Mediace jako alternativa k soudnímu řízení

Modelový průběh mediace

První setkání s mediátorem (úvodní schůzka)

Před samotným zahájením mediace má zapsaný mediátor povinnost podle ustanovení § 3 zákona o mediaci poučit strany konfliktu o svém postavení při mediaci, o účelu a zásadách mediace, o účincích smlouvy o provedení mediace a mediační dohody, dále také o možnosti mediaci kdykoliv ukončit, o odměně mediátora za provedenou mediaci a o nákladech mediace.

Kromě toho je mediátor povinen strany konfliktu výslovně poučit o svém postavení při mediaci, o účelu a zásadách mediace, o účincích smlouvy o provedení mediace a mediační dohody, o možnosti mediaci kdykoliv ukončit, o odměně mediátora za provedenou mediaci a o nákladech mediace. Mediátor je rovněž povinen strany konfliktu výslovně poučit o tom, že zahájením mediace není dotčeno právo stran konfliktu domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou a že za obsah mediační dohody jsou odpovědné pouze strany konfliktu.

Povinnost sdělovat stranám shora uvedené informace je mediátorovi stanovena ze zákona. Poté samozřejmě následují další poučení o způsobu vedení mediace a o pravidlech komunikace, na kterých se strany společně s mediátorem mohou dohodnout.

Odmítnout provádění mediace může mediátor v případě, kdy je narušena nezbytná důvěra mezi ním a některou ze stran konfliktu. Výslovně povinen je však odmítnout provádění mediace tehdy, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, ke stranám konfliktu nebo k jejich zástupcům existuje důvod o nepodjatosti mediátora pochybovat.

Zahájení mediace

Mediace je následně zahájena uzavřením smlouvy o provedení mediace, která musí dle § 4 zákona o mediaci obsahovat minimální povinné náležitosti, jimiž jsou:

  • označení stran konfliktu;
  • jméno a adresa místa podnikání mediátora;
  • vymezení konfliktu, který je předmětem mediace;
  • výše odměny mediátora za provedenou mediaci anebo způsob jejího určení, případně ujednání o záloze nebo ujednání o tom, že mediace bude provedena bezplatně;
  • dobu, po kterou má mediace probíhat (možnost i na dobu neurčitou).

Mnoho mediátorů před zahájením řešení sporu po smluvních stranách nepožaduje žádné dokumenty, které se týkají sporu, jelikož by při prostudování materiálů mohly vzniknout u mediátora předsudky, které nejsou při procesu mediace žádoucí. Alternativně někteří mediátoři vyzývají strany sporu, aby jim každá ze smluvních stran zaslala popis problému či konfliktu maximálně na jednu stranu A4, což má i pro strany ten efekt, že shrnou pouze podstatné skutečnosti nebo to, co považují za důležité.

Mediační jednání

Po úvodním představení mediátora, vysvětlení základních zásad mediace a po dohodě stran na pravidlech komunikace mediátor obvykle udělí slovo postupně všem účastníkům „mediačního sezení“ a vyzve je, aby k věci řekli vše, co považují za důležité a představili svůj úhel pohledu na konkrétní konflikt, přičemž zajišťuje, aby strany nebyly přerušovány a podle potřeby se stran doptává tak, aby se se situací seznámil a pochopil ji.

Mediátor rozhodně neposuzuje ani nehodnotí, nezjišťuje, na čí straně je pravda či spravedlnost. Pouze pozorně naslouchá, dotazuje se a může přeformulovat odpovědi jedné strany pomocí komunikačních technik straně druhé tak, aby jí umožnil náhled, hodnocení a myšlení první strany, a naopak.

Může vyzdvihovat některé skutečnosti, o nichž strany mluvily a jež mohou být podnětné k posunutí řešení stranami konfliktu, a vyzývat ty, kteří se o nich zmínili, aby je dále rozvedli. Zajišťuje především, aby si strany porozuměly, a napomáhá vyjednávání stran, vytváření různých alternativ řešení, sleduje emoce a taktiku stran, atd.

Je důležité si uvědomit, že mediátor není odpovědný za výsledek, tj. za to, co si strany v mediační dohodě stanoví, ale je odpovědný za proces, tedy za to, jak a zda k dohodě smluvních stran dojde.

S ohledem na odborné názory je při současné úrovni komunikačních prostředků rovněž možné, aby bylo mediační jednání vedeno ve výjimečných případech podle úvahy a zkušeností mediátora prostřednictvím telekonference či videokonference, i když tyto způsoby postrádají kvality a výhody osobního jednání.

Ukončení mediace

Mediace může skončit více způsoby. Na jedné straně stojí situace, kdy je mediace ukončena, aniž by vedla k úspěšnému konsenzu stran na určitém řešení. Tak se stane, když je mediátor povinen z důvodů podjatosti mediaci ukončit ze zákona nebo v případě, že se strany s mediátorem nesešly déle než jeden rok.

Rovněž může již zahájenou mediaci mediátor ukončit autoritativně tehdy, pokud některá ze stran konfliktu nesložila sjednanou zálohu anebo pokud je narušena důvěra mezi jednou ze stran a mediátorem.

Vedle shora uvedeného končí mediace uplynutím doby stanovené ve smlouvě o provedení mediace, písemným prohlášením jedné ze stran nebo všech stran konfliktu o tom, že v mediaci dále pokračovat nebudou, dále z důvodů na straně mediátora (je vyškrtnut ze seznamu mediátorů; jeho oprávnění k výkonu činnosti je pozastaveno; z důvodu smrti nebo prohlášením za mrtvého) anebo z důvodů na straně jednoho z účastníků konfliktu (z důvodu smrti, prohlášením za mrtvého nebo zánikem jedné ze stran konfliktu).

Druhou variantou a žádoucím zakončením mediace je logicky jasná a srozumitelná mediační dohoda, které obě strany rozumí, akceptují ji a mohou ji realizovat. Mediační dohodu může dle pokynů stran zformulovat a vyhotovit mediátor, avšak tento nenese odpovědnost za její obsah, a samozřejmě strany samy nebo pomocí svých právních zástupců mohou takovou dohodu v návaznosti na proces mediace a jeho výsledky vyhotovit v písemné podobě také bez pomoci mediátora.

Nutné náležitosti mediační dohody jsou stanoveny zákonem o mediaci. Kromě obecných náležitostí právního jednání musí být platná mediační dohoda uzavřena v písemné podobě, musí obsahovat podpisy všech stran konfliktu, datum uzavření dohody a podpis mediátora, kterým stvrzuje, že byla uzavřena v rámci mediace.

Je nutné si uvědomit, že platná mediační dohoda sama o sobě má čistě soukromoprávní charakter a není tedy vykonatelná. Strany dohody pak mají možnost takovou dohodu předložit soudu ke schválení, a to buď v podobě prétorského smíru při smírčím řízení anebo v již zahájeném soudním řízení formou soudního smíru. Kromě toho existuje možnost zajistit vykonatelnost mediační dohody následným uzavřením dohody o splnění nároku vyplývajícího z mediační dohody ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti.

Pokud vykonatelnosti mediační dohody není dosaženo shora uvedenými způsoby, vynutitelnost splnění dohodnutých povinností je stejná jako u kterékoli jiné soukromoprávní smlouvy, přičemž není-li ze smlouvy plněno dobrovolně, oprávněná strana se následně může domáhat svých nároků u soudu.

Shrnutí a závěr

U sporů, v nichž mají strany možnost disponovat se svými vlastními právy, je mediace přínosná v tom, že spor může být poměrně rychle a finančně efektivně vyřešen s tím, že si účastníci zachovají soukromí a zejména v obchodních sporech a sporech plynoucích z podnikatelské činnosti mohou s protistranou spolupracovat a snažit se ji pochopit, nikoliv bořit stávající smluvní vztahy z důvodů, které mohou být relativně snadno během mediace vyřešeny.

Benefitem je také naprostá kontrola stran konfliktu nad jejich kauzou, jelikož nepředávají rozhodovací pravomoc nikomu jinému.

Pokud je vaším cílem efektivní řešení sporu a neusilujete jen o to se druhé straně mstít nebo ji ponížit, mediace lze bezpochyby doporučit jako jedno z nejlepších řešení. Další informace naleznete také na webových stránkách mediace.cz

Přehled všech témat Právního průvodce

• Témata: Právní průvodce | Právo
• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme