Obchodní korporace – založení a vznik

Vznik

Obchodní společnosti a družstva vznikají až ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Až tímto dnem se založená společnost stane právnickou osobou. Od účinnosti NOZ není právnická osoba nadána svéprávností, tj. není způsobilá samostatně právně jednat, a musí být proto zastupována statutárním orgánem nebo zmocněncem. Jestliže ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině není uvedeno, na jakou dobu je společnost ustavena, platí, že je ustavena na dobu neurčitou.

Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán k příslušnému rejstříkovému soudu nejpozději do šesti měsíců (nestanoví-li společenská smlouva lhůtu jinou) od založení společnosti, jinak platí, že nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy. V případě družstva platí, že po marném uplynutí lhůty vzali všichni uchazeči o členství své přihlášky zpět.

Dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, je navrhovatel zápisu povinen doložit, že osobě, jíž se zápis týká, vznikne nejpozději dnem zápisu živnostenské nebo jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět činnosti nebo podnikání do veřejného rejstříku zapsána. Toto neplatí, je-li tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem nebo stanoví-li jiný zákon jinak.

Navrhovatel je povinen doložit také právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká, ledaže je tento údaj, jako u předmětu činnosti, známý z informačního systému. K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Toto prohlášení nesmí být starší než tři měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.

Příslušným rejstříkovým soudem k řízení o návrhu na zápis společnosti je soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis týká. Obecným soudem v rejstříkových věcech je vždy krajský soud (Městský soud v Praze pro Prahu a Středočeský kraj, Krajský soud v Českých Budějovicích, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem, Krajský soud v Hradci Králové, Krajský soud v Brně a Krajský soud v Ostravě).

Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán na speciálním formuláři, který je k dispozici na serveru www.justice.cz. Lze jej podat v listinné nebo elektronické podobě a musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.

Nově je možný i tzv. přímý zápis notářem dle § 108 – 118 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Notář provede zápis do veřejného rejstříku po splnění podmínek pro zápis požadovaných zapisovaných skutečností dálkovým přístupem. Zákon ukládá notáři splnit tuto povinnost bez zbytečného odkladu po podání žádosti o zápis.

Dne 1. ledna 2014 nabyla účinnosti vyhláška č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek, která stanoví náležitosti formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Dle této vyhlášky je povinností Ministerstva spravedlnosti uveřejnit na svých internetových stránkách formuláře na zápis, změnu nebo výmaz údajů o:

• spolku,
• pobočném spolku,
• zahraničním pobočném spolku,
• nadaci,
• nadačním fondu,
• ústavu,
• společenství vlastníků jednotek,
• fyzické osobě – podnikateli,
• obchodních společnostech,
• družstvech,
• evropských společnostech,
• závodu zahraniční osoby nebo odštěpném závodu zahraniční osoby,
• odštěpném závodu,
• obecně prospěšné společnosti.

 Je tak s ohledem na NOZ rozšířen výčet subjektů, jejichž zápis je vyhláškou upraven.

Soudní poplatky za zápis obchodní korporace do obchodního rejstříku ke dni účinnosti NOZ činí 6000 Kč, za zápis akciové společnosti činí soudní poplatek 12 000 Kč. Tento poplatek nelze zaplatit v kolcích, jelikož částka určená zákonem za první zápis společnosti převyšuje 5000 Kč, musí být tedy zaplacen bankovním převodem na příslušný účet rejstříkového soudu.

Rejstříkový soud musí dodržet obecnou lhůtu pěti pracovních dnů k provedení zápisu společnosti do obchodního rejstříku. V případě, že rejstříkový soud v této lhůtě neprovede přímý zápis nebo nerozhodne ve věci usnesením, začíná běžet fikce zápisu a faktická realizace zápisu, tedy přenesení údajů do databáze, musí proběhnout v zákonné lhůtě dvou dnů ode dne, kdy fikce zápisu nastala.

Rejstříkový soud zapíše společnost ke dni určenému v návrhu na zápis, nejdříve však ke dni jeho provedení. Rozhodne-li rejstříkový soud o zápisu usnesením, provede se zápis až ke dni právní moci takového usnesení. Po provedeném zápisu nelze již zrušit rozhodnutí, jímž rejstříkový soud povolil zápis společnosti, ani se nelze domáhat určení, že společnost nevznikla. Lze se pouze domáhat prohlášení neplatnosti společnosti, a to jenom v zákonem stanovených případech.

Ode dne zápisu společnosti do obchodního rejstříku – tedy ode dne vzniku společnosti začínají společnostem plynout následující lhůty:

• 8 kalendářních dnů k zaregistrování u Okresní správy sociálního zabezpečení za předpokladu, že společnost má zaměstnance,
• 8 dnů k zaregistrování u zdravotních pojišťoven za předpokladu, že společnost má zaměstnance,
• 15 dnů k zaregistrování u správce daně.

Evidence skutečných majitelů

Novelou zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, která vstoupila v účinnost 1. 1. 2018, byla do českého právního řádu transponována tzv. čtvrtá AML (Anti-Money-Laundering) směrnice.

Novela zavádí povinnou evidenci údajů o skutečných majitelích právnických osob zapsaných do veřejných rejstříků a svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů.

Pojem skutečných majitelů se zavádí zejména pro účely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, přičemž skutečným majitelem může být pouze fyzická osoba, která má právně nebo fakticky možnost vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, svěřenském fondu či jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. V § 4 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu jsou též dále uvedeny domněnky, které blíže upravují, kdo se při splnění výše uvedených podmínek za skutečného majitele považuje.

O skutečném majiteli budou podle § 118f zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob v evidenci zaznamenány údaje o jménu a adrese místa pobytu, popřípadě také bydlišti (liší-li se od adresy místa pobytu), datu narození a rodném číslu (bylo-li přiděleno), státní příslušnosti, ale také o podílu na hlasovacích právech (zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě), podílu na rozdělovaných prostředcích v předmětném subjektu (zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem), nebo se do evidence budou zapisovat jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.

Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, do kterého nebude mít přístup veřejnost, ale pouze oprávněné subjekty. Vést evidenci budou příslušné rejstříkové soudy.

Právnické osoby a svěřenské fondy mají povinnost ve lhůtě do 1 roku od účinnosti novely skutečného majitele do evidence zapsat.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.