Novela zákona o obchodních korporacích

Obecná ustanovení (Hlava I.)

Splácení peněžitých vkladů

Současné platné a účinné znění ustanovení § 23 odst. 1 ZOK stanovuje pro kapitálové společnosti povinnost splatit peněžitý vklad do nich na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, kdy tento účet má povinnost zřídit správce vkladů.

Novela v tomto případě reflektuje faktickou situaci u společností s ručením omezeným, kde výše vkladu může dosahovat malých hodnot, a zavádí proto pravidlo, že pokud výše peněžitých vkladů těchto společností nepřesáhne v souhrnu částku 20 000 Kč, je společnost oprávněna splatit vklad i jiným způsobem, např. splacením vkladů v hotovosti přímo do rukou správce vkladů.

Touto změnou se sleduje především snížení administrativní a časové zátěže výše uvedených společností, které tak nebudou muset činit zvláštní náklady na zřízení účtu, a zároveň ušetří čas, který je se zřízením účtu spojen.

Podíl na zisku a jiných vlastních zdrojích

Zásadní změny se od nového roku dočká úprava podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích obsažená v § 34 ZOK.

Doposud ZOK stanovil, že o rozdělení zisku rozhoduje valná hromada do 6 měsíců od skončení předchozího účetního období. Nové znění tohoto ustanovení však reaguje na recentní judikaturu, z níž je nepochybně důležité zmínit rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 4284/2007, a především rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, dle něhož „účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období může sloužit jako podklad pro rozdělení zisku až do konce následujícího účetního období“.

Novela tento judikaturní závěr, podle něhož lze rozdělit zisk na základě účetní závěrky do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena, reflektuje a výslovně zavádí do ustanovení § 34 odst. 1 ZOK.

Do druhého odstavce téhož paragrafu Novela přesouvá a začleňuje tzv. bilanční test, kterým se určuje maximální výše částky k rozdělení. V současné době je bilanční test upraven zvlášť pouze v rámci společnosti s ručením omezeným (§ 161 odst. 4 ZOK) a akciové společnosti (§ 350 odst. 2 ZOK). Tím, že jej Novela přesouvá a zakotvuje do obecných ustanovení ZOK (tj. do Hlavy I.), bude bilanční test povinný nejen pro obě kapitálové společnosti, ale i pro družstva, pro která doposud povinný nebyl. Rozhodnutí orgánů společnosti, které budou s výše uvedeným v rozporu, nebudou mít právní účinky.

V § 34 odst. 4 Novela upravuje splatnost podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích, když zakotvuje, že takový podíl je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu o jeho rozdělení. Lhůtu pro splatnost je možno na základě společenské smlouvy, resp. stanov, změnit. Novela tak oproti dosavadní právní úpravě stanovuje dispozitivní pravidlo pro splatnost podílu jednotně pro všechny obchodní společnosti. Doposud platily rozdílné doby splatnosti podílu na zisku pro osobní společnosti (6 měsíců) a kapitálové společnosti (3 měsíce).

Novela zásadně rozšiřuje textaci ust. § 40 ZOK. V ust. § 40 odst. 1 ZOK zavádí výslovný zákaz rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál sníží pod výši upsaného základního kapitálu. Tato povinnost se původně týkala pouze akciových společností (viz současné znění § 350 odst. 1 ZOK), po Novele se bude uvedená povinnost dotýkat i společnosti s ručením omezeným a družstev.

V § 40 odst. 3 ve znění Novely je zakotven test úpadku, který byl přesunut z původního odstavce 1 téhož ustanovení před Novelou. Na základě tohoto testu nesmějí obchodní korporace vyplatit podíl na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodily úpadek podle jiného právního předpisu, tj. zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona. Nově je v ust. § 40 odst. 4 test úpadku doplněn o důsledky pro případ, kdy by nebyl zisk vyplacen, a to z důvodu, že by jinak byl rozporu s tímto testem. Oním důsledkem je zánik práva na výplatu, pokud nebyly zisk nebo jiné vlastní zdroje vyplaceny do konce účetního období.

Odstavec 5 téhož paragrafu ve znění Novely zakotvuje zákaz poskytování bezúplatného plnění společníkům a osobám blízkým. Výjimkou budou pouze tyto případy:

• obvyklé příležitostné dary,  
• věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel,
• plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti,
• výhoda poskytovaná obchodní korporací podle zákona.

Cílem existence tohoto ustanovení je především zamezit obcházení pravidel pro výplatu podílů na zisku či jiných vlastních zdrojích.

Právnická osoba jako člen voleného orgánu

Poměrně podstatnou změnu přináší nová úprava ust. § 46 odst. 3 ZOK, který zakotvuje úpravu členství právnické osoby ve voleném orgánu kapitálové společnosti nebo družstva. Napříště bude taková právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu zmocnit jedinou fyzickou osobu, jež ji bude ve voleném orgánu zastupovat a jež musí splňovat požadavky pro členství osoby ve voleném orgánu obchodní korporace. Základní pravidlo je již nyní obsaženo v ust. § 154 OZ, které je však velmi obecné.

Novela touto změnou cílí na zpřísnění podmínek, které specifikuje přímo pro kapitálové společnosti a družstva, a zároveň na zachování právní jistoty tím, že bude určena konkrétní fyzická osoba odpovědná za výkon funkce. Nově již nebude možné, aby v případě nezmocnění konkrétní fyzické osoby byl zástupcem právnické osoby člen jejího statutárního orgánu.

Bez zápisu zástupce právnické osoby do obchodního rejstříku nebude možné zapsat právnickou osobu jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva (§ 46 odst. 6 ve znění Novely). Jinými slovy zápis právnické osoby jako člena voleného orgánu obchodní korporace bude podmíněn zápisem jejího zástupce do obchodního rejstříku.

Právnická osoba, která byla zvolena do orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, má povinnost bez zbytečného odkladu zmocnit jejího jediného zástupce, kdy tento musí být zapsán do obchodního rejstříku nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy právnické osobě vznikla funkce v orgánu. Pokud v uvedené lhůtě právnická osoba zápis neprovede, její funkce v daném orgánu ex lege uplynutím lhůty zaniká.

Smlouva o výkonu funkce

Novela také přináší několik zásadních změn ve vztahu ke smlouvě o výkonu funkce, a to zejména z důvodu zjednodušení aplikační praxe.

Důsledky neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem společnosti současná právní úprava v § 59 odst. 2 ZOK nezmiňuje. Výkladem je však možné dovodit, že neschválení této smlouvy bude mít (v souladu § 48 ZOK) za následek její relativní neplatnost (tzn. taková smlouva bude neplatná pouze v případě, pokud se neplatnosti včas dovolá oprávněná osoba).

Neplatnosti se lze dovolat do 6 měsíců ode dne, kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět mohla či měla (subjektivní lhůta), nejpozději pak do deseti let od uzavření napadené smlouvy (objektivní lhůta).  V praxi by pak mohlo dojít k situaci, kdy statutární orgán vykonával svou funkci deset let na základě smlouvy, která byla následně prohlášena za neplatnou, a tedy veškerá jeho právní jednání jménem společnosti by následně mohla být zpochybněna.

Novela výslovně stanoví, že bez schválení nejvyššího orgánu obchodní korporace nenabývá smlouva o výkonu funkce účinnosti.  Pokud schválena je, stává se účinnou ke dni jejího uzavření, respektive ke dni vzniku funkce člena voleného orgánu, podle toho, který z těchto dnů nastal později.

Další změna se týká bezplatného výkonu funkce člena voleného orgánu. Podle aktuální úpravy platí, že výkon funkce je bezplatný, není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno.  Novela specifikuje, že toto pravidlo se má nově uplatňovat pouze vůči kapitálovým společnostem.

Pokud se smlouva o výkonu funkce stane neplatnou z důvodu na straně obchodní korporace, stanoví se v těchto případech se za výkon funkce odměna obvyklá s ohledem na okolnosti konkrétního případu.

Novela upřesňuje toto pravidlo tak tak, že odměna obvyklá za výkon dané funkce se použije i v případech, kdy bude smlouva o výkonu funkce neplatná z důvodu vyšší moci, nebo z jiného důvodu nezávislého na vůli člena voleného orgánu, jehož smlouva se stala neplatnou (či neúčinnou dle nové úpravy popsané výše v textu).

Účelem tohoto rozšíření předmětného ustanovení je ochrana člena voleného orgánu kapitálové společnosti, přičemž nelze po takové osobě spravedlivě požadovat, aby vykonávala svoji funkci bezplatně. 

Novelizované znění ustanovení § 59 ZOK zakotvuje, že v případě rozporu mezi pravidly, uvedenými ve společenské smlouvě a smlouvě o výkonu funkce, se uplatní pravidla obsažená ve společenské smlouvě. Důvodem je zamezení obcházení vůle společníků vyjádřené ve společenské smlouvě. Výjimka nastane v případě, že smlouva o výkonu funkce bude schválena většinou společníků vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy. Tehdy dojde k prolomení nového obecného pravidla přednosti společenské smlouvy, a bude uplatněno pravidlo přijaté ve smlouvě o výkonu funkce.

Mzda a jiné plnění zaměstnanci, který je členem voleného orgánu, nebo osobou jemu blízkou

Současně platná právní úprava v § 61 odst. 3 ZOK stanovuje, že mzda i jiné plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti, nebo osobě jemu blízké, lze poskytnout pouze se souhlasem orgánu, který schvaluje smlouvu o výkonu funkce.

Novela toto ustanovení bez náhrady zrušila. Důvodová zpráva v této souvislosti odkazuje na pravidla o střetu zájmů v § 54 a násl. ZOK, jež zůstala v platnosti a považuje tato pravidla za dostatečná. Nicméně, uzavření smlouvy mezi společností a členem jejího voleného orgánu, resp.  osobou jemu blízkou, však nepodléhá schválení, ale pouhému oznámení nejvyššímu či kontrolnímu orgánu společnosti.

Pro zákaz uzavření takového smluvního vztahuje je tedy třeba aktivního jednání takového orgánu. Je třeba rovněž upozornit na dikci § 57 ZOK, který aplikovatelnost pravidel pro střet zájmu vylučuje pro smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku.

Faktický člen voleného orgánu

Pojmem faktický člen voleného orgánu je třeba rozumět osobu, která se fakticky nachází v postavení člena voleného orgánu, přesto že jim formálně není.

Na faktické členy pomýšlí Novela v ust. § 62 ZOK, kde výslovně stanoví, že na tuto skupinu osob (i když de iure nejsou členy voleného orgánu) se bez zřetele na povahu jejich vztahu k obchodní korporaci použijí ustanovení o střetu zájmů, o nepřípustnosti konkurenčního jednání nebo o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.

V případě možného střetu zájmu nebo úmyslu uzavřít smlouvu s obchodní korporací informuje osoba ve faktickém postavení člena voleného orgánu statutární orgán a kontrolní orgán, a nebyl-li kontrolní orgán zřízen, tak nejvyšší orgán.

Vyloučení člena statutárního orgánu (diskvalifikace)

Současná účinná textace ZOK upravuje problematiku diskvalifikace v ust. § 63 až § 67 ZOK, ve znění Novely poté v § 63 až § 65. Oproti stávající úpravě v ZOK Novela zavádí obecnou skutkovou podstatu diskvalifikace doplněnou o důvod související s insolvencí obchodní korporace.

Člena statutárního orgánu může soud i bez návrhu rozhodnout o vyloučení, pokud v posledních 3 letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce. Oproti současné úpravě nemusí být obě podmínky pro vyloučení splněny kumulativně, nýbrž alternativně, čímž dochází k zpřísnění úpravy. Důvod pro vyloučení tu tedy bude už při splnění jedné ze dvou podmínek.

Doplňkovým důvodem je případ, kdy člen statutárního orgánu přispěl porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace a zároveň insolvenční soud rozhodl o povinnosti člena poskytnout plnění do majetkové podstaty obchodní korporace [§ 66 odst. 1 písm. a) a b) ZOK ve znění po Novele].

Novela rovněž posiluje diskreci soudu, když zavádí možnost stanovit dobu, po kterou nebude vyloučený člen moci vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace, až na 3 roky. Oproti současně stanovené fixní 3leté době bude moci soud po zvážení veškerých okolností konkrétního případu oprávněn stanovit i dobu kratší.

Podnikatelská seskupení

V rámci podnikatelských seskupeních, nově v ust. § 71 odst. 5 ZOK, se ustanovení o ovlivnění nepoužijí na člena voleného orgánu.

Celkové změny se dostává také úpravy institutu zprávy o vztazích. Výběrově, ve zprávě se nadále neuvádí informace, které podléhají ochraně nebo utajení (zpráva o vztazích ale pak musí obsahovat sdělení, že je neúplná) (§82 odst. 5 a 6 ZOK). Pokud vyhotovuje ovládaná osoba výroční zprávu, je zpráva o vztazích její součástí a podléhá ověření auditorem (§ 83 odst. 4 ZOK).

V případě zvláštních práv společníků ovládané osoby se upravuje odkup podílu společníka ovládané osoby ovládající osobou. Nově musí společník ovládané osoby toto právo individuálně uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se společník o podstatném zhoršení svého postavení dozvěděl, resp. mohl dozvědět, nejpozději však do 3 let ode dne kdy k takovému zhoršení došlo, jinak toto právo zaniká (§ 89 odst. 2 ZOK). Pokud ovládající osobu bez zbytečného odkladu nepodá společníkovi návrh na odkoupení podílu, muže se společník uzavření smlouvy o odkoupení podílu domáhat u soudu (§ 89 odst. 3 ZOK).

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.