Obchodní korporace – založení a vznik

Založení

Společenská smlouva (zakladatelská listina)

Obchodní společnosti se v případě, že jsou zakládány více než jednou osobou, zakládají společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. V případě, že je zakládána kapitálová společnost, tedy společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost, musí mít společenská smlouva formu veřejné listiny. Jedním z typů veřejné listiny je notářský zápis. Notářský zápis musí obsahovat:

• místo, den, měsíc a rok právního jednání,
• jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
• jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo (není-li, tak datum narození) účastníků a jejich zástupců,
• prohlášení účastníků o tom, že jsou svéprávní,
• údaj, jakým způsobem byla ověřena totožnost účastníků,
• obsah právního jednání,
• údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen,
• podpisy účastníků nebo jejich zástupců,
• otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

Notářský zápis vyhotoví každý notář na základě podkladů a skutečností, které mu sdělí a doloží zakladatel či jeho právní zástupce. Za vyhotovení notářského zápisu je účtována cena dle notářského tarifu (cena se odráží od výše tarifní hodnoty úkonu). Společenská smlouva, kterou se zakládá družstvo, se uzavírá přijetím ustavující schůzí.

Zakladatel může zmocnit na základě speciální plné moci i svého obecného zmocněnce či advokáta k založení společnosti. Takovou plnou moc nemůže nahradit generální plná moc (ledaže by obsahovala výslovné zmocnění k uzavření konkrétní společenské smlouvy) ani prokura. Na plné moci však musí být úředně ověřen podpis zmocnitele – tedy zakladatele – a tato plná moc je přílohou společenské smlouvy.

V případě, že je společnost zakládána jediným zakladatelem (zákon tuto možnost připouští u společnosti s ručením omezením a u akciové společnosti) je společenská smlouva nahrazena zakladatelskou listinou, která musí být pořízena ve formě veřejné listiny.

Pro zakladatelské právní jednání se tedy vždy vyžaduje písemná forma.

Splacení vkladů a správce vkladů

Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie.

Za předmět vkladu zákon označuje věc, kterou se společník nebo budoucí společník zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní. Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (peněžní vklad) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (nepeněžitý vklad). Nepeněžitým vkladem nesmí být práce nebo služby. Po dobu trvání obchodní korporace ani po jejím zrušení nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu.

Před vznikem společnosti nemůže společnost nabývat svůj majetek, protože nemá právní osobnost. Z toho důvodu musí zakladatelé ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině pověřit konkrétní osobu správou splacených nebo vnesených předmětů vkladů nebo jejich částí. Správcem vkladů může být pověřen i zakladatel nebo některý ze zakladatelů. ZOK stanoví požadavky pro splacení peněžitých vkladů a vnesení nepeněžitých vkladů jen pro kapitálové společnosti, tedy pro společnost s ručením omezením a akciovou společnost.

Zatímco peněžitý vklad se u těchto společností splácí na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, přičemž banka s těmito prostředky neumožní nakládat dříve, než kapitálová společnost vznikne, nepeněžité vklady se do kapitálové společnosti vnáší ještě před jejím vznikem. Správce vkladů provádí svou činnost na základě ustanovení o příkazu podle NOZ, tzn., že musí jednat poctivě a pečlivě podle svých schopností.

Jestliže je nepeněžitým vkladem nemovitá věc, jsou k jeho splacení nezbytné dva úkony vkladatele. Vkladatel musí předat správci vkladů písemné prohlášení o vnesení nemovité věci s úředně ověřeným podpisem a musí mu rovněž nemovitou věc předat. Společnost nabývá vlastnické právo k této nemovité věci okamžikem svého vzniku. V případě, že je nemovitá věc, která je předmětem vkladu, zapsaná do veřejného seznamu, nabývá k ní společnost vlastnické právo zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu na základě výše zmíněného prohlášení.

Je-li předmětem vkladu věc movitá, je nepeněžitý vklad vnesen předáním věci správci vkladů, pokud není společenskou smlouvou stanoveno jinak. Pokud není z povahy věci možné movitou věc fakticky předat, je dle zákona předána odevzdáním datových nebo jiných nosičů a dokumentace.

V případě, že je nepeněžitým vkladem závod nebo jeho část, případně pohledávka, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu závodu nebo jeho části či pohledávky.

U ostatních nepeněžitých vkladů je vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu, kterou uzavírá správce vkladů s vkladatelem.

Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli, které je přílohou k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Jestliže správce vkladů uvede v prohlášení vyšší částku, než ke které byla vkladová povinnost splněna, ručí věřitelům společnosti za její dluhy až do výše tohoto rozdílu, a to po dobu pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

Po vzniku společnosti jsou jí správcem vkladů předány předměty vkladů i s plody a užitky, ledaže ohledně plodů a užitků určí společenská smlouva jinak. Pokud společnost nevznikne, správce vkladů předměty vkladů nebo jejich části i s plody a užitky bez zbytečného odkladu vrátí vkladatelům.

Získání podnikatelského oprávnění

Ještě před vznikem společnosti musí společnost získat podnikatelské oprávnění (za předpokladu, že je založena za účelem podnikání), a to buď živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění. Právnické osobě zapsané do obchodního rejstříku vzniká živnostenské oprávnění dnem ohlášení, a to v rozsahu zapsaného předmětu podnikání.

Průkazem živnostenského oprávnění je ve smyslu živnostenského zákona výpis z živnostenského rejstříku a do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu. Průkazem jiné podnikatelské činnosti je pak oprávnění vydané příslušným orgánem podle jiných právních předpisů.

Obchodní firma

Pojem obchodní firmy upravuje NOZ. Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Dle vyvratitelné zákonné domněnky je podnikatelem osoba zapsaná v obchodním rejstříku a osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle zákona. Jelikož se všechny obchodní společnosti zapisují do obchodního rejstříku, musí mít obchodní firmu. Podnikatel nesmí mít více obchodních firem. Každá forma obchodní společnosti má zákonem stanoven dodatek označující její právní formu (např. s.r.o. nebo a.s.) Tento dodatek je ze zákona součástí obchodní firmy společnosti.

Obchodní firma především nesmí působit klamavě a nesmí být zaměnitelná s jinou (ani foneticky), a to v rámci celého státu, přičemž k odlišení nestačí dodatek označující právní formu. Obecně závazné právní předpisy neurčují, kolik písmen má obchodní firma obsahovat. Pokud by firma byla nezaměnitelná, teoreticky nic nebrání tomu, aby obsahovala třeba jen dvě písmena (takovou firmu však nelze dohledat ve veřejně přístupném elektronickém obchodním rejstříku).

Z praktických zkušeností je však nutno poukázat na skutečnost, že rejstříkové soudy zpravidla vyžadují minimálně tři znaky, neboť dva a méně znaků neposkytují dostatečnou záruku výlučnosti firmy. Jako zaměnitelnou pak často posuzují takovou obchodní firmu, která obsahuje zkratku nebo jiný výrazný prvek shodný s obchodní firmou jiné společnosti. Současně ale platí, že je-li více obchodních závodů několika podnikatelů spojeno do podnikatelského seskupení, mohou jejich jména nebo obchodní firmy obsahovat shodné prvky, pokud je veřejnost bude schopna odlišit.

Při přeměně společnosti přejde obchodní firma na právního nástupce, pokud s tím tento souhlasí. V případě, že má společnost více právních nástupců a není-li určeno, na kterého z nich obchodní firma přechází, nepřejde obchodní firma na žádného z nich.

Sídlo

Každá společnost musí mít již při svém ustavení určeno sídlo. To může být i v bytě, za podmínky, že to nenaruší klid a pořádek v domě. Postačí, pokud bude v zakladatelském právním jednání uveden jen název obce, plná adresa sídla se pak zapisuje do obchodního rejstříku.

Každý se může dovolat skutečného sídla společnosti a společnost nemůže namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného v obchodním rejstříku.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.