English version
Stánkový prodej je bezesporu jednou z tradičních forem maloobchodního prodeje. Své místo má i na rozmanitých veletrzích. Někteří živnostníci a firmy využívají stánkový prodej sezónně (během prázdnin, v období různých svátků apod.) nebo u příležitosti jednorázových speciálních akcí, jiní prakticky celoročně.
Co všechno mobilní provozovnu odlišuje od konvenční kamenné provozovny? Zeptali jsme se Ing. Jaroslava Salavce z Jednotného kontaktního místa (JKM) na Praze 7.
„Provozovnou se pro účely živnostenského zákona rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb a dále i mobilní provozovna. Mobilní provozovna je dle § 17, odst. 2 živnostenského zákona taková provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce.“
„Je tu i další zvláštnost, říká Ing. Jaroslav Salavec. „Mobilní provozovny a automaty se sice označují jako provozovny, ale do živnostenského rejstříku se nezapisují, ani se nenahlašují živnostenskému úřadu. U mobilních provozoven je podnikatel povinen pouze prokázat, že má k umístění provozovny oprávnění. Automaty zase nemají stanovenou zodpovědnou osobu.“
Ne každý drobný stánek je definován jako mobilní provozovna
Takže, co myslíte? Je mobilní provozovnou třeba kiosek s novinami a časopisy, který dlouhodobě stojí někde u nádraží nebo na rohu ulice? Samozřejmě že není. Přes zdánlivě subtilní charakter novinový kiosek většinou nesplňuje klíčový požadavek pro mobilní provozovny: Překračuje zákonem stanovený limit záboru. Stojí na svém místě déle než tři měsíce.
Prodejní stánek, který stojí na svém místě čtvrt roku a více, už není mobilní provozovnou. Z hlediska živnostenského zákona jde o klasickou pevnou provozovnu a musí být nahlášen na živnostenském úřadu. Podobné je to s některými drobnými prodejnami květin, pečiva nebo občerstvení. Ne každý stánek musí být nutně mobilním stánkem. Pokud stojí na stejném místě více jak tři měsíce, není mobilní provozovnou a vztahují se na něj jiné (respektive i další) požadavky.
Malý slovník stánkového prodeje
- Mobilní provozovna je z hlediska živnostenského zákona prodejní stánek, který je na stanoveném místě umístěn podobu kratší než tři měsíce. Pokud je tato lhůta překročena, jedná se o klasickou pevnou provozovnu (bez ohledu na charakter zdánlivé dočasnosti stavby), a podnikatel musí provozovnu nahlásit na živnostenském úřadě.
- Stánkový prodej je obecné označení pro komerční nabídku produktů a služeb prostřednictvím dřevěného, textilního, plastového či jiného dočasného stánku, případně prodeje z vozidla. Některé prodejní stánky zákonné požadavky pro mobilní provozovnu splňují, jiné nikoli.
- Pojízdná prodejna je obecné označení pro vozidlo (motocykl, kolo, auto, autobus apod.), upravené k prodeji zboží. Většinou se jedná se mobilní provozovny, byť mohou existovat i jiné obchodní modely.
- Farmářské, zemědělské, řemeslné, adventní a jiné podobné trhy jsou speciální trhovecké akce, pořádané v rámci určitého ideového konceptu (např. zdravý životní styl, potraviny z venkova apod.) nebo u příležitosti některých svátků. Za provoz trhu zodpovídá organizátor, resp. správce trhu. Z hlediska živnostenského zákona se většinou jedná o uskupení mobilních provozoven. Některé trhy jsou však stálé (například Havelské tržiště v Praze a jiné) a jednotlivé stánky jsou ve skutečnosti stálými provozovnami.
- Jarmark neboli výroční trh by z povahy svého původu měl být jedno či několikadenní prodejní událostí s využitím mobilních provozoven. Původně se jednalo o trhy pořádané k určitému výročí. Z hlediska využívání mobilních provozoven se jarmareční akce nijak neliší od jakýchkoli jiných trhů.
- Individuální stánkový prodej je v obecné rovině prodej v mobilní provozovně mimo místa a termíny organizovaných trhů. Prodejce musí splňovat všechny standardní požadavky pro mobilní provozovny.
- Kiosek je drobná užitková stavba sloužící k maloobchodnímu prodeji novin, časopisů, tabákových výrobků, balených nápojů a jídla. Ovšem pozor: Většina kiosků není mobilní, ale pevnou provozovnou, protože stojí na svém místě déle než tři měsíce.
Označování – klasická provozovna vs. mobilní provozovna
Ing. Jaroslav Salavec z JKM na Praze 7 nám k označování provozoven řekl:
„Všechny provozovny musí být trvale a zvenčí viditelně označeny obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem. Provozovny určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být navíc označeny:
- Jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny. To se ale netýká automatů.
- Prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli – pokud se tedy nejedná se o mobilní provozovnu nebo automat.
- V případě ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování je nutné označení kategorií a třídou.
U označování mobilní provozovny a automatu musí podnikatel kromě jména, názvu nebo jména a příjmení a identifikačního čísla uvést také sídlo, nebo adresu, kde je umístěn odštěpný závod zahraniční osoby, původně označovaný jako organizační složka zahraniční osoby.“ Dodejme, že pod pojmem „odštěpný závod“ (dříve „organizační složka“) většinou rozumíme pobočku společnosti sídlící v jiném státě, než ve kterém působí mateřská firma. Odštěpný závod je hospodářsky i funkčně samostatnou částí společnosti a takto je také samostatně zapsán v obchodním rejstříku. Odštěpný závod má vlastní IČO, sídlo a účetnictví.
Každý prodejní stánek musí být viditelně označen
Povinná cedule na mobilní provozovně musí ze zákona obsahovat:
- Název firmy nebo jméno a příjmení podnikatele (fyzické osoby)
- Identifikační číslo
- Kontaktní adresu (sídlo) v ČR
- Jméno a příjmení odpovědné osoby
Tržní a trhový řád
Kromě pravidel stanovených živnostenským zákonem aj. se trhovec musí řídit místní obecní vyhláškou, známou jako tržní řád. Tato vyhláška jasně definuje pravidla k fungování mobilní provozovny na území určité obce.
Někdy se takové vyhlášce dodnes říká i trhový řád, byť už je to trochu anachronické. Je to však označení tradiční, protože právě s tímto označením byl soupis povinností pro trhovce na obecním trhu označován po staletí.
Uváděl například: Kdy se trhy odbývají. Které věci se mohou prodávati. Kdo má právo prodávati. Které věci jest prodávati zapovězeno. Jaké se hradí tržné. Jaké jsou tresty. Kdo tržiště dozoruje a podobně.
Stejný účel mají i současné moderní tržní řády. Živnostník provozující mobilní provozovnu by ale měl vědět, že žádný univerzální tržní řád neexistuje. Každá obec si vydává svůj vlastní tržní řád. Vypadají sice podobně, některá ustanovení však mohou být v každém tržím řádu trochu jiná. Je proto užitečné seznámit se přímo s tím tržním řádem, který aktuálně platí v obci, v níž se se svým stánkem hodláte účastnit trhu nebo jarmarku. Pokud míříte na veletrh, vyžádejte si veletržní řád, abyste měli jasno, jaké podmínky diktuje pořadatel veletrhu.
Za fungování tržiště odpovídá správce trhu
Každý trh, velký či malý, má nějakého správce. Jestliže chcete na určité trhu prodávat, sdělí vám správce trhu místní požadavky.
Výjimkou jsou situace, kdy si v obci chcete otevřít nějaký individuální stánek, mimo stanovené termíny oficiálních týdenních trhů nebo jarmarků. Může se to týkat pojízdných prodejen, které pendlují mezi vesnicemi, ale nejen jich. Podmínky k individuálním záborům vám sdělí na příslušném obecním úřadě.
Další důležité informace najdete v navazujícím článku.
Zdeněk Bauer
