Národní program reforem České republiky 2011 – III. Reformní opatření ČR – část 2.



III. 5. Podpora růstu založeného na výzkumu a inovacích

Úvod

Podpora inovačního potenciálu ekonomiky musí být nutnou součástí národní politiky konkurenceschopnosti. Jakkoliv je české hospodářství orientované výrazně na průmyslovou výrobu, je i udržitelnost průmyslové výroby úzce spojena se schopností propojovat tuto výrobu s výzkumem. Současně je třeba se zaměřovat i na oblast exportu služeb, kde bylo možno v uplynulé dekádě sledovat silný pokles růstu, a v rámci služeb právě na konkurenceschopné inovační technologie. Rovněž je ale nezbytné přistupovat ke stanovování cílů realisticky, a to s ohledem na uvedenou základní strukturu národního hospodářství. Budoucí rozvoj ČR bude založen na nově vznikajících znalostech, které se budou důsledně uplatňovat při zavádění všech typů inovací v podnikovém i veřejném sektoru.

Základním problémem je velmi různorodá kvalita i kvantita výsledků v oblasti, výzkumu, vývoje a inovací související s nevhodnou strukturou financování. Daleko více než o pouhý objem vynakládaných prostředků jde právě o mechanismus jejich vynakládání, včetně rozložení mezi veřejný a soukromý sektor. V roce 2009 dosáhly investice do výzkumu a vývoje v České republice objemu 1,53 % HDP. Samotný podíl státního rozpočtu na výdajích na výzkum, vývoj a inovace představoval v roce 2009 0,63 % HDP. Podnikatelský sektor je v České republice dlouhodobě nejvýznamnějším zdrojem financování dané oblasti a současně je i nejvýznamnějším sektorem, ve kterém je výzkum a vývoj prováděn. Nicméně míra financování je ve srovnání s průměrem EU nízká a od roku 2006 soustavně klesá. Navíc je většina těchto zdrojů spotřebována v samotném podnikatelském sektoru. Pouze malá část výzkumu a vývoje je prováděna ve spolupráci soukromého a vládního sektoru (4,5%), a zcela zanedbatelná část soukromých prostředků jde do sektoru vysokoškolského, který je téměř výhradně závislý na veřejných zdrojích..

Růst celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace v poměru k HDP od r. 1995 – 2009

Zdroj: Český statistický úřad, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje (VTR 5-01)

Problémy lze identifikovat také na straně politiky státu v této oblasti, tyto se zpětně odrážejí i na nízké ochotě soukromého sektoru investovat do výzkumu a vývoje. Cílem efektivní politiky státu v této oblasti musí být vyvážený rozvoj jednotlivých pilířů znalostní ekonomiky tak, aby rovnoměrně přispívala k posilování tvorby znalostí, jejich využívání v inovacích a k rozvoji znalostí a dovedností v populaci. Na straně státu představuje obtíž především struktura financování, která dostatečně nereflektuje vztah podporovaných odvětví i institucí k poptávce ve sféře výroby. Absentují tržní hodnocení výsledků, rozumný a přehledný systém alokace veřejných prostředků podle národních priorit a taktéž jasná kritéria hodnocení (včetně hodnocení kvality vysokých škol provádějících výzkum). Chybí též propojení mezi strategickým řízením v oblasti výzkumu a vývoje a v oblasti vzdělávání, legislativní úpravy, fiskální stimuly a dostatečná a vymahatelná právní ochrana duševního vlastnictví. Přestože v uplynulém období byly v této oblasti učiněny výrazné pokroky (přijetí novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na léta 2009 – 2015), mnoho problémů zůstává stále nedořešeno.

Nevhodný systém veřejného financování vědy, výzkumu a vývoje má přirozeně dopady i na podporu ze strany soukromého sektoru. Podmínkou jejího zvyšování a efektivity celého inovačního procesu, které by mělo být prioritou, je existence kvalitních výzkumných institucí a synergie mezi projekty financovanými veřejnými a soukromými zdroji. Veřejné financování je potřeba jednak navýšit v poměru k HDP, současně je zaměřit na oblasti zájmu podnikatelského sektoru tak, aby tento sektor měl co největší zájem se do takto financovaných aktivit zapojit. Rozvoj vyhledávacího (základního) výzkumu je základním předpokladem pro udržitelnost inovačního prostředí. To neznamená úplnou rezignaci na podporu ostatních vědeckých odvětví (včetně podpory základního i aplikovaného výzkumu ve společenských vědách), v míře udržitelné prostřednictvím veřejného financování a odpovídající společenské poptávce a kvalitě výzkumu. Počet výzkumných a vědeckých pracovníků nemůže být ovšem do budoucna hlavním kritériem pro poskytování financí.

Hlavní reformní cíle

Hlavními cíli ve sféře podpory výzkumu, vývoje a inovací je celkové zvýšení kvality, a tím i konkurenceschopnosti institucí v této oblasti, a současně její užší propojení s poptávkou v podnikatelském sektoru. V tomto rámci je třeba podnikat opatření ke zlepšení financování, lepšímu hodnocení výzkumných pracovníků a institucí, jejich ohodnocení podle kvality, zvýšit ochranu duševního vlastnictví, zlepšit mezisektorovou komunikaci a konečně též zlepšit prostředí pro rozvoj rizikového kapitálu.

Podpora orientovaného výzkumu bude zaměřena na propojení se zájmy české ekonomiky. Vzhledem ke strategickému významu a specifikám sektoru energetiky bude třeba vytvořit strategické řízení výzkumu, vývoje a inovací i pro tuto oblast. Vzhledem k dlouhému cyklu výstavby a provozu potřebuje energetika strategické řízení podpory výzkumu z veřejných zdrojů podle priorit tohoto sektoru a průmyslu jako celku. Úkolem státu ale není a nemůže být určovat to, které směry základního výzkumu či vědní obory jsou perspektivní. Stát musí takovýto výzkum přiměřeně podporovat a vytvořit podmínky pro to, aby soukromá sféra sama mohla podpořit výzkumné aktivity dle své poptávky s tím, že státní politika výzkumu musí být z hlediska jednotlivých oborů neutrální a vycházet především z jejich prokazatelně měřitelné kvality. Hodnocení kvality by mělo vycházet na základě srovnání s tím, co v mezinárodním kontextu dosahuje nejlepších výsledků.

III.5.1. Investice do výzkumu, vývoje a inovací a hodnocení jejich výstupů a dopadů

Vláda ČR se zaměří především na zajištění dostatečné výše investic do výzkumu, vývoje a inovací. Nejde však jen o jejich výši, významná je jejich struktura (veřejné a soukromé investice), efektivita jejich vynakládání, resp. hodnocení jejich výstupů a dopadů. V ČR je nutné dopracovat systémové nástroje, které by účinným způsobem podporovaly celý inovační cyklus (tj. etapy od základního výzkumu, přes výzkum aplikovaný, experimentální vývoj až po využívání nových poznatků v podnikových inovacích). Reformní opatření vláda také přijme v oblasti podpory vědeckých a výzkumných pracovníků.

Konkrétní reformní priority

1. Zlepšení způsobu financování sektoru vědy, výzkumu, vývoje a inovací

Nejpalčivější problém v oblasti inovací představují, v absolutních hodnotách i procentuálně, stále velmi nízké investice ze soukromého sektoru. V evropském a mezinárodním srovnání však také Česká republika vykazuje nízkou mezinárodní konkurenceschopnost a nízké propojení všech aktérů inovačního řetězce se zájmem ekonomiky.

Kromě nízké míry investic ze soukromého sektoru Česká republika zaostává i co se týče financování z veřejných rozpočtů. V prostředí rizikového kapitálu není nastaveno daňové zvýhodnění a neexistují investiční pobídky.

Neméně významná jako celková výše vynakládaných prostředků je jejich efektivní alokace. Vláda učiní opatření k zamezení neefektivního financování, využije nástroje nepřímé podpory, a to zejména tím, že do zákona o daních z příjmu zapracuje možnost uplatnění odpočtu ze základu daně pro nakupování výzkumu u vysokých škol a výzkumných organizací. Současně je záměrem podpořit i celkový meziroční nárůst výdajů vynakládaných na oblast výzkumu a vývoje. Úprava bude provedena v souvislosti s novelou zákona o daních z příjmů předkládané vládě v I. pololetí 2011 s předpokládanou účinností od 1. 1. 2013.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s ministerstvy financí, školství, mládeže a tělovýchovy a Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace zlepší podmínky pro přístup k rizikovému kapitálu pro financování inovací (prostřednictvím návrhu vytvoření fondu rizikového kapitálu) ještě v rámci současného programového období. Cílem je snaha o vyplnění mezery na současném českém trhu a větší zapojení soukromých investorů pomocí rizikového kapitálu, především v raných fázích životního cyklu firem.

2. Zlepšení výkonnosti výzkumu, vývoje a inovací

Prozatím neexistují relevantní měřítka, která by informovala o efektivitě investic do oblasti výzkumu, vývoje a inovací v mezinárodním srovnání. Vláda proto připraví novou metodiku hodnocení a vytvoří podmínky pro dlouhodobé financování založené na kvalitě a zvýšené podpoře nejlepších výzkumných týmů. Právní předpis upravující rozložení finančních prostředků v oblasti výzkumu, vývoje a inovací bude úzce navázán na metodiku hodnocení. Kritéria posuzování kvality budou maximálně transparentní, objektivní a budou vycházet z mezinárodních standardů. V tomto směru je třeba upravit i podmínky fungování grantových agentur. Cílem je tedy systém striktně orientovaný na hodnocení kvality projektů podle mezinárodních standardů.

Systém hodnocení je potřeba zásadně změnit a zlepšit jak ve sféře základního výzkumu, tak v oblasti aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Aplikovaný výzkum přitom nelze upřednostňovat na úkor výzkumu základního.

V rámci zvyšování kvality je třeba zabránit odlivu špičkových vědců a naopak podporovat jejich příchod do České republiky. Jejich ohodnocení musí být konkurenceschopné v mezinárodním srovnání. Je nanejvýš potřebné zaměřit se v hodnocení na kvalitu a umožnit vyšší flexibilitu v ohodnocování špičkových pracovníků nad rámec tarifního systému.

Podstatným elementem zajištění kvality výzkumu a vývoje je prohloubení mezinárodní spolupráce. Vláda bude nadále financovat programy mezinárodní spolupráce ve vědě, výzkumu, vývoji a inovacích a podporovat zapojení českých výzkumných subjektů do rámcových programů a dalších aktivit v této oblasti.

Vláda dále přijme program pro financování velkých infrastrukturních projektů a zajištění udržitelnosti a rozvoje nově vybudovaných center. Na podnět MPO a MŠMT vláda přijme strategický program na podporu výzkumu a vývoje inovací v celém řetězci energetiky.

V návaznosti na velké investice z evropských zdrojů do způsobilých regionů a související nárůst výkonnosti výzkumu, vývoje a inovací v těchto regionech se bude vláda zabývat odpovídajícím využitím vědeckovýzkumného potenciálu i na území hl. m. Prahy. Paralelně s tím bude sledován i vývoj, potřeby a maximální využití investic tam, kde již investováno bylo.

3. Podpora vědeckých a výzkumných pracovníků

Věkové rozložení ve skupině vědeckých a výzkumných pracovníků, zejména nedostatek pracovníků ve stření generaci, je v České republice z hlediska dlouhodobého rozvoje nevyhovující. Hlavní příčinu představuje nízká finanční atraktivita zaměstnání v příslušných oborech, a to jak ve srovnání s ostatními profesemi v České republice, tak i ve srovnání s ohodnocením vědců a výzkumníků v zahraničí. Důsledkem je odchod mladých pracovníků poté, co do jejich přípravy stát investoval značné finanční prostředky, do soukromé sféry nebo do zahraničí.

Opatření budou zaměřena na zajištění návratnosti veřejných investic do přípravy kvalitních výzkumných a vědeckých pracovníků, a to jak prostřednictvím jejich lepšího ohodnocení, tak rozšířením odborné infrastruktury pro kvalitní výzkum (včetně vybavení knihoven) a v neposlední řadě i zacílením podpory mezi mladými vědci na nejperspektivnější pracovníky s nejlepšími výsledky. Jakkoli jsou počty výzkumných pracovníků v ČR stále nízké, i v tomto případě by mělo platit, že kvalita má přednost před kvantitou.

Vláda přijme akční plán rozvoje lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace. Bude též financovat programy mobility výzkumných pracovníků, jejich návrat do České republiky a rozvoj jejich kariéry.

Vláda zajistí finanční podporu projektům výzkumu, vývoje a inovací, zejména v oblasti spolupráce výzkumu a průmyslu a dále i podporu výchově a celoživotnímu vzdělávání špičkových odborníků pro potřeby průmyslu a státní správy zejména v oborech, kde vznikly generační problémy.

Vláda dále připraví nástroje pro zvýšení atraktivity českého výzkumného prostředí mezi zahraničními vědci, podporu dlouhodobých pobytů zahraničních výzkumných a vysokoškolských pedagogů na výzkumných pracovištích a vysokých školách v České republice včetně legislativních změn. Vláda též vytvoří programy pro rozvoj kariéry mladých vědeckých pracovníků vracejících se z rodičovské dovolené a programy popularizace výzkumné činnosti, a to již na středních školách, zejména v přírodovědných a technických oborech.

Implementace na úrovni vlády

Opatření budou připravena tak, aby v roce 2020 dosáhly veřejné výdaje do oblasti výzkumu, vývoje a inovací výše 1 % HDP. Právě inovace představují pilíř konkurenceschopnosti č. 12 spolu s dostupností rizikového kapitálu v rámci pilíře č. 8 – Rozvoje finančního trhu – dle metodiky Světového ekonomického fóra.

Plán podpory z veřejných prostředků upřesní Návrh rozdělení výdajů státního rozpočtu na výzkumu, experimentální vývoj a inovace na příslušný rok a následující roky, který vláda projedná zpravidla v květnu každého roku. Dále vláda připraví a předloží novelu zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a souvisejících změn zákona o podpoře výzkumu a vývoje s plánem předložení v květnu 2011.

Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa 2020

Národní priority v dané oblasti směřují k naplnění cíle Strategie Evropa 2020 spočívajícího v zajištění toku 3 % podílu HDP do oblasti výzkumu a vývoje. Současně naplňují doporučení č. 4 integrovaných hlavních směrů na posílení podpory výzkumu, a inovací mj. použitím daňových pobídek pro podporu soukromého investování do výzkumu a řadí se mezi Paktem euro plus proponovaná opatření na zvýšení produktivity.

III.5.2. Zvýšení inovačního potenciálu ekonomiky ČR

Vláda zaměří své úsilí na zvýšení kvality, posílení role a postavení výzkumu, vývoje a inovací ve společnosti. Dlouhodobou slabinou ČR je nedostatečná spolupráce mezi podnikatelským sektorem a veřejnými institucemi výzkumu, zlepšit je třeba také přenos výsledků výzkumu do praxe a vytěžit maximum z inovačního potenciálu výzkumu a vývoje.

Konkrétní reformní priority

1. Zlepšení spolupráce výzkumného sektoru s podnikatelskou sférou

Za současné situace přetrvává potřeba zaměřit se na lepší komercionalizaci výsledků vědy, výzkumu, vývoje a inovací. Vláda považuje za trvající problém na národní úrovni slabou motivaci univerzit a výzkumných institucí ke komerčnímu využití výsledků svého výzkumu a vývoje. Na druhé straně zůstává i neschopnost podniků nové požadavky jasně definovat a následně poznatky využívat. Nízká schopnost přejímat nové technologie založené na výzkumu přitom platí jak pro veřejnou, tak i soukromou sféru.

Propojení veřejnoprávního výzkumného sektoru se soukromou sférou ztěžuje i nedostatečná koordinace mezi sférou výzkumu a školství. Je zapotřebí v rámci vysokého školství jasněji vzájemně vymezit vztah mezi výzkumnou a vzdělávací dimenzí a současně posílit třetí roli univerzit. Vláda v rámci nové strategie vysokého školství podpoří diverzifikaci a rozdělení vysokých škol na vzdělávací a na výzkumné, zaměřené na špičkový výzkum a adekvátně k tomu financované, těsněji propojené se soukromým sektorem. Na druhé straně potřeby inovačního procesu je třeba zohlednit i ve vzdělávání a přizpůsobit tomu i jeho obsah; důležitou roli v tom budou nadále hrát různé typy vzdělávacích institucí.

Vláda dále připraví programy podporující spolupráci průmyslových podniků, vysokých škol a veřejných výzkumných institucí včetně podpory efektivnějšího využívání strategických partnerství univerzit a klíčových průmyslových hráčů, například formou investic průmyslu do škol výměnou za větší roli při nastavování strategického směřování univerzit.

S ohledem na rozptýlení kompetencí při správě inovačního systému mezi několik ústředních orgánů státní správy (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Radu pro výzkum, vývoj a inovace), vyvine vláda úsilí směrem k zpřesnění odpovídajících koordinačních mechanismů, které by usnadňovaly efektivní spolupráci při formulování strategických cílů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v kontextu evropské inovační politiky. Také v oblasti provádění široce pojaté inovační politiky bude zpřesněna úloha agentur pro tyto účely zřízených (zejména Technologické agentury ČR a Agentury na podporu podnikání a investic CzechInvest).

2. Zaměření na inovační potenciál

Výsledky českého výzkumu a vývoje nejsou, až na některé obory, stále dostatečně viditelné a přetrvává nízká konkurenceschopnost České republiky na zahraničních trzích s technologiemi. V oblasti vývoje a inovací musí hrát prvořadou úlohu soukromý sektor, který inovační produkty využívá. Přitom je stále jen malá část výzkumných projektů od počátku podpořena soukromou sférou. Jak bylo uvedeno výše, je třeba využívat synergie veřejných a soukromých investic tak, aby i soukromé investice směřovaly do České republiky.

V rámci podpory inovačního potenciálu a jeho rozvoje v České republice je třeba zlepšit právní prostředí. Současná legislativa v oblasti ochrany duševního vlastnictví je stále nedostačující a ne vždy přehledná. Firmy často hledají patentovou ochranu nejdříve v zahraničí (např. v USA), protože se jim v České republice nedostává ze strany státu adekvátní podpory (jakkoli zde mohou hrát roli i další faktory, zejm. velikost českého trhu). Česká republika bude na unijní úrovni podporovat prohlubování harmonizačních snah v oblasti patentového práva. Vláda se současně i na národní úrovni bude snažit o zlepšení právní ochrany a zejména vymahatelnosti práva. K tomu je třeba zvyšovat kvalifikační předpoklady soudců v této oblasti.

Podstatným prvkem podpory podnikání založeného na inovacích je i zvyšování povědomí o něm samotném a o možnostech jeho rozvoje. Vláda proto učiní kroky ke stimulaci nabídky vzdělávacích programů zaměřených právě na tuto oblast, a to jak v rámci vysokého školství, tak i ve sféře celoživotního vzdělávání.

Významný problém představuje i absence komplexní inovační strategie, která by zohlednila vývoj v posledních letech a současně i priority stanovené na unijní úrovni (Strategie Evropa 2020 a Unie inovací). Vláda proto projedná během roku 2011 Inovační strategii ČR jako reflexi iniciativy Unie inovací v českém prostředí, jež bude součástí Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR a bude obsahovat návrhy konkrétních opatření, včetně termínů jejich dosažení.

Vláda ve spolupráci s dalšími subjekty pak v návaznosti na Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti a na potřeby energetiky v souladu s připravovanou modifikací Státní energetické koncepce předloží omezený počet prioritních směrů výzkumu orientovaného na inovace, spolu s návrhem alokace výdajů na tyto priority. Vláda také v rámci SET Plan posoudí infrastrukturu pro výzkum, vývoj a demonstrace nových energetických technologií s cílem dosáhnout posílení konkurenceschopnosti energetického dodavatelského průmyslu (dodavatelé technologií) a energetického výzkumu, vývoje a inovací. Vláda, jak bylo uvedeno výše, současně přijme aktualizaci Národní politiky, výzkumu, vývoje a inovací na léta 2009 – 2015, která bude předložena do roku 2012.

Implementace na úrovni vlády

Pro časový plán provedení jednotlivých kroků v oblasti vědy, výzkumu, vývoje a inovací je určující harmonogram plnění cílů a opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 – 2015.

V oblasti legislativních návrhů vláda předloží novelu zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách s plánovaným datem předložení vládou v červnu 2011.

Oblast inovací je 12. pilířem konkurenceschopnosti dle metodiky Světového ekonomického fóra.

Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa 2020

Reformní opatření reflektují jak samotné hlavní cíle Strategie a integrované hlavní směry, tak vlajkovou iniciativu opřenou o sdělení EK Unie inovací. Hlavní cesty, které uvedený dokument nastiňuje („kolektivní, odpovědná, strategická, všezahrnující a podnikatelsky orientovaná politika pro vědu, výzkum, vývoj a inovace, která zvýší konkurenceschopnost a zabezpečí pracovní místa“), naplňuje i národní strategie obsažená v tomto programu reforem. Podpora konkurenceschopnosti domácí ekonomiky a růstu založeného na znalostech proto musí být jedním z hlavních principů státní politiky v této oblasti.

V souvislosti se Strategií Evropa 2020 lze zmínit i prioritní zájem České republiky na dokončení projektu tzv. evropského výzkumného prostoru a na spuštění projektu tzv. evropských inovačních partnerství a vyhodnocení jeho úspěšnosti.

Podpora výzkumu, vývoje a inovací by se měla dále kladně odrazit na příznivém vývoji indikátoru jednotkových nákladů práce, jež budou monitorovány v rámci Paktu euro plus.