Možnosti kontroly zaměstnanců v době trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény

Povinnosti dočasně práce neschopného zaměstnance

Pokud je zaměstnanec dočasně uznán práce neschopným, je zejména povinen se zdržovat na adrese, která je uvedena v dokladu potvrzující jeho dočasnou pracovní neschopnost, a to po celou dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti vyjma vycházek, které jsou na dokladu lékařem uvedeny. Zaměstnanec je dále povinen opatřit místo, kde se nachází svým příjmením a zvonkem.

Pojištěnec, který je dočasně práce neschopný, je dále povinen dle § 64 zákona o nemocenském pojištění:

• a) umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a v daném rozsahu též zaměstnavateli kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení této kontroly, zejména označit potřebnými údaji místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti tak, aby bylo možné tuto kontrolu provést; při této kontrole je dočasně práce neschopný pojištěnec povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,
• b) dostavit se v určeném termínu k ošetřujícímu lékaři nebo k lékaři příslušného orgánu nemocenského pojištění ke kontrole posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti,
• c) předkládat lékaři příslušného orgánu nemocenského pojištění doklady potřebné ke kontrole posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti a za tím účelem též prokázat svou totožnost,
• d) podrobit se na výzvu orgánu nemocenského pojištění vyšetření zdravotního stavu lékařem orgánu nemocenského pojištění a vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb, kterého určí orgán nemocenského pojištění, je-li to potřebné,
• e) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění, popřípadě zaměstnavateli, pokud kontrolu provedl zaměstnavatel, důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly, popřípadě po dni, kdy se o ní dozvěděl,
• f) dostavit se do určeného termínu po ukončení poskytování lůžkové nebo komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče k ošetřujícímu lékaři ke kontrole dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě brání-li mu vážné důvody, projednat s ošetřujícím lékařem v této lhůtě jiný termín,
• g) sdělit ošetřujícímu lékaři při uznání dočasné pracovní neschopnosti místo pobytu, na kterém se bude v době dočasné pracovní neschopnosti zdržovat,
• h) požádat předem ošetřujícího lékaře o povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, pokud chce změnit toto místo v případech dovolených,
• i) hlásit ošetřujícímu lékaři změny údajů o dosavadní pojištěné činnosti a o zaměstnavateli,
• j) doložit ošetřujícímu lékaři dobu, po kterou bude trvat oprava nebo pořízení nové ortopedické nebo kompenzační pomůcky,
• k) odevzdat při ukončení dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,
• l) sdělit ošetřujícímu lékaři, kdo je jeho zaměstnavatelem nebo zda je osobou samostatně výdělečně činnou anebo zda je zahraničním zaměstnancem; má-li pojištěnec více zaměstnavatelů, sděluje všechny své zaměstnavatele,
• m) předat ošetřujícímu lékaři písemné potvrzení orgánu nemocenského pojištění, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, má-li být uznána dočasná pracovní neschopnost podle § 57 odst. 1 písm. f) zákona o nemocenském pojištění,
• n) sdělit ošetřujícímu lékaři registrujícího lékaře a kontakt na něho,
• o) předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), potvrzení o době jejího trvání a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a informovat zaměstnavatele předem o změně místa pobytu v době období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem, též v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem,
• p) dostavit se na základě výzvy zaměstnavatele nebo poskytovatele pracovnělékařských služeb do 7 dnů k lékařské prohlídce lékařem, který pro zaměstnavatele zajišťuje pracovnělékařské služby, za účelem posouzení zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a poskytnout poskytovateli pracovnělékařských služeb součinnost potřebnou k provedení této prohlídky, neboť jeho dočasná pracovní neschopnost bude ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění.

Kontrolní práva zaměstnavatele

Zaměstnavatel má možnost, nikoliv povinnost, kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti režim dočasně práce neschopného zaměstnance, který mu byl stanoven lékařem, tedy zda se zdržuje v uvedeném místě pobytu, které sdělil lékaři při vyhotovení dokumentu o jeho dočasné pracovní neschopnosti a zda dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek.

Zaměstnavatel nemusí zaměstnance kontrolovat osobně, ale může pověřit třetí osobu, aby zaměstnance kontrolovala.

Stejně tak může zaměstnavatel požádat o provedení kontroly příslušnou správu sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel také může kontrolovat, zda důvod dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance trvá.

Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení povinností zaměstnance při dočasné pracovní neschopnosti vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis takového záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance.

Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného zaměstnance, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu.

V případě, že zaměstnavatel zjistí, že zaměstnanec porušuje režim dočasně práce neschopného zaměstnance v prvních 14 dnech jeho pracovní neschopnosti, může mu zcela odebrat nebo snížit mzdu nebo plat. Zaměstnavatel je rovněž oprávněn jednostranně rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr, a to za použití § 52h zákoníku práce.

Předpokládá se, že toto zákonné ustanovení by mělo být velkým psychickým činidlem pro to, aby práce neschopný zaměstnanec stanovený režim lékařem neporušoval.

Toto ustanovení se jeví na první pohled jako snad účinné, ovšem pokud se nad ním do důsledku zamyslíme, musíme se zeptat, kdo bude zaměstnance v jeho pracovní neschopnosti kontrolovat? Pokud se jedná o menší zaměstnavatele, zřejmě nebudou mít personální kapacitu na to, aby své zaměstnance posílali kontrolovat jiné své zaměstnance, zda dodržují režim dočasně práce neschopného zaměstnance. Navíc se zde dá předpokládat určitá zdrženlivost, kdy kolega na kolegu nebude chtít „žalovat“, že režim nedodržuje. Menší společnosti pak zřejmě nebudou mít ani finanční prostředky na zajištění kontroly prostřednictvím třetích osob.

Velké společnosti možná najdou finanční prostředky, aby si najaly třetí osobu (např. agenturu), která bude provádět kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance. Zde však může nastat situace, že podobné jednání by mohlo být posuzováno jako postup v rozporu s dobrými mravy v případě, že by se zaměstnanec ohradil, že je sledován neoprávněně, případně šikanován. Je třeba pamatovat i na ochranu osobních údajů zaměstnance, kdy sdělení takových údajů o zaměstnanci třetí osobě by mohlo být posuzováno jako porušení ochrany osobních údajů dle relevantních právních předpisů.

Jaké je tedy východisko pro zaměstnavatele z této situace? Snažit se pozitivně motivovat zaměstnance, aby měli zájem být co nejméně nemocní, v případě nemoci aby dodržovali stanovený režim. Pokud zaměstnanec bude motivován určitým benefitem, např. formou sick days nebo finanční odměnou, situace se může zlepšovat. Je ovšem třeba mít na paměti, že není možné zaměstnance diskriminovat, tedy např. odměňovat pouze zaměstnance, kteří nemocní nebyli.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.