Myanmar

Zemědělství a navazující potravinářský průmysl tvoří 37,5 % HDP země a zaměstnává přibližně 70 % ekonomicky aktivních obyvatel, což jej činí zdaleka nejvýznamnějším sektorem ekonomiky. Po vojenském převratu v roce 2021 a následném utlumení provozu řady průmyslových firem se význam tohoto odvětví ještě zvýšil a současný vojenský režim považuje podporu zemědělství za jednu z priorit hospodářské politiky. Hlavní důraz je přitom kladen na posílení soběstačnosti země, navýšení produkce výrobků, které jsou dosud převážně dováženy, ale i zvýšení objemu vyvážených zemědělských a potravinářských výrobků.

Zvyšuje se tak poptávka po strojích a zařízeních na zpracování zemědělských výrobků (lisy na oleje, sušičky plodin apod.), stejně jako po zařízeních pro potravinářské závody (konzervárny, masokombináty). Zájem je také o zavlažovací zařízení a systémy pro zajištění celoroční produkce a současně pro snížení spotřeby vody, přičemž vojenský režim specificky podporuje instalaci irigačních zařízení na solární pohon. Myanmar teprve zavádí moderní formy chovu zvířat, což s sebou nese rostoucí poptávku po plemenných zvířatech a genetickém materiálu (zejm. kur a skot), po zařízeních pro velkokapacitní chovy a porážku, ale také po veterinárních léčivech, přípravcích a vybavení. Na místním trhu navíc od roku 2021 soustavně zdražují hnojiva, tím se cena těchto výrobků přibližuje nabídce českých firem a činí je konkurenceschopnějšími.

Vlastní obchodní výměna s řadou uvedených položek probíhá čistě na rovině B2B. Exportéři se tudíž nemusí zapojovat do tendrů pořádaných neuznaným a mezinárodně sankcionovaným režimem s doprovázenými právními, reputačními a finančními riziky. Oproti tomu zemědělské stroje (traktory, kombajny apod.) často nakupuje ve velkém ministerstvo zemědělství a následně je distribuuje jednotlivým farmářům.

Nad rámec státní politiky, která je poměrně úzce zaměřená na produkci pro domácí trh, také vzrůstá zájem samotných zemědělských a potravinářských firem o navýšení exportního potenciálu svých produktů. Proto nyní ve větší míře poptávají služby v oblasti certifikace potravin: již nyní je zájem o mezinárodní certifikáty Bio/Organic, s nástupem nové legislativy EU lze očekávat také zájem o certifikaci konvenčních produktů v souvislosti s odlesňováním, nucenou prací apod. Poptávána jsou rovněž šetrná a povolená hnojiva a další přípravky vhodné pro použití v ekologickém zemědělství.

Myanmar zažil téměř naprosté ochromení systému zdravotní péče, když většina lékařů a zdravotníků ve veřejném sektoru vstoupila do stávky proti vojenskému převratu v únoru 2021. Vojenský režim situaci ještě zhoršil následným pronásledováním stávkujících a postihy soukromých klinik, které stávkující lékaře zaměstnaly. Myanmarské zdravotnictví se z tohoto otřesu dosud vzpamatovává. Dopady na způsob, jakým obyvatelé řeší své zdravotní potíže, lze již nyní označit za dlouhodobé. V době zhroucení veřejného systému se zdravotní péče do značné míry přesunula od klinik a nemocnic do sítě více než 10 tisíc lékáren, které po celé zemi působí a svůj provoz nepřerušily.

Zákazníci/pacienti tak ve větší míře poptávají prostředky a přístroje, které mohou použít doma k samoléčbě či na radu neformálně působících lékařů. Vedle volně prodejných léků a doplňků se jedná např. o tlakoměry, glukometry, ale též fyzioterapeutické přístroje a vybavení pro domácí použití. Myanmarské lékárny a obchody se zdravotnickými pomůckami ročně utrží přibližně 1,2 mld. USD a tato částka se dlouhodobě zvyšuje přibližně o 10 % ročně.

Šoky, které v posledních dvou letech soukromé zdravotnictví utrpělo, postupně překonává, takže se obnovuje také poptávka po standardních lékařských přístrojích a vybavení pro klinickou praxi. Zájem je o velké přístroje typu RTG, nástroje a pomůcky i léčiva. U přístrojů je vyžadována odolnost vůči značným výkyvům v elektrické síti.

Myanmarští lékaři také stále více projevují zájem o zkoušení inovativních postupů, zejména pokud vedou k lepšímu využití stávajících kapacit a infrastruktury. Prosadit se zde proto mohou i zdravotnické start-upy či obecně firmy s inovativními produkty typu materiálů urychlujících hojení, nových metod pro sterilizaci a dezinfekci, ale třeba i softwaru zlepšujícího účinnost stávajícího vybavení.

Zhoršující se kvalita veřejné infrastruktury vede stále více zdravotnických zařízení také k zájmu o vlastní zdroje energie a čisté vody či zařízení na likvidaci odpadů.

Myanmarci jsou i na asijské poměry značně spořivý národ. Uvádí se, že průměrná domácnost až 55 % svých příjmů uspoří (pro srovnání: v sousedním Thajsku je to zhruba 30 %). Vzhledem k nestabilitě měny a nespolehlivosti místního finančního sektoru obyvatelé většinu svých úspor drží buď v hotovosti v cizích měnách, či ve hmotných aktivech, jako jsou zlato, drahé kameny, umělecké předměty, starožitnosti a jiné převážně luxusní výrobky, které spotřebitelé vnímají jako investici. Nové zákony o cizích měnách z let 2021 a 2022 výrazně omezují možnosti Myanmarců legálně držet větší množství valut, což ještě zvyšuje význam a poptávku po předmětech, do nichž lze investovat. Proměnlivá bezpečnostní situace v zemi navíc podporuje poptávku po movitých investičních předmětech oproti dříve široce preferovaným nemovitostem.

Z českých výrobků se tak nabízí zejména prémiové dekorativní sklo. Uplatnění přitom naleznou jak výrobky vyšší střední třídy, tak špičkové ručně vyráběné kusy, v obou případech pro odlišnou příjmovou kategorii spotřebitele, či spíše investora. Pro uplatnění na myanmarském trhu je naprosto nezbytné, aby výrobce i distributor své produkty chápal a prezentoval jako luxusní a zdůrazňoval jejich dlouhodobou, nadčasovou hodnotu. U ručních výrobků lze jednoznačně doporučit prezentovat je de facto jako umělecká díla, s certifikátem pravosti, nejlépe i s uvedením mistra, který konkrétní kus vytvořil. Omezená, ale stále existující je rovněž poptávka po užitkovém stolním či barovém skle vyšší kvality a po svítidlech z křišťálového skla. I zde platí, že výrobky je nutné prezentovat jako prémiové.

Potenciál pro nábytkářství vychází především ze snahy země o větší vertikální integraci svého dřevozpracujícího průmyslu. Myanmar disponuje zásobami vzácných a tvrdých dřev světového významu a také má třetí největší zdroje bambusu a ratanu na světě. V současné době přitom dřevozpracující průmysl generuje obrat pouze okolo 450 mil. USD ročně. Další růst odvětví nyní limitují jednak existující sankce, které komplikují vývoz dřeva do většiny vyspělých zemí, ale také skutečnost, že myanmarským firmám se dosud nedaří vyvážet hotové výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Soukromý sektor v zemi přitom má zájem o zapojení do globálních hodnotových řetězců a o možnosti modernizace domácí výroby. V této souvislosti vyvstává poptávka po strojích a vybavení pro nábytkářství a dřevařskou výrobu. Potenciál je ve všech článcích výrobního procesu, snad s výjimkou samotné těžby: tedy přístroje a vybavení pro pily, papírny či výrobny celulózy i koncové producenty nábytku a jiných dřevěných předmětů. V případě výroby nábytku také existuje zájem o přípravky (laky, lepidla apod.) či služby v oblasti designu a marketingu. Vzhledem k sankcím a zvyšujícím se nárokům exportních trhů v oblasti uhlíkového účetnictví a problematice odlesňování je pozornost v rostoucí míře věnována také certifikačním službám.

Myanmar zaznamenává problémy s dodávkami energie pro obyvatele, kteří již mají přístup k síti, nejméně od roku 2020. Svou roli nepochybně sehrála také skutečnost, že v uplynulém období došlo k rozšíření energetické sítě, avšak do dnešního dne se nepodařilo zprovoznit dvě nové plynové elektrárny, které měly být spuštěny spolu s rozšířením sítě a pokrýt navýšenou spotřebu. Vojenský režim navíc za současné energetické nouze masivně podporuje elektromobilitu, což poptávku po elektřině dále zvyšuje.

V současné době má země instalovaný výkon o celkové kapacitě zhruba 6 GW. Nejvíce výkonu zaujímají vodní elektrárny (54 %), následované plynem (41 %), uhlím (2 %) a naftou (2 %). Pouze 1 % elektrické energie dodávané do rozvodné sítě pochází ze solárních zdrojů, byť podíl sluneční energie by měl významně vzrůst po dokončení několika již rozestavěných velkých solárních parků. Uvedené výkony navíc nezahrnují ostrovní systémy na úrovni domácností či obcí (tzv. mini-gridy), které jsou hlavními zdroji energie v řadě venkovských oblastí, kam dosud nebyla zavedena rozvodná síť.

Režimní podpora obnovitelných zdrojů, ale i organický zájem firem a spotřebitelů tak směřují do dvou oblastí: do vytváření záložních zdrojů v oblastech již elektrifikovaných, avšak s nedostatečnou dodávkou proudu ze sítě, a do zavádění elektřiny do míst, která v nejbližších letech nebudou zasíťována. Pro dodavatele to v praxi znamená, že existuje zájem jak o řešení „na střechu domu/závodu“ spolu se zařízeními pro skladování energie po dobu, kdy panely elektřinu negenerují, tak po dílech, technologiích a dokonce i projektech na klíč pro velké solární parky, které by měly zásobovat obec či menší město. Země má přitom značný potenciál v solární energii. Dle odhadů Asijské rozvojové banky by v Myanmaru při plném využití svého potenciálu takto mohlo být vyrobeno až 51 tis. TWh elektřiny.

V případě bateriových a dalších úložišť je možné počítat rovněž se zájmem u odběratelů, kteří sami solární energii negenerují, ale potřebují záložní zdroj pro dobu odstávek sítě, k nimž v současné době dochází denně v rozmezí 6 – 18 hodin. Platí navíc, že zejména u firem, které mají energeticky náročné provozy, je více než po bateriových úložištích poptávka po dieselových generátorech, jejichž výkon spíše dokáže zabezpečit energetické nároky konkrétních výrobních programů. 

Stavebnictví a realitní sektor v širším smyslu patřil k prvním odvětvím myanmarské ekonomiky, které se poměrně záhy po prvotním šoku z vojenského převratu odrazily ode dna. Růst rezidenční a v menší míře i komerční výstavby byl hnán jednak snahou dokončit projekty zahájené před pandemií (jarem 2020), ale také zájmem firem i obyvatel investovat do nemovitostí své prostředky. Realitní byznys tak do jisté míry těžil z dosud trvající nestability finančního sektoru a zpřísňujících se pravidel pro držení hotovosti. Proměnlivá bezpečnostní situace v zemi také přivádí stále více myanmarských investorů k zájmu o koupi nemovitosti v zahraničí. Jakkoliv většinu této poptávky vstřebává sousední Thajsko, roste zájem i o nemovitosti ve vzdálenějších lokalitách včetně Evropy. Vedle zájmu o vlastní investice tak samozřejmě stoupá i poptávka po souvisejících realitních a právních službách.

Nárůst stavebních prací však překonal možnosti místního trhu dodávat stavebníkům potřebné materiály, což vede k jejich rostoucím cenám. V případě cementu došlo k meziročnímu nárůstu cen o 28 % a obdobné tendence vykazuje i většina ostatních stavebních materiálů. Nákupčí myanmarských developerů proto stále intenzivněji hledají a poptávají konvenční stavební materiály a myanmarští projektanti a investoři jsou rovněž stále otevřenější inovacím.

Zájem o nové materiály a techniky např. v oblasti izolací je veden i stále se zhoršujícím stavem veřejných sítí, kdy většina míst v Rangúnu má pravidelně k dispozici elektřinu na méně než 4 hodiny denně, přičemž v menších městech je situace často ještě horší. Nedostatečně izolované budovy pak není možné klimatizovat. Stavebníci i investoři se proto stále více zajímají o energetickou účinnost budov, ale také o zajištění náhradních zdrojů energie a vybavení nových i stávajících staveb rozvody, které jsou vhodné pro paralelní fungování vlastního zdroje energie a rozvodné sítě. Zájem o vyšší účinnost existuje u rezidenčních i komerčních budov.

V oblasti služeb rovněž dominují témata účinnosti a udržitelnosti, tedy oblastí, v nichž mají evropští poskytovatelé služeb vybudovanou expertízu a dobrou pověst. Zájem přitom je jak o celkové projekty nových  budov i rekonstrukcí směřujících k vyšší udržitelnosti a úspornosti, tak o dílčí služby v podobě plánování dílčích systémů budovy (např. zdroj energie či vody a její rozvody, vzduchotechnika, odpady apod.). Projekty se zájmem o zapojení evropských autorů obvykle patří k  vyššímu střednímu či vyloženě prémiovému segmentu. Při přípravě a prezentaci projektu je proto vhodné dbát vedle jeho úspornosti a udržitelnosti také na pohodlí budoucích uživatelů a na jejich záměr posílit pořízením příslušné nemovitosti svůj osobní status. U služeb a techniky související se správou a údržbou budov vzniká poptávka především v důsledku zhoršení bezpečnostní situace v zemi a značné nespolehlivosti dodávek energií. Uspět tak mohou především řešení, která pomohou zmírnit dopady těchto negativních jevů.