English version
- Metodické principy mezinárodní klasifikace NUTS
- Klasifikace CZ – NUTS
- Konstrukce, praktický význam a využití klasifikace CZ – NUTS
- Důležité související pojmy
Regionální politika Evropské unie (EU) spočívá ve vyrovnání hospodářských, sociálních a dalších rozdílů mezi regiony. K tomuto účelu byla v EU vytvořena speciální metodika NUTS (Nomenclature Unit of Territorial Statistic); v překladu Územní statistická jednotka. NUTS se používá pro potřeby statistiky, posuzování a hodnocení potřebnosti regionů, popřípadě vhodnosti podpory konkrétního regionu z prostředků EU. Z hlediska přísunu financí je určující rozdělení do tzv. regionů (NUTS II), z jejich vzájemného porovnání vyplyne výše celkové finanční dotace proudící přímo do konkrétních regionů. Usnesením vlády České republiky č. 707/1998 k návrhu na vymezení územních jednotek NUTS v ČR pro potřeby statistické, analytické a pro potřeby Evropské unie (EU) vláda doporučila předsedovi Českého statistického úřadu, aby po dohodě se Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostatem) vymezil statistické územní jednotky NUTS na území České republiky. Český statistický úřad proto vypracoval Klasifikaci územních statistických jednotek CZ-NUTS na podkladě metodických principů vytvořených Eurostatem. Označení CZ v názvu klasifikace znamená národní verzi mezinárodního standardu NUTS.
1. Metodické principy mezinárodní klasifikace NUTS
Klasifikace NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) byla zavedena Statistickým úřadem Evropských společenství ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby klasifikování jednotné unifikované struktury územních jednotek.
Klasifikace NUTS se využívá ke statistickému monitorování a k analýzám sociální a ekonomické situace v regionech a pro potřeby přípravy, realizace a hodnocení regionální politiky.
Od roku 1988 je klasifikace NUTS používána v legislativě EU (Council Regulation No 2052/88 a navazující předpisy) zejména pro úkoly spojené s čerpáním ze Strukturálních fondů EU.
Klasifikace obsahuje 6 úrovní NUTS (NUTS 0, NUTS I, NUTS II, NUTS III, NUTS IV a NUTS V), které představují velikostní skupiny. Vymezení jednotlivých úrovní NUTS je charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou.
Třídění NUTS je kombinací alfabetického a číselného kódu. Kromě NUTS 0 a NUTS V se u každé položky používá 1 místo. Tam, kde počet kódovaných položek překročí 10 pozic, používá se čísel 1 až 9 a dále se používají písmena bez háčků a čárek. To znamená, že číslo A = 10, B = 11 atd. U NUTS 0 se používá dvoumístný alfabetický kód státu podle číselníku zemí.
2. Klasifikace CZ – NUTS
Vláda usnesením č. 707/1998 doporučila vymezit statistické územní jednotky na území ČR ve shodě s vymezením NUTS v rámci EU. Proto je klasifikace CZ – NUTS vypracována na podkladě metodických principů a standardu Eurostatu.
Na základě ústavního zákona č.3 47/97 Sb. bude ČR dělena od 1. 1. 2000 na 14 krajů – vyšších územních samosprávných celků (VÚSC). Průměrná velikost těchto krajů je v porovnání s průměrem NUTS 2 za EU menší co do počtu obyvatel 2,5 krát, co do rozlohy 4 krát. Tyto kraje jsou proto zařazeny do úrovně NUTS III. Pro potřeby poskytování dat, zejména k čerpání Strukturálních fondů EU, je v tomto případě nutné vytvořit sdružené kraje, tzv. oblasti na úrovni NUTS II. Vytvoření této úrovně NUTS II v podmínkách ČR má ryze statistický charakter.
Při vymezování územních jednotek NUTS se brala v úvahu zejména tato hlediska:
- respektování velikosti územních jednotek dle doporučení EU,
- respektování principu skladebnosti a vztahu na administrativně správní dělení státu,
- podobnost jednotek nižšího řádu vytvářejících jednotku řádu vyššího,
- zabezpečení souboru dat a informací požadovaných ze strany EU,
- uplatňování pravomoci zastupitelských sborů a orgánů státní správy na úrovni kraje (VÚSC).
Rozhodujícím pro sdružování krajů do oblastí (NUTS II) byla jejich velikost měřená počtem obyvatelstva, aby byla zajištěna porovnatelnost údajů za oblasti NUTS II v ČR s oblastmi stejné úrovně NUTS v EU. V ČR to má být územní jednotka, jejíž počet obyvatelstva je vyšší než 1 milion. Přitom z hlediska využití pro vnitrostátní komparace bylo užitečné sledovat i relativně rovnoměrné rozdělení obyvatelstva do oblastí NUTS 2.
Vymezení územních jednotek NUTS schválené vládou bylo zasláno Eurostatu k posouzení. Eurostat rozdělení územních jednotek v ČR přijal, tzn. na úrovni NUTS I je jedna územní jednotka, NUTS II je 8 územních jednotek a na úrovni NUTS III je 14 územních jednotek. Podle výše uvedených principů byla stanovena konstrukce klasifikace CZ-NUTS.
3. Konstrukce, praktický význam a využití klasifikace CZ – NUTS
Předmětem klasifikace CZ-NUTS je klasifikování územních jednotek v ČR podle principů vytvořených v rámci EU.
Klasifikace má 6 úrovní NUTS s následujícím významem:
- NUTS 0 = stát (t.j. ČR)
- NUTS I = území (t.j. ČR)
- NUTS II = oblast (t.j. sdružené kraje)
- NUTS III = kraj (t.j. vyšší územní samosprávné celky – VÚSC)
- NUTS IV = okres
- NUTS V = obec (t.j. zpravidla základní územní jednotky – ZÚJ)
Pro třídění je v klasifikaci CZ – NUTS využita kombinace alfabetického a číselného kódu.
- Oddíl (NUTS 0) – vyjadřuje stát Českou republiku -–využívá dvoumístný alfabetický kód (dle číselníku zemí) – t. j. CZ.
- Pododdíl (NUTS I) – vyjadřuje území České republiky – kód 0.
- Skupina (NUTS II) – vyjadřuje oblasti tj. sdružené kraje (celkem 8) – číslované od 1 do 8 (pouze použité kódy).
- Podskupina (NUTS III) – vyjadřuje kraje – VÚSC (celkem 14) – číslované od 1 do 9 vždy v rámci oblasti (sdruženého kraje), přičemž použité kódy jsou 1 – 3.
- Třída (NUTS IV) – vyjadřuje okresy (celkem 91 vč. 15 obvodů Prahy) – číslované od 1 do 9 a dále písmenem A až Z v rámci daného kraje řazené abecedně (použito A-F).
- Podtřída (NUTS V) – vyjadřuje obce (celkem 6 244) – pro číslování se využívá stávající číselník základních územních jednotek (číselník obcí, který je šestimístný a je k dispozici na ČSÚ v odboru informačních služeb v elektronické podobě).
- Kód do úrovně NUTS IV je šestimístný a celkový kód s vyjádřením obcí, t.j. NUTS V, je dvanáctimístný.
Klasifikace CZ – NUTS je určena především pro statistické účely, dále pro potřeby analytické a pro potřeby poskytování údajů ve vztahu k EU, zejména pro úkoly spojené s čerpáním z tzv. Strukturálních fondů. Z praktického hlediska se používá pět velikostních jednotek NUTS (I – V), které jsou zároveň územně statistickými jednotkami, pro něž se zpracovávají regionální operační plány k poskytování podpor ze Strukturálních fondů:
- NUTS I – územní jednotka velkých oblastí zemí, makroregionů daného státu, v našem případě celá Česká republika, neboť varianta Čechy a Morava neprošla pro nevyjasněnost zemských hranic těchto území.
- NUTS II – jednotka řádově nižší, obvykle odpovídá úrovni středního článku územně správního členění daného státu, v případě ČR se jedná o tzv. regiony.
- NUTS III – jednotka vesměs odpovídající úrovni nejnižšího územně správního celku státní správy, v případě ČR se jedná o VÚSC (vyšší územní samosprávní celky), které v ČR nabudou platnost 1. 1. 2000.
- NUTS IV – jednotka představuje úroveň okresů, případně mikroregionů, v ČR odpovídá počtem obyvatel i rozlohou okresům, za adekvátní můžeme považovat i nově vznikající tzv. mikroregiony.
- NUTS V – jedná se o úroveň obcí
Vazba na předchozí číselník
Opatřením ČSÚ ze dne 5. října 1995 byl zaveden Číselník krajů a okresů – ČKO (částka 69/1995 Sb.), který se klasifikací CZ – NUTS nahrazuje. Vazba kódů krajů a okresů CZ – NUTS a kódů krajů a okresů ČKO je uvedena v části III této klasifikace.
4. Důležité související pojmy
OP – Operační programy – náleží do skupiny programových dokumentů pro Strukturální fondy EU; jejich příprava, projednání a schválení představuje jednu ze základních podmínek získání finanční pomoci.; dělí se na regionální = ROP a sektorové = SOP
ROP – Regionální operační program; určuje základní priority a směry rozvoje; program řízený a implementovaný na nižší než státní úrovni; většinou se jedná o OP pro region NUTS II
SOP – Sektorový operační program; připravený na úrovni státu a zaměřuje se na jeden nebo několik málo sektorů
Národní strategie – určení základních priorit a směrů rozvoje České republiky; částečně vychází ze závěrů RKS, ale hlavním podkladovým materiálem k jejímu vypracování se stanou zpracované ROP; vytváří ji Národní koordinační skupina
Regionální řídící a monitorovací výbor (RŘMV) – (RMMC – Regional Management and Monitoring Commitee) – řídící a kontrolní orgán složený z významných zástupců regionu, kterému podléhá Sekretariát strukturálních fondů
Národní řídící a monitorovací výbor (NŘMV) – (NMMC – National Management and Monitoring Commitee)
ISPA – z angl. Instrument for Structural Policies for Pre-Accsession, v překladu Nástroj strukturální politiky pro země vstupující do EU
Kohezní fond (fond soudržnosti, solidarity) – speciální fond strukturální pomoci; poskytuje finanční pomoc slabším členským státům v oblastech životního prostředí a dopravní infrastruktury
Mikroregion – dobrovolné sdružení, za jehož vznikem stojí zájem jednotlivých obcí řešit záležitosti týkající se více obcí společně; vznik je iniciován regionální agenturou; obvykle zahrnuje 10 – 30 obcí; mikroregiony jsou akceptovány Evropskou unií jako tzv. NUTS V
Regionální politika EU – opatření směřující k vyrovnání regionálních rozdílů v EU
Strukturální fondy – Evropská unie vydává značné prostředky na cílevědomé zlepšování struktury v těch oblastech, které potřebují pomoc. Tyto prostředky soustřeďuje Komise ES ve strukturálních fondech a rozděluje je podle konkrétních potřeb
PHARE – z angl. Poland and Hungary: Aid for the Restructuring of Economies, v překladu Polsko a Maďarsko: Pomoc k přestavbě hospodářství, rozšířeno o CBC ČR (z angl. Cross Border Cooperation, v překladu přeshraniční spolupráce); program EU sloužící k přestavbě hospodářství
SAPARD – z angl.Special Accesion Programme for Agriculture and Rural Development, v překladu speciální akční program pro předvstupní pomoc v zemědělství a rozvoji venkova
