Mongolsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Mongolsko se nachází ve východní Asii, po Kazachstánu je to druhý největší vnitrozemský stát na světě. Na severu sousedí s Ruskem a na jihu s Čínou. Svojí rozlohou je země 20x větší než ČR, ale vzhledem k pouhým 3,4 mil. obyvatel se řadí k zemím s nejnižší hustotou zalidnění.

Ekonomika je silně závislá na těžebním průmyslu, zejména na vývozu uhlí a měděné rudy. Vláda dlouhodobě usiluje o diverzifikaci ekonomiky posílením turistiky a domácí spotřeby. Reálné HDP v roce 2022 vzrostlo o 2,5 %,  odhady pro nadcházející rok počítají s 4,3% růstem. Ten bude primárně poháněn dvěma faktory, 1) zahájení podpovrchové extrakce mědi v dolu Oju Tolgoj, což bude mít dramatický dopad na zvýšení objemu mongolského exportu a 2) úplné zrušení covid-19 restrikcí čínské vlády, což zvýší objem obchodních toků mezi oběma zeměmi. Inflace by měla v roce 2023 zpomalit z 15 % na 8,7 % a to vlivem poklesu celosvětové poptávky.

Vzhledem ke specifickému trhu (jazyková bariéra, kulturní odlišnosti) není pro české subjekty jednoduché na mongolském trhu podnikat bez místního partnera. Obchodní příležitosti většinou zajišťuje mongolská firma. V případě kapitálových účastí, či výrobní spolupráce je vhodné, aby kromě mongolského partnera byl přítomen i český zástupce, ať již kvůli mongolskému zvyku upřednostňovat osobní jednání, nebo pro potřebu odborně vést místní zaměstnance.

Převládající podíl dovozů z České republiky uskutečňují mongolské firmy, které jsou obvykle i prodejci dovezeného zboží. Mezi perspektivní obory pro české podnikatele patří zemědělství, potravinářství, těžební, a vodohospodářský průmysl. V zemi je poptávka po technologiích na zpracování masa a mléka, zařízeních na zpracování kůže a čištění vlny. Českým firmám se daří uplatňovat ve stavbách čistíren odpadních vod, masokombinátů, mlékárenských a pekárenských technologií, strojů v lesnictví, v automatizaci uhelných elektráren, při dodávkách měřících přístrojů energetického sektoru a pásové techniky do těžebních dolů.

Významným prvkem relace je udělování pracovních víz Mongolům v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Cílem Programu je poskytnout podporu přímým zaměstnavatelům, kteří do ČR potřebují přivést kvalifikované zahraniční pracovníky. Původní akcent z oborů v automobilovém a masném průmyslu je nyní rozšířen prakticky bez omezení.

Mongolsko v oblasti lidských práv dospělo po právní stránce dále než řada jeho nejbližších i vzdálenějších asijských sousedů. Jako jedna z mála asijských zemí ve svém právním řádu v roce 2015 zakázalo trest smrti. S ohledem na svou ekonomickou situaci a geografická specifika stojí v Mongolsku v lidskoprávní oblasti v popředí zájmu především zdravé a bezpečné životní prostředí, příznivé pracovní podmínky, právo na vzdělání, právo na sociální záruky, nebo právo na prospěch ze sdílených zdrojů, kterými oplývá. Mongolsko je příkladné v přebírání mezinárodních smluvních lidskoprávních závazků, má však problémy s jejich implementací jak z finančních důvodů, tak kvůli svým kulturním zvykům a tradicím. Mezi jinými se jedná o závazky týkající se práv dítěte, žen, osob se zdravotním postižením, obránců lidských práv, osob LGBTI, politické participace, svobody médií nebo práv v kontextu obchodních aktivit, zejména nadnárodních korporací.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Mongolsko (409.72 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Mongolsko (MZV) (240B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Ústava z roku 1992 stanovila oficiální název země „Mongolsko“. Mongolsko je polo-prezidentskou republikou, vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, v jejím čele stojí předseda jmenovaný prezidentem. Členové vlády jsou jmenováni přímo premiérem. Funkci prezidenta od posledních voleb konaných 25. června 2021 zastává Uchnaagijn Chürelsüch, který kandidoval za Mongolskou lidovou stranu. Prezident je volen na jedno funkční období v délce šesti let bez možnosti znovuzvolení v po sobě jdoucích volbách. Prezident má omezené pravomoci a je zodpovědný parlamentu, který se nazývá Státní velký chural. Parlament je jednokomorový a po novele volebního zákona z roku 2024 má 126 křesel. Poprvé je založen na smíšeném systému: 78 poslanců bylo ve volbách 28. června 2024 zvoleno většinovým systémem, zatímco zbývajících 48 poslanců bylo zvoleno poměrným systémem. Kvórum pro vstup do parlamentu bylo stanoveno na 4 %.

Ve volbách v roce 2024 zvítězila Mongolská lidová strana (MLS), která i přes značné oslabení od posledních voleb získala nadpoloviční většinu křesel v parlamentu. Navzdory tomu se rozhodla vytvořit koalici s dvěma dalšími nejsilnějšími stranami, které se dostaly do parlamentu. Demokratická strana (DS), která získala 42 zástupců a osm ministerských postů, a liberální HUN s osmi poslanci a dvěma ministry, se připojily k nové vládě. Široká koalice nyní disponuje ústavní většinou 118 hlasů ve 126 členném parlamentu. V opozici zůstavají pouze marginální strana Zelených a Národní koalice.

Složení vlády:

Luvsannamsrai OYUN-ERDENE, Předseda vlády (MLS)

Luvsannyam GANTUMUR,1. místopředseda vlády a ministr ekonomického rozvoje (DS)

Sabuyan AMARSAIKHAN, Místopředseda vlády (MLS)

Togmid DORJKHAND, Místopředseda vlády a ministr pro investice (HUN)

Endenebileg ODBAYAR, Člen vlády, předseda národního výboru pro monitorování, kontrolu a hodnocení / nová (kontrolní) pozice (DS)

Raviikh ERDENEBUREN, Člen vlády, předseda národního výboru pro urbanizaci a výstavbu hlavního města / nová pozice (DS)

Buya TULGA, Člen vlády, předseda národního výboru pro obnovu hraničních přechodů (MLS)

Nyam-Osor UCHRAL,Vedoucí kabinetu předsedy vlády (MLS)

Borkhuu DELGERSAIKHAN,Ministr rozvoje cest a dopravy (MLS)

Chinbat NOMIN, Ministryně cestovního ruchu, kultury, sportu a mládeže (MLS)

Batmunkh BATTSETSEG, Ministryně zahraničních vztahů (MLS)

Bold JAVKHLAN, Ministr financí (MLS)

Battogtokh CHOIJLSUREN, Ministr energetiky (MLS)

Sandag BYAMBATSOGT, Ministr obrany (MLS)

Luvsantseren ENKH-AMGALAN, Ministr pro rodinu a sociální ochranu (MLS)

Jadamba ENKHBAYAR, Ministr potravinářství, zemědělství a lehkého průmyslu (MLS)

Togtmol MUNKHSAIKHAN,Ministr zdravotnictví (MLS)

Isevegdori TUVAAN, Ministr průmyslu a nerostného bohatství (DS)

Jamba BATSUURI, Ministr urbanistiky a výstavby sídlišť (DS)

Oyunsaithan ALTANGEREL, Ministr spravedlnosti a vnitra (DS)

Saldan ODONTUYA, Ministryně životního prostředí a změny klimatu (DS)

Isend BAATARKHUU, Ministr digitálního rozvoje, inovací a komunikací (DS)

Pureysuren NARANBAYAR, Ministr školství (HUN)

1.2. Zahraniční politika země

Zahraničně politickými prioritami Mongolska jsou oba jediní sousedé, Čína a Rusko. Dominantní obchodně-ekonomický vliv jinak nepříliš oblíbené Číny je vyvažován politickým vlivem Ruska. Země realizuje politiku vyvažování s cílem udržet nezávislost země. Je proto aplikována tzv. Politika třetího souseda, kterým se myslí všechny další rozvinuté ekonomiky: USA, Japonsko, Korea, Indie atd. potažmo někdy i Česko.

Čína, nakupující více než 80 % mongolského exportu (podobně jako země EU z Česka) zůstává těžištěm zahraničních a hlavně ekonomických vztahů Mongolska. Zahraniční politika Mongolska se bude nadále spoléhat na udržení stabilních bilaterálních vztahů s Čínou, aby si zajistila obchodní odbytiště a investice plynoucí z Číny pro oživení svého hospodářství. I z tohoto důvodu se předpokládá, že bude mongolská vláda nadále ignorovat domácí protesty proti čínskému asimilačnímu programu vůči etnickým Mongolům ve Vnitřním Mongolsku a zdrží se její otevřené kritiky, aby tím neuškodila svým vztahům s Čínou. Mongolská vláda bude s ohledem na parlamentem přijatý „Plán obnovy“ země po pandemii usilovat o další čínské investice a to hlavně do sektorů jakou je energetika, doprava, nebo turismus. Čína bude Mongolsku vycházet vstříc pobídkou finanční pomoci ve formě měkkých úvěrů a asistence v rámci iniciativy Pás a stezka (Nová hedvábná stezka) zahrnující rozvoj dopravních spojení a uzavření dvoustranné dohody o volném obchodu.

S Ruskem Mongolsko udržuje přátelské vztahy, kterými do jisté míry politicky vyvažuje čínský vliv. Mongolsko je ve své zahraniční politice k oběma svým sousedům velmi opatrné. V mezinárodních otázkách dlouhodobě zaujímá neutrální pozici a tím si zachovává jejích přízeň. Příkladem je ruská invaze na suverénní území Ukrajiny. Mongolsko oficiálně ruskou invazi neodsoudilo a během hlasování Valného shromáždění OSN o rezoluci odsuzující vpád ruských vojsk na Ukrajinu se spolu s dalšími 35 zeměmi (včetně Číny) zdrželo hlasování. Mongolsko bude usilovat o prohloubení hospodářské spolupráce s Ruskem a částečnou korekci velkého deficitu vzájemné obchodní bilance. Rusko je až na 5. místě co se týče mongolského vývozu dle zemí (po Číně, Švýcarsku, Singapuru a Jižní Koreji) a naopak je po Číně 2. největším dovozcem zboží do Mongolska. V mongolsko-ruské obchodní relaci je v současné době nejvíce diskutované téma výstavby ruského plynovodu Soyuz Vostok, který má vést z Ruska přes mongolské území do Číny. Pro Mongolsko by projekt znamenal možnost přímé účasti na stavebních pracích a zvýhodněný odběr části přepravovaného plynu pro uspokojení domácí poptávky. Čínský postoj k tomuto plynovodu prozatím zůstává nejasný. Čínskou poptávku v současnosti uspokojuje plyn ze Sibiře, mimo to byla v únoru 2022 podepsána nová smlouva o odběru ruského plynu po následujících 30 let z ropovodu Sachalin, který se bude teprve stavět.

V rámci Politiky tzv. třetího souseda bude Mongolsko vyvíjet úsilí o diverzifikaci svých mezinárodních vztahů upevněním stávajících vazeb a obchodní spolupráce zejména s USA, Japonskem a Indií. Mezinárodní finanční a neziskové organizace budou v Mongolsku nadále realizovat projekty rozvojové pomoci a spolupráce.

Evropská unie navázala s Mongolskem bilaterální vztahy v roce 1989. Od roku 2017 má v Ulánbátaru rezidentní velvyslankyni. Mongolsko dlouhodobě usiluje o bezvízový styk s členskými státy Schengenského prostoru. V tomto směru učinilo významný krok, když od března 2023 zavedlo bezvízový styk pro krátkodobé pobyty turistů ze zemí EU, prozatím platný do roku 2025. Jedná se o součást úsilí mongolské vlády do země přilákat zahraniční turisty v rámci iniciativy „Years to Visit Mongolia“ (2023–2025). Spolupráce s EU se zaměřuje na rozšiřování obchodní výměny a podporu mongolského exportu do EU v rámci uzavřené Dohody o partnerství a spolupráci z roku 2017 (PCA). Mongolsko za využití GSP+ mechanismů může dodávat do Evropské unie až 6200 výrobků bezcelně (téměř 90 % tvoří oděvní a textilní výrobky).

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Mongolska je 3,50 mil. Průměrná hustota zalidnění je 2,1 osob/km2, v Ulánbátaru 317,3 osob/km2, na venkově kolem 0,9 osob/km2.   Podíl ekonomicky činného obyvatelstva v produktivním věku je 41,5 %. Podíl městského obyvatelstva je 67,5 %.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:  

• 2023: 1,4 %
• 2022: 1,5 %
• 2021: 1,6 %
• 2020: 1,9 %
• 2019: 1,9 %

Etnické složení obyvatelstva:

• 87,7 % Chalchové (Khalkh – angl., Халх – mong.)
• 2,7 % Durvúdové (Durvud – angl., Дөрвөд – mong.)
• 1,9 % Bajadi (Bayad – angl., Баяд – mong.)
• 1,7 % Burjati (Buryat – angl., Бурят – mong.)

dále angl.: Dariganga, Darkhad, Khoton, Myangad, Uuld, Torguud, Tsaatan, Uriankhai, Uzemchin, Zakhchin. Nemongolská etnika: Kazaši (Kazakh – angl., Казах – mong.) – 5,9 %    

Náboženské skupiny: 

• 53 % buddhismus
• 3 % islám
• 2,3 % šamanismus
• 2,2 % křesťanství
• 38,6 % ateisté či agnostici  

Mongolská společnost je poměrně tolerantní k různým náboženským vyznáním. Ústava z roku 1992 zaručuje svobodu vyznání jako základní lidské právo.  

Podle odhadů se k budhismu hlásí více jak polovina obyvatelstva, z níž většina jej ani aktivně nepraktikuje, obecně jen sdílí budhistickou filozofii a bez hlubší znalosti zachovává některé budhistické rituály a tradice. V roce 2023 Dalajláma vyhlásil reinkarnaci třetího nejvýznamnějšího duchovního vůdce v tibetském buddhismu, kterým se má stát etnický Mongol.

Skoro 40 % obyvatel se považuje za ateisty či agnostiky. Šamanismus, taktéž nazývaný mongolské lidové náboženství (tangerismus), praktikuje podle statistik 2,3 % populace (cca 76 tis. lidí). Mongolský šamanismus je animistické a šamanské etnické náboženství, které bylo Mongoly praktikováno od dávných dob. Jeho raná podoba spojená s kmenovou organizací mongolské společnosti se změnila s příchodem tibetského buddhismu do země v 16. století. Od roku 1990 v Mongolsku výrazně vzrostl počet obyvatel, kteří se hlásí ke křesťanství, a to z původních několika stovek osob na cca 70 tisíc. Islám vyznává převážně kazašské etnikum sídlící v západních oblastech Mongolska, jejich počet se odhaduje na 100 tisíc.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ekonomika Mongolska je silně závislá na těžebním průmyslu, který tvoří 90 % exportu a 30 % HDP země. Zemědělství  (zejména chov dobytka) má také podstatný podíl, přispívá 15 % k celkovému HDP, zatímco sektor služeb představuje 52 % HDP. Mongolská vláda se zaměřuje na dlouhodobou diverzifikaci ekonomiky, podporuje turistický ruch, stimuluje domácí spotřebu a investuje do vzdělání a technologických inovací. V zemi se těží přírodní zdroje jako uhlí, měď, zlato a ropa, které tvoří většinu exportu, především do Číny a Ruska. Reálné HDP v roce 2023 vzrostlo o 5,8 %, což bylo poháněno silnou čínskou poptávkou po uhlí a zlepšenou přeshraniční logistikou z Mongolska do Číny. Odhady pro nadcházející rok počítají s 5,5% růstem HDP.

Očekává se, že export bude nadále pokračovat v růstu, i když pomalejším tempem po loňském prudkém nárůstu o 31 %. Soukromá spotřeba by měla výrazně vzrůst (7,7 %), podpořena zvýšením platů, důchodů a minimálních mezd v roce 2024. Fixní investice v roce 2024 zpomalí, protože se letos neočekávají výrazné nové zahraniční investice do těžebního sektoru. Sektor zemědělství bude i v roce 2024 oslabovat kvůli extrémním zimním podmínkám (dzud), které už způsobily velké ztráty dobytka. Těžební sektor zpomalí po skvělém roce 2023, zatímco služby budou růst díky silné spotřebitelské aktivitě. Těžební sektor začne znovu růst v roce 2025 a to díky plánovanému zvýšení produkce na dole Oju Tolgoj.

Inflace zpomalila rychleji, než se očekávalo. Spotřebitelské ceny v prvním čtvrtletí roku 2024 vzrostly o 7,2 %, ale další zmírnění bude omezeno růstem globálních cen potravin a energií. Domácí růst příjmů, hlavně díky fiskální expanzi, bude vytvářet tlak na inflaci. Očekává se, že inflace spotřebitelských cen v roce 2024 klesne na 7 % a v roce 2025 na cílových 6 %. To umožní Mongolské centrální bance uvolnit měnovou politiku.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Státní rozpočet za 2023 skončil v přebytku (3,5 % HDP). V první polovině roku 2024 se vláda chystá utrácet více peněz, hlavně kvůli blížícím se parlamentním volbám. Očekáváme, že schodek rozpočtu dosáhne 2,9 % HDP. Peníze půjdou hlavně na zvyšování platů, důchodů a na infrastrukturní projekty. Expanzivní fiskální politika Mongolska může vést k vážným problémům. Odhady zahraničních institucí, jako je Economist Intelligence Unit, Mezinárodní měnový fond (IMF) a Světová banka, jsou mnohem konzervativnější než vládní projekce. Tyto instituce předpokládají méně optimistický růst HDP a cen komodit, což může negativně ovlivnit udržitelnost státního rozpočtu.

V roce 2022 byla bilance běžného účtu v deficitu 2,3 miliardy USD, zatímco v roce 2023, podle předběžných výsledků, vykázala přebytek 245 milionu USD. Tento pozitivní výsledek byl způsoben nárůstem exportu a přebytkem 4,4 miliardy USD v obchodní bilanci se zbožím.

2.3. Bankovní systém

Vzhledem k tomu, že inflace začala zpomalovat rychleji, než se očekávalo, zahájila Mongolská centrální banka uvolňování měnové politiky už v prvním čtvrtletí roku 2024. Na konci roku 2023 byla základní úroková sazba 13 %, a očekává se, že v roce 2024 klesne na 10 % a v roce 2025 na 9 %. Nižší úrokové sazby podpoří expanzi úvěrového trhu, který zažil rychlý růst již v letech 2022-2023 díky silné poptávce po spotřebitelských úvěrech, a to navzdory zpřísněné měnové politice. Podíl nesplácených úvěrů je 8 %, což je historicky nízké číslo, ale stále vyšší než v většině ostatních rozvíjejících se ekonomik. Riziko pro bankovní sektor je však zvládnutelné díky silnému růstu příjmů domácností a zvýšenému dohledu nad bankami.

Mongolsko se potýká s výzvami spojenými s obrovskou rozlohou země a nedostatečně rozvinutou infrastrukturou, což komplikuje přístup venkovských obyvatel k bankovním službám ve městech. Většina firem v Mongolsku jsou malé a střední podniky, které z různých důvodů nemají plný přístup k finančním službám. Omezení kapitálu omezují jejich možnosti zaměstnávání a růstu, což ovlivňuje jejich potenciál přispět k ekonomice země. V zemi působí 14 komerčních bank, mezi největší patří Trade and Development Bank, Khan Bank, Golomt Bank a Khas Bank. Zákon o úrokových sazbách se snaží podpořit malé a střední podniky a stanovuje maximální úrokové sazby pro různé typy úvěrů. Přesto se úrokové sazby střednědobých úvěrů v roce 2023 pohybovaly kolem 17 %. Když zahraniční banka poskytuje mongolské bance finanční prostředky pro financování obchodního případu, roční úroková sazba dosahuje 10–16 %, což odráží vysokou rizikovou marži lokální banky.

2.4. Daňový systém

Obecně platí, že daň z příjmu fyzických osob je pro daňové poplatníky vybírána paušální 10% sazbou. Existují určité druhy příjmů, které jsou osvobozeny nebo podléhají konečné srážkové dani. Spotřební daň se platí z alkoholu, osobních automobilů, cigaret, tabáku, PHM a některého luxusního zboží. Zákon rovněž uvaluje daň na hrací zařízení. Sazba daně z nemovitého majetku je v rozmezí 0,6–1 % z hodnoty majetku a je placena ročně. DPH na zboží, služby a práce vyprodukované v Mongolsku a dovezené do Mongolska je jednotná ve výši 10 %.

Rezidentní PO platí v Mongolsku daň ze svých celosvětových výnosů. Nerezidentní PO platí daň pouze ze svých příjmů generovaných v Mongolsku. Rezidentní subjekty platí daň z příjmů z obchodních aktivit, prodeje práv, podílů, kurzových rozdílů, nájmu, prodeje movitého majetku.

Daň z příjmů právnických osob podléhá zdanění:

• 1 % v případě ročních tržeb do 300 mil. MNT (tugriků)
• 10 % s příjmy do 6 mld. MNT (tugriků)
• Příjmy nad 6 mld. MNT (tugriků) podléhají dani 600 mil. MNT + 25% zdanění příjmu převyšující 6 mld. MNT

DPH ve výši 10 % je stanovena na zboží, služby a dovozy do Mongolska. Pokud je obrat společnosti vyšší než 10 mil. MNT, je nutné se registrovat u Daňové kanceláře a získat status plátce daně. Také je možné se registrovat dobrovolně, pokud zdanitelný obrat dosáhne 8 mil. MNT, nebo pokud byly v Mongolsku investovány 2 mil. USD, případně více. Příjmy ze zdrojů popsaných níže jsou při určování ročního zdanitelného příjmu vyloučeny a jsou zdaněny různými daňovými sazbami na hrubém základě:

• Příjmy z vlastnictví zdrojů – nájmy, royalties (poplatky v těžebním sektoru), dividendy a úroky – 10 %
• Příjmy z prodeje práv – 10 %
• Příjmy ze sázek, loterie, atp. – 40 %
• Příjem z prodeje nemovitého majetku – 2 %

Sazba 20 % se aplikuje na příjmy nerezidentních PO z dividend, úroku z úvěru a platby za vystavení garance, příjmy z honorářů, prodaného zboží, poskytnutou práci a služby na území Mongolska, pronájem hmotných a nehmotných aktiv a při převodu zisku do zahraničí.

Mongolská vláda uděluje daňové výjimky včetně povinnosti platit DPH u dovozů základních paliv, potravinových produktů a u dovozů v sektorech podporujících růst (např. zemědělství).

Od 1. ledna 2024 se zvýšila městská daň z 1 % na 2 % pro všechny druhy cigaret, alkoholické nápoje, služby barů, restaurací, hotelů, rekreačních zařízení, myček aut a autoservisů.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna mezi ČR a Mongolskem dosáhla v prosinci 2023 obratu 509 milionů CZK (meziroční nárůst o bezmála 16 %), což je nejvyšší hodnota za posledních 25 let. ČR export činil 478 mil. CZK (nárůst o 19 %) a import 30 mil. CZK (pokles o 25 %). Hlavními exportními položkami byly chemikálie, zbraně a munice, potravinářské stroje, pyrotechnické výrobky, farmaceutické a hygienické přípravky, alkoholické nápoje a potraviny, diagnostické přístroje, sklo, lepenka a plasty. Dovoz zahrnoval různé suroviny živočišného původu, jako jsou kosti a vlasy, dále textilie, léčiva a výrobky z plastů.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

MN za využití GSP+ mechanismů do EU vyváží až 6200 výrobků bezcelně. Obrat zahraničního obchodu Mongolska s EU v roce 2023 dosáhl hodnoty 864 mil. EUR (nárůst oproti roku 2022 o 13 %). Dovoz do EU byl v hodnotě 123,33 mil. EUR (pokles o 10 %). EU do MN vyvezlo zboží v hodnotě 740,7 mil. EUR (nárůst o 18 %).

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obrat zahraničního obchodu Mongolska za 2023 činil 24,4 mld. EUR, vývoz 16,3 mld. EUR (meziroční nárůst o 42 %), dovoz 8 mld. EUR (nárůst o 9 %). Saldo zahraničního obchodu bylo v přebytku 8,1 mld. EUR.

Na obratu zahraničního obchodu měly největší podíl Čína (72 %) a Rusko (10 %). 

Zdroj: EIU

3.2. Přímé zahraniční investice

V Mongolsku jsou prioritou přímé zahraniční investice do těžebního průmyslu, díky rozsáhlým zásobám nerostných surovin. Tyto zásoby představují pro investory velký potenciál pro zisk. Nicméně, vzhledem k vysokému riziku makroekonomického prostředí a nejistotě v pravidlech pro tyto investice, je potřeba postupovat opatrně. Mongolsko je charakteristické svým ekonomickým modelem založeným na exportu nerostných surovin a importu většiny ostatního zboží. To znamená, že vláda neklade zahraničním firmám velké překážky pro vstup na trh. V posledních letech se daří zejména sektorům služeb reprezentovaných mezinárodními značkami jako jsou například řetězce kin, fitcenter, rychlého občerstvení a smíšeného zboží. Investice do turismu, zemědělství a e-commerce představují velký potenciál. Investice do politicky citlivých oblastí, jako je těžební průmysl s sebou nesou určitá rizika.

V říjnu 2023 Mongolsko uzavřelo investiční dohodu s francouzskou společností Orano o těžbě uranu a dohodu o průzkumu mongolského lithia. Dále podepsalo memoranda o porozumění ohledně těžební spolupráce s Německem, Velkou Británií a USA. Úspěch těchto plánů však bude do značné míry záviset na vztazích těchto zemí s Čínou, která je největším exportním trhem Mongolska a jejíž přístavy jsou klíčové pro přepravu mongolských nerostů.

Projekt Síla Sibiře 2, který má propojit plynovody z Ruska do Číny přes Mongolsko, byl zpožděn. Rusko i Mongolsko chtějí projekt prosadit a výstavba měla začít už v roce 2024. Čína však váhá, pravděpodobně kvůli neshodám o cenách plynu a financování projektu. Čína se také chce vyhnout přílišné závislosti na ruské energii a raději rozšiřuje energetickou spolupráci se Střední Asií.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

• Vztahy EU s Mongolskem upravují mimo jiné tyto vybrané smlouvy:
• Dohoda o civilním letectví (2009)
• Úmluva o předávání odsouzených osob (2016)
• Dohoda o partnerství a spolupráci, PCA (2017)
• Úmluva o vzájemné administrativní pomoci v daňových otázkách (2020)

Smlouvy s ČR

Vzájemné vztahy ČR a Mongolska upravuje řada dvoustranných a meziresortních smluv:

• Smlouva mezi ČR a Mongolskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (1997)
• Smlouva mezi vládou ČR a vládou Mongolska o podpoře a vzájemné ochraně investic (1998)
• Smlouva mezi vládou ČR a vládou Mongolska o vzájemném zaměstnávání občanů České republiky a občanů Mongolska (1999)
• Smlouva o hlavních směrech spolupráce v oblasti životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem přírody a životního prostředí Mongolska (2001)
• Smlouva o hospodářské spolupráci mezi vládou ČR a vládou Mongolska (2005)
• Smlouva mezi vládou ČR a vládou Mongolska o leteckých službách (2017)
• Smlouva mezi vládou ČR a vládou Mongolska o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem (2019)
• Smlouva mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem vzdělání, kultury, vědy a sportu Mongolska o spolupráci v oblasti školství a vědy (2019).
• Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem (2019, do platnosti vstoupila 1. 3. 2023)
  

3.4. Rozvojová spolupráce

Bilaterální spolupráce

Mongolsko je příjemcem rozvojové pomoci a v souladu s Koncepcí zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010–2017, kterou vláda schválila v květnu 2010, patřila mezi prioritní partnerské země ČR s programem spolupráce. Rozvojová spolupráce se soustředila především do oblastí energetiky, zásobování vodou a sanitace, zemědělství a lesnictví. ČR poskytla Mongolsku v období 1996–2017 rozvojovou pomoc ve výši více než 50 mil. USD, což řadí ČR mezi nejvýznamnější donory. Garantem poskytované ZRS je od roku 2010 Česká rozvojová agentura (ČRA).

Čeští investoři mohou v Mongolsku mimo jiné využít programu Záruka zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). Cílem programu je v souladu se Strategií ZRS ČR 2018-2030 podpořit prostřednictvím bankovních záruk soukromé investice na rizikových trzích v rozvojových zemích. Podmínkou podpory je udržitelnost realizovaných investic, jejich rozvojový dopad a přidaná hodnota pro partnerskou zemi. Podpora je poskytována ve formě bankovní záruky za úvěr. Záruka je poskytována pouze k úvěrům bank, které mají s Národní rozvojovou bankou uzavřenu smlouvu o podmínkách poskytování záruk zahraniční rozvojové spolupráce. Bližší informace jsou dostupné na webových stránkách Národní rozvojové banky

Multilaterální spolupráce

ČR se podílí na práci agentur OSN, brettonwoodských institucí i orgánů EU. Účastní se diskusí o rozvoji prostřednictvím příslušných pracovních skupin a platforem WB, EU, OSN i OECD. Přispívá finančně na činnost těchto institucí a dbá na implementaci přijímaných závazků. Mezinárodní organizace implementují v Mongolsku projekty ve vodohospodářství, zpracování odpadu a zdravotnictví.

V Mongolsku hrají významnou roli při realizaci multilaterálních rozvojových projektů české neziskové organizace Člověk v tísni a Charita. Naplňování závazků ČR bude vycházet z celkového objemu české rozvojové spolupráce a z možností a stavu českého rozvojového systému.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Těžební a ropné technologie

Mongolsko patří s bohatými přírodními zdroji a minerály mezi hlavní světová centra s nerostnými surovinami (17 % celosvětových zásob). V zemi se nachází více než 8 tisíc nalezišť 80 druhů minerálů (uhlí, zlato, stříbro, měď, železná ruda, uran, zinek, ropa aj.). Těžební průmysl tvoří 27 % HDP, 32 % státních příjmů, 77 % přímých zahraničních investic a více než 92 % výnosů z vývozu. České firmy mohou v Mongolsku nalézt uplatnění v oblasti dodávek těžební technologie a využít své odborné znalosti v sektoru geologických služeb. Poptávka je rovněž po environmentálně šetrných a digitálních řešení pro odvětví těžby.

▶ Voda a životní prostředí

Vláda a regionální správy považují za prioritní zabezpečení nových zdrojů pitné vody, ochranu již existujících zdrojů a výstavbu infrastruktury pro rychle rostoucí Ulánbátar a další provincie. V rámci vládní strategie vzniknou velké průmyslové zóny pro zpracování kůže ve městech Darkhan, Ulánbátar a Khovd, pro které se rovněž plánuje výstavba čistíren odpadních vod. V oblasti vodohospodářství v Mongolsku působí mezinárodní organizace jako americká Millenium Challenge Corporation, která v hlavním městě realizuje dlouhodobé projekty za 7,5 mld. Kč. České firmy mají možnost zapojit se do těchto projektů formou subdodávek, které mohou zahrnovat činnosti jako sběr, svoz, třídění a recyklaci odpadů.

▶ Zemědělství a potravinářství

V Mongolsku je skoro třetina ekonomicky aktivní populace zaměstnaná v zemědělství, které přispívá k HDP asi 14 %. Převládající extenzivní chov skotu neboli pastevectví, vede k omezené produkci kravského mléka. S ohledem na klimatické změny Mongolsko směřuje k redukci skotu a k adopci intenzivnějších chovatelských metod s cílem zvýšit mléčnou produkci. To otevírá příležitosti pro české podniky k nabídce technologií pro zpracování masa a mléka, balení potravin, veterinární péče a hygieny, nebo produktů pro značení zvířat.

Celá Mapa oborových příležitostí (MOP) je dostupná na webu MZV ČR.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Vzhledem ke specifickému trhu, jazykové bariéře (znalost jazyků je slabá) i kulturním odlišnostem není jednoduché pro české subjekty na mongolském trhu podnikat bez místního partnera. Obchodní příležitosti většinou zajišťuje mongolská firma, v případě kapitálových účastí či výrobní spolupráce je vhodné, aby kromě mongolského partnera byl přítomen i český zástupce, ať již kvůli mongolskému zvyku upřednostňovat osobní jednání, nebo potřebě odborně vést místní zaměstnance.

4.2. Oslovení

Mongolové mají tradičně 3 jména – křestní, patronymum (jméno po otci) a kmenové jméno. Systematicky však používají jen křestní jméno a to i v oslovení a oficiálním styku. Na vizitkách bývá křestní jméno uváděno velkým písmenem, patronymum malým (ale nepoužívá se) a v průkazech a pasech figuruje i rodové/kmenové jméno, které je obecně nejbližší našemu příjmení. Rodové jméno se ale jinak nevyužívá vůbec a nefiguruje ani na vizitkách.

Mongolové se oslovují křestními jmény bez uvedení akademického titulu či pozice ve firmě a to platí i pro oslovení zahraničním partnerem. Při pozdravu bývá pravidlem podání ruky, chcete-li zapůsobit, můžete zároveň použít mongolské slovo „hatagtai“ (madam) při kontaktu se ženou, nebo „noeyen“ (pane) s mužem. Na úvod se při pozdravu a představení vyměňují vizitky, projevem úcty je jejich podávání i přijímání oběma rukama.

4.3. Obchodní schůzka

Optimální je, když Vás obchodnímu partnerovi představí někdo, koho váš potenciální partner již zná. Pokud to není možné, je doporučené s dostatečným časovým předstihem zaslat e-mail. Jakmile se blíží datum plánované schůzky, je dobré se znovu ozvat a připomenout se.

Úterý je pověrčivě považováno za špatný den, a proto je lepší Mongoly nenutit, aby se v úterý vypravovali na pracovní cesty, nebo zahajovali významné projekty či aktivity. Vhodný čas k jednání jinak není ničím limitován, spíše však až po 10. hodině dopolední. Bývá pravidlem, že zpoždění nikoho neznepokojí, avšak i v Mongolsku platí, že dodržením smluveného času schůzky vyjadřujete respekt k partnerovi a svědčí o Vaší serióznosti.

Při jednáních Mongolové spíše oceňují neformální přístup, na etiketu si moc nepotrpí. Mongolové se často usmívají, žertují, s požitkem poslouchají žerty druhých, nahlas mluví a smějí se. V řídce obydleném Mongolsku nebyla životní konkurence tak vysoká, jako např. v Číně, a proto si nevynutila tolik „sebeobranných“ klišé, jakými jsou neustálé úsměvy, úklony a superlativy, typické např. pro Japonce.

Je příznivě hodnoceno, když cizinec pozve svého mongolského partnera k jednání na pracovní oběd nebo večeři. Místo schůzky vybírejte s ohledem na svého partnera, tedy dbejte na to, aby byl výběr jídel bohatý na tradiční mongolské pokrmy. Zahraniční zástupci firem jednající s místními partnery mívají většinou připravené oboustranné vizitky v mongolském a anglickém jazyce. Vizitky bývají standardního typu, obsahují jméno, funkci a podnik s adresou včetně e-mailu a telefonního čísla. Vizitky, ale i různé pozornosti a dárky jsou přijímány s úctou, podávají se a přijímají oběma rukama současně.

Už během první schůzky mohou české podnikatele překvapit otázky spíše osobní povahy. Jejich účelem je identifikace styčných bodů pro budování vztahu a získání důvěry. Je to tím, že na rozdíl od nás Mongolové od sebe příliš neodlišují osobní a pracovní život. Tyto světy se mnohdy prolínají a během obchodní schůzky je to nejvíce patrné. Mongolové podobně jako další obyvatelé Asie, ve snaze neuvést protistranu do nepříjemné situace, neumí příliš říkat „ne“, ačkoli není vždy v jejich silách slíbené zařídit. Vytáčky a určitá hra na schovávanou už by měly Evropanovi naznačit, že mongolský partner nechce nebo nemůže říci „ano“. Pokud jej ale k „ano“ přimějeme, je nutné být na uvedené připraven a informace ověřovat z několika zdrojů. Upřímnost a otevřenost je přesto vyšší než jinde v Asii.

Mongolská obchodní kultura je založena na jasné vertikální hierarchii, opravdovou rozhodovací pravomoc má pouze velmi úzké vedení firmy. Proto je důležité si nejen prostudovat oficiální organizační strukturu dané společnosti, ale také se dopátrat k osobám, které ve skutečnosti rozhodovací pravomoc mají a na ty se zaměřit hned od začátku.

Typický mongolský obchodník používá při jednáních nepřímou komunikaci, přímou odpověď od něj mnohdy nedostanete, hlavně v otázkách, ve kterých se vaše názory rozcházejí. Běžně se setkáte s tím, že vám partner do očí slíbí něco, co později nesplní. Není to proto, že by vás chtěl oklamat, ale proto, že si vás nepřeje odmítnout z důvodu snahy o zachování tváře. Nejlepší je se do podobné situace vůbec nedostávat a předem u partnera odhadnout jeho (ne)zájem z kontextu společné komunikace.

Do obchodních jednání se nejvíce promítá faktor zachování si tváře, který je hluboce zakotven v mongolské kultuře. S tím je potřeba pracovat a přizpůsobit komunikační strategii.

Jisté chování je v Mongolsku vnímáno jako neslušnost. Jedná se především o nadužívání levé ruky, levou rukou se nic nepodává ani nepřijímá, hlasité smrkání (nikoliv však mlaskání při jídle), postávání v prostoru dveří či procházení mezi sloupy jurty, házení předmětu při podávání. Zajímavou reakci vyvolává nechtěné kopnutí pod stolem či šlápnutí na nohu. Pokud se někoho omylem dotknete či kopnete nohou, aktéři si automaticky podávají ruku. Nepodání ruky po nechtěném šlápnutí na nohu druhému člověku je pak vnímáno jako neslušnost. Toto již zcela zautomatizované gesto pak činí milé společenské obtíže Mongolům při cestách po západě.

Mongolové vnímají čas jinak než Evropané, vysvětlením je dřívější nomádský způsob života, kdy lidé čas potřebný pro překonání velkých vzdáleností neměřili na minuty či hodiny, ale rozlišovali čas před polednem a čas po poledni, a to ještě v závislosti na aktuálním stavu počasí. Tento „koncept času“ Mongolům do určité míry zůstal i dodnes. Dochvilnost nepatří mezi jejich silné stránky a nepřikládají ji velkou důležitost (byť se situace zlepšuje, zejména u mladší generace). Často se stává, že smluvený partner dorazí na schůzku o půl hodiny později a ani se nad tím nepozastaví. Předem smluvené termíny v obchodních případech nemusí být s ohledem na tento faktor dodrženy a může docházet k prodlení jak s platbami od zákazníků, stejně tak u termínů dodávek zboží či služeb.

Způsob oblékání Mongolů byl ovlivněn především klimatickými podmínkami a kočovným způsobem života. Tradiční oděv se nazývá dél a všestranně se využívá. Díky svému provedení může posloužit jako hlavní oděv, kabát, nebo dokonce jako deka. Jeho výhoda spočívá v tom, že svého nositele dobře chrání proti silným mongolským mrazům a ostrým paprskům slunce. V současné době se dél z kvalitní látky a bohatě zdobený vyšíváním nosí při slavnostních událostech zejména v  hlavním městě. Při obchodní schůzce nosí muži běžný oblek většinou v tmavých barvách. U žen se oblečení liší, některé se oblékají zcela evropsky (kalhotový kostýmek nebo sukně) a jiné dávají přednost tradičnímu délu z hedvábí s vyšíváním.

Jednou z předních vlastností Mongolů je jejich pohostinnost. Pokud vás váš obchodní partner pozve do restaurace, čekejte tradiční národní kuchyni. Mongolové ale raději zvou své obchodní partnery k sobě domů. Zahraniční strana musí pozvání opětovat. Nabídnuté místo k sezení okamžitě přijměte, aniž byste se rozhlíželi po jiném. Od stolu se neodchází, dokud všichni nedojí, když se sedí u stolu, nohy se přes sebe nepřekládají, ani nenatahují před sebe, pokud se sedí na zemi, tak je máme pod sebou. Jíst či pít ve stoje je neslušné, nápojové číše se podávají pravou rukou, jež je pod zápěstím podpíráno levou rukou, věci přijímáme oběma rukama. Je krajně neslušné jakékoliv nabízené pokrmy odmítat, pokud projevíte zájem, můžete je posléze slušně vrátit.

Velmi pravděpodobně budete vyzváni k pití alkoholu, pokud nepijete, je mnohem jednodušší si nechat nalít a skleničku nedopíjet, prázdná sklenička signalizuje, že nemáte dost a je zvykem hostitele vám ji udržovat plnou. To stejné platí o jídle, nechcete-li přidat, nechte něco na talíři. Dalším specifikem rozšířeným v celém regionu je mlaskání, které se chápe jako vnímání pokrmu všemi smysly, tj. že vám chutná.

4.4. Komunikace

Úředním a nejvíce užívaným jazykem v zemi je mongolština. Ze světových jazyků se nejčastěji používá angličtina a ruština, někteří umí i čínsky (korejsky, japonsky). Až 20 tisíc Mongolů ovládá češtinu. Oceňována je u cizinců znalost mongolštiny. Nadále však platí, že většina Mongolů cizí jazyky neovládá, respektive neumí na dostatečné úrovni, proto doporučujeme při jednáních využít pomoc tlumočníka.   Mongolové během debaty preferují pozitivní témata, vyhýbají se tématům jako smrt, nemoci, které jsou obecně vnímány jako negativní. Udržujte konverzaci v pozitivním duchu, je vhodné se na začátek zeptat na zdraví rodiny, případně na podnikání, chod farmy a jiné. Stejně jako mnoho dalších východoasijských národů i Mongolové upřednostňují osobní setkání, které jim pomáhá vytvořit si důvěru k partnerovi. Pokud to tedy naše možnosti umožňují, je ku prospěchu věci se s partnerem alespoň jednou osobně sejít. V neosobním kontaktu upřednostňují telefonický hovor před písemnou formou.

4.5. Doporučení

• Respektovat kulturní odlišnosti a zvyky země
• Zjistit postavení partnera v organizaci a jeho pravomoce
• Navázat s partnerem osobní vztah
• Být připraven na časovou náročnost obchodních jednání
• Vyhýbat se přímé negativní kritice protistrany/uvádění partnera do trapných situací
• Využívat pomoci tlumočníka

4.6. Státní svátky

• 1. leden – Nový rok
• 1–3. den prvního lunárního měsíce – tradiční Nový rok „Tsagaan sar” podle lunárního kalendáře. Jedná se o jeden z nejdůležitějších svátků pro Mongoly. Je také oslavován některými turkickými etniky.
• 8. březen – MDŽ
• Květen – Den Buddhy – pohyblivý svátek věnovaný třem významným událostem v Buddhově životě (narození, osvícení a odchodu z lidského světa)
• 1. červen – Den dětí
• 11–15. červenec – tradiční svátek Naadam, festival je také nazýván „Eriin gurvan naadam“ neboli „Tři mužské hry“. Tyto hry jsou mongolský zápas, jízda na koni a lukostřelba a jsou jedinými v celé zemi. Navzdory názvu festivalu se i ženy účastní lukostřelby a jízdy na koni, ovšem nikoliv mongolského zápasu. Největší hry se tradičně pořádají v Ulánbátaru mezi 11—13. červencem.
• Listopad – Narozeniny Čingischána – pohyblivý svátek
• 26. listopad – Den samostatnosti republiky – připomínka založení Mongolské lidové republiky v roce 1924
• 29. prosinec – Den nezávislosti – připomíná zisk nezávislosti na mandžuské dynastii Čching v roce 1911

Pracovní doba na úřadech je obvykle pondělí až pátek od 8:30 hod. do 17:30 s hodinovou přestávkou na oběd (12:30-13:30); o sobotách, nedělích a svátcích je volno. Prodejní doba je podobná, existují obchody s 24 hodinovou pracovní dobou, mnohé obchody jsou otevřeny i v sobotu, řada z nich pak i v neděli.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Mongolsko má relativně nekomplikovaný proces registrace podniku, který nově probíhá pouze na Státním registračním úřadě. Certifikát vydaný novým společnostem je nutné každoročně prodlužovat. Společnost musí být zaregistrována u patřičné pobočky daňového úřadu (příslušnost dle zaregistrované adresy společnosti). Dovozy do Mongolska nepodléhají speciálním povolením. Importér však musí být registrován při daňovém úřadu a státním registračním úřadu. Dovozy nejsou předmětem žádných restrikcí, vyjma několika položek, na které se vztahují dovozní licence (např. chemické prostředky, lidská krev a orgány, výbušniny a zbraně). Licence jsou vystavovány příslušným resortním ministerstvem.

Obecně vzato Mongolsko nediskriminuje zahraniční investory ani investory z ČR a to až na dvě velké výjimky. 1) Aby si zahraniční investor v Mongolsku mohl založit společnost, musí investovat minimálně 100 000 USD. Mongolové žádnému investičnímu minimu nepodléhají. 2) Cizinci a zahraniční firmy nesmí v Mongolsku vlastnit nemovitost. Investoři mohou ke svým podnikatelským záměrům získat užívací práva k pozemkům na pět let s jednorázovým pětiletým obnovením. Mongolská vláda svým občanům žádná taková omezení neukládá. S výjimkou trhu s nemovitostmi, zahraniční a domácí investoři mají stejná práva zakládat, prodávat, převádět akcie, užívací práva společnosti a movitého majetku. Dále v Mongolsku neexistují zákonné ani regulační limity na zahraniční vlastnictví a kontrolu investic. Jedinou výjimkou je zákon, který mongolské vládě umožňuje získat až 50 % ložisek nerostných surovin, na který Státní velký chural nahlíží jako na „strategickou“ hodnotu pro stát.

Doplňkové dovozní clo je zavedeno na dopravní prostředky (na základě stáří vozidla 500 USD 0–3 let, 1000 USD 4–19 let, 2000 USD nad 10 let) a na alkohol a tabák. Clo u importovaného tabáku je 20–30 % podle klasifikace. Mongolský celní zákon umožňuje dočasné celní úlevy, které se mohou týkat strojírenské produkce a zařízení, která je dovážena pro účel výstav a veletrhů a bude re-exportována do 1 roku. Importér musí obdržet povolení pro dočasný dovoz osvobozený od cla.

Další informace o celních procedůrách jsou dostupné na webových stránkách mongolského celního úřadu a dovozních tarifech na portálu EU Access2Markets.

Zóny volného obchodu (FTZ)

Od roku 2004 byly v Mongolsku otevřeny tři zóny volného obchodu. Dvě z nich se nacházejí podél železnice Transmongolské magistrály, na kterou se v Ulan-Ude (Burjatsko, RF) připojuje Transsibiřská magistrála. 1) se nachází ve městě Altanbulag na severní hranici Mongolska s Ruskou federací a 2) na jihu Mongolska na mongolsko-čínském hraničním přechodu Zamiin-Uud. Třetí zóna volného obchodu je na západě země v pohraničním městě Tsagaannuur v provincii Bajan-Ölgii sousedící s RF. V posledních letech se také nahlas hovoří o zavedení nové zóny volného obchodu při novém mezinárodním letišti v Ulánbátaru. Stávající FTZ jsou relativně neaktivní a vyžadují další rozvoj.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Dle Zákona o obchodních společnostech a Investičního zákona je v Mongolsku možné založit společnost bez zahraniční investice (BENFI), nebo společnost se zahraniční investicí (BEFI). BEFI je definována jako společnost s aktivy, která jsou minimálně z 25 % vlastněna zahraničními investory a investice každého ze zahraničních investorů je v hodnotě min. 100 000 USD.

Mongolská legislativa umožňuje zřízení několika forem podnikatelských subjektů:

a) Limited Liability Company (LLC) – může mít až 50 akcionářů, nebo jen jednoho vlastníka (nejčastější forma, 80—90 %)

b) Joint Stock Company (JSC) – musí mít 10 mil. MNT kapitál vedený na mongolské burze a 1/3 představenstva nemohou být akcionáři

c) Akciová společnost může být otevřeného nebo uzavřeného typu

d) Společnost s ručením omezeným – počáteční vklad je poskytnut společníky a může mít formu peněžní či jiných aktiv (příslušně oceněných v peněžní hodnotě). Může mít jednoho či více společníků (fyzické či právnické osoby). Minimální základní vklad společnosti pro společnost se zahraniční investicí (BEFI) je 100 000 USD. Pro společnosti bez zahraniční investice (BENFI) není stanovena minimální výše základního vkladu

e) Partnerství – Zákon o partnerství definuje tři typy této právní formy podnikání, které mohou realizovat aktivity generující zisk:

• I. Neomezené = partneři společně ručí za závazky partnerství
• II. Omezené partnerství s některými partnery s neomezeným ručením
• II. Omezené partnerství = dvě nebo více fyzických osob s profesionální licencí mohou ustanovit tuto formu partnerství, závazky partnerů jsou limitovány výší jejich podílů na kapitálu

f) Zastupitelská kancelář – dle Investičního zákona mohou zahraniční právnické osoby v Mongolsku zřídit zastupitelskou kancelář, která nemá vlastní právní subjektivitu. Zastupitelská kancelář vykonává pouze zastupitelské funkce. Registrační procedura je podobná ostatním právním formám podnikání v Mongolsku.

Seznam dokumentů potřebných k registraci jednotlivých forem právnických osob najdete na webových stránkách Státního registračního úřadu.

5.3. Marketing a komunikace

Pro běžného mongolského spotřebitele je klíčová cena zboží. V širokém sortimentu spotřebního zboží se prosazuje zejména zboží z ČLR, v menší míře z RF, Korejské republiky a Turecka. Spotřebitelské chování zejména ve městech stále více ovlivňuje reklama. Nové druhy zboží se prakticky bez reklamy neobejdou. Největší účinek mají reklamní kampaně v televizi a tisku.

Pro představu cena celostránkové barevné reklamy v prestižním společenském časopise se pohybuje v rozmezí 500–1000 EUR. Velmi intenzivně je využívaná reklama na sociálních sítích, zejména na Facebooku. V hlavním městě se hojně využívají velkoplošné billboardy. Firmy, domácí i zahraniční, se prezentují na výstavách či konferencích, kterých je během roku v Ulánbátaru velké množství, a jsou rovněž mediálně propagovány.

Mongolská národní obchodní a průmyslová komora (MNCCI) podporuje ze své podstaty ekonomické a obchodní vztahy. MNCCI nabízí služby svým členům i zahraničním firmám. Pořádá i různé výstavy a veletrhy, stejně tak pomáhá s organizací českých podnikatelských misí do Mongolska.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Mongolsko je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Podepsalo a ratifikovalo většinu dohod a konvencí, včetně WTO TRIPS. Proto zde v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví (registrace patentů a ochranných známek) platí mezinárodní standardy, za jejíž případné porušování hrozí právní postihy.

V Mongolsku je i Úřad duševního vlastnictví, Mongolský celní úřad, Národní policie a Úřad kontroly autorských práv, kteří chrání práva duševního vlastnictví. Činnost Úřadu pro kontrolu autorských práv však nesplňuje standardy, jaké známe z ČR. Falzifikáty existují u knižních publikací, hudebních a filmových nosičů. Mongolsko nedisponuje kapacitami pro sledování „kopírování“ průmyslových či obdobných statků.

5.5. Trh veřejných zakázek

Vyhlašování veřejných zakázek je v podstatě decentralizované. Zpravidla se publikují v tištěných novinách, nebo na www.tender.gov.mn a www.ub-procurement.mn. V březnu 2019 došlo ke změně zákona o veřejných zakázkách. Vládní ministerstva nově stojí mimo proces výběrových řízení. Ministerstvo má být pouze zodpovědné za své interní veřejné zakázky.

Všechny ostatní veřejné zakázky musí být vyřizovány nezávislou agenturou. Při výběrových řízeních jsou podporováni domácí výrobci, pokud splňují mezinárodní standardy a kvalitu. Zahraniční dodavatelé se nemohou účastnit v tendrech na dodávku zboží, kterou může zabezpečit domácí výrobce (pokud je toto omezení stanoveno). Je zřízena černá listina subjektů, které porušily pravidla výběrových řízení. Subjekty na černé listině se nemohou účastnit dalších výběrových řízení. Jsou zavedeny předvýběrové aktivity pro projekty mezinárodních organizací. Za výběrové řízení odpovídá vyhlašovatel soutěže.

Výběrová řízení na realizátory projektů rovněž vyhlašují mnozí mezinárodní donoři – EBRD (Evropská banka pro obnovu a rozvoj), MCC-Acount (Millenium Challenge Corporation – Account), ADB (Asian Development Bank), WB (World Bank), JICA (Japonská rozvojová agentura), aj. Velvyslanectví ČR vyřizuje dotazy českých firem ohledně možnosti prodeje zboží či nabídky dodávek zařízení z ČR a zprostředkovává v rámci svých možností vzájemné kontakty. Mongolské poptávky jsou vkládány na portál BusinessInfo.cz.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Všeobecně přijatým principem je snaha o řešení obchodních sporů dohodou. V případě, že to není možné, řeší se spory soudně. Pokud je ve smlouvě rozhodčí doložka, pak se spory řeší pomocí arbitrážních soudů; je-li žalobcem mongolská strana, je příslušnost k Arbitrážnímu soudu Mongolské národní obchodní a průmyslové komory, je-li žalobcem zahraniční účastník, obrací se k arbitrážnímu soudu dané země (není-li ve smlouvě dohodnuto jinak).

Řešením sporů dohodou, ochranou práv a zájmů investorů se v Mongolsku zabývá Rada na ochranu investic (Investment Protection Council of Mongolia), která byla založena vládou. Rada se snaží navázat s investory úzkou spolupráci a udržovat pevný vztah. Mongolský bankovní systém doznává každým rokem určitého zlepšení a rozšiřuje své produkty (ve vedení většiny velkých bank jsou zahraniční pracovníci). Vzhledem k rizikovosti trhu (7. skupina dle OECD) je obtížnější a dražší získávání garancí na úvěrování dovozu/vývozu. Při větších dodávkách je nutné konkurovat podmínkám nabízeným firmami z Japonska, Korejské republiky, SRN, USA apod., které umožňují odklad splátek a jiné zvýhodněné formy prodeje.

Platební morálka je rozdílná, některé firmy dokonce hradí 90 % zakázky předem, což lze doporučit jako v podstatě jediný vhodný způsob, není-li platba jinak zajištěna.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Dne 4. ledna 2023 přijala mongolská vláda rozhodnutí, které umožňuje 30denní bezvízový pobyt pro turisty ze 34 zemí, včetně České republiky. 

1. Občané ČR mohou cestovat do Mongolska bez víza pro turistické účely na dobu 30 dní (kategorie K2), pro přeshraniční turistiku (K3), účast na kulturních nebo uměleckých událostech, sportovních událostech, filmové produkci a tvorbu obsahu (kategorie K4) a pro tranzit (K6).
2. Čeští občané, kteří cestují do Mongolska za oficiálními, obchodními nebo jinými účely než těmi uvedenými v bodě 1), musí předem požádat o vízum.
3. Turisté, kteří přicestovali do Mongolska v režimu bez víz, mohou svůj pobyt prodloužit o dalších 30 dní. Pro tento účel je třeba podat žádost o prodloužení u Imigrační agentury Mongolska, a to osobně nebo online na adrese: immigration.gov.mn

Toto rozhodnutí platí od 4. ledna 2023 do 31. prosince 2025.

Žadatelé o ostatní víza mohou nadále žádat prostřednictvím portálu www.evisa.mn

Kromě mezinárodního letiště Chingis Khaan v Ulánbátaru lze k cestám do Mongolska využít pouze dva železniční hraniční přechody, a to Sukhbaatar/Naushki (s RF) a Zamiin Uud/Ereen (s ČLR) a dále s RF tři silniční přechody – Altanbulag/Kyakhta, Tsagaannuur/Tashanta a Ereentsav/Solovyosk a 4 silniční přechody s ČLR Zamiin Uud/Ereen, Bulgan-Yarant/Takashiken, Bichigt/Zuun-khatavch a Sumber/Rsahann (s ČLR). Pracovní doba na jednotlivých přechodech se liší. Před výběrem/použitím silničního přechodu doporučujeme ověřit aktuální otevírací dobu hraničního přechodu prostřednictvím Velvyslanectví České republiky v Ulánbátaru nebo Velvyslanectví Mongolska v Praze. Vjezd motorovým vozidlem do Mongolska s jinou SPZ, než je jeden z hraničních států, lze uskutečnit jen na mezinárodních hraničních přechodech. Pro tranzit vozidla přes Rusko, nebo Čínu je potřeba povolení, o které je nutné požádat ještě před odjezdem a to na Velvyslanectví Ruska či ČLR v České republice.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje, aby si čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro cestování nezměnily.

Mongolsko je významným zdrojem pracovních sil pro český průmysl. Počet zaměstnaneckých karet pro Mongoly se v roce 2024 ztrojnásobil na 3170 ročně.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní vztahy reguluje Zákoník práce z 14. 5. 1999. Standardní pracovní týden činí 40 hodin s výjimkami pro sezónní práce. Minimální mzda je určena legislativně, od 1. ledna 2017 činí 240 000 MNT/měsíčně (cca 92 EUR). Odvod na sociální zabezpečení včetně zdravotního je 12,5 % pro zaměstnance a 13,5 % pro zaměstnavatele. Mzdové náklady: průměrná měsíční čistá mzda v Mongolsku dosahovala v roce 2022 1,3 mil. MNT (cca 8000 CZK).

Daň z příjmu fyzických osob u nerezidentů je ve výši 20 % u příjmu z mongolského zdroje. Dle mongolského zákona o Provádění vyrovnání v národní měně musí být všichni zahraniční pracovníci, až na výjimky (např. diplomatické mise), vypláceni v mongolské měně (MNT) převodem na MNT bankovní účet v Mongolsku. Mzda se může převádět do zahraniční bez dodatečných srážek.

Pracovní povolení je vyžadováno pro všechny zahraniční zaměstnance firem a zastupitelských kanceláří. Jeho získání může být časově náročné – až 4 týdny před odjezdem a 2 týdny v Mongolsku. Před vycestováním je nutné si zařídit pracovní vízum na některé mongolské ambasádě (např. v Praze). Po vstupu se pracovník musí do 7 pracovních dnů zaregistrovat na Imigračním úřadu, jinak mu hrozí pokuta až 1 mil. MNT (cca 305 EUR). Samotné pracovní povolení vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí, na Služebním centru pracovního úřadu se podají potřebné dokumenty a předem se platí poplatek 384 tis. MNT za každý měsíc pracovního povolení. Hradí se rovněž jednorázové poplatky za služby (žádost o povolení k zaměstnání – 1 osoba 15 000 MNT, průkaz povolení k zaměstnání – 2000 MNT). Jakmile je získáno pracovní povolení, je nutné si zařídit dlouhodobé pracovní vízum. Rovněž je nutné si na Imigračním úřadu návazně zařídit dlouhodobé povolení k pobytu.

Mongolská vláda stanovuje kvóty pro zaměstnávání zahraničních pracovníků. A to pro společnosti bez i se zahraniční investicí. Dle sektoru, výše investice a počtu zaměstnanců společnosti se kvóty pohybují v rozmezí 5–80 %. Společnosti zabývající se zahraničním obchodem mají kvótu 5 % (ve firmě musí být zaměstnáno alespoň 20 zaměstnanců, aby mohla zaměstnat jednoho cizince). Společnosti vlastnící průzkumné či těžební licence na nerostné suroviny mají kvótu 10 % a firmy těžící ropu či přírodní plyn až 80 %.

Zdravotnická zařízení jsou v Mongolsku jak státní, tak i soukromá. Za ošetření je třeba vždy platit v hotovosti, cestovní pojištění pro případné proplacení v ČR je proto žádoucí a je jednou z podmínek pro udělení mongolského víza. Evakuace těžce zraněných nebo nemocných osob z Mongolska do zemí s vyšší úrovní lékařské péče je velmi složitou a nákladnou záležitostí.

V Ulánbátaru je několik nemocnic, cizincům se doporučují nemocnice privátní, z nichž některé jsou již přístrojově vybavené na vysoké úrovni (např. INTERMED), nebo také soukromá nemocnice Songdo v centru města. Má slušný standard, jedná se však prioritně o diagnostické centrum – lůžková část je malá a lékaři ambulantní části obvykle nemají stálé pacienty, jde tedy charakterem spíše o kliniku, která zajišťuje velmi přesnou a rychlou diagnostiku, kterou si pacienti dále nosí k posouzení svým ošetřujícím lékařům.

Očkování nejsou pro cestu do Mongolska povinná, doporučit lze vakcinaci proti TBC, žloutence, břišnímu tyfu a dětským chorobám, případně proti vzteklině.

5.9. Veletrhy a akce

Pro představu uvádíme některé významné mezinárodní veletrhy, které se budou konat v roce 2024 v Mongolsku.

Expo Mongolia
Místo konání: Ulánbátar, Misheel Expo Convention Center, Ulánbátar
Termín: 5.–7. června 2024
Sektor: multisektorová
Web veletrhu: www.expomongolia.com

AgroExpo Mongolia
Místo konání: Centrální stadion, Ulánbátar
Termín: 7.-9. června 2024
Sektor: Zemědělství, potravinářství
Organizátor: AgroExpo
Web veletrhu: www.agroexpo.mn

Mining Mongolia
Místo konání: Ulánbátar, Byan Ukha Sports Palace
Termín: 2.-4. října 2024
Sektor: těžební a ropné technologie
Web veletrhu: mongolia-mining.mn

Mining Week (dříve Coal Mongolia)
Místo konání: Shangri-la Hotel, Ulánbátar
Termín: 9.-11. října 2024
Sektor: těžební a ropné technologie
Web veletrhu: miningweek.mn

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru
Embassy Street 9 P.O.Box: 665
Tel.: +976-11-321 886, 00976-11-311 053
Fax: +976-11-323 791, 00976-11-326 661
E-mail: ulaanbaatar@mzv.gov.cz
Obchodně-ekonomický úsek: ulaanbaatar.commerce@mzv.gov.cz
Konzulární úsek: ulaanbaatar.consulate@mzv.gov.cz, mobilní telefon konzulární pohotovosti: (+976) 9902 1880, úřední hodiny: Po-Pá: 8:15 – 16:45.

Velvyslanectví se nachází asi 500 metrů jižně od hlavního náměstí, resp. Ministerstva zahraničních vztahů a je poblíž hotelu Shangri-la a Velvyslanectví Japonska. Z letiště se do centra města dostanete autem (taxíkem) za 45min a více v závislosti na aktuální dopravní situaci ve městě.

V Mongolsku kromě velvyslanectví nepůsobí žádné další české agentury.

Kontakt na realizátora PROPEA: Czech Business Support: e-mail: serod@b2bmongolia.com.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie: 102

Ambulance: 103

Hasiči: 101

Imigrační služba: +976-18001882

Úřad pro mimořádné situace: 105 

Informace – letiště: 19001980

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Prezidentská kancelář: president.mn
• Parlament (Velký státní chural): www.parliament.mn
• Vláda: mongolia.gov.mn
• Národní bezpečnostní rada: nsc.gov.mn
• Ministerstvo zahraničních vztahů: www.mfa.gov.mn
• Ministerstvo těžby a těžkého průmyslu: mmhi.gov.mn
• Ministerstvo financí: www.mof.gov.mn
• Ministr potravinářství, zemědělství a lehkého průmyslu: mofa.gov.mn
• Ministerstvo zdravotnictví: moh.gov.mn
• Ministerstvo rozvoje cest a dopravy: mrt.gov.mn
• Ministerstvo energetiky: energy.gov.mn
• Ministerstvo stavebnictví a urbanizace: mcud.gov.mn
• Ministerstvo vzdělávání a vědy: moe.gov.mn
• Ministerstvo kultury: moc.gov.mn
• Ministerstvo životního prostředí a turismu: met.gov.mn
• Ministerstvo práce a sociálního zabezpečení: mlsp.gov.mn
• Ministerstvo spravedlnosti a vnitra: mojha.gov.mn
• Ministerstvo obrany: mod.gov.mn
• Ministerstvo ekonomického rozvoje: en.med.gov.mn
• Ministerstvo digitálního rozvoje a komunikací: mddc.gov.mn
• Centrální banka: www.mongolbank.mn
• Národní statistický úřad: www.nso.mn
• Mongolská rada pro cestovní ruch: tourism.ub.gov.mn
• Imigrační úřad: immigration.gov.mn
• E-visa Mongolia: www.evisa.mn

Ekonomické a obchodní instituce

• Mongolská národní obchodní a průmyslová komora: www.mongolchamber.mn

Mezinárodní organizace v Mongolsku

• Světová banka: www.worldbank.org
• Asijská rozvojová banka: www.adb.org
• OSN www.un.int
• Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) v Mongolsku: www.ebrd.com
• Světová zdravotnická organizace: www.who.int
• Mezinárodní měnový fond (MMF): www.imf.org
• Obchodní a rozvojová banka: www.tdbm.mn
• Rozvojová banka: www.dbm.mn

Legislativa

• Mongolská ústava: www.constituteproject.org
• Investiční zákon: nda.gov.mn
• Firemní zákon: mrpam.gov.mn
• Obecný daňový zákon: en.mta.mn
• Zákon o dani z přidané hodnoty: en.mta.mn
• EU-Mongolsko (vztahy): www.eeas.europa.eu