Národní iniciativa Průmysl 4.0



Podpora investic do projektů zavádějících Průmysl 4.0

Je třeba nalézt optimální finanční mechanismus, např. využívající OP PIK a další relevantní operační programy či moderní finanční nástroje (mix dotací a úvěrů, revolvingové financování) či jejich kombinaci.

OP PIK by se měl stát klíčovým finančním nástrojem pro rozjezd aplikací Průmyslu 4.0 v příštích šesti letech. Kromě programů Aplikace, Inovace, Spolupráce, ICT a sdílené služby či Vysokorychlostní internet, které lze aspoň částečně využít pro potřeby Průmyslu 4.0, by bylo možné uvažovat o vytvoření samostatného programu OP PIK s názvem Průmysl 4.0, směrovaného silně na systémovou kompatibilitu.

Příležitosti a implikace Průmyslu 4.0 je nutné promítnout do Inovačních platforem RIS3 strategie a potažmo ve výzvách v operačních programech podřízených RIS3 strategii. Prokazatelná schopnost pracovat v prostředí Průmyslu 4.0 navíc zásadně zvýší atraktivitu národního prostředí pro zahraniční investice, které až dosud těžily spíše ze mzdového diferenciálu.

Je zcela nezbytné, aby MPO ve spolupráci s MF, MŠMT a TA ČR přistoupilo k návrhu, ověření a realizaci nových nástrojů financování aplikovaného výzkumu v oblasti Průmyslu 4.0, např. formou rizikového kapitálu, kombinace úvěru a dotace či financování revolvingového, zejména právě pro mimořádnou investiční náročnost výzkumu i průmyslových realizací. Zkušeností lze nalézt v průmyslově vyspělém světě více než dost – ČR nemůže ve formách financování a investiční podpor zaostávat.

Vedle investic do technických řešení a podpory inovací souvisejících s Průmyslem 4.0 bude třeba počítat také s finančními nároky programů, které nastartují potřebné změny ve vzdělávacím systému, zajistí příslušnou přípravu pracovníků na nové kvalifikační nároky, připraví vhodné podmínky na trhu práce, v systému sociálního zabezpečení i v sociální politice. Získání prostředků adresně na tyto účely by mělo být jednou z priorit operačních programů OP VVV, OP PIK a OP Z v programovém období do roku 2020.

Vzhledem k tomu, že všechny procesy změn, které se týkají lidí, jsou dlouhodobého charakteru, měly by se nové principy stát regulérní součástí politik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy i Ministerstva práce a sociálních věcí a být financovány ze státního rozpočtu.

Plán postupu a akční plán

Půjde především o rezorty a úřady: ÚV ČR, MPO, MŠMT, MPSV, MF, MD, MMR, MZ, ÚNMZ, NBÚ, TA ČR, sociální partnery SP ČR, ČMKOS, HK ČR, podnikatelské a zaměstnanecké svazy a další.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude iniciovat přípravu Akčního plánu pro implementaci Průmyslu 4.0. K tomu:

Vytvoří tým expertů pro přípravu Akčního plánu
Termín: konec října 2015

Akční plán bude obsahovat především:

• Plán podpory investic do řešení Průmysl 4.0 a zabezpečení standardizace (MPO, ÚNMZ)
• Plán na podporu aplikovaného výzkumu s využitím OP PIK a dalších relevantních operačních programů (MPO, MŠMT, TA ČR)
• Plán na rozvoj lidských zdrojů (MPSV společně s MŠMT, MPO)
• Plán změn v počátečním i dalším vzdělávání (MŠMT společně s MPO)
• Plán kybernetické bezpečnosti pro potřeby Průmyslu 4.0 a iniciaci příslušných právních úprav (NBÚ, MV společně s MPO)
• Plán na uplatnění technologií Průmysl 4.0 v energetice (MPO)
• Plán na podporu dopravy a Smart Cities (MD společně s MPO, MMR, AMO)
• Finanční a fiskální nástroje na podporu iniciativ v rámci konceptu Průmysl 4.0 (MF společně s příslušnými resorty)

Termín: únor 2016

Předloží Akční plán k projednání vládě ČR
Termín: březen 2016

Součástí přípravy Akčního plánu budou diskuze, semináře, kulaté stoly s odbornou i laickou veřejností, konzultace i osvěta.

Nedílnou součástí Národní iniciatiyva je SWOT analýza  – součást Národní iniciativy Průmysl 4.0.