English version
Dotaz:
Který zákon daňovou kontrolu upravuje?
Odpověď:
Práva a povinnosti daňového subjektu i správce daně při provádění daňové kontroly jsou uvedeny v § 16 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Dotaz:
Jsou/můžou být na finančních úřadech speciální skupiny kontrolorů? Pokud ano, podléhají tyto skupiny řediteli příslušného finančního úřadu nebo přímo pod finanční ředitelství?
Odpověď:
Ano, na vybraných finančních úřadech jsou zřízena oddělení specializované kontroly, která v organizačním schématu spadají pod ředitele vybraného finančního úřadu.
Dotaz:
Kolik let nazpět může pracovník správce daně kontrolovat účetnictví či daňovou evidenci a další písemnosti vztahující se k daňové povinnosti daňových subjektů?
Odpověď:
Lhůta pro vyměření vychází z § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze daň vyměřit ani doměřit či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat. Např. daňový subjekt měl povinnost podat přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2004 ve lhůtě do 31. 3. 2005, případně do 30. 6. 2005, tj. ve zdaňovacím období roku 2005. Daň za rok 2004 tedy lze vyměřit či dodatečně vyměřit nejpozději dne 31. 12. 2008. Byl-li však před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do deseti let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení, nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde byla současně povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat.
Dotaz:
Co je předmětem daňové kontroly?
Odpověď:
Daňovou kontrolou pracovník správce daně zjišťuje nebo prověřuje daňový základ nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné stanovení daně. Správce daně zpravidla vychází z daňového přiznání podaného daňovým subjektem. Daňová kontrola se provádí v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení účelu podle tohoto zákona. Daňový subjekt má podle § 16 odst. 2 písm. c) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k pracovníku správce daně povinnost předložit na požádání záznamy, jejichž vedení bylo správce daně uloženo, účetní a jiné doklady a účetní písemnosti, které prokazují hospodářské a účetní operace, jež jsou pro správné stanovení daňové povinnosti rozhodné anebo o které pracovník správce daně požádá, a podat k nim ústně nebo písemně požadovaná vysvětlení, má-li pracovník správce daně pochybnost o jejich úplnosti, správnosti nebo pravdivosti. Dále má daňový subjekt povinnost předložit všechny související písemnosti (např. smlouvy uzavřené mezi daňovým subjektem a jeho obchodními partnery, knihy jízd).
Dotaz:
Musí být zahájení daňové kontroly nahlášeno předem nebo mohou kontroloři přijít kdykoliv?
Odpověď:
Ve většině případů je úmysl zahájit daňovou kontrolu oznámen daňovému subjektu telefonicky či oznamujícím dopisem. Daňovou kontrolu lze však u daňového subjektu zahájit i bez předchozího upozornění a to zejména v těch případech, kdy ze strany daňového subjektu je možno očekávat, že budou učiněna opatření takového charakteru, která budou mít za následek nemožnost fyzického provedení daňové kontroly.
Dotaz:
Musí mít kontroloři nějaké povolení ke vstupu do sídla daňového subjektu?
Odpověď:
Pracovník správce daně má povinnost předložit služební průkaz; daňový subjekt má povinnost umožnit vstup pro pracovníka správce daně do každé provozní budovy, místnosti, místa i obydlí a dopravních prostředků, které daňový subjekt užívá buď též k podnikání, nebo souvisí s předmětem daně, dále do přepravních obalů a umožnit jednání s jakýmkoliv svým pracovníkem.
Dotaz:
Pokud kontrolovaný daňový subjekt vznese námitku (upozornění na faktické chyby v průběhu nebo ve výsledcích kontroly) k probíhající nebo ukončené kontrole finančního úřadu, je správce daně povinen námitku prověřit a odpovědět na ni? Pokud ano, do jakého termínu?
Odpověď:
Dle § 16 odst. 4 písm. d) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, má daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola (tj. pokud kontrola ještě nebyla ukončena), ve vztahu k pracovníku správce daně právo podávat námitky proti postupu pracovníka správce daně. Tyto námitky vyřizuje pracovník správce daně nejblíže nadřízený tomu, vůči němuž směřují. Tento nadřízený pracovník námitce vyhoví a zajistí nápravu nebo daňovému subjektu sdělí písemně důvody, pro které nelze námitce vyhovět, a to nejdéle do okamžiku ukončení daňové kontroly. Dle § 16 odst. 4 písm. f) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, má daňový subjekt možnost vyjádřit se před ukončením daňové kontroly k výsledku uvedenému ve zprávě, ke způsobu jeho zjištění, případně navrhnout jeho doplnění – v této fázi lze též upozornit na faktické chyby ve výsledcích kontroly.
Dotaz:
Jsou-li kontroloři finančního úřadu upozorňováni na faktické chyby ve svém prověřování, může daňový subjekt požádat finanční úřad o náhradu/výměnu chybujících kontrolorů finančního úřadu? Pokud ano, uveďte za jakých podmínek.
Odpověď:
Pracovník správce daně může být z daňového řízení vyloučen v případě splnění podmínek dle § 26 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu uvedeného ustanovení je pracovník správce daně z daňového řízení vyloučen vždy, jestliže by rozhodoval o daňových záležitostech vlastních nebo daňových záležitostech osob blízkých. Dále je vyloučen též v případě, že se v téže věci zúčastnil daňového řízení jako pracovník správce daně jiného stupně. Splnění podmínek pro podjatost pracovníka je nutno vedle těchto případů vyvozovat též z jeho poměru k předmětu řízení anebo k osobám na řízení zúčastněným. Daňový subjekt, další osoby zúčastněné na řízení i pracovník správce daně jsou povinni neprodleně oznámit skutečnosti nasvědčující podjatosti pracovníka správce daně vedoucímu pracovníkovi správce daně, který pak rozhodne o vyloučení pracovníka z daňového řízení v předmětné věci.
Dotaz:
Může kontrolor finančního úřadu rozhodnout o použití pomůcek, přestože si od daňového subjektu nevyžádal všechny důkazní/prokazatelné materiály?
Odpověď:
Zákon preferuje stanovení daňové povinnosti na základě dokazování. V rámci daňové kontroly prokazuje daňový subjekt všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v přiznání, hlášení a vyúčtování nebo k jejichž průkazu byl správcem daně v průběhu daňového řízení vyzván. Důkazní břemeno tedy v daňovém řízení nese zásadně daňový subjekt, jehož povinností, ale i právem v průběhu daňové kontroly je správci daně předkládat důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení, případně navrhovat důkazní prostředky, které on sám nemá k dispozici. Není však povinností správce daně za daňový subjekt vyhledávat důkazy či mu určovat, jakým způsobem má tvrzené skutečnosti (tj. skutečnosti, které „tvrdí“ ve svém daňovém přiznání) prokazovat.
Podmínky, za kterých může pracovník správce daně přejít na stanovení daně podle pomůcek, jsou uvedeny v § 31 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že nesplní-li daňový subjekt při dokazování jím uváděných skutečností některou ze svých zákonných povinností, takže zde není možno daňovou povinnost stanovit dokazováním, je správce daně oprávněn stanovit daňovou povinnost za použití pomůcek, které má k dispozici nebo které si obstará bez součinnosti s daňovým subjektem.
Dotaz:
Jak dlouho může probíhat kontrola úředníků finančního úřadu u daňového subjektu?
Odpověď:
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví lhůty pro délku provádění kontroly, správce daně je limitován zásadami daňového řízení uvedenými v § 2 tohoto zákona.
Dotaz:
Co následuje v případě, že jsou v rámci daňové kontroly zjištěny u daňového subjektu nedostatky daňového charakteru? Musí je daňový subjekt okamžitě odstranit? Hrozí mu sankce?
Odpověď:
Pokud jsou v rámci kontroly zjištěny nedostatky a daňový subjekt nepředloží důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení, je o výsledku zjištění sepsána zpráva o daňové kontrole, která je projednána s daňovým subjektem. Dále následuje dodatečné vyměření daně ve výši rozdílu mezi původně vyměřenou daní a daní stanovenou, a to dodatečným platebním výměrem (viz § 46 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Je nutno upozornit, že případné odvolání daňového subjektu proti dodatečnému platebnímu výměru nemá odkladný účinek, tzn. že daňový subjekt je povinen dodatečně vyměřenou daň zaplatit bez ohledu na to, kdy a s jakým výsledkem bude odvolací řízení ukončeno. Spolu s dodatečně vyměřenou daní je pak vypočteno a předepsáno penále, které sdělí správce daně daňovému dlužníkovi platebním výměrem. Výpočet penále se řídí ustanovením § 63 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
