučení písemně upozorněn, společnost může soudu navrhnout jeho vyloučení. S podáním návrhu na vyloučení společníka musí souhlasit společníci, kteří mají ve společnosti většinu hlasů (k hlasu vylučovaného společníka se nepřihlíží). Pokud byl společník ze společnosti takovýmto způsobem vyloučen, jeho funkce statutárního orgánu přirozeně zaniká.

Komanditní společnost

Statutárním orgánem komanditní společnosti jsou komplementáři. Pokud není společenskou smlouvou určeno něco jiného, je každý komplementář oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Podle ust. § 119 zákona o obchodních korporacích se na komanditní společnost použijí přiměřeně ustanovení o veřejné obchodní společnosti.

Z toho vyplývá, že společenskou smlouvou může být určeno, že statutárním orgánem společnosti jsou jen někteří komplementáři; obdobně se použije rovněž shora popsaný postup pro odstoupení takového komplementáře z funkce statutárního orgánu či postup jeho možného odvolání z této funkce prostřednictvím změny společenské smlouvy.

Je třeba zdůraznit, že tím, že komplementář odstoupil z funkce statutárního orgánu společnosti, však nezaniká jeho majetkový podíl ve společnosti a jeho práva a povinnosti společníka.

Společnost s ručením omezeným

Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů. Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán. Jednatelé jsou do svých funkcí jmenováni valnou hromadou společnosti, která je může z funkce jednatele též odvolat. V souladu s ustanovením § 195 odst. 2 ZOK není nikdo oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení.

Odstoupení jednatele z funkce je řešeno v ust. § 58 zákona o obchodních korporacích. Jednatel může ze své funkce odstoupit, výkon jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho do funkce zvolil. Společenská smlouva může stanovit, že k odstoupení postačí jeho projednání orgánem, jehož je členem, respektive možnost orgánu odstoupení projednat. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno.

V případě, že společnost má jediného společníka, skončí funkce jednatele člena voleného orgánu uplynutím dvou měsíců ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, není-li ujednán jiný okamžik zániku funkce.

Akciová společnost

Určení statutárního orgánu a.s. je dvojí, přičemž záleží na vnitřní struktuře společnosti, tedy zda se jedná o společnost tzv. monistickou nebo tzv. dualistickou. V akciové společnosti dualistické je statutárním orgánem tříčlenné představenstvo, nestanoví-li stanovy jinak. Valná hromada akciové společnosti je oprávněna volit členy představenstva a rovněž je i z jejich funkcí odvolávat, ledaže stanovy určí, že tato působnost náleží dozorčí radě.

Odstoupení člena představenstva je řešeno v ust. § 58 zákona o obchodních korporacích. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit, a toto odstoupení musí být oznámeno orgánu, který jej zvolil, tj. valné hromadě nebo dozorčí radě společnosti, pokud neurčuje společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, a výkon funkce člena představenstva v takovém případě skončí uplynutím dvou měsíců od doručení tohoto oznámení, neschválí-li valná hromada na žádost odstupujícího člena představenstva jiný okamžik zániku funkce.

V akciové společnosti s monistickým vnitřním uspořádáním je statutárním orgánem správní rada, pro niž platí obdobně, co bylo uvedeno pro členy představenstva.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce