Práce s neurčitou informací
Charakteristickým znakem expertních systémů je jejich schopnost pracovat s neurčitou informací. Neurčitost se vyskytuje jednak ve znalostech převzatých od experta, jednak v datech, která se týkají řešeného případu. Z neurčitých znalostí a neurčitých dat nelze odvozovat kategorické závěry, úkolem ES je tedy vymezit neurčitosti vyšetřovaných hypotéz.
Aby bylo možné s neurčitostí formálně pracovat, bývá její popis slovy „často“, „asi ano“, „asi ne“ a podobně nahrazen čísly, která vyjadřují důvěru experta (respektive uživatele ES) v poskytnuté pravidlo (údaj). Například je-li odpověď uživatele „jistě ano“ kódována číslem 1, „jistě ne“ číslem –1 a „nevím“ číslem 0, využívá se ke kódování neurčitosti čísel z intervalu <–1, 1>. Odpověď „0,8“ lze pak interpretovat jako „téměř jistě ano“, odpověď „–0,8“ jako „téměř jistě ne“ a podobně. U řady ES, které jsou založeny na pravidlech:
-
if
then
označovaných jako pravidlo typu E →H, je neurčitost pravidel obvykle vyjádřena jako nějaká váha přiřazená každému z pravidel. Pravidlo je tedy reprezentováno takto:
-
if
then s vahou V
a chápeme ho následujícím způsobem: je-li splnění předpokladu E naprostojisté, akceptuj závěr H s vahou V.
V praxi se často setkáte zejména s ES, které jsou tzv. výrokově orientované. V nich jsou znalosti reprezentované pomocí pravidel tvaru E → H(pravdivost E implikuje pravdivost H). Tato pravidla se pak zapisují do tzv. báze znalostí. Báze znalostí je tvořena elementárními výroky (tvrzeními, hypotézami) a pravidly. Struktura bázeznalostí odpovídá orientovanému acyklickému grafu (inferenční síť), ve kterém uzly odpovídají výrokům a hrany pravidlům.
Pravidla mají tvar:
- jestliže (A1 A2 A3 … An), pak S (s vahou V)
kde Ai jsou (atomické) výroky a V vyjadřuje míru jistoty (platnosti) pravidla – například „jestliže (mám peníze a mám čas a nenacházím se na místě mimo civilizaci), paklze jít do restaurace (s pravděpodobností 90 %)“; „jestliže(účet nebyl dlouhodobě používán a proběhla pouze jedna velká finanční transakce a účet byl následně zrušen), pakplatí hypotéza: jedná se o praní špinavých peněz (s pravděpodobností 80 %)“.
Převzato z knihy Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích vydané nakladatelstvím Grada v roce 2013