English version
V původním návrhu, který Komise představila již koncem roku 2011, bylo pro program CEF počítáno s celkovou alokací 50 mld. eur. V březnu 2013 se však evropští lídři na summitu Evropské rady v Bruselu dohodli na nižším objemu 29,3 mld. eur (v cenách roku 2011). Schválená celková alokace programu CEF činí v běžných cenách 33,3 mld. eur.
Tato částka je financována z:
a) rozpočtového okruhu 1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost ve výši 21,9 mld. eur, z toho:
- 15,0 mld. eur na dopravu,
- 5,9 mld. eur na energetiku
- 1,1 mld. eur na digitalizaci
b) rozpočtového okruhu 1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost (z Kohezního fondu) ve výši 11,3 mld. eur a celá tato částka je určena na dopravu
Hlavním cílem nástroje je:
- rozvoj výkonného, udržitelného a efektivního propojení sítí v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací;
- budování chybějících přeshraničních vazeb a
- odstraňování dosavadních problémů podél hlavních transevropských dopravních koridorů.
CEF umožní realizaci řady důležitých projektů v jednotlivých státech. Prospěch z programu budou mít jak podniky, tak občané. Díky vytvoření tohoto centrálně spravovaného infrastrukturního fondu bude minimalizována administrativní zátěž spojená s čerpáním prostředků. Ekonomika Evropy by měla být ekologičtější, plánována je podpora čistších druhů dopravy. Jedním z cílů EU je také rozšíření vysokorychlostního širokopásmového internetové připojení do domácností a snazší využívání energie z obnovitelných zdrojů.
Do konce roku 2016 budou moci státy čerpat prostředky formou „národních obálek“, tzn., každý stát bude mít nárok na čerpání podle stejných pravidel, stejně jako je tomu v případě Kohezního fondu. Od roku 2017 bude již o tom, jaký projekt získá podporu z CEF rozhodovat Komise a členské státy se budou muset snažit uspět v silné mezinárodní konkurenci.
Doprava
V rámci dopravní infrastruktury se chce EU v budoucnu zaměřit na vybudování 9 hlavních koridorů, které budou plnit funkci dopravní páteře jednotného evropského trhu. Hlavní dopravní síť má vzniknout do r. 2030. Mělo by dojít k propojení nejvýznamnějších míst východní a západní Evropy, k modernizaci silniční, železniční i letecké infrastruktury a k odstranění problematických míst. Přes ČR povedou tři hlavní koridory:
Výběr hlavních dopravních projektů v ČR – podpora z CEF
- Baltsko-jaderský koridor: silniční koridor Bielsko Biala – Žilina; železniční koridor Katowice – Ostrava – Brno – Wien & Katowice – Žilina – Bratislava – Wien
- Koridor Východ-východní Středomoří: železniční koridor Drážďany-Praha; Praha-Břeclav; Praha-Brno- Břeclav; Břeclav-Bratislava
- Rýnsko-dunajský koridor: železniční koridor Mnichov- Praha; Norimberk-Praha; silniční koridor Zlín-Žilina
- Hlavní dopravní uzly sítě TEN-T: přeshraniční projekt železniční koridor Vratislav-Praha; přeshraniční projekt silniční koridor Nowa Sól-Hradec Králové
Na hlavní dopravní síť by měla na úrovni členských států a regionů navazovat komplexní síť tras. Snahou Komise je zajistit, aby se do roku 2050 převážná většina občanů a podniků nacházela nejdále 30 minut cesty od hlavní sítě.
Energie
V rámci větší integrace vnitřního energetického trhu by mělo díky finančním prostředkům z programu CEF dojít ke snížení energetické závislosti EU na zbytku světa, k modernizaci a rozšíření energetické infrastruktury v Evropě a také k lepšímu zabezpečení dodávek energie. Cílem je, aby měli občané EU k dispozici dostatek energie a za dostupnou cenu.
Hlavní energetické PSZ v ČR – podpora z CEF
- Vnitřní vedení mezi místy: Vernéřov a Vítkov, Vítkov a Přeštice; Přeštice a Kočín; Kočín a Mírovka; Mírovka a Čebín
- Propojení plynárenských sítí s Polskem (mezi místy Libhošť – Hať – Kedzierzyn)
- Propojení plynárenských sítí s Rakouskem (mezi místy Baumgarten – Reinthal – Břeclav a také spojení jižní části českého přenosového systému v bodě Oberkappel)
- Prodloužení trasy ropovodu z Litvínova do německé rafinérie ve Spergau
Telekomunikace
Cílem EU je, aby všechny domácnosti měly časem k dispozici širokopásmové připojení k internetu alespoň o rychlosti 30 Mbps a nejméně 50 % z nich nad 100 Mbps. Prostředky poputují také do vybudování systémů pro elektronické zadávání veřejných zakázek nebo do webového portálu e-justice.
