English version
Požadavky na standardizaci
Plnou integraci decentralizovaných modulárních řešení v rámci Průmyslu 4.0 si nelze představit bez standardizace, přičemž bude zcela nezbytné podřídit všechny standardy, včetně vntiropodnikových, požadavkům a mezinárodním standardům vytvořeným společně s velkými globálními hráči v rámci mezinárodních platforem typu industrial internet consortium nebo industrie 4.0. i česká řešení pro domácí trh musí splňovat standardizační požadavky.
Hodně nám přirozeným způsobem napomohou zahraniční, zejména nadnárodní firmy. I české instituce a odborníci by měli věnovat pozornost participaci v mezinárodních standardizačních komisích a týmech – prosazení a eventuální export našich řešení by byl námi doporučenými nebo podporovanými standardy výrazně stimulován. MPO bude takovouto účast podporovat.
Nicméně i ryze česká řešení pro potřeby českého trhu by měla splňovat příslušné standardizační požadavky. Ty budou přicházet postupně od velkých globálních hráčů v mezinárodních platformách. Na úrovni ČR je třeba specifikovat, jaké charakteristiky a standardy musí podnik, výrobek, služba či řešení splňovat, aby byl připraven na uplatnění Průmyslu 4.0 nebo se již jednalo o Průmysl 4.0.
Dalším krokem k podpoře Průmyslu 4.0 bude identifikace jeho zaměření, např. orientace finanční podpory jen na ty projekty aplikovaného výzkumu či projektů investičních, které budou splňovat výše zmíněné charakteristiky Průmyslu 4.0.
Investiční podporu a pobídky lze poskytnout jen těm subjektům, které se zaváží důsledně dodržovat požadavky připravenosti na Průmysl 4.0 a již vytvořených mezinárodních standardů a kompatibilitu s nimi. Na druhé straně je nutno připravit vhodnou národní politiku standardizace spočívající především ve vymezení připravenosti na Průmysl 4.0 a v průběžném včasném přejímání již vytvořených mezinárodních standardů v mezinárodních platformách a informování o nich.
Požadavky na bezpečnost a spolehlivost/dostupnost
Bezpečnost a spolehlivost musí být chápány komplexně a systémově – od datové a komunikační bezpečnosti na nejnižší úrovni přes infrastrukturní spolehlivost a bezpečnost až po globální systémovou bezpečnost na úrovni podniků či jejich řetězců, a to při zachování privátnosti dat a práv intelektuálního vlastnictví.
Samozřejmostí musí být zabezpečení základní datové a komunikační bezpečnosti (cybersecurity) tak, jak ji dnes běžně poskytuje oblast ICT. S touto základní bezpečností má problém většina českých podniků, zejména malých a středních firem.
Do požadavků na bezpečnost patří také prověření současných bezpečnostních opatření a srovnání s „best practices“ v dané oblasti, a to nejen v oblasti práce s daty. Důležitá je důkladná analýza celkové připravenosti na větší útok a nastavení procesů pro takový případ.
Podniky musí mít kontinuální přehled o situaci v jejich kyberprostoru, musí zajistit efektivní vhled do systému a detekci potenciálních bezpečnostních rizik a hrozeb (nejen informatického charakteru) napříč všemi zařízeními v rámci celého podniku.
Dalším předpokladem bezpečnosti podniku je analýza bezpečnosti aplikací, strategie bezpečného vývoje a monitoring možných zranitelností. Firmy musí umět zajistit efektivní a komplexní centralizovanou správu všech koncových zařízení v rámci celého podniku za účelem minimalizace nákladů a proaktivní obrany proti malwaru a dalším hrozbám z internetu. Musí být také schopny identifikovat klíčové systémy obsahující citlivá obchodní data, jejich zabezpečení a nastavení centralizovaného systému pro správu přístupů k těmto informacím.
S bezpečností vlastních průmyslových zařízení a procesů těsně souvisí i bezpečnost infrastruktury, jak veřejné, tak privátní, stejně jako dočasně pronajímané. Za jednotlivé úrovně globálního systému bezpečnosti, spolehlivosti a dostupnosti infrastruktury musí být nastavena jasná zodpovědnost na úrovni dílny, podniku, odvětví či na úrovni státu a mezinárodních organizací.
Pozornost musí být cíleně věnována i bezpečnosti automatizovaného provozu zařízení, ať již pro člověka, tak i jako prevence proti prvotnímu zničení zařízení. Důležitým prvkem je rovněž legislativní ošetření konkrétní zodpovědnosti za činnost autonomních systémů, zejména za škody, které by mohly vzniknout jejich chybnou funkcí. Dosažení provozní spolehlivosti celého výrobního zařízení a výrobního procesu bude díky nové filosofii provozu decentralizovaných systémů řízení velmi komplikované.
