Obchodní dohoda mezi EU a Kanadou (CETA)

CETA v otázkách a odpovědích

1. Ohrožení legislativního procesu

Dohodou CETA byla koncernům a kanadské vládě dána formální možnost ovlivňovat budoucí evropskou legislativu ještě předtím, než budou návrhy předloženy Evropskému parlamentu.

Netarifní překážky představují významnou překážku mezinárodního obchodu, a proto byl v CETA nastaven mechanismus spolupráce v regulační oblasti. Mechanismus regulatorní spolupráce CETA je ale zcela dobrovolný, strany ji mohou odmítnutou či kdykoliv ukončit. Je zachována autonomie v přijímání regulace a vyloučena harmonizace právních řádů bez souhlasu stran. CETA obsahuje mechanismy konzultací s podniky, spotřebiteli a NGOs ohledně plánovaných regulací. Jejich výstupy opět nijak neomezují stát v přijímání regulační opatření a mají mimo jiné přispívat k ochraně života, zdraví a bezpečnosti lidí, zvířat a rostlin a životního prostředí.

Vzhledem k dobrovolnosti systému a zachování regulační autonomie, souhlasí ČR s dojednaným systémem.

2. Ohrožení veřejných služeb

Kvůli úmluvě CETA může dojít k privatizaci veřejných služeb (například zdravotní péče) a znemožnění jejich návratu do veřejného vlastnictví.

Obavy, že kvůli dohodě CETA dojde k ohrožení nebo privatizaci veřejných služeb, jsou v rozporu se samotným zněním dohody. Státy mají nadále volnost v rozhodování a přijímání libovolných opatření k regulaci trhu služeb. Pouze se zavázaly, že nebudou omezovat počet poskytovatelů služeb v jednotlivých sektorech a nebudou tyto poskytovatele na trhu diskriminovat oproti domácím subjektům. Pravidla, podmínky či omezení tedy musí platit pro domácí i zahraniční subjekty stejně.

Stát, kraje či obce mohou nadále určovat požadavky pro poskytovatele služeb zaručující kvalitu služeb a ochranu spotřebitele. Navíc, pokud stát považuje některé oblasti za příliš citlivé a nechce do nich vpouštět zahraniční subjekty vůbec, je možné uplatnit výjimky i z výše uvedených závazků. Členské státy EU tak mohou ponechat služby veřejného zájmu zcela uzavřeny konkurenci. Žádné závazky z obchodních dohod se navíc nevztahují na zdravotní, sociální a vzdělávací služby, které jsou financovány z veřejných zdrojů.

3. Ohrožení demokracie

Opatření ICS, zahrnuté do úmluvy CETA, zaručuje privilegované zacházení se zahraničními investory. Prostřednictvím ICS mohou zahraniční společnosti žalovat státy, pokud by demokratická rozhodnutí ohrožovala jejich soukromé investice (například pokud by se stát rozhodl regulovat kouření, tak tím ohrožuje investice tabákového byznysu).

CETA  neomezuje právo státu regulovat a chránit tak své spotřebitele, veřejný zájem a bezpečnost. V tomto duchu je koncipována i kapitola o ochraně cizích investorů a jejich investic. CETA zajistí vysokou úroveň ochrany investorů, současně ale zachovává právo vlád na regulaci a bude sledovat cíle veřejné politiky v oblasti ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí.

Pokud jde o řešení sporů mezi investorem a státem, CETA obsahuje nový přístup EU s cílem zajistit spravedlivější, transparentnější a institucionalizovaný systém. CETA vytváří systém investičního soudu, který se skládá z prvoinstančního tribunálu a odvolacího tribunálu, jejichž členové vybraní smluvními stranami musí splňovat vysoké kvalifikační požadavky a dodržovat přísná etická pravidla vylučující střet zájmů. Současně mechanismus obsahuje pojistky proti možnému zneužití systému a neopodstatněným žalobám. Posílena bude také transparentnost s tím, že všechny příslušné dokumenty budou zveřejňovány a také slyšení budou veřejná.

4. Ohrožení práce

V mnoha sektorech dojde ke ztrátám pracovních míst. Zvětší se objem importu, a tím i konkurence.

ČR se se svojí otevřenou, tržní ekonomikou řadí mezi ty státy, které vždy podporovaly ideu volného obchodu jakožto prostředku pro zajištění hospodářského růstu a prosperity. Otevřenost trhu a světu se nám vždy vyplatila. Jakékoliv snížení bariér pro náš vývoz znamenal více práce pro domácí firmy a více pracovních míst pro české zaměstnance. Usnadnění dočasného vysílání pracovníků a vzájemné uznávání odborných kvalifikací napomůže také poskytovatelům služeb.

Vzhledem k našemu zapojení do globálních hodnotových řetězců má pro naše firmy význam i usnadnění dovozu. Jde zejména o odvětví charakteristické vysokou přidanou hodnotou (letectví, moderní technologie apod.).

Případné zvýšení dovozu nemění nic na tom, že práva spotřebitele zůstávají zachovány. Již nyní existuje celá škála výrobků, mezi kterými si může vybrat, a je pouze na jeho preferenci, zda si vybere domácí, nebo zahraniční zboží.

5. Ohrožení místní ekonomiky

Liberalizace v zadávání veřejných zakázek znamená víc příležitostí pro nadnárodní korporace, které mohou snadno vyšachovat lokální producenty.

CETA usnadní život především malým a středním podnikům, které při snaze proniknout za oceán čelí mnoha obchodním překážkám, ať už se jedná o cla či zdlouhavé administrativní procedury. Tyto překážky představují vysoké dodatečné náklady, k jejichž pokrytí nemají malé a střední firmy na rozdíl od těch velkých dostatek finančního ani lidského kapitálu. CETA tak pomůže tomu, aby se naše podniky dostaly na kanadský trh rychleji a levněji.

Přístup k veřejným zakázkám bude mít přínosy pro nás i pro Kanadu, a to díky snazšímu přístupu k novým technologiím, specifickým službám či výrobnímu postupu. Stát má tak více možností, z kterých s vybírat, a to s ohledem na cenu, kvalitu a další okolnosti. Otevření trhu s veřejnými zakázkami může prospět i těm firmám, které se o ně nebudou přímo ucházet, a to díky poskytování subdodávek. Nemusí to tedy znamenat vyšachování lokálních firem a pracovníků, právě naopak. Navíc CETA předpokládá prahové hodnoty, tedy hodnoty, jsou veřejné zakázky dle CETA otevřeny zahraničních uchazečům. Jde o následující hodnoty:

To tedy znamená, že zakázky pod tuto hranici zůstávají otevřeny dle rozhodnutí zadavatele. 

6. Ohrožení evropských standardů

CETA zakotvuje mechanismus regulatorní spolupráce mezi EU a Kanadou. Jsou záruky v textu CETA postačují, aby bylo zajištěno, že regulativní spolupráce neoslabí evropské standardy pro bezpečnost potravin, životní prostředí a ochranu spotřebitelů?

Regulatorní spolupráce v CETA je zcela dobrovolná a nezavazuje státy k jakémukoliv přijímání regulace či její harmonizaci. CETA obsahuje mechanismy konzultací s podniky, spotřebiteli a NGOs ohledně plánovaných regulací. Jejich výstupy opět nijak neomezují stát v přijímání regulačních opatření a naopak jsou dostatečnou zárukou toho, že standardy bezpečnosti potravin, ŽP a ochrany spotřebitelů budou i nadále na vysoké úrovni. Pokud jde specificky o bezpečnost potravin. Na evropský trh mohou být nadále dováženy pouze takové výrobky, které splňují příslušné standardy a normy EU. CETA v tomto nic nemění.

7. Ohrožení kvality našich dobrých potravin

CETA zintenzivní přísun potravin na evropský trh. Nová konkurence ztíží už tak nejistou existenci evropských farmářů. Krom toho je Kanada třetí největší producent geneticky modifikovaných potravin, které se časem můžou dostat k nám.

CETA neumožňuje porušování legislativy v oblasti potravinářství a životního prostředí a nezavádí nové standardy v těchto sektorech. Na evropský trh mohou být nadále dováženy pouze takové výrobky, které splňují příslušné standardy a normy EU. CETA tedy nijak nezmění legislativu EU vztahující se např. na geneticky modifikované potraviny či maso vyrobené za použití hormonů. Naopak zachovává právo vydávat opatření v zájmu zdraví bezpečnosti a životního prostředí. Zároveň CETA zaručuje ochranu regionálních potravin, které jsou držiteli zeměpisného označení EU. ČR prosadila ochranu dvou zeměpisných označení – České pivo a Žatecký chmel

Již nyní máme k dispozici výběr výrobků z různých zemí. Díky dohodě CETA si spotřebitelé budou moci vybrat z většího množství výrobku, které budou díky odstranění cel dostupnější. Snazší přístup ke kanadským potravinám nemění nic na tom, že si spotřebitel může vybrat, jestli si koupí český, kanadský či jiný výrobek.

8. Ohrožení přírody

V úmluvě CETA nenajdeme žádné záruky ochrany životního prostředí, ačkoliv s ní přichází hrozby masivního dolování nebo frakování.

Obě strany v rámci dohody CETA uznávají, že životní prostředí je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje. V dohodě je jasně uvedeno, že Evropská unie a její členské země budou i nadále samy rozhodovat o vlastní úrovni ochrany životního prostředí. Na základě dohody CETA se není možné dovolávat rozšiřování těžební činnosti či používání alternativních metod těžby jako je frakování. Tyto kompetence zůstávají nedotčeny.

V rámci CETA se naopak EU i Kanada zavázaly k podpoře vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Při odstraňování překážek obchodu bude zvláštní pozornost věnována obchodu se zbožím a službami, které mají zvláštní význam pro zmírňování změny klimatu (např. využívají energii z obnovitelných zdrojů).

CETA obsahuje také závazek spolupráce v environmentálních otázkách, jako je ochrana biologické rozmanitosti, obnovitelná energie, energetická účinnost či řízení životního cyklu zboží a recyklace odpadů. Spolupráce bude probíhat především prostřednictvím sdílení informací a osvědčených postupů nebo v rámci výzkumných projektů a konferencí. Počítá se také se vstupy veřejnosti a dalších zúčastněných stran. Na provádění kapitoly k udržitelnému rozvoji bude dohlížet Výbor pro obchod a udržitelný rozvoj, který bude zároveň posuzovat dosažený pokrok.

9. Ohrožení zdravotní péče

Farmaceutický průmysl se snaží vymoci díky CETA prodloužení patentové ochrany léčiv, které by tím zásadně podražily.

S tvrzením, že CETA ohrozí zdravotní péči tím, že zásadně zdraží dostupné léky, nemůžeme souhlasit. Sjednaná dohoda naopak přibližuje kanadský systém ochrany práv k duševnímu vlastnictví v oblasti patentové ochrany farmaceutik tomu evropskému a odstraňuje tak dosavadní asymetrii mezi právními systémy obou stran. V praxi to znamená například posílení práv pro výrobce generických léků nebo zavedení obdobného systému dodatkových a ochranných osvědčení (SPC), který je uplatňován v EU, také na kanadském území. 

10. Ohrožení transparentnosti

CETA byla vyjednávaná a finalizovaná za zavřenými dveřmi, avšak za aktivního působení korporátních lobbistů. Veřejný dohled byl výrazně omezen.

CETA byla vyjednávána standardně jako jiné obchodní dohody, např. s Jižní Koreou, Peru nebo Kolumbií. Proběhly veřejné konzultace, byla zpracována dopadová studie a celý text je od ukončení vyjednávání v roce 2014 zveřejněn na stránkách Komise. Všechny dotčené subjekty vyjadřovaly své názory a obavy ohledně dopadů na občanskou společnost a hospodářské sektory. Komise úzce spolupracovala s členskými státy a členy Evropského parlamentu a poskytovala jim detailní informace z průběhu jednání s Kanadou. CETA bude navíc schvalována národními parlamenty ČS EU, kde bude možnost diskutovat obavy občanské společnosti. Domnívám se, že CETA dobrým příkladem, že lze vyjednat ambiciózní dohody, která nezasahují do našich standardů a neomezují právo regulovat.

11. Zadní vrátka pro TTIP

CETA umožní přibližně 42.000 amerických korporací žalovat evropské vlády prostřednictvím svých kanadských dceřiných společností. Schválení CETA by navíc bylo precedentem pro přijetí ještě gigantičtější obchodní úmluvy TTIP s USA.

CETA je komplexní obchodní dohodou usnadňující vzájemný obchod mezi EU a Kanadou. Společnosti, domáhající se ochrany v rámci CETA musí prokázat, že jsou založeny nebo organizovány podle práva stran CETA a vykonávají na jejich území podstatné obchodní aktivity, nebo jsou vlastněny osobami nebo společnostmi smluvních stran. To zajišťuje ochranu stran CETA před účelovými změnami sídla společností. Zároveň CETA obsahuje nový přístup EU k investiční ochraně garantující právo států na regulaci svého právního prostředí, prostředky obrany před neopodstatněnými žalobami a další pojistky před tím, aby státy nebyly účelově žalovány a CETA zneužívána k jiným účelům, než je podpora vzájemného obchodu mezi EU a Kanadou.