Národní inovační strategie České republiky



2. Národní inovační strategie ČR – globální cíl, strategické cíle

Toho je nutné dosahovat:

• zvýšením počtu a podílu firem, které aktivně usilují o růst svého významu na trzích a zakládají svoji konkurenční výhodu na vlastních inovacích
• zlepšováním externího prostředí pro inovace
  • které usnadňuje a podporuje podnikavost – „entrepreneurial society“;
  • které produkuje excelentní výsledky VaV jako významný zdroj inovací;
  • pro něž je důležité špičkové vzdělávání na všech úrovních jako jeden ze zdrojů podnikavosti;
  • které podporuje a stimuluje inovační aktivity firem, vč. vzniku nových firem;
• zlepšováním podmínek, které ovlivňují způsoby, jimiž firmy zdroje externího prostředí využívají, včetně zvyšování vlastní poptávky firem po inovacích;
• synergickým působením soukromých a veřejných finančních prostředků v souladu s pravidly hospodářské soutěže.

Výchozí návrh strategických cílů

1. Zvyšovat motivaci a rozvíjet kompetence firem vedoucí k jejich posunu na trzích směrem k inovačním lídrům.

Inovační poptávka (vůle a schopnost tvořit a využívat inovace) je pro posun na trzích, a tedy také pro posun vzhůru v hodnotových řetězcích, klíčovým východiskem. Základním předpokladem však jsou vlastní ambice vlastnicko-manažerských elit. Tyto ambice lze stimulovat, ale nikoliv nahradit. V současnosti přitom v domácím podnikovém sektoru příliš převažují reaktivní (pasivní) strategie firem nad expanzivními strategiemi, které jsou založeny na aktivní práci s trhy a s budoucností podniku (jakkoliv ta je vždy mlhavá a obtížně předvídatelná).

Jakkoliv je naplnění tohoto cíle mimořádně náročné, bez zlepšení situace v této oblasti nebudou intervence v dalších oblastech inovační strategie přinášet potřebný efekt.

2. Dosáhnout a/nebo udržet excelenci ve vybraných oblastech výzkumu a soustavně zvyšovat kvalitu výzkumu v ostatních oblastech.

Excelence výzkumu ve všech oblastech, které k tomu mají předpoklad, a zvýšení kvality výzkumu v ostatních je nezbytným předpokladem pro inovačně založenou konkurenceschopnost v dlouhodobém pohledu. Pro dosažení excelence je nutné, aby hodnocení VaV institucí, programů a projektů kladlo velký důraz na kvalitu, a aby se požadavky excelence a vysoké kvality výzkumu promítnuly do rozdělování veřejných prostředků. Součástí podpory excelence VaV je být stanovení globálních priorit veřejného VaV (problémově vymezené priority a nikoliv oborové), přičemž proces stanovení a poté aktualizace by měl více zohlednit socioekonomické i technologické trendy ve světě spolu s možnostmi a potřebami ČR. Iniciace a rozvoj kvalitního aplikovaného výzkumu jsou rovněž součástí tohoto strategického cíle.

3. Zlepšit kvalitu vzdělávání a vzdělávacího systému.

Dalším klíčovým prvkem inovačního systému je vzdělávání. Kvalitní výzkum je nezbytným předpokladem kvalitního VŠ vzdělávání, protože kromě jiného umožňuje kvalitní přípravu lidí pro výzkum, i pro inovační aktivity ve firmách.

Pro-inovační prostředí však vyžaduje i zásadní posun také v kvalitě a zacílení základního a středoškolského vzdělávání. Jedním z klíčových cílů změn v této oblasti je výchova k podnikavosti (tzv. entrepreneurial society).

4. Zvýšit kvalitu a rozsah služeb poskytovaných zprostředkujícími a podpůrnými institucemi.

Smyslem tohoto cíle je vytvoření sítě kvalitních zprostředkujících/podpůrných služeb pro inovační podnikání, jako jsou zejména podnikatelské inkubátory, centra pro transfer technologií, VTP apod. Vytvoření sítě služeb bude založeno na stávající síti infrastruktury pro podporu inovačního podnikání, realizované v posledních letech: kvalita a rozsah služeb vázaných na tuto infrastrukturu se bude muset změnit tak, aby skutečně podporovala rozvoj inovačních firem, zprostředkovávala kontakty mezi nimi a s institucemi VaV, a disponovala nástroji podporujícími využití výsledků VaV ve firmách. Součástí podnikatelských služeb musí být i zprostředkování a usnadnění přístupu firem k aplikovanému výzkumu.

5. Zlepšit klíčové vazby (nejen spolupráci) mezi jednotlivými prvky inovačního systému

Tento cíl nelze chápat ve smyslu zlepšení všech vazeb a rozvoje vzájemné spolupráce všech se všemi. Naopak tento cíl je velmi selektivní a vztahuje se zejména na následující vazby (spolupráci):

• podniky <-> trhy (technology foresight, služby market inteligence, podpora exportu
• ad.)
• podnik <-> podnik (horizontální klastry – oborová báze, spolupráce v hraničních
• oborech, přesahy do sousedních oborů)
• podnik <-> podnik (vertikální klastry – bází je hodnotový řetězec)
• VaV instituce <-> podniky (manažerské řízení VaV institucí, rozvoj služeb TT ad.).

Institucionální rámec¹

Samostatným tématem je nastavení vhodného institucionálního rámce, v němž jsou jasně definovány role a přiděleny potřebné kompetence. Součástí takového rámce je pak pevná role „arbitra“, který koordinuje (nikoliv diktuje či vynucuje) rozvojové aktivity napříč inovačním systémem.

V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že úspěch NIS silně závisí na celkovém institucionálním prostředí (např. míra korupce, vymahatelnost práva, rozsah byrokracie ad.), což v podmínkách ČR znamená, že NIS může být pouze jedním z pilířů celkové strategie rozvoje konkurenceschopnosti. Česko totiž má zásadní problémy v základních podmínkách, na nichž inovačně založená konkurenční výhoda stojí.

1. Viz také Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, priorita Institucionální rámec pro koordinaci rozvoje národního inovačního ekosystému.