English version
Schválením projektu se úspěšní žadatelé dočkají finanční podpory na výzkum, vývoj a inovace, která neklesá pod 50 procent způsobilých nákladů, dotace umožňuje zaměstnat skutečně kvalitní lidi a firma svou účastí v mezinárodních programech získá i neocenitelné zkušenosti a reference. Co dalšího zapojení do mezinárodních programů EU přináší?
Možná trochu ve stínu strukturálních fondů a operačních programů (OPPIK, OPŽP, IROP) stojí mezinárodní programy EU, které umožňují podporu špičkových projektů celoevropského významu v širokém spektru odvětví sahajícím od výzkumu, vývoje a inovací, přes dopravu, energetiku, ICT, až po životní prostředí a bezpečnost.
Uspět v mezinárodní konkurenci ovšem není snadné. Žadatel, ať už malá firma, střední podnik, nebo velká společnost, si navíc musí před zahájením prací na projektu ujasnit několik zásadních věcí.
Podepíšete spolupráci?
Z charakteru mezinárodních programů vyplývá, že podnik musí být ochoten spolupracovat. Zní to triviálně, nejedná se ovšem o prázdné heslo známé z prvomájových průvodů. Firma si musí uvědomit, že svým zapojením do dotačního projektu a vytvořením konsorcia společně pracujícího na projektu poodhalí vlastní know-how subjektům, které působí ve stejném odvětví.
Při zvažování účasti v mezinárodních programech je navíc zapotřebí pootevřít firmu zahraniční spolupráci. Nepostačí tedy napsat jednou za měsíc krátký e-mail do Pelhřimova či Cerekvice nad Loučnou, zaměstnanci musí být připraveni vyměňovat si pravidelně informace a setkávat se s partnery z ostatních členských zemí EU.
Spolupráce se ovšem není nutné obávat. Naopak, neupíšete se ďáblu s vyplazeným jazykem, podpisem navážete pevné a většinou dlouhodobé vztahy s inovativními podniky evropské extratřídy, jejichž know-how se vám tím zpřístupní.
Aby projekt dosáhl na dotaci, musí být ohodnocen jako celoevropsky přínosný. Opět to může znít vcelku fádně, co z toho však ve skutečnosti vyplývá? Firma musí mít přehled o situaci na evropském trhu, aby mohla zodpovědně vyhodnotit, v jakém stavu se její záměr nachází. Neusiluje o podobnou věc někdo jiný? Nedosáhl už někdo kýženého výsledku? Vhled do evropského kontextu navíc umožní lépe podložit přínos projektu pro EU, což je klíčové při sestavování žádosti o dotaci.
Hurá na přípravu projektu
Pokud se vedení firmy rozhodne, že je účast v mezinárodním programu za výše zmíněných podmínek zajímavá, může začít skutečná příprava projektu.
V prvním kroku je nutné vybrat nejvhodnější dotační program a prostudovat si jeho fungování. Jsou jich desítky a každý z nich má na žadatele jiné nároky. Toto rozhodnutí je pro úspěch projektu klíčové, podívejme se zde však kvůli přehlednosti spíše na činnosti relevantní pro všechny programy bez rozdílu. Ve zkratce práce obnáší správné nastavení projektového týmu, vytvoření bytelné kostry projektu a sepsání návrhu.
Sestavení konsorcia neznamená pouze zajištění spolehlivých partnerů. Samozřejmě, že je potřebné sehnat subjekty, které budou ochotné se na projektu podílet, je však nutné celý tým vhodně poskládat. Důležitý je jak geografický, tak typologický aspekt. Nejúspěšnější bývají projekty realizované v součinnosti subjektů ze starých a nových členských zemí EU.
Stejně tak je vhodné sehnat zástupce soukromého i veřejného sektoru, v ideálním případě se domluvit na spolupráci s malou, střední i velkou společnosti, hodí se veřejné výzkumné organizace, nemocnice či univerzity. Vždy záleží na požadavcích programu. Skládat se však musí jak se znalostí programu, tak s citem.
Ve správně nastaveném projektovém týmu zná každý svoji úlohu a je patrné, že se v konsorciu nenachází nikdo tzv. do počtu. Rozdělení rolí a úkolů je přesněji definováno v kostře projektu, na níž by se mělo začít pracovat ihned po sestavení konsorcia. Aby byla kostra vskutku spolehlivou oporou, musí obsahovat i časový harmonogram a stanovení pracovních úkolů. Cílem je ujasnit, kolik času stráví jaký subjekt plněním svých úkolů, jak na sebe úkoly věcně a časově navazují a jaké budou jejich výstupy.
Pevná kostra poslouží jako kvalitní základ při sestavování návrhu projektu, na jehož základě se přidělují evropské peníze. Návrh je rozpracován o další části jako popis řízení projektu, způsob šíření informací o výstupech, plán využití výsledků nebo prognóza dopadu výsledného řešení na současný stav poznání. Při vytváření návrhu je také nutné zohlednit textaci podmínek programu a konkrétní výzvy. Jeho součástí je i celkový rozpočet projektu a návrh partnerské smlouvy sloužící k upravení vzájemné spolupráce.
V porovnání s dotacemi ze strukturálních fondů, v Česku obvykle nazývanými jako evropské fondy či dotace z EU, je však žádost o dotaci znatelně kratší, obvykle nemusí obsahovat více jak třicet stran strukturovaného textu.
Dotační odměna překryje námahu
Podle zkušeností obnáší kompletní příprava žádosti o dotaci z mezinárodních programů EU několik měsíců náročné, leč velmi kreativní práce. Po skončení lhůty k podání žádosti trvá její hodnocení od tří do pěti měsíců. Pokud žádost uspěje, rozbíhají se další lhůty pro podepsání smluv, nicméně už rozhodnutím o přidělení dotace vzniká nárok na způsobilé výdaje související s projektem.
Výhodou mezinárodních programů je jejich vyšší míra podpory a širší zaměření než v případě strukturálních fondů. Stejně tak je velmi příjemné, že EU obvykle posílá peníze předem, není tedy nutné projekt předfinancovat z vlastních zdrojů.
Samotné sestavení žádosti o dotaci, zejména pak výběr vhodného programu, správné uchopení spolupráce na projektu a rozdělení rolí si žádá pozornost, pečlivost a zkušenosti. Je tedy nasnadě obrátit se na odborníky, kteří vaši práci usnadní. Ve výzkumu a vývoji není ani spolupráce se zahraničními firmami či dotace na práci špičkových zaměstnanců zárukou úspěchu celého projektu. Těžko však dosáhnete lepších startovních podmínek, než zapojením se do mezinárodních programů EU.
Přpraveno ve spolupráci se společností eNovation
Autor: Alexandra Krejzová. V rámci svého působení ve společnosti eNovation se věnuje zapojení firem do mezinárodních výzkumných a vývojových projektů. Využívá při tom své tuzemské i zahraniční zkušenosti s tématikou evropských dotací a přípravou žádostí do programů na podporu mezinárodních projektů, mezi které patří například Sedmý rámcový program (nyní Horizont 2020), Eurostars nebo CIP (nyní COSME).
