Národní iniciativa Průmysl 4.0



Nezbytné úpravy právního rámce a regulačního prostředí

Koncept Průmyslu 4.0 bude vyžadovat vytvoření nových regulačních podmínek a úpravu stávající legislativy. Tyto nesmí brzdit rozvoj inovací, paralelně musí brát v potaz existující průmyslové, ekonomické a sociální hrozby.

Zapojení moderních technologií do výroby a automatizace výrobních procesů budou klást zvýšené požadavky na vytvoření regulačních opatření jako audity a certifikace, distribuovaný monitoring bezpečnostních zařízení anebo stanovení odpovědnosti za vzniklé škody způsobené autonomními systémy.

V návaznosti na zavádění standardů konceptu Průmysl 4.0 je nutné revidovat právní předpisy v oblasti normalizace, zkušebnictví a akreditace a provést revize v oblasti českých technických norem. Specifickou pozornost si vyžádá ochrana velkých objemů digitálních dat, která budou představovat klíčovou komoditu. Jejich korektní používání vyžaduje adekvátní regulační a legislativní opatření.

Je zřejmé, že hlubší pochopení strukturálních proměn průmyslu, ekonomiky a společnosti v důsledku Průmyslu 4.0 bude nevyhnutelně vyžadovat změny v mnoha zákonech. Pro úspěšnou aplikaci všech nových a novelizovaných zákonů do praxe je nutné zavést model závazného hodnocení dopadů regulace na digitální ekonomiku (DIA – Digital Impact Assessment).

Mnohá reformní opatření související s průmyslovou po litikou a digitální agendou, fungujícím trhem práce a růstem založeným na výzkumu a inovacích, jsou již v běhu. Rozsah a expertní náročnost, kterou z povahy věci vyžadují, předpokládá aktivní zapojení, komunikaci a spolupráci odborníků z různých oblastí (především právních, technických, ekonomických, vzdělávacích a sociálních) se specialisty ze státní správy, vládních institucí a podnikové sféry.

Průmysl 4.0 a efektivita využívání zdrojů

Zavedení technologií Průmyslu 4.0 umožní významně zefektivnit využití zdrojů. Například v automobilovém průmyslu, potravinářství nebo ve strojírenství zavedení koncepce Průmyslu 4.0 umožní komplexně optimalizovat celý vertikální výrobní proces. V plně automatizovaných výrobních provozech tak budou produkovány i malé výrobní dávky, které budou reflektovat aktuální požadavky zákazníků. Současně dojde ke zkrácení času potřebného k přenastavení výroby stejně jako k redukci nákladů s tím souvisejících.

Tím by mohlo podle některých studií dojít ke snížení nákladů na zpracování výrobků až o 25 %, celkové náklady na výrobu by se pak mohly snížit až o 8 %. Využití autonomních manipulačních vozíků přinese podstatné úspory i pro interní logistiku v ýroby, a to ve v ýši a ž 50 %. Dalších úspor by zavedením prvků Průmyslu 4.0 mohlo být docíleno i v oblastech mzdových, provozních a režijních nákladů, v některých odvětvích až o 30 % (Industry 4.0: The Future of Productivity and Growth in Manufacturing Industries, The Boston Consulting Group, 2015).

Technologie Průmyslu 4.0 rovněž významně zvýší bezpečnost práce a posílí ochranu zdraví zaměstnanců. Stroje budou pomocí senzorů schopny detekovat interakci s lidským faktorem a upozornit na případná nebezpečí a zamezit jim. Odhaduje se, že tyto technologie by mohly snížit počet zranění ve výrobních provozech až o 25 % (The Internet of Things: Mapping the Value Beyond the Hype; McKinsey Global Institute; 2015).

Efektivita využívání lidských zdrojů bude v důsledku rychlého zvyšování produktivity práce velmi intenzivní. Nové technologie budou rovněž vytvářet nové příležitosti pro uplatnění kvalifikované práce a pro rozvoj kreativního potenciálu kvalifikovaných pracovníků jak v IT a v průmyslu, tak i v mnoha dalších oborech výroby i služeb.

Horizontální integrace, tzn. propojení celého hodnotového řetězce od dodávky dílů od subdodavatelů až po dodání finálního výrobku koncovému zákazníkovi, pak umožní další zvýšení efektivnosti firem. Dodavatelé, kteří budou mít k dispozici jak digitální model dodávaných komponent, tak i informace o stavu skladových zásob a potřebách dodávky dílů ve finální výrobě v reálném čase, budou moci nejen optimalizovat svoje vlastní vertikální výrobní postupy, ale taktéž lépe plánovat výrobu, minimalizovat skladové zásoby a navrhnout ty nejoptimálnější logistické trasy.

Strategickým odvětvím současného průmyslu je energetika. Nastupuje éra obnovitelných zdrojů, inteligentních sítí a decentralizované energetiky, která má v České republice v budoucnu pokrývat třetinu potřeb celé země. To představuje zásadní změny pří řízení i udržování energetické soustavy a její stability. Aktualizovaná státní energetická koncepce předpokládá rozvoj lokálních kogenerací elektřiny a tepla, obnovitelných zdrojů energie, inteligentních budov a elektromobility. Spolu s ní byl schválen národní akční plán pro chytré sítě.

S ohledem na pokračující vývoj je nutno především zajistit, aby nově vznikající decentralizovaná řešení byla schopna spolupracovat se stávajícími soustavami a zdroji, podporovala stabilitu jejich chodu a sloužila jako samostatná řešení pro případ blackoutu. Filosofie a technologie Průmyslu 4.0 sehrají rozhodující roli při integraci decentralizovaných zdrojů do energetické soustavy a přinesou řešení pro její spolehlivé řízení. Například využití chytrých čidel umožní včasně odhalit defekty rozvodných soustav a zabránit tak dlouhodobým výpadkům v dodávkách i snížit náklady na případné opravy.

Technologie Průmyslu 4.0 budou také provázány s technologiemi „chytrých měst“ (Smart Cities). Adaptivní nastavení dopravní signalizace v závislosti na aktuální hustotě provozu ve městech nebo efektivnější plánování a rozvrhování tras městské hromadné dopravy a s tím související snížení přepravních časů, redukce spotřeby paliva a vyprodukovaných emisí jsou jedny z dalších příkladů aplikace prvků Průmyslu 4.0 a jejich pozitivního dopadu na efektivnější využití zdrojů.

Implementace Průmyslu 4.0 bude mít přínos pro zefektivnění využívání zdrojů, snížení energetické a surovinové náročnosti výroby i zvýšení šetrnosti k životnímu prostředí napříč odvětvími. Bude zapotřebí, aby česká vláda vytvářela podmínky pro snazší využívání těchto technologií nejen v průmyslu, ale i v ostatních oblastech, jako je energetika nebo doprava tak, aby bylo možné potenciálu Průmyslu 4.0 plně využít.