Národní program reforem České republiky 2011 – III. Reformní opatření ČR – část 2.



II.6. Podpora nízkouhlíkové konkurenceschopné ekonomiky šetrné k životnímu prostředí

Úvod

Podpora konkurenceschopnosti musí respektovat limity dané snahou o to, aby hospodářský růst byl dlouhodobě udržitelný. Cíle hospodářské politiky a cíle v oblasti životního prostředí by se neměly dostávat do nepřekonatelného protikladu, naopak je třeba využívat všech možností pro dosažení synergií mezi těmito oblastmi. Dlouhodobě neudržitelná je podpora ekologických cílů bez ohledu na zájem na hospodářském růstu, stejně neudržitelný je však i růst nereflektující omezenost materiálních zdrojů, na nichž je založen, a znečišťující prostředí, v němž se rozvíjí společnost, jíž tento růst slouží.

Mezi nejzásadnější problémy, se kterými se v současnosti Česká republika potýká a které představují překážku pro růst její konkurenceschopnosti v evropském i globálním měřítku, patří velká energetická a materiálová náročnost vůči HDP, vysoká míra emisí znečišťujících látek a rezervy v efektivitě nakládání s odpady.

Mezinárodní srovnání vývoje energetické náročnosti – kilogram ropného ekvivalentu na 1000 EUR (přepočet kursem)

Zdroj: Eurostat 2009

Jedním z klíčů k zabezpečení růstu a zaměstnanosti je tedy důsledné naplňování principů efektivního nakládání se zdroji. Zásadní úkol spočívá v nalezení způsobů, jak snižovat množství primárních zdrojů vstupujících do ekonomiky, snižovat tlak výrobních a spotřebních procesů na zdroje a prostředí, ve kterém fungují, a zefektivnit nakládání s odpady z těchto procesů. Ke snížení emisí skleníkových plynů a k zajištění dostatečných dodávek energií významně přispívá také širší využití jádra jakožto bezemisního zdroje při dodržování všech bezpečnostních standardů. To dále posiluje konkurenceschopnost energetického sektoru a energetickou bezpečnost a celkově napomáhá v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Má také řadu kladných dopadů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Hlavní reformní cíle

Vláda bude prosazovat snižování emisí znečišťujících látek, jakož i energetické úspory a efektivní hospodaření s energií ve výrobě, distribuci i spotřebě.

III. 6.1. Zvyšování energetické účinnosti

Indikativní cíl stanovený v rámci Strategie Evropa 2020 pro EU jako celek je zaměřen na posun ke zvýšení energetické účinnosti na unijní úrovni o 20 %. Vláda stanoví indikativní nezávazný cíl v oblasti energetické účinnosti, ovšem jeho kvantitativní určení neuvádí, a to z toho důvodu, že nejprve hodlá detailně a realisticky analyzovat možnosti národního hospodářství v oblasti úspor energie z hlediska dlouhodobé udržitelnosti jeho konkurenceschopnosti.

Pro dosažení cílů připravované Státní energetické koncepce bude podporována první fáze transformace energetiky (2014 – 2020) s výhledem na dlouhodobě udržitelnou energetiku ČR do roku 2050 reflektující cíle EU (udržitelná energetika – dostatek primárních zdrojů, minimalizace vlivu na životní prostředí včetně emisí skleníkových plynů, za dostupné ceny a s bezpečnými dodávkami pro konečné spotřebitele při zohlednění významu tuzemských primárních energetických zdrojů).

Ve Státní energetické koncepci a v Akčním plánu energetické účinnosti ČR jsou stanoveny národní cíle pro úspory energií (konečná spotřeba energie), nicméně nikoli z hlediska primárních zdrojů. Akční plán přitom stanovil indikativní cíl úspor energie pro rok 2010 ve výši 3 573 GWh, což činí 1,6 % z příslušného objemu průměrné spotřeby energie v letech 2002 – 2006.

V současné době probíhají práce na aktualizaci Státní energetické koncepce včetně provedení propočtu indikativního cíle energetické účinnosti.

V rámci aktualizované Státní energetické koncepce a Akčního plánu energetické účinnosti bude posouzen způsob naplnění závazků z legislativy EU na využití systémů založených na ICT v rámci inteligentních sítí a měřících systémů např. v nízkoenergetických budovách.

Konkrétní reformní priority

1. Podpora energeticky úsporných budov

V rámci běžících programů podporuje vláda snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností budov a zateplení rodinných a bytových domů.

Ke konci roku 2020 musí nové budovy splňovat vysoké standardy odpovídající požadavkům směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. Zvyšování energetické účinnosti budov je důležité i pro zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Nabízí totiž velký potenciál pro úspory zejména v oblasti teplárenství, protože snižuje spotřebu energií nutných pro provoz systémů centrálního zásobování teplem.

2. Podpora snižování energetické náročnosti ve výrobě a dopravě

Vláda hodlá nadále v rámci běžících programů podporovat projekty přispívající ke snižování energetické náročnosti průmyslové výroby a projekty na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů. Dobrovolné závazky k úsporám energie bude motivovat formou daňových úlev, popř. možností čerpat granty pro konečné spotřebitele energie, kteří se zavážou k určitému snížení energetické náročnosti.

Vláda pokračuje v investiční podpoře modernizace zařízení a infrastruktury v železniční dopravě. Důraz je kladen také na výstavbu zařízení pro kombinovanou dopravu. Důležitou roli hraje také podpora decentralizované výroby energie v zemědělství.

3. Podpora snižování energetické náročnosti v dalších sektorech

Při zajištění vhodných podmínek se jeví jako efektivní podpořit poskytování komplexních „energetických služeb se zárukou“ pomocí metody Energy Performance Contracting (EPC) pro financování energeticky úsporných opatření z budoucích úspor.

Vláda si je vědoma důležitosti rozšíření úlohy veřejného sektoru v propagaci nových technologií. Podporuje uplatnění dohody Energy Star o kancelářských přístrojích.

Podporován bude nadále výzkum a vývoj v oblasti úspor energie. V neposlední řadě si vláda uvědomuje důležitost poradenských a konzultačních služeb pro zvýšení povědomí veřejnosti v oblastech zavádění inovativních technologií, postupů ke zvýšení účinnosti užití energie a vyššího využití obnovitelných zdrojů.

V první fázi transformace energetiky bude třeba věnovat pozornost sektoru teplárenství a využití elektřiny v sektoru dopravy (využití vodíku).

Implementace na úrovni vlády

Vláda do konce roku 2011 předloží Aktualizaci Státní energetické koncepce. Současně během roku 2011 dojde k legislativním změnám, konkrétně k dvěma novelám zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a k provedení směrnice 2010/30/EU o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie, a v normalizovaných informacích o výrobku (štítkování) a směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.

Rozvoj infrastruktury představuje pilíř konkurenceschopnosti č. 2 dle metodiky Světového ekonomického fóra.

Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa 2020

Národní program reforem v uvedené oblasti vychází z cíle Strategie Evropa 2020 zvýšit energetickou účinnost o 20 % EU jako celku. Uskutečňovaná opatření jsou dále v souladu s doporučením č. 5 integrovaných hlavních směrů na zefektivnění využívání zdrojů a snížení emisí skleníkových plynů, a rovněž s doporučením č. 6 na zlepšení podnikatelského a spotřebitelského prostředí a modernizaci průmyslové základny. Jednotlivé kroky budou též provázány se stěžejními iniciativami EK „Evropa účinněji využívající zdroje“, „Průmyslová politika pro svět globalizace“ a „Unie inovací“.

III.6.2. Zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů

Podle směrnice 2009/28/ES je pro Českou republiku závazný cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 13 % v roce 2020. Jeho součástí je závazný cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě ve výši 10 % v roce 2020. Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů tento minimální a závazný cíl daný směrnicí 2009/28/ES pak dále rozpracovává. V Národním akčním plánu rozpracovaný cíl bude průběžně vyhodnocován s tím, že může být podle vývoje modifikován.

Konkrétní reformní priority

Vláda hodlá obnovitelné zdroje energií podporovat pomocí dotačních schémat v přechodové fázi jejich rozvoje do dosažení konkurenceschopnosti na trhu s elektřinou. Použité nástroje budou nastavovány vyváženě s cílem stimulovat provozovatele těchto zdrojů k maximální reálné efektivnosti při volbě umístění, technologie, způsobu připojení a jejich charakteru a s ohledem na klimatické podmínky ČR.

1. Investiční podpora

Vláda bude nadále podporovat projekty přispívající ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Jedná se projekty výstavby a rekonstrukce lokálních i centrálních zdrojů tepla využívajících obnovitelné zdroje energie pro vytápění, chlazení a ohřev teplé vody. Dále jsou to projekty výstavby a rekonstrukce větrných a malých vodních elektráren a výstavby geotermálních elektráren a elektráren spalujících biomasu (pevnou, plynnou nebo kapalnou). Podpora se týká také kombinované výroby elektrické energie a tepla: kogeneračních zařízení spalujících bioplyn, skládkový a kalový plyn, bioplynové stanice; kogeneračních zařízení využívajících pevnou biomasu a kombinované výroby elektřiny a tepla z geotermální energie.

Vláda počítá rovněž s podporou pro potřeby využití volné zemědělské půdy k energetickým účelům (formou dotace). Jde o podporu všech druhů energetické biomasy (dendromasy i fytomasy) sloužící primárně k výrobě kapalných (např. MEŘO, bioethanol), plynných (bioplyn) i pevných (sloužících k přímému spalování) paliv původem v agrárním sektoru. Podporovány by mely být nejen projekty výstavby nových decentralizovaných zdrojů využívajících biomasu, ale rovněž modernizace a rozšiřování stávajících, jež by zajistila např. vyšší využití tepla nebo zbytkové biomasy. Podpořena by měla být přímo i samotná produkce biomasy například formou dotace na zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin. Využití druhotných produktů živočišné výroby (např. kejda) a rostlinné biomasy jako suroviny pro výrobu bioplynu (resp. elektrické energie) je v České republice podporováno v rámci zpracování v bioplynových stanicích.

2. Provozní podpora

Vláda hodlá nadále využívat systém provozní podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, formou garantované ceny.

Implementace na úrovni vlády

Investiční podpory pro nová zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny vycházejí z běžících operačních programů, Programu rozvoje venkova ČR, Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie a dalších programů. Vláda v této souvislosti předloží do konce roku 2011 také Aktualizaci Surovinové politiky České republiky a v průběhu 1. pol. 2011 předloží novelu zákona o hospodaření s energií (zákon č. 406/200Sb.).

Jedná se o opatření, která spadají pod pilíř konkurenceschopnosti č. 2 – Infrastruktura – dle metodiky Světového ekonomického fóra.

Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa 2020

Národní program reforem v uvedené oblasti vychází z cíle Strategie Evropa 2020 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie. Uskutečňovaná opatření jsou dále v souladu s doporučením č. 5 integrovaných směrů na zefektivnění využívání zdrojů technologickým zlepšením v energetice včetně implementace opatření SET Plan a snížení emisí skleníkových plynů a rovněž s doporučením č. 6 na zlepšení podnikatelského a spotřebitelského prostředí a modernizaci průmyslové základny. Jednotlivé kroky budou též provázány se stěžejními iniciativami EK „Evropa účinněji využívající zdroje“, „Průmyslová politika pro svět globalizace“ a „Unie inovací“.

III.6.3. Snižování emisí skleníkových plynů a zlepšování kvality životního prostředí

Opatření vlády v uvedené oblasti se budou ve shodě se Strategií udržitelného rozvoje ČR a státní politikou životního prostředí ČR soustřeďovat na zefektivnění životního cyklu přírodních zdrojů a přispějí ke snížení materiálové a energetické náročnosti české ekonomiky. Tato snaha by měla vést v konečném důsledku ke snížení nákladů ekonomického růstu, k motivaci ekonomických subjektů vyvíjet a zavádět nové účinnější technologie a nakonec i k růstu konkurenceschopnosti domácího hospodářství. Měla by také přispět ke zvýšení adaptačních schopností ekosystémů a celkovému zmírnění dopadů změny klimatu. Opatření se projeví v celkovém zlepšení životního prostředí, což by se mělo odrazit ve veřejném zdraví s možnými úsporami ve zdravotnickém systému.

Konkrétní reformní priority

Cíle v této oblasti bude vláda prosazovat kombinací dílčích opatření. Pro zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí bude zásadní schválení nového zákona o ochraně ovzduší, stejně jako aktualizace Národního programu snižování emisí v ČR a Programu ke zlepšení kvality ovzduší. Pozornost bude věnována omezení používání nekvalitních paliv k topení v domácnostech, boji s jemným prachem, který představuje velmi vážné zdravotní riziko, snižování emisí látek poškozujících ozonovou vrstvu či podpoře ekologičtější dopravy.

Pro emise skleníkových plynů, které nespadají do systému obchodování emisních povolenek EU ETS (Emissions Trading System), je maximální přípustný nárůst pro ČR do konce roku 2020 stanoven na 9 %, v porovnání s rokem 2005 (tato hodnota byla v rámci tzv. Effort Sharing Decision upravena podle cíle EU snížit celkové emise skleníkových plynů o 20 % do konce roku 2020 oproti roku 1990). Zároveň ČR přispívá k naplňování schváleného redukčního cíle EU prostřednictvím trhu s emisními povolenkami EU ETS. Konkrétní opatření za účelem dosažení uvedeného cíle budou rozpracována v materiálu Politika ochrany klimatu v ČR.

V oblasti nakládání s materiály je cílem snížení měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, a to prostřednictvím přijetí nového zákona o odpadech a nového plánu odpadového hospodářství ČR, které stanoví dlouhodobé priority nakládání s komunálními i nebezpečnými odpady, předcházení jejich vzniku nebo povinnosti zpětného odběru výrobků, zařízení či obalů.

V oblasti vodních zdrojů usiluje ČR o snížení množství používané pitné vody pro průmyslové a zemědělské potřeby a její postupné nahrazování méně kvalitní, ale dostačující průmyslovou vodou, zejména z dostupných podzemních zdrojů. Součástí je i vyšší podpora recyklace a širšího využití dešťové vody. K uplatnění uvedených cílů bude přijat nový vodní zákon, jenž má zajistit nižší výrobní náklady pro průmyslovou úpravu surové vody z povrchových a podzemních zdrojů na vodu pitnou.

Opatření v oblasti ochrany a udržitelného využívání přírody a krajiny budou obsažena zejména ve strategických dokumentech péče o krajinu, pozornost bude věnována také ochraně půd. Do roku 2015 budou identifikována vhodná revitalizační opatření na vodních tocích a v nivách a opatření ke zvýšení retence vody v krajině, která povedou k tomu, že krajina bude schopná přirozeně tlumit extrémní výkyvy počasí a optimalizovat cyklus vody v krajinném systému.

Implementace na úrovni vlády

Základní rámec pro přijímání opatření v této oblasti tvoří Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR a aktualizovaná Státní politika životního prostředí ČR. Nový zákon o ochraně ovzduší by měl být schválen do 31. prosince 2011, aktualizace Národního programu snižování emisí ČR a Programu ke zlepšení kvality ovzduší pak budou dokončeny do konce r. 2012. Politiku ochrany klimatu v ČR vláda schválí do konce roku 2011.

Nový zákon o odpadech bude předložen vládě do 31. září 2011 a plán odpadového hospodářství ČR by měl být zpracován do roku 2013. Příprava věcného záměru zákona o ochraně půdy bude dokončena v 1. pol. r. 2012. Příprava nového vodního zákona pak bude zahájena v r. 2013. Strategie péče o krajinu bude přijata do r. 2013. Rovněž v 1. pol. r 2012 bude vládou předložena novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon č. 100/2001 Sb.). V oblasti péče o krajinu bude přijato do roku 2015 několik strategických dokumentů.

Náklady opatření v oblasti zlepšování kvality ovzduší a snížení emisí skleníkových plynů lze vyčíslit u obnovy spalovacích zdrojů, v sektoru vytápění domácností a u restrukturalizace a obnovy technologií v sektoru veřejné energetiky.

Pro obnovu spalovacích zdrojů se v roce 2012 a 2013 počítá s náklady cca 4 mld. Kč. V letech 2014 a 2015 by měly tyto náklady činit 12 mld. Kč a v období 2016 – 2020 je potom počítáno s částkou 18 mld. Kč ročně. Polovinu této částky by měly pokrýt domácnosti a další část by pak měla pocházet ze státního rozpočtu. Obnova technologií v sektoru veřejné energetiky by měla znamenat celkové náklady ve výši 100 mld. Kč. Finanční nároky snižování emisí skleníkových plynů mimo EU ETS nebyly ještě určeny.

Opatření v této oblasti spadají jednak pod pilíř konkurenceschopnosti č. 2 – Infrastruktura – a s ohledem na dopady zamýšlených opatření na zdraví obyvatelstva rovněž do pilíře konkurenceschopnosti č. 4 dle metodiky Světového ekonomického fóra.

Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa 2020

Všechna opatření jsou provázána s iniciativou Strategie Evropa 2020 „Evropa účinněji využívající zdroje“, a naplňují tak směr č. 5 „Zefektivnit využívání zdrojů a snížit emise skleníkových plynů“.