Nigérie

Nigérie je vybavena velkými zdroji ropy, plynu, vodních a solárních zdrojů a má potenciál vyrábět 12 522 MW elektrické energie ze stávajících elektráren. Potýká se však se značným nepoměrem mezi výrobním potenciálem a efektivním dodáváním elektrické energie, které se většinu roku pohybuje kolem 4 000 MW, což je na zemi s více než 200 miliony obyvatel nedostatečné. Přestože poptávka po elektřině na obyvatele v roce 2023 činila v průměru 165 KWH, celková spotřeba ve stejném roce dosáhla významných 35 700 GWH, což dokazuje nutnost zvýšení výrobní kapacity. Odvětví je závislé na generátorech poháněných naftou a benzínem, které se v roce 2023 podílely na poptávaných dodávkách elektrické energie ze 75 %.

Přístup k elektřině je bezpochyby katalyzátorem pro každou zemi v jejím úsilí o industrializaci. Pro národ, jako je Nigérie, kde malé a střední podniky tvoří velké procento jeho ekonomických aktivit, musí mít energetický sektor dobrou pozici ve své touze po ekonomické prosperitě.

Země plánuje do roku 2030 vyrábět 30 000 MW, přičemž 3 000 MW má pocházet z obnovitelných zdrojů a 27 000 MW z jejích elektráren. Výroba elektřiny se však deset let po privatizaci sektoru stále pohybuje těsně nad 5 000 MW i přes instalovanou kapacitu 13 000 MW. V roce 2021 byla dokončena první fáze (nultá fáze – Phaze Zero) národního programu hromadného měření (NMMP – National Mass Metering Programme), který federální vláda vyhlásila 30. října 2020. Mezi klíčové cíle NMMP patří zvýšení míry měření reálné spotřeby elektrické energie a odstranění svévolně odhadovaného účtování. Je také zaměřena na posílení hodnotového řetězce měřidel zvýšením místní výrobní, montážní a zaváděcí kapacity. Implementace a využití prostředků programu však byly zákonodárci v prvním pololetí 2024 zpochybněny.

Deficit infrastruktury napříč hodnotovým řetězcem energetického sektoru zůstává dalším problémem, který ovlivňuje stabilní dodávky elektřiny v zemi. Celý hodnotový řetězec tohoto odvětví od výroby po přenos a distribuci nutně potřebuje modernizaci infrastruktury, aby bylo dosaženo uspokojení energetické potřeby obyvatelstva. Existuje tedy potenciál pro české firmy pro dodávky dílů a zařízení pro solární či vodní elektrárny –  turbíny, solární panely a technologie na ukládání energie. Investice do programů obnovy zastaralých distribučních sítí, zabezpečení zásobování velkých městských oblastí či preventivní údržby mohou znamenat příležitosti pro dodavatele součástek, systémových řešení, mechanických dílů či dalších systémů distribuce elektrické energie, kteří umí realizovat dodávky na klíč v oblastech silnoproudu a přenosových soustav.

Nigérie má ornou půdu o rozloze 34 milionů hektarů: 6,5 milionu hektarů pro trvalé plodiny a 28,6 milionu hektarů v loukách a pastvinách. Zemědělství tvoří asi 23 % HDP této subsaharské velmoci.

Vláda dlouhodobě považuje zemědělství za prioritní sektor, který hodlá rozvíjet a podporovat řadou programů. Nigérie skýtá proto pro české firmy a investory působící v oblasti zemědělství a následného zpracovatelského sektoru velký vývozní potenciál. 

Zemědělství je po těžbě ropy v Nigérii klíčovou ekonomickou aktivitou. Zemědělské činnosti poskytují obživu mnoha Nigerijcům, přibližně 70 % domácností v Nigérii se podílí na produkci zemědělských plodin, zatímco asi 41 % vlastní nebo chová hospodářská zvířata. Rybaření se věnují 3 % populace.

Dle ministra zemědělství potřebuje Nigérie 300 tisíc traktorů, nyní jich má pouze 30 tisíc. Nigérie je obdařena velkými plochami orné půdy, díky nimž je zemědělství odvětvím s vysokým potenciálem pro vytváření pracovních míst, zajišťování potravinové bezpečnosti a snižování chudoby. Ačkoli v tomto odvětví dlouho převládal samozásobitelský model výroby, používáním šlechtěných sazenic a aplikací modernějších zemědělských postupů postupně rostou i výnosy. To je cílem vládních opatření na podporu komerčního a mechanizovaného zemědělství a postupného vybudování rozvinutého zemědělského a agroprůmyslového trhu. Ačkoli vláda začala navyšovat rozpočtovou kapitolu zemědělského sektoru, rozpočet stále nestačí zajistit udržitelný růst a expanzi zemědělského sektoru. Federální vláda proto spoléhá na soukromé podniky, jednotlivce a zahraniční investory.

Nigérie stála v roce 2023 v čele světového žebříčku producentů manioku, 2. místo držela v produkci ořechů kešu, čiroku a zázvoru, 4. obsadila s kakaovými boby a konečně 5. příčku drží v produkci palmového oleje. Stát významně posiluje produkci kešu ořechů, jakožto strategické zemědělské komodity. Globální obchod s těmito ořechy vzkvétá – přesto má země, podle nigerijské rady pro podporu exportu (NEPC), nevyužitý potenciál ve výši 3,4 milionu dolarů z vývozu jader kešu. Pět největších trhů s nejvyšším potenciálem pro export jsou Evropská unie, Japonsko, Kanada a Spojené arabské emiráty. Zde se otevírá prostor i pro české exportéry této pochutiny, kteří hledají kvalitní a přitom levné ořechy pro další prodej či jejich zpracování.

Za hlavní oborové příležitosti pro české exportéry a investory v oblasti zemědělství a následného zpracovatelského sektoru lze považovat v oblasti rostlinné výroby dodávky kvalitních odrůd a semen, secí, žací a další stroje, technologie na zpracování rostlinné výroby, zavlažovací systémy; u živočišné výroby dodávky genetického materiálu, krmiva, veterinární vakcíny a léčiva, stroje na zpracování masa, chladírenská technika atd.

V průběhu let zaznamenala Nigérie nárůst globálního indexu terorismu, byť dle indexu bezpečnosti pro rok 2023 Institutu pro ekonomiku a mír poskočila z dřívějších 2. – 4. příčky (2015-2020) na 8. místo, stále není žádný důvod k radovánkám. Nigérie je údajně jednou ze zemí s nejvyšší úrovní terorismu na světě. V roce 2023 bylo v Nigérii zaznamenáno 524 úmrtí v důsledku terorismu. Problémem nejsou jen přímí pachatelé, ale i organizátoři a sponzoři terorismu. Ve věznicích jich sedí 400, žádný z nich však nebyl odsouzen.V zemi působí několik militantních skupin, které vedou k útokům na civilní i vojenské cíle. Severní region byl v posledním desetiletí zasažen vlnami povstání ze strany Boko Haram (BH) a Islámského státu v provincii Západní Afriky (ISWAP). V posledním roce byly teroristické útoky připisované těmto živlům často spojovány také se zápolením přímo mezi BH a ISWAP. 

I podle Indexu bezpečnostních hrozeb portálu Globální Ekonomiky je Nigérie na 10. místě mezi nejnebezpečnějšími zeměmi světa. Bezpečnostní situace se z velmi špatné mění na ještě horší. Novou skutečností jsou přepadení a únosy přímo v centru hlavního města Abuja. Nikoliv nové, ale stále intenzivnější jsou střety fulbských pastevců se zemědělci. Nigérie také drží smutný rekord v počtu únosů na africkém kontinentě, více než polovina z nich se děje právě zde. Od května 2023 do března 2024 bylo v zemi celkem uneseno na 7000 lidí.

Rok 2023 byl pro Nigerijce z hlediska bezpečnosti náročný, protože země bojuje s několika formami zločinu a teroru ve všech svých 36 státech. A to i přesto, že v letech 2015 až 2023 bylo na bezpečnost vyčleněno 12,6 bilionů NGN (9 miliard USD). V roce 2024 činí 1,7 bilionu NGN (1,2 miliard USD), což je přibližně 5,7 % celého rozpočtu na toto období.

Nová administrativa sice exponenciálně zvyšuje výdaje na bezpečnost, na federální i regionální úrovni, nicméně reformy prezidenta Tinubu, především zrušení dotací na pohonné hmoty a sjednocení směnného kurzu, uvrhly zemi do bezprecedentní krize a na pokraj občanských nepokojů. V první polovině roku 2024 se Nigérie potýká s krizí likvidity, hyperinflací, rychle rostoucími cenami všech produktů a kontinuálním strmým propadem nigerijské nairy. Roste tlak veřejnosti na zřízení policie jednotlivých federativních států. 

V zemi se prakticky pro potřeby obranně-bezpečnostního sektoru nic nevyrábí, ze strany nigerijské vlády zaznívá poptávka po investicích do domácí výroby a transferu technologií.

Byvší guvernér centrální banky Nigérie (CBN) Godwin Emefiele uvedl, že centrální banka od vypuknutí pandemie covidu-19 v zemi vyplatila farmaceutickým a zdravotnickým společnostem v zemi více než 83,9 mld. NGN, což se rovná částce přesahující 4,1 mld. CZK. V souvislosti s pandemií byla vláda nucena uvolnit z rozpočtu na boj s covidem-19 cca 761 mld. USD (17,5 miliard CZK) a požádat o další státní půjčku ve výši 5,5 mld. USD (126,5 miliard CZK) za účelem nákupu potřebných zdravotnických pomůcek a vybavení.

Předchozí nigerijská vláda si skrze dopady pandemie uvědomovala tristní stav státní zdravotní péče v zemi a podhodnocené investice do zdravotnického sektoru, a připravila program uvolnění finančních prostředků na výstavbu a vybavení zdravotnických zařízení ve všech regionech země. Země poptává chybějící nemocniční lůžka a standardní nemocniční vybavení, od komplexních řešení po jednotlivé produkty. To se týká i soukromých zdravotnických zařízení. S tím souvisí i poptávka po zajištění odborného vzdělávání/školení, jak zdravotnického, tak technického personálu (údržba strojů). 

Stav kvality poskytované péče odráží dlouhodobě zanedbávané školství. Stát se dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů, kteří hledají práci v zahraničí. Mimo velká města není neobvyklé, že v celé nemocnici je jen jeden lékař s odpovídajícím vzděláním, praxi tak často vykonávají zdravotní sestry, či zcela nekompetentní personál.

Zdravotnictví začíná v zemi být prioritní otázkou a objevuje se spousta nových projektů zaměřených na dodávky velkých nemocnic „na klíč“. Zde se objevuje i velká příležitost pro české dodavatele, kteří kromě technologie mohou nabídnout i financování.

Stavební boom překvapivě zaznamenaný na nigerijském trhu nemovitostí v post pandemickém období  v roce 2023 zpomalil. Údaje Národního statistického úřadu (NBS) ukazují, že v meziročním srovnání činil růst sektoru 3,57 % v roce 2023 oproti 4,54 % v roce 2022. Přesto nelze než konstatovat, že sektor se stále prudce rozvíjí. Hlavní město Abuja zažívá pod vedením nového ministra pro FCT masivní pokrok co do výstavby a oprav mostů a silnic.

Mnoho odborníků připisuje stabilitu v sektoru zvýšení stavebních aktivit federálními, státními vládami a soukromými developery. Zpomalení růstu bude tak zajisté mimo jiné důsledky ekonomických opatření nové garnitury.  Přesto ve velkých městech pokračuje výstavba obytných čtvrtí a luxusních domů. 

Stále však chybí kvalitní a zároveň cenově dostupné ubytovací kapacity pro méně majetné obyvatelstvo, které tvoří většinu nigerijské populace. S tím souvisí poptávka po stavebním materiálu a technologických řešeních, umožňujících levné, avšak kvalitní bydlení. Právě to může být zajímavým impulsem pro potenciální české dodavatele a investory.

V důsledku bohatých příjmů z ropy a potažmo možnosti dovozu se Nigérie příliš nevěnovala plnohodnotnému rozvoji místního lehkého průmyslu. S cílem dohnat tento deficit vláda podporuje rozvoj malých podniků a řemesel, které však vyžadují počáteční investice a zaškolení místních v nových technologiích a obsluze strojů. Poptávka je zejména po obráběcích strojích a technologiích v řadě průmyslových odvětví a souvisejícím odborném řemeslném vzdělávání. Nigerijská strana má bohaté zkušenosti s kvalitními moderními českými výrobky a české firmy a investory je připravena přijmout s otevřenou náručí.

V rámci země jsou čím dál častěji skloňovány bio rafinérie a ekologické zpracování ropy a plynu, a i federální vláda vyzývá zahraniční dodavatele stejného či podobného vybavení a technologií, aby se s důvěrou obrátili na vlády jednotlivých federativních států, které v tomto a příštím roce budou vypisovat výběrová řízení zaměřená právě na bio rafinerie a energetické využití odpadu ze zpracování ropy a plynu (flair gas, LPG), která mohou být příležitostí pro české dodavatele a investory.