Mongolsko

Mongolsko do světa vyváží na 14 druhů nerostů a je vůbec největším světovým vývozcem koksovatelného uhlí. V Mongolsku se nachází některé z největších těžebních projektů na světě (měděný a zlatý důl Oju Tolgoj, měděný důl Erdenet a uhelný důl Tavan Tolgoj). Investice do těchto projektů dosahují výše hrubého domácího produktu Mongolska.

Těžební společnosti si stále více uvědomují environmentální dopad své činnosti, a proto zvažují zavedení moderních postupů, které povedou ke snížení uhlíkové stopy. Dosáhnout toho mohou zlepšením energetické účinnosti, zkvalitněním odpadového hospodářství dolů či nahrazením části spotřeby energie z obnovitelných zdrojů.

Měděno-zlatý důl Oju Tolgoj je největším mezinárodně řízeným megaprojektem v Mongolsku. Jedná se o společný podnik mongolské vlády (34 %) a anglo-australské nadnárodní společnosti Rio Tinto (66 %). Důl začal vzhledem k závazku společnosti Rio Tinto dekarbonizovat provoz. Proto poptává technologie tzv. “zelené těžby”. Měděný důl v Erdenetu (EMC) aktuálně plánuje projekt na vybudování technologického parku. V nově vznikající průmyslové zóně se bude surová měď dále zpracovávat s cílem vyvážet produkty s vyšší přidanou hodnotou. Poptávka je po moderních technologiích na zpracování mědi.

S očekávaným dalším nárůstem průzkumných činností v těžebním sektoru se dále počítá se zvýšením poptávky po geologicko-průzkumných službách zahrnující celkový životní cyklus dolů, včetně jeho uzavření. Těžební společnosti také poptávají řešení, které povedou ke zvýšení produktivity práce a snížení provozních nákladů. Využít toho mohou české firmy svojí expertízou a programy pro odborný rozvoj místních zaměstnanců.

Zabezpečení nových zdrojů pitné vody, jejich ochrana a výstavba příslušné infrastruktury pro rychle rostoucí Ulánbátar a řadu dalších provincií jsou prioritou vlády a regionálních samospráv. Jurtové osady na okraji hlavního města, kde žijí statisíce lidí, nejsou stále napojeny na centrální vodovodní a kanalizační systém.

V oblasti vodohospodářství působí v Mongolsku mezinárodní organizace, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj, EU a také americká Millenium Challenge Corporation (MCC), které se zaměřují na realizaci projektů spojených se zabezpečením udržitelných zdrojů pitné vody, budováním čistíren odpadních vod, zpracováním odpadu a dalšími.

V rámci programu zaměřeného na snížení chudoby a podpory ekonomického růstu vyčlenila americká MCC 7,5 miliardy Kč na dva hlavní vodohospodářské infrastrukturní projekty v Ulánbátaru. Tyto projekty zahrnují výstavbu zásobáren vody, které zamezí vysychání řeky Tuul a zajistí udržitelné zdroje pitné vody z řeky i v období sucha. Součástí projektu je také navýšení počtu studničních celků.

Problematika čištění odpadních vod a odpadové hospodářství v Ulánbátaru je stále nedostatečně vyřešena a vyžaduje další investice a rozvoj. Zvláštní pozornost je věnována řešení tuhých komunálních odpadů a nebezpečných odpadů generovaných těžebním průmyslem. České firmy mají možnost se zapojit do řešení problematiky odpadového hospodářství v Mongolsku a využít tuto příležitost k rozvoji svého podnikání. Konkrétně mohou nabízet služby v oblasti sběru, svozu, třídění a následného využití odpadu, ale také se podílet na výstavbě čistíren odpadních vod a dalších infrastruktur pro správu odpadu. Tyto činnosti mohou být realizovány nejen prostřednictvím účasti na státních zakázkách, ale také formou soukromých investic.

Vzhledem k tomu, že malé a střední průmyslové podniky v Mongolsku nejsou napojeny na centrální čističky, ale musejí mít vlastní menší čističky, mohou mít soukromé investice českých firem v této oblasti perspektivu. Mezinárodní organizace také často hledají konzultanty pro technickou spolupráci, což může být pro české poradenské firmy zajímavá příležitost. Vzhledem k častým povodním v Mongolsku jsou mobilní protipovodňové zábrany nutností pro mnoho regionů země. České firmy se mohou prosadit nabídkou technologie a know-how z oblasti ekologických řešení a ochrany před katastrofami.

V Mongolsku žije 3,4 milionů obyvatel, z nichž téměř 70 % žije ve městech. Venkovské obyvatelstvo se věnuje tradičnímu kočovnému způsobu chovu dobytka, a to až ze dvou třetin. Vzhledem k tomu, že Mongolsko má krátké vegetační období trvající od 90 do 110 dní, omezený přísun srážek (méně než 400 mm/rok) a celkově drsné přírodní prostředí, jsou možnosti pro pěstování zemědělských plodin omezené. To vede k tomu, že chov hospodářských zvířat představuje až 80 % celkové zemědělské produkce Mongolska.

V oblasti zemědělského potravinářství Mongolsko v posledních letech zaznamenalo určitý pokrok. Díky zvýšené produkci potravin se podařilo snížit nedostatek potravin a zajistit energetické potřeby obyvatelstva, což má pozitivní dopad na snižování výskytu problémů s růstem a podvýživy dětí. Větší soběstačnost v produkci pšenice a zeleniny je jedním z hlavních cílů mongolské vlády. Toho se snaží dosáhnout například rozvojem pěstování plodin na půl milionu hektarů relativně vhodné půdy, což představuje pouhých 0,6 % z celkového území země.

Kašmír patří mezi největší exportní komodity Mongolska a je dokonce největší nekovovou exportní komoditou. Vzhledem k obrovské produkci má Mongolsko veliký potenciál v oblasti vývozu masa. Současně však trpí omezeními v podobě častých výskytů nakažlivých chorob šířících mezi zvířaty a špatného dodržování požadavků na kvalitu exportu v celém řetězci dodávek.

V Mongolsku je produkce kravského mléka velmi omezená kvůli extenzivnímu chovu skotu formou pastevectví. Vzhledem k problémům s klimatickými změnami se nyní diskutuje o nutnosti snížit počet skotu, což vede ke zvýšení potřeby přechodu mongolských pastevců na intenzivnější chov a zvýšení produkce mléka. Významné místní společnosti, často s podporou státu, se zaměřují na rozvoj intenzivní produkce mléka prostřednictvím ustájení chovů a zakládání farem.

Mongolská vláda vyčlenila na rozvoj zemědělského a potravinářského průmyslu v přepočtu 1,8 miliardy Kč. 85 % celkové částky bude využito na financování výstavby průmyslového parku na živočišnou výrobu v Darchanu a Chovdu. Zbylé zdroje budou využity pro stavbu továren na výrobu sýrů zejména v provincii Chuvsgul a masa v ostatních provinciích.

Pro české společnosti se zde nabízejí příležitosti v budování uzavřených chovů pro mléčný a masný skot, zpracování krmných plodin a směsí, investic do veterinárně schválených výroben s kvalitními dojícími a porážecími technologiemi, investic do zařízení na výrobu mléčných nebo masných výrobků a výstavbu masokombinátů, chladírenských a mrazírenských skladů. V poslední době je zvýšená poptávka po produktech na značení hospodářských zvířat. S ohledem na jejich obrovský počet (přes 70 milionů kusů) se jedná o významnou a dlouhodobou obchodní příležitost.