Nizozemsko

Nizozemská vláda důsledně uplatňuje přechod k obnovitelným zdrojům energie, dochází k postupnému uzavírání všech uhelných elektráren i k ukončování těžby zemního plynu. Nejdůležitějším trendem je decentralizace energetických zdrojů, tedy více menších zdrojů na více místech. Do odborné diskuse se vrací jaderná energetika (zejména malé modulární reaktory) a výrazný nástup hlásí vodíkové technologie. Jedním z významných cílů energetické politiky Nizozemska je přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. V roce 2023 pocházelo již 15 % veškeré energie spotřebované v Nizozemsku z obnovitelných zdrojů, čímž se Nizozemsko dostalo více než na polovinu k cíli 27 % obnovitelné energie v roce 2030, stanovenému v Evropské “Zelené dohodě”. V následujících letech tak lze očekávat další zvyšování tohoto podílu. Energie z biomasy tvořila loni 5,9 % celkové spotřeby energie, větrná energie 4,2 %, solární energie 3,4 % a energie z tepelných čerpadel 1,1 %. Rostoucí spotřeba obnovitelné energie také pomáhá Nizozemsku snižovat emise skleníkových plynů. 

Nizozemsko se taktéž ve svém „klimatickém zákonu“ zavázalo, že do roku 2050 bude jeho výroba elektřiny CO₂ neutrální. Tohoto cíle však nelze dosáhnout pouze pomocí větrné a solární energie, protože u těchto obnovitelných zdrojů stále existuje nedostatek skladovací kapacity, která by zaručila dlouhodobou stabilitu dodávek. Naproti tomu jaderná energetika, přes všechny své nedostatky, zatím jako jediné z aktuálně dostupných „zelených“ řešení poskytuje dostatek stabilní energie k dosažení vytyčených klimatických cílů. 

Nizozemská vláda se tak ve svém programovém prohlášení zavázala, že přidáním jaderné energie do energetického mixu země doplní solární, větrnou a geotermální energii, čímž bude Nizozemsko méně závislé na dovozu plynu. Vládní strany se proto dohodly, že dosud jediná jaderná elektrárna v Borssele (na jihu země u belgických hranic) zůstane otevřena po delší dobu, samozřejmě za podmínky dodržení přísných bezpečnostních předpisů. Vláda navíc schválila výstavbu dvou nových jaderných bloků tamtéž a také vybudování bezpečného a trvalého úložiště jaderného odpadu.

Vládní dokument National Climate Agreement (NCA) je dohoda mezi vládou a několika klíčovými sektory hospodářství (energetika, průmysl, doprava a zemědělství) o tom, jak tato odvětví přispějí k dosažení klimatických cílů. Jde o unikátní typ konzultací s odvětvími, která patří mezi největší znečišťovatele. NCA mimo jiné obsahuje ambiciózní cíl pro implementaci vodíkových technologií v různých oblastech ekonomiky. Je předpoklad, že v zájmu plně udržitelných dodávek energie do roku 2050 budou muset energetické zdroje na bázi tohoto plynu tvořit alespoň 30 % konečné spotřeby energie. 

Zelený plyn a vodík lze vyrábět s nulovými emisemi CO₂, což je pro udržitelný rozvoj zásadní. Do roku 2025 předpokládá NCA vybudování 50 vodíkových čerpacích stanic, uvedení do provozu 15 000 osobních a 3 000 nákladních vozidel na vodíkový pohon a do roku 2030 pak již více než 300 000 vozidel. Na centrální i regionální úrovni jsou také vytvářeny dotační programy pro městskou dopravu a logistiku s nulovými emisemi, stejně jako pro nákladní přepravu, stejně jako podpora používání vodíku v lodním průmyslu (jak v námořní, tak ve vnitrozemské dopravě) i v přístavech. 

V oblasti výzkumu a vývoje často nizozemské společnosti a výzkumné ústavy spolupracují se zahraničními společnostmi na vývoji nových energetických technologií, jako je například výroba potravin na bázi rostlin, fotonická IT řešení snižující spotřebu energie nebo infrastruktura pro čerpání syntetických paliv a nabíjení elektromobilů pro sektor dopravy. Pracují také na technologiích, které výrazně zvyšují energetickou účinnost průmyslových procesů, infrastruktury a budov. Ve všech těchto oblastech souvisejících s energetikou existují v Nizozemsku atraktivní příležitosti pro mezinárodní spolupráci.

Nizozemsko, jeden z předních evropských výrobců a dodavatelů chemických produktů a služeb, se může pochlubit více než 400 špičkovými chemickými společnostmi v celém dodavatelském řetězci. Plných 19 z 25 největších světových chemických společností provozuje v zemi významné operace. Hlavní hráči v celosvětovém chemickém průmyslu těží z vynikající infrastruktury, přístupu k důležitým surovinám, z výzkumných a vývojových institutů světové třídy a tradice mezipodnikové integrace a regionálního seskupování. 

V Rotterdamském přístavu – jednom z nejsilnějších rafinérských a chemických klastrů na světě – získávají chemické společnosti se sídlem v Nizozemsku strategický přístup do Severního moře. Rotterdam navíc leží přímo v centru oblasti Antverpy-Rotterdam-Rýn/Ruhr (ARRRA), jednoho z pěti největších chemických klastrů na světě, který hostí 30–40 % chemického obratu v Evropě. Tato ideální poloha přibližuje koncové trhy tohoto sektoru v automobilovém průmyslu, stavebnictví, zemědělství a spotřebitelském průmyslu.

Globální výzvy v oblasti změny klimatu, cirkulace, mobility, zdraví a potravin poskytují příležitost pro rozvoj chemického průmyslu. Nizozemský ekosystém inovativních chemických startupů a malých a středních podniků, veřejného sektoru, univerzit a znalostních institucí podporuje místní i zahraniční společnosti v jejich ambicích přispívat k řešení globálních výzev a kromě toho poskytuje ideální odrazový můstek pro dosažení zbytku Evropy. Srdcem nizozemského chemického ekosystému je prvotřídní vzdělání, špičkový výzkum a robustní partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje.

Nizozemsko hostí klíčové výzkumné a vývojové laboratoře předních světových chemických společností a má také živý ekosystém inovativních chemických startupů a malých a středních podniků. Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), kampusy, iLabs, COCI a daňové pobídky stimulují výzkum a vývoj. PPP zahrnují konsorcia pro udržitelné zpracování, materiály, elektrochemii, biologické a nové chemikálie. Hledání spolupráce mezi výzkumnými ústavy, společnostmi a vládou je ukotveno v genech nizozemského výzkumu a vývoje, což vede k novým řešením pro chemický průmysl v oblasti chytré výroby a digitalizace.

Oborová asociace Royal Association of the Dutch Chemical Industry (VNCI) s podporou nizozemské vlády vypracovala Roadmap 2050 „Chemistry for Climate“, v němž rozpracovává cesty ke snížení emisí skleníkových plynů z chemického průmyslu o 80–95 % v roce 2050 ve srovnání s rokem 1990. Předpokládá se, že pro dosažení cílů tohoto plánu bude třeba investic v celkové výši přes 30 mld. EUR a také těsné spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Vzhledem k tomu, že chemický průmysl je úzce provázán s energetikou, musí jít tyto změny ruku v ruce s vývojem v energetice, například při rozvoji čistých vodíkových technologií. Příležitosti pro české firmy a vědecko-výzkumné instituce se tak v tomto sektoru nacházejí zejména při spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje nebo transferu technologií.

Nizozemský HDP z velké části tvoří sektor služeb, v němž mají dominantní význam dopravní a bankovní služby. Ty jsou v Nizozemsku na světové úrovni a z hlediska možností pro uplatnění českých firem zde existuje velký potenciál v případě software a IT technologií pro finanční instituce. Nizozemsko je také považováno za jednu z nejvíce internetově propojených zemí na světě, téměř 98 % domácností a prakticky 100 % společností má internetové připojení. V Amsterdamu mimo jiné sídlí AMS-IX (Amsterdam Internet Exchange), jeden z předních světových distributorů digitálních dat. 

Nizozemsko je evropským centrem pro přední společnosti v oblasti ICT. Více než 60 % společností Forbes 2 000, aktivních v IT průmyslu, zde již založilo nějakou formu svých operací. Globální IT společnosti v Nizozemsku využívají jedinečnou IT infrastrukturu, konkurenční daňové klima a technologicky zdatnou, anglicky mluvící pracovní sílu. Nizozemsko je také hotspotem pro společnosti působící v globálním herním průmyslu a je domovem světově proslulých herních společností. 

Oficiální digitalizační strategie nizozemské vlády, nazvaná Dutch Digitalization Strategy, má za cíl jednak urychlení digitalizace ve strategických odvětvích jako je zdravotnictví, energetika a potravinářství, a také posílení kybernetické bezpečnosti, ochrany soukromí, zvýšení digitální gramotnosti obyvatel a  ochrany hospodářské soutěže. Vybavení každého Nizozemce správnými digitálními dovednostmi je jedním z klíčových principů strategie, která posiluje ambice Nizozemska stát se evropským digitálním lídrem.  

Nizozemsko, které plní svou roli globálního majáku míru a spravedlnosti, je také předním centrem kybernetické bezpečnosti v Evropě a centrálním informačním centrem. Centrem odborných znalostí pro kybernetickou bezpečnost je Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCSC). NCSC podporuje spolupráci mezi vládou a podniky, s cílem zvýšit digitální odolnost země. Kromě toho je Nizozemsko také hostitelem řady mezinárodních organizací, zabývajících se evropskou i světovou bezpečností a vymáháním práva, jako je např. Mezinárodní soudní dvůr, Mezinárodní trestní soud, Europol nebo Eurojust. Při Europolu v Haagu tak například funguje několik výzkumných center, jako je Innovation Lab nebo European Cybercrime Centre (EC3).

Nizozemsko je také domovem největšího evropského bezpečnostního klastru, Haagské bezpečnostní delty (HSD), což je národní síť více než 300 veřejných a soukromých organizací, které spolupracují na řešení stále rostoucích výzev kybernetické bezpečnosti. Sektor ICT pro české firmy skýtá v Nizozemsku mnoho příležitostí pro uplatnění, zejména pak v oblasti antivirové ochrany a zabezpečení sítí, integrace informačních systémů a sítí, umělé inteligence, bezpečnostních systémů nebo zpracování velkého množství dat.

Nizozemsko je oblíbenou destinací pro řadu významných biofarmaceutických společností, které se rozhodly zde založit sídlo pro výzkum, vývoj, výrobu, distribuci nebo logistiku. Jedná se celosvětově o jednu z nejvyšších koncentrací aktivity biologických věd a zdraví; vývoj léčiv zde zaměstnává přímo i nepřímo okolo 65 tisíc pracovníků. Mnohé firmy zřídily v Nizozemsku své evropské ústředí nebo investovaly do nizozemských malých a středních podniků. 

Nizozemské výdaje na zdravotnictví aktuálně představují 18 % HDP země. Jedná se o jeden z podporovaných top sektorů, mezi priority patří translační medicína, regenerační medicína, genomika, onkologie, virologie, nanotechnologie a zobrazovací a monitorovací technologie. Podle obratu zahraničního obchodu se Nizozemsko řadí na 7. místo v Evropě s farmaceutickým vývozem v celkové výši 27 mld. EUR a dovozem ve výši 19 mld. EUR.

Nizozemsko má také jeden z nejefektivnějších zdravotních systémů v Evropě (od roku 2005 se pravidelně umisťuje v rámci prvních tří příček EuroHealth Consumer Index) a počet místních firem a výzkumných organizací v oboru zdravotnictví a věd o živé přírodě dosahuje 3 100. Jejich činnost zasahuje do oblastí, jakými jsou například výzkum rakoviny, kardiovaskulární, infekční a neurodegenerativní choroby, klinický výzkum, lékařské zobrazování v preventivní zdravotní péči a podobně.

V lékařském výzkumu je hojně rozšířen model partnerství veřejného a soukromého sektoru. Součástí systému je také řada specializovaných vědeckých parků, které jsou rozmístěny po celé zemi. Každý vědecký park je klastrem startupů, malých a středních i velkých podniků, spolu s univerzitami a univerzitními zdravotnickými centry. Příklady takových parků jsou Leiden Bio Science Park  nebo Pivot Park. 

Inovační proces je ze strany státu podporován pobídkami pro výzkum a vývoj, přičemž země ročně investuje přibližně 2,5 mld. EUR do výzkumu a vývoje v oblasti Life Sciences. Tento pokračující vztah k inovacím se vyplácí: Nizozemci jsou v současné době celosvětově na 4. místě v patentových přihláškách pro MedTech, na 6. místě v biotechnologických patentech a 8. místě ve farmaceutických patentech. Nizozemsko je také světovým lídrem na trhu lékařských izotopů, zatímco společnosti a nemocnice využívají řešení orientovaná na budoucnost, jako je eHealth a personalizovaná medicína.

V důsledku brexitu se novým sídlem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) stal Amsterdam. EMA dohlíží na standardy bezpečnosti, účinnosti a kvality všech léčivých přípravků dostupných na trhu EU. Nizozemská vláda očekává, že díky přilákání nových biofarmaceutických společností a poskytovatelů služeb dojde ve farmaceutickém průmyslu a sektoru služeb k vytvoření tisíce nových pracovních míst. Nizozemskou oborovou asociací je Holland Bio, nejvýznamnější oborovou veletržní akcí je World of Healthcare, který se každoročně koná v Rotterdamu.

K oblastem se silným tržním potenciálem patří zdravotnický software, telemedicína a elektronické zdravotnictví. Zdravotnické IT je v počátečním stadiu s velkými příležitostmi v oblasti bioinformatiky a biologických věd. Úspěch lze očekávat u inovačních technologií, včetně minimálně invazivního a neinvazivního vybavení. Dochází tak k širokému využití nositelných a implantovaných monitorovacích zařízení a aplikací, jako jsou například chytré tkaniny s vestavěnými senzory či vodivou přízí, nebo prsteny a náramky s měřiči.

Navzdory nevelké rozloze je Nizozemsko druhým největším exportérem zemědělských produktů na světě, hned po USA. Patří mezi světové lídry v zemědělství zejména díky inovativním technologiím. Země klade velký důraz na kvalitu potravin, udržitelné zemědělství a životní prostředí. Existence špičkových výzkumných ústavů, specializovaných univerzit a četných partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi vědou, průmyslem a vládou přináší Nizozemsku pozici jednoho ze světových lídrů v zemědělsko-potravinářských inovacích (například princip „From Farm to Fork“). Zemědělské společnosti neustále vyvíjejí nové technologie v oblasti živočišné výroby nebo vysoce efektivních pěstebních systémů. Nizozemští farmáři používají špičkové zemědělské i skladovací technologie s cílem maximalizace výnosů s minimálními vstupy a Nizozemsko patří k předním výrobcům v oblasti výživy na rostlinné bázi. 

Pověstné místní zahradnictví je pak nejlepším důkazem o obrovském vlivu automatizace, robotizace a AI na aktuální změny ve způsobu potravinářské výroby. Podíl Nizozemska na světovém obchodu se zahradnickými produkty dosahuje téměř 50 %, více než tři čtvrtiny místní zahradnické produkce jde na vývoz. Zhruba 77 % všech květinových sazenic a cibulek tulipánů pochází z Nizozemska, největším světovým exportérem je Nizozemsko také pokud jde o živé stromy, pokojové rostliny a řezané květiny. Trh roste každoročně tempem okolo 2 %. Skleníky jsou synonymem pro Nizozemsko. Nizozemci patří ke světové špičce v jejich neustálé inovaci, včetně inteligentních, energeticky neutrálních skleníků s LED osvětlením, které lze nalézt například i v plovoucí podobě na místních kanálech nebo umístěné na střechách kancelářských budov. 

Testují se také první projekty v oblasti agrivoltaiky, tedy odvětví, které v sobě spojuje výhody a nesporné energetické benefity fotovoltaiky s pěstováním různých druhů plodin, v případě Nizozemska zejména ovocných. Toto propojení umožňuje získávat elektrickou energii při využití stávajících konstrukcí, které jsou nizozemskými pěstiteli běžně využívány pro zastínění, ochranu před škůdci nebo pro usnadnění sklizně u řady druhů ovoce.  

Nizozemští maloobchodníci s potravinami mají ve své nabídce čím dál větší množství potravinářských produktů, které jsou buď udržitelně vyráběny nebo získané udržitelným způsobem. Širší škála certifikovaných produktů a měnící se preference spotřebitelů tím, jak je věnována stále větší pozornost udržitelnosti a zdraví, vysvětlují trvalý růst spotřeby těchto produktů. Trh s biopotravinami v Nizozemsku lze z evropského pohledu charakterizovat jako středně pokročilý. Většina nákupů se uskutečňuje v supermarketech, především díky větší dostupnosti udržitelných produktů. Nejdůležitějšími dodavateli biopotravin pro maloobchod jsou velkoobchodníci Udea, s vlastní sítí prodejen Ekoplaza, a Natudis, se svými prodejnami Natuurwinkel a Marqt. Největšími společnostmi v prodeji organických balených potravin a nápojů jsou nadnárodní Royal Friesland Campina a Koninklijke Wessanen. Hlavní asociací organických potravin je Bionext.

Stejně jako na ostatních evropských trzích stoupá i v Nizozemsku podíl trhu s výrobky privátních značek, které tak představují pro výrobce potravin významný potenciál. Osvědčeným způsobem seznámení se místní realitou je pak návštěva veletrhu. V případě biopotravin je jediným specializovaným veletrhem v Nizozemsku veletrh Bio-beurs, v případě potravin obecně lze určitě doporučit oborový veletrh Vakbeurs Food Specialiteiten. Pro privátní značky je pak hlavní akcí každoroční mezinárodní veletrh PLMA v Amsterdamu.

Nizozemská infrastruktura patří k nejlepším na světě a podporuje růst podnikání prostřednictvím sofistikovaných letišť, přístavů, digitální sítě a železničních, silničních a vodních spojení. Tato infrastruktura je domovem předních dopravních uzlů s největším evropským přístavem v Rotterdamu a hlavním letištěm Amsterdam Schiphol, které je podle nezávislých hodnocení považováno za 2. nejlépe propojené letiště na světě a 4. největší nákladní letiště v Evropě.

Prostřednictvím svých prvotřídních letišť a vysokorychlostních železnic, silnic a vodních cest otevírá nizozemská infrastruktura příležitosti ve zbytku Evropy i mimo ni. Poskytuje přístup 170 milionům spotřebitelů v okruhu 500 km a 244 milionům spotřebitelům v okruhu 1 000 km od Nizozemska.

S 23 miliony kol na necelých 18 milionů obyvatel je Nizozemsko světově proslulé jako země přátelská k cyklistům a lídr v oblasti udržitelné dopravy. Více než 33 000 km nizozemských silnic a stezek je věnováno cyklistické infrastruktuře, což podtrhuje zdravý životní styl a vysokou kvalitu života v zemi a přináší velké příležitosti k uplatnění českých firem, působících v oblasti infrastrukturních staveb a jejich vybavení, stejně jako vybavení pro cyklistiku, včetně sportovního oblečení a bezpečnostních a zabezpečovacích doplňků.  

Národní strategie Smart City je společnou iniciativou nizozemských měst, privátních společností i akademické sféry. Jejím cílem je zlepšit kvalitu života prozatím v pěti největších nizozemských městech (Amsterdam, Rotterdam, Haag, Utrecht a Eindhoven) a zavést inovativní řešení pro zvýšení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti. S tím, jak se nizozemská města rozšiřují, narůstá tlak na veřejnou občanskou vybavenost a infrastrukturu. Smart City Strategy má pět základních pilířů, a to: 

• Bezpečná, standardizovaná digitální infrastruktura;
• Partnerství veřejného a soukromého sektoru s prostorem pro experimenty;
• Nové integrální modely veřejné správy se zapojením občanů;
• Vzdělání a zaměstnatelnost;
• Regionální spolupráce, při níž města fungují jako síť.

Rozpracováním této strategie pak například vznikla v hlavním městě Amsterdamu platforma Amsterdam Smart City, která nepochybně přispěla k tomu, že Amsterdam je v současnosti považován za jednoho ze světových lídrů v oblasti chytrých měst. 

V roce 2019 byla navázána bilaterální spolupráce České republiky a Nizozemska v oblasti inovací a Smart Industries s názvem „Czech-Dutch Action Agenda 2021-2023“. Tento strategický dokument vytyčil několik prioritních oblastí spolupráce, jako například Smart and Green Mobility and Transport, Smart Industry and Mobility Field Labs nebo Joint Manufacturing Campuses. Jako jeden z prvních kroků bylo např. podepsáno Memorandum o spolupráci mezi Jihomoravským inovačním centrem (JIC) a Brainport Industries v Eindhovenu. Projekty, vyplývající z této strategie, však zdaleka nejsou omezeny jen na uvedené regiony a nabízejí mnoho příležitostí pro firmy a instituce z obou zemí v této perspektivní oblasti s vysokou přidanou hodnotou.

Aktivity v oblasti výzkumu a vývoje provádějí v Nizozemsku různé typy organizací (soukromé společnosti, výzkumné ústavy, univerzity), financován je taktéž z několika zdrojů. V roce 2022 bylo v Nizozemsku vynaloženo na výzkum a vývoj celkem více než 22 mld. EUR. Soukromý sektor je přitom s 2/3 podílem největším sponzorem a také největším exportérem výsledků vědeckého výzkumu a vývoje, Nizozemská vláda se na financování výzkumu podílí zhruba jednou třetinou. Nizozemští vědci navíc dostávají peníze z evropských fondů (například evropské výzkumné programy) a také od soukromých neziskových  organizací. 

Nizozemsko se dlouhodobě řadí mezi největší evropské inovátory. Země je mezinárodně známá svou otevřenou kulturou a důrazem na podnikání a inovace, které vytvořily živý a spolupracující startupový ekosystém. Jako vynálezci Wi-Fi, Bluetooth nebo mikroskopu jsou Nizozemci ranými adaptéry pro technologie a inovace a vzkvétající startupová scéna má za následek každoročně velké množství patentů. Důkazem toho je, že nizozemští vynálezci a výzkumníci patří mezi nejaktivnější přihlašovatele patentů u Evropského patentového úřadu (EPO). Podle EPO má Nizozemsko jako evropské centrum výzkumu a vývoje různých velkých nadnárodních společností druhý nejvyšší počet patentových přihlášek na milion obyvatel v Evropě.

Jedním z příkladů úspěšné role firemního sektoru při výzkumu a vývoji je nizozemská firma ASML Holdings N.V., sídlící na předměstí Eindhovenu, která je největším světovým výrobcem strojů na výrobu polovodičových čipů. Kromě fotolitografických strojů, využívajících „standardní“ DUV (deep ultraviolet lithography) technologie, na nichž se vyrábí většina světové produkce čipů pro masové využití ve většině elektronických zařízení, je ASML aktuálně také jediným světovým dodavatelem fotolitografických strojů revoluční technologie EUV (extreme ultraviolet litography). ASML při výrobě a vývoji spolupracuje s řadou špičkových technologických firem z celého světa, jako jsou například přední evropské optické firmy Carl Zeiss nebo česká Meopta.

Kromě přímého financování výzkumu a vývoje existuje nepřímá, fiskální podpora výzkumu a vývoje a inovací. Tato vládní podpora činí pro společnosti atraktivnějšími investice do výzkumu, vývoje a inovací, například prostřednictvím daňových odpočtů. Jedná se o důležitý nástroj v rámci vládní inovační politiky, ale využívá se také ke stimulaci výzkumu a vývoje. Daňové pobídky se řídí Zákonem o výzkumu a vývoji (Wet Bevordering Speuren Ontwikkelingswerk – WBSO), jímž je stanoven program pro kompenzaci části nákladů na výzkum a vývoj firmám. Tento program administruje vládní agentura Netherlands Enterprise Agency. Nizozemská vláda přitom každoročně schvaluje rozpočet WBSO jako součást daňového plánu, pro rok 2024 byl rozpočet WBSO stanoven na 1,45 mld. EUR.

Nizozemské univerzity patří také k největším poskytovatelům výukových programů v angličtině, což ke studiu na nich každoročně přitahuje desítky tisíc mezinárodních studentů z celého světa. Vzhledem k tomu, že angličtina je jako druhý jazyk plošně rozšířena napříč celou společností, nemají pak v naprosté většině případů mezinárodní studenti nebo vědci problém zařadit se do běžného života i v případě, že se po ukončení studia nebo uzavření vědeckých projektů rozhodnou v zemi zůstat dlouhodobě. Spolu s vysokou kvalitou života v zemi je tak garantován v podstatě neomezený příliv talentů, kteří dovytvářejí špičkovou kvalitu znalostních institucí a potažmo tak výzkumu a vývoje v Nizozemsku.

Vzhledem k potřebě zajištění bezpečnostních zájmů v oblasti vědy a výzkumu se Nizozemsko pyšní špičkovou digitální infrastrukturou, informační a komunikační technologie zde patří k nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím. Nizozemsko je rovněž jednou z nejvíce propojených a datově nejnáročnějších zemí světa. V zemi se nachází druhá největší internetová ústředna na světě a více než 200 datových center. O to více je ale atraktivní pro kybernetické útoky, které zde ročně zapříčiní ztráty přes 10 mld. EUR. Špičkové ICT prostředí a vnější negativní vlivy tudíž vedou k více než 14 % meziročnímu růstu odvětví kybernetické bezpečnosti.

Pokud jde o mezinárodní hodnocení vědy a výzkumu, Nizozemsko tradičně figuruje velmi vysoko v mezinárodním srovnání výsledků vědy a výzkumu, a to jak z pohledu celkového postavení zemí, národních vědeckých systémů nebo jednotlivých univerzit. Nizozemsko a jeho univerzity v těchto žebříčcích obecně skórují poměrně vysoko. Evropská komise například každoročně zveřejňuje European Innovation Scoreboard, v jehož rámci se Nizozemsko od roku 2016 pravidelně umisťuje mezi nejlepšími pěti zeměmi EU, přičemž v r. 2023 obsadilo 4. místo.