Maroko

V posledních letech získalo Maroko dvě významné půjčky od Světové banky pro rozvoj ICT sektoru v hodnotě přesahující 10 mld. CZK. Tyto finance mají být nasměrovány k realizaci ambiciózní vládní strategie na digitalizaci Maroka tzv. Digital Morocco Plan. Hlavním cílem je zlepšení přístupu obyvatelstva k internetu. V současné době je v Maroku okolo 32 milionů uživatelských účtu (přibližně 84 % populace). To řadí Maroko mezi top čtyři země afrického kontinentu.

Zájem o široký přístup veřejnosti k internetovému připojení souvisí s pokračující digitalizací státní správy. Cílem je poskytnout možnost přístupu k veřejné správě skrze digitální platformy napříč Marokem i v odlehlých rurálních oblastech. Pro české společnosti se nabízí možnost například v oblasti správy dat nebo softwarového zabezpečení.

Dalším odvětvím, které je potřeba přenést do digitální doby, je správa marockého zdravotnictví a doprava. V rámci obří zdravotnické reformy v Maroku ohlášené v roce 2022 se v první fázi očekává především digitalizace registrace výdeje léků.   

V oblasti dopravy Evropská investiční banka podepsala s marockým národním úřadem silnic a dálnic (Société Nationale des Autorutes du Maroc) v roce 2022 dohodu o poskytnutí financování projektu na zvýšení bezpečnosti a usnadnění dopravy na marockých dálnicích, imatrikulaci námořních plavidel a leteckou navigaci. Příležitosti pro české firmy jsou v nabídce softwarových řešení dopravy.

V roce 2017 Marocké království vypracovalo plán modernizace armády, který byl spuštěn v roce 2020. Cílem je do roku 2030 modernizovat současné ozbrojené složky do interoperabilní armády se Spojenými státy potažmo Severoatlantickou aliancí. Významné akvizice mají získat všechny složky marocké armády, zejména pak pozemní armáda, letectvo a námořnictvo. Hlavními partnery Marockých ozbrojených sil (Forces armées royales – FAR) v oblasti akvizic jsou Spojené státy, Francie, Španělsko, Izrael a rovněž Česká republika. Maroko je největším odběratelem amerických obranných systémů v Africe.

Součástí plánu modernizace 2030 jsou také investice do vybudování vlastního obranného průmyslu. Za tím účelem byl v Maroku vytvořen právní rámec, který upravuje podmínky finanční podpory, přístup k nákupu stavebních pozemků a řadu další pobídek. V plánu je výstavba výroby munice, palných zbraní, bezpečnostního a vojenského materiálu. Maroko je připraveno uzavřít dohody s potenciálními partnery ve formě joint-venture. 

Bezpečnost v Maroku dále hlídá Ministerstvo vnitra, které ve spolupráci s FAR řídí Generální ředitelství pro národní bezpečnost/Policie (Direction générale de la Sûreté nationale – DGSN), Královskou policii (Gendarmerie Royale) a Speciální pořádkové síly (Forces Auxiliaires). Orgány průběžně provádí modernizaci přenosových zařízení, počítačového vybavení a obnovují veškerý materiál. Jedná se o zajímavou příležitost pro české firmy.

Zmíněná vládní strategie Green Generation 2030 cílí na mladé marocké obyvatelstvo z rurálních oblastí, kterým chce nabídnout zapojení do dodavatelsko-odběratelských procesů v rámci marockého zemědělství. Vytvoření nových pracovních míst povede k dalšímu rozvoji venkova. 

Maroko se stále více spoléhá na digitální transformaci. Cílem je vybudovat odolné moderní zemědělství, které dokáže obstát v podmínkách klimatických změn a omezených vodních zdrojů. Smart Farming má pomoci překlenout slabé zemědělské roky (jako byl rok 2022), které jsou důsledkem nedostatku srážek v oblastech, kde není vybudována dostatečná zavlažovací infrastruktura.

Green Generation 2030 také navazuje na předešlou vládní strategii Green Morocco Plan v oblasti investic. Spolupráce mezi státní správou a soukromým sektorem si klade za cíl přilákat zahraniční investory do marockého zemědělského sektoru. V roce 2021 vstoupil v platnost zákon, který mění pravidla pro vlastnictví zemědělské půdy v Maroku. Za splnění řady podmínek a představení dlouhodobého investičního plánu mohou nově nabývat zemědělskou půdy také zahraniční subjekty. 

Potravinářský průmysl byl v roce 2023 definován jako sektor marocké budoucnosti s důrazem na podporu výroby výživy pro kojence, potravinových doplňků zdravého životního stylu, polotovarů a krmiv pro zvířata.   

Maroko (město Meknes) pořádá na přelomu dubna a května každého roku největší tuzemský veletrh právě v oblasti zemědělství (Salon International de l´Agriculture au Maroc). 

V současné době se v Maroku nachází čtyři významné industriální „huby“ v oblasti automotive (Tanger, Kenitra, Rabat a Casablanca). Okolo 80 % vyrobených vozů se vyváží do Evropy, kde jsou hlavními destinacemi Francie (31 %), Španělsko (11 %) a Německo (9 %). V roce 2023 se rozběhla sériová výroba marockého městského plně elektrického automobilu s označením NEO.  

V posledních letech se stává marocký automobilový průmysl cílem mnoha zahraničních investic. Kromě tradičních investorů z Francie (Stellantis, Renault), se v poslední době o marocký automotive zajímají také japonské subdodavatelské firmy. Marocká administrativa vytváří vhodné podmínky pro vstup zahraničních investorů. Například Tanger Free Zone nabízí investorům řadu pobídek ve formě daňových slev nebo zjednodušení administrativních procesů. Marocké království má sjednáno okolo 60 obchodních dohod, mezi které patří obchodní dohody uzavřené s Evropskou unii, Spojenými státy nebo řadou blízkovýchodních zemí.

Automobilový sektor institucionálně spadá pod marocké Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo dohlíží na implementaci vládních strategií a politik, které mají za úkol podpořit rozvoj odvětví a zvýšit zahraniční investice. Výkonnou institucí pro investory je pak Agentura pro rozvoj investic a exportu (AMDIE – Agence Marocaine de Développement des Investissements et des Exportations).

Marocká administrativa společně s AMICA (Marocká asociace automobilového průmyslu) vytvořily seznam nejperspektivnějších subdodavatelských odvětví. Jsou jimi např. elektroinstalační systémy, osvětlení nebo bateriové systémy. 

Objem marockého trhu se zdravotnickými výrobky před pandemií v roce 2019 činil v přepočtu 7,2 mld. CZK. V posledních dvou letech rostl tempem 7 – 10 %. Dováží se téměř 90 % výrobků. Mezi největší dovozce zdravotnického materiálu do Maroka se řadí Německo, Čína a Spojené státy.

Vysoká závislost na dovozu zdravotnického materiálu přiměla marockou administrativu k vytvoření tzv. Cluster Médical. Jedná se o sdružení marockého Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zdravotnictví, představitelů největších univerzitních nemocnic a zástupců soukromých firem. Cílem clusteru je zvýšení kapacit vlastní produkce v oblasti zdravotnictví a možnost exportu zdravotnických výrobků do zahraničí. 

Trendem je pokrýt z vlastních produkčních kapacit základní potřeby vlastního trhu. Při získávání mezinárodních registrací marockých zdravotnických výrobků s vyšší přidanou hodnotou však bude vyžadováno potřebné know-how. Příležitosti pro české firmy v Maroku v příštích letech mohou být nejen v rámci dovozu vlastních výrobků do Maroka, ale i v možnostech investovat především do výroby očkovacích vakcín, generik a sterilního zdravotnického materiálu. 

Navíc se Maroko může stát světovou bankou zemědělských hnojiv a v důsledku i garantem potravinového zabezpečení nejen afrického kontinentu, ale i Jižní Ameriky a části Asie. Jediná marocká společnost těžící fosfáty – OCP – je schopna vyrobit zemědělská hnojiva přizpůsobená jakémukoliv typu půdy a dopravit je kamkoliv přímo zákazníkovi. V roce 2016 společnost OCP expandovala do dalších 14 afrických zemí.

Vládní organizace ONHYM (Office National des Hydrocarbures et des Mines) je úřad odpovědný za správu ostatních surovinových nalezišť jako je zlato, stříbro, kobalt, uhlí, zinek, mangan, měď, fluorit, železo, sádrovec, sůl a další. Maroko disponuje rovněž plynovými a ropnými nalezišti. Nejvýznamnějším marockým důlním operátorem je marocká společnost MANAGEM.

Pro české firmy se v důlním sektoru otevírají možnosti pro modernizaci stávajícího a dodávky nového zařízení v podobě drtičů, třídičů nerostných surovin, přepravy osob a materiálu, převodovek, ozubených kol a dalšího příslušenství.