Moldavsko

Zemědělství patří v Moldavsku mezi významný sektor národního hospodářství. Tvoří zhruba 12 % podílu HDP a na celkovém exportu se podílí přibližně 45 %. Zemědělská produkce vzrostla v roce 2023 meziročně o 23,6 %. Zemědělství zaměstnává zhruba 22 % obyvatel, přičemž asi 58 % obyvatelstva žije v rurálních oblastech. Zemědělská půda zaujímá 75 % celkové plochy země s převahou orné půdy, především vysoce úrodné černozemě. Mírné kontinentální klima s krátkými a relativně teplými zimami a dlouhými horkými léty umožňuje ranou výsadbu, což dává producentům silnou konkurenční výhodu. Struktura půdního fondu (převaha černozemě) představuje významný produkční potenciál, jehož využití je ovšem výrazně ovlivňováno a limitováno způsobem hospodaření – pěstování monokultur, nízká míra rotace a diverzifikace plodin, hluboká orba aj. Moldavské zemědělství je značně roztříštěné a většina zemědělských podniků je ekonomicky slabá, s nízkou mírou diverzifikace a investičního kapitálu. Zpracovatelský průmysl a zemědělská infrastruktura je převážně zastaralá, to má za následek nízký podíl zpracovaných produktů. Moldavsko čelí problémům při získávání zemědělských vstupů, jako jsou hnojiva, pohonné hmoty a osivo pro nadcházející zemědělské sezóny a má omezené znalosti v oblasti zavádění odolných a udržitelných zemědělských postupů. 

Hlavními subsektory jsou ovoce a zelenina (čerstvá, sušená nebo mražená), zpracování ovoce a zeleniny, ekologické zemědělství, produkce vlašských ořechů, výroba bioenergie, produkce bobulovin, průmysl olejnatých rostlin, živočišná výroba a víno. Dle moldavské Agentury na podporu investic nabízí nejvíce příležitostí subsektor ovoce a zelenina, konkrétně tvorba nových sadů (ořechy atd.), výsadba nových vinic, zpracování potravin, atd. Dále je to výroba vína, která se těší velmi příznivému prostředí a dlouholeté tradici, Moldavsko je celosvětově na 20. místě v produkci vína (údaj z roku 2019) a má největší hustotou vinohradů na světě. Příležitosti jsou i v oblasti modernizace mléčných farem a závodů na zpracování mléka a v chovu hospodářských zvířat. 

Pro moldavské zemědělství je prioritou naplňování podmínek stanovených v Deep Comprehensive Free Trade Area (DCFTA) a podmínek vyplývajících ze zahájení přístupových jednání do EU. Moldavsko se musí vypořádat s nedostatky v oblasti potravinové bezpečnosti, konkrétně je nutná harmonizace legislativy, sanitárních a fytosanitárních předpisů, budování kapacit v oblasti bezpečnosti potravin, implementace předpisů EU na kvalitu potravin, včetně budování a modernizace laboratoří pro zajištění kontroly kvality. Evropská unie (EU) je největším obchodním partnerem Moldavska.  Vývoz zboží do zemí Evropské unie (EU-27) v roce 2023 činil 65 % celkového vývozu a dovoz zboží z EU přibližně 48 % celkového dovozu.   

Prioritou je diverzifikace produkce, zvýšení konkurenceschopnosti, exportu a produkce s přidanou hodnotou. Žádaná je podpora projektů na zavádění obnovitelných zdrojů energie, zavádění inovativních a informačních technologií, investice do ochrany a zlepšení kvality půdy a podpora rozvoje zemědělsko-potravinářského zpracovatelského segmentu, včetně mikro procesů. Dále podpora inteligentních, účinných a klimaticky odolných zemědělských postupů.

Příležitostí jsou sady, vinice, vinařství, expanze vinařství do cestovního ruchu, zelinářství na otevřených polích a ve sklenících, průmyslová rostlinná výroba, atd. Zpracování a rozvoj posklizňové infrastruktury jsou jednou z nejdůležitějších a nejatraktivnějších investičních kategorií. Zařízení a technologie jsou nutné pro skladování, zpracování, balení a přepravu čerstvých produktů na dlouhé vzdálenosti, sušení, okamžité zmrazení, konzervaci a výrobu přísad. Další příležitosti nabízí zavlažovací, balicí a zpracovatelská zařízení a zemědělské stroje, stejně jako výroba a obchod se sadebním materiálem. Příležitosti jsou v rozvoji odvětví živočišné výroby, je potřeba celková revitalizace tohoto odvětví a zvýšení produktivity. Velké potřeby panují také v rozvoji veterinárních služeb.

Roste poptávka po bioproduktech, což vytváří příležitosti pro ekologické zemědělství. Ekologické zemědělství je zahrnuto jako samostatná prioritní oblast do Národní strategie pro zemědělství a rurální rozvoj 2023 – 2030. Relevance této oblasti je dále posílena snahou Moldavska reflektovat vize tzv. Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Jednou z povinností vyplývající z udělení kandidátského statutu Moldavsku je do roku 2030 pěstovat 25 % zemědělské produkce ekologicky. Maximum produkce vypěstované v Moldavsku v režimu ekologického zemědělství je určeno pro export. Zájem o export produktů ekologického zemědělství je oboustranný. Pro zemědělské výrobce představuje export možnost získání vyšších výkupních cen než na domácích trzích, pro vykupující naopak možnost odkupu ekologické produkce za výrazně nižší ceny, než by je byli schopni pořídit v zemích EU. Příležitosti ekologického zemědělství jsou zejména v oblasti vstupů. Většina z nich, ať už se jedná o osiva, sadbu, hnojiva, insekticidy, nematocidy, fungicidy a jiné, je do Moldavska dovážena.

Prioritou Moldavska je posílení energetické bezpečnosti, dosažení energetické nezávislosti a dekarbonizace ekonomiky. Toho má být dosaženo zvýšením energetické efektivnosti, diverzifikací zdrojů dodávek a zvýšením významu obnovitelných zdrojů energie. Na začátku roku 2024 se Moldavsko, EK a sekretariát Energetického společenství dohodly na společném plánu/cestovní mapě pro pokračování reforem v moldavském energetickém odvětví, tento plán obsahuje čtyři oblasti, a to elektřinu, plyn, obnovitelné energie a energetickou efektivnost.

Program dekarbonizace do roku 2030 má za cíl dosáhnout urychleného přechodu na ekonomiku s nulovými emisemi, dekarbonizace je vnímána jako průřezové téma, které má přesah do dalších oblastí jako je průmysl, doprava, atd. Investice, zaměřené na všechna odvětví národního hospodářství (průmysl, bydlení, veřejný sektor, atd.) ve výši 300 mil. EUR je plánováno mobilizovat v dalších pěti až sedmi letech, největší podíl investičních nákladů souvisí s dopravou a bydlením. Finance na pokrytí potřeb v energetickém sektoru poskytuje především EU, EIB, EBRD, USAID a další mezinárodní donoři. Moldavsko získalo ze strany EU rozpočtovou podporu ve výši 150 mil. EUR na řešení energetické krize a EBRD v loňském roce poskytla 300 mil. EUR pro rozvoj a nákup strategických zásob plynu.

Největší příležitosti se otevírají v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Moldavsko se zavázalo do roku 2030 dosáhnout 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2023 byl podíl obnovitelných zdrojů pouze 6 %. S cílem výrazně zvýšit tento podíl plánuje Moldavsko vyhlašovat výběrová řízení na velkokapacitní projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které připraví půdu pro nové investice. Za tím účelem již probíhají legislativní změny a tendry budou vyhlašovány v průběhu roku 2024. Pro velkokapacitní tendry je vyčleněno 105 MW pro větrnou energii a 60 MW pro solární parky, které by měly být uvedeny do provozu do roku 2025. Z 6% podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny tvoří 54 % větrná energie, 34 % solární energie a 6 % energie založená na vodě a bioplynu. Nejvíce nevyužité kapacity tak představuje energie z bioplynu. Moldavsko plánuje výstavbu fotovoltaických a větrných parků, výstavbu elektráren na bioplyn a biomasu, elektráren na energetické využití odpadů a výstavbu systémů skladování elektřiny pomocí baterií. Připravována je i změna daňové politiky a daňové úlevy na zelené technologie. Na jaře roku 2024 má být přijat zákon o regulaci inovací v energetice (sand-boxes). 

Mezi aktuální konkrétní priority Ministerstva energetiky v roce 2024 patří vypracování geologické studie s cílem určit potenciál využití geotermální energie, studie o využití dřeva jako paliva a studie o posouzení ekonomického a energetického potenciálu využití a výroby vodíku v horizontu po roce 2030. 

V zemědělství příležitosti nabízí především sektor biomasy (využití odpadů ze zemědělství, topné systémy na slámu, bioplyn ze zemědělských odpadů, výroba briket a pelet, zakládání plantáží energetických rostlin). Moldavsko má v plánu v roce 2024 vytvořit systém certifikace, který stanoví normy pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

V oblasti zvyšování energetické efektivnosti se Moldavsko zaměří na rezidenční sektor, průmysl, dopravu a zemědělství. Moldavsko spotřebuje ročně přibližně 4 mil. MWh elektřiny. Z toho se téměř 45 % spotřebuje v domácnostech a pouze 15 % v průmyslu. V rezidenčním sektoru se nabízí příležitosti v oblasti zlepšování izolace budov, instalace systémů osvětlení, vytápění, chlazení a ventilace, integrace obnovitelných zdrojů energie a zavedení účinných postupů hospodaření s energií. Program renovace budov ve vlastnictví a užívání státu na období 2024-2026 se týká více než 200 budov. Hlavními cílovými kategoriemi budov budou veřejné budovy (školy, školky, nemocnice, obecní/vládní budovy často využívané občany) ve vlastnictví státu a/nebo obcí. Příležitosti jsou v perspektivních sub-sektorech jako technologie šetrných budov (udržitelný design, tepelná izolace výměna oken, větrání, účinné osvětlení). Dalším důležitým způsobem, jak snížit místní spotřebu energie, je nahradit staré veřejné osvětlovací systémy novými, energeticky účinnými instalacemi LED.

Nutné jsou i nadále investice do existující zastaralé infrastruktury. Podle moldavské energetické strategie je 70–75 % moldavské energetické infrastruktury ve špatném stavu a je třeba ji renovovat nebo vyměnit. Ztráty způsobené stárnoucími plynovody v zemi dosahují přibližně 7 %, nutná je inventarizace zastaralé distribuční sítě a investice do její obnovy. Kvůli zastaralé infrastruktuře klesá také spolehlivost elektrických systémů. V oblasti elektrické infrastruktury jsou velké potřeby, v současnosti je využívána pouze jedna linie vedení elektrické energie z EU, která prochází přes Podněstří, což ji činí zranitelnou. EBRD schválila půjčku Moldavsku ve výši 30,8 mil. EUR, bude podpořen projekt výstavby vysokonapěťového přenosového vedení mezi Balti a rumunským okresem Suceava.  Plán rovněž počítá s výstavbou elektrárny o výkonu 400 kW v Balti. EU na tento projekt rovněž vyčlenila 15 mil. EUR ve formě grantu.

Moldavsko je při pokrytí svých energetických potřeb extrémně závislé na dovozu a nemá vlastní zásobníky, po zahájení války na Ukrajině se prioritou stal rozvoj skladovacích kapacit pro ropu a/nebo ropné produkty. Došlo ke změně legislativy, která umožní  komerční obchodování se zemním plynem prostřednictvím zpětného toku přes Trans balkánský plynovod na moldavské území, což zemi staví do budoucna do pozice tranzitního uzlu.

Strategie zásobování vodou a sanitace na období 2014-2030 stanovuje cíl do roku 2024 napojit 80 % městských a 75 % venkovských oblastí na infrastrukturu pro zásobování vodou a sanitací. Prioritní jsou investice do zásobování vodou a odpadních vod, tedy rozšíření a obnova regionálních vodovodních a kanalizačních systémů.

V roce 2022  začal fungovat Národní fond pro regionální a místní rozvoj, jeho rozpočet na rok 2023 byl přibližně 30 mil. EUR. V roce 2023 z něj bylo financováno 26 regionálních a 155 projektů místního rozvoje, dalších 32 projektů bylo financována za finanční podpory Rumunska. Infrastrukturní projekty jsou však silně závislé na zajištění externího financování, omezené rozpočtové zdroje doplňuje podpora mezinárodních partnerů, a to ve výši stovek milionů EUR. Kromě MMF se jedná se především o finance EU, Světové banky, EIB a EBRD.

Priority vlády pro nadcházející období se týkají zlepšení regulačního rámce a sjednocení legislativy s požadavky EU, dále zlepšení veřejných služeb v oblasti zásobování vodou a hygieny, včetně budování kapacit na centrální úrovni a na úrovni provozovatelů vodovodů a kanalizací. Důraz je kladen také na regionalizaci, kdy by se měly menší obce spojovat do větších celků, což umožní větší infrastrukturní projekty. Zásadní problém je zastaralá, nefunkční a nedostatečná infrastruktura, nedostatek dat a statistických analýz, nutné je také zlepšit IT systémy a integrovat je.

Příležitosti pro české firmy jsou v přetrvávajících potřebách zlepšení kvantity i kvality vody a v nutnosti vybudovat systém funkčních čističek odpadních vod. Investice do vody a sanitace jsou potřebné ve městech a venkovských oblastech, ve školách a zdravotnických zařízeních. Možnosti jsou například v budování stanic úpravy/čištění pitné vody, výstavbě nebo modernizaci regionálních a komunálních systémů čištění vody nebo ve výstavbě vhodných individuálních systémů čistíren odpadních vod v oblastech s nízkou hustotou osídlení. Nutné jsou také investice do vodohospodářských systémů nemocnic. 

Příležitosti se nabízejí v oblasti odpadového hospodářství. Do budoucna je možné počítat s projekty obcí na energetické využití odpadů. Již bylo schváleno několik změn legislativy s cílem povolit a regulovat využívání odpadů k výrobě energie spalováním. Z toho vyplývají příležitosti v poskytování poradenských služeb a v přípravě studií proveditelnosti pro města, aby bylo možné stanovit kapacitu zařízení pro energetické využití odpadu, potřebnou infrastrukturu, možné zdroje financování atd. Příležitosti jsou také ve studiích vlivu na životní prostředí, projektování a výstavbě, provozu zařízení a v zavádění technologií pro všechny fáze procesů.

Moldavsko se snaží o rozvoj, diverzifikaci a konsolidaci dopravního systému a infrastruktury. Cílem je kontinuální rozvoj systému dopravy a infrastruktury s postupným rozšiřováním silniční sítě v dobrém stavu. Priority v odvětví dopravy jsou řádná oprava a údržba veřejné silniční sítě, obnova státních a regionálních silnic, včetně výstavby nových silnic. Jedná se o obnovu/posílení a výstavbu hraničních silničních mostů přes řeku Prut, za účelem zlepšení spojení mezi Moldavskem a Rumunskem a o výstavbu přeshraničního silničního mostu přes řeku Dněstr na moldavsko-ukrajinské státní hranici.

Výdaje jsou financovány ze státního rozpočtu a externích půjček a grantů, které poskytuje především EU, Světová banka, EIB a EBRD. Projekty v dopravní infrastruktuře představovaly v roce 2020 více než polovinu všech celkových investic do moldavské infrastruktury. EBRD na začátku roku 2024 oznámila poskytnutí půjčky ve výši 150 mil. EUR na výstavbu silnic. Půjčka bude financovat rekonstrukci obchvatu Kišiněva a rozšíření na čtyři jízdní pruhy. Dále bude financovat rekonstrukci 85 km dálnice mezi rumunským hraničním přechodem Leuseni a Kišiněvem, a pokračování do Dubasari. Součástí bude i nákup specializovaného vybavení a software pro systém správy silničního majetku.  Začíná také příprava investice na zlepšení klíčového silničního koridoru, EIB bude financovat technickou pomoc na vypracování studií proveditelnosti cílem určit prioritní silniční úseky na koridoru Ungheni – Kišiněv – Oděsa. V následujících fázích, pravděpodobně v roce 2025 začne probíhat projektování, identifikace zdrojů a vyhlašování tendrů.

V oblasti železniční dopravy je prioritou vlády zlepšení regionální železniční konektivity pořízením nových lokomotiv a obnovou stávající železniční infrastruktury, přičemž se vláda částečně spoléhá na finanční podporu EBRD a EIB. Je zvažována jak modernizace stávajících lokomotiv, tak nákup nových. Moldavské železnice v současné době vlastní 21 hlavních lokomotiv a odhaduje, že pro uspokojení poptávky po dopravě a zajištění lepších služeb je zapotřebí dalších 10 těchto lokomotiv. Společnost rovněž provozuje 27 posunovacích lokomotiv a krátkodobě je zapotřebí dalších 12 vozidel. Pro překládkovou činnost mezi kolejemi o rozchodu 1435 mm a 1520 mm používá společnost 280 podvozků a potřebuje 200 dalších podvozků. Plánována je realizace investičních projektů pro železniční infrastrukturu. EIB investuje 41,2 mil. EUR do obnovy železniční infrastruktury, půjčku doplní grant EU ve výši 12 mil. EUR. Ústředním bodem projektu je obnova moldavského severojižního železničního koridoru. Z jeho celkové délky 370 km bude obnoveno přibližně 128 km, včetně výměny 50 výhybek ve stanicích. Tento koridor slouží jako důležitá spojnice ze západní Ukrajiny do klíčových přístavů, které zajišťují přístup do mezinárodních vod.

Pokračuje také modernizace vozového parku v Kišiněvě. Potřeby jsou v oblasti zlepšení dopravní obslužnosti, rozvoji služeb veřejné dopravy a v oblasti nákladních a bezpečnostních služeb. Další příležitosti nabízí rozvoj logistických služeb a výstavba moderních skladů.

V oblasti inteligentních dopravních systémů zahájila Státní správa silnic implementaci některých technologií inteligentního dopravního systému do své silniční sítě, příležitosti budou následovat na celostátní silniční síti. V Kišiněvě byla přijata strategie a akční plán chytré dopravy a mobility, do jehož přípravy byli zapojeni čeští experti. Zpracovávaná studie vytváří příležitosti pro dodávky českých technologií v oblastech řízení dopravy, parkování, veřejné dopravy, elektro-mobility atd. Důraz je kladen také na rozvoj obnovitelné energie a zvýšení energetické efektivnosti v sektoru dopravy.  Financování větších projektů je však podmíněno zájmem mezinárodních institucí.

ICT sektor se na celkovém HDP země podílí 10%. V posledních letech se informační a komunikační technologie staly jedním z mála pozitivních faktorů ekonomického růstu. Mezinárodní hodnocení řadí Moldavsko mezi státy s rozvinutou infrastrukturou elektronických komunikací, která je příznivá pro rozvoj podnikání v oblasti ICT. Vláda proklamovala závazek podpořit konkurenceschopnost, rozvoj místního trhu, IT produktů a služeb a zvýšení přidané hodnoty v navazujících odvětvích. I přes vysokou pozornost úřadů, která je aktuálně  tomuto odvětví věnována, není potenciál ICT plně využíván.  Více než 80 % IT společností v Moldavsku funguje jako outsourcingová podpora pro zahraniční společnosti. 

Moldavsko má kvalifikovanou pracovní sílu odborníků v oblasti ICT, většina moldavských IT odborníků hovoří kromě rumunštiny a ruštiny alespoň jedním světovým jazykem a platy zůstávají konkurenceschopné. Moldavsko by tak mohlo představovat alternativu k „tradičním“ destinacím v oblasti IT, zejména jako místo pro vývoj softwaru nebo call center. Telekomunikačnímu trhu dominuje státní společnost Moldtelecom s 96 % podílem na trhu, ta může být v následujících letech privatizována.

Významný impuls rozvoje ICT sektoru poskytla legislativní nabídka virtuálního parku. Zákonem o IT parcích je upraveno fungování moldavského inovačního technologického parku. Mezi poskytované výhody patří rovná daň z obratu ve výši 7 %, ta nahrazuje další daně a sociální i zdravotní pojištění, dále IT víza, které lze získat zjednodušenou procedurou, pracovní povolení a povolení k pobytu pro manažery na 4 roky a pro IT specialisty na 2 roky. IT park hostí téměř 900 rezidentních společností ze 35 zemí. Velká část stávající infrastruktury je však soustředěna v Kišiněvě, mimo hlavní město se rozvíjejí pouze dvě regionální strategické iniciativy v Balti a Cahulu. 

Kromě příznivého fiskálního režimu je další pobídkou k povzbuzení sektoru ICT vládní podpora vytváření digitálních řešení pro sektory mimo IT, a také urychlená digitalizace veřejných služeb. Vláda schválila Strategii digitální transformace 2023-2030 – politický dokument, který stanoví vládní vizi digitálního rozvoje země a povýšila digitalizaci na úroveň národní priority. Investice směřují do iniciativ v oblasti e-governmentu s cílem zlepšit veřejné služby a efektivitu správy. Existují příležitosti k vývoji a implementaci řešení e-governmentu, jako jsou online portály, systémy digitální identity a platformy pro elektronickou správu dokumentů.

Všechna hospodářská odvětví jsou vyzývána k podpoře procesu digitalizace, Moldavsko plánuje využít rychle se rozvíjející IT sektor a technologické možnosti k digitální transformaci vinařství, zemědělství, cestovního ruchu, zelené výroby, médií, zdravotnictví, sociálních služeb atd. Strategickou iniciativou Ministerstva zemědělství a potravinářského průmyslu je podpora rozvoje digitalizace zemědělství, plánováno je vytvoření zemědělského registru. Potřeba vychází z nutnosti vybudovat spolehlivý ekosystém digitalizace zemědělství, jehož zavedení je jednou z podmínek sladění se společnou zemědělskou politikou EU. V zemědělství začíná docházet k využívání nástrojů informačních a komunikačních technologií, jako jsou GPS, drony, senzory a satelitní snímky, které shromažďují a následně analyzují údaje. Také Ministerstvo vnitra MD má mezi svými prioritami digitalizaci informačních pracovních procesů a služeb poskytovaných občanům. Jedná se například o vytvoření informačního systému v oblasti migrace a azylu, vytvoření státního registru genetických údajů pro správu biologického materiálu, zavedení automatizovaného systému hraniční kontroly, vytvoření informačního systému pro biometrickou identifikaci cestujících na hraničních přechodech, vývoj státního registru dopravních nehod atd. Digitalizace energetického sektoru a zvýšení bezpečnosti IT je také jednou z priorit nově vytvořeného Ministerstva energetiky MD.

Existuje také silná potřeba prohlubování odborných znalostí v inovačních oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, umělá inteligence atd. Klíčový význam získává kybernetická bezpečnost především v souvislosti s válkou na Ukrajině, kdy Moldavsko čelí intenzivním a častým kybernetickým útokům. Moldavsko usiluje o zvýšení svých kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti. V únoru 2024 byl oznámen vznik Národní agentury pro kybernetickou bezpečnost a Národního institutu pro kybernetickou bezpečnost. Potřeby existují v oblasti  zajištění kybernetické odolnosti během války, zajištění bezpečnosti objektů kritické infrastruktury, prevenci kybernetických útoků, úloze umělé inteligence při zajišťování kybernetické bezpečnosti, atd. Oblasti kybernetické bezpečnosti se věnují projekty realizované s podporou USA, EU a Švédska.

Zdravotnický systém Moldavska je stále velmi slabý, kromě pandemie covid-19 je velkou zátěží energetická krize, jelikož nemocnice jsou vytápěny zdražujícím se zemním plynem a rostou tak náklady nemocnic na provoz. Další výzvou je uprchlická krize, v Moldavsku zůstává i v roce 2024 více než 100 000 uprchlíků, kteří zvyšují nápor na moldavské zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví Moldavska má za prioritu celkovou modernizaci zdravotnického systému. Vláda v rozpočtu na rok 2024 vyčlenila značné prostředky na zdravotní péči, finance půjdou na zlepšení přístupu k lékařským službám. Důraz je kladen na zlepšení péče o matky při porodu a novorozence, plánovány jsou investice do modernizace nemocnic. Finance do zdravotnictví lze očekávat ze strany EIB a dalších bank a mezinárodních institucí. Finanční pomoc, částečně určenou na pomoc zdravotnickému systému, poskytuje i EU v rámci plánu hospodářské obnovy pro Moldavsko, který mobilizuje až 600 mil. EUR během příštích tří let. Příležitosti jsou jak v modernizaci budov, tak v zajištění veškerého vybavení. Přetrvává velká potřeba vybavit nemocnice veškerým zařízením a lékařskými přístroji, problematický je například nedostatek diagnostických přístrojů.   

V oblasti zlepšení energetické efektivnosti je připraven program renovace budov ve vlastnictví a užívání státu na období 2024-2026, který se týká více než 200 veřejných budov. Nemocnice patří mezi hlavní cílové kategorie budov. Plán pro veřejné budovy v Kišiněvě finančně zajistí EIB ve výši 75 mil. EUR. To bude doplněno dalšími půjčkami a granty. Investice půjdou prioritně do zlepšení energetické efektivnosti nemocnic, v první etapě proběhne modernizace republikových nemocnic.

Prioritou je také digitalizace národního zdravotnického systému, byla vytvořena „Strategie digitální transformace Moldavské republiky 2023-2030“, která se týká i zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví MD pracuje na definování vize, strategie, opatření a plánu v oblasti digitálního zdraví, to zahrnuje doporučení pro IT infrastrukturu, služby a správu, jakož i finanční, právní a regulační požadavky. Začínají se také rozvíjet první služby v oblasti telemedicíny.

České zdravotnické firmy mají v Moldavsku velmi dobrou pověst a v posledních letech vyvezly do některých nemocnic české vybavení financované v rámci humanitární pomoci ČR a skrze mezinárodní donory. 

Zastřešující Národní rozvojová strategie sice uznává výzkum a inovace jako klíčový faktor ke společenskému a hospodářskému rozvoji země, výzkum a inovace jsou však řešeny jen v malé míře v kontextu národních reforem systému vysokoškolského vzdělávání. Rámcové podmínky pro inovace v Moldavsku tak nepodporují zapojení podniků do inovačního procesu a příliš neprospívají spolupráci mezi vědou a soukromým sektorem. Moldavsko se přesto snaží podporovat inovace prostřednictvím různých iniciativ, jako jsou startupové inkubátory, technologické parky a podnikatelské programy. Financování výzkumu a vývoje je však stále omezené. 

V oblasti výzkumu a vývoje a inovací se Moldavsku daří zejména v odvětví informačních technologií. Rozvíjející se IT sektor s dostatkem kvalifikovaných IT odborníků, otevírá potenciál pro růst v oblasti vývoje softwaru a outsourcingu IT. Zákonem o IT parcích je upraveno fungování moldavského inovačního technologického parku, který i díky mnoha státem zaručeným úlevám hostí téměř 900 rezidentních společností ze 35 zemí. Velká část stávající infrastruktury je však soustředěna v Kišiněvě, mimo hlavní město se rozvíjejí pouze dvě regionální strategické iniciativy v Balti a Cahulu. V zemi také působí několik aktivních inovačních center a akcelerátorů, například Chișinău Startup Week a Startup Academy.

I v dalších sektorech je patrný pokrok, například v oblasti energetiky má jasnou prioritu rozvoj inovativních technologií a zavádění  obnovitelných zdrojů energie. Na jaře 2024 má být přijat zákon o regulaci inovací v energetice (sand-boxes), následně bude s podporu UNDP vypracován sekundární regulační rámec pro zavádění inovací v energetice. Ministerstvo energetiky plánuje urychlit celý proces energetické transformace a urychleně zavádět inovativní řešení, testovat a implementovat. Připravována je i změna daňové politiky a daňové úlevy na zelené technologie. Zelená ekonomika má představovat průřezovou prioritu a má být aplikována na všechna odvětví. Nedávno zavedla vláda dva programy pro podnikatele, zaměřené na podporu zavádění ekologických postupů ve všech výrobních procesech a na využívání alternativních zdrojů energie.

V oblasti zemědělství čelí Moldavsko mnoha výzvám a roste význam výzkumu inovací a vzdělávání. Některé inovativní metody se pomalu prosazují, například se začíná prosazovat klimaticky šetrné zemědělství, které reaguje mimo jiné na dopady změny klimatu. Hlavním sub-sektorem v oblasti inovací v zemědělství je vinařství a včelařství. Systém vzdělávání, výzkumu a inovací v zemědělství však není přizpůsoben rostoucím potřebám. Je nutný  rozvoj poradenských služeb v zemědělství, a dále vytvoření účinného systému přenosu technologií, poradenství a vzdělávání.

Příležitosti pro inovativní řešení nabízí také koncept chytrých měst a inteligentní dopravy, kde jsou již české firmy velmi aktivní a úspěšné. Potenciál inovativních řešení pro moldavská města je značný.

Ve vzdělávání proběhla reorganizace institucí v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací. Státní moldavská univerzita absorbovala Akademii veřejné správy a dalších 13 výzkumných institucí. V minulosti byla navázaná spolupráce českých a moldavských univerzit, české univerzity spolupracují například se Státní zemědělskou univerzitou a Státní technickou univerzitou MD. O tuto spolupráci mají moldavské univerzity velký zájem a má potenciál k dalšímu rozvoji. Existují příležitosti pro vývoj e-learningových platforem, vzdělávacích aplikací a digitálního obsahu přizpůsobeného potřebám studentů a učitelů. Spolupráce mezi technologickými společnostmi, vzdělávacími institucemi a vládními agenturami, má potenciál podpořit inovace ve vzdělávání.