Mongolsko

Mongolsko do světa vyváží na 14 druhů nerostů a je vůbec největším světovým vývozcem koksovatelného uhlí. V Mongolsku se nachází některé z největších těžebních projektů na světě (měděný a zlatý důl Oju Tolgoj, měděný důl Erdenet a uhelný důl Tavan Tolgoj). Investice do těchto projektů dosahují výše ročního HDP Mongolska.

Těžební společnosti si stále více uvědomují environmentální dopad své činnosti, a proto zvažují zavedení moderních postupů, které povedou ke snížení uhlíkové stopy. Dosáhnout toho mohou zlepšením energetické účinnosti, zkvalitněním odpadového hospodářství dolů či nahrazením části spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Měděno-zlatý důl Oju Tolgoj začal vzhledem k závazku společnosti Rio Tinto dekarbonizovat provoz. Proto poptává technologie tzv. “zelené těžby”. Měděný důl v Erdenetu (EMC) chce vybudovat technologický park na zpracování mědi. Poptávka je po moderních technologiích na zpracování mědi.

Od července 2023 umožňuje mongolská vláda zahraničním firmám na mongolské burze obchodování s klíčovými komoditami jako uhlí, měď, fluorit a železná ruda. Tímto krokem chce vláda zvýšit transparentnost obchodu s komoditami a zvýšit objem devizových rezerv v zemi. To znamená zvýšení těžebních kapacit a nové obchodní příležitosti. S rostoucím důrazem na inovace a efektivitu v těžbě se otevírá prostor pro moderní technologie, efektivní těžební strategie a průzkumné činnosti. 

České firmy mohou mongolským dolům nabídnout široké spektrum technologií – od těžebních strojů a zařízení až po monitorování procesů a měření kvality uhlí. Poptávka je také po ekologických a digitálních řešení, uzavírání dolů a geologických službách. Velkou šanci se prosadit mají zejména firmy specializující se na automatizaci důlních prací, která by zvýšila efektivitu a bezpečnost těžby.

Zabezpečení nových zdrojů pitné vody, jejich ochrana a výstavba infrastruktury pro rychle rostoucí Ulánbátar a další provincie jsou prioritou mongolské vlády a regionálních samospráv. Mnoho jurtových osad na okraji hlavního města, kde žijí statisíce lidí, stále není napojeno na centrální vodovodní a kanalizační systémy.

V oblasti vodohospodářství působí v Mongolsku mezinárodní organizace jako Evropská banka pro obnovu a rozvoj, EU a Millenium Challenge Corporation (MCC) z USA, které se zaměřují na projekty zabezpečení udržitelných zdrojů pitné vody, budování čistíren odpadních vod, zpracování odpadu a další. Americká MCC vyčlenila 7,5 miliardy Kč na dva hlavní vodohospodářské projekty v Ulánbátaru, které zahrnují výstavbu zásobáren vody k ochraně řeky Tuul před vysycháním a zajištění udržitelných zdrojů pitné vody, zvláště během sucha. Součástí těchto projektů je i navýšení počtu studničních celků.

Paralelně, Mongolsko rozvíjí průmyslové zóny specializované na zpracování kůže. V Darkhanu je ve výstavbě rozsáhlý kožedělný komplex na ploše 25 hektarů s investicí 3,6 mld. Kč, který po dokončení zpracuje miliony kusů kůže ročně a vytvoří přibližně 2 300 pracovních míst. V Ulánbátaru je v plánu průmyslový park Emeelt s rozpočtem 5,2 mld. Kč, jenž má kapacitu ročně zpracovat až 7 milionů kůží a zaměstnat až 10 tisíc lidí. Další rozvojový projekt, technologický park Shini Khovd v Khovdu, s investicí 833 milionů Kč, plánuje ročně zpracovat milion kůží a vyprodukovat stovky tun vlny a kašmíru. České společnosti mají příležitost přispět k ekologické udržitelnosti a efektivitě těchto podniků, zejména pomocí technologií pro čištění průmyslových odpadních vod.

Problematika čištění odpadních vod a odpadového hospodářství v Ulánbátaru zůstává nedostatečně vyřešena a vyžaduje další investice a rozvoj. Je kladen důraz na řešení tuhých komunálních odpadů a nebezpečných odpadů z těžebního průmyslu. České firmy mohou využít příležitosti k rozvoji svého podnikání tím, že nabídnou služby ve sběru, svozu, třídění a recyklaci odpadu, a také se podílet na výstavbě čistíren odpadních vod a dalších infrastruktur pro správu odpadu. Tyto činnosti jsou realizovatelné jak prostřednictvím účasti na státních zakázkách, tak i formou soukromých investic.

V Mongolsku nejsou malé a střední podniky připojeny k centrálním čističkám. Místní zákony navíc vyžadují, aby tyto firmy disponovaly vlastními čistícími zařízeními. Tato situace tak přináší českým firmám obchodní příležitosti v dodávkách, instalaci a údržbě průmyslových čistících systémů. Mezinárodní organizace často hledají konzultanty pro technickou spolupráci, což představuje pro české poradenské firmy zajímavou příležitost. Vzhledem k častým povodním v Mongolsku jsou mobilní protipovodňové zábrany nezbytné v mnoha regionech této země. Jedná se o další oblast, kde mohou české firmy nabídnout své technologie a expertízu v oblasti ekologických řešení a ochrany před katastrofami.

V Mongolsku žije 3,5 milionů obyvatel, z nichž téměř 70 % žije ve městech. Venkovské obyvatelstvo se věnuje tradičnímu kočovnému způsobu chovu dobytka, a to až ze dvou třetin. Vzhledem k tomu, že Mongolsko má krátké vegetační období trvající od 90 do 110 dní, omezený přísun srážek (méně než 400 mm/rok) a celkově drsné přírodní prostředí, jsou možnosti pro pěstování zemědělských plodin omezené. To vede k tomu, že chov hospodářských zvířat představuje až 80 % celkové zemědělské produkce Mongolska.

V oblasti zemědělského potravinářství Mongolsko v posledních letech zaznamenalo určitý pokrok. Díky zvýšené produkci potravin se podařilo snížit nedostatek potravin a zajistit energetické potřeby obyvatelstva, což má pozitivní dopad na snižování výskytu problémů s růstem a podvýživy dětí. Větší potravinová soběstačnost je jedním z hlavních cílů mongolské vlády. Toho se snaží dosáhnout například rozvojem pěstování plodin na půl milionu hektarů relativně vhodné půdy, což stále představuje pouhých 0,6 % z celkového území země. Dalším opatřením je zrušení DPH a celních poplatků v roce 2023 na import zemědělských a potravinářských strojů. Spolu s možností získat dotované úvěry tato politika farmářům napomáhá investovat do nových technologií, modernizovat své provozy a stát se efektivnějšími.

Kašmír patří mezi největší exportní komodity Mongolska a je také největší nekovovou exportní komoditou země. Je však důležité zmínit, že čínské společnosti mají dlouhodobé smlouvy, které jim zajišťují většinu produkčních kapacit v Mongolsku. Vzhledem k obrovské produkci má Mongolsko velký potenciál vyvážet maso a masné výrobky. Současně však trpí omezeními v podobě častých výskytů nakažlivých chorob šířících mezi zvířaty a špatného dodržování požadavků na kvalitu exportu v celém řetězci dodávek. Produkce kravského mléka je velmi omezená z důvodu extenzivního chovu skotu formou pastevectví. Vzhledem k problémům s klimatickými změnami se zvažuje snížení počtu skotu, což by mělo vést k potřebě intenzivnějšího chovu ze strany mongolských pastevců a k zvýšení produkce mléka. Velké společnosti, často s podporou státu, se zaměřují na rozvoj intenzivní mléčné produkce prostřednictvím ustájení dobytka a zakládáním nových farem.

Pro české společnosti se zde nabízejí příležitosti v budování uzavřených chovů pro mléčný a masný skot, zpracování krmných plodin a směsí, investic do veterinárně schválených výroben s kvalitními dojícími a porážecími technologiemi, investic do zařízení na výrobu mléčných nebo masných výrobků a výstavbu masokombinátů, chladírenských a mrazírenských skladů. V poslední době je zvýšená poptávka po produktech na značení hospodářských zvířat. S ohledem na jejich obrovský počet (přes 70 milionů kusů) se jedná o významnou a dlouhodobou obchodní příležitost.