Nový Zéland

Nový Zéland má velmi dobře rozvinutý energetický sektor, který se zejména v oblasti výroby elektřiny opírá o obnovitelné zdroje a napomáhá tím i k dosažení stanovených cílů v oblasti klimatických změn a snižování emisí. K zajištění cílů dekarbonizace vláda vytvořila The Government Innovation in Decarbonization Fund (GIDI). V květnu 2022 bylo schváleno navýšení fondu na 650 mil. NZD během příštích 4 roků. Vláda má zpracované strategie rozvoje energetického sektoru až do roku 2050, stejně jako strategii energetické účinnosti a udržitelného rozvoje odvětví.

Celková spotřeba energie činila v roce 2022 543 PJ (maximální byla v roce 2019 a 581 PJ). Z uvedeného objemu tvořily obnovitelné zdroje 30 %. Primární energetické zdroje tvoří z 44 % obnovitelné zdroje (geotermální energie, vodní elektrárny, vítr, biomasa), následují zejména ropa a ropné výrobky, plyn, uhlí. Polovina spotřebované energie se využívá v dopravě a zemědělství, třetina v průmyslu, třetina v domácnostech a ¼ v komerční sféře. Výrobu elektrické energie zajišťují z 87 % obnovitelná energie (údaj za rok 2022). Konkrétně vodní elektrárny vyrábí  60 % elektřiny, geotermální elektrárny 18 %, větrné elektrárny 6,5 % a v omezeném rozsahu výrobu elektřiny zajišťují i solární elektrárny.   Zbytek elektřiny produkují elektrárny spalující zemní plyn (9,9 %), uhlí (2,9 %) a ropu. Přestože Nový Zéland těží ropu, plyn i uhlí, je čistým dovozcem ropy (dováží 2/3 ropy a ropných výrobků). Energetická soběstačnost NZ je na úrovni 74 %. V uhlí je to 154 % (velký vývoz) a v ropě 12 %. V roce 2022 vláda uzavřela rafinerii Marsden  Poin Oil Rafinery, jedinou v zemi, a stala se závislá na dovozu ropných derivátů jako je nafta a benzín. Ze 60 % dováží tyto produkty ze Singapuru.

Podle energetické strategie do roku 2050 místní vláda plánuje do roku 2030 zajistit ze 100 % výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů (zejména geotermální, voda, vítr) s tím, že jen při špičkové spotřebě budou využívány elektrárny s plynovými turbínami. V roce 2020 vláda alokovala 650 mil. NZD do investic na využití obnovitelných zdrojů.  V současné době je roční produkce elektřiny v objemu 43 mld. kWh, spotřeba 39 mld. kWh a do roku 2050 je očekáván nárůst o dalších 10 až 60 mld. kWh. Nový Zéland má výrobní kapacity pro produkci elektřiny v objemu 9 790 MW.

Vláda reflektuje světové trendy v oblasti klimatických změn i v oblasti snižování produkce emisí a proto plánuje dodatečné výrobní kapacity zajistit následujícími technologiemi a opatřeními: výstavba větrných a fotovoltaických farem s připojením do národní distribuční sítě, podpora střešních solárních systémů, budování nových geotermálních zdrojů, výstavba malých vodních elektráren včetně systému přečerpávacích elektráren, které budou sloužit jako „bateriové úložiště“ v době sucha, zavádění technologií využívajících mořské vodní síly (příliv, vlny), výstavba bateriových úložišť ke skladování elektrické energie vyrobené v příznivých klimatických obdobích a časech obnovitelnými zdroji. Dalším opatřením snižujícím ekologickou i energetickou zátěž bude převod vozového parku osobního i nákladního na elektrifikaci i vodíkový pohon, podpora „chytrých“ obydlí a spotřebičů čerpajících energii mimo špičku. V rámci boje proti klimatické změně vláda alokovala v letech 2021/2022 celkem 300 mil. NZD do dekarbonizace veřejné dopravy a odpadového hospodářství.

České firmy mohou nabídnout části nebo celé elektrárny vodní (generátory, automatizace, turbíny), prvky a díly plynových elektráren, větrné elektrárny nebo jen převodovky, automatizaci solárních farem, softwarové řešení „chytrých“ domů a energetických systému využívající umělou inteligenci. V případě vodíkových pohonů české firmy mohou zajistit vysokotlaké nádoby a ventily a pro výstavbu moderní rozvodné elektrické sítě linky vysokého napětí vč. stožárů, izolátoru, automatizace, retranslačních a transformátorových stanic.

Nový Zéland čelí velké výzvě v oblasti odpadového hospodářství i při zajištění čisté vody, proto přijímá důslednější opatření k přechodu k cirkulární ekonomice. Země má jeden z největších objemů odpadu na osobu za rok v rozvinutém světě (17 mil. tun ročně, z toho 13 mil. tun je umístěno na skládky), objem odpadu na skládkách se za poslední dekádu zvýšil o polovinu a znečišťování vody pokračuje. Přestože má země zpracované strategické rozvojové dokumenty pro obě odvětví, zhoršující se situace přinutila vládu k reformnímu přístupu. Základní dokument k řízení životního prostředí (Resources Management Act) z roku 1991, s dodatkem v roce 2020, je již překonán a v současné době probíhá diskuse o nových, reformovaných dokumentech. Jedním z nich bude zákon o přizpůsobení se klimatu. V rámci boje proti klimatické změně vláda alokuje v 2021/2022 celkem 300 mil. NZD do dekarbonizace veřejné dopravy a odpadového hospodářství. Nový Zéland se zavázal snížit emise do roku 2050 na nulu.

Oblast odpadového hospodářství upravuje Waste Minimalisation Act z roku 2008, který byl v březnu 2023 doplněn novou Strategií pro odpadové hospodářství, jejíž cílem je do roku 2050 vybudovat z Nového Zélandu stát s nízkými (nulovými) emisemi a s nízkým podílem odpadu a stavět prosperitu země na cirkulární ekonomice. V souvislosti s odpadovým zákonem byly vytvořeny fondy, ze kterých jsou financována opatření na redukci odpadu a jeho využívání. Příkladem je Plastic Innovation Fund v objemu 50 mil. NZD na snížení užívání plastických obalů. Další fond je vytvořen pro právní podporu environmentálních záležitostí a nejdůležitější je Waste Minimalisation Fund, do kterého plyne polovina z vybraných poplatků za odpad. Ročně se jedná o 10 až 15 mil. NZD na různé projekty k zajištění potřebné infrastruktury (třídění a zpracování odpadu, obalové hospodářství apod.), environmentálních služeb a vzdělávání. Ročně se jedná o zhruba tři desítky projektů.

V roce 2020 vláda přijala schémata „správcovství“ pro regulovanou výrobu a užití vybraných výrobků, která stanovují zodpovědnost všech aktérů v celém životním cyklu výrobku od výroby a užití až do fáze recyklace a opětovného využití materiálu. Zatím byla schémata zpracována pro 6 výrobků: plastové obaly, pneumatiky, e-odpad včetně baterií, agrochemikálie a jejich kontejnery, chladiva a plasty z farem.  

V červenci 2020 ministryně pro životní prostředí zveřejnila jako součást balíčku na oživení hospodářství v souvislosti s pandemií covid-19 zvláštní investiční opatření v objemu 124 mil. NZD do investic na recyklaci. Prostředky budou využity během následujících 4 roků. Země recykluje 1,3 mil. tun odpadu ročně, ale 70 % odpadu je exportováno. Zákaz dovozu odpadu do Číny v roce 2018 uvrhl Nový Zéland do situace, kdy je nucen odpadové hospodářství řešit vlastními silami. Uvedený objem investic je určen na vybudování závodu na recyklaci plastů, regeneračních závodů komunálního a stavebního odpadu, zřizování měřících bodů v dopravě k lepšímu sběru dat o odpadech apod. V roce 2023 měla země k dispozici 581 odpadových zařízení, z toho 183 městských skládek.

Dalším vládním opatřením na snížení odpadu a k podpoře recyklace je od roku 2022 zavedené zvýšení poplatků za odpad z 10 NZD za tunu stanovených v roce 2009 na 60 NZD. Poplatky se nyní budou platit nejen z komunálního odpadu, ale i z odpadu ze stavebnictví a demolicí. Dosud poplatkům podléhalo jen 10 % z celkového objemu odpadu.      

S cílem zajistit dostatečné množství čisté vody byl již v roce 2020 přijat strategický reformní dokument „National Policy Statement for Freshwater“, který stanovuje standardy, regulační postupy a další kroky. V rámci vládního programu „Vote Environment“ bylo v červnu 2020 vyčleněno na čištění kontaminované vody 433 mil. NZD. Další prostředky plynou z reformních balíčků i vládního programu „Jobs for Nature“ v objemu 1,3 mld. NZD, vytvořeného na oživení ekonomiky po pandemii.

V oblasti vodního hospodářství jsou vládní opatření zaměřena zejména na ohrazení vodních cest a zamezení kontaminace hospodářskými zvířaty, opatření k eliminaci kontaminace vody zemědělskými hnojivy a pesticidy nebo eliminaci nadměrné spotřeby vody v době sucha aj. 

V oblasti vodního hospodářství existují pro české firmy příležitosti pro následující dodávky: služby v oblasti ochrany, odstraňování kontaminace a čištění vody, čištění průmyslových vod – služby i technologie, zavlažovací systémy včetně potrubí, pump, ale i automatizace řízení s důrazem na přesné zavlažování a automatizaci vodního hospodářství zemědělských farem, monitorovací stanice pro vodní hospodářství včetně čidel, protipovodňové systémy, přečerpávací vodní elektrárny a skladování vody v době sucha s jejím využitím pro zemědělství i energetiku, systémy předvídání povodní včetně systému včasného varování a to i s využitím vyspělého software a vesmírných technologií a UAV k monitorování a ohrazení vodních toků. V odpadovém hospodářství se jedná o dodávky kompostérů, technologií a linek na třídění odpadu, spalovny, automatizace provozů odpadového hospodářství. Další příležitostí jsou technologie pro zpracování elektronického a elektrického odpadu, který dosahuje 80 tis. tun ročně a jen jeho zlomek (2 %) je recyklován.

Zemědělství Nového Zélandu je na vysoké úrovni, což je dáno jak přírodními podmínkami (úrodná půda, mírné podnebí), tak i vyspělými technologiemi. Podílí se na HDP více než 5 %, zaměstnává 143 tis. pracovníků a zemědělská výroba, lesnictví a rybolov přispěly na tvorbu HDP v roce 2021 produkcí v objemu 12,8 mld. NZD.  Živočišná výroba zahrnuje chov ovcí (26 mil.), hovězího dobytka (6 mil. na mléko a 4 mil. na maso) a kuřat (118 mil.). Rostlinná výroba se soustředí zejména na pěstování ječmene, pšenice, kukuřice a brambor. Ze zeleniny se pěstuje nejvíce cibule, dýně a hrachoviny. Důležité je i z hlediska exportu sadařství a vinařství. 

Nový Zéland exportuje 85 až 90 % všech potravinářských komodit jako jsou mléčné výrobky (ročně 16 mld. NZD), hovězí a skopové maso (7,6 mld. NZD), ovoce a zelenina – kiwi, jablka, hrozny (3,7 mld. NZD). V poslední dekádě roste export mořských plodů a lososů z vlastních chovů. Samostatnou a velmi úspěšnou kapitolou je vývoz alkoholických nápojů, zejména vína (ročně téměř za 2 mld. NZD), vývoz vlny nebo produkce lesnictví v podobě dřeva.

Statistiky zahraničního obchodu se zemědělskými komoditami za rok 2022 ukazují, že NZ vývoz zemědělských komodit kapitoly 1-24 HS dosáhl objemu 46,9 mld. NZD, zatímco dovoz 10,0 mld. NZD. Při započtení vlny, bavlny a zemědělských stoj se jedná o vývoz v objemu 47,7 mld. NZD a dovoz v objemu 11,2 mld. NZD.

Agrární vývoz zboží do EU činil v roce 2023 celkem 2,6 mld. NZD a dovoz z EU zhruba polovinu – 1,4 mld. NZD. Největší exportní položky do EU: maso a droby (1,0 mld. NZD, ovoce a ořechy 0,5 mld. NZD, mléčné výrobky 0,3 mld. NZD). V dovozu z EU dominují 3 komodity: nápoje a lihoviny, mléčné výrobky a maso a droby – každá z nich se do NZ dovezla v objemu cca 0,2 mil. NZD.

Podle českých statistik za rok 2023 se do ČR z NZ dovezly agrární komodity kap. 1-24 HS v objemu 302,7 mil. CZK: maso a droby za 78,8 mil. CZK, krmivo za 72,1 mil. CZK a jedlé přípravky za 34,9 mil. CZK. Český export ve stejných komoditách dosáhl objemu 33,6 mil. CZK (14 mil. CZK jedlé přípravky, 6,4 mil. CZK cukr a cukrovinky, 4,6 mil. CZK přípravky ze zeleniny a ovoce). 

Význam zemědělství pro Nový Zéland souvisí se zvyšující se spotřebou potravin ve světě. Je plánována jeho intenzifikace s využitím nových technologií a hnojiv s cílem zajistit vyšší přidanou hodnotu i v návazném zpracování potravin. Jen technologie zavlažování v uplynulých 15 letech zvýšily plochu zavlažované půdy o 91 %. Současně nové technologie mají přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, právě zemědělství se na jejich produkci podílí celou polovinou. 

Pro české firmy skýtá novozélandský trh v sektoru agrární produkce i techniky řadu příležitostí. Dovoz potravin tvoří 13 % celkového dovozu Nového Zélandu. Mezi perspektivní patří vývoz českého chmele, krmiva pro hospodářská zvířata, nápojů alkoholických (zejména pivo) i nealkoholických (minerální vody, energetické nápoje), sladkostí a čokoládových výrobků. Pokud se týká strojů a technologií, jedná se o traktory a zemědělské stroje na úpravu půdy, sečení trávy a zpracování sena a slámy, lesnické stroje, zavlažovací systémy. Dále se jedná o technologie na zpracování zemědělské produkce jak živočišné tak rostlinné, technologie na výrobu nápojů (piva, nealkoholických i vína – například nádoby z ušlechtilé oceli), myčky a plničky lahví, konzervárenské stroje a linky, mlékárenské technologie a balící stroje. Zpracování, třídění a uskladnění zrnin (sila) je další příležitostí pro vývoz, stejně jako technologie ustájení hospodářského zvířectva nebo systém řízení a software pro vedení zemědělských farem.

Význam stavebnictví v hospodářství Nového Zélandu dokládá skutečnost, že na tvorbě HDP se podílí 6,7 %, zaměstnává 275 tis. pracovníků (10 % práceschopného obyvatelstva, ročně vytváří hodnoty v objemu 20 mld. NZD a v sektoru působí 67 tis. firem). Přes dílčí propad stavebnictví v době pandemie covid-19 bylo stavebnictví v uplynulém období druhým nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím. Na novou infrastrukturu, která zahrnuje výstavbu nových silnic, železnic, mostů, škol, nemocnic, obytných domů a elektráren, bylo pro období 2021-2025 vyčleněno celkem 57,3 mld. NZD. Jen k urychlení výstavby obytných domů je v rámci „Housing Acceleration Fund“ připraveno 3,8 mld. NZD. Obor se řídí stavebním zákonem z roku 2004. Vláda klade důraz na zavádění nových inovativních technologií, projektování a materiálů s cílem zvýšit produktivitu a efektivnost odvětví a snížit emise a uhlíkovou stopu. Vláda v roce 2020 vyhlásila klimatický nouzový stav a nově zřízená komise pro klimatické změny v následujícím roce zveřejnila doporučení ke snížení emisí. Cílem je do roku 2050 snížit uhlíkové emise na nulu. Pro stavebnictví byl připraven zvláštní program ke zmírnění emisí, snížení spotřeby energií a vody nebo k regulaci teploty a vzduchu a další opatření.

Roste poptávka po novém bydlení. V roce 2021 bylo kolaudováno rekordních 44 tis. domů. Hlavní trendy ve stavebnictví, co se týče použitých materiálů: většina domů využívá plechové střechy, dřevěné stavební prvky a podlahy, sklolaminátové izolace a dřevotřískové desky. Roste také poptávka po mobilních domech. S ohledem na klimatické změny a environmentální dopady jsou podporovány moderní inovativní technologie a postupy jako jsou „chytré“ budovy včetně IoT (internet věcí). Součástí budou bezpečnostní a regulační systémy, které zajistí úspory energií a vody a optimální vzduch. Dalším trendem je budování „zelených“ budov s minimálními dopady na životní prostředí. Těch stojí zatím zhruba 3 tisíce, ale dalších 25 tis. je ve výstavbě. Je podporována prefabrikace stavebních dílů, zavádění umělé inteligence, robotiky, 3D tiskáren, dronů, nanokrystalů a solárních buněk inovovaného typu.

České firmy mají příležitost dodávat jak materiály (kovové plechy na střechy, dřevo a dřevěné díly, barvy a nátěrové hmoty, stavební materiál), železné konstrukce, inteligentní bezpečnostní a regulační systémy včetně software, stavební techniku (jeřáby, dopravníky, manipulační technika, nákladní vozy a speciální nástavby), tak programy pro optimalizaci výroby a projektování staveb. Výstavba moderních budov a hotelů si vyžaduje speciální stavební sklo nebo velké skleněné umělecké struktury.

Vláda zveřejnila v říjnu 2023 Strategii pro zdravotnictví na příštích 10 let. Cílem nastíněné reformy je zajistit rovnost přístupu ke zdravotní péči pro všechny obyvatele včetně původního obyvatelstva a zlepšit výstupy sektoru. Ve finančním roce 2022-2023 bylo ve státním rozpočtu na zdravotnictví vyčleněno 30 mld. NZD, což reprezentuje 11,2 % HDP.

Zdravotnictví a péče o postižené je financována zejména ze státního rozpočtu. Zhruba ¾ prostředků vyčleněných na zdravotnictví je vloženo do programu „Vote Health“, který je hlavním zdrojem financování zdravotnictví. Odtud putují prostředky do okresních zdravotních rad, kterých je v zemi celkem 20 a které financují vlastní péči ve veřejných zdravotních střediscích a specializovaných pracovištích. Dalších 19 % prostředků je určeno na národní služby zajišťované přímo ministerstvem zdravotnictví. Systém zdravotnictví v zemi zahrnuje kromě veřejného i privátní sektor v poměru 4 : 1. Celkem 1,3 mil. obyvatel má privátní zdravotní pojištění. 

Státní rozpočet pro finanční rok 2021–2022 se soustředil v oblasti zdravotnictví na urychlení oživení z následků pandemie covid-19 a vytváření základny pro budoucí rozvoj odvětví včetně jeho reformy. V samotném roce 2021–2022 byla na operační výdaje vyčleněna částka 3,8 mld. NZD, zatímco na kapitálové výdaje 3,9 mld. NZD. Současně byl schválen čtyřletý rámec do roku 2025 s částkou 15,1 mld. NZD na operační a 12 mld. NZD na kapitálové výdaje ve zdravotnictví. Na reformu zdravotnictví včetně investic do sektoru je určeno 4,7 mld. NZD a dalších 1,5 mld. NZD na vakcíny a související programy.  Národní informační platforma ve zdravotnictví Hira získala na modernizaci systému a vytvoření digitální infrastruktury do roku 2025 celkem 400 mil. NZD. Na prioritní kapitálové investice okresních zdravotních rad bylo určeno 700 mil. NZD. Další prostředky jsou vyčleněny na modernizaci platebního systému ministerstva zdravotnictví. Zvláštní pozornost je věnována službám pro postižené, letecké záchranné službě, programům na vyšetření onemocnění střeva, prsou a děložního čípku.

Celkový trh se zdravotnickým zařízením a technikou na Novém Zélandě má ročně objem 1 110 mil. USD (dostupný údaj za rok 2019). Vlastní produkce v objemu 100 mil. USD je z 90 % exportována, dovoz činí 1 100 mld. USD. Medical Technology Association of New Zealand sdružuje výrobce, dovozce, vývozce a distributory zdravotnických přístrojů a prostředků (mimo léky). Dovážené výrobky ve zdravotnictví musí splňovat požadavky místního regulátora, kterým je Medicine and Medical Device Safety Authority (MedSafe). Před prodejem musí být nové výrobky 30 dní zveřejněny na webové stránce organizace.  Klasifikace výrobků je podobná australské a EU, proto jsou akceptovány např. EU nebo US certifikáty. 

S ohledem na priority v oblasti péče o obyvatele v zemi patří mezi perspektivní dovozní komodity následující produkty a služby: léčba onkologie, léčba cukrovky a obezity včetně vyšetření a léčby na dálku s využitím telekomunikačních prostředků, kardiovaskulární přístroje, léčba mentálního zdraví, léčba ledvinových onemocnění a nositelná/přenosná zařízení – např. kontrola vysokého tlaku. Zvláštní význam má modernizace sektoru s využitím inovativních, informačních a digitálních technologií. Příkladem je tzv. „telehealth“ využívající diagnostické prostředky na dálku, dále informační systémy na zpracování dat. Nákupem zdravotnické techniky, prostředků i léků je pověřena státní instituce Pharmac (Pharmaceutical Management Agency), která nakupuje výrobky v rámci tendrů pro okresní zdravotní rady a nemocnice v celé zemi a dociluje tak významných úspor.

České firmy mohou na novozélandský trh vyvážet zdravotnické prostředky (injekční stříkačky, stenty, testovací sady), zdravotnická zařízení a techniku (nemocniční lůžka, dětské inkubátory, vybavení nemocnic – systém rozvodu plynů, nemocniční nábytek, rentgeny, chirurgické nástroje, další vyšetřovací přístroje). Dodávky mobilních nemocnic, vyšetřoven, ambulancí by byly vhodné pro odlehlejší oblasti země. Samostatnou oblastí jsou informační a řídící systémy nemocnic a ambulancí.

Sektor ICT je na Novém Zélandě na velmi vysoké úrovni. Stát mu věnuje velkou pozornost, protože nemá příliš rozvinutý sekundární průmysl, a v ICT vidí zdroj přidané hodnoty. Vláda již v roce 2019 přijala strategii v oblasti kybernetické bezpečnosti a k veřejné diskusi publikovala návrh plánu na podporu digitálních technologií (Digital Technology Industry Transformation Plan 2022-2032). Místní municipality jsou aktivní v implementaci chytrých řešení ve městech. Do mezinárodní aktivity „Smart Cities Council“ se zapojily všechny územní celky (okresy). Vláda v rozpočtu pro rok 2021/22 alokovala velké prostředky na rozvoj ICT ve veřejné správě, např. digitálního školícího a poradenského programu pro malé a střední podniky a nového zdravotního systému.

Dalším krokem vlády k zajištění digitalizace v zemi bylo v roce 2022 zveřejnění Digitální strategie. Ta si klade za cíl inovace a zavádění nových technologií, výrobků a služeb, zlepšení státních služeb a efektivity hospodářství a zvýšení odolnosti proti mimořádným zásahům do systému vč. Zavádění prvků Strategie pro kybernetickou bezpečnost z roku 2019. Na strategii navazuje Akční plán na roky 2022-2023 a dále Cestovní mapa na období 2022-2027 s 11 konkrétními iniciativami (posílení důvěry veřejnosti a implementace digitalizace, řízení systému dat, inovační granty, umělá inteligence, plán na transformaci odvětví digitálních technologií aj.).  

ICT sektor patří mezi největší exportní odvětví s ročním objemem produkce okolo 8,7 mld. NZD. Zaměstnává zhruba 150 tis. pracovníků a působí v něm 7 500 firem. Export komodit v oboru v roce 2019/20 dosáhl objemu 2,1 mld. NZD. Země, s ohledem na svoji odlehlost, vybudovala dva podmořské širokopásmové kabely s optickými technologiemi pro spojení s Austrálií a USA a další je ve výstavbě, takže rychlost připojení je vysoká ve městech i v odlehlejších oblastech a do konce roku 2022 mělo mít 87 % obyvatel přístup k optickému širokopásmovému připojení. Od roku 2021 je zaváděna 5G technologie, což umožnilo širší uplatnění e-commerce. S ohledem na vyspělou úroveň odvětví i podporu státu se NZ často stává testovacím místem pro nadnárodní firmy před uvedením jejich produktů na světový trh. Příkladem jsou sociální sítě nebo plánované otevření velkého datového centra firmou Microsoft v Aucklandu. 

Produkce v zemi zahrnuje celou škálu výrobků v oboru: telekomunikační výrobky a služby, informační technologie (HW a SW), IT služby, internetové služby a bezdrátové technologie. Země je konkurenceschopná zejména ve finančních technologiích, IT pro zdravotnictví nebo zemědělství a v digitálních a kreativních technologiích.  Jen herní průmysl vyvezl v roce 2021 svou produkci za 272 mil. NZD. Mezi další perspektivní odvětví v sektoru ICT patří zavádění umělé inteligence v maloobchodu nebo vzdělávání. Vláda má zpracovaný plán na posílení digitálních dovedností a talentů. Další oblastí jsou inovace v oblasti sběru, zpracování a ukládání dat, virtuální a rozšířená realita, cloudové komerční služby, chytré domy (smart home), spotřební technologie včetně přenosných a wifi zařízení, ICT řešení ve zdravotnictví včetně vyšetření a zpracování dat pacientů na dálku.  

Příležitost pro české firmy na novozélandském trhu je zejména v oblasti služeb a produktů zaměřených na antivirové programy a další prvky kybernetické bezpečnosti. Další příležitostí jsou produkty pro e-learning a dodávky nebo spolupráce v oblasti kreativního a herního průmyslu. Deklarovaná masivní podpora digitálních technologií vytváří prostor pro české firmy dodávat ICT produkty včetně umělé inteligence pro vybraná výrobní odvětví (robotika, produkce leteckých, vesmírných a námořních prostředků, dopravní vnitropodniková doprava). Samostatnou oblastí jsou česká chytrá řešení v energetice (systémy digitální správy lokálních energetických sítí a výroby energie), „smart home“ (internet věcí – zabezpečovací technologie, řízení teploty a ovzduší v domě), „smart agriculture & farm“ (automatizace a řízení chovu hospodářského zvířectva včetně sběru, vyhodnocení a úschovy dat, řízení v mlékárenství). Další příležitosti pro expanzi na novozélandský trh skýtají IT a digitální systémy a aplikace v oblasti zdravotnictví jako jsou online (real time) systémy vyšetřování a diagnostiky pacientů na dálku a systém získávání a zpracování dat. V oblasti dopravy se jedná o IT systémy s prvky umělé inteligence při řízení dopravy nebo trenažery pro piloty a letový provoz, rovněž s prvky umělé inteligence.

V roce 2022 činily výdaje na výzkum, vývoj a inovace za všechny obory 5,25 mld. NZD, o rok dříve to bylo 4,7 mld. NZD. Počet podniků působících v této oblasti vzrostl oproti roku 2020 o 1 % na celkem 2 343 podniků. Podíl výdajů na výzkum a vývoj na HDP vzrostl z 0,79 % v roce 2019 na 0,87 % v roce 2021, což odráží aktivní snahu vlády zvýšit tento ukazatel na cílovou hodnotu 2 % HDP.

Klíčovými hráči v systému výzkumu, vývoje a inovací jsou vládní agentury, jako je např. inovativní agentura Callaghan Innovation, podporovaná Ministerstvem pro podnikání, inovace a zaměstnanost (MBIE), dále špičkové akademické instituce (např. University of Auckland a University of Otago), a nezávislé výzkumné organizace, jako jsou Crown Research Institutes (CRIs). Soukromý sektor také hraje významnou roli, s více než 1 500 firmami zapojenými do systému daňových pobídek pro výzkum, vývoj a inovace, které doposud podpořily soukromé investice do R&D ve výši přes 788 mil. NZD.

Počet pracovníků na plný úvazek pracujících ve výzkumu a vývoji se zvýšil o 7 % z roku 2020 a dosáhl 18 000 v roce 2021. Informační a komunikační služby tvořily 19 % celkových výdajů na R&D v podnikatelském sektoru, a hlavním důvodem pro podporu výzkumu, vývoje a inovací bylo získání přístupu na nové trhy (35 %). Výhledově očekává 44 % podniků zvýšení výdajů na R&D v příštím finančním roce, zatímco 36 % očekává stejný stav.

Ekosystém R&D na Novém Zélandu prokazuje silné odhodlání řešit místní i globální výzvy a zároveň podporovat hospodářský růst, udržitelnost a konkurenceschopnost. Země těží z robustní spolupráce mezi vládními agenturami, akademickými institucemi a soukromým sektorem, které společně pracují na rozvoji inovací a pokroku v prioritních sektorech. S ohledem na hospodářské zaměření země se mezi prioritní sektory řadí především zemědělství, dále klimatické změny a odolnost vůči přírodním katastrofám a s tím související čisté energetické zdroje. S ohledem na stárnutí populace sem logicky patří i sektor zdravotnictví. Vláda si uvědomuje nutnost technologického pokroku a poměrně zaostalé odvětví průmyslu, proto mezi další její priority patří vyspělá průmyslová výroba včetně Průmyslu 4.0, ICT a kosmického průmyslu. Ve všech uvedených oborech mají české firmy své, na mezinárodních trzích osvědčené výrobky a řešení a geografická vzdálenost by je neměla odradit od spolupráce s partnery na Novém Zélandu. Příkladem takové spolupráce jsou již realizované dodávky zemědělských strojů. 

Ministryně pro vědu, inovace, technologie a obranu Judith Collinsová v dubnu 2024 před svým odletem na ministerskou konferenci OECD v oblasti vědy a techniky v Paříži zopakovala priority její země: „Vidím skutečné příležitosti pro Nový Zéland v oblastech rozvíjejícího se a stávajícího výzkumu, jako jsou vesmír a letectví, biotechnologie, kvantové technologie, pokročilé materiály a lékařské technologie, spolu s dalšími silnými oblastmi s vysokým potenciálem“.